Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1932.

III. volební období. 6. zasedání.

1922.

Odpovědi:

I. vlády na interp, posl. Hadka, Štětky, Vallo, Töröka a soudruhů o zvýšení studijních poplatků

na vysokých školách (tisk 1672/XIII),

II. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Sladkého, inž. Záhorského, Pechmanové-Klosové a druhů o neutěšitelných poměrech aprobovaných kandidátů profesury, neumístěných na středních školách (tisk 1268/VIII),

III. vlády na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů o Československé akciově plavební společnosti Dunajské (tisk 1536/III),

IV. min. zemědělství na interp. posl. Knotka, Koška, Kaňourka a druhů o stranickém rozdělovaní státních podpor zemědělcům živelní pohromou postiženým (tisk 1547/II),

V. vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky, Fialy, Malého a druhů o vánočních

remuneracích ve státních úřadech (tisk 1579/VI),

VI. min. veř. prací a min. zemědělství na interp. posl. Čuříka a druhů o požadavcích vodohospodářského svazu pro povodí řeky Odry (tisk 1613/X), VII. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Tisy a druhů pro konfiskování č. 85 »Slováka« ze dne

11 dubna 1932 (tisk 1753/IX),

VIII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Babela, Kopeckého a soudruhů o nuceni německých novinářských správ, aby užívaly českých názvů (tisk 1676/XIV),

IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Kašpara a druhů, že proti právu bylo zastaveno řízení proti lesnímu Františku Stračkovi z Velké Zdobnice v Orlických Horách (tisk 1780/XV), X. vlády na interp. posl. inž. Kalírny a druhů o strašlivých následcích nezaměstnanosti ve Vejprtech (tisk 1029/XII),

XI. předsedy vlády na interp. posl. dra Keibla a druhů o neoprávněném uloženi trestu za svévoli nejvyšším správním soudem (tisk 1780/IX),

XII. min. národní obrany na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů o nápadném vzrůstu sebevražd vojínů v československém vojsku (tisk 1646/XV),

XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Fritschera, dra Luschky, Kunze, Zajíčka a druhů, že 8 německých novosvěcenců bylo ustanoveno jen zatímně, poněvadž, jak se udává, neznají českého jazyka (tisk 1718/I),

XIV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Keibla a druhů o nedostatečném doručováni pošty v jedné rumburské čtvrti (tisk 1672/XI),

XV. min, vnitra na interp. posl. Hádka a soudruhů o ostudném a nezákonném postupu při volbě

starosty ve Schwaderbachu (tisk 1676 VI),

XVI. min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o výplatě vkladů u poštovní spořitelny uherské (tisk 1628/XVII),

XVII. min. zemědělství na intenp. posl. Hokkyho a druhů o nebezpečí povodně hrozící obci Tekovu

na řece Tise (tisk 1672/XV), XV. III. min. železnic na interp. posl. Hokkyho a druhů o nebezpečí povodně, hrozící železničnímu

mostu a traťovému náspu nad Tekovem (tisk 1672/XVII), XIX. min. zemědělství na interp. posl. dra Törkölya a druhů o povolování těžby dříví vlastníkům

lesů menší rozlohy (tisk 1693/XI).

1922 I (původní znění).

Odpověď

vlády na interpelaci poslanců Hádka, Štětky,

Vallo, Töröka a soudruhů

o zvýšení studijních poplatků na vysokých

školách (tisk 1672 XIII).

Vládním nařízením ze dne 11. prosince 1931, č. 198 Sb. z. a n., nebyly zvýšeny dávky za opakování zkoušek, za dodatečné zápisy, za povolení kolise přednášek a za ostatní výjimečná povolení na vysokých školách, vyjma dávek za nostrifikaci doktorských diplomů. Taxa za vydáni vysvědčení o druhé státní zkoušce z oddělení zeměměřičského inženýrství byla síce zavedena citovaným vládním nařízením, ale podle jeho článku IX. mohou nemajetní vysokoškolští studenti býti osvobozeni od této dávky. Rovněž zajištěna jest možnost osvobození od částečného l celého školného podle majetkových poměrů a podle vykázaného prospěchu. Sociální a sociálně zdravotní péči vysokoškolského studentstva věnuje školská správa plnou pozornost v mezích rozpočtu. Také vybudováni vysokých škol provádí se postupně podle jejich potřeb a prostředků rozpočtových.

V Praze dne 30. června 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1922 II.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty na interpelaci, poslanců Václava Sladkého, inž. Záhorského, L. Pechmanové-Klosové

a druhů

o neutěšitelných poměrech aprobovaných

kandidátů profesury, neumístěných na

středních školách (tisk 1268 VIII,

K jednotlivým bodům interpelace dovoluji si uvésti toto:

K bodu 1.: Učebná povinnost profesorů na středních školách byla upravena posledně vládním nařízením ze dne 17. července 1928, čís. 131 Sb. z. a n. Při této úpravě byla sice dřívější celková učebná povinnost středoškolského profesora zvýšena, ježto však do učebné povinnosti byly započítány také různé vedlejší úkony (třídnictvi, správa sbírek, oprava úloh), jest zmíněné zvýšení učebné povinnosti spíše zdánlivé, takže skutečný nynější vyučovací úkon středoškolského profesora rovná se přibližně úkonu předválečnému.

K bodu 2.: Počet žactva pro povolováni poboček na středních školách byl stanoven výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 19. června 1926, čís. 65. 761. V bodě 4. tohoto výnosu se ustanovuje, že pobočky mohou býti povoleny i při nižším počtu žactva, »kde jsou pozoruhodné důvody, zvláště jestliže nepatrný prostor učeben nepřipouští spojení většího počtu žactva v jedné místnosti. « Toto ustanovení se liberálně praktikuje.

K bodu 3.: Toho času jest na středních školách velmi málo přespočetných hodin, a to jen tam, kde vyučovací předměty lze rozvrhnouti mezi profesory jen tak, že učebná povinnost některého se překročí. Přespočetných hodin takových, že by jimi byly ušetřeny některé profesorské síly, není. Asistenti na středních školách nemohou býti ustanovováni, poněvadž platový zákon jich jako takových nezná.

K bodu 4.: Ministerstvo školství a národní osvěty ořekládá již delší dobu ve vyučovacích oborech, kde je dorostu dostatek, přesloužilé ředitele a profesory na trvalý odpočinek.

K bodu 5.: Novým zkušebním řádem (výnos ze dne 8. října 1930, čís. 16. 510) bylo zrušeno omezeni platnosti profesorské aprobace na pět let.

K bodu 6.: Služební poměr absolvovaných kandidátů profesury pro školy střední při ustanovení na školách měšťanských se upravuje výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 5. května 1931, č. 2647/I, podle něhož se po příslušných doplňovacích zkouškách poskytuje kandidátům profesury způsobilost k ustanovení literními učiteli na školách měšťanských a tím tedy možnost dosažení platu odborných učitelů měšťanských škol podle platové stupnice stanovené zákonem č. 104/26 Sb. z. a n.

K bodu 7.: Přidělování kandidátů profesury jako přidělováni učitelů ve službě počáteční vůbec - může se díti jedině podle potřeby měšťanské školy, kde je místo právě uprázdněno. Okolnost, že při škole je zřízen jednoroční kurs, není po této stránce sama o sobě rozhodující.

K bodu 8.: Pro započtení předchozí služby na škole měšťanské pro službu na škole střední jsou rozhodnými ustanovení § 7, odst. 6 a § 142 plato-

vého zákona, podle nichž může býti vládou zkrácena nebo prominuta čekatelská služba, po př. může býti započtena určitá doba pro zvýšení služného.

Z uvedeného je patrno, že státní školská správa věnuje věci patřičnou pozornost a neomeškala žádných potřebných a proveditelných opatření.

V Praze dne 12. října 1931.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.

1922/III.

Odpověď

vlády na interpelaci poslanců Igora Hrušovského,

Vladimíra Polívky a druhů o Československé akciové plavební společnosti Dunajské (tisk 1536/III).

Po provedeném šetřeni sděluje vláda, že okolnosti v interpelaci tvrzené neodpovídají skutečnosti. Jmenovitě neodpovídá skutečnosti, že stát jako hlavní akcionář pověřil sekčního šéfa z ministerstva národní obrany Jiříka vedením této společnosti a jmenoval ho generálním ředitelem dunajské plavby. Ve skutečnosti byl sekční šéf ministerstva obchodu Václav Jiřík pověřen vládou republiky v březnu 1919 organisací dunajského plavebního podniku a po jeho přeměně v akciovou společnost v roce 1921 jmenován byl správní radou této společnosti generálním ředitelem.

Nedávno zesnulý generální ředitel Jiřík nejmenoval však sám vedoucí úředníky akciové společnosti Dunajské, ježto podle stanov této společnosti vedoucí úředníky může jmenovati toliko správní rada.

Vláda věnuje úpravě personálních poměrů u Československé akciové plavební společnosti Dunajské stálou pozornost a stará se, aby stav doplňován byl dorostem z domácích příslušníků.

Pokud interpelace poukazuje na vojenskou příslušnost některých zaměstnanců Československé akciové plavební společnosti Dunajské, nutno konstatovati, že bývali námořníci přijati byli ke společnosti byvše propuštěni ze služby vojenské a vzhledem k jejich odbornému předvzdělání pro vodní dopravu vůbec, případně dunajskou plavbu zvláště. Tento personál, jenž většinou přijat byl již za doby státního režimu, musila Československá akciová plavební společnost Dunajská převzíti podle čl. 7., odst. 2 zakladatelské smlouvy připojené k zákonu č. 188/22 Sb. z. a n. Dnešního dne zaměstnává společnost 80% československých státních příslušníků a 20% cizích státních příslušníků, jež vzhledem k zvláštnostem dunajské plavby a

k různým zákonným ustanovením na ochranu domácího trhu práce zaměstnávati musí.

Proti tvrzení, že na hospodaření této společnosti během 5 roků musil stát ze svých akcií odepsati 40 mil., poukazuje vláda na důvody, jež vedly ke sníženi akciového kapitálu a jež obsaženy jsou v tiscích poslanecké sněmovny č. 1896, II. volební období 7. zasedání a tisk č. 2045, II. volební období 7. zasedání.

Platy členů ředitelstva určuje dle stanov správní rada a vzhledem k analogickým případům v tuzemsku i za hranicemi odpovídají významu a zodpovědnosti této služby. Nájemné za úřední místnosti společnosti nalézající se v domě Živnostenské banky ve Vídni činí celkem Kč 34. 998. -, takže není správnou informace, že representace ve Vídni platí za byt ročně 60. 000 Kč.

Pracovní doba u společnosti činí zásadně 8 hodin a je u pozemní služby dodržována. Zvláštní povaha lodní služby ovšem někdy vyžaduje toho, aby se použilo výjimek a oněch ustanovení zákona, jimiž se dovoluje práce přes čas a jež připouštějí použití předpisů o službě pohotovostní.

Disciplinární přestupky vyšetřuji se protokolárně a obviněnému je dána možnost, aby se k výpovědím vyjádřil a obhájil.

Obchodní politika dunajské plavby musila se říditi danými možnostmi, a pro její vývoj bylo nezbytně třeba, aby povlovně vybudovávala v cizích přístavištích svá skladiště a agenční budovy za účelem svého osamostatnění. Tento postupný vývoj nesvědči pro mínění, že společnost dělá politiku v zájmu společností cizích.

Pokud jde o tarifní politiku, je Československá dunajská plavba stejně rovnocenným činitelem v tarifním svazu dunajských plavebních podniků jako společnosti cizozemské, totiž německé, rakouské, maďarské, obě jugoslávské, holandská a francouzská. Možnost přehlasování je v tarifním svazu vyloučena. Účast československé plavby na tomto svazu přináší výhody československému vývoznímu průmyslu.

Tarifní konference konají se střídavě ve všech hlavních městech států, jejichž plavby jsou na tarifním svazu interesovány. Odbývaly se také již v Praze i v Bratislavě, takže informace, že dopravní sazby určují se ve Vídni, není správnou.

Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodu k nějakému dalšímu opatření.

V Praze dne 7. července 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

1922/IV.

Odpověd

ministra zemědělství na interpelaci poslanců V. Knotka, V. Ko-

ška, Ant. Kaňourka a druhů

o stranickém rozdělováni státních podpor

zemědělcům živelní pohromou postiženým

(tisk 1547/II).

Při jmenování okresních komisi postupuje se podle ustanovení § 9. vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n.. o náhradách pozemkové daně z důvodu živelních škod na zemědělských kulturách. Stranická příslušnost při jmenování členů okresních komisí se ani nezjišťuje ani není rozhodná. Členy okresních komisí jsou jmenováni zásadně delegáti zemědělské rady v jednotlivých politických okresích.

Na základě údajů interpelace dal jsem vyšetřiti případy, o nichž se v interpelaci tvrdí, že při nich bylo postupováno stranicky. Výsledek šetřeni je tento:

V okrese Ledeč nad Sázavou dostalo se obci Slavošov s Věžníkovem (nikoliv, jak se v interpelaci uvádí, Jeníkov) podpory v úhrnné částce 28. 300 Kč. Josefu Nacovskému ve Slavošově dostalo se podpory v částce 1. 050 Kč, a to z důvodu, že byl postižen živelní pohromou v roce 1931 na své úrodě ze 70%. I Janu Navrátilovi dostalo se podpory, a to v částce 900 Kč z důvodu, že úroda mu byla zničena živelní pohromou jen z 50%. Neodpovídá skutečnosti tvrzení, že by Josef Nácovský měl nějakou výnosnou cihelnu.

Pro politický okres Třeboň byla přidělena na podpory částka 400. 000 Kč, na kterémžto rozdělení mělo účast 16 obcí. Po rozdělení této částky docházely okresního úřadu stížnosti, že jednotlivci z některých obci nebo vůbec zemědělci z některé obce neobdrželi podpory. Šetřením o těchto stížnostech bylo zjištěno, že stěžovatelé vůbec nepodali žádost o podporu, takže příslušná komise nemohla k nim vůbec přihlédnouti. Na podpory zemědělcům, kteří si podali žádost později, a to úhrnem ze 24 obcí, bylo zemědělskou radou ořiděleno 140. 000 Kč. Poněvadž příděl tento byl daleko menší, ač počet žadatelů byl větší, musela okresní komise přihlížeti k žadatelům nejpotřebnějším podle rodinných a hospodářských poměrů a intensity poškození. Při rozdělování podpor okresní komisi nebylo vůbec přihlíženo k politickému přesvědčeni žadatelů, nýbrž byly směrodatné jedině poměry žadatelů; podpor dostalo se také příslušníkům různých politických stran. To platí též zejména o obci Dynín. Neodpovídá tudíž skutečnosti tvrzení, že okresní komise rozdělila částku určenou pro obec Dynín stranicky bez jakéhokoliv zjišťování škod. Stejně z týchž důvodů neodpovídá skutečnosti obdobné tvrzení o obci Ševětín. Pokud jde o obec Sviny, nemohlo jíti o stranické rozdělení

podpory, poněvadž stěžovatelé z této obce nepodali vůbec žádosti o podporu podle vládního nařízení ze dne 21. května 1926, č. 75 Sb. z. a n., co poskytování podpor při živelních pohromách, nýbrž pouze žádost na náhradu daně pozemkové z důvodu živelních škod na zemědělských kulturách podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n.

V obvodu okresního úřadu v Kamenici nad Lipou byli z osob uvedených v interpelaci vyloučeni z podpor Jan Vágner v osadě Antonce, poněvadž nebyl živelní pohromou poškozen, a Josef Vaněk tamtéž, poněvadž jej jako stavebního dělníka nebylo lze považovati za zemědělce podle zákona c. 118/27 Sb. z. a n., nebo vládního nařízení č. 75/28 Sb. z. a n. Antonínovi Matějů tamtéž nemohla býti podpora přiznána, poněvadž škodu způsobenou živelní pohromou vůbec nehlásil. Petronila Vlčková obdržela podporu Kč 209. 80 a Anna Štětinová podporu 191 Kč. Při stanovení výše podpory jsou směrodatný nejen výměra pozemku a výše škody, nýbrž i hospodářské poměry poškozeného, tedy výše zadlužení, případný příjem z jiného zdroje, počet členů rodiny a pod. Tak se může státi a i skutečně přihází, že při stejné škodě i výměre pozemků obdrží poškození podporu v různé výši.

V okrese Německý Brod přihlížela okresní komise při rozdělování podpor k poměrům majetkovým a rodinným, díle k výši utrpěné škody a k okolnosti, zda poškozeny nemá jiného zaměstnáni, které tvoři hlavní zdroj jeho příjmů, takže jednak není zemědělcem podle vládního nařízení č. 75/28 Sb. z. a n., jednak škoda není pro něho rázu katastrofálního, ježto má příjem ze dvou zdrojů. Pokud jde o jednotlivé případy v interpelaci uvedené, bylo zjištěno toto:

Obec Úhořilka dostala úhrnem 6. 000 Kč. Rolník V. Kříž obdržel podporu 2. 000 Kč, poněvadž jeho hospodářství je zatíženo knihovními dluhy ve výši 100. 000 Kč. Týž má 6 děti ve stáří 10-24 let a jeho hospodářství bylo postiženo živelními pohromami tak, že celkový výtěžek z něho byl snížen o 40%. Rolník Josef Meruňka byl postižen živelní pohromou, která snížila výtěžek celého hospodářství o 40%. Týž má rovněž 6 dětí ve stáří 7-14 let. Rolník V. Kubát, který nemá dluhů a má jediné dítě, dále rolník Vašíček, který byl pojištěn částkou 22. 960 Kč, neobdrželi podpory, poněvadž u nich postižení nebylo rázu katastrofálního. Josef Čech obdržel podporu ve výši 870 Kč. Ostatní, kteří v obci Úhořilce nedostali podpory utrpěli buď menší škody než 40%, anebo měli jiné hlavní zaměstnání a nebyli tudíž jako nezemědělci bráni v úvahu.

V obci Dobrohostově s osadou Chválkov dostal rolník Josef Sochor 2. 000 Kč a Anežka Sochorovi 800 Kč, jelikož první utrpěl na 17 ha a Anežka Sochorová na 16 ha škodu, která přesahovala 40% snížení výtěžku z celého hospodářství, a mají každý ještě dluhy knihovní. Jan Jonák, čp. 13, zedník, mající 1 dítě ve stáří 22 roků, neprokázal žádných knihovních dluhů a má celkovou výměru 1. 4 ha, takže nelze pokládati ho za zemědělce. Rolnice Moravcová, vdova čp. 12 v Dobrohostově, mající 3 děti ve stáří 17-20 rolků a knihovního dluhu 21. 000 Kč, byla postižena pohromou, jež způsobila

snížení výtěžku z hospodářství o více než 40% a dostala 800 Kč. Naproti tomu rolník Josef Bouchner postižen byl pohromou, jíž doznal celkový výtěžek hospodářství snížení pouze o 25%, a nemohl proto býti do akce pojat. Václav Pejchal, mlynář v Dobrohostově čp. 35., prokázal dluhy knihovní, ale má při mlýně pouze 1. 7 ha rolí, takže škodu nebylo lze považovati pro něho za katastrofální, Jan Vondra, rolník, čp. 1., utrpěl škodu, která dosáhla jen 3%ního snížení z celkového výtěžku hospodářství. Karel Kubát čp. 21. v Dobrohostově jest cestářem a Karel Kubát, čp. 10. v Dobrohostově, jest zedníkem, který mi pouze 0. 81 ha rolí, takže žádný z nich nemůže býti pokládán za zemědělce, a také neutrpěl žádný z nich škodu, která by snížila celkový výtěžek z celého hospodářství nejméně o 40%.

Pokud jde o obec Úsobí byla škoda, jednotlivým postiženým způsobená, již v protokole škod předloženém obecním úřadem vyznačena místní komisí jako menší než 40% a proto nebylo možno podporu nikomu navrhnouti ani udělili.

Pokud jde o okres Klatovy, byla zemědělcům obce Kozí, postiženým krupobitím dne 31. května 1931, poskytnuta podpora v částce 7. 000 Kč. Podporu obdrželo 11 zemědělců, kteří mají své pozemky nad obcí podél katastru Lukavice. Pozemky ležící u obce Běšin a k Neznašovům v poloze nižší podél železnice Klatovy - Sušice, nebyly vůbec postiženy, anebo zcela nepatrně. Nouzová podpora byla poskytnuta těm zemědělcům, kteří krupobitím utrpěli škodu, jež způsobila úbytek na výtěžku z celé hospodářské jednotky ve výši nejméně o 40%. Tento případ podle výsledku šetření nastal pouze v obci Kozí u zemědělců, kteří měli po většině své pozemky u obce Lukavice, jak již výše podotčeno. Osoby v interpelaci uvedené, které si podaly stížnost, a to Cyril Janoušek, Jan Pšajd, Václav Žižka a Emanuel Malát, jsou vesměs z obce Kozí. Šetřením bylo zjištěno, že Cyril Janoušek je obchodníkem smíšeným zbožím a vlastní asi 30 korců, z nichž měl poškozeno 1/2 korce. Jan Pšajd vůbec nebyl postižen, neboť má své pozemky ve výměře 3 ha u obce Běšiny, tedy v místě, které krupobitím vůbec nebylo postiženo. Václav Žižka byl postižen nepatrné na svých pozemcích ve výměře 22 ha, kteréžto poškození nedosáhlo předepsaného procenta. Emanuel Malát vlastní pozemky ve výměře 3 ha, které vesměs leží u obce Běšiny a Javoří, které krupobitím vůbec nebyly zasaženy. Stížnosti tyto jsou tudíž neodůvodněné a zcela bezpodstatny.

Z toho důvodu, co bylo šetřením zjištěno, vysvitá, že postup při udělování podpor podle cit. vládního nařízení č. 75/28 Sb. z. a n. odpovídal ustanovením tohoto vládního nařízení, a není tudíž důvodu, aby ve věci bylo něco zařizováno.

V P r a z e, dne 29. června 1932.

Ministr zemědělství: Bradáč v. r.

1922 V.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců H. Bergmanna, Al. Tučného, Boh. Procházky, Č. Fialy, C. Malého a druhů

o vánočních remuneracích ve státních úřadech (tisk 1579 VI).

K vánocům roku 1931 nebyly ve státní správě a státních podnicích vypláceny t. zv. »vánoční odměny«, jelikož udělováni odměn těchto bylo počínajíc rokem 1930 zastaveno jednak v důsledku zákona o vánočním příspěvku, jednak - pokud jde o zaměstnance, na něž se nevztahuje zákon o vánočním příspěvku - nahrazeno jak v roce 1930, tak v roce 1931 zvláštním usnesením vlády, jímž byly náhradou za vánoční příspěvek povoleny hromadné odměny v určitých maximovaných čistkách.

Byly však vyplaceny v některých oborech státní správy individuelní odměny za mimořádně, jinak nehonorované celoroční práce a výkony v mezích zásadních směrnic honorování mimořádných prací, a to podle rozsahu, důležitosti a záslužnosti těchto prací, čímž také byly odměněny mimořádné práce přes čas jinak nehonorované.

Tyto individuelní odměny neměly však ničeho společného ani s vánočním příspěvkem, ani s vánočními odměnami, leda tu nahodilou souvislost, že byly vyplaceny v posledním měsíci roku, kdy končí úvěrové státní hospodářství a kdy jedině možno, nestalo-li se tak dříve, ještě odměniti z běžných úvěrů mimořádné výkony a práce, konané v tom kterém roce. Usnesením vlády ze dne 14. ledna 1932 bylo pak vyplácení jakýchkoliv odměn, přídavků a příplatků, na něž není právního nároku, prozatím zastaveno vůbec.

Pokud jde zvláště o zmínku, že v oboru vojenské správy byly vyplaceny vánoční odměny, podotyká se, že tu nešlo o vánoční odměny, nýbrž o přiznání výplaty paušálů poskytovaných vyšším velitelům jako náhrada za vydání vyplývající z mimoslužebních povinností, uložených těmto velitelům (pořádáním přednášek, výchovných kursů a škol, jakož i jejich povinné účasti na všech veřejných oslavách i společenských událostech v posádce) a z příspěvků na subskripce i vstupného na podniky veřejné, zejména dobročinné. Ostatně i výplata těchto paušálů byla mezitím zastavena.

Příslušné úřady, jichž se týkalo rozšiřování nepravdivých a pobuřujících zpráv o státních remuneracích ve státních úřadech v denním tisku, tyto zprávy zákonně přípustnými opatřeními dementovaly; zejména byly, pokud možno, i zaslány a otištěny úřední opravy podle § 19 tisk. zákona.

Na článek »Expressu« ze dne 16. prosince 1931, nadepsaný: »Výdaje státní poštovní správy pro rok 1932 činí 3. 132 milionů, diety a remunerace 1. 318 milionů«, nereagovalo tímto nepravdivým článkem

již v záhlaví napadené ministerstvo pošt a telegrafů proto, že článek v obsahu uvedl zmíněná čísla jako výdaje celé státní správy bez podniků, takže se každý čtenář mohl přesvědčiti z obsahu o nemožnosti údajů v záhlaví článku a musil konstatovati, že text i lánku sám poráží nesprávné tvrzeni záhlaví.

V Praze, dne 2. července 1932.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Ministr financí: Dr. Trapl v. r.

1922/VI.

Odpověd

ministra veřejných prací

a ministra zemědělství

na interpelaci poslance Ant. Čuříka

a druhů

o požadavcích vodohospodářského svazu pro povodí řeky Odry (tisk 1613/X).

Za účelem zamezeni katastrofálních zátop na území Velké Ostravy dohodla se ministerstva veřejných prací a zemědělství na příslušném pracovním programu, jehož předmětem jest:

1. ) Ochrana zátopového území lokálními hrázemi a

2. ) úprava hořejší části mezinárodní Odry a vyústění trati Opavice, která dnešním protisměrným zaústěním způsobuje vzduti velkých vod Odry, jež nemajíce náležitého odtoku, zaplavují přilehlé pozemky.

Podle zmíněné dohody provede se úprava vyústění tratě Opavice s přilehlou částí mezinárodní Odry Um způsobem, že stavebníkem pro tuto část řeky Opavice zůstává podle zákona č. 49/1931 fond pro vodohospodářské meliorace, stavebníkem pro úpravy mezinárodni trati oderské jest pak podle zákona č. 50/1931 fond vodohospodářský při ministerstvu veřejných prací. Vlastním prováděním prací pověřeno bude ředitelství pro stavbu vodních cest, které vypracovalo již detailní projekt na úpravu zmíněné části mezinárodni Odry.

Příslušný projekt na úpravu Opavice, který ministerstvo zemědělství zaslalo koncem ledna t. r., byl přizpůsoben navrženým úpravám řeky Odry a byly připraveny v dohodě obou zúčastněných ministerstev potřebné pomůcky pro vodoprávní řízení a politickou pochůzku, kterážto jednáni budou provedena společně. Práce tyto, jakož i elaboráty pro

vypsání těchto úpravních prací jsou již ukončeny, takže bude lze v nejkratší době provésti zákonem předepsaná řízení. Stavba bude pak ihned vypsána a po dojednání finanční straníky s ministerstvem financi též zadána.

V rámci zmíněných úprav Odry a Opavice provedou se též příslušné ochranné hráze.

Pokračováni ve stavbě pravobřežní hráze řeky Odry nad železničním mostem u Nové Vsi včetně částečné úpravy této řeky bylo zemským úřadem v Brně po zimním přerušení prací již zahájeno a bude soustavně prováděno podle stavebně-finančního programu prací regulačních pro rok 1932 v zemi Moravsko-slezské, kterýžto program ministerstvo zemědělství právě schvaluje, a v němž je na tuto stavbu pamatováno obnosem 800. 000 Kč.

V Praze, dne 15. června 1932.

Ministr veřejných prací: Inž. Dostatek v. r.

Ministr zemědělství: Bradáč v. r.

1922/VII.

Odpověd

ministra spravedlnosti na interpelaci poslance dra Josefa Tiso

a druhů

pro konfiskování č. 85 »Slováka« ze dne 14. dubna 1932 (tisk 1753/IX).

Zabaveni v interpelaci uvedeného místa z č. 85 časopisu »Slovák« ze 14. dubna 1932, zařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. O nezbytnosti tohoto zabaveni mohou se názory různiti. Opravné prostředky by byly vedly k tomu, aby věc byla přezkoumána vyšší instancí, avšak nebyly podány.

V Praze, dne 1. července 1932.

Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.