Celkový stav banky činil v tisících Kč:

Aktiva:

2. Uvolňování devisového obchodu.

Pokud jde o úpravu devisového obchodu, potrval v prvém roce působnosti Národní banky Československé stav, jak byl dříve vylíčen. Postupem času však prakse v provádění těchto předpisů nabývala liberálnějších forem a úlevy, které byly zavedeny dne 17. ledna 1927, byly vlastně v mnohých bodech dokumentováním stavu v praksi již stávajícího.

Tím byla zvláště zvýšena hranice pro volné poukazy do ciziny, částečně uvolněn byl prodej exportní valuty, poskytnuty úlevy pro cizinecký ruch a zrušena odvodní povinnost pro některé exportní devisy.

Měnová situace cedulové banky se zlepšovala, mezinárodní konsolidace pokračovala a mezinárodní trhy devisové se uklidňovaly. V souvislosti s těmito momenty a na opětovnou žádost hospodářských činitelů, zvláště průmyslu, jakož i v duchu resolucí mezinárodních hospodářských konferencí postupovala Národní banka podle toho, jak okolnosti dovolovaly, k dalšímu uvolňování devisové vázanosti. Tak dne 24. října 1927 opětně zvýšena byla volná hranice úhradová, zrušena povinná nabídka devis, nepodléhajících odvodu, zvýšena volná hranice při poskytování neb získávání úvěrů v cizině. Dne 24. listopadu 1927 zavedlo se provádění lhůtních obchodů devisami místo dosavadního zajišťování devis.

Počínajíc dnem 24. července 1928 nastalo pak vlastně období úplného likvidování devisové vázanosti, jejíž konečné zrušení nastalo vládním nařízením ze dne 28. XII. 1928, č. 209 Sb. z. a n., a vyhláškou ministra financí téhož data, č. 210 Sb. z. a n. Veškerý běžný devisový styk byl uvolněn. Určité výjimky ponechány byly jen při arbitrážích s použitím Kč a při úvěrových transakcích. Konečně v březnu 1929 zjednodušeny byly devisové výkazy Národní bance předkládané, jež přizpůsobeny byly přehledně interní statistické službě pro sledování krátkodobých pohybů platební bilance. Tím dosáhlo se také u nás onoho stupně ve vývoji měny, kterého dosaženo bylo již dříve v některých státech sousedních. Jest ovšem uvésti, že také vývoj úpravy devisového obchodu odpovídal celkové etapové linii naší měnové politiky, t. j. že se přikročovalo k uvolnění vždy tehdy, když poměry byly k tomu zralé, tak aby tyto kroky byly definitivní a aby se nemuselo po případě jíti v tomto vývoji znovu zpět.

S hlediska měnového jest se ještě zmíniti též o zákonu z 22./VI. 1928, č. 103 Sb. z. a n., kterým se nově upravuje soustava drobných mincí tím, že zavádí se pro všechny mince rámcový kontingent globální místo kontingentů zvláštních a dále, že zavádí se stříbrné drobné mince po 5 a 10 Kč. S provedením tohoto zákona souvisí též mimořádná splátka státovkového dluhu, jež bude činiti celkem asi 88 mil. Kč, po případě až do roku 1931 úhrnem 189 mil. Kč.

3. Hospodářský vývoj od počátku působení Národní banky Československé.

Hospodářský vývoj posledních let lze v celku označiti za příznivý. V r. 1926 trvala sice v některých odvětvích průmyslových značná deprese, avšak již koncem r. 1926 nastal pohyb vzestupný, který zesílil v prvé polovině r. 1927 a ještě více se rozšířil na většinu výrobních odvětví v r. 1928. Pokud jde o jednotlivá data, resp. o jednotlivé složky, celý cenový vývoj byl v celku dále stabilní, průměr velkoobchodního indexu činil v r. 1926 953,5, v r. 1927 978,5, v r. 1928 979, v r. 1929 za 4 měsíce 957,5.

Podstatné zlepšení nastalo na trhu peněžním. Toto zlepšení souviselo zvláště s tím, že stát a většina ostatních veřejných svazků neobracely se na peněžní trh za účelem uspokojování svých potřeb a v r. 1927 a částečné v r. 1928 byl tento vývoj podporován obdobnou tendencí na mezinárodních peněžních trzích, na kterých většinou peněžní sazby klesaly.

Diskontní sazba cedulové banky byla snížena dne 13. I. 1926 na 6%, dne 27. X. 1926 na 5¹/₂%, dne 8. III. 1927 na 5 %, na kteréžto výši se nadále udržuje.

Jiným měřítkem pohybu sazeb na peněžním trhu jest průměrná výnosnost státních půjček, která počátkem r. 1926 činila 7,25%, koncem r. 1926 6,7%, koncem r. 1927 5,71%, na kteréžto výši se od té doby s menšími výkyvy udržuje. Vývoj na peněžním trhu měl spolu se všeobecně zlepšeným hospodářským stavem vliv na pohyb kursů na pražské burse, takže celkový bursovní index (leden 1927=100) stoupal v r. 1927 až na 138 v listopadu, vzestupný pohyb nastal pak opětně v r. 1928 a index dosáhl v březnu 1929 145,8. Tento vývoj na peněžním trhu byl podporován dalším vzestupem úspor. Tak stouply vklady u spořitelen z 12.943 mil. koncem r. 1925 na 15.421 mil. Kč koncem r. 1927 a na 16.891 mil. Kč koncem r. 1928. Vklady u občanských záložen stouply ze 7.291 mil. na 9.108 mil. Kč koncem r. 1927. Také u ostatních druhů lidových peněžních ústavů vklady stouply.

Toto podstatné zlepšení v poměrech na peněžním trhu přispělo značnou měrou k oživení hospodářského ruchu, neboť umožnilo zvláště dlouhodobé investice, v prvé řadě pak stavební ruch, který byl mimo to podporován značnými daňovými úlevami. Vzestupný vývoj hospodářského života byl posílen dále zlepšováním hospodářského stavu v důležitých našich odbytištích, hlavně ve státech sousedních.

O zvýšení hospodářského ruchu buďtež uvedena některá data:

Počet nezaměstnaných uchazečů o práci v r. 1926 mírně stoupl a dosáhl maxima 77.189 v srpnu, v r. 1927 po zvýšení počtu nezaměstnaných v zimních měsících klesla nezaměstnanost až na 35.777 v říjnu; obdobný pohyb byl v r. 1928 a v říjnu tohoto roku dosaženo bylo počtu 29.397 osob, t. j. nejnižšího dosud zaznamenaného stavu nezaměstnaných.

Železniční doprava vykazovala v těchto letech stále vzestup úhrnu přistavených vagonů na všech čsl. drahách, který činil: v měsíčním průměru r. 1926 465.421, v r. 1927 510.651, v r. 1928 524.220. Váha naloženého zboží na státních drahách (bez drah soukromých) činila v r. 1926 v měsíčním průměru 588.353 tun, v r. 1927 630.641 tun, v r. 1928 680.763 tun.

Zvýšený ruch jeví se také ve spotřebě uhlí, která úhrnem činila v r. 1926, vyjádřeno v černém uhlí, v měsíčním průměru 1,883.082 tun, v r. 1927 2,049.983 tun, v r. 1928 2,178.346 tun.

Obdobným způsobem stoupaly obraty v bezpeněžním vyrovnávání platů.

Zahraniční obchod vyvíjel se dále příznivě, pouze r. 1926 vykazuje pokles obratů (pokles v dovozu surovin a ve vývozu hotových výrobků) při zvýšeném aktivu. Aktivum zahraničního obchodu, které činilo v r. 1926 2.588 mil. Kč, zmenšuje se v r. 1927 na 2.195 mil. Kč a v r. 1928 na 2.034 mil. Kč, při čemž však podle hodnoty rozsah zahraničního obchodu stoupl v těchto letech v poměru k úhrnnému obratu r. 1926, v r. 1927 o 15%, v r. 1928 o 22%. Podstatně stoupl jak dovoz surovin, tak i vývoz hotových výrobků, takže celkový obrat zahraničního obchodu lze pokládati v těchto letech za příznivý.

V oboru státních financí pokračováno bylo intensivně na linii počaté v r. 1924, resp. 1925 zmenšováním přechodného státního dluhu. Jak bylo již uvedeno, stát po celá poslední léta neuzavíral na domácím trhu žádných zápůjček s výjimkou 5% půjčky z r. 1928 v nominální výši 550 mil. Kč, jejíž výnos byl určen ke splacení 7¹/₂% zahraniční půjčky.

Podle závěrečných účtů končil státní rozpočet na rok 1926 v náležitosti přebytkem 2541,9 mil. Kč, v platbě schodkem 71,7 mil. Kč. a v r. 1927 přebytkem 91,45 mil. Kč, v platbě pak přebytkem 576,45 mil. Kč. Rozpočet na r. 1928 vykazoval přebytek 26 mil. Kč a na r. 1929 přebytek 36 mil. Kč. Podotknouti jest, že výše rozpočtu byla do značné míry stabilisována. Tomuto vývoji odpovídá stav přechodného státního dluhu, který se zmenšuje postupným splácením a konsoliduje výměnou pokladničních poukázek za dlouhodobou půjčku (konsolidační půjčka z r. 1926), aneb výměnou poukázek se splatností jednoletou za poukázky se splatností 3- a 5letou. Přechodný státní dluh zmenšil se tak podle závěrečných účtů 1926 a 1927 do konce r. 1926 na 5.810,063 mil. Kč, ke konci r. 1927 činil 4.408,158 mil. Kč. Podle rozpočtu na r. 1929 činil tento přechodný dluh 3.910,285 mil. Kč a skládal se:

1. ze státních pokladničních bonů rep. Čsl. v částce 1.486,185 mil. Kč a

2. z 5¹/₂% státních pokladničních poukázek v částce 2.424,100 mil. Kč. Skutečný stav krátkodobého dluhu koncem r. 1928 činil však pouze 3.335 mil. Kč a skládal se z bonů v částce 1.005 mil. Kč a z pokladničních poukázek v částce 2.330 mil. Kč, z nichž v r. 1932 jest splatno 1.440,551 mil. Kč, v r. 1934 789,449 mil. Kč a v r. 1936 100 mil. Kč. Pokladniční poukázky se splatností kratší tří let byly tedy vzaty úplně z oběhu.

Jak tento přehled ukazuje, byl problém krátkodobého vnitřního dluhu z velké části již vyřešen a tím odstraněny byly nevýhody, které vznikaly z dřívějšího stavu pro měnu, pro peněžní trh a pro státní finance. S hlediska měnového přicházejí pro další konsolidaci v úvahu především bony obíhající ještě v částce okrouhle 1.000 mil. Kč, neboť - jak bylo již uvedeno - znesnadňují tyto bony následkem závazku cedulové banky přijímati je k eskontu, kontrolu peněžního trhu cedulovým ústavem.

Zmíniti se jest také o tom, že v souvislosti s daňovou reformou byl vydán zákon o stabilisačních bilancích (č. 76/1927 Sb. z. a n.), jehož účelem bylo umožniti, aby v bilancích podniků byly provedeny důsledky toho, že Kč byla zákonem stabilisována a stala se tedy definitivním početním základem všeho hospodářství. Bilanční položky vedené v korunách z různé doby a různé hodnoty mohly býti bez nepříznivých následků daňových převedeny na hodnoty odpovídající cenám v Kč, což stalo se nutným v zájmu větší přehlednosti bilancí a v zájmu správné konstrukce výnosu národohospodářského.

b) Vývoj v cizině.

I. Měnový vývoj v cizině. (Příloha č. 5.)

II. Předpisy o úhradě. (Příloha č. 6.)

Z těchto dvou přehledů jsou patrny hlavně tři soustavy světových měn zlatých:

1. měna zlatá ve vlastním pravém smyslu slova (Gold Standard);

2. zlatá měna devisová (Gold Exchange Standard);

3. zlatá měna prutová (Gold Bullion Standard).

Ad 1. Měna zlatá ve svém klasickém způsobu má peníze ze zlata, které většinou jako zlaté mince skutečně obíhají a zbytkem jako záloha papírového oběživa kdykoli za zlato směnitelného uloženy jsou v mincích nebo prutech (slitcích, houskách) u cedulové banky.

Ad 2. Zlatá měna devisová nemá peníze ze zlata, cedulová banka však je bez obmezení směňuje za cizí zlaté peníze nebo devisy v ceně odpovídající jejich paritě a tak udržuje tyto peníze měny devisové na stejné hodnotě jako by byly zlaté; je to tedy měna zlatá ve smyslu odvozeném.

Ad 3. Zlatá měna prutová nemá rovněž peníze ze zlata, nýbrž takové jako měna devisová, ale liší se od ní tím, že cedulová banka nesměňuje takové peníze za zlaté mince nebo devisy, nýbrž za zlaté pruty. Jde tu tedy rovněž o zlatou měnu odvozenou.

V bezvýhradném způsobu čisté zlaté měny neobíhá zlato vlastně ani v Severních Státech Amerických; jinde jsou poměry více nebo méně odchylné podle vývoje měnového v dotyčném státě.

C.

Předpoklady pro konečnou úpravu měnovou.

Otázka účelnosti zlaté měny zodpověděna byla zásadně kladně již v úvodu.

1. Zákonný poměr Kč ke zlatu.

Faktická stabilisace Kč trvá již po šest roků a déle než 3 roky trvá stabilisace zákonem nepřímo stanovená.

Na rozdíl od velké většiny ostatních měn, není Kč uvedena dosud v přímou relaci ke zlatu a nemá proto přímé zlaté parity na zlaté basi v poměru k ostatním měnám, činíc tak výjimku mezi měnovými soustavami. Naskytá se otázka, zda není účelným a vhodným učiniti další krok k definisaci naší měnové soustavy a stanoviti zákonnou relaci Kč ke zlatu. Mluví pro to důvody rázu mezinárodního i tuzemského.

a) V oboru mezinárodním, jak bylo již řečeno, tvoří naše měnová soustava výjimku mezi státy, jejichž měny jsou již zákonem stabilisovány.

Naráží se tu na obtíže, jak má býti na př. určena zákonná parita Kč k jiným měnám a mohly by vzniknouti další obtíže pro Kč v souvislosti s měnovým systémem zlaté devisy. Podle stanov většiny cedulových bank, kde zavedena je měna zlaté devisy, připouští se, aby do zákonem, stanovené kovové úhrady byly počítány devisy zlaté, t. j. devisy znějící na měny, jež jsou uvedeny v přímý poměr ke zlatu, aneb i na měny, u kterých byla již zavedena směnitelnost bankovek. Zavedením zlaté měny dostane se stát náš do světového společenství států se měnou úplně spořádanou jako rovnocenný člen. Jen tak se zamezí, aby nevzniklo pro Kč nebezpečí určitého podcenění ve stycích mezinárodních.

b) S hlediska tuzemského jest připomenouti, že po celé dosavadní období vyskytovaly se občas zneklidňující pověsti o tom, že nynější měnová jednotka není definitivní, že chystá se další měnová reforma, spojená po případě se změnou měnové jednotky. Tyto pověsti, přes to, že byly vždy ihned s příslušných míst vyvráceny, měly za následek, že v hospodářském životě vznikla nejistota, že docházelo na př. k thesauraci peněz, k nákupům devis, k nákupům různého zboží a k různým úkonům nehospodárným. Jest proto v zájmu klidného hospodářského vývoje, který potřebuje naprosté jistoty co do posuzování měnového stavu, aby byl dosavadní stav měnový definitivně upraven, aby pro budoucnost bylo naprosto jisto, že měnová jednotka je definitivní, že je uvedena v zákonem stanovený poměr ke zlatu a že na tomto poměru nebude ničeho měněno. Toto opatření bude míti jistě prospěšný vliv na hospodářský život, zvláště pokud jde o opatření povahy dlouhodobé.

2. Splnění předpokladů.

a) Mezinárodní poměry měnové.

Pokud se týče poměrů mezinárodních, je poukázati na to, že měnová konsolidace v Evropě pokročila, jak plyne celkem již z toho, co svrchu ve všeobecné části pod písmenem b) bylo uvedeno, již tak dalece, že zákonem nebyla dosud stabilisována vlastně jen měna jugoslavská, kde však konány jsou již přípravy k měnové reformě, a dále, že výkyvy kursové přesahující podstatné meze zlatých bodů, jest zaznamenati ještě jen u měny portugalské a u měny španělské. Evropské státy vrátily se při měnové úpravě vesměs ke zlatu, takže také tento problém je v celku vyřešen. Většina států obnovila neb zavedla směnitelnost, takže nehledě ke státům, jejichž měna není ještě úplně stabilisována, jak shora uvedeno, nebyla směnitelnost dosud zavedena v Litvě, Maďarsku, Německu a Rakousku.

Při zavedení neb obnovení směnitelnosti bankovek postupuje se různě. Některé státy obnovily zlatou měnu ve formě směnitelnosti pouze za zlato s různými obmezeními co do minimálního obnosu, jehož směnitelnost se připouští, jiné státy zavedly směnitelnost podle volného uvážení banky za zlato neb zlaté devisy. Lze pozorovati, že, kdežto v prvních letech po válce názory se klonily spíše k zavedení měny zlaté devisy, v posledních letech doporučovala se často - zvláště pro velké státy - zlatá měna, aneb zlatá měna devisová ve spojení se zlatou měnou potud, že se předpisuje, aby určitá minimální částka kovové úhrady byla vždy chována ve zlatě.

Zákonnou stabilisací měnovou v Evropě byla také vyřešena otázka malých měnových jednotek, která má pro nás velkou důležitost. S tohoto hlediska je významnou stabilisace francouzského franku a italské liry.

Bylo také uváděno, že se zavedením zákonné relace Kč ke zlatu by se měla vyčkati, až bude větší jasno o dalším vývoji ceny zlata. Jest opakovati, co bylo řečeno shora, že navrhovanou měnovou úpravou nemění se ničeho proti nynějšímu stavu po stránce materielní, neboť již nyní je kurs Kč uveden nepřímo v poměr ke zlatu, takže i za nynějšího stavu by změna v kupní síle zlata měla také vliv na Československou republiku. Těmto vlivům by nebylo však možno zabrániti ani při jiném snad teoreticky myslitelném měnovém systému, hledíc k úzké spojitosti čsl. hospodářství s hospodářstvím světovým a na světový vývoj v tomto ohledu by nemohl míti vliv ani odlišný postup u nás.

Na druhé straně je pak naprosto nejisto, v které době bude vyřešen na př. problém redistribuce zlata a kdy bylo by možno počítati s tím, že se kupní síla zlata ustálí. Obdobný vývoj z dřívějších dob ukazuje, že tento sekulární vývoj hodnoty zlata trvá dlouhou řadu let. Nelze proto tuto námitku proti definitivní měnové úpravě u nás pokládati za oprávněnou. Pokud jde o poměry mezinárodní, jest proto možno říci, že s toho hlediska jsou u nás dány předpoklady k navrhované úpravě měnové.

b) Tuzemské předpoklady definitivní měnové úpravy.

Pokud jde o tuzemské předpoklady k této definitivní úpravě měnové, jest poukázati na to, že se před vydáním novely k zákonu o cedulové bance a zvláště od doby, kdy Národní banka Československá počala působiti, hospodářské poměry dále značnou měrou zkonsolidovaly, jak bylo již uvedeno také v dřívějších vývodech. Kurs měny byl naprosto stabilní a bylo možno bez nebezpečí pro další vývoj kursu zrušiti reglementaci devisového obchodu. Od počátku působení Národní banky zlepšila se struktura úhrady oběživa, zvláště stoupla zásoba devis a zásoba drahých kovů.

Státní finance jsou v rovnováze, výše rozpočtu byla ustálena, stát v posledních letech neuzavíral nových půjček, umořuje své dluhy a přechodný dluh státní byl z největší míry konsolidován, takže nehledě k bonům, o nichž stala se již dříve zmínka, není již problémem, kterým je třeba se zabývati při úvahách o definisaci nynějšího stavu měnového.

Obchodní bilance vykazovala v celku příznivý vývoj, a to jak co do svého rozsahu, tak také co do aktiva. Také schodek obchodní bilance za I. čtvrtletí 1929 není při bližším rozboru s hlediska měnového důvodem, který by mluvil proti navrhované měnové úpravě. Dovoz surovin i hotových výrobků zůstává stále vysoký, což svědčí o dobrém hospodářském stavu a o zvýšené kupní síle tuzemské. Pokles vývozu vznikl hlavně ze zmenšeného vývozu cukru, dříví a textilií a souvisí též s mimořádnými poměry letošní zimy. Rozsah zahraničního obchodu zůstává stále celkem na značné výši.

Příznivý byl též vývoj platební bilance, jak jest viděti jednak ze šetření, jež provedl Státní úřad statistický pro r. 1925, 1926 a 1927, a jak dále tomu nasvědčuje vývoj devisové zásoby u cedulové banky. Šetření Státního úřadu statistického ukázalo, že sice hlavní položkou aktivního salda platební bilance zůstává stále ještě aktivum zahraničního obchodu, avšak že vývojová tendence jest příznivá také u některých jiných složek platební bilance (na př. cizinecký ruch, transitní doprava, vystěhovalecké remitence). Aktivního salda, kterým se vyrovnávala platební bilance, bylo v těchto letech použito - vedle posílení měnové reservy - k další repatriaci cenných papírů v cizině, ke zmenšení zadlužení vůči cizině a k určitým investicím v cizině.

Cenová úroveň jest stále poměrně stabilní, aspoň tak, jako v ostatních státech se stabilisovanou měnou. Poměry na peněžním trhu se do značné míry normalisovaly a tvoření úspor jak cestou dobrovolnou, tak cestou nucenou (sociální pojištění) se stále poměrně příznivě vyvíjí. Vývoj úspor jest u nás charakterisován tím, že po celé období po převratu počínaje se vzrůst úspor vůbec nezastavil.

3. Námitky.

Proti měnovému opatření touto osnovou navrhovanému se někde namítá, že cenové poměry v tuzemsku nejsou ještě ustáleny, protože není vyřízena jednak ochrana nájemníků a dále, že nejsou vyřešeny otázky, související hlavně s obchodně-politickým poměrem mezi zemědělstvím a mezi průmyslem. K tomu jest uvésti, že pokud by šlo o důsledky těchto problémů, zůstává věc stejnou, ať by byla uvedena Kč v přímou zákonnou relaci ke zlatu, aneb ať by zůstalo při poměrech nynějších. Jest však nutno rozeznávati mezi pohyby celkové cenové hladiny a mezi přesuny jednotlivých cenových relací. Při správné měnové politice by ani odbourávání ochrany nájemníků nemělo vliv na zvýšení celkové cenové hladiny, nýbrž mělo by jen za následek přesuny cenových relací, resp. přesuny důchodových relací. Měnová politika by mohla jistě zabrániti, aby nedošlo ke zvýšení celého peněžního národního důchodu, pokud by též současně nestouply důchody reálné. Lze však doufati, že toto řešení ochrany nájemníků a zvýšení činží bude postupně usnadňováno tím, že podobně, jak tomu bylo v minulých letech, vzrůstající hospodářský vývoj způsobí zvýšení reálného důchodu a tím též zvýšení peněžního důchodu. Není tedy tato námitka námitkou podstatnou.

Lze proto dojíti k závěru, že pro krok k definitivní úpravě měnové jsou splněny jak předpoklady povahy mezinárodní, tak předpoklady týkající se tuzemského života hospodářského.

Toto stanovisko lze ovšem zaujati s jedinou výhradou, že totiž vylíčené zde základní podmínky stálosti každé měny vůbec (1. rovnováha veřejných financí, 2. rovnováha hospodářská daná aktivní bilancí platební a 3. náležitá správa měny cedulovou bankou ovládající doma oběživo a pro mezinárodní trh vybavenou dostatečnou zásobou zlata nebo devis) potrvají i v budoucnosti.