Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
1. zasedání.
Tisk 105.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne...................................................................................1930
o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. O ZAKLADÁNÍ ŽELEZNIČNÍCH KNIH.
1. Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) Pro dráhy, které mají sloužiti veřejné dopravě a k jichž zřízení jest propůjčeno vyvlastňovací právo, zakládají se železniční knihy.
(2) Železniční knihy vedené dosud o drahách a území Československé republiky podle ustanovení, která dosud platila, buďte dále vedeny jako železniční knihy podle tohoto zákona. Potřebná úprava těchto knih bude stanovena vládním nařízením.
§ 2.
Železniční kniha skládá se ze železničních vložek a ze sbírky listin.
§ 3.
Do železniční vložky buďte zapsány všechny pozemky, které jsou ve vlastnictví železničního podnikatelstva a jsou určeny k provozu dráhy (železniční pozemky).
§ 4.
(1) Pro každou dráhu nebo pro každou její část, která má býti naproti věřitelům celkem, buď zřízena vložka v železniční knize.
(2) Pro dráhy, které částí svých tratí přesahují hranice Československé republiky, jakož i pro cizí dráhy, které zasahují částí svých tratí do jejího území, budiž zřízena vložka o části probíhající jejím územím.
§5.
(1) Dráha, kterou obsahuje vložka, pokládá se za knihovní jednotku.
(2) Tato jednotka zahrnuje také, aniž se zapisují do železniční vložky, všechen materiál a jiné movitosti náležející podniku, které slouží k jeho zřízení a provozu, čítajíc v to práva a pohledávky související s podnikem.
(3) U cizích drah, které zasahují částí svých tratí do území československé republiky, nepokládá se za to, že vozidla všeho druhu patří ke knihovní jednotce, pokud není jinak ustanoveno dohodou s příslušným cizím státem.
§ 6.
(1) Na částech dráhy tvořící knihovní jednotku nemůže nabyto býti zástavních práv.
(2) Naproti tomu nepřestává býti dráha knihovní jednotkou proto, že některé části dráhy jsou v děleném vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví, nebo že váznou na některých částech jiná práva, omezující výkon vlastnického práva, jako pozemkové služebnosti, nájemní a pachtovní práva s účinkem věcných práv.
(3) Rovněž nevylučuje se, že jest pokládati dráhu za knihovní jednotku, tím, že výkupní právo nebo právo nápadu pro stát se omezuje zákonem anebo smlouvou na předměty podrobené tomuto právu.
§ 7.
(1) Ode dne zřízení vložky, třebas i jen zatímní, pokládá se knihovní jednotka, pro kterou byla vložka zřízena, za knihovní těleso a vložka za knihovní vložku po rozumu knihovních předpisů.
(2) Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, platí o podmínkách a účincích zápisů do železniční knihy, jakož i odpisování a připisování ustanovení knihovního zákona (řádu).
§ 8.
(1) Vložka železniční knihy skládá se z listu železniční podstaty, listu vlastnictví a listu závad.
(2) List železniční podstaty má, v nadpisu jméno a směr dráhy, a dělí se na dvě oddělení. V prvním oddělení buďtež zapsány železniční parcely i s těmi, které jsou v děleném vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví. V jeho prvním sloupci jsou řadová čísla jednotlivých železničních parcel, ve druhém označení parcelním číslem a ve třetím označení druhu parcel (stavební místo, staniční budova, hlídačský domek, trať a pod.). Délka a plošná výměra parcel se nevyznačuje. Ve druhém oddělení buďtež uvedena věcná práva spojená s vlastnictvím dráhy nebo jednotlivých železničních pozemků, která příslušejí podnikatelstvu na cizích pozemcích.
(3) List vlastnictví obsahuje jméno (firmu) a sídlo podnikatelstva, jehož vlastnictvími jest dráha, tvořící obsah vložky, práva příslušející mu k celé knihovní jednotce a omezení těchto práv, ke kterým se počítá zejména výkupní nebo právo nápadu pro stát.
(4) List závad dělí se na dvě oddělení. Do prvního oddělení buďte zapisovány závady, které se týkají celé knihovní jednotky, do druhého oddělení závady, které se vztahují na jednotlivé železniční pozemky, dále práva příslušející na takových pozemcích jiným osobám z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví (§ 6, odst. 2.).
(5) Dokud nejsou železniční pozemky tvořící knihovní jednotku vyhledány a v prvním oddělení železničního listu podstaty zapsány, buď vložka pokládána za zatímní a takto nápadně označena.
§ 9.
Jako vlastník dráhy tvořící obsah vložky může nabýti knihovních práv jen ten, komu se dostalo koncese pro tuto dráhu.
§ 10.
(1) Založiti a vésti železniční knihu jsou povolány:
1. pro dráhy, které nejdou přes hranice některé země, soud, který jest příslušný vésti pozemkové knihy o nemovitostech v soudním okresu, ve kterém jest sídlo zemského úřadu,
2. pro dráhy, které vedou více než jednou zemí, soud příslušný vésti pozemkové knihy o nemovitostech v soudním okresu, ve kterém jest sídlo zemského úřadu jedné z těchto zemí, u kterého zažádá podnikatelstvo za zřízení vložky nebo, pokud jest vložka již zřízena, kterému byla vložka na návrh podnikatelstva k dalšímu vedení odevzdána.
(2) Dělí-li se železniční majetek podnikatelstva v několik knihovních jednotek, o kterých by se měly podle předcházejících ustanovení vésti železniční vložky u různých soudů, určí ministerstvo železnic, vyslechnuvši podnikatelstvo, z těchto soudů ten, u kterého se mají zříditi a vésti vložky pro všechny knihovní jednotky náležející podnikatelstvu.
§ 11.
(1) Soud, u kterého se zřizuje vložka železniční knihy, jest ode dne zřízení zatímní vložky příslušný jako reální soud ve všech věcech, které se vztahují na knihovní jednotku jako celek, pro kterou byla vložka zřízena.
(2) Pro věci, které se vztahují jen na jednotlivé železniční pozemky, počíná se příslušnost tohoto soudu jako reálního teprve dnem, kterého se zapíší železniční parcely do vložky železniční knihy.
2. Zvláštní ustanovení.
A. Zřízení zatímní vložky.
§ 12.
(1) Pro dráhy, pro které není dosud zřízena ani zatímní vložka a jichž směr jest při počátku účinnosti tohoto zákona alespoň potud určen, že může býti posouzeno, které obvody okresních soudů budou dráhou dotčeny a u kterého soudu má býti zřízena vložka, nechť zažádá podnikatelstvo u tohoto soudu do tří měsíců po tom, kdy zákon nabude účinnosti, za zřízení zatímní vložky.
(2) Pro dráhy, jichž směr bude takto teprve později určen, nechť podá podnikatelstvo žádost za zřízení zatímní vložky u příslušného soudu do tří měsíců po tomto určení směru.
(3) Na zachování této lhůty dohlíží ministerstvo železnic a může liknavého podnikatele ke splnění této povinnosti poháněti peněžitými pořádkovými pokutami do 20.000 Kč.
§ 13.
(1) K žádosti za zřízení zatímní vložky buďtež přiloženy:
1. potvrzení vydané ministerstvem železnic anebo k jeho příkazu o směru dráhy a o příslušnosti soudu tím podmíněné, jakož i o tom, že má býti dráha podle § 1 předmětem železniční knihy;
2. přehledná mapa znázorňující trať dráhy, z které lze seznati obvody okresních soudů dotčené dráhou se seznamem těchto okresů;
3. listiny, jichž jest třeba, aby mohlo se posouditi: utvoření knihovní jednotky a práva příslušející podnikatelstvu k této knihovní jednotce (koncesní listina, stanovy a pod.). U drah zřizovaných státem nahražuje tyto listiny potvrzení vydané ministerstvem železnic.
(2) Listin uvedených pod č. 3. buďte předloženy jak prvopisy, tak i jednoduché opisy (otisky).
§ 14.
(1) Uzná-li se soud příslušným a shledá-li, že podaná žádost vyhovuje, neb odstraní-li se shledané vady, zřídí zatímní vložku.
(2) Při tom založí místo prvního oddělení listu železniční podstaty předložené potvrzení o směru dráhy s přehlednou mapou, a v listu vlastnictví zapíše vlastnické právo a po případě práva s ním spojená, příslušející podnikatelstvu k celku knihovního tělesa, které se má utvořiti, s omezeními vyplývajícími z předložených listin.
(3) Opisy listin, jichž souhlas s prvopisy potvrdí úředník vedoucí železniční knihu, buďtež uschovány ve sbírce listin.
§ 15.
Den, kterým se zřizuje zatímní vložka, buď z úřední povinnosti oznámen podnikatelstvu a okresním soudům, a to i okresním soudům v sídle sborových soudů, jichž obvod jest dotčen drahou, a uveden ve známost vyhláškou, která se vyvěsí na úřední desce všech těchto soudů a soudu příslušného pro knihovní vložku, a uveřejní jednou v úředním listu, určeném k úředním vyhláškám soudu.
§ 16.
(1) Zápis věcného práva, vykonaný v zatímní vložce, má účinek pro celý objem knihovní jednotky.
(2) Tento účinek počíná se u jednotlivého železničního pozemku, který se má zapsati do vložky, dobou, ve které podnikatelstvo nabylo pozemku, třebas nevymohlo ještě potřebného knihovního odepsání.
(3) Zápis vykonaný v zatímní vložce nemá však účinku na nabytí a trvání práv, která mají i dále trvati na železničním pozemku po tom, kdy byl zapsán do vložky železniční knihy.
(4) Také zůstávají až do zrušení nedotčena práva na železničním pozemku, která v čase jeho nabytí tu byla nebo později vznikají a jichž zrušení má býti vymoženo ještě před zápisem pozemku do vložky železniční knihy.
B. Vyhledávání železničních pozemků.
§ 17.
(1) Aby bylo zahájeno šetření k vyhledání železničních pozemků a tyto pozemky zapsány byly do vložky železniční knihy, má podnikatelstvo zažádati u okresních soudů, v jichž obvodu tyto pozemky leží.
(2) Náklady soudů a správních úřadů na úřední jednání, která se konají k vyhledávání železničních pozemků, hradí podnikatelstvo.
(3) Odpisovati železniční pozemky z jejich dosavadních vložek (zápisnic) pozemkových knih a zříditi pro ně nové vložky (zápisnice) pozemkových knih se vkladem vlastnického práva podnikatelstvu dráhy, není po účinnosti tohoto zákona dovoleno. Pozemky, které byly takto připsány podnikatelstvu dráhy, budou přeneseny na žádost podnikatelstva do vložky železniční knihy.
§ 18.
(1) Žádost za vyhledávání železničních pozemků buď podána do tří měsíců po ukončení výkupu pozemků v dotčeném obvodu okresního soudu, je-li však výkup v obvodu některého okresního soudu již skončen v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, do tří měsíců po této době.
(2) Na zachování těchto lhůt dohlíží ministerstvo železnic a může liknavého podnikatele pobízeti k podání žádosti peněžitými pořádkovými pokutami do 20.000 Kč.
(3) K žádosti buďte připojeny:
1. seznamy nabytých pozemků nebo jejich částí seřazené podle katastrálních území po směru dráhy s udáním parcelního čísla a vzdělávání u každého pozemku nebo části (neb u pozemku bez katastrálního výtěžku s jeho obecným označením anebo pojmenováním) podle pozemkového katastru a kde nejsou dosud založeny vložky nových pozemkových knih, s připojením místopisného čísla podle pozemnoknižní zápisnice, dále s udáním předchůdců podnikatelstva, v držbě, seznamy věcných práv spojených s vlastnictvím dráhy nebo jednotlivých pozemků, která se mají vykonávati v obvodu tohoto okresního soudu, konečně seznamy závad váznoucích na jednotlivých pozemcích, které se mají přenésti do železniční vložky, jakož i práv příslušejících jiným osobám z děleného vlastnictví nebo že
spoluvlastnictví;
2. mapa znázorňující.polohu a hranice nabytých pozemků;
3. listiny potřebné k posouzení udaných právních poměrů, zejména o nabytí pozemků a práv uvedených pod č. 1. a doklady k nim, zejména geometrické (polohopisné) plány podle § 42 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a.n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona);
4. potvrzení o držbě nabytých pozemků a práv s nimi spojených, nejsou li tato potvrzení již obsažena v listinách prokazujících nabytí. Tato potvrzení vydá okresní úřad, bylo-li nabyto pozemků vyvlastněním, jinak obec, ve které leží.
(4) Jako mapa (odst. 3, č. 2.) předložen buď doplněný a ověřený otisk neb ověřený snímek katastrální mapy, s vyznačením nabytých pozemků nebo jejich částí nebo v územích, pro která není dosud katastrálních map, geometrický (polohopisný) plán všech nabytých pozemků nebo jejich částí vyhovující ustanovením katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. Pro katastrální měřický úřad buď připojen snímek.
(5) Listiny prokazující nabytí musí míti náležitosti vkladných listin. Listiny uvedené pod č. 3. a 4. buďte předloženy v prvopisu spolu s jednoduchým opisem, geometrické (polohopisné) plány kromě toho s dalším otiskem (snímkem) pro katastrální měřický úřad.
§ 19.
(1) Zástavní práva a jiné závady, jichž realisace by mohla vésti k nucenému zcizení železničního pozemku o sobě, jsou vyloučeny ze zápisu do železniční vložky.
(2) Váznou-li takové závady na pozemku, kterého nebylo nabyto vyvlastněním, anebo žádá-li podnikatelstvo, aby nebyly zapisovány závady, které zapsati jest podle zákona přípustno, má podnikatelstvo buď prokázati vkladnými listinami svolení oprávněných osob k přenesení pozemku do železniční knihy bez závad, anebo dáti vyzvati soudem oprávněné, aby se vyjádřily o žádaném přenesení bez závad.
(3) V tomto případě buďte připojena k žádosti uvedené v § 17 záhlaví s údaji nutnými k vyrozumění oprávněných, a zejména s označením pozemku, který se má odepsati, má-li se odepsati jen díl, s udáním výměry, a práva týkajícího se každého oprávněného.
§ 20.
Soud porovná žádost s veřejnou knihou nebo, vede-li se kniha o některých pozemcích u jiného soudu, dá ji porovnati tímto soudem a podle výsledku ji prozkoumá. Shledá-li nesprávnosti nebo je-li třeba vysvětlení, dá podnikatelstvu potřebné příkazy k odstranění vad.
§ 21.
(1) Shledá-li soud žádost správnou nebo byly-li odstraněny shledané vady, vyzve soud ty, kdož mají za to, že jsou postiženi žádostí podanou podnikatelstvem za přenesení železničních pozemků do vložky železniční knihy, aby u něho opověděli ve stanovené lhůtě své nároky.
(2) Lhůta k této odpovědi buď určena alespoň na šest neděl a nejvýše na tři měsíce ode dne, kdy se vyvěsí vyhláška u soudu konajícího šetření, a její konec buď označen kalendářním dnem.
(3) Ve vyhlášce buďtež uvedeny železniční pozemky, které se mají přenésti, s udáním katastrálního označení a po případě místopisného čísla podle § 18, odstavce 3., č. 1, a jména přímých předchůdců podnikatelstva v držbě; v ní buď též oznámeno, že lze nahlédnouti u soudu do žádosti podané podnikatelstvem.
(4) Vyhláška buď vyvěšena u soudu konajícího šetření a je-li jiný soud knihovním soudem, také u něho, dále vyhlášena obvyklým způsobem v obcích, ve kterých leží železniční pozemky.
(5) Výpis z vyhlášky, ve kterém místo označení pozemků a předchůdců v držbě se udají jen
směr dráhy a obce jí dotčené, budiž uveřejněn jednou v úředním listu určeném pro úřední vyhlášky soudu.
(6) Ti, jichž vyjádření se má vyžádati podle § 19, buďte zpraveni o tomto vyzvání doručením záhlaví pro ně určených s dodatkem, že se bude za to míti, že souhlasí s přenesením pozemků bez závad, jestliže se nevyjádří v stanovené lhůtě, a že jejich věcná práva na těchto pozemcích zaniknou dnem, kterého budou odepsány do, vložky železniční knihy. Toto vyzvání jest jim doručiti do vlastních rukou.
§ 22.
(1) K věčným právům, kterých bylo nabyto teprve toho dne, kterého se vyvěsí vyhláška u okresního soudu konajícího vyhledávání nebo po tomto dnu na pozemcích, které mají býti zapsány do vložky železniční knihy, proti předchůdcům podnikatelstva v držbě, nepřihlíží se při zápisu těchto pozemků do železniční knihy.
(2) Tato věcná práva mají účinek jen, jestli a pokud sejde se zápisu pozemků do železniční knihy.
(3) V usnesení a ve vyhlášce buď na to zvláště upozorněno a udán den, kterého bude vyhláška vyvěšena u soudu konajícího šetření.
§ 23.
Do žádosti s přílohami, která se podrží u soudu konajícího šetření, může u něho kdokoliv v úředních hodinách nahlédnouti.
§ 24.
(1) Lhůta stanovená k odpovědi nemůže býti prodloužena; obnova předešlého stavu pro její zmeškání se nepovoluje.
(2) Odpověď může býti učiněna písemně nebo ústně do soudního protokolu.
(3) Opožděná odpověď buď z úřední povinnosti odmítnuta.
(4) K oprávněným, kteří nebyli podle § 21, odstavce 6., zpraveni alespoň čtrnáct dnů před uplynutím lhůty stanovené ve vyhlášce, hledí se, jako by byli odpověděli odpor, leda že jest tu jejich prohlášení, že souhlasí s odepsáním.
§ 25.
(1) O odpovědi podané včas buď konán výslech účastníků. Konati se může na místě samém, je-li to účelným pro vyšetření věci.
(2) Při jednání buď učiněn pokus o dohodu účastníků. Nedojde-li k dohodě, buď nárok vznesený v odpovědi dále vyšetřován jen v případech uvedených v § § 26 až 28.
§ 26.
(1) Popírá-li se, že pozemky nabyté podnikatelstvem jsou v jeho držbě, neb odporuje-li se jejich místnímu ohraničení, a nevyrovná-li se tento odpor předložením listiny vydané okresním úřadem o uvedení v držbu nebo jinou listinou úplně věrohodnou o pořádnosti držby, buď podnikatelstvo poukázáno, aby si vymohlo uvedení v držbu ve vyvlastňovacím řízení.
(2) Popírá-li se však toliko správnost pojmenování a čísel užitých v seznamech a mapách (plánech) k označení pozemků, buďte tato označení přezkoumána a, je-li třeba, opravena.
§ 27.
Uplatňuje-li se právo odvozované z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví, pozemková služebnost anebo jiné věcné právo omezující výkon vlastnického práva k některému železničnímu pozemku, kteréž právo má býti zapsáno do vložky železniční knihy ale nebylo vůbec anebo správně udáno v seznamu předloženém od podnikatelstva, buď tento seznam opraven, prokáže-li se zápisem o politické pochůzce nebo potvrzením politických úřadů, neb uzná-li podnikatelstvo, že jest tu právo propůjčené za spolupůsobení úřadu. Opis listiny, která byla snad o tom předložena, se připojí ke spisům.
§ 28.
(1) Vznese-li se v odpovědi odpor proti tomu, aby byl přenesen bez závad železniční pozemek, kterého nebylo nabyto vyvlastňovacím řízením, může býti tento odpor odstraněn zaplacením dluhu, jde-li o pohledávku číselně určenou. Věřitel musí přijmouti zaplacení i tehdy, není-li pohledávka ještě splatná; zůstává mu však vyhrazeno osobní právo na náhradu škody, kterou snad utrpěl zaplacením před časem.
(2) Má-li býti odepsána do železniční knihy jen část zatíženého pozemku, může, býti odpor vznesený proti přenesení bez závad uznán bezúčinným, nabude-li soud, prozkoumav cenové poměry, přesvědčení, že přes odepsání železničního pozemku bez závad zůstane nedotčena zákonná jistota zbytkové zástavy, požadovaná pro sirotčí pohledávky nebo, jde-li o jiné věcné právo, že nemůže patrně býti ohrožena jeho jistota nebo jeho výkon odepsáním dotčen.
(3) Nemůže-li býti odpor, který byl vznesen proti přenesení pozemku bez závad, anebo který má býti pokládán za vznesený (§ 24, odst. 4.), odklizen ani zaplacením dluhu ani soudním rozhodnutím, buď podnikatelstvo poukázáno, aby vyvlastňovacím řízením vymohlo, aby železniční pozemek přešel na ně bez závad.
§ 29.
(1) Byly-li vzneseny jiné nároky, než které mají býti vyšetřeny podle §§ 26 až 28, zejména: bylo-li odporováno nabývacím listinám předloženým podnikatelstvem, vyhovujícím ustanovením § 18, nebo nebyly-li nároky uvedené v § 27 úplně vyřízeny, mají strany na, vůli, aby tyto nároky uplatnily zákonným řízením před příslušným soudem aneb úřadem.
(2) To však nemůže zdržeti zápis železničních pozemků do vložky železniční knihy.
§ 30.
(1) Po uplynutí lhůty stanovené ve vyhlášce buďtež ihned z pozemkové knihy (vložky, zápisníce) odepsány z úřední povinnosti železniční pozemky, u kterých nebyl nárok opověděn.
(2) Byl-li opověděn nárok, buďte pozemky odepsány teprve, když byl nárok vyřízen dohodou stran, (§ 25) anebo pravoplatným rozhodnutím v řízení označeném v tomto zákoně (§§ 26 až 28) anebo když se ukáže, že nárok není způsobilý, aby zdržel zápis železničních pozemků do vložky železniční knihy (§ 29).
(3) Stejně buď také postupováno, pokud jde o opravy zápisů v jiných veřejných knihách, které se stanou nutnými zápisem do vložky železniční knihy.
(4) Nevede-li se veřejná kniha u okresního soudu, který projednával o zápisu železničních pozemků do vložky železniční knihy, opatří tento soud z úřední povinnosti potřebné zápisy příslušným knihovním soudem.
§ 31.
(1) O vyřízení odpovědi zpraví soud jen podnikatelstvo a účastníky vyřízením dotčené. Vysloví-li se, že podnikatelstvo se odkazuje a vyvlastňovací řízení, buď zpraven také vládní komisař jemu ustanovený.
(2) O zápisech ve veřejných knihách buďtež účastníci zpraveni podle ustanovení knihovního zákona (řádu).
§ 32.
(1) Když byly odklizeny překážky vadící zápisu do vložky železniční knihy, odepsány pozemky i z jiných veřejných knih a provedeny opravy v knihách, zašle soud seznamy předložené podnikatelstvem, které jest srovnati podle směru dráhy, a je-li třeba, opraviti, i s mapami, pak opisy listin, jichž souhlas s prvopisy potvrdí z úřední povinnosti, konečně ostatní spisy o projednávání soudu, u kterého byla zřízena zatímní vložka.
(2) Prvopisy listin, které snad zůstaly ve spisech, vrátí stranám.
§ 33.
(1) Soud příslušný vésti železniční knihy prozkoumá ihned, jakmile dojdou od některého soudu konajícího vyhledávání železničních pozemků spisy, zda bylo postupováno po zákonu a, je-li třeba, zařídí potřebné opravy nebo doplnění soudem, který vyhledávání konal.
(2) Seznamy, které byly shledány jako řádně sdělané, založí se do železniční vložky, a to seznam železničních pozemků v prvním oddělení listu železniční podstaty, seznam práv spojených s držbou dráhy, nebo jednotlivých železničních pozemků v druhém oddělení téhož, a seznam závad váznoucích na jednotlivých železničních pozemcích a práv příslušejících jiným osobám z děleného vlastnictví nebo spoluvlastnictví v druhém oddělení listu závad.
(3) Opisy listin založí se i se spisy, jichž obsah jest podkladem zápisů obsažených v seznamech, do sbírky listin.
(4) Mapy jsou částí sbírky listin, buďte však odděleně uschovávány.
(5) Ostatní spisy buďtež uschovávány ve zvláštním oddělení knihovního soudu.
§ 34.
Nabude-li podnikatelstvo nových železničních pozemků v obvodu okresního soudu, ve kterém jsou již skončena šetření k vyhledávání železničních pozemků, buď postupováno podle ustanovení o vyhledávání železničních pozemků. Jde-li jen o nabytí jednotlivých parcel pro dráhu, mohou býti na žádost podnikatelstva odepsány do železniční vložky podle ustanovení platných pro pozemkové knihy.
C. Přeměna zatímní vložky v definitivní.
§ 35.
(1) Když došly spisy o vyhledávání železničních pozemků od všech soudů tak, že není závady, srovná soud železniční knihy seznamy založené v obou odděleních listu železniční podstaty a ve druhém oddělení listu závad podle směru dráhy, opatří vložku přehledným listem a nahradí její označení jako zatímní označením definitivní vložky.
(2) Když byly zápisy v prvním oddělení listu závad, pokud jest toho třeba, přepsáním na listy nově založené uvedeny do pořadu odpovídajícího pořadí závad, dá se vložka svázati. Náklady hradí podnikatelstvo.
D. Prodloužení lhůt.
§ 36.
(1) Ministerstvo železnic může na žádost podnikatelstva prodloužiti lhůtu určenou v § 18 pro žádosti, aby bylo zahájeno vyhledávání železničních pozemků, prokáže-li podnikatelstvo, že ji nemůže dodržeti z důvodů, které nebyly způsobeny jeho zaviněním.
(2) Prodloužením lhůty může býti také povoleno v obvodech okresních soudů, ve kterých se mají založiti nové pozemkové knihy, jeví-li se účelným, aby bylo vyhledávání železničních pozemků vykonáno současně s vyhledáváním potřebným k založení pozemkových knih nebo teprve po něm.
E. Opravné prostředky.
§ 37.
(1) Soudním opatřením v řízení k zakládání železničních knih může býti odporováno rekursem.
(2) Lhůta k rekursu jest patnáct dnů od doručení usnesení.
(3) Jinak jest přiměřeně užíti ustanovení o rekursech v nesporném řízení.
F. Změna vložky utvořením nových železničních vložek.
§ 38.
(1) Za sloučení několika knihovních jednotek jejich připsáním ke knihovní jednotce zapsané v některé vložce může býti žádáno, nevadí-li mu právní překážka v různosti zápisů na listu vlastnictví a v prvním sdělení listu závad anebo má-li býti zároveň se sloučením odklizena.
(2) Část dráhy tvořící knihovní jednotku může býti odepsána a pro ni zřízena samostatná vložka jen, bylo-li dáno povolení k rozdělení v několik knihovních jednotek buď již v koncesi nebo zvláštním rozhodnutím ministerstva železnic. Do vložky nově zřízené buďte pak přeneseny zápisy vztahující se na práva třetích osob.
(3) Změní-li se připsáním aneb odepsáním podmínky rozhodné pro příslušnost soudu povolaného vésti železniční knihu pro tuto dráhu, zašle se změněná nebo nově zřízená vložka i s částmi sbírky listin vztahujícími se na ni a s ostatními spisy soudu, který se stal pro ni příslušným, ledaže podnikatelstvo se svolením ministerstva železnic žádá, aby nebyla tato vložka přenesena do jiné železniční knihy.
(4) Že byla vložka přenesena do jiné železniční knihy, buď oznámeno vyhláškou, která se vyvěsí u zúčastněných soudů a jednou uveřejní v listech určených k úředním vyhláškám v dotčených zemích.
G. Zrušení železniční vložky.
§ 39.
(1) Zruší-li se dráha tvořící knihovní jednotku, buď to na žádost vládního komisaře ustanoveného pro tuto dráhu nápadně poznamenáno v čele vložky.
(2) Tato poznámka působí, že nemůže již vymožen býti zápis závady, týkající se celé knihovní jednotky.
(3) Jakmile se vymaží omezení zapsaná na listu vlastnictví a závady zapsané v prvním oddělení listu závad, označí se vložka jako zrušená. Pozemky, které tvořily knihovní těleso, buďte při tam z úřední povinnosti přeneseny do pozemkových knih příslušných katastrálních území podle místní polohy se všemi zápisy, vztahujícími se na jednotlivé pozemky a s částmi sbírky listin k tomu náležejícími a ostatními spisy.
(4) Že byla vložka železniční knihy zrušena a pozemky přeneseny do pozemkových knih, buď oznámeno vyhláškou, která se vyvěsí u soudu, v jehož železniční knize byla vložka zapsána, a u soudů, do jichž pozemkových knih byly pozemky přeneseny, a uveřejní jednou v listech určených pro úřední vyhlášky v zemi, pokud se týče v zemích, ve kterých mají tyto soudy své sídlo.
II. O ZÁSTAVNÍCH PRÁVECH ZŘÍZENÝCH NA DRÁZE A O ZAJIŠTĚNÍ PRÁV MAJETNÍKŮ ŽELEZNIČNÍCH PŘEDNOSTNÍCH ÚPISŮ.
1. Omezený účinek zástavního práva nabytého na dráze.
§ 40.
Břemena a práva, která jsou předmětem druhého oddělení listu závad, a která byla zjištěna při vyhledávání železničních pozemků nebo byla později zřízena, k čemuž jest třeba souhlasu státní železniční správy, mají přednost před zástavním právem, kterého bylo nabyto na knihovní jednotce zapsané ve vložce železniční knihy. Tuto přednost mají také, nebyla-li uvedená břemena a práva ještě za psána v době, kdy se uplatňuje zástavní právo.