Pasiva [V tisících československých korun.]

NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ

OBCHODNÍ SPRÁVA

Státní závěrečný účet za rok 1929 byl dokončen dne 30. srpna 1930 a odevzdán Národnímu shromáždění dne 13. září 1930. Termíny, které stanovil nejvyšší účetní kontrolní úřad pro předkládání dílčích závěrek, se již vžily, úřady i podniky dodržují je pravidelně a také při podnikových závěrkách postup zavedený nejvyšším účetním kontrolním úřadem uspíšil jejich projednávání u administrativních úřadů. Práce o státním závěrečném účtu za rok 1930 pokročily v nejvyšším účetním kontrolním úřadě do té míry, že úřad podá účet Národnímu shromáždění opět před projednáváním státního rozpočtu na rok 1932.

Obor činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu stanovený zákonem čís. 175/1919 Sb. z. a n. zůstal beze změny; věcně rozmnožily působnost nejvyššího účetního kontrolního úřadu nové zákony o fondech a zárukách státních (jako zákon o fondu vodohospodářském, melioračním) a vedle toho vzrůstá působnost kontroly přirozeným rozmnožením státních výdajů, jež došlo k výrazu zvláště v roce 1931.

Postup výkonnosti v dozoru nad státním hospodařením za dobu od projednávání posledního rozpočtu lze znamenati u nejvyššího účetního kontrolního úřadu v několikerém směru: byl podniknut prvý krok, aby sestaven byl úplný inventář nemovitostí administrativy státní; inventář ten nejvyšší účetní kontrolní úřad pak běžně povede. Nemovitosti státních podniků vedou se již od provedení zákona o jejich komercialisaci (zákon čís. 404/1922 Sb. z. a n.) v rozvážných účtech, V roce 1.930 byly ceny majetkových součástí, zejména pocházejících z doby před státním převratem, upraveny na dnešní obecnou hodnotu. - Nesnáze, které ještě loňského roku objevovaly se při měsíčních výpisech individuelních poukazů, byly již odstraněny; všechny úřady zasílají nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu včas měsíční výpisy poukazů na ony rozpočtové položky, které nejvyšší účetní kontrolní úřad předem určil. Tím zjednal si úřad materiál pro soustavné zkoumání výdajů na významných položkách rozpočtových a již z tohoto materiálu může seznati jak právní titul výdaje, tak jeho přiměřenost, jakož i zda byl účtován na položce pro výdaje toho druhu ve státním rozpočtu určené. Další spisový podklad pro zevrubnější šetření, kde se toho objeví potřeba, může si nejvyšší účetní kontrolní úřad snadno opatřiti od administrativních úřadů, zjistiv potřebné jednotlivosti z těchto výpisů. Byla takto dovršena systematická materielní kontrola během rozpočtového roku, která nahrazuje značnou měrou potřebu vyžadovati ke zkoumání doklady k položkám dílčích závěrek. Pokrok jest v tom, že přezkoumává se takto rozsáhlejší úsek rozpočtového hospodaření s účelnějším využitím orgánů kontroly a že se tak děje včas, bezprostředně po vydání poukazu, nikoli až po uplynutí hospodářského roku. Postupně bude ještě rozmnožován počet položek, k nimž se výpisy žádají, pokud arci zřetelem k svému personálnímu stavu bude úřad s to zdolati tuto práci vedle ostatních svých úkolů. Konečným cílem zůstane ovšem, aby úřad měl běžně úplný přehled o hospodaření s úvěry všech rozpočtových položek a mohl účinně působiti k nápravě, jakmile shledá nepravidelnosti nebo pochybení, jež by byly na újmu hospodárnosti nebo se neshodovaly s platnými předpisy. - Pokud jedná se o ciferné sledování státního hospodaření, o periodický přehled výdajů a příjmů, tu zavedl již dříve nejvyšší účetní kontrolní úřad každoměsíční sestavování přehledu o jednotlivých úvěrech rozpočtových z měsíčních výkazů o poukázaných náležitostech výdajových jakož i o pokladních výsledcích státních příjmů. Z přehledu toho jest patrno, v jaké míře byla každá jednotlivá položka státního rozpočtu vyčerpána a v jaké výši se scházejí rozpočtené státní příjmy, Nejvyšší účetní kontrolní úřad dává k disposici tyto výtěžky svých sestav také finanční správě, jež je zužitkuje pro své účele. - Měsíční vykazování hospodářských výsledků rozšířilo se v roce 1930 o výkazy bilančních obratů u státních podniků, z nichž sestavuje nejvyšší účetní kontrolní úřad každého čtvrtletí hrubou rozvahu. Tyto hrubé rozvahy podnikové doplňují počínaje rokem 1931 také pololetní výkazy, které nejvyšší účetní kontrolní úřad předkládá Národnímu shromáždění o stavu výdajových náležitostí na rozpočet, spolu s přehledy o příjmech rozpočtových. Nadále, jako již v dřívějších letech, vyhotovuje nejvyšší účetní kontrolní úřad měsíční pokladní výkazy podle služebních odvětví, z nich sestavuje v každém měsíci přehled o celkovém obratu pokladním u jednotlivých služebních odvětví státní správy a to jak o hospodaření působivém na rozpočet, tak nepůsobivém a o stavu pokladních hotovostí. Tento přehled odevzdává nejvyšší účetní kontrolní úřad měsíčně Národnímu shromáždění.

Závady překážející náležitému výkonu kontroly omezovaly se na potíže u některých z útvarů, v nichž má stát kapitálovou většinu a které nad to podporuje ještě subvencemi, ač zde se stanoviskem nejvyššího účetního kontrolního úřadu o uplatnění jeho zákonné kontroly shoduje se výrok vládního usnesení, jež nebylo resortně dosud provedeno. Mimo to jest dosud pendentní rozpor v názorech nejvyššího účetního kontrolního úřadu a finanční správy o vykonávání dohlídek dle §u 6 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. u berních správ na agendu státních příjmů plynoucích z přímých daní. Z těch příčin nejvyšší účetní kontrolní úřad, nemaje vlastní exekutivy k uplatnění své působnosti, nemohl plně rozvinouti výkon dohlídek v těchto dvou oborech.

Nový předpis nejvyššího účetního kontrolního úřadu z 31. března 1930 o sestavování účetních závěrek daní přímých, daně z obratu a přepychové, osvědčil se již v plné míře tím, že daňové závěrky mohou nyní býti dříve vyhotoveny, ježto uzávěrky daňových účtů u berních úřadů byly zjednodušeny a usnadněny byly také měsíční odpočty, neboť rozvržení kvot na jednotlivé druhy daní provádějí pro celá svá správní území zemská finanční ředitelství, kdežto dříve prováděly je pro své obvody berní úřady. Nejvyšší účetní kontrolní úřad získal zároveň úplnější přehled o předpisech i odpisech daňových a o výtěžku přirážek k daním.

Při dozoru na finanční hospodaření zemí, fondův a nadací rozsah činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, rozšířený v roce 1928 novou organisací politické služby o povinnost kontrolovati hospodaření zemí, zachoval směr vzestupný. Pokračoval ve zkoušení zemských účetních závěrek od státního převratu do doby, kdy vstoupila v platnost nová organisace politické správy, a zaslal ministerstvu vnitra zbývající posudky o zemských účetních závěrkách českých za roky 1925 - 1927 (posudek za rok 1927 bude vypraven ještě během měsíce září), čímž bylo skončeno přezkoumání hospodářství zemské samosprávy české, moravské a slezské za roky 1918-1927 (celkem 30 zemských účetních závěrek). Z období platnosti nové organisace politické správy byly již přezkoušeny moravská zemská účetní závěrka za rok 1928, účetní závěrka býv. zemského slezského a domestikálního fondu za rok 1928 a zemská účetní závěrka podkarpatoruská za rok 1928 a posudky o nich zaslány ministerstvu vnitra. Nejvyšší účetní kontrolní úřad zkouší nyní moravskoslezskou zemskou účetní závěrku za rok 1929 a zemskou účetní závěrku slovenskou za rok 1928.

Zásady uplatněné v nové úpravě samosprávných financí způsobily, že nejvyšší účetní kontrolní úřad ve větším rozsahu dozírá na hospodaření okresní, jehož kontrolu vykonávati jsou podle zákona povinny zemské úřady. Zavedl katastr hospodaření okresního od doby účinnosti organisačního zákona, v němž sebrána a systematicky zpracována jsou data rozpočtů a účetních závěrek jednotlivých okresů. Při zkoumání hospodaření zemského a při dohlídkách týkajících se tohoto oboru, jakož i při dohlídkách u okresních úřadů dozírá nejvyšší kontrolní úřad též na hospodaření fondů a nadací jimi spravovaných.

Sestavuje také katastr všech fondů dotovaných státními penězi, nebo spravovaných státními orgány, jejž zpracovává za léta od státního převratu. V katastru tom vedou se v patrnosti veškerá aktiva a pasiva jednotlivých fondů, ryzí jmění, příjmy a výdaje v jednotlivých správních obdobích, jakož i přírůstek resp. úbytek jmění. Připravuje také založení katastru nadačního.

V agendě kontroly státního dluhu zvýšena činnost uspíšeným prováděním výměny vinkulovaných předválečných rent za náhradní titry republiky čsl. a agenda rozmnožila se o evidenci závazků podle Haagských úmluv. Při kontrole státního dluhu nejvyšší účetní kontrolní úřad posuzuje osnovy zákonů, sleduje emisi státních dluhopisů, účel a podmínky těchto emisí, zkoumá, zda byly zákonem povolené emise provedeny podle zákona, dává k nim souhlas kontrasignací dluhopisů, sleduje provedené emise, zvlášť pokud jde o splněni zákonných podmínek, stanovených vládními nařízeními a instrukcemi. Dále dozírá nejvyšší účetní kontrolní úřad na vydávání titrů, maje jejich spoluzávěru, zjišťuje výsledky emisí, jejich upotřebení a zajištění evidence vydaných dluhopisů, vzniklého dluhu a jeho správy.

V oboru dávky z majetku vykonány byly v roce 1930 dohlídky u finančního ředitelství v Opavě, u hlavního finančního ředitelství v Užhorodě a u zemského finančního ředitelství v Praze. Nejvyšší účetní kontrolní úřad kontrasignoval disposice s výtěžkem dávky při poukazech náhrad za náklady při vybírání dávky z majetku a při realisaci výplat podle vládního nařízení čís. 319/1922 Sb. z. a n. a novely k zákonu o dávce čís. 6/1924 Sb. z. a n. Národnímu shromáždění předložil pro kontrolní komisi Národního shromáždění ještě před uplynutím termínu pololetní zprávy za II. pololetí roku 1930 a I. pololetí 1931 o výtěžku dávky, jeho užití a případných dalších opatřeních.

Při preventivní kontrole, která přísluší nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu nad přesuny rozpočtových prostředků podle § 7 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n., nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1930 projednal 316 virementů v úhrnné výši 136,695.939,73 Kč; z toho týkalo se 48 virementů v obnosu 21,177.931,14 Kč nových účelů, na něž nebylo rozpočtem pamatováno. V I. pololetí 1931 projednány byly 24 virementy v úhrnné částce 4,424.631,50 Kč. Z toho týkalo se 13 virementů 1,352.114,35 Kč nových účelů, na které nebylo v rozpočtu pamatováno. Jest to podstatné snížení úchylek od rozpočtu proti předcházejícímu roku 1929, kdy došlo k 500 virementů v obnosu 187 milionů Kč; zjev ten je dokladem přesnějšího a úplnějšího odhadu rozpočtového.

Dohlídek podle §u 6 resp. 5 zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175. Sb. z. a n., u státních úřadů, ústavů a podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad 130 v roce 1930 a 58 v I. pololetí 1931. Výkazy o dohlídkách předkládá Národnímu shromáždění pololetně.

Příčinou zvýšení jest jedině úprava personálních výdajů podle resystemisace, kteréžto výdaje byly v roce 1931 preliminovány v kapitole ministerstva financí, takže v podstatě preliminář pro nejvyšší účetní kontrolní úřad vůči rozpočtu 1931 nedoznává zvýšení.