(2) Bližší ustanovení bude dáno nařízením.

HLAVA PÁTÁ.

Volba.

§ 36.

Den a místnost volby.

(1) Každá obec je místem volebním. Ve volebním kraji VIII.-XI. mohou býti obce s méně než 250 obyvateli přikázány k nejbližší větší obci jako místu volebnímu.

(2) Volba koná se v neděli od osmé hodiny ranní. Hodinu konečnou určí politický úřad, kterému přísluší přímý dozor v obci.

(3) Místnosti volební, jakož i všechny potřeby pro ně opatří podle poukazu místní komise obecní úřad.

(4) Je-li zapsáno do seznamu voličského jednoho volebního obvodu více než tisíc voličů, budiž volba konána v několika místnostech, a to tak, aby do jedné místnosti nebylo přikázáno více než tisíc voličů.

§ 37.

Zákaz prodávati alkoholické nápoje.

V den před volbou a v den volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje, obsahující alkohol.

§ 38.

Volební vyhláška.

(1) Nejméně osmý den přede dnem volby vyhlásí politický úřad prvé stolice (magistrát, hlavní notářský úřad) veřejnou vyhlášku a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, i místnost volby.

(2) Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči vyzvání, aby si vyzvedli osobně na určeném místě legitimační lístek a hlasovací lístky, pokud podle § 34 mají býti úředně dodány, nestalo-li se tak včas pro jakoukoli překážku, a při tom aby podle potřeby předložili průkaz listinný, osvědčující jejich totožnost (na př. list domovský, křestní, rodný, pracovní vysvědčení a p.). Kromě toho budiž ve vyhlášce uvedeno, které strany kandidují v příslušném volebním kraji, kteří jsou jejich kandidáti v jednotlivých volebních okresích tohoto volebního kraje a kterých stran hlasovací lístky podle §34 nebudou úředně dodány.

§ 39.

Průkaz voličův.

(1) Starosta obce dá dodati každému voliči do bytu hlasovací lístky předsedou krajské volební komise mu zaslané, a to v obci nad 1000 obyvatel nejpozději třetí den přede dnem volby zároveň s legitimačním lístkem, v ostatních obcích nejpozději druhý den přede dnem volby. Ve volebním kraji VIII. až XI. dodá se legitimační lístek a lístky hlasovací i voličům těch obcí, které jsou přikázány k nejbližší větší obci (§ 36).

(2) V legitimačním lístku, jejž vydávají úřady obecní, buďtež uvedeny: pořadové číslo seznamu voličského, jméno a příjmení voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestech. Legitimace budiž opatřena obecní pečetí.

(3) Za ztracený nebo poškozený lístek legitimační vydán bude voliči na průkaz (§ 38) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

(4) Nedodané legitimační lístky odevzdá starosta obce pod vlastní odpovědností příslušné obvodní volební komisi, u které může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předlože podle potřeby průkazní listinu (§ 38).

(5) V obcích, ve kterých netřeba dodávati legitimačních lístků, vykáží se voličové, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, průkazem listinným, osvědčujícím jejich totožnost (§ 38), anebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů pro ruce.

§ 40.

Zástupce dohlédacího úřadu.

Politický úřad má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédal k správnému provádění volby.

§ 41.

Důvěrníci.

(1) Obvodní volební komise musí na návrh stran připustiti z každé strany dva voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku sčítání hlasů. Návrh musí býti učiněn předsedovi komise ústně nebo písemně před zahájením volby.

(2) Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž jest volební místnost, není dovoleno.

§ 43.

Hlasování.

(1) Obvodní volební komise, ustavíc se (§ 18), prohlédne před početím volby osudí. K volebnímu osudí budiž užito jedině takové schránky, kterou lze zámkem uzavříti.

(2) Potom přikročí se k odevzdávání hlasů. Voličové dostaví se se všemi hlasovacími lístky, jež jim byly dodány.

(3) Volební komise vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky, jež podle § 34 mají býti v obci úředně dodány, neškrtané a neoznačené, avšak nesmí mu měniti pořadí hlasovacích lístků, jak si je volič přinesl. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné, tak aby volič měl všechny hlasovací lístky, pokud podle § 34 mají býti úředně dodány.

(4) Na to mu vydá úřední obálku. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Dodá je obec na svůj vrub.

(5) Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, načež před komisí vhodí obálku do volebního osudí a odloží do zvláštní schránky hlasovací lístky, které mu zbyly.

(6) Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové volební komise a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili.

(7) Volební komise dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dovoleno opravovati nebo doplňovati hlasovací lístky, byť je o to volič žádal.

(8) Osoby slepé a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonávají své právo volební v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jehož sobě svobodně zvolili za průvodce. Tento průvodce odevzdá hlasovací lístek. event. průkaz svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvlášť v zápise o volbě.

(9) Odevzdání hlasovacího lístku budiž členy komise vyznačené ve dvou stejnopisech voličských seznamů. Konají-li se volby do obou sněmoven týž den a je-li pro obě volby ustanovena společná obvodní volební komise, budiž ve volební místnosti pro každou volbu opatřen zvláštní oddělený prostor.

(10) Zaměstnanci veřejných dopravních podniků (železnic, pošt, parolodí, aerolinií, autobusových linií, pošty povozné) a příslušníci pohraniční finanční stráže, jsou-li v den volby neodkladně služebně zaměstnáni mimo místo volby, mohou výjimečně voliti zmocněncem, vykáže-li se zmocněnec u obvodní komise:

1. svým vlastním legitimačním lístkem,

2. legitimačním lístkem zmocněncovým,

3. písemnou plnou mocí, která zní na tuto volbu a obsahuje jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště zmocněncovo, datum a místo vydání, vlastnoruční podpis zmocnitelův, ověřený přednostou úřadu jemuž jest volič (zmocnitel) přímo podřízen,

4. potvrzením téhož úřadu o tom, že volič je v den volby neodkladně jako zaměstnanec veřejného dopravního podniku nebo jako příslušník pohraniční finanční stráže služebně zaměstnán mimo místo volby.

(11) Zmocněncem může býti jen volič, oprávněný k volbě ve stejné volební místnosti jako zmocnitel.

(12) Zmocněnec má právo vyzvednouti na uvedené doklady za voliče (zmocnitele) legitimační lístek nebo jeho duplikát a hlasovací lístky (odst. 3).

(13) Odvolil-li za určitého voliče zmocněnec, nemůže již voliti ani volič sám, ani jiný zmocněnec.

(14) Tento způsob volby se poznamená v zápise o volbě a plná moc se přiloží k volebním spisům.

§ 44.

Kde vykonávají volební právo členové obvodních volebních komisí, jejich náhradníci a úředníci vykonávající dohled.

Členové obvodních volebních komisí a jejich náhradníci (§ 18) a úředníci, vykonávající dohled u obvodní volební komise (§ 40), kteří jsou zapsáni do stálých voličských seznamů jiné obce, mohou odevzdati při volbách do senátu hlas v obci, v níž jsou členy nebo náhradníky obvodní volební komise, anebo konají dohled při této komisi, jestliže předloží obvodní volební komisi průkaz politického úřadu přímo nadřízeného obci, v níž jsou zapsáni do stálých voličských seznamů, o tom, že v těchto seznamech je poznamenáno, že vykonají volební právo pro tuto volbu v obci, u jejíž obvodní volební komise fungují. Osoba taková nesmí býti připuštěna do stálých voličských seznamů.

§ 45.

Námitky proti voličům.

(1) Obvodní volební komise rozhoduje o tom, zdali volič má býti připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, když:

1. jest pochybnost o jeho totožnosti, nebo

2. když se namítá, že podle § 12 nesmí při volbě hlasovati.

(2) Námitky tyto mohou podati členové volební komise nebo důvěrníci stran (§ 41), dokud občan nevložil hlasovací lístek do soudí. Rozhodnutí volební komise staniž se zpravidla dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o svém oprávnění k volbě, může ta učiniti nejdéle před zakončením hlasování.

§ 46.

Obsah hlasovacích lístků.

(1) Volič smí odevzdati jen úředně rozmnožený hlasovací lístek některé volební strany, která v tomto volebním okresu některého kandidáta kandiduje.

(2) Jiné hlasovací lístky nebo lístky, v nichž jméno kandidáta je vyškrtnuto nebo změněno, jsou neplatné. Jiné škrty, výhrady nebo změny zůstanou nepovšimnuty.

§ 47.

Přerušení volby.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je ukončiti, může obvodní volební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na pozdější hodinu. Opatření takové budiž ihned vyhlášeno veřejně způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

§ 48.

Konec hlasování.

Když doba volební uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volební komisí pro voliče určené, nebo přímo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.

HLAVA ŠESTÁ.

O zjištění a prohlášení výsledku volby.

I. První skrutinium.

§ 49.

Sčítání hlasů.

(1) Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti mimo členy komise, zástupce dohlédacího úřadu a síly pomocné jen důvěrníc volebních stran. Volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným zaznamenáním. Přitom každý člen komise má právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

(2) Neplatné jsou hlasovací lístky, odporující ustanovení § 46.

(3) Je-li v obálce několik hlasovacích lístků, jsou neplatné všechny.

§ 50.

Zápis o volbě.

(1) O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména členů volební komise, zástupce úřadů a důvěrníků, počátek a konec, přerušení volby, veškerá usnesení volební komise se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti průběhu voleb se týkající, pak výsledek volby s udáním součtu hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům volebních stran. V součtu buďtež uvedeny hlasy, volební komisí za platné uznané; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

(2) V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby skutečně zúčastnilo, a kolik z nich bylo mužů a žen.

(3) Zápis vede úředník obecní, k volbě přibraný (§ 18), anebo jiná pomocná síla, nebo člen volební komise, předsedou komise určený.

(4) Zápis ten, jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež podepsány všemi členy komise.

§ 51.

Oznámení výsledku volby.

(1) Obvodní volební komise odešle bez průtahu jeden zápis přímo předsedovi krajské volební komise, druhý politickému úřadu prvé stolice (magistrátu, hlavnímu městskému notářskému úřadu), jemuž mimo to oznámení výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.

(2) V obcích, ve kterých jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební komise zápisy oné komisi, v jejímž obvodu jest obecní úřad. Tato komise sestaví na základě volebních výsledků, zjištěných obvodními volebními komisemi, volební výsledek z celé obce a oznámí jej předsedovi krajské volební komise s jedním stejnopisem všech zápisů a politickému úřadu prvé stolice (odst. 1) s druhým stejnopisem.

(3) Výsledek voleb v obvodu politického úřadu prvé stolice oznámí přednosta tohoto úřadu ihned ministerstvu vnitra.

(4) Legitimační a hlasovací lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady (§§ 12, 43, 45) buďtež obvodní volební komisí v obalech zapečetěny a u obecního úřadu uloženy.

(5) Obvodní volební komise vyhlásí bez průtahu na vývěsní desce obecního úřadu podrobný výsledek volby. V obcích, ve kterých jest několik volebních místností, vyhlásí podrobný výsledek volby ze všech volebních místností i podobný výsledek úhrnný ona obvodní komise, v jejímž obvodu jest obecní úřad.

§ 52.

Přikazování mandátů krajskou volební komisí. - Volební číslo.

(1) Krajská volební komise sejde se ve svém sídle bez pozvání o 10. hodině dopolední druhý den (v úterý) po volbě.

(2) Komise zjistí podle zápisů, došlých od volebních komisí v obcích, a podle úředních zpráv politických úřadů prvé stolice součet všech platných hlasů, odevzdaných jednotlivým stranám, a vypočte volební číslo.

(3) Součet všech platných hlasů, všem stranám odevzdaných, rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsadit ve volebním kraji; celé číslo dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

(4) Volebním číslem dělí se součet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.

§ 53.

Kteří z kandidátů jsou zvoleni.

(1) Z jednotlivých volebních stran dostanou mandáty straně přikázané podle pořadí ti kandidáti, kterým v jejich volebním okresu odevzdalo hlasy větší procento voličů, v tomto okresu oprávněných. Mají-li dostati mandáty jen někteří kandidáti z těch, pro něž bylo odevzdáno stejné procento hlasů, rozhodne mezi nimi los.

(2) Ostatní kandidáti, pokud neobdrží mandátu, jsou náhradníky.

(3) Pořadí náhradníků určí se stejně procentem hlasů (odst. 1.), které obdrželi ve svých volebních okresích. Při rovnosti procenta hlasů rozhoduje los.

§ 54.

Zápis krajské volební komise a oznámení výsledku volby.

(1) O jednání krajské volební komise sepíše se zápis ve dvou stejnopisech, které všichni přítomní podepíší.

(2) V zápise budiž uveden výpočet volebních čísla, postup při přikazování mandátů a určení pořadí náhradníků, jakož i zbytky, vyšlé dělením součtu hlasů číslem volebním, a počet mandátů stranám přikázaných.

(3) Předseda krajské volební komise zašle ihned jeden stejnopis zápisu přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah jeho zároveň oznámí telegraficky.

(4) Krajská volební komise vyhlásí ve svém sídle na vývěsné desce okresního úřadu (magistrátu, městského notářského úřadu) bez průtahu podrobný výsledek volby podle všech obcí a všech politických okresů, jakož i podrobný výsledek úhrnný z celého volebního kraje.

II. Druhé a třetí skrutinium.

Ohlášení kandidátních listin pro druhé skrutinium.

§ 55.

(1) Mandáty, které postupem uvedeným v § 52 zůstaly neobsazeny, obsadí ústřední volební komise ve schůzi, k níž se sejde bez pozvání u svého předsedy v 10 hodin dopoledne osmého dne po volbách.

(2) Nejdéle před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústřední volební komise, nebo důvěrníci volebních stran (§ 20, odst. 3.) předsedovi komise kandidátní listiny svých stran, jež obsahovati mohou v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, které tyto strany kandidovaly v některém okresu některého volebního kraje, a kteří nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež přesně seřaděna a pořadí buď označeno arabskými číslicemi.

(3) Po odevzdání kandidátních listin nemohou být měněna ani jména kandidátů, ani jejich pořadí, vyjímajíc případ § 56 odst. 1.

§ 56.

Řízení před ústřední volební komisí.

(1) Předseda ústřední volební komise podá zprávu o tom, zda při prvém skrutiniu bylo správně postupováno a zda není třeba výsledek prvého skrutinia opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. Je-li tomu tak, opraví ústřední volební komise přímo výsledek prvého skrutinia.

(2) Podle zápisů, došlých od krajských volebních komisí, zjistí ústřední volební komise počet mandátů, které při prvém skrutiniu zůstaly neobsazeny.

§ 57.

Ke kterým kandidátním listinám se nepřihlíží.

Při druhém skrutiniu přihlíží se toliko k hlasům strany, která dosáhla alespoň v jednom volebním kraji mandátu.

§ 58.

Druhé skrutinium.

(1) Komise sečte všecky zbytky hlasů z celé republiky, pokud se k nim přihlíží podle § 57, dělí tento součet zbytků prostým průměrem volebních čísel všech volebních krajů a číslo beze zlomku dělením vyšlé dává počet mandátů, které se mají obsaditi ve druhém skrutiniu. Je-li počet mandátů tímto způsobem určený týž nebo větší, než počet mandátů dosud neobsazených, nekoná se třetí skrutinium.

(2) Aby se zjistilo pro druhé skrutinium volební číslo, dělí se součet zbytků, uvedený v odstavci předcházejícím, počtem mandátů, které se v tomto skrutiniu mají obsaditi, zvětšeným o jednu, a celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je číslem volebním.

(3) Komise přikáže každé straně tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů, vykázaných pro tuto stranu ze všech volebních krajů.

(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku pak menší počet hlasů v celé republice; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným v odstavci třetím, nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže komise po jednom postupně těm stranám, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků přikáže se mandát straně, která má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, která dostala v celé republice více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(6) Mandáty neobsazené v druhém skrutiniu obsadí se ve skrutiniu třetím.

§ 59.

Třetí skrutinium.

(1) Ústřední volební komise rozdělí strany, ke kterým se přihlíželo ve druhém skrutiniu, ve dvě skupiny:

I. skupinu tvoří strany, na jejichž kandidátních listinách jest nadpoloviční většina kandidátů jedné nebo více národnostních menšin: německé, maďarské nebo polské. Pro otázku, ke které z těchto menšin se má přičísti kandidátní listina, je rozhodná národnost, k níž se přihlásila (§ 28) větší část kandidátů téže strany; přihlásili-li se kandidáti k různým národnostním menšinám ve stejném počtu, rozhodne los.

II. skupinu tvoří všechny strany ostatní.

(2) Podle týchž zásad rozdělí ústřední volební komise strany, k nimž se při druhém skrutiniu nepřihlíželo, ve skupiny A a B. Při tom včítají se do skupiny. A pouze strany, s nimiž národnostně stejné strany byly zařaděny do skupiny I., ostatní strany včítají se do skupiny B.

(3) Ústřední volební komise sečte všechny platné hlasy všech stran, k nimiž se ve druhém skrutiniu nepřihlíželo, pokud patří do skupiny A nebo B, z celé republiky dohromady, dělí součet těchto hlasů počtem neobsazených mandátů, zjistí tak volební číslo, kterým je celé číslo beze zlomku dělením vyšlé, rozdělí mandáty mezi skupiny I. a II. a nato mezi strany každé příslušné skupiny zvlášť podle zásad § 58; při tom je základem výpočtu součet všech hlasů straně v republice odevzdaných.

§ 60.

Kteří kandidáti jsou zvoleni ve II. a III. skrutiniu.

(1) Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve II. a III. skrutiniu za senátory podle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáti v pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině, zmíněné v § 55.

(2) Ostatní kandidáti na této kandidátní listině uvedení jsou náhradníky třetího skrutinia (§ 62).

§ 61.

Zápis a vyhláška volební.

(1) O jednání ústřední volební komise sepíše se zápis, který všichni členové podepíší. V něm budiž uvedeno, kteří kandidáti byli při skrutiniu prohlášeni za zvolené senátory a kteří jsou náhradníky.

(2) Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.

(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným senátorům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do senátu a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, prohlásil-li volební soud jeho volbu za neplatnou.

§ 62.

Jak nastupují náhradníci.

(1) Uprázdní-li se mandát, nastupují za sebou náhradníci téže volební strany v tom pořadí, v jakém byli zvoleni (§ 53, odst. 3) z kandidátních listin pro týž volební kraj, v němž byl kandidován senátor, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového náhradníka, nastupuje náhradník téže volební strany z třetího skrutinia podle pořadí, v němž byl uveden na kandidátní listině, zmíněné v § 55.

(2) Není-li náhradníka téže volební strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do senátu (§ 61, odst. 3.).

§ 63.

Stížnost proti volbám.

Stížnost proti volbám upravuje zákon o volebním soudě.

HLAVA SEDMÁ.

Ustanovení trestní.

§ 64.

Ustanovení § 58 zákona o řádu volebním do poslanecké sněmovny ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., platí také o trestných činech, spáchaných při volbách do senátu.

HLAVA OSMÁ.

Ustanovení všeobecná.

§ 65.

Dohlédací úřad.

Dohlédací úřad politický bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů, obci nařízených volebním řádem. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc komisí v tomto volebním řádě ustanovených, úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány nákladem obce. Obec má pak právo postihu na povolaných orgánech obecních.

§ 66.

Počet obyvatelstva.

Kde se v tomto zákone mluví o počtu obyvatelstva, je rozhodný stav podle výsledků posledního všeobecného úředního sčítání lidu.

§ 67.

Formuláře.

Formuláře vyhlášek, protokolů volebních komisí, seznamů hlasovacích a legitimačních lístků dodá správa státní zdarma.

§ 68.

Osvobození od kolků a poplatků.

Veškerá podání, protokoly, námitky, stížnosti ve věci voleb a přílohy k nim, jakož i ověření podpisů voličů na kandidátních listinách (§ 26) a kandidátů (§§ 28 a 32) jsou prosty kolků, a pokud nejde o ověření podpisů před veřejným notářem, i poplatků.

ČLÁNEK III.

§ 69.

Zrušuje se zákon ze dne 29. února 1920 č. 124 Sb. z. a n. o složení a pravomoci senátu se změnami, zavedenými zákony ze dne 10. července 1920, č. 431 Sb. z. a n., ze dne 15. října 1925, č. 206 Sb. z. a n. a ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb. z. a n.

§ 70.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Provedením jeho prověřuje se ministr vnitra.

Příloha.

Poznámka. Okresy v této příloze uvedené se rozumí ve volebních krajích I-VI okresy soudní, v ostatních volebních krajích okresy správní (obvody okresních úřadů).

Volební kraj prvý

se sídlem krajské volební komise v Praze volí..... 25 senátorů a rozděluje se na tyto volební okresy:

1. Volební okres prvý

tvoří Praha-Staré Město, Dolní Nové Město a Josefov.

2. Volební okres druhý

tvoří Praha-Horní Nové Město a Vyšehrad.

3. Volební okres třetí

tvoří Praha-Malá Strana, Hradčany, Dejvice, Sedlec, Vokovice, Veleslavín, Břevnov, Střešovice a Liboc.

4. Volební okres čtvrtý

tvoří Praha-Holešovice-Bubny a Bubeneč.

5. Volební okres pátý

tvoří Praha-Smíchov, Radlice, Hlubočepy, Malá Chuchle, Košíře, Motoly a Jinonice.

6. Volební okres šestý

tvoří Praha-část Královských Vinohrad od Prahy II. západně až k ulici Milešovské, náměstí krále Jiřího, ulicím Řipské, Letohradské a Charvátově.

7. Volební okres sedmý

tvoří Praha-zbývající část Královských Vinohrad od dělící čáry Milešovská ulice, náměstí krále Jiřího, ulice Řipská, Letohradská a Charvátová západně, Strašnice, Hostivař, Záběhlice, Michle, Krč, Bráník, Podol a Hodkovičky.