1922 VIII (původní znění).
Odpověd
ministra pošt a telegrafů na interpelaci poslanců Babela, Kopeckého
a soudruhů
o nucení německých novinářských správ, aby užívaly českých názvů (tisk 1676 XIV).
Poštovní správa poskytuje vydavatelům novin podle §u 5. nařízení byv. ministerstva obchodu ze dne 22. prosince 1906 (č. 251/1906 říš. zák., věstník pošt a tel. č. 144/1906) výhodu zlevněné dopravy novin za předpokladu, že se vydavatelé podrobí podmínkám, které stanoví poštovní správa.
Poštovní (provozní předpisy stanoví pak v §u 88, že vydavatel - pokud nezasílá noviny jednotlivě - musí podle pokynů podává čího úřadu podávati noviny ve svazcích (místních a traťových, a tyto svazky označovati jasně jménem dodávacího poštovního úřadu, pokud se týče jménem příslušné trati (vlakové pošty). Tato označení, která slouží výhradně jen pro vnitřní službu, nečiní administrace jako strana, nýbrž v přenesené působnosti na místě orgánů poštovních, neb činnost administrace jako strany pra výpravě novin se končí připojením nebo nalepením adresních pásek příjemců na jednotlivé zásilky (výtisky novin).
Mají-li administrace býti účastný velké výhody používání novinových známek, musí se říditi při úkonech, které konají na místě poštovních orgánů, pokyny, které vyplývají z platných služebních předpisů a vyhovují plně služební potřebě.
Včasné zdolání obrovského novinového materiálu vyžaduje opatření, jakými se zabezpečuje správná instradace a doprava novin, a jest nesporná, že se tak může díti jedině zjednodušením práce, t. j. užíváním jednotných prostředků instradačních a tudíž také jednotným popisováním místních a traťových svazků, které musí býti přesně v souhlasu s obsahem instradačních poštovních pomůcek.
V Praze, dne 8. června 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.
1922/IX (původní znění).
Odpověd
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance R. Kaspera a druhů,
že proti právu bylo zastaveno řízení proti
lesnímu Františku Stračkovi z Velké Zdob-
nice v Orlických Horách (tisk 1780/XV).
Ve věci, na niž se vztahuje interpelace, vede se trestní řízení pro zločin podvodu proti osobám, které jsou podezřelé, že v trestní věci proti lesnímu Františku Stračkovi vypovídaly v jeho prospěch křivé.
Teprve podle výsledků tohoto trestního řízení bude možno učiniti případné další zákonné opatření.
V Praze, dne 21. června 1932.
Ministr spravedlnosti: Dr. Meissner v. r.
1922 X (původní znění).
Odpověd
vlády
na interpelaci posl. inž. O. Kalliny a druhů
o strašlivých následcích nezaměstnanosti
ve Vejprtech (tisk 1029/XII).
Usneseni obecního zastupitelstva ve Vejprtech o uzavření zápůjčky obecní ve výši 1, 000. 000 Kč podléhá podle § 20 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n" ve znění zákona čís. 169/1930 Sb. z. a n., schválení orgánu samosprávného, zemského výboru, který může ovšem žádané schválení uděliti pouze za podmínek stanovených v § 20 cit. zák. Vládě podle platného právního stavu nepřísluší zasahovati do rozhodování tohoto orgánu.
Pokud jde o požadavek, aby městu Vejprtům byla povolena bezúročně neb na nízký úrok zápůjčka 1, 000. 000 Kč ze státní zápůjčky investiční 1. 300 mil. Kč, která má sloužiti k potírání následků kříse, podotýká se, že vůbec není právního podkladu pro poskytování zápůjček obcím ze státních prostředků, nehledě k tomu, že výtěžek této zápůjčky byl podle zákona tis. 35/1931 Sb. z. a n. určen pouze na investice státních podniků a fondů, kromě úvěru 150, 000. 000 Kč, určeného na zmírňování následků hospodářské krise, kterýžto úvěr jest již vyčerpán.
Ku zmírnění následků hospodářské krise byly městu Vejprtům v úboru působnosti ministerstva
sociální péče povoleny značné podpory (na stravovací akci, na mléčnou akci a příspěvky v oboru produktivní péče o nezaměstnané).
V P r a z e, dne 30. června 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
Ministr financí: Dr Trapl v. r.
1922 XI (původní znění).
Odpověd
předsedy vlády na interpelaci poslance dr J. Keibla
a druhů
o neoprávněném uložení trestu za svévoli nejvyšším správním soudem (tisk 1780IX).
Rozhodnutí o tom, má-li v konkrétním případě uložena býti pokuta pro svévoli, přikázáno jest § 41 zák. o s. s. ze dne 22. října 1875 čís. 36 ř. z. ex 1876 nejvyššímu správnímu soudu, tvoří součást judikatorní jeho činnosti, a se zřetelem k ustanoveni § 98 ustavní listiny vymyká se ingerenci jiných orgánů. Nepokládám se proto za povolána vysloviti se o interpelovaném usnesení nejvyššího správního soudu meritorně. Ostatně interpelace sama uznává nezávislost nejvyššího správního soudu, dožadujíc se zakročení toliko ve směru změny příslušného ustanovení zákona o správním soudě.
Po této stránce není věc dnes aktuelní. Nelze zajisté popírati potřebu zákonného ustanovení, jež připouští ukládati pokuty pro svévolné vyvoláváni sporů. Rozhodování o uloženi takové pokuty nelze však rozumně svěřiti jinému orgánu nežli tomu, který je povolán rozhodnouti o stížnosti a je tedy nejspíše povolán, aby posoudil, zda stížnost je svévolná čili nic.
K obsahu interpelace podotýkám, že nešlo o otázku práva jazykového ani národnostní, nýbrž prosté o otázku, má-li na místních tabulkách, předepsaných vlád. nař. č. 324/1921 Sb. z. a n" podle organisačních změn nastalých zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. vyznačení župy nahrazeno býti vyznačením země.
Právní názor v interpelaci vyslovený, že Dr. Miegl byl jako člen obecního zastupitelstva podle obecního zřízení povinen stížnost obce podepsati a podati, není správný, nebol není žádného ustanovení, které by členům zastupitelstva obecního ukládalo povinnost, aby pro obec konali nějaké úkony svého soukromého povolání. Nemohla tedy obecni rada dru Mieglovi s právním účinkem uložiti, aby jako advokát stížnost podepsal.
Ke konci ještě podotýkám, že dr. Miegl proti uložené mu pokutě podal na presidium nejvyššího správního soudu rozklad, jejž presidium postoupilo nejvyššímu správnímu soudu k příslušnému rozhodnutí. Rozhodnutí to ještě učiněno nebylo.
V Praze dne 2. července 1932.
Předseda vlády: Udržal v. r.
1922/XII (původní znění).
Odpověd
ministra národní obrany
na interpelaci poslance dra Jabloniczkého
a druhů
o nápadném vzrůstu sebevražd vojínů v če-
skoslovenském vojsku (tisk 1646 XV).
Prohlásil jsem již při četných příležitostech, že vojenská správa věnuje složitému problému vojenských sebevražd náležitou pozornost a snaží se, seč jest to v jejích silách, těmto neblahým zjevům čeliti. Poukazuji po této stránce zejména na prohlášení, která jsem svého času učinil v branných výborech obou sněmoven o opatřeních, která vojenská správa v poslední době učinila stran, vyšetřováni sebevražd, styku mužstva s nadřízenými, jeho mravní výchovy, přednášení stížností a pod.
Studiem těchto otázek zabývá se zvláštní komise, mnou v ministerstvu národní obrany zřízená, a subkomitéty obou branných výborů, k tomu účelu ustavené. Dosavadní výsledky těchto prací již nyní prokazují, že výkon vojenské služby není hlavní příčinou sebevražednosti v armádě a že téměř ve všech případech nutno tuto příčinu hledati v motivech mimoslužebních.
Oproti tvrzeni interpelace bylo také podle statistických dat zjištěno, že na vojíny ze Slovenska a Podkarpatské Rusi připadá poměrně mizivé procento sebevražd, takže nelze okolnost, že tito vojíni konají vojenskou službu vzdáleni od svých domovů, uváděti v souvislost se sebevražedností v armádě.
Jelikož přes tato tvrzení, kterých podle statistických dat nelze doložiti, obsahuje interpelace
i některé pozoruhodné náměty, nařídil jsem, aby byla odevzdána předsedovi výše zmíněné komise ministerstva národní obrany k uvážení a k eventuelnímu dalšímu opatření.
V Praze, dne 16. června 1932.
Ministr národní obrany: Dr. Viškovský v. r.
1922 XIII (původní znění).
Odpověd
ministra školství a národní osvěty na interpelaci poslanců Fritschera, dra
Luschky, Kunze, Zajíčka a druhů, že 8 německých novosvěcenců bylo ustanoveno jen zatímně, poněvadž, jak se udává, neznají českého jazyka (tisk 1718/I).
Vykonaným šetřením bylo zjištěno, že zemský úřad v Brně vzal bez jakýchkoliv podmínek na vědomí ustanovení osmi novosvěcenců německé národnosti z arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci na volných systemisovaných místech ve veřejné duchovni správě s platností od 1. dubna 1932, když arcibiskupská konsistoř v Olomouci prokázala, že jmenovaní vyhovuji podmínkám ustanovení § 2 zákona ze dne 7. května 1874, č. 50 ř. z., předepsaným pro nabytí církevního úřadu.
V Praze dne 17. června 1932.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Dérer v. r.
1922/XIV (původní znění).
Odpověd
ministra pošt a telegrafů
na interpelací poslance dr. J. Keibla a druhů
o nedostatečném doručování pošty v jedné
rumburské čtvrti (tisk 1672/XI).
Firmám, v interpelaci uvedeným, doručuje se pošta již po léta, tedy i v dobách dobré konjunktury, pouze 2krát denně, aniž si před tím zájemníci na to stěžovali. Poněvadž mají kanceláře na periferii města, přichází k nim doručovatel z poštovního úřadu Rumburk l až na konci doručovací pochůzky.
O žádosti zájemníků za zlepšení doručování pošty, přednesené nejdříve ústně u poštovního úřadu Rumburk l, a teprve dodatečně zaslané také poštovnímu ředitelství, bylo již v minulém roce jednáno. Poštovní správa však zatím ještě nepřistoupila k nové úpravě doručovací služby v této části města, a to jednak pro nastalou hospodářskou krisi, jež měla za následek citelný pokles poštovní dopravy, jednak se zřetelem k úsporným opatřením ve státní správa. Přes to, že se pokles
dopravy projevil ještě citelněji v letošním roce, poštovní správa nepustila se zřetele žádané zlepšeni a zejména zrychlené doručováni v příslušné čtvrti, a zamýšlí je provésti v mezích finančních prostředků, a to v rámci celkové nové úpravy zřízeneckých úkonů, jež bude provedena v nejbližší době jako důsledek změny dopravních a zvláště kursovních poměrů v Rumburku.
V Praze dne 17. června 1932.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke v. r.
1922/XV (původní znění).
Odpověd
ministra vnitra
na interpelaci posl. Hádka a soudr. o ostudném a nezákonném postupu při volbě starosty ve Schwaderbachu (tisk 1676/VI).
Poněvadž proti volbě starosty obce Schwaderbachu v zákonné lhůtě 8denní legitimovaná strana nepodala námitky a volba se stala právoplatnou, není právního podkladu pro zrušení této volby a pro opatření žádaná interpelací.
V P r a z e dne 4. června 1932.
Ministr vnitra: Dr. Slavik v. r.
1922 XVI (původní znění).
Odpověd
ministra financí
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o výplatě vkladů u poštovní spořitelny
uherské (tisk 1628 XVII).
Úmluva o poštovní spořitelně uherské, uzavřená dne 7. listopadu 1922 v Budapešti mezi Československem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (č. 147/24 Sb. z. a n. ) nabyla účinnosti podle vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 30. září 1931, č. 166/31 Sb. z. a n., dne 7. záři 1931.
Proto ukončen byl vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů ze dne 20. října 1931, č. 167/31 Sb. z. a n. soupis úsporných
a šekových vkladů, deposit, cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti u poštovní spořitelny v Budapešti, a stanovena konečná lhůta k podání přihlášek do 7. prosince 1931. Po skončení soupisu zaslala poštovní spořitelna v Praze poštovní spořitelně v Budapešti seznamy vlastníků pohledávek, jež je musí podle čl. 7, odst. 8. výše uvedené úmluvy podle svých záznamů přezkoušeti, připočítati 3% úrok a vrátiti zpět poštovní spořitelně v Praze. Největší část těchto pohledávek byla již maďarskou poštovní spořitelnou přezkoušena a vrácena a lze tudíž očekávati, že tyto práce budou v nejbližší době skončeny, a tím zjištěn úhrnný československý pohledávkový blok. Ukončení těchto prací zdržuje poněkud ta okolnost, že maďarská poštovní spořitelna musí tuto práci prováděti i pro ostatní zúčastněné státy.
K vydání úhrady pohledávkového bloku přikročí poštovní spořitelna v Budapešti podle čl. 10. cit. úmluvy, až bude zjištěn úhrnný blok zúčastněných států. Ježto úhradu budou tvořiti titry předválečného dluhu, ustanovuje § 3 zákona z 15. května 1924, čís. 148/24 Sb. z. a n. o provedení úmluvy, že převzaté renty budou do úhrady započítány v korunách československých kursem, který ustanoví ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů, přihlížeje k jejich tržní hodnotě.
Z uvedeného jest zřejmo, že výplata vkladů v Československu je v první řadě závislá na skončení prací poštovní spořitelny maďarské; pak teprve bude možno zjistiti přesnou výši československého pohledávkového bloku, výši úhrady a stanoviti, jakou kvótou budou starokorunové pohledávky honorovány v korunách československých.
V Praze, dne 15. června 1932.
Ministr financí: Dr Trapl v. r.
1922 XVII (původní zněni).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o nebezpečí povodně hrozící obci Tekovu
na řece Tise (tisk 1672 XV).
Projekt zajišťovacích prací na řece Tise u Tekova v trati nad i pod železničním mostem byl vypracován již v dřívějších letech a schválen výnosem ministerstva veřejných prací č. 7-358/4-3437/28. Práce nad železničním mostem byly rozpočteny na 390. 000 Kč a práce pod železničním mostem na 510. 000 Kč.
Ježto železniční správa odmítla přispěti na náklady úpravy nad železničním mostem, byla tato část úpravy vynechána a provedena pouze úprava pod železničním mostem. Stavba tato byla dokon-
čena i s doplňovacími pracemi r. 1931 nákladem přes 930. 000 Kč a o její kolaudaci zažádal právě zemský úřad v Užhorodě.
Úprava nad železničním mostem, pro niž byly původní plány již svého času schváleny, vyžádala si vlivem poměrů projektních změn, pročež zemský úřad v Užhorodě vypracoval pro tuto část projekt nový, který ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 10. února 1932, č. 192. 431/31 schválilo. Rozpočtený stavební náklad činí nyní 1, 100. 000 Kč.
Jelikož práce úpravní v této trati se oproti původnímu, ministerstvem veřejných prací svého času schválenému projektu rozsahově i nákladově podstatně změnily, je nutno, aby projekt ten byl ještě vodoprávně projednán, při čemž by též příspěvek přímých zájemníků, majitelů pobřežních pozemků, zainteresovaných obcí a železniční správy byl sjednán a koncesní listinou zajištěn. Tuto podmínku bylo nuceno ministerstvo zemědělství klásti, alby mohl býti tento úpravní podnik (finančně zajištěn a tím stavebně umožněn. O výsledku vodoprávního řízení nebyla ministerstvu zemědělství podána dosud žádná zpráva.
Z uvedeného jest zřejmo, že v době, kdy interpelace byla podána, v březnu t. r., byla již věc v ministerstvu zemědělství vyřízena.
Otázka započetí stavby je odvislá od výsledku vodoprávního řízení a od ochoty všech zájemniků přispěli k jejím nákladům podle jim plynoucího užitku.
V Praze, dne 7. června 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
1922/XVIII (původní znění).
Odpověd
ministra železnic na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o nebezpečí povodně, hrozícím železničnímu mostu a traťovému náspu nad Tekovem
(číslo 1672/XVII).
Železničním zařízením v povodí řeky Tisy u Tekova nehrozí z obávaných změn toku této řeky nebezpečí, a to ani při rozvodnění.
Státní správa železniční sleduje všude a tudíž
i v těchto místech bedlivě bezpečnost železničního tělesa před škodlivými vlivy vodních přívalů a učinila by podle potřeby nutná opatřeni k zabezpečení dopravy, podle okolnosti za součinnosti s příslušnými úřady.
V P r a z e dne 18. června 1932.
Ministr železnic: Inž. Hůla v. r.
1922 XIX (původní znění).
Odpověd
ministra zemědělství na interpelací poslance dra Törkölya
a druhů
o povolování těžby dříví vlastníkům lesů menší rozlohy (tisk 1693 XI).
Ustanovení § 13 vlád. nař. č. 97/1930 Sb. z. a n. není v odporu s ustanovením § 2, odst. 5. zák. č. 37/1928 Sb. z. a n. Majitel lesa jest sproštěn i nadále povinnosti oznamovací tehdy, když celková roční mýtní těžba v jeho lese nepřesahuje 25 m3 a pro toto osvobozeni od povinnosti oznamovací jest nerozhodne, zda má hospodářský plán nebo program, čili nic.
Sprostiti generelně majitele lesů určité výměry od této povinnosti cestou administrativní nesrovnávalo by se s předpisy zákona. Pokud interpelace vypočítává velké náklady vyplývající z řízení o povolování nepatrných těžeb, poukazuje se, že podle odst., 2. a 3. §u 2 zákona č. 37/1928 Sb. z. a n. není předepsáno obligatorně ani předkládání katastrálních výpisů, ani výpisů z pozemkových knih, ani komisionelní šetření; lesněpolicejní úřady mají přehledy o lesním majetku ve svém obvodu a jen v pochybných případech event. žádají předložení zmíněných dokladů nebo konají šetření na místě samém.
Podřízeným úřadům budou dány pokyny, aby jen v nejnutnějších případech žádaly výpisy katastrální a z pozemkových knih a aby se i komisionelní šetření konala jen v nejnutnějších případech, a to pokud možno příležitostně, aby stranám nevznikaly přílišné náklady.
V Praze, dne 9. června 1932.
Ministr zemědělství: Bradáč v. r.
Překlad ad 1922/1.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten Hadek, Štětka, Vallo, Török
und Genossen,
betreffend die Erhöhung der Studiengebühren an den Hochschulen (Druck 1672 XIII).
Durch die Regierungsverordnung vom 11. Dezember 1931, S. d. G. u. V. Nr. 198, sind die Ab-
gaben für die Wiederholung von Prüfungen, für nachträgliche Inskriptionen für die Bewilligung der Kollision von Vorträgen und für die übrigen ausnahmsweisen Bewilligungen an Hochschulen mit Ausnahme der Abgaben für die Nostrifikation der Doktordiplome nicht erhöht worden. Die Taxe für die Ausfertigung des Zeugnisses der zweiten Staatsprüfung aus der Abteilung für Vermessungsingenieurwesen ist durch die zitierte Regierungsverordnung allerdings eingeführt worden; nach Artikel IX derselben können mittellose Hochschulstudenten von dieser Abgabe jedoch befreit werden. Ebenso ist die Möglichkeit der Befreiung von teilweisen oder ganzen Schulgelde je nach den Vermögersverhältnissen und dem ausgewiesenen Erfolge sichergestellt. Der sozialen und sozialgesundheitlichen Fürsorge der Hochschulstudentenschaft widmet die Schulverwaltung im Rahmen des Voranschlages volle Aufmerksamkeit. Auch der Ausbau der Hochschulen wird schrittweise nach deren Bedürfnissen und den Voranschlagsmitteln vorgenommen.
Prag, am 30. Juni 1932.
Der Versitzend- der Regierung: Udržal m. p.
Překlad ad 1922 VIII,
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen auf die Interpellation der Abgeordneten
Babel, Kopecky und Genossen, betreffs der Nötigung deutscher Zeitungsverwaltungen, čechische Bezeichnungen zu
gebrauchen (Druck 1676/ XIV)..
Die Postverwaltung gewährt den Zeitungsherausgebern nach § 5 der Verordnung des ehem. Handelsministeriums vom 22. Dezember 1906 (RGB1. Nr. 25/1906, Verordnungsblatt für Postund Telegraphenwesen Nr. 144/1906) die Begünstigung des ermäßigten Transportes der Zeitungen unter der Voraussetzung, daß sich die Herausgeber den Bedingungen unterwerfen, welche die Postverwaltung festsetzt.
Die Postbetriebsvorschriften bestimmen, weiter im § 88, daß der Herausgeber - soweit er die Zeitungen nicht einzeln verschickt - gemäß den Weisungen des Aufgabeamtes die Zeitungen in (Orts- und Strecken-) Bunden aufgeben muß und diese Bünde deutlich mit dem Namen des Zustellungspostamtes, beziehungsweise dem Namen der betreffenden Strecke (der Bahnpost) bezeichnen muß. Diese Bezeichnungen, welche ausschließlich nur dem inneren Dienste dienen, gibt die Administration nicht als Partei, sondern im übertragenen
Wirkungskreise an Stelle der Postorgane an, da die Tätigkeit der Administration als Partei bei der Abfertigung der Zeitungen durch Anschluß oder Anklebung der Adreßschleifen der Empfänger auf die einzelnen Sendungen (Zeitungsexemplare) endet
Wenn die Administrationen der großen Begünstigung der Benützung von Zeitungsmarken teilhaftig sein sollen, müssen sie sich bei Leistungen, welche sie an Stelle der Postorgane verrichten, nach den Weisungen richten, welche aus den geltenden, Dienstvorschriften hervorgehen und dem Diensterfordernisse zur Gänze entsprechen.
Die rechtzeitige Bewältigung des riesigen Zeitungsmaterials erheischt Maßnahmen, durch welche die richtige Instradierung und Beförderung der Zeitungen gewährleistet wird, und es ist fraglos, daß dies einzig und allein durch Vereinfachung der Arbeiten, d. i. durch Benützung einheitlicher Instradierungsmittel und daher auch durch einheitliche Beschreibung der Orts, und Streckenbünde geschehen kann, welche genau in Übereinstimmung mit dem Inhalte der Instradierungs-Postbehelfe stehen müssen.
Prag, am 8. Juni 1932.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen: Dr. Franke m. p.
Překlad ad 1922/IX.
Antwort
des Justizministers auf die Interpellation des Abgeordneten
R. Kasper und Genossen, betreffend die widerrechtliche Einstellung des Verfahrens gegen den Förster Franz Stračka aus Gross-Stiebnitz im Adlergebirge (Druck 1780/XV).
In der Angelegenheit, auf welche sich die Interpellation bezieht, wird das Strafverfahren wegen des Verbrechens des Betruges gegen jene Personen geführt, welche verdächtig sind, in der Strafsache gegen, den Förster Franz Stračka zu seinen Gunsten falsch ausgesagt zu haben.
Erst auf Grund der Ergebnisse dieses Strafverfahrens wird es möglich sein, die allfalligen weiteren gesetzlichen Maßnahmen zu treffen.
Prag, am 21. Juni 1932.
Der Justizminister: Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 1922/X.
Antwort
der Regierung auf die Interpellation des Abgeordneten
Ing. O. Kallina und Genossen in Angelegenheit der furchtbaren Auswirkungen der Arbeitslosigkeit in der Stadt Weipert (Druck 1029/XII).
Der Beschluß der Gemeindevertretung in Weipert über den Abschluß einer Gemeindeanleihe in der Höhe von 1, 000. 000 Kč unterliegt nach § 20 des Gesetzes S. d. G. u. V. Nr. 77/1927 in der Fassung dos Gesetzes S. d. G. u. V. Nr. 169 1930 der Genehmigung des autonomen Organes, des Landesansschusses, welcher die verlangte Genehmigung allerdings nur unter den im § 20 zit. Ges. normierten Bedingungen erteilen kann. Der Regierung steht nach dem geltenden Rechtsstande ein Eingriff in die Entscheidung dieses Organes nicht zu.
Was das Verlangen anbelangt, es möge der Stadt Werpert ein Darlehen von 1, 000. 000 Kč unverzinslich oder gegen niedrige Verzinsung aus der staatlichen Investitionsanleihe von 1. 300 Mill. Kč bewilligt werden, welches Darlehen zur Bekämpfung der Krisenfolgen dienen soll, wird bemerkt, daß abgesehen davon, daß das Erträgnis dieser Anleihe gemäß dem Gesetze S. d G. u. V. Nr. 35/1931 außer einem zur Linderung der Folgen der Wirtschaftskrise bestimmten Kredit von 150 Millionen, Kč, welcher bereits erschöpft ist, bloß für die Investitionen der staatlichen Unternehmungen und Fonds bestimmt ist, für die Gewährung von Darlehen an die Gemeinden aus staatlichen Mitteln überhaupt keine Rechtsgrundlage vorhanden ist.
Zur Linderung der Folgen der Wirtschaftskrise sind der Stadt Weipert im Kompetenzbereiche des Ministeriums für soziale Fürsorge bedeutende Unterstützungen (für die Verköstigungsaktion, für die Milchaktion und Beiträge im Bereiche der produktiven Arbeitslosenfürsorge) bewilligt worden.
Prag, am 30. Juni 1932.
Der Vorsitzende der Regierung: Udržal m. p.
Der Finanzminister: Dr. Trapl m. p.