Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

1. zasedání.

Tisk 104.

ze dne...............................................................................1930

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Soudy, kterým jako knihovním soudům byly nebo budou odevzdány veřejné knihy o nemovitostech v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, vedené dříve cizími soudy (úřady) neb orgány cizího státu, ať v prvopisu nebo v opisu, vyhlásí ihned, jakmile zjistily, že v nich anebo v jednotlivých vložkách (zápisnicích) jsou zápisy vykonané cizím soudem (úřadem) aneb orgánem cizího státu o žádostech došlých ho po 28. říjnu 1918, že jim byly tyto knihy (vložky nebo zápisnice) odevzdány, vyzvou však spolu všechny, kdož

1. se mají za stíženy změnami, které byly snad provedeny o nemovitostech v nich zapsaných v době, po kterou nebyly tyto knihy vedeny příslušným československým soudem, nebo

2. namítají,

a) že zápisy vykonané o žádostech podaných po 28. říjnu 1918 do 31. prosince 1920 jiným soudem (úřadem), než příslušným československým soudem, jsou z toho důvodu neplatné, nebo

b) že vydané opisy veřejné knihy (vložky, zápisnice) nebo listin, které jsou podkladem knihovních zápisů, se odchylují od prvopisu, aby vznesli své námitky ve lhůtě stanovené ve vyhlášce u soudu, kterému jako knihovnímu byly knihy (vložky nebo zápisnice) odevzdány.

(2) Námitky proti správnosti zápisů ne mohou vznésti ti, kdož sami za zápis zažádali nebo z něho odvodili další knihovní práva pro sebe nebo někoho jiného.

§ 2.

(1) Ve vyhlášce buď uveden název katastrálního území, a to jak označením dřívější obce, tak i označením obce, k jejímuž katastrálnímu území byla přivtělena, jehož nemovitosti jsou zapsány v těchto knihách (vložkách anebo zápisnicích) a čísla jednotlivých vložek nebo zápisnic veřejných knih, kterých se vyhláška týká. Vyhláška buď vydána o každém katastrálním území zvlášť. V ní buď dále uvedeno, že v námitkách musí býti přesně uvedeny jak číslo vložky nebo zápis nice s udáním katastrálního území, tak i zápisy, změny nebo odchylky, proti kterým se činí námitky, a důvody, z kterých se činí, a že mají připojeny býti doklady, jsou-li po ruce.

(2) Nebudou-li včas vzneseny námitky, nabudou vložky (zápisnice) právní účinnosti veřejných knih a zápisy v nich právní účinnosti knihovních zápisů dnem po uplynutí stanovené lhůty, pokud zápisy nebudou z úřední povinnosti vymazány podle § 4, a budou tímto dnem. vložky (zápisnice) dány do všeobecného používání. Obnoviti předešlý stav pro zmeškání lhůty nelze. Po lhůtě bude možno odpírati zápisům jen podle obecných předpisů. Na to buď ve vyhlášce upozorněno.

§ 3.

(1) Lhůtu k námitkám ustanoví soud hledě k počtu vložek (zápisnic) a knihovních zápisů v nich; lhůta ta nesmí býti kratší 30 dnů a delší tří měsíců ode dne, kdy bude vyhláška vyvěšena na soudní desce. Poslední den této lhůty buď podle toho ve vyhlášce udán kalendářním dnem.

(2) Vyhláška buď vyvěšena na úřední desce knihovního soudu, na vchodu do místností knihovního soudu a v jeho místnostech, a v obcích, v jichž katastrálním území leží nemovitosti. Obce jest požádati, aby na ni zvláště upozornily způsobem v místě obvyklým. Kromě toho jest doručiti vyhlášku státnímu zástupčímu úřadu a Státnímu pozemkovému úřadu.

§ 4.

(1) Zápisy, které byly vykonány v odevzdaných veřejných knihách jiným soudem (úřadem) než československým soudem o žádostech došlých v době od 28. října 1918 do 31. prosince 1920, budou jako neplatné z úřední povinnosti vymazány, budou-li proti nim oprávněnou osobou vzneseny námitky. Nebuďtež však vymazány zápisy, které by soud přezkoumávaje podání [§ 8, písm. b)] týmž způsobem a v témž rozsahu povolil, anebo pokud došlo k dohodě o platnosti takových zápisů mezi všemi účastníky (§ 5, odst. 3.). V těchto případech vyznačí se, je-li třeba, jen změna pořadí, bude-li na ni podle dalších ustanovení uznáno.

(2) Zápisy vykonané jiným soudem (úřadem) než příslušným československým o žádostech došlých ho po 31. prosinci 1920 buďte vůbec jako neplatné z úřední moci vymazány.

(3) Nedotčeny zůstanou zápisy (odst. 1. a 2.), které byly povoleny a vykonány se souhlasem nebo na žádost československého soudu nebo úřadu.

§ 5.

(1) Vzejde-li pochybnost, je-li zápis platný čili nic, ať po námitkách či při zápisu, který má býti vymazán podle § 4, odstavce 2., buď o tom rozhodnuto usnesením po výslechu zúčastněných osob a po právní moci usnesení podle něho dále jednáno.

(2) V obsílce buď uveden účel výslechu s označením zápisu, o který jde, a doloženo, že o těch, kdož řádně byvše předvoláni nepřijdou, bude se míti za to, že trvají na výmazu zápisu.

(3) Dohodnou-li se však účastníci při výslechu o zápisu, jeho platnosti nebo změně, zařídí soud další podle dohody. Jako zúčastněné osoby jest obeslati i ty, které žádaly, třebas žádostí dosud nevyřízenou, za další zápisy vztahující se na zápis vzatý v pochybnost.

§ 6.

(1) Namítá-li některá strana, že byly provedeny změny v knihách anebo že opis se odchyluje od prvopisu [§ 1, odst. 1., č. 1 a č. 2, písm. b)], buďte námitky vyšetřeny z úřední povinnosti, nestačí-li doklady předložené stranou, a podle výsledku buď rozhodnuto usnesením a, čeho třeba, zařízeno.

(2) Při opisech knihovních vložek (zápisnic) přezkoumá také soud, zda se hodí, aby byly dále vedeny jako část veřejných knih. Nevyhovují-li jakostí nebo rozměry papíru nebo způsobem a jakostí materiálu, kterým byly zhotoveny, buď z nich pořízen vyhovující opis a zařazen, došlé opisy buďte pak uschovány v příslušných spisech.

(3) Má-li odevzdaná vložka (zápisnice) nebo její opis býti částí vázané knihy, jest ji přepsati do nejbližší volné vložky.

(4) Soud nařídí dále ve všech vložkách (zápisnicích) zápisy a úpravu, které se mají podle platných předpisů státi z úřední povinnosti.

§ 7.

(1) Jakmile pravoplatně vyřídí podané námitky a upraví nebo vymaže neplatné zápisy podle hořejších ustanovení a odevzdané vložky (zápisnice) uzná za způsobilé pro další vedení, dá soud také vložky (zápisnice), ve kterých byly zápisy vykonané po 28. říjnu 1918 jiným soudem (úřadem) než příslušným československým soudem, k všeobecnému používání s účinností veřejné knihy.

(2) To uvede soud ve známost vyhláškou vyvěšenou na úřední desce, v místnostech knihovního úřadu a v obcích, v jejichž katastrálním území jsou nemovitosti zapsané v těchto vložkách (zápisnicích). Vyhláška nechť obsahuje den, kterým se knihy (vložky, zápisnice) dávají k všeobecnému užívání a označení podle § 2, odst. 1. Vyhotovení vyhlášky buď doručeno katastrálnímu měřickému úřadu, státnímu zástupčímu úřadu a Státnímu pozemkovému úřadu.

(3) Kromě toho založí soud vyhotovení vyhlášky před první stranu knihy nebo přede všemi vložkami (zápisnicemi) vztahujícími se na toto katastrální území. Na každé vložce (zápisnici) poznamená konečně na prvním listu v čele: "Účinnost veřejné knihy ode dne......... ". Vložky se zařadí a opatří běžnými čísly podle dne, kdy byly dány do všeobecného užívání veřejnosti, a hledíc k dřívějším číslům vložek (zápisnic) katastrálního území, ke kterému byly nemovitosti přivtěleny.

§ 8.

Jakmile byly nebo budou vložky (zápisnice) některého katastrálního území dány do všeobecného užívání jako veřejné knihy, knihovní soud

a) vyřídí žádosti za knihovní zápisy týkající se vložek (zápisnic) uvedených v § 1, které byly podány po 28. říjnu 1918 u československého soudu příslušného podle polohy nemovitostí nebo sice u jiného soudu (úřadu), ale nebyly dosud vyřízeny nebo zápisy o nich povolené vykonány,

b) vyřídí znova žádosti, o nichž vykonané zápisy byly jako neplatné podle § 4 vymazány,

c) opatří knihovní zápis usnesení od něho vydaných, která mají v zápětí zápis do veřejných knih z úřední moci, jako zejména v exekucích na nemovitosti, v pozůstalostních anebo poručenských (opatrovnických) věcech. Usnesení cizích soudů (úřadů), podle kterých by měl býti nařízen knihovní zápis z úřední moci, buďte posuzována jako dožádání za zápis,

d) opatří a dodá katastrálnímu měřickému úřadu výpis ze všech nových knihovních vložek o údajích, které mají býti podle ustanovení §§ 42 a 43 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona) udržovány v souladu s pozemkovým katastrem.

§ 9.

(1) O všech podáních buď rozhodnuto podle právních předpisů platných v době, která jest rozhodna pro pořadí zápisů podle následujících ustanovení. Při tom jest zejména dbáti vládního nařízení ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů při úpravě majetkových poměrů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a zákona ze dne 26. dubna 1923, č. 90 Sb. ž. a n., o náležitostech vkladních listin (§§ 1 až 3 a 14).

(2) Žádosti, o nichž vykonané zápisy byly jako neplatné vymazány, jest posuzovati, jako by nebyly bývaly vyřízeny a dlužno proto přihlížeti k ostatním žádostem týkajícím se téže nemovitosti a nebo téhož práva podle ustanovení o knihovním pořadí.

(3) Sezná-li soud ze spisového materiálu jemu odevzdaného, že zápis povolený o žádosti podané před 28. říjnem 1918 cizím soudem (úřadem) nebyl vykonán, nařídí jeho dodatečný výkon a doručení vyhotovení. Stejně nařídí doručení, sezná-li, že usnesení, podle kterého byl zápis povolen a vykonán, nebylo účastníkům doručeno.

§ 10.

(1) O knihovním pořadí platí:

1. u žádostí učiněných u československého soudu řídí se vždy dnem, kterého došly u tohoto soudu příslušného nyní jako knihovního, ať se zápis nařizuje na žádost či z úřední moci;

2. zápisy povolené o žádostech učiněných u jiného soudu (úřadu) než československého po 28. říjnu 1918 až do dne, kterého bylo dodatečně rozhodnuto o připojení dotyčné obce nebo části obce k obvodu Československé republiky, mají pořadí podle dne, kterého bylo podání učiněno u cizího soudu (úřadu) do té doby vedoucího veřejnou knihu. Byla-li by současně učiněna podání týkající se téže nemovitosti nebo téhož práva u československého soudu a cizího soudu (úřadu), má přednost podání u československého soudu;

3. podání učiněná u cizího soudu (úřadu) po době, kdy bylo dodatečně rozhodnuto o připojení obce nebo částí obce k obvodu československé republiky, jakož i podání týkající se katastrálních území nebo částí, které připadly ihned podle mírové smlouvy k tomuto obvodu, učiněná po 28. říjnu 1918, mají pořadí podle dne, kterého byla odevzdána příslušnému československému soudu. Mezi několika žádostmi týkajícími se téže nemovitosti nebo téhož knihovního práva rozhoduje doba, kdy došla cizího soudci (úřadu), u kterého byla v té době knihovní vložka (zápisnice).

(2) Vzejdou-li pochybnosti o tom, kdy bylo některé katastrální území dodatečně připojeno, buď to úředně zjištěno.

§ 11.

(1) Vzejde-li pochybnost ve příčině pořadí několika zápisů, které mají býti povoleny na tutéž nemovitost anebo na totéž knihovní právo, buďte před vyřízením vyslechnuty zúčastněné osoby. V obsílce se uvedou navržené zápisy a pořadí, ve kterém mají se vykonati, a upozorní se, že o tom, kdo k výslechu nepřijde, bude se míti za to, že souhlasí s navrženým pořadím.

(2) Dohodnou-li se zúčastnění při výslechu, vyřídí se žádosti hledíc ke smluvenému pořadí a v něm se vykonají zápisy. Nedojde-li k dohodě, rozhodne soud usnesením podle uvedených zásad.

§ 12.

V usneseních buď vždy rozhodnuto o všech podáních týkajících se téže vložky (zápisnice). Má-li se odchýliti pořadí několika zápisů od pořadí jinak vyplývajícího podle obecných předpisů, buď uvedeno v usnesení a vyznačeno při zápisech do knih. Takové usnesení doručí se všem zúčastněným do vlastních rukou.

§ 13.

(1) Jakmile budou provedeny knihovní úkony o všech došlých a odevzdaných podáních v knihách některého katastrálního území, vyzve soud vyhláškou, která se vyvěsí u knihovního soudu a v obci tohoto území a v sousedních obcích a doručí státnímu zástupčímu úřadu a Státnímu pozemkovému úřadu, všechny, kdož snad učinili podání, o němž má býti rozhodnuto podle § 8, a neobdrželi ještě vyřízení od československého soudu do dne vyhlášky, aby do 60 dnů po tom, kdy bude vyhláška u soudu vyvěšena, se přihlásili u knihovního soudu, uvedše obsah a dobu i místo podání. Den, kdy byla vyhláška u soudu vyvěšena, buď ve vyhotovení uveden.

(2) Nebude-li ve stanovené lhůtě podána přihláška, bude se za to míti, že původně podaný a nevyřízený návrh byl vzat zpět. Osoby, které mají právní zájem na tom, aby byl vykonán některý opomenutý zápis z úřední moci, buďte vyzvány, aby v téže lhůtě daly u knihovního soudu podnět k dodatečnému výkonu, jinak že pozdější zápis nebude působiti proti osobám, které nabudou práv důvěřujíce knihovnímu stavu. Na tyto právní následky jest ve vyhlášce upozorniti.

(3) Byl-li přihlášen opomenutý zápis, buď vložka (zápisnice) po výslechu zúčastněných osob podle dohody nebo podle rozhodnutí po rozumu hořejších zásad opravena nebo doplněna.

§ 14.

(1) Vztahuje-li se některá vložka (zápisnice) veřejné knihy vedená u zdejšího soudu také na nemovitosti ležící na území cizího státu, buďte tyto nemovitosti odepsány a o tom zpraven katastrální měřický úřad, příslušný cizí soud (úřad) a osoby, jichž práva jsou odepsáním dotčena. Zápisy, pokud se týkají odepsaných nemovitostí, se vymaží neb opraví z úřední povinnosti. Výmaz aneb oprava se vykonají též v mapě veřejné knihy, pokud se jí dotýkají.

(2) Byla-li některá parcela rozdělena státní hranicí, buď to po dohodě- s katastrálním měřickým úřadem vyznačeno ve vložce (zápisnici) a v mapě a, třeba-li, nově označena parcelním (místopisným) číslem. Usnesení o tom doručí se podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li se, že nemovitost zapsaná ve vložce (zápisnici) určitého katastrálního území jest ve skutečnosti částí jiného katastrálního území, zahájí soud řízení, aby tato nemovitost byla zapsána podle skutečného stavu.

(4) V katastrálních územích s pozemnoknižními zápisnicemi a katastrálními operáty připravenými k zakládání vložek nových pozemkových knih, jest ihned na to (odstavec 1. až 3.) zahájiti jejich zakládání.

§ 15.

(1) Odpisují-li se z vložky (zápisnice) parcely ležící na území cizího státu zatížené zástavním právem nezřizuje se společné zástavní právo.

(2) Je-li v odevzdaných vložkách (zápisnicích) zapsáno společné zástavní právo, zůstane společný závazek, pokud nebude nutno zápisy vymazati podle § 4, vázne-li ve dvou nebo více z odevzdaných vložek (zápisnic). Je-li mezi nimi vložka (zápisnice), která jest hlavní vložkou, a zůstala-li některá vedlejší vložka ve správě cizího státu, buď opatřen výmaz společného závazku s touto vedlejší vložkou. Byly-li odevzdány jen vedlejší vložky, jest naříditi výmaz společného závazku s vložkou (zápisnicí) jako hlavní vložkou vedenou soudem (úřadem) cizího státu, a podle toho, jde-li o jednu či několik vložek, buď zrušiti společný závazek vůbec anebo zříditi jednu z vložek (zápisnic), za hlavní vložku. V tomto případě budiž též nařízeno doplnění zápisů podle opisu dosavadní hlavní vložky a listin vztahujících se na společné zástavní právo, vyžádaného od cizího soudu (úřadu).

(3) Vzejdou-li pochybnosti, rozhodne soud vyslechnuv zúčastněné osoby, při čemž buď k tomu hleděno, aby byla pohledávka zajištěná zástavním právem společně ve vložkách zdejšího a cizího soudu (úřadu) rozdělena na tyto vložky (zápisnice) se zrušením společného závazku.

(4) Podle ustanovení odstavce 2. a 3. buď přiměřeně postupováno, odevzdají-li se cizímu soudu vložky (zápisnice), ve kterých jest zapsáno společné zástavní právo s vložkami (zápisnicemi), které vede dále zdejší soud.

§ 16.

Dokud odevzdané knihy (vložky, zápisnice) nebudou dány do všeobecného používání jako veřejné knihy, mohou z nich vydány býti výpisy neb opisy jen s výslovnou poznámkou, že vložka (zápisnice) nenabyla účinnosti veřejné knihy.

§ 17.

Proti rozhodnutím vydaným v řízení podle tohoto zákona přípustny jsou opravné prostředky stanovené v knihovním řádu.

§ 18.

(1) Podání, protokoly, dohody o pořadí (§ 11) a zápisy, slouží-li jen k provedení úpravy veřejných knih podle tohoto zákona, mimo sporné řízení, jsou poplatku prosty.

(2) Z podání u cizích soudů (úřadů) a od nich také vyřízených nevyberou se nezaplacené československé poplatky. Ze zápisů povolených cizími soudy (úřadem) v době od 28. října 1918 do 31. prosince 1920 nevybéře se nezaplacený československý poplatek. Z listin, které jsou podkladem těchto knihovních zápisů, nevybéře se nezaplacený československý listinný poplatek, jestliže nebyl spáchán důchodkový přestupek proti československým zákonům.

(3) Knihovní soud sdělí příslušnému bernímu úřadu všechna rozhodnutí vydaná o žádostech podaných u cizího soudu (úřadu) i rozhodnutí o účinnosti knihovních zápisů vykonaných cizím soudem (úřadem). V těchto usneseních uvede, zda a jak jsou listiny a podání kolkovány, a ostatní údaje potřebné k vyměření poplatku. Jde-li o zápis vlastnického práva, služebnosti užívání nebo požívání nebo práv spojených s nemovitostí, zašle soud ověřený opis listin. Údaje o poplatcích není třeba činiti, pokud jsou patrny z ověřovací doložky.

§ 19.

Otázky vyskytnuvší se z provádění zákona podrobněji provede a upraví vládní nařízení.

§ 20.

Zákon nabude účinnosti vyhlášením. Jej provedou ministři spravedlnosti, financí a zahraničních věcí.

Podle mírových smluv, zejména v tomto případě smlouvy trianonské, odevzdají si sousední státy navzájem spisový materiál týkající se území a příslušníků jednotlivého z těchto států. O tom se stala s královstvím Maďarským dohoda z 3. června 1927, č. 160 Sb. z. a n. Upravuje však čistě formelní stránku vydávání spisů a pomůcek, a to v příloze VII. výměnu soudních spisů a knih pozemkových. V čl. 14 této přílohy jest stanoveno, že předchozí ustanovení nedotýkají se otázky o stavu a platnosti zápisů provedených až do dne odevzdání pozemkových knih ani otázky valorisace hypotekárních pohledávek a simultáních hypoték. Jsouť mezi odevzdávaným materiálem zvláště pozemkové knihy, podání a spisy jich se týkající, které vyžadují hledíc k veřejnosti veřejných knih a k důvěře v ně ještě zvláštní úpravy. Zvláště jest třeba upraviti otázku, zda a pokud jsou platny zápisy, které byly vykonány po 28. říjnu 1918 cizími soudy nebo úřady ve vložkách (pozemnoknižních zápisnicích) o nemovitostech ležících na Slovensku a Podkarpatské Rusi, dokud byly knihy o nich v cizím státě a zejména, dokud nebyla ještě přesně určena hranice mezi sousedními státy, dále jaké pořadí mají jednak tyto zápisy, jednak podání v knihovních věcech, která byla činěna buď ještě u cizího soudu (úřadu), který měl dosud dotčené knihy, a byla buď vyřízena nebo zůstavše nevyřízena jsou odevzdávána zdejšímu soudu nyní příslušnému jako knihovní soud, jednak u zdejšího soudu, kde nemohla býti vyřízena a zápisy vykonány, poněvadž neměl soud příslušné knihy. Řešení těchto otázek neodporuje nikterak úmluvě shora uvedené, naopak jest výslovně čl. 14 příl. VII. vyhrazeno každému z obou států. Království Maďarské je také již skutečně řešilo nařízením ministra spravedlnosti z 12. listopadu 1925, č. 53.200/1925 I. M. a z 23. března 1928, č.18.200/1928 I. M. Podání činěná u zdejších soudů, které neměly dosud veřejných knih (vložek nebo pozemnoknižních zápisnic) o nemovitostech pohraničních připadlých Československé republice, nebylo možno vyříditi a byla proto zatím seznamenána a ukládána. Ale podle seznamů docházela i cizích soudů (rumunských a maďarských) podání vztahující se na tyto nemovitosti. Tyto soudy povolovaly původně o takových žádostech zápisy a je vykonávaly, dožadovaly se pak doručení knihovních usnesení, což o většině bývalo odepřeno, zejména pokud o tom zvědělo ministerstvo spravedlnosti. Koncem roku 1920 bylo vzájemnou dohodou a vniterními opatřeními zastaveno vyřizování takových žádostí navzájem a doručování usnesení soudu druhého státu v těchto knihovních věcech. Přes to není vyloučeno, že některý cizí soud (úřad) i potom dal zapisovati do knihovních vložek (zápisnic), ač nebyl již po právu příslušným knihovním soudem. Počet vložek, ve kterých byly takto zápisy po 28. říjnu 1918 vykonány, nebylo lze ani přibližně zjistiti, počítá se však, že asi v 10 % odevzdaných vložek (zápisnic) takové zápisy soudem (úřadem) druhého státu jsou.