f) von der Umsatzsteuer sind die Lieferungen und der Verkauf aller Lebensmittel einheimischen Ursprungs zu befreien;
6. die Ueberschreitung des Kontingentes bei der Einfuhr von Schweinen aus Polen über die im Handelsvertrage angeführten Menge nicht zuzulassen;
7. die strenge Einhaltung der Veterinärmassnahmen an den Grenzen und auf den Bahnen anzuordnen, damit die Zucht einheimischer Tiere von der Verschleppung ansteckender Krankheiten geschützt werde;
8. der Staat möge auch durch finanzielle Hilfe zum Ausbau einer zweckmässigen Absatzorganisation für die Lieferung und Verwertung von Vieh und tierischen Produkten einheimischer Herkunft beitragen;
9. unserer Zuckerindustrie und der Rübenproduktion sind weitere Steuererleichterungen zu gewähren, insbesondere die Ermässigung der Verbrauchssteuer von Zucker;
10. eine besondere Produktionsabgabe für die industrielle Verarbeitung von Mais einzuführen;
11. die Transitlager für Hopfen aufzuheben und seine Ausfuhr durch geeignete Vorkehrungen in den Handelsverträgen namentlich durch die Sicherung des Provenienzschutzes des Hopfens auch im Auslande zu unterstützten;
12. die Entwicklung unserer Flachsproduktion zu unterstützen durch Vorbehalt der Lieferungen für staatliche und öffentliche Anstalten an jene Fabriken, welche ausschliesslich aus einheimischen Flachs produzieren, und weiters die Flachsförderungsaktion um die Bestrebungen der Brechindustrie zu unterstützten;
13. durch eine finanzielle Unterstützung die Wiedergutmachung der durch die Fröste für unseren Obstbau entstandenen Schäden zu ermöglichen und dessen Bestrebungen nach Qualitätsproduktion, nach Sortierung und Verkauf des Obstes nach amerikanischem Muster zu unterstützen.
Prag, am 15. Jänner 1930.
Luksch, Kahler, Stöhr,
Ad. Scholz, Spies, Ikert, Pivko, Lichtneckert, Šelmec, Dr. Bačinský, Dresler, Danko.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 79.
Překlad.
Návrh
senátorů J. Luksche, J. Kahlera, R. Stőhra a soudr.
na vydání vládních opatření, která by měla zmírniti stávající zemědělskou krisi.
Naše zemědělství nalézá se v nebývalé výrobní a odbytové krisi. A můžeme říci, v přímé krisi existenční. Nenastane-li rychle zlepšení a nepostará-li se vláda co možno nejrychleji o pomoc, pak jdeme vstříc vážným dobám a přímým hospodářským otřesům. Zemědělci již vyčerpali své úspory, nemohou dnes obdržeti potřebný úvěr, stejně jako nemohou prodati své zásoby. Zbývá jim jen, aby přešli od formy intensivního k extensivnímu hospodářství, jež znamená propuštění valné části dělnictva, které hledati bude obživu v jiných odvětvích výrobních, zejména v průmyslu, čímž zvýší se počet nezaměstnaných a zvýšenou nabídkou práce zhorší se situace průmyslového dělnictva.
Zemědělská krise je dnes takového rozsahu, že ohrožuje veškeré naše národní hospodářství, poněvadž od prosperity zemědělství bezprostředně závisí více než polovina obyvatelstva a nepřímo také dalších jeho 45%, poněvadž zemědělci jsou hlavní součástí našeho domácího trhu. Klesne-li kupní síla našich zemědělců, jest zmenšen, význam domácího trhu a přece musí snad všechna odvětví průmyslová v prvé řadě počítati právě s tímto trhem, poněvadž jest pro ně nejbezpečnějším a poněvadž se naň mohou dostati beze všech celních závor a poněvadž ve většině případů výhradně domácí trh umožňuje našemu průmyslu vývoz. Předešlého roku byli jsme často znepokojování zprávami, že jsme v tom neb onom měsíci měli passivní obchodní bilanci. Pro náš stát a pro jeho veškeré národní hospodářství a všechno jeho obyvatelstvo jest nezbytnou nutností, aby naše platební a obchodní bilance byla alespoň v rovnováze, poněvadž my, jako dosud většina evropských států, nemáme svou korunu plně krytu zlatem, i nemohli bychom po delší dobu snésti passivní obchodní a platební bilanci, a nikdo nedovedl by za takovéhoto stavu udržeti kurs naší koruny. Tím ohroženy by byly všechny oběti, jež naše obyvatelstvo ať ve formě dávky z majetku, ať ve formě vysokých daní přineslo právě za účelem zabezpečeni naší měny. A tu patrně nebudeme moci, jako dosud, dosáhnouti přebytků nebo alespoň rovnováhy v obchodní a platební bilanci vzestupem vývozu, nýbrž musíme, jako jiné státy, tuto rovnováhu chrániti omezením přebytečného dovozu. A je-li zde nějaký dovoz zbytečný, pak jest to dovoz obilí a mouky. Všechny tyto důvody mluví pro to, aby se ihned přikročilo k řešení hospodářské krise a s ní spojené krise našeho mlýnského průmyslu. Podepsaní mají za to, že jedním z nejbezpečnějších prostředků jest zvýšení celní ochrany a úprava dovozních listů v ten způsob, jak to má na mysli dnes současně podaný jiný návrh, poněvadž se zvýšením cel vyrovnávají rozdíly mezi výrobními náklady, které má naše zemědělství a mlýnský průmysl, a výrobními náklady, které má zemědělství a mlýnský průmysl států, které k nám dovážejí. Bylo by dlužno vyrovnati také nespravedlnost, že máme nejnižší cla na obilí a mlýnské výrobky v celé střední Evropě, mnohem nižší nežli průmyslové státy Německo, Francie, Italie atd. Jest omylem, domnívá-li se někdo, že vyhověti těmto celním požadavkům znamená nějaký dar pro náš mlýnský průmysl a zemědělství, nikoli - zvýšená, cla dává stát vlastně sobě samému, neboť jen tak může od našeho zemědělství a mlýnského průmyslu žádat, aby jako dosud plnily své povinnosti sociální, platily daně atd. Bohužel zavázali jsme se přes naše protesty a naše varovné hlasy v obchodní smlouvě s královstvím Uherským, že po dobu trvání této smlouvy celou řadu cel na zboží nezvýšíme, kdy právě zemědělství co nejnutněji potřebuje zvýšení cel. A i když předpokládáme, že naše vláda pokud možno rychle bude s královstvím Uherským vyjednávati o odstranění nedostatku této obchodní smlouvy, a že také u druhé smluvní strany bude zde porozumění a ochota vyjednávati o národohospodářských potřebách našeho státu, může to přece jen trvati delší dobu, nežli vyjednávání bude míti positivní výsledek a nežli zvýšená cla mohou vstoupiti v platnost. Naše zemědělství a mlýnský průmysl potřebují však ihned pomoci a každý den průtahu znamená podstatné zhoršení hospodářské a finanční situace našeho zemědělství a našeho mlýnského průmyslu, a proto žádáme opatření, která může vláda ihned provésti, při tom však zdůrazňujeme nejvíce, že projev tohoto přání ani v nejmenším neznamená, že ustupujeme od kardinálního požadavku zvýšení cel a úpravy dovozních listů a od ostatních opatření, která jsou obsažena v našem návrhu na změnu celního sazebníku.
Vláda může ihned donutiti mlýny k přednostnímu vymílání pšenice a žita domácího původu a zavésti stejnou povinnost k míchání dovezených druhů mouky s domácími druhy ve stejném poměru. Nutiti mlýny k přednostnímu vymílání žita a pšenice domácího původu podle podobné úpravy v Německu přineslo by samo sebou oživení trhu a zvýšení kupní síly našich mlýnů a tím také zvýšení odbytu domácího obilí, poněvadž by nemohl míti praktické výsledky, ježto podle statistických dat je poměr mezi semletým domácím a cizím obilím v období od 1. srpna 1928 do 1. srpna 1929 asi tento:
sklizeň domácí zimní
pšenice (sklizeň 1928) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132.828 vagonů
sklizeň domácí letní
pšenice (sklizeň 1928) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,332 vagonů
dohromady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140.160 vagonů,
od toho dlužno odečísti
potřebu osiva asi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.000 vagonů
zbývá tudíž pro konsum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126.160 vagonů.
Dovoz cizí pšenice činil v této době 22.366 vagonů. Podle toho bylo u nás semleto jen 18% cizí pšenice. Ale spojení mlecí povinnosti s povinností k míchání dovezené mouky s domácí moukou a logicky z toho vyplývající zákaz prodeje a obchodu s nemíchanou cizozemskou moukou měl by význam jak pro naši mlýnskou výrobu a zemědělství, tak také blahodárné účinky pro konsum. Stoupl by tím odbyt domácí mouky a tím také možnost prodeje a poptávka pro domácí obilí. Zdůrazňujeme, že toto opatření by mělo také výchovný vliv pro náš konsum, který by poznal, že mouka z našeho obilí je stejně dobrá jako mouka dovezená. U nás jsme své konsumenty alespoň pokud jde o nákup zemědělských výrobků a mouky nevychovali tak jako v jiných státech, kde následkem důkladné propagandy a poučení konsumentů dává se vždy přednost domácím výrobkům před cizími. V cizině klade se veliký důraz na to, aby tímto způsobem podporován byl odbyt domácího zboží. Každý Angličan je již sám sebou vychován tak, že žádá nejen doma zboží se značkou >Made in England< - vyrobeno v Anglií - nýbrž že takovéto zboží žádá také v cizině, ať již se léčí v Karlových Varech anebo pěstuje zimní sport ve Švýcarsku. U nás se bohužel dává přednost cizí mouce, ať to již je maďarská nebo kanadská i když je o 1 Kč za kilogram dražší. Zrovna v poslední době byli jsme svědky toho, jak zejména denní listy stran, které samy o sobě vždy tvrdí, že jsou ochránci konsumentů, stále poukazují k tomu, že ani naši pekaři ani hospodyně nevystačí bez cizozemské mouky, Zde se pracuje s vyloženými nepravdami proti domácí výrobě k podpoře cizozemského dovozu. Vždyť přece pekaři v míru vystačili bez americké mouky, a vidíme, že bez této vystačí ve Francii a v Německu, kteréžto země dovážejí nepatrné množství cizí mouky, a Německo má mnohem horší pšenici nežli je naše. Zemědělské obyvatelstvo na venkově spotřebuje mouku výhradně z domácího obilí a nikdo nemůže tvrditi, že výrobky venkovských hospodyněk jsou horší nežli výrobky městských.
Nepoškodilo by tedy nucené míchání cizí mouky s domácí moukou konsumenty, nezhoršilo by kvalitu mouky a prospělo by naším konsumentům a to ihned ve dvojím směru: zvýšený odbyt mouky vedl by ke zvýšenému zaměstnání našich mlýnů a tím k levnější výrobě a pak jsou domácí mouky lacinější nežli cizozemské mouky. Kdežto maďarská mouka v prodejnách pro pekaře a obchodníky stojí průměrně 3.40 Kč a americká 3.90 Kč za 1 kg, je cena stejně semleté mouky stejné jakosti českého původu 2.80 Kč. Nelze tudíž zde mluviti o nějaké ochraně konsumentů, když se dovoluje dovoz cizí mouky, platí-li se za to tak vysoké ceny. Upozorňujeme na to, že jsme v celé Evropě dováželi nejvíce mouky, poněvadž dovážíme 15 kg mouky ročně na jednoho obyvatele, kdežto Anglie dováží 13.4 a průmyslový stát Německo jen 0.7 kg. Také v absolutních číslicích jsme dovezli více nežli Německo a to proti německému dovozu 4.400 vagonů mouky činil náš dovoz plných 18.000 vagonů. Míchání mouky se ve Francii plně osvědčilo.
Ve smyslu zákona o potravinách, u nás platného, není u nás dovoleno umělé bílení mouky. Může býti spor mezi obhájci a protivníky této přípravy mouky, zdali je účelnou čili nic. Podepsaní jsou přesvědčeni, že naše mouky nepotřebují chemického bílení. Ale jistě není rozdílu v názorech, že spravedlnost vyžaduje toho, aby se v této věci postupovalo stejně proti domácím mlýnům jako proti cizozemským mlýnům. U nás se to dosud neděje, dovážejí se naopak tisíce vagonů chemicky bílené mouky, která tedy podle našich platných zákonů je falšována. Zde musíme projeviti svůj podiv nad tím, že naše úřady, zejména ministerstvo zásobování, v této příčině neučinily ničeho na ochranu našich konsumentů. A přece je kontrola snadno možná a dlužno jen při prodeji zjistiti, zdali mouka odpovídá našim předpisům o potravinách a není-li tomu tak, pak dlužno toto falšování potravin trestati. Jistě by pak všichni, kdož prodávají cizozemskou mouku žádali od svých dodavatelů zajištění, že mouka není uměle bílena. Věc bylo by lze zjednodušiti, tím, že by se prováděla kontrola na hranicích při dovozu mouky. Musíme se odhodlati k tomu, platný zákon prováděti nejen vůči našim občanům, nýbrž také oproti cizozemským velkomlýnům.
Žádáme novou úpravu a snížení železničních sazeb pro obilí a mouku, při čemž považujeme za vyloučeno, aby se jako dosud při používání t. zv. přístavních a svazových tarifů dopravovalo cizozemské obilí a mouka levněji nežli naše zboží. Očekáváme s určitostí, že snížených tarifů pro železniční personál a konsumní spolky nebude používáno pro dopravu cizozemského obilí a cizozemské mouky.
Máme u nás zákon, podle kterého státní dodávky mají býti vyhrazeny v prvé řadě pro zboží domácího původu. Žádáme, aby tento zákon prováděn byl také při dodávkách obilí a mouky, a aby rozšířen byl na všechny veřejné ústavy a instituce, tak aby se nemohly opakovati podobné případy, jako případ jistého dobročinného ústavu hlavního města Prahy, který při vypisování dodávky mouky v podmínkách přímo předepisoval cizozemskou mouku.
Finanční správa musí si uvědomiti těžkou hospodářskou a finanční situaci našeho zemědělství a mlýnského průmyslu a podle toho jednati. Tam, kde poplatník ve svém podniku ztrácí, je těžko předpisovati a žádati zaplacení výdělkové a důchodové daně a dlužno vzíti zřetel k jeho finančním schopnostem také při vymáhání starších daňových nedoplatků. Máme za to, že by jak pro zemědělské kruhy výrobní tak také pro konsumenty bylo s výhodou, kdyby pro potraviny domácího původu daň z obratu byla zrušena.
Stejně jako pěstování obilí nalézá se v těžké situaci chov dobytka a poměry v něm se zhorší. Vedle celních opatření, která uvádíme ve svém dnešním druhém návrhu, je zapotřebí provésti ihned omezení dovozu z Polska, tím že se dodrží dovozní kontingent, uvedený v polské smlouvě, Na ochranu zdravotního stavu našeho chovu dlužno přísně dbáti veterinářských opatření na hranicích a na drahách. Je zapotřebí, aby stát přispíval k vybudování účelné odbytové organisace.
Situace našeho cukerního průmyslu a našeho řepařství se oproti dřívějším letům nejen nezlepšila, nýbrž ještě poklesem ceny cukru na světových trzích zhoršila. Nutno tudíž poskytnouti další daňové úlevy, zejména snížení spotřební daně na cukr, jež by také přispělo ke zvýšení domácího konsumu.
Na ochranu našeho bramborářství dlužno mimo zavedení cel a dovozních listů pro brambory a škrob také v zájmu odstranění těžké krise domácího škrobařského průmyslu zavésti zvláštní výrobní dávku pro průmyslové zpracování kukuřice.
Pro zmírnění a překonání krise našeho chmelařství dlužno provésti ochranu původu našeho chmele rovněž na domácím trhu jako také zejména v cizině, nutno úplně zrušiti transitní skladiště pro chmel a dlužno podporovati vývoz chmele do ciziny úlevami, zjednanými pomocí obchodních smluv. Naše lnářství nalézá se v dlouholeté, vleklé krisi a je zapotřebí podporovati toto odvětví výroby zemědělské v hornatých krajinách nehledě k ochraně celní, také bezprostředním podporováním družstevního a malého lnářského průmyslu, aby povznesena byla jeho technická výroba. Dodávky pro veřejné ústavy, zejména pro vojenskou správu, nemocnice atd., vyhraženy buďtež jen takovým továrnám, které vyrábějí výhradně z domácích surovin. Mimo to podporováno budiž lnářství v hornatých krajinách účelnými podpůrnými akcemi.
Naše ovocnářství, které se nalézá na vysokém stupni, bylo neobyčejně poškozeno abnormálními mrazy Dlužno také finanční pomocí státu umožniti obnovení našich sadů a nutno podporovati snahy po kvalitativní produkci, třídění ovoce a jeho prodeji po americkém vzoru. Upozorňujeme znovu na to, že krisi našeho obilnářství, chovu dobytka a mlýnské výroby dlužno řešiti rychle, energicky a s rozvahou, neboť jen tak čeliti budeme těžké krisi, našeho veškerého státního hospodářství.
Splnění těchto požadavků nepoškodí žádnou výrobu a žádnou vrstvu obyvatelstva nýbrž naopak umožní, aby se udržely a umožní další rozkvět netoliko našeho zemědělství, nýbrž také průmyslu, živností a obchodu, zkrátka rozvoj našeho veškerého národního hospodářství, které potom bude s to, aby plnilo svou daňovou povinnost vůči státu a aby také vyhovělo mzdovým a sociálním potřebám našeho dělnictva.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní:
Slavný senáte račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby na zmírnění existenční krise zemědělství a mlýnského průmyslu
1. zavedla povinnost míchati cizí dovezenou mouku s domácí a logicky z toho vyplývající zákaz prodeje a obchodování s míchanou cizí moukou, jakož i povinnost mlýnů k přednostnímu vymílání žita a pšenice domácího původu;
2. aby ve smyslu zákona o potravinách zakázala dovoz uměle bílené mouky a prodej této mouky stíhala podle zákona o falšování potravin.
3. aby snížila železniční sazby za dopravu obilí a mouky a zabránila, aby pomocí t. zv. přístavních a svazových tarifů cizozemské obilí a mouka nebyly dopravovány levněji nežli domácí zboží. Snížených tarifů pro železniční personál a konsumní spolky nesmí se používati pro dopravu cizozemského obilí a cizozemské mouky;
4. aby veřejné dodávky obilí a mouky vyhradila jen pro zboží domácího původu;
5. při předpisování a vybírání daní budiž vzat největší zřetel k zemědělské krisi tím, že
a) všechny daňové rekursy zemědělců a mlýnů a žádosti za mimořádné daňové úlevy podle zákona č. 35 z r. 1924 vyřízeny budou příznivě;
b) se zřením k mimořádné situaci a k nedostatku hotových finančních prostředků u zemědělců a mlynářů upuštěno budiž vůbec ode všech exekucí pro daňové nedoplatky;
c) pro starší daňové nedoplatky buďtež podle hospodářských poměrů poplatníkových povoleny lhůty;
d) úroky z prodlení při dlužných daních sníženy buďtež ze 7 na 5%;
e) budiž nařízeno, aby dotazníky, jimiž poplatníci mají vysvětliti jednotlivé body svého přiznání, neztrácely se ve zbytečných podrobnostech, nýbrž aby se soustředily na podstatu věci, při čemž poskytnouti dlužno dostatečnou lhůtu pro odpověď;
f) od daně z obratu osvobozeny buďtež dodávky a prodej všech potravin domácího původu;
6. překročení kontingentu při dovozu vepřů z Polska nad množství uvedené v obchodní smlouvě nebudiž dovoleno;
7. nařízeno budiž přísné dodržování veterinářských opatření na hranicích a na drahách, aby chráněn byl chov domácích zvířat před zavlečením nakažlivých nemocí;
8. stát nechť přispěje také finanční pomocí k vybudování účelné odbytové organisace pro dodávku a zužitkování dobytka a zvířecích výrobků domácího původu;
9. našemu cukernímu průmyslu a řepařství poskytnuty buďtež další daňové úlevy, obzvláště snížení spotřební daně z cukru;
10. zavedena budiž zvláštní výrobní dávka pro průmyslově zpracování kukuřice;
11. zrušena buďtež transitní skladiště pro
chmel a podporován budiž jeho vývoz vhodnými opatřeními v obchodních smlouvách, zejména zabezpečením ochrany původu chmele také v cizině;
12. vývoj našeho lnářství podporován budiž vyhrazením dodávek pro státní a veřejně ústavy těm továrnám, které vyrábějí výhradně z domácího lnu a podporována budiž dále akce na podporu lnářství a snahy lnářského průmyslu;
13. poskytnuta budiž finanční podpora pro náhradu škod způsobených mrazy na našem ovocnářství a podporovány buďtež jeho snahy po kvalitní výrobě, po třídění a prodeji ovoce podle amerického vzoru.
V Praze, dne 15. ledna 1930.
Luksch, Kahler, Stőhr,
Ad. Scholz, Spies, Ikert, Pivko, Lichtneckert, Šelmec, dr Bačinský, Dresler, Danko.