Účiny preliminované.

Při srovnání náležitosti preliminovaných výdajů...... 9.607,388.342 Kč 90 h

s výdaji rozpočtenými................... 9.536.073.544 Kč - h

jeví se překročení o................... 71,311.798 Kč 90 h.

Vyšší výdaje nad rozpočet neuhrazené úsporami v rozpočtu téže kapitoly vykazuji odvětví:

kap. 4. - ministerstvo zahraničních věcí o.......... 24,970.872 Kč 51 h,

kap. 5. - ministerstvo národní obrany a........... 82,993.968 Kč 70 h,

kap. 10. - ministerstvo školství a národní osvěty o........ 7,535.537 Kč 95 h,

kap. 20. - odpočivné a zaopatřovací platy............ 8,889.369 Kč 13 h,

kap. 22. - všeobecná pokladní správa o............. 69,081.409 Kč 61 h.

O příčinách těchto překročení, které jsou uvedeny v příslušných vysvětlivkách, se ještě poznamenává:

U kap. 4. - ministerstvo zahraničních věcí překročení, úsporami v rozpočtu kapitoly neuhrazené, vzniklo vyšším výdajem při tit. 5. (podpora ruským uprchlíkům)... 7,042.546 Kč 02 h,

nepreliminovaným výdajem při tit. 6. v částce....... 16,979.887 Kč 28 h

a vyššími výdaji osobními při ústřední správě (tit. 1., § 2.) a při zahraniční službě (tit. 2.) v celkové částce............. 1,308.042.38 Kč,

z níž úsporami v kapitole mohlo býti uhrazeno jen 359.603.17 Kč, 948.439 Kč 21 h.

Nutnost vyššího výdaje nad povolený rozpočet při podporách ruským uprchlíkům odůvodňuje se tím, že jde o podpory poskytované uprchlickým korporacím a institucím s působností, jejíž rozsah nebylo možno obmeziti do té míry, aby se vystačilo s povoleným úvěrem. Nepreliminovaný výdaj vykázaný při tit. 6. se tyká nákladu na zastupitelské úřady na dálném východě, který v letech 1918-1920 zálohově byl placen finanční správou ruských legií a nyní se této ze státní pokladnu na podkladě předloženého vyúčtování nahrazuje. Jde tedy v tomto případě o úhradu nákladů, které měly zatěžovati úvěry let předchozích a nikoliv roku 1928 a opožděné jich vyúčtování,je vysvětleno tím, že náhrada finanční správě ruských legií mohla býti poukázána až po přezkoušení dokladů. Při částce 948.439 Kč 21 h jde o odměny za mimořádné práce a o výpomoci, jak podrobně uvedeno ve vysvětlivkách čís. 30, 33 a 36.

U kap. 5. - ministerstvo národní obranu objevuje se nekryté překročení celkem v částce 82,993.968 Kč 70 h, jež jest výsledkem vyšších výdajů po odečtení úspor u jednotlivých paragrafů. Překročení vyskytla se hlavně v úvěru pro věcné výdaje řádné, jež končí výsledkem nepříznivým v částce 114.923.542 Kč 81 h; úspor bylo docíleno u osobních výdajů podle platových zákonů v částce 17,295.201 Kč 74 h, u ostatních osobních výdajů v částce 14.624.423 Kč 66 h a u věcných výdajů mimořádných v částce 9.948 Kč 71 h. Nejznačnější překročení jest u věcných výdajů řádných titulu 2. §u 5 "Naturalie" v částce 77,619.104 Kč 01 h a u §u 31 "Cestovní a dopravní výdaje" v částce 21,489.108 Kč 27 h, úhrnem 99,108.212 Kč 28 h.

Podle vysvětlení vojenské správy jde při vykázaných a v úsporách kapitoly neuhrazených překročeních o výdaje nutné, jichž nebylo lze odsunouti, poněvadž je vyžadoval pravidelný a nerušený chod vojenské služby, udržování materiálu, jakož i plnění právních závazků.

U kap. 10. - ministerstvo školství a národní osvěty vyšší výdaj úsporami v rozpočtu kapitoly neuhrazený byl způsoben výplatou nepreliminovaných drahotních výpomocí a vyšších požitků pensionovaným učitelům nestátních škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Nutnost výdaje je odůvodněna usnesením vlády ze dne 20. prosince 1927, aby drahotní výpomoc, povolená zákony čís. 166, 167 a 287 Sb. z. a n. z roku 1927 k odpočivným a zaopatřovacím platům učitelů nestátních škol na Slovensku a Podkarpatské Rusi a jejich pozůstalých, byla vyplácena až do zákonné úpravy zmíněných požitků zálohou ze státní pokladny a ustanovením platového zákona o výměře požitků pensionovaných nestátních učitelů a jejich pozůstalých po 1. lednu 1926. U kapitoly 10. tit. 7 se vykazuje tento výdaj protože v úvěrech tohoto zúčtovacího odvětví jsou rozpočteny náklady na nezvýšené pensijní a zaopatřovací platy svrchu zmíněných učitelů a jejich pozůstalých.

Při kap. 20. - odpočivné a zaopatřovací platy - je nutnost vyššího výdaje odůvodněna, ježto potřeba vznikla provedením zákona čís. 80 Sb. z. a n. z roku 1928 o zvýšení požitků staropensistů, jehož § 10. ustanovuje, že vyšší náklad bude uhrazen z celkových úspor rozpočtu vlastní státní správy, po případě rozpočtovým přebytkem nebo vyššími volnými příjmy.

Kap. 22. - všeobecná pokladní správa;

překročení vzniklo výdajem vykázaným pod tit. 7., § 6, který se týká vyrovnání pohledávek finanční správy ruských legií za státní správou a to:

a) za materiál odevzdaný vojenské správě při unifikaci armády v hodnotě.................. 9,921.651 Kč - h,

b) za oděv a výstroj ponechaný legionářům, invalidům a čsl. občanům býv. válečným zajatcům v hodnotě...... 68,760.871 Kč 22 h.

Vykázaná částka nebyla finanční správě ruských legií vyplacena hotově, nýbrž byla zúčtována na částečnou úhradu pohledávky, vzniklé ze záloh ze státní pokladny na účty za zboží vyvezené z Československa po lodích, jež dopravily čsl. vojsko z Vladivostoku do Terstu; tato pohledávka byla od roku 1919 vykazována v kontokoréntní závěrce ústřední státní pokladny jako aktivní nedoúčtovaná položka.

Podle ustanovení finančního zákona čl. XI. vyžadují výdaje, které nelze uhraditi úsporami v rozpočtu téže kapitoly, souhlasu Národního shromáždění. Tento souhlas po názoru Nejvyššího účetního kontrolního úřadu byl již dán ku překročení u kap. 20. tím, že zákon o zvýšení požitků staropensistů (čs. 80/1928 Sb. z. a n.) ustanovuje v §u 10., že vyšší náklad bude uhrazen z celkových úspor rozpočtu vlastní státní správy, po případě rozpočtovým přebytkem nebo vyššími volnými příjmy. Pokud jde o překročení u kapitol 4. a 5., požádala ministerstva zahraničních věcí a národní obrany ještě v průběhu roku ministerstvo financí a vládu za opatření souhlasu podle čl. XI. fin. zák., a to ministerstva zahraničních věcí ohledně překročení u tit. 5. a 6. v celkové částce 24,022.433 Kč 30 h a ministerstvo národní obrany ohledně všech předvídaných překročení, jichž nebylo lze uhraditi přesuny v rámci kapitoly.

Větších úspor ve výdajích bylo dosaženo u odvětví:

kap. 6. - min. vnitra tím, že reforma správy byla provedena teprve od 1. července 1928 v zemích Slovenské a Podkarpatoruské a od 1. prosince 1928 v zemích české a Moravskoslezské,

kap. 14. - min. veřejných prací; úspor bylo dosaženo hlavně při stavebních úvěrech,

kap. 17. - min. sociální péče; nižší potřeba oproti rozpočtu byla u úvěrů pro péči o válečné poškozence, ježte počet podporovaných se přirozeným úbytkem zmenšuje.

Ve výdajích osobních vlastní státní správy se vykazuje oproti rozpočtu úspora v úhrnné částce............... 113,313.821 Kč 16 h,

z níž připadá na osobní platy podle platových zákonů......... 69,945.204 Kč 98 h

a na ostatní osobní výdaje.................. 43,368.616 Kč 18 h.

Překročení úvěru na osobní výdaje vykazují:

kap. 5. - ministerstvo zahraničních věcí, hlavně z dodatečného vyúčtování nákladů na zastupitelské úřady placených ze záloh finanční správy ruských legií,

kap. 14. - ministerstvo veřejných prací, hlavně vyšší potřebou na osobní náklady ústřední správy,

kap. 20. - odpočivné a zaopatřovací platy ze zvýšení požitků staropensistů podle zák. čís. 80/1928 Sb. z. a n.

Potřeba na osobní platy podle platových zákonů činí pro vlastní státní správu (25.4% celkového nákladu (str. 12) 2.441,503.344 Kč 02 h,

a potřeba na osobní platy podle platových zákonů a služebních řádů u státních podniků činí.................. (viz přehled na str. 218). 2.414,357.773 Kč 66 h

Porovnáním náležitosti preliminovaných státních příjmů..... 9.925,783.026 Kč 25 h,

s příjmy stanovenými rozpočtem................ 9,562.270.422 Kč - h,

jeví se náležitost příjmová vyšší o............ 363,512.604 Kč 25 h.

Vyšší náležitost oproti rozpočtu vykazují zejména cla, spotřební daně a poplatky; také náležitost daně z obratu a přepychové přesahuje rozpočet, ačkoliv z ní byla odečtena celá potřeba pro zvýšené učitelské platy, jež přesahuje podíl na tento účel zařazený ve skupině III. státního rozpočtu o 220,858.307 Kč 54 h. Naproti tomu jest náležitost přímých daní oproti rozpočtu značně nižší, což jest důsledek daňové reformy; také příjem ze státních podniků nedosáhl rozpočtené výše, poněvadž zisky čsl. pošty a státních lázní, preliminované k odvodu do státní pokladny, byly ponechány podnikům na úhradu investic, které podle rozpočtu jinak by mohly býti uhrazeny půjčkou.

Nedoplatky státních příjmů na daních a poplatcích jsou koncem roku 1928 celkem 5.078,610.185 Kč 95 h; oproti nedoplatkům na konci roku minulého vykázaným jsou nižší u všech daní, kdežto u poplatků se o málo zvýšily. Značné snížení nedoplatků u přímých daní jest důsledek pokračující depurace daňových nedoplatků a úspěšného jich vymáhání.

Nedoplatky daní a dávek koncem roku 1928.

Rok	Přímé daně		Daň z obratu a přepychová		Spotřební daně		Poplatky		Celkem
	Kč	h	Kč	h	Kč	h	Kč	h	Kč	h
1919	577,482.350	56	-	-	12,802.046	63	48,451.614	38	638,736.011	57
1920	837,322.682	49	69,743.382	03	170,766.783	34	104,252.920	26	1.182,085.768	12
1921	1.347,236.405	09	191,963.704	49	281,126.958	02	200,331.544	28	2.020,658.611	88
1922	1.253,192.259	33	222,708.292	64	179,057.823	15	248,570.591	57	1.903,528.966	69
1923	1.794,956.489	25	311,478.058	38	126,699.858	28	325,496.467	25	2.558,630.873	16
1924	2.513.835.482	18	496,786.504	62	119,784.243	-	389,236.042	65	3.519,642.272	45
1925	3.141,548.268	29	735,683.845	09	133,761.337	50	455,129.390	88	4.466,122.841	76
1926	4.978,732.915	92	1.114,562.267	07	170,045.587	34	531,418.509	53	6.794,759.279	86
1927	4.027,828.114	65	1.086,255.378	81	176,884.156	81	536,506.326	41	5.827,473.976	68
1928	3.304,732.690	69	1.067,800.055	97	166,790.123	63	539,287.315	66	5.078,610.185	95

Účiny nepreliminované:

V těchto účinech vykázaných, jak už řečena na začátku tohoto úvodu, v tomto účtu poprvé odděleně od účinů podle státního rozpočtu, jsou ve výdajích (strana 128)

v oboru. kap. 5. - ministerstvo národní obrány - náklad na augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo v částce................ 26,557.109 Kč 30 h povolený zákonem čís. 312/1921 Sb. z. a n. a uhrazený z výtěžku úvěrní operace podle zmocnění téhož zákona;

v oboru kap. 14. - ministerstvo veřejných prací

a) dodatečný výdaj na stavby prováděné býv. komisí pro zahraniční obchod v částce.................... 13.769 Kč 11 h ze zbytku stavebního fondu zřízeného správním výborem komise pro zahraniční obchod z manipulačních poplatků při povolování vývozu a dovozu;

b) náklad na stavby státních obytných domů v částce..... 103,216.556 Kč 95 h povolený zákony o stavebním ruchu a uhrazený z výtěžku losové půjčky podle zákona čís. 100/1921 Sb. z. a n.

c) výdaj na koupi pozemků na Letné a u Hlávkova mostu v částce. 52,280.515 Kč 80 h povolený zákonem čís. 199/1928 Sb. z. a n. a uhrazený z vyšších státních příjmů na rozpočet;

v oboru kap. 17. - ministerstvo sociální péče - náklad na stavební ruch v částce. 9,506.249 Kč 72 h podle zákona čís. 35/1923 Sb. z. a n.; úhrada z výtěžku losové půjčky podle zákona čís. 100/1921 Sb. z. a n.;

v oboru kap.22. - všeobecná pokladní správa

a) náklad na repatriaci čsl. vojska podle vyúčtování finanční správy

ruských legií v částce............... 256,186.986 Kč 22 h. Při vyúčtování výtěžku amerického pomocného a vojenského úvěru podle zmocnění zákona čís. 6/1920 Sb. z. a n. byla svrchu uvedená částka účtována ve výdajích mimostátních (státní závěrečný účet za rok 1921, str. 453 pol. B/5a) jako záloha daná finanční správě ruských legií k pozdějšímu vyúčtování. Tato pohledávka byla vedena od téhož roku jako aktivum účinů mimo rozpočet. V roku 1928 předložila finanční správa ruských legií ministerstvu národní obrany vyúčtování, podle něhož záloha byla spotřebována na repatriaci čsl. vojsk a stala se tím výdajem státním. Úhrada tohoto výdaje jest v nepreliminovaných příjmech v téže výši co příjem z uvedené "úvěrní operace". V tomto případu jde pouze o vyúčtování bez pokladního efektu, neboť proti tomuto státnímu výdaji stojí mimostátní příjem z vrácené zálohy. Oproti státnímu příjmu stojí výdaj mimo rozpočet jako použití příslušné části úvěrní operace;

b) výdaj na úhradu záloh na schodky Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah v částce................ 126,420.994 Kč 99 h, jež podle zmocnění čl. III. finančního zákona se hradí z vyššího provozního zisku čsl. státních drah a pokud tento nedostačuje, z pokladních hotovostí. Tento výdaj jest z části uhrazen odvodem podniku čsl. státní dráhy v nepreliminovaných příjmech vykázaným;

c) výdaj na příspěvky pro investiční potřeby státních podniků čsl. pošta a státní lázně v částce. 100,010.255 Kč 45 h, které podle zmocnění čl. XIV. finančního zákona se směly uhraditi z půjčky, byly však podlé téhož zmocnění s ohledem na příznivý stav státních pokladních hotovostí uhrazeny z těchto;

d) výdaj na příděly zvláštnímu fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu v částce..................... 1.058,518.309 Kč 18 h, kterýžto výdaj jest založen na ustanovení čl. XIX. finančního zákona.

V příjmech nepreliminovaných (strana 130) jsou vykázny při kap. 22. všeobecná pokladní správa úhrady určené ke krytí nepreliminovaných výdajů

a) splátka podniku čsl. státní dráhy na částečnou úhradu záloh na schodky Košicko-Bohumínské dráhy a místních drah v částce.................. 55,427.594 Kč 56 h, která připadá na vyšší provozní zisk určený podle čl. III. finančního zákona ke krytí záloh,

b) dodatečně odvedené dovozní a vývozní poplatky v částce........ 13.769 Kč 11 h, ze zbytku stavebního fondu komise pro zahraniční obchod,

c) úhrada státních výdajů z výtěžků úvěrních operací v částce....... 395,466.902 Kč 19 h (z výtěžku půjčky na augmentační zásoby zák. čís. 312 z r. 1921, losové zák. čís. 100 z r. 1921 a americké zák. čís. 6/1920 Sb. z. a n.).

Přesuny úvěrů.

Postup při opatřování rozpočtové ohrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby anebo kdy se objevila nutná potřeba úvěrem v rozpočtu neopatřená, byl upraven čl. X. a XI. finančního zákona stejně jako v roku předchozím v ten smysl, že úhrada vyšších než preliminovaných nebo rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti provedena jen v rámci téže kapitoly, kdežto k výdajům ve vlastní kapitole neuhrazeným úsporami je třeba souhlasu Národního shromáždění. Přesunů úvěrových v rámci téže kapitoly projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roku 1928 celkem 412 na úhrnnou částku 219,835.894 Kč 04 h a to na nutné doplnění úvěrů preliminovaných 304 v úhrnné částce 133,802.519 Kč 61 h a na úhradu výdajů nepreliminovaných 108 v úhrnné částce 86,033.374 Kč 43 h. Počet projednaných přesunů i částka přesunutých úvěrů zůstaly oproti roku minulému na přibližně stejné výši. Podrobnosti zřejmy jsou z vysvětlivek (část 19. tohoto účtu).

Pasiva a aktiva.

Pasiva státní na rozpočet (část 5., strana 132) činí koncem roku 1928 celkem......................... 455,560.265 Kč 54 h.

Oproti stavu koncem roku minulého.............. 761,482.461 Kč 67 h se jeví snížení a..................... 305,922.196 Kč 13 h.

Z pasiv vykázaných v roku 1927 ubyl zejména dluh z doplatku na dotaci roku 1927 zvláštnímu fondu podle čl. XVII. fin. zák. pro rok 1927, který byl splacen. U kap. 5. vykazované dluhy související s hospodářstvím bývalého Rakouska ubyly proto, že bylo od vyrovnání podle výnosu ministerstva financí č. j. 69.553 ze 4./7. 1925 upuštěno, ježto jde o částky dlužné jiným odvětvím státní,správy a vyrovnaní jich by nemělo vlivu na výsledek státního hospodářství, kdyžtě by příjem u jednoho odvětví odpovídal výdaji u druhého. U kap. 14. ubyla z pasiv částka 875.599.80 Kč vykazovaná jako dlužný státní příspěvek na stavby nestátních silnic a mostů z důvodu toho, že se jedná o příspěvky jen zásadně přislíbené a že přesná jich výše a splatnost jest závislá na splnění jistých podmínek se strany podporovaných institucí.

Pasivum z přijatých záloh z dávky majetku na proplacení státních pokladních bonů vzrostlo o................... 104,187.425 Kč 62 h. Ostatní vykázaná pasiva se snížila o běžné splátky roční.

Aktiva státní na rozpočet (část 6., strana 136) činí koncem roku 1928 celkem......................... 5.595,440.438 Kč 01 h, tedy oproti stavu per................... 4.603,374.717 Kč 73 h, vykázanému koncem roku minulého o.............. 992,065.720 Kč 28 h více.

Značnější zvýšení pohledávek nastalo:

u kap. 10. - ministerstvo školství a národní osvěty - z....... 2.863,931.667 Kč 20 h na...................... 3.756,922.958 Kč 86 h, hlavně výplatou záloh na zvýšené učitelské platy, jež byly do aktiv ministerstva školství a národní osvěty pojaty z důvodu kontinuity, ačkoliv výdaj záloh byl v roku 1928 súčtován ve skupině III. státního rozpočtu;

u kap. 14. - ministerstvo veřejných prací - z.......... 82,410.531 Kč 04 h na...................... 94;945.974 Kč 45 h, hlavně dalšími vklady do elektrárenských podniků a zápůjčkou čsl. akc. plavební společnosti Dunajské;

u kap. 22. - všeobecná pokladní správa - z........... 925,435.342 Kč 86 h na...................... 1.057,601.984 Kč 28 h, hlavně dalšími zálohami na náklady spojené s převzetím Košicko-Bohumínské železnice a na provozní schodky i na potřebu pro službu prioritní a akciovou téže železnice, jakož i na správní náklady místních drah.

Naproti tomu snížila se aktiva:

u kap. 5. - ministerstvo národní obrany - s.......... 234,604.531 Kč 51 h na...................... 201,919.078 Kč 27 h, hlavně odpisem pohledávky související s hospodářstvím bývalého Rakousko-Uherska a pohledávky ze vkladu pařížské filiálky banky Bohemie;

u kap. 18. - ministerstvo pro zásobování lidu - se......... 17,278.048 Kč 17 h na...................... 13,721.561 Kč 79 h, odpisem části pohledávek převzatých od bývalého obilního ústavu k vymáhání;

u kap. 21. - ministerstvo financí - s............. 55,896.345 Kč 31 h na..................... 44,406.706 Kč 87 h, hlavně roční splatností poplatkového ekvivalentu.

Pokud jde o některá z aktiv zvláštní povahy ze vztahů mezinárodních (jako zvláště zálohy na vydržování po případě repatriaci cizích příslušníků), byl učiněn podnět, aby, kde vymáhání na ten čas jest stíženo poměry mezistátními, byly pohledávky převedeny do zvláštní evidence příslušných resortů a proto vyřaděny z evidence v aktivech účetních závěrek. Jednání o věci není dosud skončeno, takže výsledek se objeví teprve po případě v příštím závěrečném účtu.

U jednotlivých položek aktiv v části 6. byl podle potřeby text titulu jednotlivých pohledávek bez újmy stručnosti zřetelnějším a, úplnějším označením doplněn a připojeny ještě zvláštní vysvětlivky ve sloupci "Poznámka".

Státní podniky.

K dosavadním státním podnikům dle vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. přibyl v roku 1928 podle vládního nařízení ze dne 20. ledna 1928 čís. 11 Sb. z. a n. další podnik: Žabčický školní závod zemědělský v oboru působnosti ministerstva školství a národní osvěty. V oboru působnosti ministerstva národní obrany pak byl podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928 čís. 76 Sb. z. a n. z dosavadního podniku: "Vojenský dřevařský podnik ve Vel. Levárech" utvořen nový podnik: "Vojenské lesní podniky", který nyní zahrnuje vojenský lesní majetek v Malackách s dřevařským podnikem ve Vel. Levárech a lesní statek Brdy v Hořovicích. Podle rozpočtu na rok 1928 byly k podniku Státní lesy a statky přičleněny školní statky státních zemědělských škol, statky státních výzkumných ústavů a státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích.

O výsledcích hospodaření státních podniků pojaty jsou ve státní závěrečný účet jako v letech minulých toliko účty provozní (ztráty a zisku). Účty rozvažné se nepřipojují, poněvadž ještě nebyly odstraněny překážky, pro něž nemohly býti dosud přesně stanoveny hodnoty majetkových součástí převzatých od Rakousko-Uherska.

Provozní účty podávají se v tomto závěrečném účtu ve dvojím sestavení: jedno obsahuje porovnání hospodářských výsledků s podrobnými rozpočty, jak jsou uvedeny ve státním rozpočtu připojeném k finančnímu zákonu pro rok 1928 (jednotlivé položky v rozpočtech podniků jsou ve smyslu § 10. zákona z 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. podkladem pro porovnání se skutečně dosaženými výsledky), druhé pak obsahuje účty ztráty a zisku podle zásad komerčního účtování a jsou v nich podrobněji vykázány účty nákladové a výtěžkové.

Při státních podnicích porovnání provozních výdajů a příjmů s výdaji a příjmy v rozpočtu uvedenými nemá sice toho významu jako u výdajů a příjmů vlastní státní správy (čl. XVIII. fin. zák.), nicméně považuje Nejvyšší účetní kontrolní úřad toto srovnání za účelné, zejména když jde o podniky s veřejnoprávními úkoly a spolu o výdaje a příjmy stejné povahy jako u státní administrativy (služební platy vázané systemisací a pod.). Mimo to jest v některých případech rozpočtený přebytek pro státní pokladnu směrodatný pro výši přídělu fondům resp. pro povolení vyšších podnikových investic.

Porovnání s rozpočtem v oddílu A, "Provozní účet" obsahují porovnání skutečných nákladů a výtěžků provozních, t. j. na hospodářský výsledek působících (vlastní účet ztráty a zisku), oddíl B pak "Zjištění konečného přebytku" (schodku). Přehledy o pořízených investicích a o způsobu jejich úhrady u porovnání s investičními programy jsou vykázány ve zvláštním samostatném oddílu C "Investice".

V oddílu A vykazují se jen výsledky působivé, jež jsou v nejužší souvislosti s vlastním hospodářským podnikáním a jejichž saldem je ryzí provozní zisk nebo ztráta a porovnávají se s výsledky rozpočtem odhadovanými.

V oddílu B se vykazuje, zda a pokud byly tyto ryzí hospodářské výsledky zvýšeny o příspěvky vlastní státní správy, po případě o příspěvky a dary soukromé, z veřejných fondů a pod. a hlavně jak bylo s těmito celkovými přebytky naloženo. Jde tu zejména o to, aby bylo vykázáno, zda a mnoho-li bylo z těchto prostředků věnováno na dotace podnikovým fondům a pravým reservám; dále mnoho-li z nich byla v běžném roce vyúčtováno ve prospěch základního jmění podniku a z jakých důvodů a konečně mnoho-li tvoří náležitost odvodu do státní pokladny na úhradu potřeb vlastní státní správy jakožto konečný přebytek.

Zvýšení základního jmění ze zisků, doplněného po případě o zmíněné příspěvky, vzniká jednak novými investicemi, jež zvyšují hodnotu zakládacích aktiv, jednak tím, co podnik zaplatil na investiční dluhy, po případě na nabývací ceny majetku získaného podle zákona o pozemkové reformě a konečně případnou účastí státních podniků na jiném hospodářském podnikání získáním akcií nebo podílů. I v této skupině vykázané výsledky se porovnávají s částkami kalkulovanými v podnikových rozpočtech připojených k finančnímu zákonu. Skupina tato slučuje ryzí hospodářské výsledky s přírůstky jmění jako jsou dary a příspěvky, čímž podává v náhradu za majetkové rozvahy dosud neuveřejňované alespoň přehled o tom, jaký přírůstek nastal koncem roku na jmění podnikových fondů, jaký na vlastním základním majetku a co zbývá k odvodu do státní pokladny.

Ve skupině C jsou vykázány investice, které v tomto roce byly pořízeny a jak byly uhrazeny, současně pak se tyto výsledky porovnávají s investičním programem kalkulovaným v rozpočtu. Výsledky vykázané v této skupině podávají na jedné straně přehled o takovém zvýšení hodnot zakládacích aktiv, jímž se závod rozšiřuje o nové investice, nikoli však o takovém jejich zvýšení, jež bylo opatřeno z reserv obnovovacích; na druhé straně se vykazuje, zda a mnoho-li prve uvedené zvětšení hodnoty zakládacích aktiv zvýšilo základní jmění z vlastního provozního zisku podniku podle odst. 3. § 2. zákona čís. 404/1922, či zda se podniku dostalo příspěvku ku zvýšení základního jmění buď z prostředků vlastní státní správy, nebo z prostředku jiných (fondů a pod.), dále, zdali podnik opatřil si úplnou či částečnou úhradu zakládacích aktiv investiční půjčkou a v jaké výši, anebo zda podnik do těchto investičních nákladů vložil zatím vlastní, v provozu postrádatelné peněžní hotovosti a nezvýšil základní jmění.

Podle vysvětlivek rozdílů mezi výsledky skutečnými a preliminovanými u jednotlivých státních podniká ukazují se při porovnání očekávaných nákladů a příjmů s dosaženými výsledky někde rozdíly, jež nebyly způsobeny změnou,provozních poměrů, nýbrž tím, že rozpočty nebyly ještě sestaveny přesně podle zásad komerčních; bylyť v nich mezi výdaji zařaděny i peněžní účiny majetkové, které v dopickém účetním systému jako provozní náklady nemohou býti účtovány.

Tak nebyly na př. u některých podniků do provozních nákladů rozpočtu pojaty odpisy z hodnoty zakládacích aktiv, jež patří v účtu ztráty a zisku mezi provozní náklady, má-li býti správně vyšetřen provozní zisk. Na tento náklad nebyl vzat zřetel v rozpočtech tabákové režie, státních loterií, státní mincovny v Kremnici a státních lázní, což mělo přirozeně za následek, že očekávaný zisk byl kalkulován vyšší částkou. U podniku Čsl. pošta byly odpisy preliminovány u poštovních úřadů šekových a u poštovního provozu automobilního, kdežto u provazu pošty, telegrafů a telefonů s nimi počítáno nebylo. V některých rozpočtech provozních nákladů byly též zařaděny výdaje na nákup strojů, zařízení a jiného inventáře, ačkoli v obchodním účtování tyto nákupy dlužno účtovati jako účiny majetkové, jež na provozní výsledky nepůsobí. Toto preliminování objevuje se na př. v rozpočtech státních loterií, státní mincovny v Kremnici, vojenské továrny na letadla, vojenských lesních podniků, státních lázní a státní tiskárny ministerstva národní obrany, což mělo ovšem za následek, že očekávané zisky byly kalkulovány částkami nižšími. Při podniku Státní lesy a statky byl v rozpočtu zisk snížen tím, že výdaje na splátky nabývacích cen za majetek získaný podle zákonů o pozemkové reformě a příjmy za majetek postoupený podnikem k účelům pozemkové reformy byly zařaděny mezi náklady a příjmy rozpočtu provozního. Také byl v provozním účtu preliminován nákup výrobního materiálu, ačkoli do nákladů patří jen spotřeba. Tato neshoda provozního rozpočtu s obchodním účtováním objevuje se zejména u tabákové režie a u státní mincovny v Kremnici. Rovněž na účtech ryze obchodních, nikoli výrobních, jako je účet prodeje materiálu, po případě prodeje zakoupených výrobků, bylo ve výtěžcích rozpočtu počítáno s hrubou tržbou, nikoli s ryzím ziskem z prodeje, vyplývajícím z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou zboží, což způsobilo značné rozdíly mezi skutečnými výsledky a mezi částkami na těchto účtech preliminovanými, zejména u státní mincovny v Kremnici a u státních tiskáren v působnosti předsednictva ministerské rady.

Vedle provozních účtů státních podniků byl do skupiny II. tohoto účtu zařaděn tak jako u vlastní státní správy též přehled o služebních příjmech stálých zaměstnanců státních podniků v roce 1928 podle platových zákonů a služebních řádů vyplacených pro srovnání s částkami preliminovanými (str. 218), dále celkový přehled investic státních podniků a jejich úhrady a konečně podrobný soupis těchto investic (str. 219).

Podle přehledu služebních příjmů stálých zaměstnanců placených na účet státních podniků bylo dosaženo úspory 4,867.777 Kč 34 h, jež pochází z nižších nákladů na služební příjmy při podnicích: čsl. pošta, státní lesy a statky, státní báňské a hutnické závody oproti vyšší potřebě na služební příjmy při podnicích čsl. dráhy, vojenská továrna na letadla a vojenské lesní podniky.