chána tak, jak byla stanovena ve zprávě výboru sociálně politického k novele z roku 1928; pro dosažený vek x nad 65 byla z nich stanovena čísla, ak(x) závisející i na dosaženém věku.

Hodnota základní částky "l" x-letého pojištěnce-muže, který

Stejně byly odvozeny tyto hodnoty pro ženy. Pro ocenění nároků žen bylo však

ještě nutno respektovati výbavné.

Při těchto výpočtech bylo předpokládáno, že všichni pojištěnci nynější generace mají již získanou čekací dobu, ale to znamená jen nepatrné přecenění.

Hodnotu zvyšovacích částek již získaných za dobu pojištěnou v roce 1926-1929

lze stanoviti ze statistických výkazů za léta 1927, 1928 a 1929 o. počtu získaných dní v jednotlivých třídách pro pětkové skupiny roků narození. Pro rok 1926 nebyl takový statistický výkaz zpracován, takže bylo nutno stanoviti toto rozvrstvení přibližně. Předpokládáno bylo, že procentuelní rozvrstvení podle dosaženého věku a tříd v roce 1926 bylo stejné jako v roce 1927; z tohoto předpokladu bylo možno žádané rozvrstvení vykonstruovati podle úhrnného předpisu pojistného v roce 1926. Označíme-li PT (1926, b) počet dní získaných v roce 1926 ve třídě T pojištěnci ze skupiny ročníků narození, jejichž střed je kalendářní rok b, pak na aktivní pojištěnce k 1. 1. 1930 připadá dní

kde x = 1930 - b. Obdobně postupováno bylo pro další roky 1927, 1928 a 1929. Z takto stanovených čísel byl zjištěn dále úhrn zvyšovacích částek a jejich hodnota, která činí

pro muže 915, 870. 000, pro ženy 291, 989. 000.

Pro ocenění hodnot závazků ústřední sociální pojišťovny je dále nutno přihlédnouti k důsledkům ustanovení o převodních částkách, které vzhledem ke značnému počtu přestupů pojištěnců k jiným nositelům pojištění a přestupů opačných mají značný význam. Přesné stanovení vlivu těchto přestupů na bilanci ústřední sociální pojišťovny bude možné toliko individuelním zpracováním všech takových případů. Pro tyto účely však postačí odhad založený na této úvaze: Do 1. 1. 1930 bylo ústřední sociální pojišťovnou vydáno jen poměrně málo převodních částek a převážná část jich zůstala nevyřízena. Jak v počtu dní získaných, tak v počtu pojištěnců, které byly podkladem při předcházejících výpočtech, není vliv přestupů od ústřední sociální pojišťovny respektován. Na druhé straně nejsou však v počtu dní získaných respektovány doby započtené v pojištění u cizích nositelů pojištění při přestupu pojištěnce k ústřední sociální pojišťovně. Stejně tak bylo by ústřední sociální pojišťovnu zatížiti hodnotou zvýšení dávek, které přiznává pojištěnci k ní

přestupujícímu a přinášejícímu převodní částku vyšší, než jaké je třeba k započtení doby pojištění předcházejícího. Hodnotu těchto dvou složek převodů provedených vzhledem k tomu, že nároky a převodní částky jsou v celku v ekvivalenci - je možno odhadnouti z vývoje salda převodních částek přijatých a vydaných v jednotlivých letech, jak se jeví z tabulky č. 10.

Tabulka č. 10.

Učiníme-li předpoklad, že přestupy jsou rovnoměrně rozděleny během roku, pak s respektováním zúročení rozdílů docházíme, že hodnota nároků vzniklých pojištěncům z převodů zmenšená o hodnotu nároků zaniklých z titulu provedení převodu je Kč 2, 660. 000.

K převodům neprovedeným přihlížeti není možno a není to ani nezbytně nutné vzhledem ke zmíněné již ekvivalenci mezi převodními částkami, placeným pojistným a získanými nároky.

kdeje průměrná roční zvyšovací částka resp. dříve stanovená a kdeJe obdobně stanovená průměrná roční zvyšovací částka, ale za předpokladu, že i za příspěvkové týdny získané ve třídě Aa přísluší zvyšovací částka Kč 0, 85.

Hodnota věkového příplatku jest tudíž 1. 134, 565. 000. Při tom je předpokládáno, že věkový příplatek náleží pouze v pojistných případech, vzniklých po 1. 1. 1930, a to ode dne, kdy pojistný případ nastal. Podle osnovy náleží věkový příplatek všem důchodcům, tedy i důchodcům vzniklým před 1. 1. 1930. Jde ovšem prakticky pouze o pojistné případy v roce 1929; vyšší zatížení a tohoto titulu je zcela určitě vyváženo tím, že věkový příplatek není vyplácen ode dne vzniku pojistného případu, nýbrž až ode dne účinnosti novely.

Bilanci Ústřední sociální pojišťovny je dále zatížiti hodnotou úhradových kapitálů likvidních důchodů a částkou representující dodatečné výplaty v roce 1930, připadající na pojistné případy nastalé před 1. 1. 1930 a na dobu před 1. 1. 1930. Hodnota obou těchto položek je asi Kč 50, 000. 000.

Dále je nutno zjistiti hodnotu všech budoucích vydání na léčebnou péči a na správní náklady jak vlastní, tak refundované nemocenským pojišťovnám. Jak ve všeobecné části důvodové zprávy je doloženo, je v prvních letech potřebí roční částky asi 85 mil. Kč. Tyto částky sice určitou dobu ještě porostou, ale po nějaké době se jistě ustálí na určité výši. Bylo proto předpokládáno, že částky tyto vzrůstají ročně o 1%, a to po 25 roků, načež zůstanou konstantní. Za tohoto předpokladu je hodnota těchto částek 2. 250, 214. 000 Kč.

D. Bilance ústřední sociální pojišťovny.

Z dříve odvozených výsledků je možno sestaviti pojistněmatematickou bilanci Ústřední sociální pojišťovny k 1. 1. 1930.

Pasiva ústřední sociální pojišťovny jsou:

A) Hodnota čák osob aktivních. Z přehledné tabulky č. XIX. plyne, že úhrnná hodnota čák osob aktivních jest 21. 629, 613 mil. Kč; k této částce je nutno ještě přičísti 2, 660 mil. Kč jako hodnotu přírůstků nároku osob aktivních v důsledku převodů, úhrnná hodnota čák osob aktivních jest tedy 21. 632 mil. Kč.

B) Hodnota věkového příplatku, která u mužů činí 895, 743 mil. Kč, u žen 238, 822 mil. Kč, úhrnem tedy 1. 135 mil. Kč.

C) Hodnota likvidních důchodů a úhrn nedoplatků, připadajících na pojistné případy, vzniklé v roce 1929, avšak do 31. 12. 1929 dosud nezlikvidované. Tyto závazky představují částku asi 50 mil. Kč.

D) Zbytek částky, uvolněné ve jmění ústřední sociální pojišťovny novelou z roku 1928, který podle § 135 žák. č. 185/1928 Sb. z. a n. je určen pro účely léčebné péče, činí s úroky do 31. 12. 1929 100 mil. Kč.

E) Hodnota ročních částek pro správní náklady a léčebnou péči potřebných je 2. 250 mil. Kč.

Pasiva Ústřední sociální

pojišťovny činí celkem

25. 167 mil. Kč.

Aktiva ústřední sociální pojišťovny jsou:

A) čisté jmění ústřední sociální pojišťovny, které podle ročních účtů za rok 1929 činilo 2. 366 mil. Kč.

B) Hodnota budoucího pojisitného, která podle výsledků výpočtů obsažených v tabulce čís. XIX. činí 22. 460 mil. Kč.

C) Úspory na důchodech v počátečních letech účinnosti 'zákona.

Za účelem odhadu těchto částek byly z podkladů, z kterých bilance ústřední sociální pojišťovny vychází, stanoveny roční částky, které ústřední sociální pojišťovna měla v jednotlivých letech vyplatiti. Porovnáním těchto částek s částkami skutečně vyplacenými a za předpokladu, že tyto rozdíly zaniknou u invalidních a starobních důchodů již v roce 1933, u vdovských a sirotčích důchodů v dalších 5-10 letech bylo zjištěno, že z titulu těchto úspor plyne jako aktivum částka 130 mil. Kč.

D) Zisky plynoucí z vyššího zúročení oproti předpokladům, ústřední sociální pojišťovna v roce 1930 docílila na úrocích o 24, 904 mil. Kč více oproti početním podkladům, v roce 1931 již o 31, 021 mil. Kč více. V roce 1932 činila tato částka 36, 563 mil. Kč. V. roce 1933 v důsledku snížení úrokové míry činilo vyšší zúročení toliko 29, 696 mil. Kč. Předpokládáme-li, že dnešní průměrná úroková míra docilovaná ústřední sociální pojišťovnou bude se snižovati a že do 10 let klesne na 41/2%, možno souditi, že kapitálová hodnota zisků z vyššího zúročení dosáhne aspoň částky 220 mil. Kč.

Aktiva ústřední sociální

pojišťovny činí tedy celkem

25. 176 mil. Kč.

Jeví se tedy malé aktivní saldo 9 mil. Kč, dokazující úplnou rovnováhu finančního hospodářství ústřední sociální pojišťovny.

Tabulka lM.

Muži

Základní čísla důchodu aktivitního.