strana A - 3 mandáty,

strana B - 2 mandáty,

strana C - 1 mandát.

Zbývající dva mandáty obsadí se v druhém resp. třetím skrutiniu.

3. Kteří z kandidátů jsou zvoleni v prvém skrutiniu.

Vzorec pro výpočet procenta bude tento:

Hlk = Hlasy, jež obdržel kandidát na volebním okresu.

P opr. = Počet všech oprávněných voličů v okresu.

a)

Ze strany A odevzdalo hlasy větší procento voličů v okresu oprávněných těmto třem kandidátům, kteří tedy obdrží mandáty na tuto stranu v prvém skrutiniu připadlé:

Ostatní kandidáti strany A, pokud neobdrží mandátu v II. neb III. skrutiniu, by byli podle původního návrhu dra Krouského náhradníky, a to v tomto pořadí:

*) Kandidátu A 2 přidělen mandát v druhém skrutiniu, proto v pořadí náhradníků odpadá a pořadí náhradníků se tím mění.

b)

Ze strany B stejně obdrží mandáty kandidáti:

1. B 5 (53,65%),

2. B 6 (41,85%).

Náhradníky této strany by byli podle pořadí (návrh dra Krouského):

c)

Ze strany C obdrží mandát podle stejných zásad kandidát:

C 7 (44,44%).

Náhradníky této strany by byli podle pořadí (návrh dra Krouského):

B.

(Příklad jest z posledních voleb do senátu 27. října 1929).

Při I. skrutiniu obsazeny: 93 mandáty.

Při II. a III. skrutiniu zbývá obsaditi: 57 mandátů.

a) Druhé skrutinium.

(§ 52 dosavadního volebního řádu do poslanecké sněmovny, § 60 této osnovy).

1. Ústřední komise sečtla všecky zbytky hlasů těch stran z celé republiky, jež při I. skrutiniu dosáhly alespoň v jednom volebním kraji mandátu, a zjistila, že tento součet jest:

2,282.586

2. Komise dále zjistila součet všech volebních čísel ze všech 12 volebních krajů

519.316

a dělila tento součet dvanácti, čímž zjistila, že prostý průměr volebních čísel všech volebních krajů jest:

43.276.

3. Součet zbytků (pod č. 1.), dělený průměrným volebním číslem (pod č. 2.)

2,282.586: 43.276 = 52,

a tento podíl, t. j. číslo vyšlé dělením beze zlomku, dává počet mandátů, které se obsadí v druhém skrutiniu.

4. Jak se rozvrhnou tyto 52 mandáty na jednotlivé strany?

Součet zbytků těch stran z celé republiky, jež při I. skrutiniu dosáhly aspoň v jednom volebním kraji mandátu, dělí se počtem mandátů, jež jest v II. skrutiniu obsaditi, zvětšeným o jednu:

2,282.586: 53 (52 + 1) = 43.067,

a tento podíl - číslo vyšlé dělením a beze zlomku - jest číslem volebním pro II. skrutinium.

Ústřední komise pak přikázala každé straně tolik mandátů, kolikrát je toto volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu ze všech volebních krajů vykázaných. A poněvadž tímto způsobem bylo obsazeno jen 45 mandátů, přidělila zbývajících 7 mandátů postupně těm stranám, jež vykázaly největší zbytek po vykonaném dělení.

Podle toho obdržely jednotlivé strany:

b) Třetí skrutinium.

(§ 53 dosavadního volebního řádu do poslanecké sněmovny, § 61 této osnovy).

Ve třetím skrutiniu bylo přiděliti 5 mandátů (150 - 93 - 52).

Ústřední volební komise rozdělila na dvě skupiny strany, k nimž se v druhém skrutiniu přihlíželo:

Skupinu I. (listiny menšinové) tvořily strany, jichž kandidátní listiny mají číslo 2 (maď.), 3 (něm.), 4 (něm.), 17 (něm.) a 19 (něm.).

Skupinu II. (listiny ostatní) tvořily strany, jichž kandidátní listiny mají číslo 1, 8, 10, 12, 13, 14, 15, 16 a 18.

Sečetly se hlasy, jež obdržely strany skupiny I. a hlasy, jež obdržely strany skupiny II.

Ústřední volební komise rozdělila strany, k nimž se v druhém skrutiniu nepřihlíželo, ve dvě skupiny - A a B. K stranám těm nepřihlíželo se - ve smyslu §§ 51 a 49 zákona, jímž odpovídají §§ 62 a 60 této osnovy - buď proto, že nedosáhly mandátu ani v jednom kraji, anebo proto, že nepodaly pro druhé a třetí skrutinium kandidátních listin.

Skupinu A (listiny menšinové) tvoří strany, jichž kandidátní listiny mají číslo 6 (něm.), 7 (maď.) a 5 (pol.). ⁷)