Nemenší zlo je míra úroková. Je nutno snížiti úroky, jak ze zápůjček, tak i ze vkladů, neboť jsou na závadu normálního běhu života. Vysoký úrok ze zápůjček, jak ve vládním prohlášení je uvedeno, podvazuje a znemožňuje prosperitu závodů a vysoký úrok ze vkladů odvádí lidi od podnikavosti a práce.

Veliký vzrůst vkladů není zdravým zjevem a také dnešní zmenšený odbyt zboží z toho do značné míry vyplývá, protože lid raději své peníze na vysoký úrok ukládá, než aby si opatřil často potřebný předmět. Ovšem ukládá a nekupuje také proto, že se očekává nějaká vlna snížení cen denních potřeb. Toto očekávání je podporováno i našimi úřady, ačkoliv je jim dobře známo a samy se již velmi důkladně přesvědčily, že k nějakému snížení dojíti nelze, dokavad v prvé řadě stát neodbourá stávající vysoká břemena. A stát, jak jsme toho svědky, břemena naopak zvyšuje. Těmto úřadům musí býti známo, že živnostnictvo drží, pokud se týče cen životních potřeb, stejný krok se všemi družstvy, ano v mnohých případech jsou i levnější, ačkoli jsou živnostníci mnohem více zatíženi veřejnými břemeny. To je příslušným úřadům jistě známé a přesto k ochraně živnostnictva nic nekonají a o odstranění krise po této stránce nic nedělají. A tak nesou velikou odpovědnost, mají velikou část viny na dnešní hospodářské mizérii, protože tím zrazují koupěschopné obyvatelstvo od nákupů.

Nebudu ke konci apelovati na vládu a naše úřady, protože bych po většině mluvil k hluchým uším, ale apelují na ty, kdož těžce nesou stávající poměry, aby si z nich vzali poučení pro rozhodující chvíle. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Wenzel.

Sen. Wenzel (německy): Slavný senáte! Prohlášením ministerského předsedy, ke kterému došlo ve čtvrtek předešlého týdne, mají nyní, jak se proslýchá, po dlouhém čekání býti zahájeny konkretní akce na zdolání krise. Bylo potřebí 6 dlouhých měsíců, nežli vláda podnikla něco skutečného. Již na podzim r. 1929 uplatňovala se nezaměstnanost stále více. Nyní, kdy nezaměstnanost na celém světě dosáhla počtu 15 milionů nezaměstnaných, musíme s tohoto místa označiti za velmi opožděné, jestliže pan ministerský předseda teprve nyní uveřejňuje vládní program pro zdolání krise. Francie má při počtu 21.7 mil. výdělečně činných r. 1930 jen ¹/₁₀₀% nezaměstnaných. Polsko má při počtu 13.5 mil. výdělečně zaměstnaných jen 3% nezaměstnaných. Malý stát Finsko při počtu 1.5 mil. výdělečně činných jen 3% nezaměstnaných. Československo, které jinak úzce spojeno s Francií jde stejným krokem, postoupilo následkem této liknavosti oproti Francii při počtu 6 mil. výdělečně činných na značnou výši 4.5%.

O čem nás poučují tyto číslice při jejich srovnání? Poučují nás, že v těch státech jako Francie, Itálie, Polsko, tam tedy, kde se včas starali o problém zdolání krise, bylo lze jí přiměřeným způsobem předejíti. Připouštíme beze všeho, že tato vláda a žádná jiná vláda nemá v rukou tajemství, jak odstraniti nyní panující a vzrůstající krisi. Předejíti bylo by však zde bývalo důležitější, nežli léčiti! Dnes v malých živnostech projevuje se skutečná bída domácké práce a systém potu. V prvé řadě trpí dělnictvo a mzdový živnostník sám bezpříkladným poklesem mzdy a životní míry, který je v křiklavém rozporu s výrobním nákladem a vykonanou prací domáckého a mzdového živnostníka. Toto zhroucení pravidelných poměrů přišlo proto, poněvadž následkem hospodářské tísně, při snaze nalézti nějaký skromný pracovní výdělek, pracovalo se za každou cenu. Dříči výdělku a mzdy byli na vládních místech přímo odměňováni. Konfekce stěžuje si trpce do platových poměrů, do panující nezaměstnanosti. Nemnohem lépe vede se dnes obuvníkům, stavebním řemeslníkům, řemeslníkům pracujícím se železem a kovy a mnohým jiným. Je přímo katastrofou, jak přibývá insolvencí a konkursů, netoliko co do počtu, nýbrž také co do hodnoty. Obchod a živnosti prodělávají nyní pokles, jaký se ještě nikdy neobjevil. Tato nynější tichá doba, kdy přes všechny snahy není možno nalézti práci pro živnostenský stav, je největší starostí živnostníků, která každého týdne stále víc a více vzrůstá. Následek takovýchto poměrů jeví se ve vzrůstajícím zadlužení a ochuzení domácké a mzdové živnosti.

Problém opatření práce lze pro náš vývozní stát řešiti jen tehdy, bude-li lze zlevniti prameny síly a opatřiti jiné nové prameny. Nouzi domácího trhu práce nelze odstraniti jen opatřením zákonodárství a správy, nemůže ji však také odstraniti hospodářství samo vlastní silou. Všechen lid nutno získati pro tento úkol a pro zodpovědnou spolupráci.

Naše německé vnitrozemské loděnice mohly by býti mnohem lépe zaměstnány, kdyby někdo konečně jednou vytáhl z přihrádky příslušného referenta po celá léta již připravovaný zákon o úpravě poměrů vnitrozemské plavby, aby byl předložen oběma komorám k usnesení. Aby tyto loděnice byly sanovány, jest již dávno naléhavě potřebí zavedení t. zv. lodního rejstříku. Četné vnitrozemské loděnice s velkou výkonností leží v labském údolí ladem, anebo také již zmizely. Pokud se mohly držeti, mohlo se tak státi jen s bídou a nouzí. Vinu na tomto živoření má z valné části to, že nemáme, jak dříve zmíněno, zákona pro naši vnitrozemskou plavbu. Společenstvo plavců po vnitrozemských vodách opětovně intervenovalo na směrodatných místech, rovněž tak obchodní komora v Liberci a spolek pro plavbu po Labi v Ústí poukázal opětovně na nutnost tohoto zákona. Pamatuji se, že příslušný návrh podán byl již před lety v parlamentě, ale dodnes se nic nehnulo.

Pro otázku opatření práce jest obzvláště důležitá živnost stavební. Jakožto hlavní živnost vyzařuje vlastní možnosti zaměstnání na četné vedlejší živnosti a jiné obory hospodářské a poskytuje také jim mzdu a chleba. Jsou-li dnes hospodářské poměry ve stavební živnosti špatné, jsou-li stavební živnostníci vydáni na milost a nemilost spekulačním darebákům a podvodníkům, pak nese toho vinu zase vláda sama.

V Americe mají zákon o pohledávkách stavebních řemeslníků, v Rakousku existuje takovýto zákon rovněž od 18 let, v Německu od devíti let. Při velkých sjezdech stavebních řemeslníků prohlásili odpovědní zástupcové správy opětně, že takovýto zákon bude v krátké době předložen. Následkem mnohých konkursů a vyrovnání bývají stavební živnostníci nyní obzvláště poškozováni. Stavební živnostníci volají po takovémto zákoně jako po osvobození, podobně jako vůdce sedláků Hans Kudlik osvobodil sedláky od roboty pro šlechtu. Již před osmi lety žádali všichni stavební živnostníci zákon pro zajištění stavebně-právních pohledávek. Všechny prosebné intervence u vládních míst byly marné. Dnes ještě dřímá osnova zákona v některém skrytém koutě. Jakým neskonalým požehnáním bylo by přijetí zmíněného zákona pro všechny stavební živnosti a jejich zaměstnance!

Ale musíme poukázati také na pomalé vyřizování spisů u byrokracie. Můžeme říci, že v zásuvkách jednotlivých úředníků leží pohřbena možnost existence pro mnohé osoby. Zde měla by bezpodmínečně zjednána býti reforma, spis nesmí putovati s jednoho stolu na druhý, nesmíme býti neustále utěšováni, neboť dnes musí se na povolení pro průmyslová zařízení, na živnostenské koncese atd. čekati dva až tři roky. Toto pomalé vyřizování věcí u byrokracie nemůže hospodářství přivésti k ozdravění.

Pohyb cen v Československu musí nás přivésti k přesvědčení, že kartelní ceny, jež upravují především kartely, oproti cenám ve volném obchodě daleko neklesly tak hluboko, jako ceny ve volném obchodě. Proč zde vláda konečně nezasáhne? Živnostenskému střednímu stavu v jeho těžkém existenčním boji, v nynější hospodářské tísni nepodá nikdo stébla na záchranu. Kartely, trusty, cenová ujednání, zavedená a podporovaná bankovním kapitálem, požívají největší ochrany u vlády. Pan ministerský předseda na tento důležitý zjev ve svém exposé naprosto zapomněl.

Živnostenský stav nežádá žádné almužny, žádá jen své právo. My řemeslníci chceme konečně jednotnou zákonnou úpravu, přiměřené zákonodárství o mzdových živnostech. Přejeme si konečně, aby byrokracie ve státní správě nasadila konečně při vyřizování jistých spisů a žádostí rychlejší tempo. Vážné slovo, které pan ministerský předseda vážně promluvil k pánům správním úředníkům, nemělo by jíti jedním uchem tam a druhým zase ven. Úřední šiml je stále ještě dobře krmen. Úřední byrokratismus ubíjí často ještě poslední naděje v obchodě a živnostech, pokud někdo čeká na vyřízení jistých úředních věcí.

Zákonodárce v posledních letech velmi zanedbával všechny mzdové živnosti. Následkem daňového zákonodárství, koncentrace bankovního kapitálu, následkem vzrůstu sociálních břemen a vývoje techniky stal se z někdejšího svobodného živnostníka z valné části skutečný mzdový řemeslník, který se ve své zvláštnosti svými znaky podstatně liší od určitých ještě zdravých živností. Je tedy na místě, když živnostenský stav žádá zvláštní zákonodárství o mzdových živnostech. Vývoj, který vidíme a seznáváme zde u nás, nalézáme také ve stejném poměru v říši Německé.

Musíme s tohoto místa, se stanoviska hospodářských úvah v době nynější krise, přijíti k poznání, že náš nynější živnostenský zákon je zastaralý a že velká část živnostenských odvětví vlastně již nejsou těmi svobodnými živnostníky, jací kdysi existovali, neboť byli vývojem věcí stlačeni na mzdové řemeslníky. Žádný samostatný živnostník nemůže sám určiti cenu svého zboží; vidíme, - živnostenský zákon je stár přes 80 roků - jak dnes velký počet živnostníků stal se vlastně námezdními živnostníky, kteří cenu za svou práci dostávají buď podle počtu kusů anebo v akordu. Pokroková zákonodárství zabývají se problémem, jak dlužno řemeslníky a živnostníky, kteří technickým vývojem jsou degradováni na mzdové živnostníky, také v zákonodárství přiměřeně oceniti.

Naše požadavky v nynější hospodářské krisi jsou:

1. Hospodářská věda a sociální politika musí své jednoduché rozčlenění sociální otázky více diferencovati; mimo otázku týkající se dělníků, zaměstnanců a podnikatelů, existuje ještě početně a národohospodářsky významná vrstva mzdových živnostníků, jejichž poměry vyžadují ohraničení, úpravy a rovnoprávnosti vedle jiných skupin hospodářských.

2. Mzdoví živnostníci jsou dělníkům podobné pracovní síly s jistými řemeslnickými zbytky samostatnosti co do pracovní doby, pracovního místa atd. Rozlišují se od podnikatele tím, že zde není odbytového risika, obchodnického vedení podniku, dále vlastnoruční spoluprací na tom, na čem se pracuje.

3. Hranice oproti velkopodniku podává se z rozčlenění příjmu: čí příjem převážně pochází z výtěžku vlastní práce - k tomu patří: návrh, zhotovení vzorků, zařízení strojů, opatrování strojů atd. vedle ryzí práce na díle samém - ten je mzdovým živnostníkem. Čí příjem převážně pochází z uložení kapitálu ve způsobě provozních místností, skladu zboží a pracovních mezd, ve formě zisku, úroků, důchodů atd., jest podnikatelem.

4. Mzdová živnost musí se zříci pojmu samostatnosti. Hospodářská samostatnost je charakteristikum majitele kapitálu a podnikatele, který na sebe béře risiko a jde za výdělkem. Mzdový živnostník není podnikatelem, nýbrž článkem podnikání, v systému vědy hospodářské je příjemcem mzdy.

5. Pro mzdovou živnost vytvořiti dlužno vedle práva podnikatelů, obchodních a řemeslnických podniků, skupin zaměstnanců a dělníků zvláštní obor práva, živnostenské právo mzdové, které učiní konec rozkouskovanosti v otázkách mzdových, tarifních a sociálního pojištění, v dělnickém právu a ve věcech daňových.

6. Konkurence na základě špatných pracovních podmínek je falešnou konkurencí, špinavou konkurencí. Jen slušné podmínky mzdové a pracovní zabezpečují trvale dobrý, soutěže schopný výkon, který je předpokladem pro dobré národní hospodářství.

Jestliže se dnes česká strana živnostenská a živnostnictvu přející skupiny pokoušejí žádati od vlády osnovu zákona na ochranu malých živností, shledáváme to samo sebou zřejmým, ale nejhezčí osnova zákona nezpomůže ani tehdy, stane-li se zákonem, jestliže se nebere zřetele na vývoj techniky a na skutečnost, že vždy určité skupiny živností odstupují a přicházejí o chléb, že se těmto v jejich dalším vývoji nesmí brániti, to jest že se jim musí poskytnouti možnost, aby se uchopily podobného povolání.

Jestliže nynější vláda má vážnou vůli, pak je cesta zákonité úpravy v zájmu strádající mzdové živnosti možnou. Nyní má mzdový živnostník, nehledě vůbec ke zjevům poslední doby, v zákonodárství to postavení, že musí v ohledu pracovního práva nésti skoro všechna břemena zaměstnavatele a zaměstnance, podléhá nyní dvojitému zatížení obzvláště v ohledu finančním, které nemá příkladu. To je veliká stížnost veškerého a německého mzdového živnostnictva.

Má-li vláda vážnou vůli, může již zítra v tomto oboru zasáhnouti. Nynější těžká hospodářská tíseň usnadňuje v každém ohledu jednání o těchto zde označených myšlenkách. Musíme zjevně doznati, a každý sociálně cítící kolega, který se uplatňuje v hospodářském životě, musí přiznati, že struktura jistých malých živnostníků podobá se dělnické struktuře, že, když zestárne a ochuraví, padá na obtíž obci a chorobinci, neboť při sociálním pojištění, které bohužel provedeno bylo v jiné formě, nežli svého času mělo býti provedeno, živnostníci se svými požadavky propadli. Druhou otázkou je to, že mají nedostatečné mistrovské nemocenské pokladny, které bez příspěvku státního nemohou nic vykonati.

Považoval jsem za svou povinnost, abych s tohoto místa připamatoval všechny tyto nedostatky, a chce-li vláda, může již zítra zasáhnouti a pokusiti se o to, aby příslušnými osnovami zákonů, které musí hospodářským organisacím předložiti k dobrozdání, polepšila bezútěšnou situaci maloživnostníků. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Stohr. Prosím, aby se jej ujal.

Sen. Stohr (německy): Slavný senáte! Zástupce naší politické strany a zástupcové našich čelných zemědělských organisací poukazovali již na podzim 1929 při každé vhodné příležitosti na hrozící nebezpečí stále více a více citelnějšího zostření krise v našem zemědělství. Ještě na jaře a na počátku léta roku 1930 nechtěly však naše socialistické strany, zejména naše sociálně-demokratické strany, uznati nynější krisi v našem zemědělství jako takovou. Pan poslanec Schweichhart prohlásil již v červnu 1930 v parlamentě, že my v Československu nemůžeme mluviti o zemědělské krisi. Prohlásil, že naši sedláci mají sice nyní trochu menší příjmy ze svých hospodářství, což však se rovná přizpůsobení změněným všeobecným hospodářským poměrům a daleko ještě nelze označiti jakožto krisi našeho zemědělství. Nemíti žádný výtěžek z kapitálu, investovaného v hospodářství, a nenalézti žádné odměny za tolik těžké práce celého roku, býti nucenu žíti ze substance, to označovali vůdcové malorolníků a domkářů za přizpůsobení výnosu zemědělství změněným hospodářským poměrům. Toť logika, které může rozuměti jen ten, kdo tak smýšlí jako páni zástupcové této politické strany.

Byli jsme si toho vědomi, že, neobrátí-li se poměry co nejdříve a zcela podstatně k lepšímu, projeví a projeviti musí krise v zemědělství také pro všechny ostatní stavy a povolání velmi nepříjemné následky. Zdůrazňovali jsme dále vždy, že na krisi v zemědělství dlužno pohlížeti jako na předzvěst hospodářské katastrofy. Tohoto našeho varování dbáno nebylo. Bohužel měli jsme pravdu. Pan ministerský předseda Udržal poukázal ve vládním prohlášení k tomu, že hospodářská krise u nás počala krisí zemědělskou. Poukaz ve vládním prohlášení, že naše vláda nejdříve, to jest v prvé řadě se starala o opatření na odstranění zemědělské krise, resp. na její zmírnění, tento poukaz neodpovídá asi plně a zcela skutečnostem. Tažme se, co pak vláda učinila v zájmu našeho domácího zemědělství na odstranění, resp. odvrácení anebo zmírnění krise našeho zemědělství v r. 1930? K této otázce se vrátím později ještě trochu obšírněji.

Pan ministerský předseda Udržal prohlásil, že se činnost naší vlády v zájmu našeho zemědělství omezovala, resp. musila omezovati především a zejména na opatření povahy preventivní. O ceně a významu těchto preventivních opatření promluvím také ještě obšírněji.

Kdyby naše vláda byla dosáhla toho, co pan ministerský předseda Udržal ve svém prohlášení poznamenal, že by ceny zemědělských výrobků byly bývaly přivedeny na výši, která zaručuje rentabilitu zemědělských podniků, resp. kdyby byly této výše dosáhly a kdyby se na druhé straně ceny všech předmětů potřeby a zboží průmyslové výroby byly uzpůsobily poklesu cen zemědělských výrobků, kdyby se bylo dosáhlo této hospodářské parity, pak mohli bychom se považovati za více nežli uspokojeny a mohli bychom dosavadní činnost naší vlády v zájmu našeho domácího zemědělství pokládati také za skutečný úspěch. Poněvadž však všechno to, co pan ministerský předseda Udržal ve vládním prohlášení v této příčině poznamenal, nelze uvésti v soulad se skutečností, musíme zde příliš mnoho připsati jen k dobru skutečné dobré vůli vlády.

Význam pro nás zástupce zemědělců má poukaz ve vládním prohlášení, že tím, co vláda dosud podnikla v zájmu a na ochranu našeho domácího zemědělství, program vlády, pokud jde o zemědělské problémy, ještě nikterak není vyčerpán. Jsme oproti naší vládě s oprávněním trochu více pesimistickými v otázce vydání opatření na ochranu našeho domácího zemědělství a máme za to, že nám teprve budoucnost musí podati důkaz o tom, zdali toto naše pesimističtější stanovisko oproti vládě bylo oprávněno či nic. Jsme rádi ochotni, seznáme-li, že věc dopadla lépe, také zcela otevřeně doznati, že jsme se mýlili. Dáme se však raději příjemně překvapiti, nežli jako dosud jen nepříjemně zklamati!

Ve svém prohlášení mluví pan ministerský předseda Udržal dále o nezaměstnanosti jako následku všeobecné hospodářské krise a poznamenává, že se vláda vidí nucena starati se především a všemi silami o vytvoření pracovní možnosti a vytvoření existence pro ty, kdož bez vlastního zavinění dnes své existence pozbyli.

My zástupcové německého venkovského lidu vítáme tuto snahu naší vlády a jsme rádi ochotni zde spolupracovati a pomáhati. My zástupcové venkovského lidu dovedli jsme přece dosud vždy projeviti potřebné porozumění pro zájmy a oprávněné požadavky všech druhých stavů. Přejeme si jen, co jsem s tohoto místa již často zdůrazňoval, aby zástupcové jiných stavů a vrstev povolání projevovali potřebné porozumění také pro zájmy a oprávněné požadavky našeho zemědělství způsobem stejně loyalním. Akceptujeme také snahu naší vlády, v prvé řadě podporovati a chrániti hospodářsky slabé. K této kategorii hospodářsky slabých dlužno však dnes více než kdy jindy počítati také naše zemědělské obyvatelstvo, které od let se může udržeti jen tím, že ubírá z podstaty. Zadlužení domácího zemědělství pokračuje den ze dne, i bude se vláda v nejbližší době musit zcela vážně zabývati právě těmito problémy. Zde je naléhavě potřebí zjednati brzkou pomoc, resp. podporu vydáním vhodných opatření.

Výzva pana ministerského předsedy k veřejnosti stran solidární součinnosti v boji o odstranění krise dotkla se nás velmi příjemně. Doufáme jen, že tato výzva padne také všude na úrodnou půdu. Krásně znějícími slovy, prázdnými sliby a účastí projevenou na papíře bez činnorodých skutků není však nám zemědělcům a nám všem zajisté nikterak pomoženo.

Žádati od vrstev obyvatelstva, které dosud byly ušetřeny následků hospodářské krise, pocit solidarity a činnost v tomto smyslu oproti veřejnosti, je zajisté jen správné a spravedlivé. Ale mnoho naděje v tuto věc nekladu. Přeji si jen, abych se zklamal a byl nucen své pesimistické smýšlení později opraviti.

My zástupcové německého venkovského lidu nenamítáme také ničeho proti provádění investic, jež vláda zamýšlí, přihlížejíce ke slibu pana ministerského předsedy Udržala, že tyto investiční práce budou také náležitě rozděleny a že co nejlépe dbáno bude ekonomického provádění jejich.

Jestliže pan ministerský předseda Udržal ve svém prohlášení zdůrazňuje, že v rámci t. zv. produktivní péče o nezaměstnané bylo pro 1278 veřejných stavebníků dosud povoleno, resp. vydáno více nežli 2¹/₂ mil. Kč, dovoluji si k tomu poznamenati, že by tato akce při rozšíření také na soukromé podnikání byla mohla vytvořiti daleko produktivnější úspěchy, nežli tomu bylo, když se přihlíželo jen k veřejným stavebníkům. Nedostává se popudu k širšímu uplatnění soukromého kapitálu a soukromého podnikání, což pro vytvoření pracovních možností má největší význam. Kdyby se dnes zákonem přiznalo osvobození od daně na 35 až 40 let domům, začatým v roce 1931 a dostavěným nejdéle r. 1932, kdyby se od vázaného hospodářství, tak nadmíru škodlivého, v ochraně nájemníků přešlo hodně brzo k svobodnému hospodářství v tomto oboru, mohl by soukromý podnikatel způsobem zajisté jen blahodárným míti v dnešní době vliv na možnost práce. Daň z obratu a jinaké dávky a daně, které by tímto oživením stavebního ruchu státu v dnešní hospodářské krisi plynuly, spojeny s tím, že by stát zbaven byl břemene dávek nezaměstnaným, nahradily by bohatou měrou osvobození od daně, přiznané soukromým stavebním podnikatelům.

Největší význam pro nás má poukaz ve vládním prohlášení o snahách naší vlády o snížení úrokové míry. Velmi případně poukazuje pan ministerský předseda Udržal na nedostatek kapitálu, kterého se našemu zemědělství, našim živnostem a našemu průmyslu tou dobou nedostává v potřebné výši a za přijatelných podmínek. Naše zemědělské a živnostenské lidové peněžní ústavy nemohou vyhověti požadavkům za poskytnutí levného, dlouhodobého úvěru. Vůli zjednati zde nápravu, jak nás pan ministerský předseda Udržal ve vládním prohlášení ubezpečoval, dlužno všeobecně co nejlépe uvítati a uznati také za jedno z nejdůležitějších a nejnutnějších opatření vlády.

Žádáme, aby v této příčině ohlášené předlohy zákonů byly velmi brzy předloženy v parlamentu, aby se našemu domácímu zemědělství dostalo možnosti zachovati existenci. Naše zemědělství si nepřeje žádné almužny, nepřeje si také žádného daru snad ve formě subvence. My jako zástupcové německého venkovského lidu jsme vesměs vyslovenými odpůrci všeho subvenčního hospodářství. Žádáme oprávněně od státu přiměřenou podporu v této pro nás tak přetěžké době. Tuto podporu přejeme si v prvé řadě ve formě poskytování levného, dlouhodobého úvěru. Chceme tento poskytnutý nám úvěr rádi zase splatiti do posledního halíře. Potřebujeme dnes tohoto levného a dlouhodobého úvěru, abychom mohli udržeti své podniky, abychom mohli také vyhověti všem požadavkům, které se na nás kladou. Co jsem zde řekl o zemědělství všeobecně, platí obzvláště o našich zemědělských družstvech.

Úvěr 150 milionů Kč, povolený parlamentem jako prostředek na zmírnění hospodářské krise, znamená tolik jako kapka vody na horký kámen. Z ministerstev, pro která tento obnos byl v prvé řadě určen, chce každé ministerstvo, resp. každý resortní ministr dnes největší sousto. Poukazuji v té příčině na poznámky některých pánů členů parlamentu, kteří hájí názor, že se těchto 150 mil. Kč smí použíti jen pro dělníky. Jsem si toho také vědom, že pan ministr dr Czech bude své požadavky na těchto 150 milionů uplatňovati takovým způsobem, že by ostatní ministerstva, která přicházejí v úvahu, musila snad ještě něco dopláceti ze svého úvěru, aby bylo lze vyhověti přáním jen tohoto jednoho pana ministra.

Jestliže pan ministerský předseda Udržal ve vládním prohlášení poukazuje na význam různých způsobů pojištění a jejich vybudování rovněž označuje jako vhodný prostředek ke zmírnění sociálních bolestí a jako prostředek k posílení jednotlivých hospodářských složek, pak jako zástupcové venkovského německého lidu zaujmeme již v daný čas k těmto snahám vlády přesné stanovisko. Naše stanovisko v otázce pojištění proti živelným pohromám je přece vládě velmi dobře známo. Naše stanovisko v otázce pojištění proti nezaměstnanosti je několika slovy krátce načrtnuto: v dnešní panující době všeobecné hospodářské tísně, v době, kdy stávající sociální břemena již více nežli žádoucno těžce zatěžují hospodářství, kdy dávky pro sociální zařízení u jednotlivce dostoupily, z části již překročily krajní míru výkonnosti, nemůže žádný rozumný národohospodář pomýšleti nyní na řešení této otázky. Také pan ministr dr Czech vyjádřil se jako nynější representant ministerstva sociální péče k úpravě této otázky před několika dny podobným způsobem a v podobném smyslu.

Máme dnes řešiti tolik důležitých a naléhavých úkolů a problémů, které jsou v zájmu veškerého hospodářství státu. Musíme se snažiti, abychom především vyléčili panující poměry, a nemůžeme se dnes zabývati otázkami, které by snad bylo lze rozvinouti a projednávati v pozdější době, kdyby toho bylo nezbytné zapotřebí. Uznáváme úplně, že nedostatek pracovní možnosti tvoří spolu jádro problému, který nutno řešiti. Souhlasíme také s těmi, kdož hájí názor, že podpora v nezaměstnanosti má cenu jen přechodnou a pomíjející. Spatřujeme ve vytvoření pracovní možnosti a vytvoření existenční možnosti mnohem důležitější úkol státu, jehož řešení se bezpodmínečně musí všichni zúčastniti. Naše obyvatelstvo, jež pěstuje zemědělství, má nadbytek pracovní možnosti. Zákonitě stanovená normální doba pracovní nemá pro tuto vrstvu povolání žádného významu. Slovo nezaměstnanost je našemu zemědělskému obyvatelstvu neznámým slovem. (Sen. Stark [německy]: Pane kolego, to mně musíte dovoliti opravu! Pokusil jsem se na podzim umístiti 300 dělníků z obce Rotavy u zemědělců! Ani jednoho jsem nemohl umístiti, poněvadž bylo zkrátka zamítnuto přijímati dělníky!) Přijímám toto tvrzení a promluvím o této otázce. Co zde tvrdím, je skutečnost. Nikdo nemůže to vyvrátiti, tvrdím-li, že zemědělství jako takové nezná vůbec slovo nezaměstnanost. Neznáme nezaměstnanosti, poněvadž máme práce nazbyt, v letě a v zimě, na jaře a na podzim. Jestliže vy, pane kolego, říkáte, že vaše snahy neměly úspěchu, pak chci vám uvésti příklad. Zde sedí zástupce volebního kraje, o kterém chci mluviti. Okres děčínský zavedl v prosinci šetření o tom, kolik volných služebních míst možno ještě obsaditi. Tisíce dělnic v děčínském okresu požívá výhody podpory v nezaměstnanosti a zemědělství potřebuje přes 900 dívek pro domácnost a také pro chlév. Jak se to rýmuje? (Sen. Stark [německy]: Jak se to rýmuje, že synové zemědělců přicházejí do průmyslových míst? - Různé výkřiky. - Předseda zvoní.) O útěku z venkova mohli bychom se baviti po celé hodiny, budeme zajisté ještě míti příležitost, abychom promluvili o této kapitole.

Zemědělské obyvatelstvo vede přes největší pracovní výkon již od let velmi těžký boj o udržení své existence. Dělníku, úředníku jest již dosažením pracovní možnosti anebo dosažením pracovního místa v jistém smyslu dána možnost existence. Naše zemědělské obyvatelstvo, které již od r. 1928/29 velmi těžce trpí nepřízní poměrů, kteréžto poměry se však v r. 1930 ještě tak přiostřily, že u valné části našich zemědělců jde skutečně o existenci, musí od naší vlády žádati, aby vydala opatření, při kterých neběží o zjednání práce, nýbrž o možnost zabezpečení, resp. zachování existence.

Tak jako v rozpočtovém výboru senátu poukazoval pan ministerský předseda Udržal také ve vládním prohlášení opětně na hospodárnost výdajů ve všech oborech státní správy. Ve vládním prohlášení mluví ministerský předseda Udržal o žádoucí hospodárnosti ve výdajích státního hospodářství. Přání však zdá se zde více býti otcem myšlenky. Já pro svoji osobu nevěřím tak zcela v budoucí, resp. všeobecně tak toužebně očekávanou hospodárnost ve výdajích státního hospodářství. Jsem naopak pevně přesvědčen, že by u každého ministerstva a u každého státního podniku po uplynutí tohoto roku bylo lze prokázati, že by přes projevené ubezpečování o hospodárnosti ve výdajích bylo bývalo přece možno docíliti úspory.

Pan ministerský předseda Udržal mluví ve vládním prohlášení také o činnosti vlády při obchodních úmluvách s jinými státy a poznamenává, že již se 12 státy byly úmluvy definitivně sjednány a že vláda nadále má nejlepší snahu, v době co nejkratší definitivně upraviti se všemi ostatními státy neupravené dosud obchodní úmluvy, aby se tím dospělo ke spořádaným obchodním stykům. O této kapitole musím již později pojednati trochu obšírněji. V této příčině je mezi našemi názory a názory jednotlivých politických stran, i mezi koaličními stranami dosti značný rozdíl mínění, o kterém dlužno zajisté poněkud blíže pojednati.