(4) Stavby na malou vodu budou zásadně prováděny každým smluvním státem na jeho vlastním území. Budou-li jednotlivé stavby na malou vodu ležeti na obou výsostních územích, přísluší jejich provádění tomu státu, na jehož území jest větší část této stavby.
(5) Náklady staveb na malou vodu uhradí smluvní státy stejným dílem; z toho jsou vyňaty náklady na stavební správu, které hradí ze svého smluvní stát, jenž stavební správu zřídil.
(6) Kámen potřebný ke stavbě dodá na staveniště, pokud nebude jinak smluveno, každý smluvní stát z polovice.
(7) Výlohy za pracovní úkony (pracovní mzdy, provozovací potřeby, doprava pracovních lodí k staveništi a od něho, doprava ostatních vozidel k lomu, z něhož se béře kámen, a od něho apod.) budou vyúčtovány podle původních výkazů. O udržování a umoření potřebného stavebního inventáře jest během provádění stavebních prací sjednati zvláštní dohody.
Článek 7.
Bagrování pro úpravní účely.
(1) Bagrování pro úpravní účely včetně skládky vybagrované hmoty bude prováděno na společný náklad a to tak, že oba smluvní státy vybagrují přibližně stejné množství hmoty. Každý stát má zásadně nárok na polovinu vybagrované hmoty.
(2) Vybagrovaná hmota bude ukládána podle úmluv smluvených projektů.
Hlava II.
UDRŽOVACÍ PRÁCE.
Článek 8.
Pojem udržovacích prací.
Udržovací práce jsou veškeré práce související s udržováním úpravních staveb a plavební dráhy, a to:
a) udržování ochranných staveb proti velké vodě,
b) udržování staveb na střední vodu,
c) udržování staveb na malou vodu,
d) vytyčení plavebního koryta,
e) vyklizování říčního koryta,
f) bagrování brodů.
Článek 9.
Udržování ochranných staveb proti velké vodě a staveb na střední vodu.
Pro udržování ochranných staveb proti velké vodě a staveb na střední vodu platí ustanovení článku 1., odstavec 1.
Článek 10.
Udržování staveb na malou vodu.
Výlohy za udržování staveb na malou vodu uhradí smluvní státy stejným dílem.
Článek 11.
Vytyčení plavebního koryta.
(1) Vytyčení plavebního koryta zahrnuje v sobě zjištění nejmenších plavebních hloubek a vyznačení plavebního koryta podle ustanovení Commission Internationale du Danube.
(2) Tyto práce budou smluvní státy prováděti střídavě v pětiletých časových obdobích. Bude-li nejpozději do šesti měsíců před uplynutím pětiletého období sjednána dohoda, může stát tyto práce právě provádějící býti pověřen dalším jejich prováděním v příštím časovém období. Výlohy vzniklé vytyčením plavebního koryta uhradí oba státy stejným dílem. K tomu účelu předloží stát práce obstarávající druhému smluvnímu státu ke konci každého roku účet o výlohách jemu vzešlých. Vyrovnání tohoto účtu děje se podle ustanovení článku 3.
Článek 12.
Vyklizování říčního koryta.
(1) Vyklizování říčního koryta bude prováděno oním státem, který vytyčuje plavební koryto.
(2) V ostatním platí obdobně ustanovení článku 11.
Článek 13.
Bagrování brodů.
(1) Nutnost prohloubení brodů bagrováním zjistí se vzájemnou dohodou.
(2) Bagrování budou prováděna podle zásady, že každý stát střídavě provede zcela vybagrování jednoho brodu.
(3) V ostatním platí ustanovení článku 7.
Díl III.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO MORAVU A DYJI.
Článek 14.
Vypracování projektu.
(1) Pro úpravu hraniční trati Moravy a hraniční trati Dyje pod Břeclavou, jakož i pro ochranné hráze proti velké vodě s úpravou související, budou v dohodě smluvních států vypracovány povšechné projekty. Každý stát uhradí polovinu výdajů za projekty s vyloučením osobních požitků na vypracování těchto projektů zúčastněných úředníků. Tyto osobní požitky uhradí každý stát za své úředníky.
(2) Povšechné projekty schvalují oba státy a jsou pak pro ně závaznými. Každá zásadní změna projektu bude projednávána týmž způsobem jako původní projekt.Za zásadní změnu projektu nebude pokládáno, budou-li – vzhledem k poloze trasy v tomto projektu vyznačené – ochranné hráze proti velké vodě posunuty dále od řečiště, nebo když bude jejich koruna proti povšechnému projektu snížena.
(3) Pokud při těchto projektech půjde o přeložení říčního koryta, platí VII. díl, odstavec 2. československo-rakouské úmluvy z 10.března 1921 o vedení československo-rakouské hranice a některých souvislých otázkách.
Článek 15.
Provádění úpravních staveb.
(1) Stavby na střední vodu a opatření k ochraně proti velkým vodám, spadající do rámce projektu vypracovaného podle článku 14, provede každý stát na vlastním území a vlastním nákladem.
(2) Průkopy, spadající do rámce projektu vypracovaného podle článku 14 a odkopávky inundačního území, potřebné k dosažení dostatečného průtočného profilu pro velké vody, budou prováděny na podkladě podrobného, v dohodě vypracovaného projektu. Vypracování podrobných projektů, výkop a rozvoz hmot obstará onen stát, na jehož území budou práce provedeny. Tento stát uhradí též výlohy za vypracování projektu a za rozvoz vykopané hmoty, při čemž mu získaná hmota zůstává vyhrazena pro úpravní účely. Výlohy za výkup pozemků pro průkopy uhradí smluvní státy z polovice. Bude-li k provedení některého průkopu podle platných zákonitých ustanovení potřeba většího výkupu pozemků, stane se tak na náklad toho státu, k jehož území příslušná remanence připadne. Není-li říční koryto zřízením průkopu opuštěné soukromým vlastnictvím, připadne onomu státu, na jehož území jest. Náklady pro vykopávky průkopů, jakož i náklady vykopávky potřebné k vytvoření říčního koryta na střední vodu, uhradí smluvní státy stejným dílem. Pro provádění a hrazení nákladů břehových opevnění a podélných staveb v průkopu platí ustanovení odstavce 1.
(3) Novostavby a přestavby mostů v rámci úpravního projektu nutné budou provedeny podle v dohodě vypracovaného a podrobného projektu. Náklady na projekt a na jeho provedení, s vyloučením příjezdných ramp, uhradí smluvní státy stejným dílem.
(4) Smluvní státy nebudou požadovati náhrad za zahrazování inundačního území tratí hraničních řek v článku 14 uvedených, které se provede na základě společného projektu.
Článek 16.
Udržování profilů pro velkou vodu.
Smluvní státy vyčistí na vlastním území a na vlastní náklad co možná nejdříve územní části mezi projektovanými hrázemi od vysokého stromoví, porostu a křoví v míře, jak toho bude vyžadovati kapacita jednotlivých profilů k odvedení velké vody, a budou vyčištěné plochy v tomto stavu udržovati.
Článek 17.
Udržovací práce.
Udržovací práce obstará onen stát na vlastní náklady, na jehož území se provádějí. O vyklizování řečiště budou případ od případu sjednány zvláštní dohody.
Článek 18.
Výjimečná ustanovení.
Ustanovení předchozích článků 14 až 17 nevztahují se:
a) na trať Dyje spadající do konkurence označené v článku 19, odstavec 1, pro kterou trať platí ustanovení oddílu B této smlouvy;
b) na hraniční trať Dyje od Čížova (Zaisa) k Podmolí (Baumöhl), o níž platí československo-rakouská úmluva z 10. března 1921, zmíněná v článku 14, odstavec 3.
ODDÍL B.
Zvláštní ustanovení pro bývalou dyjskou konkurenční trať.
Článek 19.
Úprava a udržování.
(1) Poněvadž následkem změněných státoprávních poměrů nelze již užívati dolnorakouského zemského zákona z 10.prosince 1902, zem.zák.č.4 z r.1903 a moravského zemského zákona z 10. prosince 1902, zem.zák.č.1 z r.1903, kterými byl vydán nový statut pro konkurenci k opětnému zřízení úpravních staveb a k udržování tratě řeky Dyje od obecní hranice Jaroslavice (Joslowitz) – Křídlovice (Grillowitz) na Moravě až k dolnorakouské zemské hranici u Alt-Prerau, jakož i pobočních toků do konkurence pojatých, učiní oba státy se zřetelem na ustanovení této smlouvy potřebná opatření jak k nové úpravě poměrů těmito zákony stanovených, tak i k likvidaci konkurence.
(2) Při provádění této likvidace bude postupováno podle těchto zásad:
a) komise, kterou oba smluvní státy obešlou po jednom zástupci, přezkouší majetkové poměry konkurence a zjistí stav jmění (práva a závazky);
b) jsoucí práva budou zhodnocena a z výtěžku budou v prvé řadě uhrazeny případné závazky;
c) přebývající práva nebo závazky rozdělí se stejným dílem na oba smluvní státy, pokud tyto v dohodě neustanoví jinou úpravu;
d) smluvním státům zůstává vyhrazeno předati jmění převzaté podle předchozích ustanovení příštím udržovatelům těchto staveb;
e) archiv konkurence (spisy,mapy,plány apod.) bude rozdělen mezi oba smluvní státy tak, aby každý stát obdržel všechny spisy, mapy, plány atd., které souvisí s oněmi tratěmi vodních toků, jež má udržovati podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku.
(3) Udržování tratí vodních toků pojatých do konkurence podle zmíněných zákonů, a to jak běžné udržování tak i udržování mimořádné vyplývající po případě z následků vodních pohrom, bude se napříště, pokud jde o mezistátní úpravu, říditi těmito ustanoveními:
a) Československá republika postará se vlastním nákladem v dyjské trati vyznačené v odstavci 1 o udržování oněch profilů a ochranných staveb, jež byly vypočteny a provedeny na odvedení množství vody nejvýše 160 m3 za vteřinu. Dále se republika Československá postará vlastním nákladem o udržování přítoků uvedené tratě řeky Dyje s levé strany a z toků na pravé straně o udržování Danischova příkopu a Dyjského mlýnského potoka od mlýna v Jaroslavicích (Joslowitz) až k státní hranici poblíž blaustaudenského aquaeduktu.
b) Republika Rakousko postará se na vlastní náklad o udržování zbývající části Dyjského mlýnského potoka a ostatních toků na pravé straně.
c) Případné závazky jiných právních subjektů, než konkurence zmíněné v odstavci 1 tohoto článku – jejíž závazky byly upraveny pod a) a b) – vztahující se na udržování a čištění trati vodních toků uvedených pod a) a b) včetně objektů na nich ležících, zůstávají nedotčeny pokud spočívají na zvláštních titulech (vodoprávní povolení,úmluvy atp.). Pro takové závazky platí ustanovení poslední věty odstavce 1 článku 27 československo-rakouského hraničního statutu.
(4) Jmenované toky buďtež udržovány tak, aby byla zajištěna bezpečnost staveb, jakož i aby bylo zaručeno, že v průtočných profilech nepovstanou škodlivé nánosy a porosty.
(5) Smluvní státy zaručují si vzájemnou technickou kontrolu nad prováděním udržování vyznačeného v odstavcích 3 a 4.
Článek 20.
Dobývání štěrku a písku z Dyje.
(1) Budou-li šetřena zákonitá ustanovení a budou-li uhrazeny příspěvky smluvené s příslušnými československými obcemi na udržování používaných silnic, cest a příjezdných ramp, povoluje se obyvatelům oněch rakoských obcí, které podle zákonů uvedených v článku 19, odstavec 1 byly pojaty do dyjské konkurence a to:Hanfthal, Laa, Unterstinkenbrunn, Wulzeshofen, Zwingendorf, Neudorf a Ungerndorf, jakož i statku Alt-Prerau bezplatný odběr písku a štěrku z těchto odběrných míst na československém území:
a) u dyjského mostu u Trávního dvoru (Trabinghof),
b) u ruhofského brodu,
c) u Anenského dvoru (Annahof),
d) nad dyjským mostem u Dyjákovic (Gross-Tajax) a
f) nad zwingenským mostem u Hrádku (Erdberg).
(2) vývoz získaného materiálu do Rakouska jest prostý cla.
Článek 21.
Ochrana obce Laa proti velkým vodám.
Obci Laa jest dovoleno, aby při velké vodě konala ochrannou službu na československém území na tratích hrází majících význam pro ochranu obce proti velkým vodám, při čemž jest však dbáti případných pokynů československých orgánů, pověřených udržováním těchto hrází.
ODDÍL C.
Společná technická komise.
Článek 22.
Účel komise.
Aby byla docílena jednotnost a dohoda ve všech otázkách, jež jsou předmětem této smlouvy, bude ustavena “Společná technická komise”.
Článek 23.
Složení komise.
Do společné technické komise vysílá každý smluvní stát jednoho zmocněného zástupce. Zmocnění zástupcové mají právo přibrati k poradám odborné orgány.
Článek 24.
Působnost komise.
Společná technická komise má za úkol:
a) posouditi povšechné projekty na veškeré do rámce této smlouvy spadající práce a stavební program ku provedení určených úpravných prací s výjimkou staveb hrází, hlavně pro ten který následující stavební rok;
b) posouditi podrobné projekty prací prováděných společným nákladem, jakož i podrobné projekty úprav na střední vodu; odborně hodnotiti prováděné nebo dokončené stavby; meritorně přezkoušeti stavební vyúčtování;
c) posouditi podrobné projekty hrázových staveb, pokud jde o vedení trasy a výškovou polohu koruny hráze, na podkladě obapolně schváleného povšechného projektu;
d) prováděti všechna šetření, jichž jest třeba pro práce zmíněné pod a) a b), vyjednávání a pochůzky na místě samém;
e) podávati případné návrhy na změnu této smlouvy nebo na sjednání nových dohod.
Článek 25.
Schůze, protokoly, usnesení, úhrada osobních nákladů.
(1) Pokud nebude vzájemnou dohodou následkem zvláštních okolností stanovena změna, bude se komise scházeti střídavě na územích smluvních států.
(2) Svolání a řízení schůze přísluší zplnomocněnému členu onoho státu, na jehož území se zasedání koná.
(3) Požádá-li o to jeden ze zmocněnců, budou schůze svolány do měsíce, jinak však nejméně jednou v roce. Návrh pokládá se za přijatý, jestliže oba zmocněnci s ním souhlasí. O každé schůzi sepíše se v jazycích smluvních států dvojmo protokol, který podepíší oba zmocněnci. Protokoly předkládají se ke schválení příslušným ústředním úřadům. Usnesení v těchto protokolech obsažená stávají se závaznými teprve po schválení.
(4) Každý stát hradí ze svého osobní výlohy vzešlé z činnosti společné technické komise za osoby jím vysílané.
ODDÍL D.
Všeobecná a závěrečná ustanovení.
Článek 26.
Služební styk.
Smluvní státy sdělí si navzájem úřady a služebny povolané ku provádění této smlouvy. Tyto, jakož i zmocněnci obou států (článek 23) mohou si v záležitostech této smlouvy navzájem také přímo dopisovati.
Článek 27.
Vodoprávní projednávání.
Mezistátní projednávání ochranných staveb vodních a staveb úpravních, které se mají posuzovati podle této smlouvy, děje se podle článku 31, odstavec 8 československo-rakouského hraničního statutu.
Článek 28.
Stavební programy pro hrázové stavby.
Smluvní státy sdělí si zavčas stavební programy hrázových staveb, a to nejméně rok před zamýšleným zahájením stavby.
Článek 29.
Přestup hranice a celní odbavování.
(1) Pro překračování hranice při pracích a jiných úkonech podle této smlouvy platí ustanovení článku 68 československo-rakouského hraničního statutu.
(2) Smluvní státy zaručují si, že dovoz stavebního materiálu potřebného pro práce spadající do rámce této smlouvy bude osvobozen od cla a dávek, budou-li práce prováděny jedním státem na území státu druhého ať již vlastním nebo společným nákladem. Totéž platí o nástrojích a nářadí používaných při těchto pracích za podmínky, že po skončení prací budou opět vyvezeny.
(3) Při dopravě přes hranici podle této smlouvy v úvahu přicházejícího stavebního materiálu, nástrojů a nářadí poskytnou si smluvní státy veškeré přípustné úlevy.
Článek 30.
Ratifikace a doba platnosti.
Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny vymění se co možno nejdříve ve Vídni. Smlouva nabývá účinnosti čtyři týdny po výměně ratifikačních listin a může býti každým ze smluvních států vypovězena před uplynutím kalendářního roku ke konci roku následujícího.
Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných prvopisech v československém a německém jazyku; obě znění mají stejnou platnost.
Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.
Dáno v Praze, dne 12. prosince jedentisícdevětsetdvacetosm.
Ing. VÁCLAV ROUBÍK m. p.
Ing. RUDOLF HOLENIA m. p.
Závěrečný protokol
ku smlouvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskem
o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje.
Při podpisu této smlouvy shodli se podepsaní zmocněnci na těchto prohlášeních:
Ustanoveními této smlouvy nemají býti dotčeny závazky smluvních států, které jim vyplývají z jiných mezinárodních smluv.
Pokud se tato smlouva zmiňuje o úhradě nákladů státy, jest otázka opatření těchto nákladů za případného zatížení jiných činitelů než státu samého věcí vnitrostátní úpravy.
Tento závěrečný protokol jest podstatnou součástí této smlouvy a nevyžaduje zvláštní ratifikace.
Dán v Praze, dne 12. prosince jedentisícdevětsetdvacetosm.
Ing. VÁCLAV ROUBÍK m. p.
Ing. RUDOLF HOLENIA m. p.
VERTRAG
ZWISCHEN
DER ČECHOSLOVAKISCHEN REPUBLIK
UND
DER REPUBLIK ÖSTERREICH
ZUR REGELUNG DER TECHNISCH – ÖKONOMISCHEN FRAGEN IN DEN GRENZSTRECKEN DER DONAU, MARCH UND THAYA.
Vertrag
zwischen
der Čechoslovakischen Republik
und
der Republik Österreich
zur Regelung der technisch-ökonomischen Fragen in den Grenzstrecken der Donau, March und Thaya.
Gemäß Artikel 309 des Staatsvertrages von St. Germain en Laye zwischen den alliierten und assoziierten Mächten und Österreich vom 10.September 1919 haben der
PRÄSIDENT DER ČECHOSLOVAKISCHEN REPUBLIK
einerseits
und der
BUNDESPRÄSIDENT DER REPUBLIK ÖSTEREICH
andererseits,
in der Absicht, die Durchführung der Arbeiten wasserbaulicher Natur in den Grenzsterecken der Donau, March und Thaya, die geeignet wären, einen fühlbaren Einfluß auf die Wasserwirtschaft (régime des eaux) dieser Flüsse auszuüben, zu regeln, beschlossen, ein dahin gehendes Abkommen zu treffen und haben zu diesem Zwecke ihre Bevollmächtigten ernannt und zwarr:
Der Präsident der Čechoslovakischen Republik:
Ingenieur Václev Roubík,
Kommissär für die Festsetzung der Staatsgrenzen,
Der Bundespräsident der Republik Österreich:
Ingenieur Rudolf Holenia,
Sektionchef im Bundesministerium für Land– und Forstwirtschaft,
Welche, nechdem sie sich ihre in guter und gehöriger Form befundenen Vollmachten mitgeteilt haben, über folgende Bestimmungen übereingekommen sind:
ABSCHNITT A.
Herstellung und Instandhaltung der Bauten, Vermarkung der Fahrwasserrinne, Räumung des Flußbettes.
I. Teil.
GRUNDSÄTZLICHE BESTIMMUNGEN.
Artikel 1.
Grundsatz der Baudurchführung und Kostentragung.
(1) Als Grundsatz hat zu gelten, daß,insoweit im Nachsthenden nichts anderes festgesetzt wird, alle in diesem Vertrage angeführten Arbeiten von jenem Vertragsstaate besorgt werden, auf dessen Gebiete sie zur Ausführung gelangen, und zwar auf seine Kosten.
(2) Kommen im Rahmen eines Flußregulierungsunternehmens Arbeiten vor, die auf dem Gebiete beider Vertragsstaaten ausgeführt werden sollen und die in ihrer Durchführung aus ökonomischen oder technischen Gründen unteilbar sind, so gilt als Grundsatz, daß jedem Staate die Ausführung der gleichen Menge von Arbeiten in annähernd gleichen Zeitabschnitten zusteht. Die Kosten dieser Arbeiten werden von beiden Vertragsstaaten je zur Hälfte getragen. Beiden Staaten bleibt es vorbehalten, das erforderliche Steinmaterial je zur Hälfte auf eigene Kosten loko Baustelle beizustellen; in einem solchen Falle werden die Kosten für die von beiden Staaten in gleichen Mengen bewirkten Steinlieferungen in die gemeinsame Kostenabrechnung nicht einbezogen.
Atrikel 2.
Gegenseitige technische und finanzielle Kontrolle.
In allen Fällen, in welchen Arbeiten von einem Staate auf gemeinsame Kosten beider Staaten durchgeführt werden, sichern sich die Vertragsstaaten die Möglichkeit der jederzeitigen technischen und finanziellen Kontrolle zu.
Artikel 3.
Bedeckung der Baukosten
(1) Die Vertragsstaaten werden für die Bedeckung der auf Grund der vereinbarten Jahresbauprogramme sich ergebenden Auslagen Sorge tragen.
(2) Jeder Vertragsstaat verpflichtet sich, die auf Grund der beiderseits anerkannten Abrechnungen für gemeinsame Arbeiten auf ihn entfallenden Kostenanteile dem anderen Staate innerhalb zweier Monate nach Anerkennung dieser Abrechnung zu bezahlen, und zwar in der Währung jenes Staates, zu dessen Gunsten ein Guthaben besteht.
II. Teil.
BESONDERE BESTIMMUNGEN FÜR DIE DONAU.
Kapitel I.
REGULIERUNGSARBEITEN.
Artikel 4.
Begriff der Regulierungsarbeiten.
Die Regulierungsarbeiten umfassen alle jene Maßnahmen, welche die geschlossene Abfuhr der Hoch- , Mittel- und Niederwässer sowie die Verbesserung der Schiffahrtsrinne zum Ziele haben. Diese Arbeiten sind folgende:
a) Hochwasserschutzbauten,
b) Mittelwasserbauten,
c) Niederwasserbauten,
d) Baggerungen für Regulierungszwecke.
Artikel 5.
Hochwasserschutzbauten, Mittelwasserbauten.
(1) Unter Hochwasserschutzbauten werden jene Bauten verstanden, welche dem Schutze des Geländes vor Überschwemmungen und der geschlossenen Abfuhr der Hochwässer dienen.
(2) Unter Mittelwasserbauten werden jene Bauten verstanden, die die Zusammenfassung des Mittelwassers zum Ziele haben.
(3) Die Hochwassrschutzbautenund Mittelwasserbauten werden auf Grund genereller, zwischen den Vertragsstaaten vereinbarter Projekte durchgeführt. Die Baudurchführung und Kostentragung einschließlich der Projektierungsauslagen erfolgt gemäß den Bestimmungen des Artikels 1.