Ein Teil der selbständigen Handwerker, darunter auch Kaufleute, dann die verhältnismässig zahlreich vorhandenen Beamten und Industriearbeiter, bringen heute den Konsumvereinen der Konsumgenossenschaftsbewegung, wegen ihrer angeblich wirtschaftlichen Vorteile, jenes grosse Interesse entgegen, welches sich deutlich in der Zahl der organisierten Konsumenten und den Grosseinkaufsgenossenschaften durch die Mitgliederzahl und durch den Umsatz ausdrückt.

Greift die Regierung dem Gewerbestand selbst nicht durch die Schaffung eines Beirates für die Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften für die gewerblichen Produzenten unter die Arme und fördert die Regierung die weitere Entwicklung der Genossenschaften zu Gunsten des Gewerbeund Handelsstandes nicht, so besteht die Gefahr, dass Gewerbe und Handel, die wirtschaftlich Schwachen, von der einen Seite durch die organisierten Konsumenten und von der anderen Seite durch die Kartelle und Trust's wirtschaftlich erdrosselt werden.

Prag, den 19. Dezember 1929.

Köhler, Teschner, Dr. Jesser, Füssy, Dr. Hilgenreiner, Stolberg, Fr. Scholz, Tschapek, Böhr, Richter, Tichi.

Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 58.

Podepsaní navrhují:

Senát račiž se usnésti:

ze dne.........,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

U ministerstva obchodu, průmyslu a živností se zřizuje k podávání posudků o hospodářských věcech, jež se týkají výdělkových a hospodářských družstev, a o nejdůležitějších opatřeních ve věcech úpravy družstevnictví pro živnostenské výrobce pro celé území československého státu poradní sbor pod jménem >Státní družstevní poradní sbor<.

Sídlem státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce jest Praha.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce podává ministerstvu obchodu, průmyslu a živností své posudky buď na návrh tohoto ministerstva nebo z vlastního podnětu.

Funkční období zvolených členů tohoto poradního sboru činí 3 léta.

Členové státního družstevního poradního sboru musí býti svéprávní čsl. občané a jsou jmenováni:

1. ze zástupců jednotlivých obchodních a živnostenských komor,

2. ze zástupců říšských a zemských družstevních svazů tak, že ministerstvo obchodu, průmyslu a živností z osob, navržených jednotlivými zájemníky, jmenuje za každou obchodní a živnostenskou komoru jednoho člena, za každých 500 členů příslušného svazu rovněž jednoho člena.

Navrhující organisace má navrhnouti dvojnásobný počet osob, než kolik členů státního družstevního poradního sboru podle tohoto místa zákona má býti za ni jmenováno.

K zájemníkům, kteří se hlavně přibírají jako členové k poradnímu sboru výdělkových a hospodářských družstev, patří tato družstva

a) záloženské a úvěrní spolky a úvěrní družstva,

b) spolky pro nákup surovin (spolky pro společný nákup surovin a polotovarů),

c) prodejní družstva, skladištní družstva (spolky pro společný prodej živnostenských výrobků),

d) výrobní družstva (spolky pro výrobu předmětů a prodej na společný účet),

e) dílenská družstva (spolky pro opatřování předmětů pro používání na společný účet),

f) stavební družstva (spolky pro zřizování bytů a dílen).

Funkční období členů státního družstevního poradního sboru činí 3 léta.

Vystoupí-li člen státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce před uplynutím funkčního období, jmenuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností na návrh dotyčné organisace, za kterou onen člen byl ustanoven, náhradníka.

Dosavadní členové mohou po uplynutí funkčního období býti znovu voleni.

Družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce volí ze svého středu předsedu a jeho náměstka prostou většinou hlasů a jest třeba, aby volební schůze se mohla usnášeti, přítomnosti alespoň 10 členů.

Volba předsedy a jeho náměstka podléhá potvrzení ministerstva obchodu, průmyslu a živností.

Družstevní poradní sbor jedná

a) v plenu,

b) ve zvláštních výborech, které stanoví plenum.

Státní družstevní poradní sbor schází se podle potřeby, nejméně však čtyřikrát do roka.

V pozvání nutno uvésti předmět jednání.

Na žádost alespoň jedné čtvrtiny členů dlužno svolati státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce nejdéle do čtyř týdnů po podání žádosti u ministerstva veřejných prací k mimořádné schůzi.

Schůze státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce nejsou veřejné. Jednotlivá ministerstva mohou však ke schůzím vysílati své zástupce.

Předseda může do plena nebo do schůzí výborových pozvati také znalce, kteří nejsou členy státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce podává své posudky usnesením, jež se děje většinou hlasů jednotlivých členů, při čemž ke způsobilosti usnášeti se je třeba přítomnosti 10 členů státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce.

Při rovnosti hlasů dlužno oba návrhy, o kterých se hlasovalo, sděliti ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Mínění, která nesouhlasí s usnesením, dlužno na žádost protokolovati a zápisy, jež dlužno vésti o schůzi, rovněž předložiti ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce má právo zřizovati zvláštní výbory, jejichž svolávání má se díti obdobně podle § 5.

Tyto výbory, jež se mohou skládati nejvýše z 10 osob, volí svého předsedu samy.

Ustanovení § 5, odstavců 2-5, platí obdobně také pro výbory a jednacím řádem, budiž stanoveno, pokud výbory mohou podávati konečné posudky, o kterých pak platí obdobně ustanovení § 5.

Stanovení jednacího řádu státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce a výborů přísluší poradnímu sboru samému a podléhá schválení ministerstva obchodu, průmyslu a živností.

Kancelářské práce státního družstevního poradního sboru obstarává ministerstvo obchodu, průmyslu a živností.

Úřad členů státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce jest úřadem čestným.

Členové, kteří nebydlí v obvodu Velké Prahy, mají nárok na dietu 30 Kč denně a na náhradu cestovného (jízda vlakem 2. třídou) z místa svého bydliště a zpět, ze státních peněz.

Státní zaměstnanci mají nárok na dietu a cestovné podle pravidel platných pro státní zaměstnance.

Seznamy výloh předkládati dlužno ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřen jest ministr obchodu, průmyslu a živností.

Odůvodnění:

Poměry družstev upraveny jsou, jak známo, zákonem o výdělkových a hospodářských družstvech.

Pro řemesla a pro živnosti mají družstva značně velký význam, jsou pro budoucnost nejlepším a nejúčinnějším prostředkem, aby se řemeslnickému stavu semknutím znovu pomohlo a aby se stal proti velkokapitálu výkonu schopným, na čemž nemění ničeho ani ta okolnost, že se veliký význam družstev bohužel dnes ještě v mnohých kruzích řemeslnických podceňuje a že konkurenční závist mezi řemeslnickými družstvy utvoření družstva znemožňuje.

V Československém státě množí se v průmyslu a v obchodu monopolistické tendence, které dnes malému řemeslníku a obchodníku znemožňují, aby své suroviny bral z prvního pramene.

Nynější právní řád nezná mezí pro krvelačný, malého řemeslníka a obchodníka ničící kapitál, poněvadž trusty, kartely atd. nabývají hrozivé převahy.

Velké banky v úzkém spojení s kartely a trusty ovládají dnes hospodářství, místo aby mu sloužily.

Kartely a trusty zabraňují tomu, aby tisíce řemeslníků a obchodníků nemohly jako kdysi bráti suroviny z prvního levného pramene.

Tímto vyloučením nákupu zboží z prvého pramene jsou

1. tisíce řemeslníků a obchodníků vydáni všanc úplnému zproletarisování,

2. tímto způsobem se také lichvářsky vykořisťují spotřebitelé a

3. hospodářsky silný, velkobanka, která netvoří produktivně, nýbrž jen spekuluje, rdousí takto hospodářsky slabého.

Velkokapitál na jedné straně a konsumenti na straně druhé se spojují a ničí tak vyrábějící střední stav.

Vláda, která nyní připravuje návrh zákona na zřízení komory spotřebitelů, trpí, aby na straně velkokapitálu bez zákazu pracovaly kartely a trusty.

Že takováto velice politování hodná krátkozrakost může nésti ovoce jen nejhorší, jest na bíledni, z kteréhožto důvodu zřízení poradního sboru pro výdělková a hospodářská družstva, přičleněného ministerstvu obchodu, průmyslu a živností, jest velice důležité, ježto rozvoj družstev nejen mezi spotřebiteli, nýbrž především také mezi malými výrobci, tedy řemeslníky a také obchodníky, znamená nezadržitelnou hospodářskou nutnost.

Pohlédněme na technický rozvoj zemědělský v zemích republiky ve srovnání s družstevnickou organisací v živnostech a v obchodu.

Zemědělským družstvům předcházely na venkově úvěrní spolky.

Zemědělské komory podporovaly zemědělská družstva mnohem více nežli vláda živnostenská hospodářská družstva.

Úhrnem bylo v Československu dne 1. ledna 1922 mezi 12.336 družstvy 6.809 zemědělských družstev s více než 500.000 členů a s vklady přes půldruhé miliardy.

Zemědělská družstva spojena jsou v 11 svazů zemědělských družstev, které zase spojeny jsou v >Centrokooperativě<, hlavním svazu zemědělských družstev.

Ze 7.486 výdělkových a hospodářských družstev (vyjímaje úvěrní družstva) připadá dne 1. ledna 1921 40.12% na družstva zemědělských výrobců.

Počet úvěrních družstev živnostníků a obchodníků rovná se nule proti ohromné organisaci úvěrních družstev zemědělských výrobců.

Potřebě úvěru zemědělských výrobců slouží okresní hospodářské záložny jakož i úvěrní družstva podle systému Schultze-Delitzschova (záložny) jakož i podle systému Raiffeisenova (raiffeisenky).

V Čechách bylo roku 1920 166 okresních hospodářských záložen (z toho 42

německým jazykem jednacím), jejichž kmenové jmění činilo 18,650.000 Kč.

Vklady činily 1019,246.000 Kč, půjčky záložnami poskytnuté 395,839.000 Kč.

V československých zemích bylo (1919) 1.245 úvěrních družstev systému SchultzeDelitzschova. Z 1.203 úvěrních družstev je 893 českých, 307 německých, 3 polská, splacené podíly dosahují výše 54,630.000 Kč, reservy činí 10,036.000 Kč, poskytnuté půjčky obnášejí 997,071.000 Kč.

Pokud jde o raiffeisenky, platila za rok 1920 tato čísla: bylo 3785 raiffeisenek, z toho 2587 českých, 1135 německých, 63 polských (podáno 3665 statistických dat).

Shora zmíněnými číslicemi je tudíž naznačeno obrovské družstevní hnutí zemědělských výrobců, kdežto vlastní hospodářské družstevní hnutí živnostníků utrpělo následky deflační politiky a předešlou hospodářskou krisí právě tak jako podniky kapitalistické.

Existence obchodníků je stále více ohrožována novým postupem konsumních spolků, ježto družstevní sémě rochdaleské na perutích bouře se rozšiřuje po celém světě.

Jak mocný je rozvoj hnutí konsumních spolků, nechť ujasní následující číslice: valná část konsumních družstev je v Československu přičleněna k velkonákupně.

Tato jest dodavatelskou ústřednou německých dělnických konsumních spolků v Československu.

Ona vede všechno možné zboží, které pro dělnickou domácnost přichází v úvahu, od chleba a mouky až ke skořici, od knoflíku ke kalhotám až k úplné výbavě prádla.

Část zboží odebírá se ve velkém přímo z továren (živnostníkům v tom zabraňují kartely) a postupuje se s pouhou přirážkou na výlohy konsumním spolkům, druhá část vyrábí se ve vlastních podnicích.

Obrat velkonákupního družstva stoupal od začátku vývoje takto:

Veškeré velkonákupní společnosti v Československu měly tyto číslice obratu:

Česká velkonákupní společnost..... 980,355.329 Kč,

Německá velkonákupní společnost.... 459,422.672 Kč,

Česká nákupna úřednická..... 79,000,000 Kč.

O sanaci konsumních spolků vláda opětovně uvažovala.

Jak oznamují poloúřední vládní listy, zamýšlí se ze státních prostředků věnovati obnos 250 milionů pro sanaci konsumních spolků.

Živnostenská výdělková a hospodářská družstva nedostala dosud ani nejmenší podpory nebo pomoci od státu. Bez záchrany ponechána byla obchodní a živnostenská velkonákupní družstva svému zhroucení.

Obrovský počet konsumních družstev v poslední době zase vzrůstá. Vedle úpadku řemesel upadají existence obchodníků.

Brzo zajdou doby, půjde-li to tak dále, (existují sice ještě ve zcela malých poměrech), kdy tovaryš nebo pomocník a učedník spal se svým šéfem pod jednou střechou a jedl u jednoho stolu.

Část samostatných řemeslníků, mezi nimi také obchodníci, pak poměrně četně zastoupení úředníci a průmysloví dělníci projevují dnes ke konsumním spolkům, k hnutí konsumního družstevnictví pro domnělé jejich hospodářské výhody veliký zájem, který se zřetelně projevuje v počtu organisovaných konsumentů a ve velkonákupních družstvech počtem členů a obratem.

Jestliže vláda sama nepomůže živnostenskému stavu utvořením poradního sboru pro výdělková a hospodářská družstva živnostenských výrobců a nebude-li vláda podporovati další rozvoj družstev ve prospěch stavu živnostenského a obchodnického, pak je zde nebezpečí, že živnosti a obchod, činitelé to hospodářsky slabí, zardouseni budou s jedné strany organisovanými spotřebiteli a s druhé strany kartely a trusty.

V Praze, dne 19. prosince 1929.

Köhler, Teschner, dr Jesser, Füssy, dr Hilgenreiner, Stolberg, Fr. Scholz, Tschapek, Böhr, Richter, Tichi.