6. Úprava devisového obchodu.
a) Čsl. devisová ústředna.
Mimořádné poměry na trzích devisových vyžadovaly určité úpravy devisového obchodu. Jak bylo již uvedeno, byla zřízena nařízením ministerstva financí ze dne 30. I. 1919, č. 47 Sb. z. a n., Československá devisová ústředna při Pražské súčtovací bance v Praze, která počala pracovati dne 3. II. 1919 a převzala oprávnění i úkoly devisové centrály u Rakousko-uherské banky. Vládním nařízením ze dne 6. III. 1919, č. 113 Sb. z. a n. a zákonem ze dne 20. III. 1919, č. 143 Sb. z. a n., stanovena byla v důsledku toho na místo dřívější Rakouskouherské bance povinná nabídka cizích valut a hodnot znějících na určité měny, Československé devisové ústředně ke koupi za kurs, který tato stanoví. Devisová ústředna trvala ve své funkci až do 26. dubna 1920, kdy podle vládního nařízení ze dne 28. XI. 1919, č. 644 Sb. z. a n., přešla její činnost na Bankovní úřad ministerstva financí.
b) Bankovní úřad.
Bankovní úřad převzal od devisové ústředny devisový obchod úplně vázaný a uvolňoval postupem času tuto vázanost řadou oběžníků. Význačný průlom do devisové vázanosti byl učiněn dne 27. a 31. srpna 1921, jimiž byla všeobecně uvolněna arbitráž v Kč, zrušen rozdíl mezi cizozemskými účty volnými a vázanými. Odtud vázáné cizozemské účty byly generelně uvolněny, uvolněno kontrahování úvěrů u zahraničních bank jakož i poskytování úvěrů zahraničním ústavům a firmám.
Avšak další vývoj ukázal, že hospodářské a měnové poměry tehdejší ani tuzemské, ani mezinárodní nebyly ještě tak daleko konsolidovány, aby bylo možno v zamýšleném rozsahu uvolniti obchodování devisami. Proto vývoj čsl. devisového řádu vykazuje v následujících měsících tendenci zpětnou, až 20. XII. 1922 zrušeny byly dříve povolené výhody kromě uvolnění vázaných účtů cizozemců a zaveden v celku opět stav, který byl před tímto dnem.
Od 8. I. 1923 byl opětně povinný odvod devis resp. valut i u devis nehodnotných.
Pokud jde o vývoj Bankovního úřadu ministerstva financí, lze konstatovati již v r. 1920 vzrůst vykázané zásoby devis a valut, která na podstatně stejné výši udržovala se také v r. 1921 a vstoupla zvláště počínajíc červencem r. 1922 po uzavření prvé zahraniční půjčky československé.
Zásoba drahých kovů vykazuje stálý vzestup jak v r. 1921, tak i v r. 1922. Oběh státovek, jehož výše souvisela s vývojem cenové hladiny, vstoupl v r. 1920 a 1921, dosáhl maxima dne 31. X. 1921 částkou 12.327,000.000 Kč, v r. 1922 pak byl podstatně menší než v r. 1921.
Čistý výnos platů na dávku z majetku a z přírůstku na majetku činil:
koncem r. 1921 693 miliony Kč,
koncem r. 1922 2024 miliony Kč.
Také vývoj státních financí byl pod vlivem mimořádných poměrů prvních poválečných let. Podle státních závěrečných účtů končil r. 1918 ve správním hospodaření v platbě schodkem 429 milionů, r. 1919 v platbě schodkem 2.819 milionů, v náležitosti schodkem 2.713 milionů Kč,
r. 1920 v platbě schodkem 802 miliony Kč, v náležitosti schodkem 477 milionů Kč,
r. 1921 vykazuje ve správním hospodaření v platbě přebytek 2.101 milion Kč, v náležitosti přebytek 2.168 milionů Kč, v hospodaření investičním podle zvláštního toho roku zavedeného rozpočtu investičního schodek v platbě 1.775 milionů a v náležitosti 1.831 milion Kč,
r. 1922 končí schodkem v hospodaření správním v platbě 1.559 milionů Kč a v náležitostech 1.785 milionů Kč, v hospodaření investičním v platbě 1.539 milionů Kč a v náležitosti 1.555 milionů Kč.
V poměrně krátké době stoupl státní dluh, zvláště státní dluh přechodný, který koncem r. 1920 činil 3.746 milionů Kč, koncem r. 1921 4.787 milionů Kč, koncem r. 1922 5.674 milionů Kč. Úsilí o uspořádání poměrů měnových i finančních umožnilo a způsobilo, že dne 5. IV. 1922 byla sjednána v Londýně smlouva o zápůjčce, kterou poskytla bankovní skupina anglo-americká, zastoupená firmou Baring Brothers Ltd.
7. První zahraniční půjčka.
Podle smlouvy svrchu zmíněné byla kontrahována v r. 1922 pouze první část 8% půjčky 14 mil. $ a 3,3 mil. L. Výnos této půjčky byl určen výhradně k účelům investičním. Druhá tranche této půjčky za stejných podmínek jako první tranche byla emitována v r. 1924 ve výši 2,050.000 L a 9,250.000 $.
Poměrně příznivě vyvíjel se v tomto období zahraniční obchod, který v r. 1920 končil aktivem 4.602 mil. Kč, v r. 1921 5.773 mil. Kč, v r. 1922 6.155 mil. Kč. Také vklady u peněžních ústavů stoupaly souběžně s úsilím protiinflačním značnou měrou a dosáhly koncem r. 1922 u akciových bank v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5.802 mil. proti 1.224 mil. Kč v r. 1919, u spořitelen 8.636 mil. proti 5.326 mil. Kč v r. 1919, u občanských záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5.202 mil. Kč proti 2.388 mil. Kč.
Úsilí o zabránění inflace a o zdravou měnovou politiku, snaha o vyrovnání státního rozpočtu, úspornost obyvatelstva, příznivé podmínky výrobní zjednávaly tak postupně předpoklad k tomu, aby mohl býti kurs měny československé fakticky stabilisován.
K II.
1. Úsilí o stabilitu kursu Kč.
Pohyb kursu Kč v době většího kursovního kolísání měl velký vliv na celý hospodářský život a bylo proto pracováno s největším úsilím jednak k tomu, aby udržen byl kurs Kč na dosažené úrovni, což nebylo snadným úkolem v době největšího rozvratu marky a měnového neklidu v mnohých jiných státech, zejména v sousedství.
Dále bylo třeba vyvinouti velké úsilí, aby hospodářský život po vzestupu kursu přizpůsobil se nové hodnotě Kč, což bylo těžko možné bez pronikavé hospodářské krise přes to, že vzestup kursu Kč přišel do poměrů, ve kterých cenové relace nebyly ještě tou měrou ustáleny. Rok 1923 a také r. 1924 jsou ve znamení boje o udržení kursu Kč. V r. 1923 kurs Kč ještě kolísal, takže mezi nejvyšším a nejnižším záznamem byla diference 11%. V r. 1924 byly výkyvy kursu menší, zvláště v II. polovině, v r. 1925 byl již kurs koruny téměř naprosto stabilní.
(Tabulka kursu Kč v New Yorku.)
Úsilí o udržení stability kursu vyžadovalo zásahů do devisového obchodu, zvláště když v oněch dobách mezinárodní devisová spekulace byla velmi vyvinutá a velmi živá. V r. 1923 byla učiněna některá opatření, jež měla usnadniti zahraniční obchod s hlediska zajištění kursu (pravidla pro předprodej exportní valuty ze dne 22. I. 1923 a pro zajištění kursů devis pro účely budoucího dovozu ze dne 26. I. 1923).
2. Zákon na ochranu měny.
Důležitým krokem ve vývoji čsl. devisového řádu byl zákon ze dne 14. prosince 1923, č. 7/1924 Sb. z. a n., o ochraně čsl. měny a zákonných platidel. Zákon tento stanovil nejprve, že ten, kdo bez hospodářské potřeby nebo nad její potřebu, nebo s vědomím poškoditi čs. měnu kupuje a prodává domácí i cizí platidla a drahé kovy, dopouští se přečinu, resp. zločinu, dopouští-li se těchto činů v přímém úmyslu poškoditi čsl. měnu.
Dále zmocnil tento zákon vládu, aby nařízením jednak upravila obchod cizozemskými platidly, drahými kovy a stanovila předpisy o dovozu a vývozu valut, o poskytování úvěrů do ciziny, získávání úvěrů v cizině a určila, kdy a jak mají se likvidovati úsporné vklady v cizích hodnotách; mimo to aby učinila nutná opatření k ochraně nerušeného oběhu zákonných platidel.
Podle tohoto zmocnění bylo vydáno nejdříve vládní nařízení ze dne 29./II. 1924, č. 46 Sb. z. a n., které stanovilo, kdo jest oprávněn k obchodování s cizími devisami, do jaké výše možno provésti úhrady do ciziny beze zvláštního povolení a do jaké výše při kontrole dokladů bankami, upravilo arbitrážní transakce, stanovilo pravidla pro odvod exportní valuty, pro povinnou nabídku devis na burse, pro kontrahování úvěrů v cizině ve měně čsl. Tato poměrně přísná reglementace devisového obchodu ukázala se býti pro onu dobu nutnou a v celku se v praksi osvědčila.
Ve stavu Bankovního úřadu ministerstva financí stouply v r. 1923 v souvislosti s tehdejší hospodářskou krisí a s valutními poměry v sousedních státech značnou měrou vykázané devisy a valuty. Koncem r. 1923 klesal tento stav až do dubna 1924 a udržoval se pak v celku na stejné výši až do poloviny r. 1925, načež opět nastal vzestup. Zásoba drahých kovů a valut stoupala až do poloviny r. 1923; potom však tento její stav se podstatně nezměnil.
Oběh papírových peněz od konce r. 1923 vykazoval stále pokles, který trval v r. 1924 a pokračoval ještě v r. 1925. Bylo třeba, aby oběh peněz přizpůsobil se poklesu cen. Eskont směnek v době 1923 až 1925 nevykazuje velkých změn. Nekrytý státovkový dluh byl zmenšován stále platy na dávku z majetku a na dávku z přírůstku na majetku, takže stav dluhu ke konci
| r. 1923 činil | Kč | 6.146,539.000,-, |
| r. 1924 | Kč | 5.636,525.985,01, |
| r. 1925 | Kč | 5.085,269.145,83. |
3. Hospodářský vývoj po vzestupu kursu Kč.
Cenová hladina velkoobchodní se přizpůsobovala poměrně rychle pohybům měny, takže koncem r. 1922 dosáhl velkoobchodní index úrovně, na které se v podstatě udržel s menšími výkyvy také v r. 1923, 1924 a 1925. Výkyvy mezi nejvyšším a nejnižším indexem v r. 1923 činily 7%, v roce 1924 7%, v roce 1925 7%.
Ceny v drobném sledovaly pomaleji pohyby cen velkoobchodních, rovněž důchody přizpůsobovaly se volnějším tempem než velkoobchodní ceny změněné hodnotě měny. Vznikla odbytová krise v tuzemsku, nastal ztížený odbyt do ciziny, což mělo za následek nutný výprodej skladů (které byly ovšem udržovány začasté bez náležité prozíravosti, zvětšené v duchu inflačního hospodářství) a omezení výroby, jež se projevilo zejména ve vzestupu nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných uchazečů o práci stoupl od srpna 1922 a dosáhl v lednu 1923 maxima 321.020 osob. V r. 1923 nastal povlovný pokles nezaměstnanosti, který pokračuje v r. 1924, v letních měsících nezaměstnanost pak dále značně poklesla, další zlepšení nastalo v r. 1925. Zmenšení výroby je dále viděti v poklesu počtu přistavených vagonů, který stoupl opět teprve ve II. polovině r. 1924 a pohyboval se pak vzestupně.
Zahraniční obchod se vyvíjel hlavně co do svého aktiva poměrně příznivě. Nesnáze odbytové v tuzemsku vyvolávaly ještě větší snahu po vývozu. Rok 1923 končí aktivem zahraničního obchodu ve výši 3082 mil. Kč, při čemž se však rozsah zahraničního obchodu hlavně v dovozu značně zmenšil. V r. 1924 činilo aktivum 1163 mil. Kč při vzrůstajícím rozsahu, v r. 1925 při dalším celkovém vzestupu činilo aktivum zahraničního obchodu 1194 mil. Kč.
Také vzestup vkladů u peněžních ústavů potrval. Vklady u spořitelen stouply v r. 1923 z 8636 mil. na 10.260 mil. Kč, vklady u záložen občanských z 5202 mil. Kč koncem r. 1922 na 7291 mil. Kč koncem r. 1925.
Hospodářská krise a všeobecný pokles cenový měly nepříznivý vliv na vývoj státních financí, neboť jest vždy obtížné přizpůsobovati veřejné dávky změněným poměrům cenovým a státní výdaje snižovati v tom rozsahu, jak klesá cenová hladina. Státní hospodaření končilo podle závěrečných účtů v r. 1923 schodkem ve správním hospodaření v náležitosti 1668 mil. a v platbě 1805 mil., v hospodaření investičním v náležitosti schodkem 1.176 mil. a v platbě 1.147 mil., v r. 1924 v hospodaření správním v náležitosti schodkem 536 mil. Kč a v platbě schodkem 706 mil. Kč, v hospodaření investičním v náležitosti Kč 1282 mil. a v platbě 1253 mil. Kč, v r. 1925 v hospodaření správním schodkem v náležitosti 218 mil. Kč, v platbě 571 mil. Kč, v hospodaření investičním v náležitosti 1136 mil. Kč a v platbě 1169 mil. Kč. Důsledkem toho bylo stoupnutí přechodného dluhu, který dosáhl koncem r. 1923 výše 7080 mil., koncem r. 1924 největší částky 7946 mil.
Rok 1924 jest však zároveň mezníkem, od kdy finanční správa (až na t. zv. americkou půjčku z r. 1925, srov. násl. odst. č. 4) důsledně odmítá výpůjčky, zvláště pro běžné potřeby.
V květnu 1924 byla, jak se již stala svrchu zmínka, definitivně uzavřena druhá, zásadně již dříve smluvená část 8% zahraniční půjčky ve výši 2,050.000 L a 9,250.000 $. Hospodářský účel její byl opatřiti peníze na investice, resp. splatiti dospívající státní pokladniční poukázky, z jejichž výtěžku byly investice dosud opatřovány. Další účel půjčky byl posíliti domácí peněžní trh dosavadními emisemi vyčerpaný.
Vzrůst nezaloženého dluhu měl nepříznivý vliv na peněžní trh, který po uvolnění, souvisejícím s hospodářskou krisí v r. 1923, byl napjat až do r. 1924, sazby stoupaly ještě v r. 1925. Teprve koncem r. 1925 nastalo částečné uvolnění. Tento vývoj lze sledovati také z vývoje rentability moučné půjčky, který se jevil takto:
| (k 15. dni měsíce) | 1923 |
1924 |
1925 |
| Leden | 8,11 |
7,01 |
7,75 |
| Únor | 8,22 |
7,05 |
7,79 |
| Březen | 8,07 |
7,50 |
7,78 |
| Duben | 7,86 |
7,26 |
8,- |
| Květen | 7,79 |
7,34 |
8,11 |
| Červen | 7,39 |
7,50 |
8,19 |
| Červenec | 6,89 |
7,59 |
8,03 |
| Srpen | 7,09 |
7,58 |
7,78 |
| Září | 6,87 |
7,54 |
7,92 |
| Říjen | 6,98 |
7,60 |
7,62 |
| Listopad | 6,98 |
7,69 |
7,62 |
| Prosinec | 7,04 |
7,70 |
7,48 |
a mimo to na vývoji diskontní sazby Bankovního úřadu ministerstva financí:
od: |
do: |
sazba: |
| 6./III. 1919 | 11./V. 1920 | 5% |
| 12./V. 1920 16./VIII. 1921 |
15./VIII. 1921 26./IV. 1922 |
6% 5,5% |
| 27./IV. 1922 | 19./XII. 1922 | 5% |
| 20./XII. 1922 | 14./I. 1923 | 7% |
| 15./I. 1923 | 27./V. 1923 | 5% |
| 28./V. 1923 | 28./XI. 1923 | 4,5% |
| 29./XI. 1923 | 27./I. 1924 | 5,5% |
| 28./I. 1924 10./III. 1924 |
9./III. 1924 27./V. 1924 |
5% 6,5% |
| 28./V. 1924 | 24./III. 1925 | 6% |
| 25./III. 1925 | 30./XI. 1925 | 7% |
| 1./XII. 1925 | 12./I. 1926 | 6,5% |
Bylo proto nutno snažiti se o zlepšení tohoto stavu, neuzavírati nových dluhů, konsolidovati dluh posavadní a hlavně zaměniti pokladniční poukázky v dlouhodobý dluh.
4. Druhá zahraniční půjčka.
Za tím účelem byla uzavřena v r. 1925 druhá zahraniční 71/2% půjčka ve výši 25 mil. $. Výnosu této půjčky bylo použito ke splacení části pokladničních poukázek, přechodný dluh poklesl do konce r. 1925 na 7044 mil. Kč. Výtěžek této půjčky přispěl též k posílení devisové zásoby cedulového ústavu.
5. Novela k zákonu o akciové bance cedulové, č. 102/1925 Sb. z. a n.
V roce 1925 nastalo v celku zlepšení hospodářské situace a též i největší obtíže státních financí byly překonány. Kurs měny byl úplně stabilní, cenová hladina byla též značnou měrou ustálena, zaměstnanost průmyslu se podstatně zlepšila a vývoj zahraničního obchodu byl dosti příznivý. V hospodářském životě však bylo stále pociťovati nejistotu, pokud jde o konečnou stabilisaci měny, kterážto nejistota působila nepříznivě na podnikání, na činnost investiční a j. Bylo proto požadováno, aby kurs měny byl zákonem stabilisován, aby tím bylo řečeno, že na dosažené kursovní úrovni nebudou provedeny již další změny. Tato zákonná stabilisace měnová byla spojena se zřízením akciové banky cedulové a dostalo se jí výrazu zákonem ze dne 25. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým byl změněn a doplněn zákon o akciové bance cedulové ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n.
Stabilisace kursu měny byla provedena v tomto zákoně způsobem nepřímým, a to tím, že byla podle čl. III. novely uložena bance povinnost pečovati o udržení poměru Kč k plnohodnotným zlatým měnám cizím na úrovni posledních dvou let. Zákonem nebyla tedy stanovena přímá parita Kč v poměru ke zlatu, nýbrž volena tato nepřímá forma, a to hlavně proto, že byla tehdy ještě nejistota, jak se zachová svět k malým měnovým jednotkám. Důvodová zpráva k tomuto zákonu vykládá autenticky zmíněný stabilisační poměr Kč k plnohodnotným zlatým měnám cizím tak, že uvádí 100 Kč = 2,90-3,03 am. $. Z ustanovení novely jsou zvláště důležity předpisy o tom, že bankovky, vydané bankou, jsou v tuzemsku zákonným platidlem. Pokud jde o kovovou úhradu, stanovil zákon, že počínajíc obdobím, kdy akciová jistina bude aspoň ze 2/3 upsána a splacena, až do vydání měnového zákona má banka míti kovovou úhradu, která musí činiti 20% celkového oběhu bankovek, k němuž připočítají se závazky, na viděnou splatné, ale odpočítá se od něho dluh státovkový. Tato úhrada zvyšuje se po 15 let vždy o 1% ročně.
Dle obsahu novely čl. XXVI. byla zmocněna vláda, aby za vhodných hospodářských podmínek uzavřela v cizině měnovou půjčku až do 50 mil. am. $, jejíhož výtěžku smí býti použito jedině k měnovým účelům.
Čl. XII. zmocnil vládu, aby provedla vyúčtování mezi státem, Bankovním úřadem ministerstva financí a ministerstvem financí, jakož i bankou, jehož předmětem bude s jedné strany celý oběh státovek, převzatý bankou se závazky Bankovního úřadu ministerstva financí z běžných účtů i jiných obchodů jeho, a s druhé strany státovkový dluh, pokud vyplyne z pasivního salda. Dále byla zmocněna vláda, aby vydala bance dlužní úpis o tomto dluhu a sjednala úmluvu o umořování a zúročení tohoto dluhu. Toto zúrokování jest smluviti vždy jen na rok, a to nejvýše takovou sazbou, aby banka mohla z celého čistého zisku vyplatiti dividendu 6%.
Novela o cedulové bance přinesla dále pozoruhodnou změnu v použití dávky z majetku a z přírůstku na majetku.
Podle čl. XII. novely bylo ustanoveno, že jakmile vykázaný dluh státovkový klesne pod 5 miliard Kč, lze rozhodnutím ministerstva financí dalších platů docházejících na dávku z majetku a na dávku z přírůstku na majetku ze 2/3 použíti k umořování státních bonů, vydaných podle zákona z 12. VIII. 1921, č. 333 Sb. z. a n. Částka vybrané dávky z majetku a z přírůstku na majetku, které se použije ke splacení bonů, jest pouhou bezúročnou zálohou, kterou povinen jest ministr financí vrátiti celou původnímu účelu ročními splátkami tak velkými, jak jsou uspořené úroky ze všech proplacených bonů. Důvodem tohoto ustanovení bylo zmenšiti postupně oběh bonů, které cedulový ústav se zavázal přijímati k eskontu, takže tyto bony mohou býti kdykoli zaměněny za oběživo bez jakéhokoliv vlivu cedulového ústavu. Proto tato forma dluhu jest nevýhodnou s hlediska měnového, ztěžujíc cedulovému ústavu kontrolu peněžního trhu. Zmínky zasluhuje též, že původní zákon o dávce z majetku a z přírůstku na majetku byl novelisován zákonem ze dne 21. XII. 1923, č. 6/1924, který poskytl značné úlevy v dosavadních předpisech o vybírání této dávky, následkem čehož zmenšil se původně očekávaný její výnos.
K III.
Ustavení Národní banky Československé.
Podle shora zmíněné novely k zákonu o akciové bance cedulové ze dne 23. IV. 1925, č. 102 Sb. z. a n., byly učiněny přípravy ke zřízení cedulové banky. Ustavující valná hromada konala se dne 21. III. 1926 a banka počala působiti dnem 1. IV. 1926, převzavši stav Bankovního úřadu ministerstva financí. Tímto dnem nabyl účinnosti čl. III. novely o povinnosti banky udržovati stabilní kurs Kč.
Akciový kapitál banky stanoven byl na 12 mil. amer. $ a byl vesměs upsán v tuzemsku, při čemž přihlíželo se k rozložení tohoto kapitálu mezi široké vrstvy výrobní a peněžní. Práva z tohoto zákona akcionářům vzešlá nejsou navrhovaným opatřením nikterak dotčena.
Měnová půjčka, o které zmiňuje se čl. XXVI. novely, nebyla uzavřena; byl sjednán pro měnové účely záruční úvěr (revolving credit) ve výši nejprve 20. mil. amer. $ a později 15 mil. amer. $, jehož nebylo však dosud vůbec použito.
1. Úmluva mezi cedulovou bankou a státem.
Podle čl. XII. novely byla uzavřena smlouva mezi státem a Národní bankou Československou, která podepsána byla dne 2. února 1927 a která schválena byla poslaneckou sněmovnou dne 29. března 1927 a senátem dne 30. března 1927. Stanoven byl při tom také úmor dluhu státovkového z důvodů měnových. Vývoj kursů v Kč v New Yorku od r. 1926 vykazuje naprostou stabilitu, výkyvy kursové se omezily na minimum.
(Tabulka kursu Kč v New Yorku.)
Zásoba devis stoupala nepřetržitě po celý rok 1926, stoupala též koncem r. 1927 a udržela se na poměrně značné výši také v r. 1928, při čemž jest uvésti, že k 1. dubnu 1928 splacena byla finanční správou vypověděná 71/2% zahraniční půjčka z r. 1925, což vyžádalo si na devisách částky okrouhle 400 mil. Kč. (Nesplacená část této půjčky činila koncem r. 1927 759 mil. Kč, avšak značná část její byla v rukou domácího obyvatelstva.) Také u zásoby drahých kovů lze pozorovati zvláště v r. 1928 mírný vzestup. Rozsah oběhu bankovek se v celku ustálil na úrovni z r. 1926 a nevykazuje od té doby mimořádných výkyvů. Eskont směnek po celou dobu činnosti Národní banky byl dosud velmi malý, mírné zvýšení nastalo teprve koncem r. 1928 a v prvních měsících r. 1929.