Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 99.

Návrh

senátorů Jos. Hubky, Frant. Merty, Jul. Komrse, F. F. Plamínkové, Ant. Šolce a spol.,

aby vydán byl zákon o živnostenských školách.

 

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se na tomto zákoně:

Zákon

ze dne...........

o živnostenských školách.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

Hlava I.

Základní ustanovení.

Účel a rozdělení.

§ 1.

1. Živnostenské školy mají za účel pravidelným vyučováním doplňovati a ucelovati odborné i občanské vědomosti žáků a tak výchovné na ně působiti, jak toho je zapotřebí pro budoucí úspěšnou činnost v jejich povolání a pro život občanský.

2. Školy ty jsou:

a) všeobecné, určené pro různá pracovní odvětví,

b) odborné, určené pro určité odvětví pracovní neb určité skupiny příbuzných odvětví pracovních.

Povinná docházka, veřejnost.

§ 2.

Školy, zřízené podle II. hlavy tohoto zákona, jsou školami veřejnými a povinnými pro osoby uvedené v § 3, zaměstnané v místním školním obvodu (§ 4).

Žáci.

§ 3.

1. Docházkou do živnostenských škol, podle § 5 tohoto zákona zřízených, jsou povinny osoby, uvedené v § 97 živnostenského řádu, ve znění zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z., jímž se mění a doplňuje řád živnostenský, a v § 134 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n.

Místní školní obvod.

§ 4.

1. Pro každou živnostenskou školu vymezí se se zřetelem k místním poměrům místní školní obvod, t. j. území, z něhož jsou osoby v § 3 uvedené povinny docházeti do příslušné školy.

2. Místní školní obvod vymezí zemský úřad, vyslechna obce, jež mají býti pojaty do školního obvodu.

Hlava II.

Zřizování a rušení živnostenských škol.

Podmínky pro zřízení školy.

§ 5.

1. Je-li v jednom místě neb v místech ležících v okruhu zpravidla 5 km od zamýšleného sídla školy, po tři leta zaměstnáno průměrně aspoň 20 osob téže národnosti živnostenskou školou povinných (§ 3), které ještě nemají příležitosti choditi do živnostenské školy, zřídí se pro ně všeobecná škola živnostenská.

2. Odborná živnostenská škola se zřídí za stejných předpokladů tehdy, přísluší-li aspoň 20 osob témuž pracovnímu odvětví nebo příbuzným pracovním odvětvím, bez ohledu na to, mají-li příležitost choditi do všeobecné školy živnostenské čili nic.

Rozhodnutí o zřizování škol.

§ 6.

1. Vysloviti, že jsou dány podmínky § 5, odst. 1. a 2. pro zřízení školy a určiti, že jest zříditi živnostenskou školu a do které doby, přísluší zemskému úřadu. Zemský úřad určí také při vymezení místního školního obvodu, v které obci bude sídlo školy, vyslechna zúčastněné zájemce.

2. Usnesou-li se na tom zastupitelstva obcí, které mají zcela neb z části býti pojaty do místního školního obvodu, může zemský úřad povoliti zřízení živnostenské školy i tehdy, nenastaly-li ještě okolnosti, stanovené v § 5, odst. 1. a 2., ale jsou-li jiné podstatné důvody pro její zřízení.

3. V obcích jazykově smíšených může ministerstvo školství a národní osvěty, přihlížejíc k místním poměrům, povoliti zřízení živnostenské školy při menším počtu osob téže národnosti, živnostenskou školou povinných, než jak stanoveno je v § 5, odst. 1.

Takto zřízené školy vydržuje zcela stát na svůj náklad.

Zrušení.

§ 7.

1. Klesl-li by počet osob živnostenskou školou povinných v místním školním obvodě tak, že by v posledních třech letech nečinil aspoň 15, aneb nejsou-li výsledky školy náležitě uspokojující, může býti taková škola zemským úřadem zrušena.

2. Zjistí-li se při zápise na počátku školního roku, že počet žáků, povinných docházkou do 1. třídy, nedosahuje ani 10, může toho školního roku býti tato třída otevřena pouze se svolením zemského úřadu.

Hlava III.

Organisace živnostenských škol.

Povšechná organisace.

§ 8.

1. Živnostenské školy jsou dvoutřídní neb trojtřídní,

2. Dvoutřídní školy mohou výjimečně a se souhlasem zemského úřadu, jmenovitě při menším počtu žactva, otvírati první třídu pouze ob rok.

Podrobnější úprava.

§ 9.

Organisační, školní, dílenský a kázeňský řád živnostenských škol vydá ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Skupinové vyučování.

§ 10.

1. Přísluší-li značnější počet žáků živnostenské školy stejným neb příbuzným odvětvím, zařídí ředitelství školy, aby odborným předmětům bylo pokud možno vyučováno po skupinách. Skupinové vyučování musí býti zavedeno, je-li aspoň 7 povinných žáků stejného neb příbuzného oboru a je-li zajištěn způsobilý učitel.

2. Žáci, pro něž jest vyučování v některých učebných předmětech vzhledem k potřebám jich zaměstnání a k předběžnému vzdělání zbytečné, mohou od docházky do těchto předmětů býti podle skupin osvobozeni. Podrobnosti určí ministerstvo školství a národní osvěty, v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Pobočky.

§ 11.

1. Dostoupí-li počet žáků v některé třídě 30, zřídí se pobočná oddělení pro jednotlivé předměty, pokud se týče úplné pobočné třídy (pobočky),

2. Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na vyučování dílenské. Takové vyučování se zřídí, je-li na škole aspoň 7 žáků téže živnosti, nebo živností úzce příbuzných. Při 14 žácích zřídí se pobočka. Pro takové vyučování buďte vždy opatřeny vhodné místnosti.

3. Pobočná oddělení, pokud se týče úplné pobočné třídy, zřizuje ředitelství školy.

Vyučovací doba, učebná osnova.

§ 12.

1. Vyučování v povinných předmětech na živnostenské škole budiž v jednom školním roce v každé třídě věnováno aspoň 224 hodiny.

2. Čas určí místní výbor živnostenských škol, po slyšení příslušné obchodní a živnostenské komory a příslušných zájmových organisací, jakož i učitelského sboru tak, aby vyučovací hodiny připadly na všední dny a to na dobu mezi sedmou a osmnáctou hodinou.

3. Počet vyučovacích hodin pro jednotlivé předměty stanoví normální učebné osnovy, jež pro jednotlivé druhy škol živnostenských vydá ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Učebnice a učebné pomůcky.

§ 13.

Při vyučování jest používati učebnic a učebných pomůcek schválených ministerstvem školství a národní osvěty pro živnostenské školy.

Hlava IV.

Vydržování živnostenských škol.

Umístění, zařízení a náklad s tím spojený.

§ 14.

Obce místního školního obvodu jsou povinny živnostenské škole bez náhrady svým nákladem opatřiti potřebné a způsobilé místnosti, poskytovati potřebné zařízení a udržovati je v řádném stavu, jakož i zdarma poskytovati otop, světlo, čištění a posluhu.

2. Je-li v místním školním obvodu více než 300 osob živnostenskou školou povinných průměrně po tři roky, jsou obce místního školního obvodu povinny pro živnostenskou školu opatřiti samostatné místnosti, je-li těchto osob průměrně po 3 roky 600, samostatnou budovu.

3. Je-li živnostenská škola umístěna v místnostech veřejné školy, smí za souhlasu příslušných školních úřadů bezplatně užívati jejího zařízení a též jejích učebných pomůcek.

4. Společný náklad podle odst. 1. a 2. rozděluje se na obce místního školního obvodu dohodou; nedojde-li k ní, rozhodne s konečnou platností zemský úřad, přihlížeje zpravidla k průměrnému počtu žáků v dotyčných obcích.

Osobní náklad.

§ 15.

Státní správa vyučovací hradí náklad na ředitele a učitele veřejných živnostenských škol podle § 5 zřízených. Podrobnosti budou stanoveny vládním nařízením.

Ostatní náklad.

§ 16.

Ostatní náklad, spojený s vydržováním veřejných živnostenských škol, kromě nákladu podle §§ 14 a 15, hradí se ze školního fondu.

Školní fond.

§ 17.

1. Při každé živnostenské škole budiž školní fond, do něhož plynou

a) polovice učňovských poplatků stanovených v § 115, odst. 1. živnostenského řádu, ve znění zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje živnostenský řád, pokud se týče v § 162 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n.,

b) školní poplatky (§ 24),

c) podpory obchodních grémií, společenstev a jiných činitelů na živnostenských školách interesovaných, dary, nadání, odkazy a pod.,

d) pokuty živnostníků podle §§ 131 lit. b), 132 a 133 ž. ř., resp. podle §§ 226, lit. b), 227 a 228 ž. ř., platných pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

2. Pokud prostředky fondu z pramenů uvedených pod písm. a), b), c), d) nepostačují k úhradě nákladů zatěžujících školní fond, přispívá na zbytek dotyčných nákladů škol svého obvodu země dvěma třetinami a obchodní a živnostenská komora jednou třetinou.

3. Školní fond může svým jménem nabývati práv a se zavazovati; zastupuje a spravuje jej místní školní výbor, jenž jest též povinen tento fond zříditi,

4. Rozpočet, jakož i vyúčtování školního fondu, jest předkládati k schválení zemskému úřadu, jemuž též přísluší dozor nad veškerým hospodářstvím školního fondu.

5. Poplatky, uvedené v odst. 1., písm. b) platí zaměstnavatel, není-li k nim někdo jiný smluvně zavázán.

Hlava V.

Docházka do živnostenských škol.

Povinností žáků.

§ 18.

1. Osoby uvedené v § 3 jsou povinny pravidelně docházeti do zřízených všeobecných, pokud se týče odborných škol svého obvodu. Tato povinnost nastává dnem vstupu do učení, byť jen na zkoušku a trvá až do úplného dosažení vyučovacího cíle, aneb do zrušení učebního poměru. Přechodná nezaměstnanost nebo změna bydliště při živnostech saisonních, není důvodem pro zbavení povinné docházky do školy živnostenské.

2. Úspěšné vychození školy jest také podmínkou připuštění k tovaryšské zkoušce a pro vydání výučného nebo tovaryšského listu, pokud za trvání učebné doby měl učeň zákonitou povinnost docházky do živnostenské školy.

3. Jen ve zvláštních případech může živnostenský úřad II. stolice povoliti vykonání tovaryšské zkoušky a vydání výučného listu bez splnění podmínky předchozího odstavce.

Osvobozeni od docházky.

§ 19.

1. Z osob, uvedených v § 3 jsou od docházky do živnostenských škol osvobozeni, kdož

a) s povolením příslušného obvodního inspektora chodí do jiné živnostenské školy,

b) vychodili s prospěchem školu aspoň rovnocennou,

c) vstoupili do učení mezi školním rokem, jestliže počátek jejich školní povinnosti spadá do doby po uplynutí prvých 60 vyučovacích hodin,

d) mají tělesný neb duševní neduh, jenž podstatně vadí účelu vyučovacímu neb docházce do školy.

2. Osvobození od docházky do živnostenské školy podle odstavce prvního. písm. b), d) vyslovuje obvodní inspektorát živnostenských škol na návrh příslušného ředitelství. V případech uvedených pod písmenou d) a c) rozhodne příslušný inspektorát, zdali se žák osvobozuje zcela nebo zčásti. V případech uvedených pod písm. c) smí osvobození býti vysloveno jen s platnosti do konce běžného školního roku.

Povinnosti zaměstnavatelů.

§ 20.

1. Zaměstnavatelé neb jejich náměstci jsou povinni:
a) poskytovati osobám u nich zaměstnaným, jichž se to týče, času, potřebného k návštěvě živnostenské školy a je k docházce do školy přidržovati,

b) přihlašovati osoby docházkou do živnostenské školy povinné u ředitelství příslušné školy ve dnech zápisu, neb nastal-li by vstup do učení v době vyučovací, do osmi dnů od vstupu do učení,

c) odhlašovati u ředitelství příslušné školy žáky, kteří z učení vystupují, rovněž do osmi dnů.

2. Zaměstnavatelé neb jejich náměstci, kteří nečiní zadost předpisům prvního odstavce, budou, pokud podléhají živnostenskému řádu (zákonu), potrestáni podle živnostenského řádu (zákona).

3. Přestoupí-li zaměstnavatel, jenž nepodléhá živnostenskému řádu (zákonu) neb jeho náměstek ustanovení prvního odstavce, uloží mu politický úřad trest na penězích do Kč 10.000.--, v případě nedobytnosti trest na svobodě nejvýše v trvání jednoho měsíce. Mimo to může tento úřad, nebylo-li opětovně dbáno ustanovení odstavce prvního, odejmouti na určitý čas nebo navždy právo míti učně neb mladistvé pomocníky. V nejvyšší stolici přísluší o těchto věcech jednati ministerstvu obchodu a živností.

Soupis žáků.

§ 21,

Každý místní výbor živnostenských škol založí pro svůj obvod seznam osob, docházkou do živnostenské školy povinných, podle seznamů nemocenských pojišťoven.

Školní matrika.

§ 22.

Každé ředitelství živnostenské školy sestaví, pravidelně doplňuje a u sebe chová školní matriku, berouc za základ seznam místním školním výborem živnostenských škol jí dodaný a přihlášky podle § 20 učiněné.

Žáci nepovinní živnostenskou školou,

§ 23.

1. K docházce do živnostenské školy může ředitelství školy, vyžádavši si dodatečného schválení místního školního výboru živnostenských škol, připustiti také ty, kdož

a) jsou mimo školní obvod,

b) již živnostenskou školu vychodili,

c) nejsou-li podle ustanovení § 19 v tom školním roce docházkou povinní.

2. Tito žáci nebudou počítáni mezi ty, kteří přicházejí v úvahu pro zřízení pobočky podle § 11 zákona.

3. K připuštění žáků docházkou nepovinných jest také třeba svoleni zaměstnavatelova.

Školní poplatky.

§ 24.

1. Vyučování na živnostenských školách jest v povinných předmětech pro všechny žáky bezplatné, avšak jako zápisné jest vybírati příspěvek na školní fond.

2. Výši tohoto příspěvku stanoví zemský úřad po slyšení místního školního výboru a příslušné obchodní a živnostenské komory.

Hlava VI.

Právní poměry ředitelů a učitelů živnostenských škol

Způsobilost.

§ 25.

1. K vyučování na živnostenských školách mohou býti ustanoveni odborníci z učitelské, živnostenské, technické, obchodní, právnické, lékařské a umělecké prakse, vykazující potřebnou způsobilost.

2. Ministerstvo školství a národní osvěty může všeobecně nebo pro jednotlivé obory vyučovací předepsati průkaz zvláštní zkoušky způsobilosti a stanoviti podmínky pro připuštění k této zkoušce.

Ustanovení.

§ 26.

Ředitele a učitele živnostenské školy ustanovuje - s výhradou ustanovení § 29 - místní výbor živnostenských škol, se schválením zemského úřadu a to na smlouvu, šetře při tom předpisů níže uvedených.

Rozhodování služebního poměru.

§ 27.

1. Služební poměr ředitelů a učitelů na živnostenských školách smluvně ustanovených lze rozvázati:

a) výpovědí,

b) propuštěním po disciplinárním řízení podle služebního řádu.

2. Výpověď jest, s výhradou ustanovení odst. 3., tříměsíční a může ji dáti každá se smluvních stran; ředitelé a učitelé však pouze tak, aby smluvní poměr vypršel koncem vyučovacího období.

3. Na základě dvojí, v různých rocích vykonané státní inspekce, může zemský úřad, po návrhu příslušného obvodního inspektora živnostenských škol, ředitele neb učitele v úřadě potvrditi, bylo-li jeho působení v každém směru shledáno uspokojivým. Toto potvrzení má ten účinek, že vyjma případy propuštění [odst. l., písm. b)], přesídlení mimo školní obvod, jakož i zrušení té které školy neb oddělení může býti smluvní poměr se strany místního výboru živnostenské školy rozvázán jen po roční odůvodněné výpovědi, kterou možno dáti pouze před začátkem vyučovacího období a se schválením ministerstva školství a národní osvěty.

4. Před nastoupením služby vykoná ustanovený podle příslušného vzoru slib a to ředitel do rukou předsedy místního školního výboru neb jeho náměstka, učitel do rukou ředitelových. O složení slibu učiní se zápis.

Odbytné.

§ 28.

1. Ředitelům a učitelům, ustanoveným na smlouvu, kteří po bezvadné nepřetržité skutečné službě aspoň desetileté opouštějí službu na živnostenské škole, přísluší odbytné a to buď částkou dvojnásobnou jejich poslední roční odměny, nebo podle desetiletého průměru posledních ročních odměn, je-li tento větší.

2. Toto ustanovení se nevztahuje na ty ředitele a učitele, jimž z jejich smluvního poměru na živnostenské škole vzchází nárok na odpočivné požitky,

3. V případě úmrtí náleží pozůstalým po učitelských silách na školách živnostenských příslušné odbytné jako t. zv. úmrtné.

Státní učitelé.

§ 29.

1. Ministerstvo školství a národní osvěty může na té které živnostenské škole ustanoviti ředitelem neb učitelem státní osobu učitelskou nebo takovou, která působí na živnostenských školách jako smluvní sila s velmi dobrou kvalifikací a to v rámci systemisace podle § 66 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon).

2. Právní poměry těchto sil řídí se podle předpisů platných pro státní učitele, ustanovené na státních školách průmyslových a odborných,

3. Kvalifikační a disciplinární řízení těchto osob provádí zemský úřad.

Služební řád.

§ 30.

Zevrubná ustanovení o právech a povinnostech ředitelů a učitelů živnostenských škol obsahuje služební řád, jejž vydá ministerstvo školství a národní osvěty.

Hlava VII.

Příslušnost.

Rozvrh příslušností.

§ 31.

Ve věcech živnostenských škol zřízených podle § 5 jsou příslušny:

a) místní výbory živnostenských škol,

b) zemské úřady,

c) ministerstvo školství a národní osvěty.

Místní výbory živnostenských škol.

§ 32.

Zpravidla zřídí se pro každou živnostenskou školu vlastní místní výbor živnostenských škol, ale jest možno rozhodnutím zemského úřadu i větší počet živnostenských škol stejného jazyka vyučovacího v témž místním školním obvodě podříditi společnému místnímu výboru živnostenských škol.

Složení.

§ 33.

1. Místní výbor živnostenských škol se skládá

a) ze zástupce státní správy vyučovací, jmenovaného zemským úřadem,

b) ze zástupce příslušné obchodní a živnostenské komory,

c) ze tří zástupců obce, po případě obcí školního obvodu té které školy,

d) z ředitelů živnostenských škol místního obvodu, byli-li již ustanoveni, z nichž však pouze jeden má právo hlasovací, ostatní hlas poradní,

e) ze dvou zástupců společenstev,

f) ze dvou zástupců hromady pomocnické,

g) z jednoho zástupce učitelů, avšak pouze tenkrát, působí-li na příslušné škole neb příslušných školách aspoň šest učitelů,

h) ze zástupců organisace okresní péče o mládež, není-li této, ze zástupce oné korporace, jež plní podobné poslání.

2. Členství v místním výboru živnostenských škol trvá čtyři léta a jest úřadem čestným.

3. Místnímu výboru stojí v čele předseda, volený ze všech plnoprávných členů výboru.

4. Předseda zastupuje místní výbor na venek a řídí jeho jednání. Jest povinen zastaviti provedení usnesení, jež místní výbor živnostenských škol učinil, odporuje-li podle jeho názoru zákonu, avšak jest nutno, aby v takovém případě předložil ihned věc k rozhodnuti zemskému úřadu.

5. Podrobnosti k provedení předchozích odstavců stanoví vláda nařízením, jímž bude upraven i jednací řád místních výborů živnostenských škol.

6. Vláda může též nařízením určiti, ve kterých případech a jak - třebas i odchylné od ustanovení odst. 1. tohoto §u se upraví složení místních výborů živnostenských škol, které jsou společny aspoň šesti školám,