V odst. 1 tohoto paragrafu se rozeznávají tudíž tři kategorie hospodářské a obchodní činnosti podle toho, pro jaký okruh klientely může býti poštovní spořitelnou obstarávána:

1. Bez omezení může poštovní spořitelna kupovati a prodávati československé státní papíry na cizí účet a kupovati na vlastní účet mince a valuty. Úkol obstarávati koupi a prodej státních papírů na cizí účet vyplývá z poslání poštovní spořitelny, aby co nejúčinněji podporovala přeměnu úspor v uložení ve státních dluhopisech (srov. všeobecnou část důvodové zprávy). Činnost tato jest také v těsné souvislosti s koupí a prodejem státních dluhopisů na vlastní účet poštovní spořitelny podle. § 25, odst. 1., lit. a). Poštovní spořitelna se může státi důležitým činitelem obchodu se státními dluhopisy a může svému veřejnohospodářskému poslání i po této stránce plně vyhověti jen tehdy, bude-li se její činnost v obou naznačených směrech navzájem doplňovati.

2. Pro vlastníky šekových účtů a vkladů na knížky může poštovní spořitelna kupovati a prodávati cenné papíry sirotčí jistoty (jiné cenné papíry jen za hotové), a uschovávati a spravovati veškeré druhy cenných papírů. Činnost poštovní spořitelny se bude přirozeně omezovati především na obchod s dluhopisy požívajícími sirotčí jistoty, tedy s hodnotami ukládacími, a nebude u ní místa pro činnost spekulační, jejímž předpokladem jest nákup na úvěr, který bude u poštovní spořitelny zcela vyloučen. Služba depositní usnadní a bude ve značné míře podporovat přeměnu úsporných a šekových vkladů v uložení v hodnotách ukládacích. Kromě toho může poštovní spořitelna pro vlastníky šekových účtů a vkladů na knížky inkasovati směnky, šeky, poukázky, cenné papíry, kupony, vkladní knížky a pověřovací listy, jakož i účty. Tato činnost má význam specielně pro použivatele šekové služby a přímo z ní vyplývá, poněvadž umožňuje, aby nejvíce platů účastníků šekové služby se konalo bez hotových.

3. Posléze uvedené momenty jsou směrodatny i při provádění platů do ciziny pro vlastníky šekových účtů a vkladů na knížky, nebo pro státní nebo jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení. Proto jest poštovní spořitelna oprávněna kupovati a prodávati směnky, šeky a úhrady na zahraniční místa, jichž se tyto platy týkají. Provádění platů do ciziny jest sice již samozřejmým důsledkem povinnosti uložené poštovní spořitelně zákonem (§ 9), poněvadž však všechny tyto platy předpokládají obstarávání příslušných devisových transakcí, dostává se poštovní spořitelně v tomto ustanovení ještě zvláštního zmocnění k obstarávání těchto platů.

Povinnost konati tyto platy do ciziny vyplývá ostatně pro poštovní úřad šekový i pro poštovní spořitelnu z mezinárodní "Úmluvy o službě poštovních převodů peněžních", sjednané opětně na kongresu Světového spolku poštovní Unie v r. 1929 v Londýně. Že i poštovní spořitelna jest podrobena případným omezením devisového obchodu (odst. 2.), je samozřejmé.

§ 27.

Státní správa má eminentní zájem na tom, aby poštovní spořitelna jako státní ústav měla v první řadě účast na úvěrových operacích státu, ať již samostatně, nebo v konsorciu s jinými peněžními ústavy. Úkol poštovní spořitelny v této příčině byl osvětlen ostatně již také při odůvodnění odst. 2., § 25. Jak bylo podrobně uvedeno ve všeobecné části důvodové zprávy, účastnil se také již poštovní úřad šekový značnou měrou všech emisí státních půjček a jako člen konsorcia pro úvěrové operace státní působil i při krátkodobých operacích státu umísťováním krátkodobých státních pokladničních poukázek. Poštovní spořitelně se tato povinnost nyní ukládá zákonem.

§ 28.

Úschova a správa cenných papírů a pod.

Text paragrafu recipuje v odst. 1. zákonná ustanovení, jimiž bylo poštovnímu úřadu šekovému uloženo, starati se o úschovu a správu deposit soudních a deposit poručenských (sirotčích) úřadů, a správu peněžních hotovostí a skvostů jako soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů. Poštovní spořitelna přejímá tu úkoly poštovního úřadu šekového, stanovené zákonem z 25. dubna 1924, č. 88 Sb. z. a n., o ukládání soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového, resp. prováděcím nařízením k němu z 22. května 1924, č. 108 Sb. z. a n., a vládním nařízením ze dne 26. srpna 1926, č. 164, Sb. z. a n., o ukládání peněžních hotovostí a skvostů jako soudních deposit a deposit poručenských (sirotčích) úřadů u poštovního úřadu šekového.

Tímto ustanovením jsou ovšem nedotčena oprávnění, jichž se dostalo jiným peněžním ústavům k přijímání těchto deposit (zemská banka, komunální spořitelny).

Podle odst. 2. může poštovní spořitelna obstarávati depositní činnost i k poukazu jiných státních a veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení, zejména, jde-li o hodnoty, které náležejí státu nebo jiným právním subjektům veřejné povahy, nebo jsou jimi spravovány. Také tento úkol poštovní úřad šekový již vykonává, neboť mu byla svěřena kauční služba pro obor poštovní a železniční správy. Jest jisto, že se činnost poštovní spořitelny také v tomto oboru teprve náležitě rozvine, jakmile bude upraven její právní základ. I v tomto směru znamená tudíž toto zákonné ustanovení důležitý krok k uspokojení potřeb státu v zájmu jeho občanstva.

Oddíl VI.

Finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy, podniky a zařízení.

§ 29.

Soudům, státním a jiným veřejným úřadům, ústavům, podnikům a zařízením se dává možnost obstarávati poštovní spořitelnou správní úkoly finanční povahy, jež příslušejí do oboru její činnosti. Jest jen dalším důsledkem této funkce, že může přijímati od státní pokladny, fondů státních a státem spravovaných vklady na běžný účet, které se úrokují po vzájemné dohodě. Obstarávání těchto úkolů vyplývá již z veřejnohospodářské působnosti poštovních spořitelen. Jest tudíž samozřejmé, že finančněsprávní aparát poštovní spořitelny jest k disposici v první řadě orgánům státu. Také použití poštovního úřadu šekového k těmto úkolům vzniklo z této potřeby. Poštovní úřad šekový skutečně také tuto svou povinnost plní s výsledkem tak uspokojivým, že lze na jeho základě stanoviti zákonem všeobecné pravidlo v zájmu účelné organisace státních zařízení a opatření finančního hospodářství.

Oddíl VII.

Poměr poštovní spořitelny k Národní bance Československé.

§ 30.

Hlavním úkolem poštovní spořitelny bude jako u poštovního úřadu šekového obstarávání šekové služby, která se stala v celé Evropě nejzávažnějším platebním systémem jednotlivých států. Cílem jeho jest, aby pokud možno největší část platů se konala bez hotových, ač ovšem i platy v hotovosti dosahují tu velikého rozsahu. Poštovní šeková služba se stává důležitým spolučinitelem oběhu peněz zvláště tím, že urychluje cirkulační proces a že přispívá k jeho ekonomickému uspořádání. Tato činnost se dotýká samozřejmě poslání Národní banky československé jako strážce oběhu platidel a správného jejich působení ve státě (§ 5 zák. č. 347%1920 Sb. z. a n.) a musí býti usměrněna tak, aby byla vždy a za všech okolností v souladu s posláním Národní banky Československé. Docílení tohoto souladu jest tím závažnější, že také stát za dnešní organisace bude používati služeb poštovní spořitelny jako používá již služeb poštovního úřadu šekového pro svoje finanční transakce.

Uvedená hlediska platí neméně i o úvěrové činnosti poštovní spořitelny, která u státního ústavu, jakým bude, musí býti jistě v první řadě a v každé době paralelní s úvěrovou politikou Národní banky Československé. Tomuto nutnému souladu se dostává zákonné záruky.

Oddíl VIII.

Ustanovení společná a závěrečná.

§ 31.

Zástavní právo pro pohledávky poštovní spořitelny.

Ustanovení § 31 odpovídá předpisům §§ 305-310 uh. obchodního zákona, resp. čl. 310-315 všeobecného zákona obchodního o kupeckém právu zástavním a retenčním, jež byly ještě rozšířeny či modifikovány, pokud jde o ústavy veřejné a o ústavy podléhající státnímu dozoru, zejména čl. III. nařízení státního a justičního ministerstva z 28. října 1865, č. 110 ř. z., o výjimkách ze všeobecných justičních zákonů, příslušejících ústavům, které provozují úvěrové obchody; § 4 zákona ze dne 23. března 1885, č. 48 ř. z., jímž se vydávají některé předpisy o živnosti zastavární; § 9 zákona ze dne 10. října 1924; č. 241 Sb. z. a n., o povinnostech bankéřů při úschově cenných papírů. Obdobných výhod požívají též zemské úvěrní ústavy (Zemská banka v Praze podle § 48 stanov, Hypoteční banka Česká v Praze podle § 64, č. 5 stanov). Zvláštní velmi rozsáhlé právo uspokojiti se ze všeho movitého jmění dlužníka, jehož držby neb detence kdykoli a k jakémukoli účelu nabyla, má Národní banka Československá podle § 65 resp. § 123 zák. č. 347/1920 Sb. z. a n.

Jest tudíž odůvodněno, aby též poštovní spořitelna, jakožto ústav státní, požívala výhod jako shora uvedené ústavy veřejné nebo ústavy podléhající státnímu dozoru, a to tím spíše, že jich požívala již býv. vídeňská poštovní spořitelna. Příslušná ustanovení zákonná byla ostatně též převzata do § 26 zákona o rakouské poštovní spořitelně (č. 9/1927. B G. Bl.).

Vzhledem k tomu, že poštovní spořitelna obstarává peněžní transakce vrstev často méně informovaných, jichž zájem má býti hájen tím, aby předem byly na právo poštovní spořitelny, uspokojiti se z věcí dlužníkových, upozorněny, omezuje se toto právo poštovní spořitelny ustanovením, že prodeji dlužníkových věcí musí předcházeti pohrůžka, a že mezi prodejem a pohrůžkou, či mezi prodejem a dobou, kdy vzniklo oprávnění k prodeji, musí uplynouti doba nejméně jednoho týdne. Omezení takového předpisy, poskytující obdobné výhody ústavům veřejným nebo ústavům podléhajícím státnímu dozoru, neznají.

§ 32.

Promlčení.

O promlčecí době byla již učiněna zmínka v odůvodnění § 19. Ustanovení o promlčení vkladů spořitelních i šekových jsou upravena obdobně jako v zák. č. 302/1920 Sb. z. a n. Lhůta promlčecí stanoví se 40 roky. Ustanovení o tom, kdy se promlčení počíná a kdy přerušuje, jest upraveno se zřením na praktickou potřebu a povahu spořitelní a šekové služby zvláště pro vklady spořitelní a zvláště pro vklady šekové. Promlčené pohledávky i s úroky se přikazují reservnímu fondu stejně jako u spořitelen (§ 12 zák. č. 302/1920 Sb. z. a. n.). Promlčení se staví v umořovacím řízení podle § 23, odst. 5. dnem oznámení ztráty (zničení) vkladní knížky. Podobné ustanovení obsahuje také připravovaný návrh zákona o umořování listin.

§§ 33 a 34.

Osvobození od daní a poplatků.

Zákonodárství všech států poskytují výhody ústavům, zabývajícím se poštovní šekovou a spořitelní službou, osvobozujíce je od daní a poplatků. Měla je také býv. vídeňská poštovní spořitelna podle zák. č. 56/1882 ř. z. (čl. 21), a má je i nynější rakouská poštovní spořitelna podle zák. č. 9/1927 B. G. Bl. U maďarské poštovní spořitelny jsou podle § 26 uh. zák. čl. IX/1885 úroky ze vkladů osvobozeny od daně výdělkové, důchodkové (příjmové) a od daně z kapitálových úroků. Poštovní spořitelně se přiznávají daňové výhody, kterých požívaly již poštovní úřady šekové jednak podle § 72, lit. h (osvobození od zvláštní daně výdělkové) a § 174, č. 8 a 17 (osvobození od daně rentové poštovních úřadů šekových a úroků z pohledávek majitelů kont u těchto úřadu) zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, s tím, že od rentové daně jsou osvobozeny úroky ze vkladů vůbec, tedy i vkladů spořitelních.

Rovněž kolkové a poplatkové úlevy, přiznané poštovním úřadům šekovým (čl. 7 zák. č. 140/1919 Sb. z. a n.) poskytují se v přesnějším vymezení také poštovní spořitelně (§ 34, odst. 1.).

Poplatek uvedený v § 34, odst. 2. (původně 3 %) byl na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zrušen § 8 uh. zák. čl. VII/1883. Pro řečená území byl však znovu zaveden ve výši 4 % článkem 15, odst. 2. uváděcích ustanovení k zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., s výjimkami tamtéž uvedenými (také pro vkladní knížky vydávané spořitelnami podle zák. č. 302/1920 Sb. z. a n.).

Důvodem řečených osvobození jsou netoliko zřetele ke službám, které poštovní spořitelna prokazuje státu, plníc četné úkoly finančního a hospodářského rázu, nýbrž také obtíže rázu administrativního. Při velikém množství účinů by práce se srážkami nebyly vyváženy získanými částkami. Úrok ze spořitelních vkladů jest ostatně stanoven tak nízko, že by ustanovení o srážkách z tohoto nízkého úroku spořitelní službu již napřed zcela podvázalo.

§ 35.

Poštovní poplatky.

V čl. 10 zák. č. 140/1919 Sb. z. a n. bylo přiznáno korespondenci poštovních úřadů šekových ve vzájemném styku s poštovními úřady a vkladateli osvobození od poštovného.

Ve smyslu vl. nař. č. 206/1924 Sb. z. a n., má státní podnik hraditi hodnotu služeb jemu prokazovaných jinými odvětvími státní správy (tudíž i jinými státními podniky). Důsledkem toho budou i poštovní zásilky vyměňované vzájemně mezi poštovní spořitelnou nebo poštovními úřady jako jejími sběrnami a platebnami a stranami podrobeny poštovnému. Jelikož náhrada se platí buď podle všeobecných sazeb nebo podle jednotných sazeb stanovených dohodou zúčastněných ministrů, a československá pošta i poštovní spořitelna podléhají jednomu ministrovi, zmocňuje se ministr pošt a telegrafů, aby stanovil, za které druhy zásilek a jakou částkou se toto poštovné vyúčtuje s poštovní spořitelnou přímo. Tím bude umožněno, aby poštovní spořitelna zapravovala poštovné také za korespondenci vlastníků šekových účtů, která jest dosud od poštovného osvobozena.

§ 36.

Služební a obchodní tajemství.

Poštovní spořitelna a její zaměstnanci jsou povinni zachovávati služební a obchodní tajemství. Nesmějí tedy o používatelích zařízení poštovní spořitelny, o jejich spořitelních vkladech a o šekových pohledávkách, ani o jejich peněžních disposicích podávati zprávy nikomu kromě svých představených.

Pro působnost poštovních úřadů jako sběren a plateben poštovní spořitelny platí předpisy o zachovávání poštovního tajemství podle ustanovení § 6 poštovního řádu (nařízení býv. ministra obchodu ze dne 22. září 1916, č. 317 ř. z.), podle něhož jest poštovním zaměstnancům dovoleno činiti sdělení o poštovních zásilkách toliko odesilateli a příjemci zásilky, jakož i jejich zmocněncům a právním zástupcům. Zákaz ten se týká veškerých zpráv o tom, že určitá zásilka byla podána, kdo ji podal, kdo ji podal, komu byla adresována a co obsahovala.

Pro podávání zpráv soudům a veřejným úřadům platí příslušné právní předpisy. Osnova má tu na mysli zejména sdělení soudům ve věcech trestních (§ 26 rak. trest. řádu a § 84 uh. trest. řádu) a v trestních věcech důchodkových (§§ 509 a 533 zákona o důchodkových přestupcích z r. 1836).

§ 37.

Finančně-hospodářská správa; kontrola.

Předpisy vydanými pro státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření se míní nejen vl. nař. č. 206;/1924 správa; kontrola. Sb. z. a n. a další podrobné předpisy, na př. zvláštní řády, účetní a pokladní instrukce a j., ale i zásady vydávané ministerstvem financí pro sestavení státního rozpočtu a pokyny nejvyššího účetního kontrolního úřadu pro sestavování účetních závěrek u státních podniků.

Výroční zprávu po rozumu § 20, odst. 1. vl. nař. č. 206/1924 Sb. z. a n., bude poštovní spořitelna vydávati s označením "obchodní zpráva", přiléhavějším povaze peněžního ústavu (odst.1.). Tato zpráva má býti informativní pomůckou pro kontrolu veřejnosti a zároveň i pro rozhodování Národního shromáždění o státní účetní závěrce; bude vydávána po definitivním schválení, stanoveném pro účetní závěrky, aby byl zabezpečen souhlas konečných číslic závěrky s číslicemi uváděnými v obchodní zprávě.

Ustanovení zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, nejsou zákonem o poštovní spořitelně nijak dotčena.

§ 38.

Reservní fond; bilanční zisk.

Zvláštní postavení, které poštovní spořitelna zaujme mezi státními podniky (srov. poznámky k § 4 a k §§ 5-7) má význam i pro úpravu jejích právních poměrů po stránce finančně-hospodářské. Poštovní spořitelna nepřijímá pouze svěřené peníze, nýbrž je také spravuje a úrokuje. Aby získala další úhradu své režie (vedle poplatků) a mohla působiti v zájmu státního a veřejného hospodaření vůbec a k jeho podpoře, zužitkuje svěřené prostředky, umísťujíc je ve státních uloženích podle § 25 a uvádějíc je tak v oběh způsoby v tomto zákoně stanovenými. Proto bylo nutno pojati do osnovy zákona ustanovení, které by posílilo důvěru, jíž ústav musí požívati ve veřejnosti. Zákon prohlašuje ručení státu za jmění svěřené ústavu třetími osobami, zaručuje poštovní spořitelně zvláštní postavení mezi státními úřady, ústavy a zařízeními, oddělením jejích provozovacích prostředků od ostatního jmění státního (§ 3, odst. 2.) a zajišťuje, aby její závazky došly úhrady v majetkové podstatě státní, která se posiluje ještě tím, že ústav jest povinen z výtěžků své činnosti tvořiti reservní fond; teprve až tento fond dosáhne určité výše, dává ústav konečný bilanční zisk k disposici státní pokladně.

Reservní fond poštovního úřadu šekového, který byl podle čl. 5 zák. č. 140/1919 Sb, z. a n., již utvořen, činil koncem roku 1929 částku 127,895.517,95 Kč, zůstatek vkladů v šekové službě částku 2.274,480.165,98 Kč.

Jelikož ryzí bilanční zisk po úhradě dotací fondu (fondům) tvoří - pokud finanční zákon nestanoví jinak - příjem státní pokladny, přejímá státní pokladna také závazek, že uhradí bilanční ztráty, na které by reservní fond nestačil (odst. 3).

Zmocnění, že ministr pošt může v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem zříditi u poštovní spořitelny také jiné fondy, jest příkazem opatrné správy a vyhovuje také zásadám o podnikovém hospodaření.

§ 39.

Převzetí práv a závazků poštovního úřadu šekového.

Poslední tři paragrafy (39-41) obsahují ustanovení závěrečná.

V § 39 činí se opatření, aby byla zachována kontinuita činnosti rušeného poštovního úřadu šekového (hlavního ústavu v Praze a pobočného ústavu v Brně). Zřízením nového ústavu nesmějí býti nikterak poškozeny ani zájmy veřejné ani zájmy soukromých použivatelů služeb poštovních úřadů šekových. Proto se stanoví, že poštovní spořitelna vstupuje ve všechna práva a přejímá všechny povinnosti poštovních úřadů šekových, t. j. poštovního úřadu šekového v Praze a pobočného poštovního úřadu šekového v Brně, a že na ni přechází také jejich jmění a správa peněz a jiných hodnot, které jsou svěřeny těmto úřadům;

přejímá působnost Náhradové banky pro pozemkovou reformu ve smyslu zák. č. 329/1920 Sb. z. a n., jakož i veškerá práva i všechny závazky, vzniklé z činnosti poštovního úřadu šekového v řečené funkci Náhradové banky podle ustanovení vládního nařízení ze dne 7. prosince 1922, č. 361 Sb. z. a n., o rozšíření působnosti poštovního úřadu šekového o službu náhradové banky;

přejímá ve svou správu a úschovu jmění a hodnoty, které poštovní úřad šekový přijal v úschovu a správu podle zák. č. 88/ 1924 Sh. z. a n.;

nastupuje také v působnost poštovního úřadu šekového v Praze jako přejímacího ústavu k provedení úkonů, vyplývajících z úmluv a dohody o poštovní spořitelně rakouské a uherské.

§ 40.

Účinnost zákona.

Se zřením k ustanovením § 39 není závady, aby účinnost zákona byla stanovena dnem vyhlášení. Jedině spořitelní služba jako úplně nová složka činnosti ústavu musí býti náležitě napřed připravena jak po stránce personální, tak po stránce věcné; závažnou jest také otázka umístění, jelikož dosavadní místnosti poštovního úřadu šekového by pro nové služební odvětví nestačily. Otázka bude vyřešena přesídlením ústavu do nové budovy, jež se staví. Kdy budou naznačené přípravy skončeny a kdy ústav přesídlí, nelze předem přesně určiti. Jelikož však jde o opatření pouze rázu technického, zmocňuje se ministr pošt k vyhlášce dne, kdy spořitelní služba bude zahájena.

Veškerá ustanovení, jež odporují zákonu, se ruší. Mezi nimi jsou zvláště také zákony o býv. vídeňské poštovní spořitelně a o poštovní spořitelně budapešťské (a nařízení podle nich vydaná), které dosud formálně zrušeny nebyly. V době, kdy bylo jednáno o návrhu zákona a poštovních úřadech šekových (č. 140/1919 Sb. z. a n.), trvaly ještě styky zejména s býv. vídeňskou poštovní spořitelnou a byly teprve krátce před vyhlášením zákona zastaveny. Ačkoli zákony o býv. vídeňské poštovní spořitelně a o budapešťské poštovní spořitelně pro území republiky Československé pozbyly zřízením poštovního úřadu šekového věcně účinnosti jest nutno, aby byla také formálně zrušena ustanovení, jež dosud by platila pro obory činnosti nově zákonem tímto pro oblast republiky Československé ukládané poštovní spořitelně.

Zároveň se zrušuje také zákon č. 140/1919 Sb. z. a n. a předpisy podle něho vydané i zákon č. 88/1924 Sb. z. a n., jenž se nahrazuje § 28 zákona o poštovní spořitelně.

Naproti tomu se ponechávají v platnosti až do provedení § 28 zákona o poštovní spořitelně vl. nař. č. 108/1924 Sb. z. n. a v1. nař. č. 164/1926 Sb. z. a n. a prohlašují se za nařízení vydaná podle tohoto zákona, aby kontinuita opatření o úschově a správě deposit k poukazu soudu nebo poručenského (sirotčího) úřadu nebyla přerušena.

§ 41.

Provedení zákona.

Provedení zákona se ukládá ministru pošt a telegrafů spolu s ministry financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství, kteří jsou na něm přímo zúčastněni.

Zřízení poštovní spořitelny, která nastoupí na místo poštovního úřadu šekového, bude vyžadovati zvláštního nákladu jenom pokud jde o spořitelní službu.

Spořitelní služba bude včleněna do ostatní činnosti ústavu poštovním úřadem šekovým již obstarávané. Úkony z organisace spořitelní služby vyplývající budou moci býti tudíž obstarány v rámci dosavadních zařízení. Spořitelní služba nebude proto zatížena všeobecnou režií, která vyplývá ze zařízení pro celý ústav, jež jsou zde již k disposici v dostatečném rozsahu i pro další zvýšení agendy, které potom na výši režie zůstává téměř bez vlivu (místnosti, otop, světlo, četná strojní zařízení atd.). Režii ústavu budou tudíž zatěžovati pouze zvýšené výdaje osobní, některá vydání zařizovací (kancelářské zařízení, případně nové stroje a pod.) a jiná, zvláštní vydání věcná (tiskopisy a jiné kancelářské potřeby).

Přirozeně budou personální náklady spořitelní služby nejzávažnějším režijním činitelem, ježto výše věcných vydání se při určitém rozsahu služby celkem stabilisuje. I tato personální vydání, jejichž rozsah se bude říditi počtem vkladatelů a množstvím transakcí ve vkladních knížkách, budou se také jako i v ostatních oborech činnosti poštovní spořitelny pohybovati na úrovni nízké režijní základny, dané racionalisací práce ve všech jejích složkách.

Vzhledem k ustanovení § 25, odst. (3) zákona, podle něhož bude nutno uložiti veškeré vklady na knížky podle odst. 1, lit. a-c téhož paragrafu, bude výnos uložení spořitelních vkladů za daného stavu úrokového výnosu ze státních a jiných veřejných dluhopisů, ze zápůjček na ně (lombardní sazba Národní banky Československé 6 %) a z jejich eskontu průměrně asi 5 3/4 %. Poněvadž pasivní úrok ze vkladů na knížkách bude nejvýše 3 %, možno počítati s úrokovým rozpětím 2 3/4 %, jakožto úhradovou základnou pro veškerou režii spořitelní služby. Z toho resultující příjem bude postačitelný k úhradě veškerých nákladů spojených s obstaráváním spořitelní služby, ježto u této služby možno počítat s daleko nižším režijním koeficientem, než ta služby šekové, kde počet účinů na jeden šekový účet připadajících a peněžní obrat z toho resultující jest mnohonásobně vyšší než u služby spořitelní, v níž změny na jednotlivých úsporných účtech budou u srovnání se změnami na účtech šekových nepatrné.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh byl přikázán v obou sněmovnách výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší, aby mohly býti včas vykonány nutné přípravy personální a věčné k aktivování spořitelní služby buď zároveň s přesídlením do nové budovy nebo co nejdříve po něm.

 

V Praze, 20. března 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

Ministr pošt a telegrafů:

Dr Franke v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP