Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.
III. volební období.
2. zasedání.
Tisk 164.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne............
o poštovní spořitelně.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I.
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
V republice Československé se zřizuje poštovní spořitelna.
§ 2.
(1) Poštovní spořitelna jest státním ústavem a náleží do oboru poštovní správy. Jest činna pro celou oblast republiky Československé. Poštovní spořitelna není povinna zápisem do obchodního rejstříku.
(2) Poštovní spořitelna vykonává svoji činnost hlavním ústavem a pobočnými ústavy. Poštovní úřady jsou jejími sběrnami a platebnami.
(3) Hlavní ústav poštovní spořitelny má sídlo v Praze; název jeho jest "Poštovní spořitelna v Praze".
(4) Vláda stanoví nařízením, zda a ve kterých místech se zřídí pobočné ústavy poštovní spořitelny. Název těchto ústavů jest: "Poštovní spořitelna, pobočka v........ " s označením sídla ústavu:
§ 3.
(1 ) Poštovní spořitelna obstarává:
a) službu šekovou (§§ 9-15);
b) službu spořitelní (§§ 16-24);
c) zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených jí ve službě šekové a spořitelní (§ 25);
d) jinou hospodářskou a obchodní činnost (§§ 26-28);
e) finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení, pokud jimi může býti pověřena (§ 29).
(2) Poštovní spořitelna jest právnickou osobou; ve své činnosti vymezené v odst. 1. nabývá samostatně práv, béře na sebe závazky, spravuje vlastní jmění a svěřené peníze uložené cenné papíry a jiné hodnoty a pečuje o to, aby byly vhodně a bezpečně zužitkovány peníze, jichž není zapotřebí k uspokojení nároků, plynoucích z její činnosti a k úhradě vlastních potřeb. Za peníze a jiné hodnoty, svěřené poštovní spořitelně, ručí stát.
§ 4.
Pro poštovní spořitelnu platí předpisy o státních podnicích spravovaných podle zásad obchodního hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak. Organisační řád pro ni vydá ministr pošt a telegrafů se schválením vlády.
§ 5.
(1) Správnímu sboru, zřízenému pro poštovní spořitelnu (§ 4 ), náleží:
1. usnášeti se o návrzích ve věcech, jež vyžadují úpravy zákonem nebo nařízením vlády, zejména jde-li:
a) o změnu působnosti poštovní spořitelny (§ 3),
b) o další úkony poštovní spořitelny v rámci ustanovení tohoto zákona (§ 12, odst. 3),
c) o to, aby vklady v šekové službě se neúročily vůbec (§ 13),
d) o zavedení poplatků z částek hotově vplácených při povinném používání šekové služby (§ 14),
e) o to, aby nejvyšší přípustná hranice pohledávky ve vkladní knížce byla stanovena částkou nižší, nebo jde-li o změnu úrokové sazby ze vkladů na vkladní knížky (§§ 18 a 19);
2. usnášeti se o pravidlech (jejich změnách), upravujících styk se stranami (§ 8), zejména pokud jde o poplatky, není-li k tomu zapotřebí zákona nebo nařízení vlády (bod 1);
3. usnášeti se o směrnicích pro uložení nashromážděných peněz (§ 25, odst. 1, lit. f);
4. usnášeti se o instrukcích a jednacích řádech;
5. zkoumati a předběžně schvalovati rozpočty a závěrečné účty poštovní spořitelny;
6. jednati o zprávách stálé revisní komise poštovní spořitelny;
7. vyslovovati se také o jiných otázkách, dotýkají-li se podstatně činnosti poštovní spořitelny.
(2) Správní sbor poštovní spořitelny má 12 členů a tolikéž náhradníků. Kromě členů z činných zaměstnanců státních jest v něm zastoupena Národní banka Československá jedním členem (náhradníkem), jejž po návrhu její bankovní rady jmenuje ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Další tři členy (náhradníky) jmenuje ministr pošt a telegrafů z odborníků národohospodářských a to jednoho jako zástupce peněžnictví v dohodě s ministrem financí a vnitra, jednoho jako zástupce obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem obchodu a jednoho jako zástupce zemědělství v dohodě s ministrem zemědělství.
§ 6.
Věci obchodní správy poštovní spořitelny vyřizuje výkonný výbor, jenž také předběžně projednává otázky, které vyžadují usnesení správního sboru (§ 5, odst. 1). Složení a působnost výkonného výboru upravuje organisační řád (§ 4).
§ 7.
V čele poštovní spořitelny jest přednosta hlavního ústavu v Praze, jenž za osobní odpovědnosti vykonává bezprostřední správu poštovní spořitelny a zejména ji zastupuje na venek.
(2) Zastupování poštovní spořitelny před soudy a úřady řídí se platnými předpisy o zastupování státu.
§ 8.
Poštovní spořitelna upravuje styk se stranami pravidly, jež se stávají závaznými vyhlášením ve Věstníku poštovní spořitelny.
(2) Stejně se vyhlašují i změny pravidel, zejména pokud jde o výši základního vkladu, poplatky a úrokovou míru v šekové službě, jakož i o výši jednotlivých vkladů a výplat, výpovědní lhůty a úrokovou míru ve službě spořitelní.
Oddíl II.
Šeková služba.
§ 9.
Poštovní spořitelna vede šekové účty a koná platy ve prospěch a na vrub vlastníků šekových účtů podle ustanovení tohoto oddílu.
§ 10.
(1) Poštovní spořitelna v Praze nebo její pobočky zřídí na přihlášku šekový účet každému, kdo vyhoví podmínkám stanoveným pravidly (§ 8) a složí základní vklad. Základní vklad se nevrací, dokud šekový účet nebyl zrušen.
(2) Poštovní spořitelna má právo přihlášku o zřízení šekového účtu zamítnouti a zřízený již účet vypověděti, nejsouc povinna uváděti důvody svého rozhodnutí. Také vlastník šekového účtu může účet kdykoli vypověděti. V obou případech výpovědi vyplatí mu poštovní spořitelna do 15 dnů od výpovědi celou pohledávku i s úroky po srážce poplatků a výloh.
§ 11.
Vklady na šekové účty přijímá poštovní spořitelna v Praze, její pobočky, jakož i poštovní úřady; činiti je může kdokoli.
§ 12.
(1) Vlastník šekového účtu nakládá s pohledávkou na svém účtě, pokud převyšuje základní vklad, šekem nebo převodním příkazem.
(2) Šekem přikazuje vlastník šekového účtu poštovní spořitelně, aby provedla výplatu z pohledávky na jeho účtě u své pokladny nebo u pokladen poboček doručiteli šeku nebo u poštovního úřadu osobě vyznačené na šeku, nebo jí přikazuje provedení jakékoli jiné úhrady kromě převodu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny nebo jejích poboček. Zní-li šek na doručitele, může býti opatřen doložkou "Jen pro zúčtování", vyznačenou napříč na líci šeku. Šeky opatřené touto doložkou zúčtuje poštovní spořitelna se členy odúčtovacích sdružení Národní banky československé, se kterými je ve spojení, nebo s jinými vlastníky šekových účtů.
(3) Bude-li toho vyžadovati hospodářská potřeba, mohou býti vládním nařízením připuštěny i šeky na řad.
(4) Převodním příkazem převádí vlastník šekového účtu peněžní částky ze svého účtu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny v Praze nebo jejich poboček.
§ 13.
Vklady v šekové službě úrokuje poštovní spořitelna nejvýše 1,5 procentem; vláda může také naříditi, že nebudou úrokovány vůbec (§ 5, odst. 1,c). Jinak platí i pro šekovou službu ustanovení § 19, odst. 3.
§ 14.
(1) Za úkony v šekové službě jest poštovní spořitelna oprávněna vybírati poplatky vyměřované buď podle počtu účinů nebo podle výše vplácených nebo vyplácených částek (§ 5, odst. 1, d, odst. 2 a. § 8). Jde-li však o povinné používání šekové služby poštovní spořitelny, stanoví vláda nařízením, mají-li se vybírati poplatky z částek hotově vplácených.
(2) Vlastník šekového účtu jest povinen zaplatiti tiskopisy, jež mu poštovní spořitelna na objednávku dodá.
§ 15.
(1) Poštovní spořitelna neodpovídá za opoždění v přípisech vkladů na účtech, v provedení šekových příkazů a při výplatě šekových platebních poukázek.
(2) Nároky vlastníků šekových účtů proti poštovní spořitelně na náhradu škody mohou býti uplatňovány nejdéle ve třech letech ode dne, kdy poštovní spořitelna obdržela příslušný příkaz vlastníka šekového účtu.
Oddíl III.
Spořitelní služba.
§ 16.
Poštovní spořitelna přijímá na vkladní knížky vklady, úrokuje a vyplácí je podle ustanovení tohoto oddílu.
§ 17.
(1) Vkladatelem může býti osoba fysická nebo právnická, nebo obchodní společnost, soud, státní a jiný veřejný úřad, ústav, podnik a zařízení. Poštovní spořitelna v Praze vydá vkladateli na přihlášku při prvém vkladu knížku na jeho jméno. V knížce se vyznačí údaje potřebné pro zjištění totožnosti vkladatelovy. Smyšlená osoba nesmí býti vkladatelem.
(2) Vkladatel smí míti pouze jednu vkladní knížku.
(3) Dospělí nezletilci a osoby jim na roveň postavené mohou se svými vklady volně nakládati, nepodal-li proti tomu jejich zákonný zástupce nebo příslušný poručenský (sirotčí) či opatrovnický soud (úřad) u poštovní spořitelny v Praze písemné námitky.
(4) Vkladatele může přihlásiti též osoba třetí jako složitel. V tomto případě se vyznačí ve v kladní knížce vedle jména vkladatelova také jméno složitelovo, a vkladní knížka se vydá složiteli. Ustanovení odst. 1. platí jak pro vkladatele, tak i pro složitele. Složitel má všechna práva a povinnosti vkladatelovy, dokud vkladatel neprokáže, že vkladní knížky řádně nabyl. Průkaz o tom musí býti podán poštovní spořitelně v Praze.
(5) Vkladatel může s vědomím poštovní spořitelny v Praze postoupiti vkladní knížku novému vkladateli a složitel novému složiteli.
§ 18.
(1) Účty o vkladech na knížky vede poštovní spořitelna v Praze.
(2) Vklady na knížky lze činiti u pokladen poštovní spořitelny v Praze, jejích poboček a u poštovních úřadů.
(3) Pohledávka ve vkladní knížce poštovní spořitelny i s úroky smí činiti nejvíce 20.000 Kč, pro vkladatele (složitele), činné výdělečně v cizině, 30.000 Kč, nestanoví-li vláda nařízením nejvyšší hranice částkou nižší. Pohledávka, přesahující nejvyšší přípustnou hranici, se neúrokuje. Tato ustanovení se nevztahují na vklady veřejných korporací, soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.
(4) Výplaty na vkladní knížky se dějí na průkaz totožnosti vkladatelovy (složitelovy) buď přímo u pokladen poštovní spořitelny v Praze a jejích poboček nebo u poštovních úřadů. Je-li výplata požadovaná u poboček poštovní spořitelny nebo u poštovních úřady vyšší, nežli částka stanovená pravidly (§ 5, odst. 2, § 8), musí se zaslati písemná výpověď poštovní spořitelně v Praze.
§ 19.
(1) Úroková sazba ze vkladů na knížky činí 3 % a může nad tuto mez býti zvýšena jen zákonem. Do výše 3% může ji měniti vláda nařízením, přihlížejíc k nejnižšímu běžnému čistému úrokovému výnosu z úsporných vkladu u peněžních ústavů.
(2) Vklady na knížky se úrokují počínajíc nejbližším prvním nebo šestnáctým dnem měsíce, který následuje po vkladu, a končíc patnáctým nebo posledním dnem měsíce, který předchází výplatě. Měsíc se počítá za třicet dnů. Haléřové částky se neúrokují. Úroky se připisují k pohledávce koncem každého správního roku.
(3) Úrokování vkladů přestává uplynutím tří kalendářních let od posledního vkladu nebo poslední výplaty nebo posledního připsání úroků ve vkladní knížce jestliže vklad na konci této lhůty ani s připsanými úroky nepřevyšuje 20 Kč; úrokování se obnovuje vkladem.
§ 20.
(1) Zůstatek pohledávky s úroky za uplynulý správní rok oznámí poštovní spořitelna v Praze vkladateli (složiteli) na počátku nového správního roku.
(2) Nedá-li si vkladatel (složitel) podle tohoto oznámení připsati úroky do vkladní knížky v novém správním roce do konce března, nemůže na ni požadovati výplat, dokud nebudou úroky připsány.
§ 21.
(1) Pohledávka ze vkladní knížky poštovní spořitelny může býti exekučně zabavena. Zabavení se vykoná tím, že výkonný orgán podle příkazu exekučního soudu vkladní knížku vezme k sobě, sepíše o tom zájemní protokol a knížku uloží u soudu.
(2) Exekuční soud uvědomí neprodleně o exekučním zabavení poštovní spořitelnu v Praze.
(3) Zabavená pohledávka se zpeněží tím způsobem, že exekuční soud zašle vkladní knížku poštovní spořitelně v Praze s usnesením, určujícím celkový peníz, který vymáhajícímu věřiteli má býti vyplacen, a poštovní spořitelna v Praze zařídí výplatu tohoto peníze vymáhajícímu věřiteli a vrátí knížku exekučnímu soudu. Tento soud vrátí ji pak dlužníkovi a uvědomí o tom poštovní spořitelnu v Praze.
§ 22.
(1) Vkladní knížky lze dáti do zástavy třetím osobám. Zastavení jest i pro poštovní spořitelnu právně účinné, bylo-li vkladatelem (složitelem) i zástavním věřitelem společně písemně oznámeno poštovní spořitelně v Praze a jí ve vkladní knížce vyznačeno.
(2) Právní účinnost zastavení zaniká proti poštovní spořitelně oznámením podle odst. 1. a výmazem poznámky ve vkladní knížce.
§ 23.
(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky oznámí vkladatel (složitel, zástavní věřitel, a kdo má na ní právní zájem) poštovní spořitelně v Praze, uveda všechny údaje nutné ke zjištění totožnosti knížky.
(2) Poštovní spořitelna zakáže ihned po oznámení ztráty svým pokladnám a poštovním úřadům, aby na ztracenou knížku ode dne, kdy jich zákaz dojde, ničeho nevyplácely, a uloží jim, aby vkladní knížku, kdyby jim byla předložena, zadržely; kromě toho vyhlásí ztrátu (zničení) vkladní knížky ve Věstníku a vývěskou u poštovního úřadu, v jehož obvodu má vkladatel (odst. 1) své bydliště, a v jehož obvodu byla knížka ztracena (zničena). Ve vyhlášce obsahující všechny údaje nutné ku zjištění totožnosti knížky se připomene, že po uplynutí šedesáti dnů ode dne uveřejnění vyhlášky ve Věstníku bude vkladní knížka poštovní spořitelny prohlášena za neplatnou, a bude vydána nová vkladní knížka (duplikát). Poslední den této lhůty se ve vyhlášce uvede podle kalendáře.
(3) O zavedení umořovacího řízení (odst. 1 a 2) a o prohlášení neplatnosti ztracené (zničené) vkladní knížky zpraví poštovní spořitelna v Praze navrhovatele a všechny zúčastněné osoby.
Bude-li poštovní spořitelně v Praze do šedesáti dnů (odst. 2) ohlášen nárok na ztracenou (zničenou) vkladní knížku, nevydá poštovní spořitelna novou vkladní knížku, nýbrž odkáže strany na pořad práva a vyčká pravoplatného rozhodnutí soudního.
(5) Dnem oznámení ztráty (zničení) vkladní knížky (odst. 1) až do pravoplatného skončení umořovacího řízení staví se promlčení.
(6) Oznámí-li se poštovní spořitelně za umořovacího řízení, že byla vkladní knížka nalezena, zastaví poštovní spořitelna po zjištění této skutečnosti umořovací řízení a oznámí to zúčastněným osobám.
(7) Všeobecné předpisy o umořování listin nevztahují se na vkladní knížky poštovní spořitelny.
§ 24.
Vkladní knížky poštovní spořitelny mohou býti přijímány jako jistoty, vadia a kauce i u soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.
Oddíl IV.
Zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených poštovní spořitelně ve službě šekové a spořitelní.
§ 25.
(1) Aby docílila výhodného a bezpečného zužitkování vlastního jmění a peněz sobě svěřených, jest poštovní spořitelna oprávněna:
a) kupovati a prodávati na vlastní účet československé státní papíry a jiné veřejné dluhopisy, požívající v republice Československé sirotčí jistoty;
b) poskytovati zápůjčky na cenné papíry nejdéle na tři měsíce, mohou-li tyto cenné papíry býti lombardovány u Národní banky československé;
c) eskontovati cenné papíry a kupony, jsou-li splatny do tří měsíců a připuštěny k lombardu u Národní banky Československé;
d) eskontovati směnky dospívající do tří měsíců a pěti dnů v československé měně na území republiky československé, jsou-li podepsány třemi úvěru hodnými osobami nebo firmami s podmínkou, že jeden z podepsaných jest peněžní ústav; výjimkou může býti třetí podpis nahrazen zárukou v cenných papírech, které mohou býti lombardovány u Národní banky Československé;
e), činiti vklady na poukázky nebo jiná potvrzení a vklady žirové u Národní banky československé (§ 36 zákona ze dne 14. dubna 1920, č: 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové);
f) činiti vklady na běžný účet zemských peněžních ústavů a akciových bank, oprávněných přijímati peníze na vkladní knížky (listy) podle § 3 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, dále spořitelen a peněžních ústředí podrobených zákonné revisi, v nichž jsou sdruženy záložny nebo výdělková a hospodářská společenstva, přijímající vklady na knížky.
(2) Kromě ukládacích způsobů naznačených v odst. 1. může poštovní spořitelna, není-li to na újmu pohotovosti jejích peněžních prostředků, státní správě finanční:
a) poskytovati zápůjčky na státní cenné papíry, pokud jich finanční správa v rozpočtovém roce prokazatelně nabyla platbou daní, poplatků a pod. na místě hotových peněz, dále darováním nebo jako odúmrť a pod., nejdéle na tři měsíce;
b) eskontovati směnky celní, daňové a směnky na uvěřené tabákové výrobky, sůl a výrobky horní;
c) poskytovati přechodné zálohy na dobu nejdéle dvou měsíců, úročitelné podle vzájemné dohody. Tyto zálohy smějí býti poskytovány pouze k úhradě přechodných pokladních schodků, plynoucích z dočasné neshody mezi příjmy a výdaji, a pokud splacení poskytnuté zálohy je zajištěno v příjmech nebo ve výtěžku úvěrních operací, k nimž bylo dáno zmocnění finančním nebo jiným zákonem. Poskytnutí zálohy musí býti ihned oznámeno nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu (§ 37, odst. 3 tohoto zákona).
(3) Způsobů naznačených v odst. 1, lit. a-c budiž použito alespoň do výše vkladů na knížky.
(4) Při ukládání peněz budiž podle možnosti přiměřeně hleděno k teritoriálnímu rozvrstvení vkladů.
Oddíl V.
Jiná hospodářská a obchodní činnost.
§ 26.
(1 ) Poštovní spořitelna jest také oprávněna:
1. kupovati a prodávati na cizí účet československé státní papíry a kupovati,na vlastní účet mince a valuty;
2. pro vlastníky šekových účtů a vkladů na knížky
a) kupovati a prodávati cenné papíry sirotčí jistoty; cenné papíry, které nepožívají sirotčí jistoty, jen za hotové a beze spojení s jakýmkoli úvěrem,
b) inkasovati směnky, šeky, poukázky, cenné papíry a kupony, vkladní knížky a pověřovací listy, jakož i účty, znějící na Kč a splatné v Praze nebo v sídle pobočného ústavu,
c) uschovávati a spravovati cenné papíry a jiné hodnoty;
3. prováděti platy do ciziny pro vlastníky šekových účtů a vkladů na knížky, nebo pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení (§ 29), a za, tím účelem kupovati a prodávati směnky, šeky a úhrady na zahraniční místa.
(2) Omezením devisového obchodu jest podrobena i poštovní spořitelna.
§ 27.
(1) Poštovní spořitelna může se bez újmy ustanovení § 121, bodu 8 zák. č. 347/ 1920 Sb. z. a n., účastniti emisí státních půjček, a to samostatně nebo syndikátně s jinými peněžními ústavy, prováděti upisovací akce a obstarávati jiné s tím spojené úkony svěřené jí státní finanční správou.
§ 28.
Poštovní spořitelně náleží k poukazu příslušného soudu nebo poručenského (sirotčího) úřadu a podle ustanovení o tom platných přijímati v úschovu tuzemské peníze a v úschovu a správu cenné papíry, vkladní knížky; listiny, mince, valuty a skvosty, které mají nebo mohou býti podle všeobecných zákonných ustanovení uloženy do uschování soudů nebo poručenských (sirotčích) úřadů. Jinaká zmocnění k přijímání těchto deposit zůstávají nedotčena.
(2) Totéž může poštovní spořitelna konati i k poukazu jiných státních a veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení, zejména, jde-li o hodnoty, které náležejí státu nebo jiným právním subjektům veřejné povahy, nebo jsou jimi spravovány.
(3) Ukládací podmínky a poplatky za úschovu a správu podle odst. 1 a 2 stanoví vláda nařízením, nejde-li u deposit uvedených v odst. 2 jen o opatření vnitřní služby.
Oddíl VI.
Finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení.
§ 29.
(1) Soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení mohou obstarávati poštovní spořitelnou úkony finanční povahy, jež příslušejí do oboru její činnosti, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.
(2) Za stejného předpokladu může poštovní spořitelna přijímati od státní pokladny, fondů státních a státem spravovaných vklady na běžný účet, které se úrokují podle vzájemné dohody.
(3) O státních úvěrových transakcích platí ustanovení § 25, odst. 2 a § 27.
Oddíl VII.
Poměr poštovní spořitelny k Národní bance Československé.
§ 30.
(1) Poštovní spořitelna postupuje při zužitkování spravovaných peněz a při obchodech podle § 26, odst. 1, bod. 3. v souladu s nutkavými požadavky měnové a úvěrové politiky Národní banky Československé.
(2) K zabezpečení tohoto souladu sjednají poštovní spořitelna a Národní banka Československá jednak všeobecnou úmluvu, jednak se mohou podle potřeby dohodnouti o tom, jak a za jakých předpokladů by mohl býti vhodnými statutárními operacemi na peněžním trhu v zájmu měnové stability vykonáván vliv na peněžní trh.
(3) Nedohodnou-li se oba ústavy, zprostředkuje dohodu ministr pošt a telegrafů spolu s ministrem financí.
Oddíl VIII.
Ustanovení společná a závěrečná.
§ 31.
(1) Poštovní spořitelně přísluší pro její pohledávky vzniklé z činnosti, k níž podle tohoto zákona jest oprávněna, přednostní zástavní právo na cenné papíry a jiné movité věci dlužníkovy, které jí dlužník odevzdal jako jistotu, nebo jejichž držby nebo detence poštovní spořitelna od něho kdykoli a k jakémukoli účelu nabyla. Toto právo přísluší jí i tehdy, byl-li na jmění dlužníkovo prohlášen konkurs.
(2) Poštovní spořitelna může se uspokojiti z věcí v odst. 1 jmenovaných, je-li dlužník v prodlení, bez soudního řízení a smí je po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati; mají-li cenu bursovní nebo tržní, smí prodej provésti také neveřejně za běžnou cenu prostřednictvím obchodního dohodce, nebo, není-li ho, prostřednictvím orgánu oprávněného k dražbám. Mezi prodejem a pohrůžkou, a není-li pohrůžka možnou, mezi prodejem a dobou, kdy vzniklo oprávnění ku prodeji, musí uplynouti doba nejméně jednoho týdne. O provedení prodeje zpraví poštovní spořitelna dlužníka pokud možno ihned; opomene-li tak učiniti, jest zavázána k náhradě škody. Zbude-li z výtěžku prodeje přebytek, uloží jej poštovní spořitelna na svoji knížku znějící na jméno dlužníkovo; může však jej také na dlužníkovy útraty a jeho nebezpečí uložiti k soudu.
(3) Toto přednostní zástavní právo nemůže býti dotčeno žádnými dříve nabytými právy a nároky, a to ani vlastnickými právy třetích osob na cenné papíry a jiné movité věci, které poštovní spořitelna převzala jako majetek dlužníkův, nebyla-li tato dříve nabytá práva a tyto nároky poštovní spořitelně již při odevzdání známy neb alespoň zřejmy.
§ 32.
(1) Vklady na šekových a spořitelních účtech, jakož i úroky z nich promlčují se ve čtyřiceti letech.
(2) Promlčení počíná se ve spořitelní službě ode dne posledního účetního zápisu ve vkladní knížce, v šekové službě ode dne poslední disposice vlastníka šekového účtu.
(3) Promlčení se přerušuje ve spořitelní službě každým účetním zápisem ve vkladní knížce nebo výpovědí došlou poštovní spořitelny, v šekové službě každou disposicí vlastníka šekového účtu.
(4) Promlčené pohledávky i s úroky připadají reservnímu fondu poštovní spořitelny.
§ 33.
(1) Poštovní spořitelna, jest osvobozena od zvláštní daně výdělkové a daně rentové.
(2) Úroky ze vkladů u poštovní spořitelny jsou osvobozeny od daně rentové.
§ 34.
(1) Veškeré listiny a veškerá jednání ve vzájemném styku poštovní spořitelny s jejími účastníky, upraveném tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými, jsou kromě šeků, a nejde-li o řízení před soudy nebo úřady poručenskými (sirotčími), osvobozeny od kolků a poplatků. Osvobození to se vztahuje zejména na vkladní knížky (§ 17, odst. 5), na převodní příkazy (§ 12, odst. 4), na podání stran poštovní spořitelně nebo jiným úřadům poštovní správy ve věcech obstarávaných poštovní spořitelnou, na prohlášení vydatelova na šecích o způsobu nebo účelu platby, na plné moci určené pro poštovní spořitelnu nebo poštovní úřady, na stvrzenky vydané ve vzájemném styku poštovní spořitelny s jejími účastníky, na výpisy z účtů, vydávané poštovní spořitelnou stranám, jakož i na oznámení učiněná poštovní spořitelně o postupu a zastavení pohledávek vzniklých v činnosti poštovní spořitelny, a upravená tímto zákonem a předpisy podle něho vydanými.
(2) Poplatek stanovený v § 7, odst. 2 zákona, ze dne 29. února 1864, č. 20 ř. z., ve spojení s § 8 nařízení ze dne 28. srpna, 1916, č. 281 ř. z., jimiž se mění některé předpisy o kolkových a přímých poplatcích, jakož i poplatek podle čl. XV, odst. 2 uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, se nevztahuje na, peníze uložené na účtech u poštovní spořitelny.
§ 35.
Poštovní zásilky vyměňované vzájemně mezi poštovní spořitelnou nebo poštovními úřady jako jejími sběrnami a platebnami a stranami jsou podrobeny poštovnému. Ministr pošt a telegrafů se zmocňuje, aby stanovil, za které druhy zásilek a jakou částkou se toto poštovné vyúčtuje s poštovní spořitelnou přímo.