Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedáni.
2602.
Odpovědi:
I. min. spravedlnosti na intenp. posl. Hokkyho a druhů o užívání rumunského jazyka a rumunského tlumočníka na okresním soudě v Tačevě (tisk 2523/VII),
II. min. pošt a telegrafů na intenp. posl. Zajíčka a druhů o snížení telefonních poplatků (tisk 2489/VIII),
III. vlády na interp., posl. Suroviaka a druhů o vydání vládního nařízení k § 240 zák. č. 184 Sb. z. a n. ze dnu 8. listopadu 1928 o připočítávání pomoc zaměstnancům čsl. železnic doby ztrávené ve starob, a invalid, fondu do pensijního fondu čsl. železnic (tisk 2489/IX),
IV. min. vnitra na intenp. posl. Krosnáře,. J. Svobody a soudr. o nezákonném postupu zástupce okresního úřadu Praha-Venkov při volbě obecního starosty v Suchdole, prováděné za asistence četníků (tisk 2489/III).
V. min. národní obrany na interp. (posl. Dvořáka a soudr. o ohrožování zdraví vojínů 3. ženijního pluku v Komárně (tisk 2508/IX),
VI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o týrání a ohrožování zdraví vojínů 12. pěšího pluku v Komárně (tisk 2505/II),
VII. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o neudržitelných poměrech u 4. ženijního pluku a mostního praporu v Bratislavě, o deputaci vojínů, která protestovala proti těmto zlořádům a o neoprávněném trestání mluvčího této deputace (tisk 2508/VIII),
VIII. min. soc., péče na inter. posl. Fedora a druhů o nepřípustném postupu správ nemocenských pojišťoven, pokud se týče jejich vedoucích lékařů (tisk 2505/V),
IX. min. národní obrany na interp. posl. Hádka a soudr. o případu dělníka Karla Jüttnera z Hluboček (tisk 2505/III),
X. vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o ponechání finančního ředitelství a krajského soudu v Beranově (tisk 2517/IV),
XI. min. spravedlnosti na interp. posl. Čižinské a soudr. o zacházení s proletářskými vězni u krajského soudu v Novém Jičíně (tisk 2489/VI),
XII. vlády na interp. posl. Tučného a druhů o nedostatečné ochraně státních hranic (tisk 2489/II).
XIII. min. spravedlnosti a zemědělství na interp. posl. Novotného a soudr. o protizákonném vymáhámí subvencí a podvodech v družstvu »Pěstitelů zemáků« v Německém Brodě (tisk 2489/IV),
XIV. min. železnic na interp. posl. Suroviaka a druhů o zrovnoprávnění presenčníků s nevojáky - zaměstnanci československých státních drah (tisk 2505/ IX).
2602/I (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o užívání rumunského jazyka a rumunského tlumočníka na okresním soudě v Ťačevě (tisk 2523/ VII).
Jak bylo již uvedeno v odpovědi na interpelaci pana poslance Hokkyho a druhů z 22. října 1931 jest justiční správa ochotna ustanoviti v sídle okresního soudu v Ťačevě autorizovaného tlumočníka rumunštiny, přihlásí - li se o těmto úřad způsobilý uchazeč. Dosud takového uchazeče nebylo.
Autorisovaný tlumočník vykonává svůj úřad za odměnu. Tento způsob tlumočení zatěžuje ve sporných občanských věcech strany a jest pro ně hmotně nevýhodný. Učinil jsem proto opatření, aby pro okresní soud v Ťačevě byli zjednáni a ustanoveni kancelářští zaměstnanci, kteří ovládají úplně rumunský jazyk a zvláště jeho místní nářečí. Budou pověření zprostředkováním styku rumunských občanů se soudem.
Podotýkám, že přednosta okresního soudu v Ťačevě zná dostatečně rumunsky a že jest dosud i jinak opatřováno tlumočení přednesů a výpovědí rumunských občanů tlumočníkem ad hoc zřízeným.
Konaným šetřením jsem nezjistil, že by rumunští občané byli utrpěli v interpelaci uvedenou právní újmu.
V Praze dne 19. května 1934.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
2602/ II (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance E. Zajíčka a druhů
o snížení telefonních poplatků (tisk 2489/ VIII).
Ad 1: Stavební příspěvek u nových účastnických telefonních stanic byl všeobecně snížen již od 1. října 1932 a to o 10 až 70%.
S platností od téhož dne bylo pak dále stanoveno, aby se za hlavní účastnické telefonní stanice, zřizované v místnostech, kde zůstává po vystěhování telefonního účastníka celé telefonní zařízení nebo alespoň úplné přípojné vedení nevyužito, vybíral bez ohledu na vzdušnou vzdálenost telefonní stanice od přípojné telefonní ústředny stavební příspěvek 200 Kč; jde-li o znovuzřízení telefonní stanice v jiné místnosti téhož domu, účtuje se stavební příspěvek částkou 250 Kč. V obou těchto případech činí snížení nejméně 60% příp. 50%. Této příležitosti k dosažení levného telefonního připojení obecenstvo značně a stále ve větší míře používá.
Další zvláštní snížení stavebního příspěvku a to průměrně o 50% se pak poskytuje u telefonních stanic, zřizovaných při zvláštních propagačních akcích. Snahou poštovní a telegrafní správy jest, aby propagační akce byla postupně provedena ve všech místních telefonních sítích tak, aby výhoda levnějších telefonních stanic byla pokud možno všeobecná.
Již s účinností od 1. října 1932 bylo též stanoveno, že možno povoliti zaplacení stavebního příspěvku ve splátkách, a to ve čtyřech splátkách v době 1 1/2 rotou, jde-li o stanici, která má býti připojena na manuelní nebo poloautomatickou telefonní ústřednu, a v osmnácti měsíčních splátkách, jde-li o stanici s připojením na ústřednu automatickou.
Pokud jde o zřizování nových telefonních úřadů a smluvních telefonních služeben ve venkovských obcích, stanoví se tu příslušný stavební příspěvek podle skutečného nákladu a povoluje se jeho zaplacení rovněž ve čtyřech splátkách v době 1 1/2 roku. Příspěvek zájemníků byl pak v roce 1933 ještě podstatně snížen tím, že poštovní a telegrafní správa nepožaduje již dodání telefonní
cely (náklad činí cca 2000 Kč) od zájemníků (zpravidla od obce), nýbrž dodává celu sama svým nákladem.
Ad 2: Všeobecné sníženi telefonních poplatků účastnických o 25% nelze vzíti v úvahu, ježto za nynějších poměrů nemá poštovní a telegrafní správa zajištěno, že by úbytek příjmů tím vznikly byl v brzké době vyrovnán dostatečným přírůstkům nových účastníků.
Pouze v telefonních sítích automatických sníženo bylo s platností od 1. března 1934 u telefonních stanic, zařazených do II. poplatkové (třídy, hovorné z 80 haléřů na 60 haléřů, tedy o 25%. Stalo se tak zejména ze tím účelem, alby byl při provádění automatisace místního telefonního provozu usnadněn telefonním účastníkům se slabšími telefonním stykem přechod do tarifu, platného pro automatické telefonní ústředny.
Pokud jde o splácení telefonního předplatného v sítích s manuelním provozem, povoluje se již nyní tento způsob placení předplatného případ od případu. Poštovní a telegrafní správa však chystá pro nejbližší dobu takové opatření, aby každý telefonní účastník v telefonní síti s manuelním provozem mohl se rozhodnouti pro měsíční nebo pololetní placení telefonního předplatného.
Ad 3: Pokud jde o požadavek častějšího počítání hovorů v sítích s manuelním provozem, obdržely již telefonní ústředny pokyn, aby čtvrtletní počítáni se dalo po více po sobě následujících dnů, ba v případech, kde je ústředna vybavena počitadly pro všechny stanice, aby počítaly po celý rok. Tímto způsobem se docílilo toho, že náhodné intensivnější zatížení stanice účastnické vlastními hovory v jednaní dnu nemá takový vliv na zařadění stanice do poplatkové třídy jako tomu bylo dříve. K podnětu, alby průměrný počet hovorů, směrodatný pro zařazení do poplatkové třídy D, byl zvýšen na 5, nelze než zaujmouti stanovisko zamítavé. Dosud platný tarif pro účastnické stanice s manuelní obsluhou jest zcela přiměřený. Nehledě k tomu. nemůže poštovní a telegrafní správa zlevňováním tohoto tarifu zvětšovati rozdíl mezi tímto tarifem a tarifem pro stanice s automatickou obsluhou v neprospěch posléze uváděného tarifu a ztěžovati takto přechod od manuelního provozu telefonního k provozu automatickému jakožto systému dokonalejšímu.
Ad 4: Od 1. ledna 1934 byly sníženy poplatky za meziměstské hovory pilné z trojnásobku poplatku určeného za obyčejný hovor na dvojnásobek. Snížení nynějších poplatků za obyčejně meziměstské telefonní hovory není možné, ježto jsou vzhledem k vzdálenostem, pro které jsou stanoveny, přiměřené a odpovídají celkem i úrovni poplatků za meziměstské hovory v okolních státech; zejména ve srovnání se sazbami v Rakousku, Německu a Maďarsku jsou celkem naše meziměstské telefonní poplatky nižší.
V Praze dne 22. května 1934.
Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r.
2602/III.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Suroviaka a druhů
o vydání vlád. nař. k § 240 zák. č. 184 Sb. z. a n. ze dne 8. listopadu 1928 o připočítávání pomoc zaměstnancům čsl. železnic doby ztrávené ve starob. a invalid, fondu do pens. fondu čsl. železnic (tisk 2489/IX).
Od vydání nařízení podle § 240 zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. bylo upuštěno, poněvadž mezi tím ministerská komise, zřízená při Všeobecném pensijním ústavě v souhlase s ministerskou komisí pro novelisaci sociálního pojištění, zřízenou u Ústřední sociální pojišťovny, vypracovala a ministerstvu sociální péče předložila zvláštní návrh osnovy zákona o přestupech mezi veškerými nositeli pojištěni (zaopatření).
Návrh nové úpravy sleduje usnadnění obtížné administrativní služby přestupové a zejména úsporní správních nákladů s touto službou spojených.
Ministerstvo sociální péče přepravuje nyní konečnou redakci této osnovy pro meziministerské připomínkové řízení.
V Praze dne 1. června 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2602/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Krosnáře, J. Svobody a soudruhů
o nezákonném postupu zástupce okresního úřadu Praha-venkov při volbě obecního starosty v Suchdole, prováděné za asistence četníka (tisk 2489/III).
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že při doplňovací volbě starosty obce v Suchdole, ko-
nané dne 13. února 1934, postupovalo se podle zákona. Funkcí zástupce dohlédacího úřadu podle § 59 o. ř. v. pověřena byla původně osoba z občanstva a teprve, když tato prokázala, že nemůže funkci převzíti a když mimo to okresnímu úřadu byly z kruhů občanstva hlášeny obavy z výtržností v obci v den volby, vyslán byl ke schůzi úředník politické správy. Zároveň učiněno potřebné bezpečnostní opatření tím, že v den volby byla přítomna v obci dvoučlenná četnická hlídka z nejbližší stanice v Roztokách nad Vlt. Do jednací síně, ve které se volba konala, tato četnická hlídka vůbec nevstoupila a nemohla proto také proti posluchačům nějak zakročovati. Když zástupce okresního úřadu upozornil, že jde o úkon předepsaný řádem volebním, na nějž se nevztahují předpisy obecního zřízení o veřejnosti schůzí, opustili posluchači před volbou přítomní klidně a bez námitek místnost.
Podle vylíčených okolností nelze postupu okresního úřadu Praha - venkov ani postupu četnické stanice nic vytýkati a nemám proto důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 26. května 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2602/ V.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o ohrožování zdraví vojínů 3. ženijního pluku v Komárně (tisk 2508/ IX).
Tvrzení interpelace o týrání vojínů ženijního pluku 3 v Komárně postrádají jakékoliv podstaty. Zejména není pravda, že nadporučík Kružík (nikoliv Krušík) postupuje proti nemocným vojínům hrubě a nezákonně. Konkrétní případ vylíčený v interpelaci, podle něhož měl býti zvláště týrán vojín Csitori a to takovým způsobem, že padl k zemi a omdlel, je nepravdivý, poněvadž vojín tohoto jména u pluku neexistuje.
Za těchto okolností není příčiny k opatřením, interpelací žádaným.
V Praze dne 17. května 1934.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2602/ VI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o týrání a ohrožování zdraví vojínů 12. pěšího pluku v Komárně (tisk 2505/ II).
Tvrzení interpelace o hrubém zacházení nadporučíka V. Koudelky s vojíny pěšího pluku 12 postrádá jakékoliv podstaty. Ve skutečnosti je jmenovaný důstojníkem po všech stránkách korektním, jemuž tvrdé zacházení s mužstvem jest úplně cizí.
K úrazu vojína Krebse došlo nešťastnou náhodou při plukovních závodech. Na úraze nemá viny žádná vojenská osoba. Také vojenský prokurátor, jemuž bylo učiněno trestní oznámeni proti event. pachateli, z těchto důvodů udání odložil podle § 239: 3 vojenského trestního řádu.
Bezpodstatnost tvrzení interpelace nejlépe dokazuje domnělý případ vojína Josefa Malého, který prý měl býti odsouzen k dvouletému žaláři a později pro týráni měl zběhnouti do Maďarska. Tento případ je naprostá smyšlenka, jelikož od r. 1930 vojín jménem Josef Malý u pěšího pluku 12 vůbec nesloužil.
Za těchto okolností není příčiny k opatřením, interpelací požadovaným.
V Praze dne 19. května 1934.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2602/ VII.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o neudržitelných poměrech u 4. ženijního
pluku a mostního praporu v Bratislavě,
o deputaci vojínů, která protestovala proti
těmto zlořádům a o neoprávněném
trestání mluvčího této deputace
(tisk 2508/ VIII).
Tvrzení interpelace o špatné stravě vojínů ženijního pluku 4 a mostního praporu postrádá
jakékoliv podstaty. Stravy se podává dostatečné množství a dobrá jakost. Ke snížení stravného došlo jedině v důsledku poklesu cen potravin v r. 1933, jenž pokračuje i v r. 1934. Proto zůstává stravní dávka i nadále beze změny. V podrobnostech odkazuji na odpověď ze dne 2. května 1934 tisk 2560/IX.
Rovněž neodpovídá skutečnosti tvrzení, že vojínům byl snížen žold o 50 hal. od 1. února 1934.
Naprostá smyšlenka je tvrzení, že vojíni vyslali k veliteli pluku deputaci, která přednesla požadavky v interpelaci uvedené. Ve skutečnosti nikdo z vojínů ani jednotlivě, ani hromadně si nestěžoval ani na stravu, ani na ostatní domnělé nesprávnosti. Nemohl tedy velitel odpověděti neexistující deputaci výhrůžkami, ani trestati jejího mluvčího sedmidenním vězením.
Jelikož veškerá tvrzení interpelace stejně jako i její nadpis jsou naprosto bezpodstatné, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 19. května 1934.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2602/VIII.
Odpověď
ministra sociální péče
na Interpelaci poslance Mikuláše Fedora a druhů
o nepřípustném postupu správ nemocenských pojišťoven, pokud se týče jejich vedoucích lékařů (tisk 2505/V).
Nemocenským pojišťovnám nebyly vydány interní důvěrné pokyny pro ošetřující lékaře o předpisování léků. Lékaři pojišťoven předpisují léčebné speciality tehdy, jsou-li k léčení nezbytně nutny a nedají-li se nahraditi léky magistraliter rozepsanými.
Budou-li sděleny konkrétní stížnosti, že byly předepsány levnější a méně účinné léky, ministerstvo sociální péče na ně upozorní Ústřední sociální pojišťovnu jakožto nejbližší dozorčí orgán nad nemocenskými pojišťovnami.
V Praze dne 4. června 1934.
Ministr sociální péče: Dr. Meissner, v. r.
2602/IX (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Hádka a soudruhů
o případu dělníka Karta Jüttnera z Hluboček (tisk 2505/III).
Vojín Karel Jüttner byl odveden dne 29. března 1928 a byl zatažen do náhradní zálohy s povinností toliko k 12nedelnímu vojenskému výcviku. Byla mu tudíž poskytnuta největší možná výhoda co do branné povinnosti, kterou branný zákon dovoluje. Později byl několikráte uznán zatím neschopen k vojenské službě, a teprve, když se jeho stav podstatně zlepšil, byl při superarbitraci dne 10. října 1933 uznán za schopna k pomocným službám jako dělník ve skladišti a pod., Ledy k druhu práce, kterou konal až dosud i v občanském životě.
Tvrzení interpelace o nesprávnostech, které se mely v tomto případě přihoditi, neodpovídá skutečnosti. Zejména není pravda, že Jüttner předložil roentgenové snímky, které prokazovaly jeho chorobu a že k nim nebylo přihlédnuto. Snímky předloženy nebyly. Rovněž není pravda, že nebylo vyhověno návrhu superarbitrační komise na léčení jmenovaného v Karlových Varech. Superarbitrační komise nic podobného nenavrhovala.
Ve skutečnosti jest jmenovaný k pomocným službám způsobilý a i podle prohlášení občanského lékaře dra Klosse v Hlubočkách není již v lékařském ošetřování a je práce schopen.
Naprostá smyšlenka jest tvrzení, že šéflékař okresní nemocenské pojišťovny v Olomouci vykonával nedovolený vliv na průběh superarbitrace tohoto vojína.
Jelikož se v tomto případě postupovalo přesně podle platných zákonných ustanovení a nikdo z vojenských činitelů těchto předpisů neporušil, není příčiny k opatřením interpelací požadovaným.
V Praze dne 19. května 1934.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2602/ X (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o ponechání finančního ředitelství a krajského soudu v Berehově (tisk
2517/ IV).
Vládním nařízením ze dne 30. prosince 1933, č. 254/33 Sb. z. a n., kterým se stanoví sídla a obvody berních správ a okresních finančních ředitelství v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, byly v zemi Podkarpatoruské na místě dosavadních finančních ředitelství zřízeny berní správy, tedy i v Berehově byla zřízena na místě dosavadního finančního ředitelství berní správa.
Okresní finanční ředitelství byla zřízena v zemi Podkarpatoruské dvě a sice v Užhorodě a v Chrustu. Podle, počtu obyvatelstva bylo v poměru k ostatním finančním ředitelstvím jedno okresní finanční ředitelství pro zemi Podkarpatoruskou dostatečné, byla-li zřízena dvě okresní finanční ředitelství, stalo se tak jen se zřetelem k rozsáhlosti území. Za jejich sídla byl zvolen Užhorod jako hlavní město země, a Ghust, který je největším městem v její východní části. Obě okresní finanční ředitelství jsou v sídlech krajských soudů, které též fungují jako důchodkové trestní soudy, což platí i o státních zastupitelstvích, které provádějí výkon trestu. Také jedině v těchto městech byly dříve u finančních ředitelství zřízeny účtárny, jejichž stálé spolupráce agenda okresních finančních ředitelství vyžaduje. Větší rozsah obvodu místní působnosti okresních finančních ředitelství není ani jim ani stranám nikterak na závadu, ježto osobní styk stran s okresním finančním ředitelstvím je minimální u srovnání s jejich stykem s jinými úřady, zejména berními správami a berními úřady Styk stran ve věcech daní spotřebních s okresním fin. ředitelstvím děje se prostřednictvím důchodkového kontrol. úřadu, který je zřízen nejen v Berehově, ale i jiných okolních místech.
Za této situace nejeví se nutno zříditi třetí okresní finanční ředitelství v zemi Podkarpatoruské a vláda nemůže k jeho zřízení přistoupiti a, to tím méně, ježto by se tak octla v příkrém rozporu s úspornými tendencemi, jež při organisaci veřejné správy sleduje.
O zrušení krajského soudu v Berehově neučinilo dosud ministerstvo spravedlnosti žádná opatřeni a nebyl dosud vládě předložen žádný návrh.
V Praze dne 30. května 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2602/ XI.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Čižinské a soudruhů
o zacházení s proletářskými vězni u krajského soudu v Novém Jičíně (tisk 2489/VI).
Z 18 osob, které byly pro podezření ze zločinu proti zákonu na ochranu republiky v měsíci říjnu a listopadu 1933 vzaty do vyšetřovací vazby krajského soudu v Novém Jičíně, zbyly v době podání interpelace ve vyšetřovací vazbě už jen tři, kdežto ostatních 15 bylo z vazby propuštěno 9. ledna a 12. února 1934, avšak trestní řízení vede se proti nim dále. Další jedna osoba byla pak z vazby propuštěna 29. května 1934 a zůstaly tedy ve vazbě jen dvě osoby.
Na stížnosti vyšetřovanou přezkoumal důvodnost vazby i vrchní soud v Brně, který stížnost jejich proti vazbě 3. dubna 1934 zamítl.
Další obsah interpelace, pokud se v ní uvádějí domnělé stížnosti na zimu v celách, na špatnou stravu a na špatné zacházení, spočívá na nesprávné informaci, neboť stížnosti takové vyšetřovanci vůbec nepřednesli a nebylo k nim také v žádném směru důvodů.
Konaným šetřením bylo zjištěno, že při umísťování vyšetřovanců v celách a při přijímání a vyřizování žádostí a stížností vězňů postupuje se ve věznici krajského soudu v Novém Jičíně správné podle předpisů; nepřístojnosti zjištěny nebyly
Výhody politických vězňů přísluší pouze vězňům, při výkonu trestu státního vězení, případně trestu, který se vykonává podle obdoby státního vězení, nikoliv však vyšetřovancům, kterým naproti tomu přísluší výhody podle § 183 a násl. tr. ř.
Se zřetelem k tomu neshledalo ministerstvo spravedlnosti důvodů k nějakému opatření.
V Praze dne 4. června 1934
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
2602/XII.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance A. Tučného a druhů
o nedostatečné ochraně státních hranic (tisk 2489/II).
Vláda je si vědoma své povinnosti zajistiti naprostou bezpečnost státních hranic jak s hlediska politického a vojenského, tak i s hlediska služby celní a učiní proto všechna opatřeni, jež budou k dosažení tohoto cíle vhodná a nutná.
Aby byla zlepšena ochrana celní hranice finanční stráží a zajištěno účinné spolupůsobení tohoto sboru s ostatními k tomu povolanými orgány při ostraze státní hranice, bylo povoleno doplniti stav finanční stráže v jednotlivých zemích na systemisovaný počet. Dále bylo nařízeno, aby oni zaměstnanci finanční stráže, kteří nekonají hraniční strážní služby a kteří jsou k výkonu této služby způsobilí, nahradili zaměstnance finanční stráže k této službě z jakéhokoliv důvodu méně chopné. Mimo to je projednáván návrh na zvýšení systemisováného počtu finanční stráže. Jakmile bude tento návrh schválen, bylo by možno připnouti vetší počet nových pomocných zřízenců finanční stráže, kteří by rovněž byli určeni k výkonu hraniční služby strážní. Těmito opatřeními bude docíleno toho, že hraniční služba strážní bude konána převážně mladými, fysicky svěžími zaměstnanci finanční stráže.
Patřičná pozornost je též věnována otázce vhodné a účelné výzbroje finanční stráže. Pro tento sbor byl již objednám potřebný počet nových, službě finanční stráže vyhovujících pušek.
Mezi zúčastněnými ministerstvy je projednávána otázka, které úřady finanční stráže by měly býti opatřeny telefony. Telefonní stanice nelze ovšem z důvodů úsporných zříditi u takových úřadů finanční stráže, kde v místě je telefonní stanice četnictva, poštovního úřadu nebo jiného státního úřadu a kde je tudíž dána finanční stráži možnost, aby svá pozorování hlásila pomocí tohoto telefonu. V těchto místech bude učiněno opatření, aby tyto telefonní stanice byly v provozu i v mimoúředních hodinách.
Finanční správa zamýšlí zříditi zvláštní oddíly finanční stráže, jež by byly vybaveny motorovými vozidly a jimiž by bylo možno podle (potřeby zesíliti finanční stráž v úsecích podloudnictvím nebo jinak zvláště obrozených. Uskutečnění tohoto záměru je ovšem podmíněno rozmnožením stavu fi-
nanční stráže a získáním úhrady pro náklad spojený se zakoupením motorových vozidel.
Finanční stráži bylo dovoleno, prozatím na Slovensku, aby používala při výkonu hraniční strážní služby vlastních v hraniční službě osvědčených psů. Podle zkušeností, jež budou v tomto směru učiněny, bude zařízeno další.
Vydání služebního předpisu pro finanční stráž, jímž bude upraven výkon služby tohoto sboru, bude vzato v úvahu jakmile bude zjištěno, zda a jak se u finanční stráže osvědčilo předpisování služby v určitém úseku, na místo dosavadního způsobu předepisováni služby přesně stanovenou pochůzkou drahou. Tento způsob předpisováni služby v určitém úseku byl připuštěn na Slovensku prozatím na zkoušku.
Finanční správa úzce spolupracuje s ministerstvem vnitra a se správou vojenskou a provádí v dohodě s ministerstvem národní obrany různá opatření, jež mají zvýšiti účinnost všech opatření a zajistiti dokonalou součinnost finanční stráže s vojskem. V přítomné době pracuje právě ministerstvo financí na požadavcích a návrzích, jež byly v tom směnu ministerstvem národní obrany podány.
Funkce ústředního inspektora finanční stráže byla svého času svěřena vyššímu úředníku služby právní v ministerstvu financí, jenž se stal po vydání vládního nařízení č. 202/1930 Sb. z. a n. ministerským inspektorem finanční stráže. Tento úředník, který zmíněnou funkci dosud vykonává, vyhověl jako odborník ve věcech finanční stráže plně úkolům na něho vzneseným. Poněvadž však musil pro nedostatek právních úředníků v ministerstvu financí vykonávati značnou část agendy právního oddělení, jemuž byl organisačné přidělen, nemohl v posledních letech vykonávati bezprostřední dozor osobními dohlídkami, nýbrž vykonával jej prostřednictvím zemských inspektorů finanční stráže s nimiž byl vždy v úzkém styku. Ministerstvo financí uznává ovšem nutnost toho, aby si získalo informace o stavu finanční stráže přímými dohlídkami svého vlastního orgánu a proto hodlá v dohledné době učiniti v tomto směru vhodné opatření, které je nutným již z toho důvodu, že dosavadní ministerský inspektor finanční stráže byl pověřen t. č. jinou funkcí, jež ho plně služebně zaměstnává.
Vláda a odpovědní činitelé sledují, jak z uvedeného je patrno, bedlivě poměry v pohraničí, věnují náležitou pozornost finanční stráži, i řádné ochraně státních hranic a připravují řadu návrhů, aby v souhlasu se situací bylo docíleno co největšího zajištění bezpečnosti státní hranice.
V Praze dne 6. června 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2602/ XIII.
Odpověď
ministra spravedlnosti a ministra zemědělství
na Interpelaci poslance Novotného a soudruhů
o protizákonném vymáhání subvencí a
podvodech v družstvu »Pěstitelů zemáků«
v Něm. Brodě (tisk 2489/ IV).
Okolnosti, jež vyšly na jevo při projednávání soukromožalobné věci v interpelaci uvedené, mají úřady veřejné obžaloby v patrnosti a učiní opatření po pravoplatném skončení soukromožalabného sporu.
V Praze dne 1. června 1934.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
Minister zemědělstva: Dr. Hodža, v. r.
2602/ XIV.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Stefana Suroviaka a druhů
o zrovnoprávnění presenčníků s nevojáky - zaměstnanci československých státních drah (tisk 2505/ IX).
Zrovnoprávnění presenčníků s nevojáky jest jednou z otázek, kterým věnuji zvláštní pozornost.
Splnění požadavků shrnutých v interpelaci není ovšem bez vážných nesnází a v některých směrech předpokládá i určité změny v platném právním řádu. Podklady pro ně se v přítomné době zkoumají a hledají se i možností zlepšení situace bývalých vojínů, zaměstnaných s přerušením po dobu činné služby vojenské ve službě železniční, prostředky administrativními.
V tomto duchu by] vydán výnos z 8. května 1933, čís. 6969/33, Jemuž interpelace neprávem
upírá hlubší význam pro příznivější úpravu postavení presenčníků. Jest ovšem v povaze věci, že zejména jeho ustanovení, podle nichž jsou pomocným zaměstnancům nastoupivším vojenskou službu, reservována služební místa pomocných zaměstnanců po propuštění z činné služby vojenské, projeví své praktické účinky především v budoucnosti.
Ministerstvo železnic dohodne se o dalším postupu se zúčastněnými resorty, jak toho všeobecný dosah každé úpravy postavení presenčníků ve veřejných službách vyžaduje. Při tom bude také příležitost zabývati se na širším podkladě požadavky resoluce, přijaté na celostátním manifestačním sjezdu železničářů - presenčníků, konaném v Praze dne 22. dubna t. r.
V Praze dne 6. června 1934.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
Překlad ad 2602/ I.
Válasz
az igazságügyi minisztertől
Hokky képviselő és társai interpellációjára
a tačevói járásbíróságnál román nyelvnek
és román tolmácsnak alkalmazása
tárgyában (2523 /VII nysz. ).
Az igazságügyi kormányzat, amint az Hokky képviselő úr és társainak interpellációjára 1931. október 22. -én adott válaszban már jeleztetett, hajlandó a tačevói járásbíróság székhelyén hites román tolmácsot kinevezni, ha erre a tiszteégre rátermett egyén pályázik. Ilyen pályázó azonban ezideig még nem jelentkezett.
A hites tolmács a maga tisztjét díjazás ellenében teljesíti. A tolmácsolás ezen módja a polgári peres ügyekben a felek megterhelésével jár s rajok nézve anyagilag nem előnyös. Ez okból intézkedtem, hogy a tačevói járásbíróságnál román nyelvet bíró s különösen annak helybeli nyelvjárásibán jártas irodai személyzet alkalmaztassék. Eme személyzet lesz a romám lakosság s a biróság közti érintkezés közvetítésével megbíztva.
Megjegyzem, hogy a tačevói járásbiróság főnöke a román nyelvet elegendőképen bírja s hogy egyébként a román polgárok előadásainak és vallomásainak tolmácsolását esetről esetre megrendelt tolmács eszközli.