Já vám podám ukázky vaší justice, jaká je. Mám na př. případ: Dne 25. října loňského roku sešlo se v Báňské Bystřici v soukromém bytě nějakého Flocha 9 přátel, s hostitelem jich bylo 10. Prosím, v soukromém bytě. A najednou tam vtrhli četníci, udělali prohlídku, nic nenašli, rozehnali je, udělali na ně trestní oznámení, že konali veřejnou schůzi bez povolení a okresní úřad je všechny pokutoval 100 Kč nebo 3 až 5 dny vězení. Odvolali se k zemskému úřadu, ke krajinskému úřadu v Bratislavě. Zde mám vyřízení jejich odvolání.
Krajinský úřad v Bratislavě přiznává sám, že to nebyla komunistická schůze, že bylo zjištěno, že mezi těmi účastníky v tom bytě byli nekomunisté, ale poněvadž se shromáždili a poněvadž relace četníků je jasná, jde prý o nepovolenou veřejnou schůzi lidu, rozsudek se potvrzuje. Dává se to podle Prügelpatentu, poněvadž by to před soudem nemohlo obstáti, aby do soukromého bytu vtrhli četníci a hosty vyhazovali, zjišťovali a diktovali jim podle Prügelpatentu tresty. Podle tohoto by bylo možno každého politika, který si pozve své politické přátele, trestati, i všechny jeho hosty. Když pan dr Kramář pořádá soiré ve své vile a přijdou tam příslušníci jeho sírany, jeho přátelé, je to tedy politická veřejná schůze a měli by býti všichni zavřeni, poněvadž pořádá schůzi bez povolení úřadu. Ale na ty se nejde. To je něco úžasného, jakým způsobem vládne se v tomto státě.
V r. 1924 mluvil jsem na veřejné schůzi lidu ve Slaném o reparacích. Tehdy pan ministr Beneš v rozpočtovém výboru po prvé přednesl své exposé o reparacích, které nebylo tak určité, jako to nynější. Při té příležitosti jsem vsunul do své řeči odstavec, v němž jsem pravil, že vláda nejde mezi lid a neinformuje lid o tom, co nám všechno hrozí, že jsou informováni jen ti, kteří mají kapitál, kteří jsou boháči a uvedl jsem konkrétní fakta. Řekl jsem, že ministr obchodu Novák byl toho a toho dne ve Svazu průmyslníků i mluvil tam v tom smyslu, vybízeje shromážděné, aby byli opatrní a šetrní, aby pohyblivý kapitál ukryli do realit, aby nakupovali budovy, stroje a pod. Bylo to v době poklesu francouzského franku a hrozilo nebezpečí také čsl. koruně.
Za to, že jsem tento odstavec vložil do své řeči. byla na mě podána žaloba pro § 18 zákona na ochranu republiky. Přišel jsem před soud a nabídl jsem důkaz pravdy. Jmenoval jsem 10 svědků, kteří v té schůzi Svazu průmyslníků byli. Tam byli jen členové. Jmenoval jsem Felkela, továrníka inkoustu, Tanzra ze Zlonic, Rademachra z Karlína, poněvadž jeden z těch pánů mi to prozradil. Víte, co se stalo? Soud se odebral k poradě, za chvíli přišel a řekl, že mému návrhu se nevyhovuje, že to je už stejně dlouho, že se ti pánové na to nepamatují, že si poznámky nedělali, ale zato se usnesl, aby byl pozván za svědka pan ministr Novák, který bude věděti, zdali v té schůzi byl a co tam mluvil.
Přišel tedy pan ministr obchodu Novák a bylo pak pokračováno v líčení. Samozřejmě pan ministr obchodu popřel všechno. Vytáhl jsem Věstník Svazu průmyslníků a ukázal jsem na tu zprávu. >To je novinářská zpráva, ta u soudu neplatí,< řeklo se mi. Tu jsem se ptal pana ministra: >Je vám známo, že v době poklesu francouzského franku byl také učiněn útok na čsl. korunu, a že bankovní úřad ministerstva financí musil na odražení útoku obětovati asi 80 mil. Kč?< Předseda soudu pravil: >Pane ministře, na takové otázky nejste povinen odpovídati.< A ať jsem položil otázku kteroukoliv, předseda řekl, že p. ministr není povinen odpovídati, a mě odsoudili. Není to hanba a skvrna v spravedlnosti? Je možné, aby na té budově na Karlově náměstí nad vraty byl nápis: >Nemesis bonorum custos<, >spravedlnost strážce dobrých<, když opak je pravdou, když ty soudy nedělají nic jiného, než že jsou poslušným nástrojem kapitalistického řádu? A nesmí za žádnou cenu takový proces býti prohrán, za každou cenu musí býti žalovaný odsouzen a nesmí přijíti na jevo, jak to vlastně v tomto státě vypadá. Pánové, to jsou hrozné ukázky.
Minulý rok stál jsem v Jihlavě přeci krajským soudem zase pro § 18 zák. na ochranu republiky - a to vás bude jistě hodně zajímati. Řekl jsem na jedné své schůzi ke konci řeči: >Ačkoliv mně už táhne 6 křížků, jsem přesvědčen, že se dočkám vlády dělníků a rolníků. A pro tohle jsem byl žalován pro šíření nepravdivých zpráv, poněvadž prý jsem musil věděti, že se toho nikdy nedočkám, že vláda dělníků a rolníků nikdy nepřijde, a proto prý jsem se dopustil činu proti tomuto paragrafu. Nezbylo mně nic jiného než jíti k hlavnímu líčení a četl poslední slova Palackého, jeho doslov k >Radhošti<, že Palacký v 70. roce několikráte prorokoval zánik a rozpad Rakouska a že Rakousko ho za to nehnalo k žádnému soudu, naopak jeho prorocká slova byla tištěna a rozšiřována, a žádnému rakouskému ministru nebo soudu nenapadlo, aby ho tahal po soudech a kriminálech. Proti němu pan státní zástupce od žaloby utekl a neodvážil se ji obhajovati.
Ale jsou to ukázky, jakou justici v tomto státě máte! Musíte uznati, že je to přímo hrozné, tahle justice je skvrnou každého státu a bylo by nejvýš na čase, aby vláda zjednala nápravu. (Výkřiky: A v Rusku?) Vám se nedivím, když takto mluvíte.
Ještě jednu ukázku, co všechno je možné. Když jsem stál před krajským soudem v Jihlavě, četlo se také ti každého obžalovaného, byl-li trestán, či je-li zachovalý. Moje politické tresty za Rakouska byly mně čteny jako přitěžující okolnost. To je také unikum v Československu! Okamžitě jsem se proti tomu ohradil a ukázal jsem na to, že Národní výbor, který vládl po převratě, vydal 8. listopadu všeobecnou amnestii na všechny politické delikty a všechny následky prominul. Pan předseda soudu konstatoval, že to není zpráva ze soudního rejstříku, nýbrž že to dostal od pražské policie. Tedy pražská policie tu dělá dobrovolné služby a posílá to tam, abych měl aspoň přitěžující okolnosti. Tak ty věci vypadají. Kdo se zúčastnil bojů proti Rakousku a 28. října řekl: jsem u cíle a jsem státotvorný, tomu se ty tresty přiznají jako zásluha a dostával za to odměnu, ale kdo 28. října řekl: já nejsem u cíle, není ještě osvobozen proletariát, tomu je to přitěžující okolností a říká se: To jsou staří rebelanti, ti nedělali dobrotu za Rakouska a nechtějí ji dělati teď zase.
Tak to vypadá ve skutečnosti! Pánové, nedivte se tomu, když tento stát ukázal takovou neschopnost, jak co do opatření výživy, tak co do opatření práce i co do řešení otázky bytové! A když místo toho, aby tyto úkoly řešil, aby obyvatelstvo bylo spokojeno, když místo toho se postupuje fašistickými metodami proti těm, kteří jsou nespokojeni, nedivte se, že nespokojenost vzrůstá a že se projevuje bouřlivě. Proletariát je si toho vědom, že vy jste dávno opustili vaši měšťáckou demokracii, že jste ji zahodili a že sami nevěříte ve váš měšťácký parlamentarismus, vy víte, že to jde s kopce, že se blíží poslední chvíle kapitalistického řádu, a proto také proletariát považuje za svůj úkol pomáhati tom rozkladnému procesu, aby tento řád co nejdříve přišel do hrobu, kam patří, aby přišel nový řád, spravedlivý, kde by se všemi pracujícímu lidu vedlo dobře. (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Kianička.
Sen. Kianička: Slávny senát! Môj klubový kôl. Thoř ako predseda klubu prehovoril k tohoročnému rozpočtu po stránke všeobecnej, celoštátnej, a ja mienim prehovoriť specielne zo stanoviska slovenského a len v málo oboroch chcení dotknúť sa veci zo stanoviska celoštátneho. So zadosťučinením zmieňujem sa o vládnom prehlásení pána min. predsedu Udržala, keď v ňom vyzdvihol, že považuje celá vláda za svoju povinnosť ľud Slovenska pozdvihnúť kultúrne a hospodársky na úroveň ľudu zemí historických. Táto stať vládneho prehlásenia dáva mi pokyn, aby som sledoval, či štátny rozpočet na r. 1930 sostavený je v duchu označenom. (Místopředseda dr Heller převzal předsednictví.)
Keď povážime a uznať všetci musíme, že slovensky národ v stá a stáročí trvajúcej porobe bol kultúrne zaostalý, nemajúci v poslednej dobe ani jednej jedinej strednej školy, keď v 70. rokoch Maďari zavreli posledné stánky kultúry, stredné školy, gymnáziá vo Veľkej Revúci, Kláštore pod Zrnovom a Turč. Sv. Martine, a na toto bezpríkladné príkorie ako korunu už k posledku svojho panovania dali apponyiovské zákony, ktorými zákonmi chceli zmaďárčiť všetko, čo nebolo maďarské, a malým, útlym deťom chceli vtĺkať maďarskú štátnu ideu a tak zakrpatiť a znemožniť kultúrny vývoj národa. Tieto pokusy sa pomstily a triezvo smýšľajúci Maďari, už vtedy mali obavu, že musí prísť spravodlivý protitlak. Tento protitlak sa i dostavil. Krivda páchaná maďarskou šľachtou, ktorá bola predestinovaná za vedúcich politikov, bola len dočasná a pravda musela zvíťaziť.
Od tejto chvíle stali sme sa rovnocenným národom panujúcim a tu nemôžem si pomôcť, keď musím sa vrátiť k reči kôl. dr Budayho a veľmi mi je ľúto, že nie je tu prítomný. Dr Buday nie lichotivým spôsobom apostrofoval naše súdy vo veci Tukovej. Dľa mojej mienky, kto pripravuje úklady proti celistvosti tohoto tak draho krvou, vykúpeného štátu, patrí aspoň 5 centimetrov od zeme a nech by to bol ktokoľvek. My sme raz sudbou národov určení na to, aby sme tu na večné veky, bok pri boku spoločne riadili osud našich národov a aby sme v bratskej shode Česi, Slováci, Poliaci. Rusíni taktiež v priateľskej shode s nášmi spoluobčanmi nemeckého a maďarského jazyka spolunažívali. Našou povinnosťou občianskou je tedy, aby každý z nás bez rozdielu, či stojí v opozícii, alebo vo vláde, napomáhal, dvíhal zo všetkých svojich síl tento náš štát na prestol najvzdelanejších a najpríkladnejších štátov Európy, ale napokon celého sveta. Nešťastná rozkydaňosť slávska a prekliaty separatizmus či práve u nás musí bujnieť? Ja mám čisté národné svedomie a preto v hraniciach tohoto štátu, teda aj tu na českej pôde, cítim sa byť voľným a slobodným. (Výborně!) Prečo upierať toto právo bratom českým a moravským na Slovensku? (Tak jest!) Veľké nesvedomie je s prestrelkou generalizovať. Či nestretli ste sa s poctivými a statočnými Čechmi na Slovensku? Či ľud vzdor tomu, že vnášate doň bratskú nevraživosť, nežije, netvorí, nepracuje s bratmi Čechmi u nás? Priznať musím, že ma to veľmi bolí, že práve dr Buday, ktorého už pred prevratom vídaval som na slovenských národných slávnostiach v Turč. Sv. Martine, hovorí takým tónom k tohoročnému rozpočtu. Obávam sa, že mnohé katolícke kňažstvo zorganizované v slovenskej ľudovej strane, seje vetor a búrku bude žať a že práve táto bárka môže nad jeho hlavou zaburácať. Pane dr Buday, Kristus nekázal, aby jeho služobníci učili negovať štáty, ako vy učíte, učíte slovenský národ negácii, ale viesť ho k vyšším metám, z ktorých bude čerpať posilu a lepšiu nádej pre šťastnejší život národný a štátne republikánsky a tedy pre šťastnejšiu jeho budúcnosť. Rozumiem, keď laik strany vašej dá sa strhnúť a podľahne vášňam, ale od vás kňaza, vzdelania a vysokého cirkevného hodnostára som obsah takej vašej reči nečakal.
Hospodársky sme neboli lepšie na tom. Obývali sme väčšinou vrchovité územie a dnešné žírne nivy južného a západného Slovenska patrily zväčša grófom a barónom. Obchod a remeslá živorily a slovenská stredná vrstva bola pod priemer chudobná.
Pozemková reforma urobila v tomto ohľade tabulu rázu, keď pridelila po pôde dichtiacemu ľudu z tisíc jutrových majetkov pôdu. A tu aspoň čiastočne splnila sú túžba našeho roľníckeho ludu. Žiaľbohu, remeslo a obchod nezažily takéhoto dobrodenia. Tie dlhotrvajúcou válkou a v nedostatku materiálnych potrieb boly úplne zničené. Začínalo sa nanovo. So stúpajúcou všeobecnou konjunktúrou na čas stúpala tiež konjuktúra remesiel a obchodu, ale stúpajúce štátne dlhy, ktoré dostúpily výšku 30 miliárd, spravily tejto konjunktúre okamžitú prietrž, lebo od r. 1925 muselo sa prestať s ďalším zadlžovaním štátu a daňové bremená pohlatily konjukturálné zárobky a začaly hlodať - a to hlavne - živnostensko-obchodnický prevodzovací kapitál, Dnes stojíme tam. že v 90% prípadoch už ani toho niet. Existencia padá za existenciou a prípady núteného vyrovnania stúpajú v počte vždy a vždy väčšom a väčšom. Nádejná rezerva ministerstva financí 5 miliárd daňových nedoplatkov podľa mojej skromnej mienky na živnostensko-obchodníckej vrstve stane sa nedobytnou. A, tu by som narádzal pánu ministrovi financí, aby poskytol podobného dobrodenia, ako dostal roľnícky ľud pozemkovou reformou, aj remeselníctvu a obchodníctvu a urobil so zastaralými daňami tabula raza a ich odpísal, Živnostnictvo a obchodnictvo potom kategoricky žiada už niekoľko rokov zpaušalizovanie dane z obratu, zrušenie eláne z mäsa, ktorá zdražuje potravinu veškerého občianstva a zamedzuje vývin živočíšnej tuzemskej produkcie. Konzumenstvo nesprávne posudzuje náš stav ako zdražovateľov dennej potreby, keďže štát je sám týmto zdražovateľom, lebo živnostník a obchodník je rád, že uhájí svoju existenciu a existenciu svojej rodiny. Márna bude novelizácia zákona o úžere, ktorú ministerstvo zásobovania pripravuje, márne budú všetky jeho snahy, lebo zdravá konkurencia svobodného obchodu zmetie celé ministerstvo zásobovania i s jeho v ňom na papieri existujúcou úžerou. Živnostnictvo a obchodníctvo v celej republike prešlo celou Kalváriou prenasledovania a šikanovania týmto ministerstvom a 4 miliónové zvýšenie malo byť obrátené na prospešnejšie úkoly. Ostatne ministerstvo zásobovania prijde definitívne na index, lebo dnešná hospodársky ťažká doba nesnesie žiadne extravagancie a som presvedčený, že čo chvíľa zaspievame mu >Requiescat in pace<.
Rozpočet ministerstva nár. obrany s jeho 11/2 miliardy schvaľujem, lebo bezpečnosť tohoto štátu musí byť každopádne zaručená. Obzvlášť vtedy, keď minister zahraničia Maďarska Valkó v tajnej dohode s Talianskom chodí na poklony do Angory. V záujme armády čsl. ministerstvo nár. obrany by sa malo snažiť, aby inteligentného živlu slovenského pritiahlo do dôstojníckeho sboru. Veľká nespravodlivosť deje sa týmto ministerstvom na živnostníctve a obchodníctve, lebo trpí veľkou konkurenciou s jeho zátišiami.
Podobnú konkurenciu robia tiež remeselnými prácami väznice, kde trestanci vyrábajú vo veľkom počte predmety do našich živností spadajúce a takto nás poškodzujú.
Ministerstvo verejných prác zabilo už nejednu existenciu remeselnú jeho pozdným platením zárobkových výkazov. Zvlášte v kategórii stavebnej robí nesmierne ťažkosti, ktoré by nemalý byt činené. lebo budeme nútení siahnuť k účinnej obrane, ktorú v tomto smere máme po ruke. Taktiež naše štátne hutnícke a banícke pomery na Slovenska sú neudržateľné. Do očí bije prosperita súsedních rimamoránskych podnikov, ktoré lonského roku vyplácaly 14% dividendy a ich rezervné fondy prevýšiľy výšku súčastneného kapitálu. Zlatý dol na Krásnej Horke obsahuje v sebe viacej zlata než ruda dobývaná inde a jestvujúca v prevoze. Regulácia riek po tieto suché roky, keď korytá riek temer vyschnuté boly, bola by stála polovicu nákladu a nezamestnanosť boly by tieto práce iste zmenšily. Štát však za to veselé vyplácal podporu nezamestnaným,
Distribúcia dodávok je nespravodlivá. Ako som. informovaný, z dodávok na vojenskú obuv, na ktorú oferovalo 87 oferentov, na Slovensku nedostalo prácu ani 7 oferentov. Ostatní obdržali prácu z historických zemí. A predsa kríza obuvníckeho stavu obzvlášť na Slovensku je vyvrcholená. Pánovia a dámy, sami nahliadnete, že takáto distribučná politika štátnych dodávok musí prestať a žiadam v tomto smere nápravu dôkladnú. Naši slovenskí remeselníci dívajú sa na toto už 11. rok a je najvyšší čas, aby pohlo sa svedomie dištributantov.
Náš živnostensko-obchodnický stav domáha sa už dlhé roky zoštátnenia živnostenského školstva. Tohoročný rozpočet slabo pamätá na túto povinnosť štátu voči živnostníctvu a obchodníci v u a predsa je v záujme štátu, aby tak poplatná vrstva ako je obchodnictvo a živnostníci vo, bola náležité vyzbrojená i teoreticky. Živnostenské pokuty majú byť použité k tomuto cieľu, ale je veľkou záhadou, kde tieto sa tratia. Na živnostenské školstvo má byť pamätané v rozpočte presnou a dostatočne preliminovanou položkou, lebo prostriedky, ktoré plynú zo živnostenských pokút, sú malou nádejou na životaschopnosť tak dôležitých ustanovizní, ako je naše živnostenské školstvo.
Podpora živnostenského úvernictva je nevyhnutne potrebná k zmierneniu hospodárskej kríze remeselníctva a obchodníctva. Pomery na Slovenskom peňažnom trhu sú dezolátne. Politika vkladová je u nás hnaná na ostrie noža. Náš remeselník následkom takej politiky nemôže obsiahnuť úver. Živnostenské úverné ústavy sú nemožné vyhoveť úverovým žiadostiam živnostníctva a obchodníctva, keďže štát macošsky nakladá s týmito ústavmi. Bolo by na čase. aby tieto ústavy živnostenské podporené boly takým spôsobom, ako štát podporuje iné ústavy druhých vrstiev. Žiadame i v tomto smere okamžitú nápravu.
Pri debate o expozé pána ministra zahraničia žiadal som, aby odškodnení boli živnostníci a obchodníci na Slovensku, ktorí utrpeli škody snáď posiaľ ešte nezistené pri maďarskom vpáde. Tu očakávam, že ministerstvo zahraničia urobí patričné kroky a že našim slovenským pohraničným živnostníkom a obchodníkom zadováži uspokojivé odškodné. Jediné ministerstvo železníc vzhľadom na Slovensko jedná uspokojivé. Treba vyzdvihnúť, že železnica Č. Skala-Margecany sa začína stávať. Úfam však, že výstavbou tejto dráhy nebude končiť porozumnenie tohoto rezortu a že sa vynasnaží z vyšších dôvodov ďalej účelne rozširovať železničnú sieť na Slovensku.
Slávny senáte! Vždy pri rozpočtovej debate na tomto mieste požadoval som pre slovenské kultúrne ustanovizne potrebnej finančnej podpory. Slovenská matica a slovenská muzeálna spoločnosť dostáva síce ročne určitý obnos k podpore, ale tento ani zďaleka nevyhovuje tomu účelu, ktorý tieto ustanovizne v našom kultúrnom živote prevádzajú. Musí sa im prispeť väčší finančnou pomocou, je to mravný príkaz každého občana tohoto štátu. Nezávidím Národnému divadlu jeho štátny 10 mil. prídel, ale požadujeme, aby v tom pomere alespoň 1/10 našim slovenským kultúrnym účelom bola pridelená. Dámy a pánovia, živnostníctvo a obchodníctvo je zvyklé dívať sa na štátny rozpočet š určitým vedomím štátnych ťažkostí vnútorných a zovnútorných. Bolo si vždy vedomé, že ono je jedným z najnosnejších pilierov tohoto štátu. Nebráni sa svojím povinnostiam, ale naproti tomu požaduje tiež svoje. Porozumením bude sa odplácať, keď bude videť, že jeho požiadavky nebudú bagatelizované.
Pripojujem sa k prehláseniu svojho klubového kolegu Tchoře, že naša strana bude hlasovať za štátny rozpočet na rok 1930. (Výborně! - Potlesk.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): Další slovo má pan sen. Johanis.
Sen. Johanis: Dámy a pánové! Já bych po stránce formální chtěl říci několik slov nejdříve o ignorování senátu se stanoviska veřejného a publicistického. Bylo již v rozpočtovém výboru i s této tribuny řečeno, že některé naše orgány i tiskové, ale zejména orgány úřední nebo poloúřední ignorují senát, a to platí zejména o výborech. Když už mluvíme o rozpočtu, je nutno právě s tohoto místa říci, že zejména rozhlas československý má jiné stanovisko k tomu, co se dělá v senátě a jiné stanovisko k tomu, co se dělá ve sněmovně. Pánové, já jsem byl v poslanecké sněmovně již za Rakouska a byl jsem od r. 1918 až do r. 1929 členem poslanecké sněmovny. Chci říci tedy proto s tohoto místa, že zejména nerad vidím, když jsou stížnosti do ignorování práce, která se zde dělá, že moje výtky nejsou vznášeny jen proto, že jednotlivci jsou ignorováni, to je kapitola jiná. zejména v určitém tisku, ale nutno říci, že nelze trpěti to, aby úřední orgány nebo poloúřední orgány, nebo aby úřední orgán jako čsl. rozhlas dělal rozdíl v publistice a rozhlašování mezi sněmovnou a senátem. Konkrétně chci říci něco o rozhlásil, co jsem viděl u dvou výborů. Seděl výbor sociálně-politický, měl důležitou osnovu. V rozhlase se hlásilo, že měl schůzi sociálně politický výbor, že mluvili ti a ti senátoři a ani se neuvedl jménem referent, ani se neuvedli debatéři. Naproti tomu, pokud posloucháte občas rozhlas, můžete zjistiti, že když se v poslanecké sněmovně o něčem jedná, třeba o méně významné osnově, - já nechci o osobách mluviti, poněvadž jsem dalek osobního registrování - že se nejen konstatuje o té a té osnově, že mluvili ti a ti poslanci, ale stručně se dámy a pánové, uvádí obsah toho, co bylo řečeno. Já musím s tohoto místa říci, že nemůžeme dále trpěti, aby právě se zřetelem nejen na tradici senátu, ale také se zřetelem do jisté míry ke zkušenostem a poměrům, které jsou v cizině, musíme trvati na tom. aby práce v senátu, ať jest ve výborech nebo plenu, nebyla ztěžována, aby při nejmenším, když již jde o registrování takovým zařízením, jako je rozhlas nebo ČTK, oni páni zvykli si registrovati stejně, poněvadž necítíme se méně cennějšími, poněvadž, když jsme měli mandát a kvalifikaci zastávati mandát dlouhá léta v zemském rakouském sněmu anebo zde v čsl. sněmovně, nejsme méněcennými teď a musíme se dožadovati toho, aby příslušné orgány a příslušná zařízení, pokud tyto věci jim patří, chovaly se objektivně. A já jen mohu připojiti ke všem stížnostem, které ve výboru i v plenu jsou, že kdyby se neměla zjednati náprava jinou cestou, že bychom případně interpelací se domáhali nápravy. (Sen. Trčka: Tomu je tak i v úředních listech!) Pane vicepresidente, já to také řekl. Tomu je také i v denních listech, zejména určitého tisku, ale dovolávám-li se právě otázky větší objektivnosti, to jest u nás dosti,, bohužel, poněvadž nechci, aby si pánové myslili, že se toho dovolávám z důvodů osobních. Já zejména nepatřím k těm, abych se dovolával toho z osobních důvodů, poněvadž si mohu jako župní důvěrník učiniti reklamu v 6 časopisech své vlastní strany. Nepotřebuji k tomu rozhlas anebo jiný tisk. Konstatuji, že zařízení, jako je rozhlas a ČTK., musí si počínati objektivně k senátu tak, jako ke členům poslanecké sněmovny.
Dámy a pánové, mám úkol jednati o dvou resortech při rozpočtu, a to je ministerstvo sociální péče a ministerstvo zdravotnictví. Budu nejstručnějším již proto, poněvadž jsem o některých otázkách mluvil ve výboru, ale je nesporno, jak správně řekla kol. Karpíšková, že přece jen je příležitostí, že nejen mluvíme pro poměry přítomné, ale jsme si všichni vědomi, že kritika ve sněmovně i v senátě neplatí jenom na ten přítomný rozpočet pro r. 1930. Jsme si vědomi, že chceme kritikou zjednati nápravy a dožadovati se splnění určitých postulátů zejména pro rozpočet příští.
Já bych chtěl věnovati hlavní pozornost otázce nezaměstnanosti. Naše strana, která má ve svých řadách největší část dělníků, zvláště dělníků průmyslových, je si příliš vědoma velké sociální choroby, jakou je nezaměstnanost. Vítáme zejména to, že do ministerstva sociální péče přišel nejenom soc. demokrat, - já jsem ve výboru řekl a zde opakuji, že vítáme, že je to starý příslušník německé soc. demokracie, - ale soudruh dr Czech náleží k nejstarším z generace v německé sociální demokracii a v řadách socialistických, ale fakt je, že jeho příchodem do ministerstva nastal nový duch. Ukazuje se to nejen na řešení mnohých důležitých problémů, ale je viděti, že zejména nezaměstnanost začíná správa ministerstva sociální péče řešiti s hlediska hlubšího, a zejména v tom, že prodlužuje podporu z 15 na 26 týdnů, musíme spatřovati veliký sociální čin, i když on je na nejkrajnější levici kritiky a socialismu, ale dělníci mu rozumějí, poněvadž není lhostejno, zda tisíce rodin budou podporovány 13 nebo 26. týdnů.
Ale nám nemůže stačiti jen podpora. My sociální demokraté i ostatní socialistické strany právem musíme chtíti, aby se problém nezaměstnanosti neřešil jen peněžními podporami, nýbrž prací a zejména takovou, která má všeobecný význam a která může zaměstnati mnoho pracovních sil, ať dělnických nebo úřednických. Musíme si býti vědomi, že zejména v Československu - a já potom budu míti příležitost ukázati na některé konkrétní případy, až přijdu ke kapitole zdravotnictví - musíme se snažiti všichni podporovati zejména ministerstvo sociální péče a také ministerstvo veřejných prací, aby problém podpor byl opatřením druhořadým a aby prvořadým opatřením bylo podnikání, ať už to budou dělati veřejné správy, jako obce, okresy, země a stát, a teprve v druhé řadě aby se sáhlo jako k nejnutnějšímu opatření podpor. Ukazuji zejména, že je možno řešiti problém nezaměstnanosti prací na regulaci řek, stavbou nových silnic, a nikoli jenom se omezovati na opravu stávajících silnic, zvláště silnic státních, nýbrž musíme si býti vědomi, že potřebujeme dobré silnice při nynějším moderním dopravním ruchu, nejen pokud je spravuje stát, nýbrž také pokud je okresy spravují. Jsem si vědom, že s tím souvisí otázka dáti možnost příjmů okresům a obcím, nelze volati jen po tom, aby okresy a obce měly možnost podnikati různé práce, ale že k tomu musí býti také příjem, a doufejme, že nynější režim státu přikročí ke změně zákona čís. 77, aby veřejné orgány jako obce, okresy a země, měly prostředky, aby toho bylo dosaženo.
Konečně ukáži na různé práce v lesích. Je jisto, že zejména venkovskému dělnictvu je možno dáti mnoho práce, že bychom restaurovali lesy, které byly na mnohých místech vydrancovány, zejména tam, kde pod jménem mnišky poráželo se neprávem.
Kdo znáte Brdy mezi Zbirohem a Příbramí, tam by se mohlo dělati, kdyby státní správa působila na činitele, kteří zavinili vybrakování lesů, aby se tyto lesy restaurovaly po té stránce, aby venkovští dělníci, kteří nemohou najíti při stavbách nebo jiných pracech zařměstnání, byli zaměstnáni touto prací. Byla by to cenná investice, zejména pro budoucnost - nejenom pro přítomnost - proto, že hodnota dřeva bude míti v různých státech stále větší cenu. Jestliže se pod jménem mnišky mnohé lesy vydrancovaly, myslím, že po této stránce by se hodnota národního majetku hodné zlepšila, kdybychom této otázce věnovali náležitou pozornost.
Stavba měst a zejména úprava ulic ve velkých městech - ukazuji zvláště na Prahu. Veliký rozvoj Prahy, Brna a jiných měst ukazuje, jakou vadou je, že obce nemají prostředků, aby mohly upravovati ulice. Máme sice v Praze za 10 roků o 160.000 obyvatelů více. Je pochopitelno, že tím jsme měli větší stavební ruch, ale kdo jde na naše periferie, vidí, že se topí v blátě. Obce nemají prostředků a nemohou prováděti práce, kterých je potřebí nejen s hlediska komunikačního, nýbrž také estetického, a je proto pochopitelno, že se najde řada nutností, které je možno provádět a tím částečně nezaměstnanosti čelit.
Stavební ruch. Zákon, který byl o něm předložen v poslanecké sněmovně, přichází dosti pozdě. Zejména jeho nedostatečnost za minulého režimu zavinila velikou nezaměstnanost zvláště ve stavebních oborech. Rád bych to znázornil na Praze. Praha měla v letech 1927-1928 zaměstnáno v těch 19 okresech na 60.000 stavebních dělníků, kteří po většině jezdili do Prahy za prací ze Šumavy a jižních Čech. Dnes nezaměstnává podle statistických dat nemocenských pojišťoven ani 20.000 stavebních dělníků. Vidíme teď, že se hlásí i kvalifikovaní stavební dělníci, zejména fasádníci, jako nádeníci, poněvadž jako dělníci kvalifikovaní práci nedostanou. (Sen. Kříž: To je také kus jihočeské otázky!) Ano, správně říká kol. Kříž, že to je také kus jihočeské otázky. Ale je nutno také uvážiti, že Praha a jiná velká města budou vždy, jako bývala za Rakouska Vídeň a případně jednotlivé německé země v říši, tržištěm těchto našich vystěhovalců, kteří v létě šli tam za prací. Ale musíme si býti vědomi, je-li letos ve Velké Praze o 40.000 dělníků zaměstnáno méně než před 2 roky, že je to problém nejen sociální, nýbrž i státní, jak tito lidé získají obživu. Musíme jen vítat, že ministerstvo sociální péče přichází s reformou zákona o stavebním ruchu, která jakž takž zlepší stavební podnikání a tím dá možnost nejen dělníkům, ale také závodům, aby se, jak říkáme lidově, >kolečka točila<.
Zákon o přestárlých, před jehož obsahem jsme varovali, doufejme, že přece také dozná změny. Je nesporno, že zákon pro přestárlé, jak ho udělaly minulé zákonodárné sbory, zejména jak jej tehdy konstruoval pan ministr Šrámek, byl zákonem, který snad měl jakž takž ukázati chudým, že něco dostanou, ale prakse a provádění zákona bylo tak zahanbující, že nynější vláda uznala za povinnost, jak známo, výnosem z 8. ledna 1930 dáti praksi jiného ducha, a my, kteří máme co dělat s podporami pro přestárlé, víme, že se duch značně změnil, ale je nesporno, že prakse nemůže přece nahraditi úplně nedostatky zákona, zejména tam, kde jde o právní nárok na podporu. To vyloučili zákonodárci v minulém období, a dále, kde jde o spornou otázku, zda-li ten, kdo byl 1. července 1926 starší než 60 let a nepodléhal pojištění, má nárok na podporu. Zde se zastává prakse názoru, že takový stařec nebo stařena nároku na starobní podporu nemají. Doufejme, že se nám podaří dobrou vůlí - v senátě, zejména ve výboru, byl návrh projednán, a jak známo, je tendence u ministerstva sociální péče, aby zákon byl novelisován. Osnova je, pokud vím, a pokud pan ministr ve výboru prohlásil, připravena a sociálně-politický výbor, který učinil v této věci usnesení, bude míti v nejbližších dnech příležitost předložiti zprávu, v níž se navrhuje, aby zákon doznal změny, a to tak, aby se aspoň o něco těch 500 Kč pro starce a stařeny zvýšilo a zejména, aby právnicky zákon byl konstruován tak, aby ten, kdo je přestárlý a nebyl pojat do zákona o sociálním pojištění pro invaliditu a stáří, aby mu podpora byla přiznána.