Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 171.

1. sen. Köhlera, Wenzela a soudr. na pana ministra vnitra stran jednání státní policie dne 6. března v Šumperku

2. sen. Wenzela a soudr. na pana ministra sociální péče stran novelisace zákona o úrazovém pojištění dělnickém a brzkého vypsání nových voleb do úrazové pojišťovny

3. sen. Köhlera, Teschnera a soudr. na pana ministra financí stran změny § 50, odst. 2 pracovního řádu pro továrny na tabák a § 8 pensijního normálu dělnictva čsl. tabákové režie

4. sen. Janíka a spoločníkov na p. ministra železníc ohľadom nedodržovania prevádzajúceho nariadenia k zákonu o 8 hodinovej pracovnej dobe v službe výhybkárskej u dopravného úradu čsl. št. železníc v Leopoldove a Trenč. Teplej

5. sen. dr Žišku a spoločníkov pánu ministrovi financií a pánu ministrovi vňútra o preradení Piešťan z triedy C činovného do triedy B

6. sen. Wenzela a soudr. na ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jakož i na ministra průmyslu, obchodu a živností stran úpravy zdravotně závadných zařízení a nespravedlivých poměrů u koncesované živnosti pohřbívání mrtvol v ohledu živnostensko-právním

7. sen. J. J. Krejčího, Hubky, Petříka, Bergmana a druhů na ministry zemědělství a financí v záležitosti změny vládního nařízení ze dne 24. května 1928 čís. 75/28 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách

8. sen. Teschnera a soudr. na pana ministra železnic stran změny tísnivého postavení železničních úrazových důchodců, vdov a sirotků

9. sen. Teschnera, dr Jessera a soudr. na pana ministra národní obrany stran prominutí cvičení ve zbrani

Jako v jiných městech, tak také v Šumperku konány byly přípravy k oslavě 80. narozenin pana presidenta státu, kdežto v týž den komunistická strana ohlásila pro večerní hodiny demonstraci nezaměstnaných.

Skutečně konala se po skončení práce na silnici poblíž továrny Trebitschovy schůze, která patrně nebyla ohlášena a ve které jistá komunistická poslankyně z Prahy mluvila k dělníkům. Na zakročení státní policie došlo k zatčení a předvedení poslankyně na policejní komisařství. Za ní následovalo několik set dělníků a dělnic, kteří žádali propuštění zatčené.

Když průvod došel k náměstí Eichelbrennerovu, jež tvoří dopravní střed města, přišel pan policejní inspektor Rudolf s policejní pohotovostí zdejších a cizích strážníků, nespokojil se však tím, že by zakročil proti demonstrantům a rozehnal jejich průvod, nýbrž nařídil jednoduše vyklizení Eichelbrennerova náměstí a všech ulic, vedoucích do vnitřního města. Dobře vědouc, že v tuto denní dobu před 6.hodinou večerní vyklizení těchto ulic je zcela nemožné, poněvadž všichmi dělníci zaměstnaní v továrnách Schefterově a Lubichově, kteří k jízdě domů používají dráhy, musí projíti těmito ulecemi, aby dostihli vlaku, dále poněvadž všichni zaměstnanci v továrnách Bujatti, Silvet, Schön,Wälder, Schay a v jiných závodech musí jíti stejnými ulicemi, aby nastoupili cestu k domovu do města a do sousedních obcí, rovněž poněvadž se v tuto dobu rozvijí největší obchodní ruch a poněvadž se mimo to ze sousedních obcí dostavilo mnoho zvědavců, aby byli přítomni pochodňovému průvodu v předvečer narozenin pana presidenta státu, zakročila policie proti klidným chodcům nejbezohlednějším způsobem.

Veliký počet takových osob, které s demonstrací neměly naprosto nic společného, byly bez jakékoli příčiny přepadeny a stlučeny gumavými obušky. Jak zjištěno svědky, které kdykoli možno vyslechnouti, nalézají se mezi lidmi beze vší přičiny sbitými dělníci a zaměstnanci, vážení zasloužilí občané města, vznešené dámy, které chtěly vejíti do kavárny na Eichelbrennerově náměstí, dále neduživí starci a dokonce děti.

Klidné, mírumilovné obyvatelstvo města je právem razhořčeno nad těmito neslýchanými událostmi, a žádá přeložení policejniho inspektora Rudolfa, pod jehož vedením strážníci stáli.

Podepsaní táží se pana ministra:

Jest ochoten zaříditi, aby se všem nevinně ztýraným osobám dostalo plného zadostiučinění a aby nahrazeny byly útraty lékařského ošetření?

Co zamýšlí učiniti aby se takovéto události budoucně neopakovaly?

V Praze, dne 24. března 1930.

Tichi, dr Hilgenreiner, Fr. Scholz, Böhr, dr Jesser, dr Feierfeil, Teschner, Tschapek, Stolberg.

Wie in anderen Städten, so wurden auch in Mähr.-Schönberg die Vorbereitungen zur Feier des 80, Geburtstages des Herrn Staatspräsidenten getroffen, während am gleichen Tage von kommunistischer Seite für die Abendstunden eine Demonstration der Arbeitslosen angekündigt war.

Tatsächlich fand nach Arbeitsschluß auf der Straße in der Nähe der Trebitsch-Fabrik eine Versammlung statt, welche wahrscheinlich nicht gemeldet wurde und in welcher eine kommunistische Abgeordnete aus Prag zu den Arbeitern sprach. Über Einschreiten der Staatspolizei erfolgte die Verhaftung der Abgeordnetem, und Vorf'ührung beim Polizeitkommissariat. Ihr folgten einige hundert Arbeiter und Arbeiterinnen, welche die Freilassung der Verhafteten verlangten.

Als der Zug gegen den Eichelbrenner,platz kam, welcher das Verkehrszentrum der Stadt bildet, erschien der Herr Polizeiinspektor Rudolf mit einem Polizeiaufgebot von hier stationierten und fremden Wachleuten, begnügte sich aber nicht damit, gegen die Demonstranten einzuschreiten und deren Zug zu zerstreuen, sondern befahl einfach die Räumung des Eichedbrennerplatzes und aller in die innere Stadt fürhrenden Gassen. Wohl wissend, daß zu dieser Tageszeit vor 6 Uhr abends eine Räumung dieser Verkehrsstraßen ganz unmöglich is, weil alle in den Fabriken Schefter und Lubich beschäftigten Arbeiter, welche die Bahn zur Heimfahrt benützen, diese Straßen passieren müssen, um den Zug zu erreichen, ferner weil al1e in den Fabriken Bujatti, Silvet, Schönwälder, Schay und anderen Betrieben Beschäftigten die gleichen Straßen benützen müssen, um den Heimweg in die Stadt und die Nachbargemeinden anzutreten, ebenso weil sich in dieser Zeit der meiste geschäftliche Verkehr abzuwickeln pflegt und weil sieh außerdem aus den umliegenden Gemeinden viele Neugierige eingefunden hatten, um den Fackelzügen zur Vörfeier des Geburtstages des Herrn Staatspräsidenten anzuvohnen, ging die Staatspolizei gegen, frieddiche Passanten in der rücksichtslosesten Weise vor.

Eine große Anzahl solcher Personen, welche mit der Demonstration nicht das Mindeste,zu tun hatten, wurden völlig grundlos überfallen und mit dem Gummikonüttel bearbeitet. Wie durch Zeugen, welche jederzeit zur Verdügung stehen, sichergestellt wurde, befinden sich unter den grundlos geprügelten Arbeiter und Angestellte angesehene verdienst_ volle Bürger der Stadt, vornehme Damen, welche das am Eichelbrennerplatz befindliche Kaffeehaus aufsuchten, ferner gebrechliche Greise und sogar Kinder.

Die ruhige, friedliebende Bevölkerung der Stadt ist über diese unerhörten Vorfälle mit Recht empört und verlangt die

Versetzung des Polizeiinspektors Rudolf, unter dessen Kommando die Wachleute standen.

Die Gefertigten stellen an den Herrn Minister folgende Anfragen:

Ist er bereit zu veranlassen, daß allen unschuldig Mißhadelten volle Genugtuung gegeben und die Kosten ärztlicher Behandlung ersetztt werden?

Was gedenkt er zu tun, daß sich solche Vorfälle in Zukunft nicht mehr wiederholen?

Prag, am 24. März 1930.

Tichi, Dr Hilgenreiner, Fr. Scholz, Böhr, Dr Jesser, Dr Feierfeil, Teschner, Tschapek, Stolberg.

V posledních létech vzrostly úrazové pojišťovny dělnické v mimořádně veliké pojišťovací ústavy. Kdežto v roce 1890 bylo jen 19.478 pojištěných průmyslových závodů s 299.908 plně zaměstnaných dělníků, vzrostl jen u úrazové pojišťovny dělnické pro Čechy tento počet v roce 1927 na 59.725 podniků s 956.567 úplně zaměstnaných dělníků. Podobně vypadá vzrůst úrazových pojišťoven dělnických v jiných zemích. Počet úrazů stoupl netoliko absolutně, nýbrž také poměrně v posledních letech mimořádně a to netoliko úrazy, které vedly k částečné neb úplné invaliditě dělníků, nýbrž také ty, které skončily smrtí. Kdežto se počet dělníků od roku 1920 do 1927 rozmnožil jen o jednu třetinu, počet úrazů se skoro zdvojnásobil,to jest stoupl z 8.809 v roce 1920 na 17.427 v roce 1927. Bohužel jsou důchody, které dělníci proti úrazu pojištění v případě úrazu nebo které jejich pozůstalí v případě smrti dostávají, nevšedně nepatrné. Jak zařadění podniků do t. zv. třídy nebezpečí tak také v této třídě do procenta nebezpečí vyžaduje již dávno změny. Před válkou bylo zařadění podniků podle zákona upravováno každých 5 roků novým nařízením. Od roku 1914 nebylo na zařadění ničeho dále měněno, ačkoli od té doby nastala celá řada velikých změn v průmyslu. Bylo by tudíž nejvýš na čase vydati konečně nové schema pro zařadění podniků a provésti zároveň zlepšení požitků pro úrazové důchodce. Ale za nejdůležitější pokládají interpelanti, aby pokud možno nejdříve vložena byla zase správa úrazové pojišťovny do rukou zvolených důvěrníků dělnických. Z těchto důvodů tážeme se pana ministra sociální péče:

1. Je pan ministr ochoten předložiti parlamentu osnovu zákona o vydání nového schematu pro zařadění podniků podléhajících úrazovému pojištění a o zlepšení důchodů osob oprávněných k úrazovému pojištění?

2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby volby do správy úrazové pojišťovny v nejkratší lhůtě byly konečně provedeny?

V Praze, dne 27. března 1930.

Köhler, dr Jesser, Teschner, Stolberg, dr Hilgenreiner, Böhr, Fr. Scholz, dr Feierfeil,.dr Grosschmíd, Böhm.

In den letztem Jahren sind die Arbeiterunfallversicherungsantalten zu außerordentlich großen Versicherungsköpern angewachsen. Während im Jahre 1890 nur 19.478 versicherte Industriebetriebe mit 299.908 Vollarbeitern bestanden, ist die Zahl im Jahre 1927 auf 59.725 Betriebe mit 956.567 Vollarbeitern, allein bei der Arbeiteruinfallversicherungsanstalt für Böhmen angewachsen. Ähnlich verhält sich das Wachstum der Arbeiterunfallversicherungsanstalten in anderen Landgebieten. Die Zahl der Unfälle ist nicht nur absolut, sondern auch im Verhältnis, in den letzten Jahren außerordentlich gestiegen und zwar nicht nur die Unfälle, die zu einer teilweisen oder zu einer vollständigen Invalidität der Arbeiter führten, sondern auch jene, die einem tödlichen Ausgang nahmen. Während die Zahl der Arbeiter von 1920 bis 1927 sich nur um ein Drittel vermehrte, hat sich die Zahl der Unfälle beinahe verdoppelt, d.h. sie stieg von 8809 im Jahre 1920 auf 17,427 im Jahre 1927. Leider sind die Renten, die unfallversicherten Arbeiter, im Falle eines Unfallese oder ihre Hinterbliebenen im Falle des Todes erhalten, außerordentlich gering. Sowohl die Einreihung der Betriebe in die sog. Gefahrenklasse, a1s auch innerhalb dieser in die Gefahrenhundertsätze, ist längst änderungsbedürftig. Vor dem Kriege wurde die Einreihung der Betriebe gesetzmäßig alle 5 Jahre durch Neuordnung geregelt. Seit dem Jahre 1914 ist an der Einreihung nichts mehr geändert worden, obzwar in der Zwischenzeit eine Reihe großer Veränderungen in der 1ndustrie vor sich gegangen sind, Es wäre daher höchste Zeit endlich die Neueinreihungsschema der Betriebe herauszugeben und gleichzeitig eine Verbesserung der Bezüge für Unfallrentler durchzuführen. Von größter Wichtigkeit aber halten es die Interpellanten, daß möglichst bald die Verwaltung der Unfallversicherungsanstalt wieder in die Hände der gewählten Vertrauensmänner der Arbeiter gelegt wende. Aus diesen Gründen richten wir an den Herrn Minister für soziale Fürsorge folgende Afragen:

1. Ist der Herr Minister bereitt, dem Parlamente eine Gesetzesvorlage, betreffend die Erstellung eines Neueinreihungsschemas der unfallversicherungspflichtigen.Betriebe und die Verbesserung der Renten der unfallversicherungsberechtigten Personen, vorzulegen?

2. Ist der Herr Minister bereit zu verfügen., daß die Wahlen in die Verwaltung der Unfallversicherungsanstalt in kürzester Frist endlich durchgeführt werden?

Prag, am 27. März 1930.

Köhler, Dr Jesser, Teschner, Stolberg, Dr Hilgenreiner, Böhr, Fr. Scholz, Dr Feierfeil, Dr Grosschmid, Böhm.

Pracovní řád pro továrny na tabák v Československé republice praví v § 34, odst. 1, že zaměstnanci, kteří pozbudou občanství Československé republiky, musí býti propuštěni a § 50 ustanovuje v odst. 2, že takovéto propuštění má v zápětí ztrátu všech práv a nároků, nabytých předchozí službou, zejména ztrátu nároku na invalidní zaopatření.

Stejné ustanovení obsahuje § 8 pensijního normálu dělnictva čsl. tabákové režie.

Tato ustanovení, která skoro výhradně projevuji svůj účinek proti dělnicím tabákové režie, poněvadž tyto v případě sňatku s cizozemcem pozbývají československého státního občanství, obsahují tvrdost, která zejména pokud jde o ztrátu nabytého práva na invalidní zaopatření, po případě na odpočivné a zaopatřovací platy, není ospravedlněna, obzvláště také proto, že podkladem nároku je vlastní placení příspěvků.

K objasnění budiž zde zmínka o případu dělnice továrny na tabák ve Šternberku, Marie Brücknerové, která po dvacetičtyřleté bezvadné službě byla propuštěna, poněvadž sňatkem s rakouským státním občanem pozbyla československého státního občanství.

Jmenovaná žádala sice za nucený odchod ve smyslu § 13 zákona č. 286/1924, ale této žádosti nebylo vyhověno, rovněž tak zamítnuta byla žádost za povolení odbytného alespoň ve výši vlastních zaplacených příspěvků do pensijního fondu s poukazem na ustanovení § 50, odst. 2 pracovního řádu.

Poněvadž se takovéto případy opětovaly a ještě budou díti, a projednávání jejich podle ustanovení citovaného § 50 pracovního řádu po případě § 8 pensijního normálu jeví se býti nespravedlivým, táži se podepsaní pana ministra financí:

1. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby zahájena byla vhodná opatření na změnu § 50, odst. 2 pracovního řádu pro továrny na tabák a § 8, odst. 1, pensijního normálu dělnictva tabákové režie, aby nabyté nároky na invalidní případně odpočivné a zaopatřovací požitky zůstaly zachovány?

2. Jest ochoten v případě bývalé dělnice Marie Brücknerové zamítavý nález ministerstva financí ze dne 26. dubna 1927 č. 33.415/27-IV A/13 stran restrikce podle § 13 zákona č. 286/1924 podrobiti revisi?

3. Jest ochoten zrušiti výnos ministerstva financí ze dne 29. ledna 1930 č. 126.649/29-IV A/13 a Marii Brücknerové přiznati alespoň vrácení zaplacených pensijních příspěvků?

V Praze, dne 24. března 1930.

Wenzel, Stolberg, Tichi, dr Hilgenreiner, Fr, Scholz, dr Feierfeil, Böhr, Tschapek, dr Jesser.

Die Anbeitsordnung für die Tabakfabriken der Čsl. Republik besagt im § 34, Abs. 1. daß Angestelte, welche die Staatsbürgerschaft der Čs1. Republik verlieren, entlassen werden müssen, und der § 50 bestimmt im Abs,2, daß eine derartige Entlassung den Verlust aller durch die vorhergegangene Dienstleistung erworbenen Rechte und Ansprüche, namentlich den Verlust des, Rechtes auf Invalidenversorgung, zur Folge habe.

Die gleiche Bestimmung enthält der § 8 des Pensionsnormales der Arbeiterschaft der čsl, Tabakregie.

Diese Bestimmungen, die sich fast ausschließlich gegen Arbeiterinnen der Tabakregie auswirken, weil diese im Falle einer Verchelichung mit einem Ausländer die čsl. Staatsbürgerschaft verlieren, beinhalten eine Härte, die insbesondere hinsichtlich des Verlustes der erworbenen. Rechte auf die Invalidenversorgung, bezw, auf die Ruhe- und Versorgungsgenüsse ungerechtfertigt ist, insbesondere auch deswegen, weil dem Anspruch die eigene Beitragsleistung mit zu Grunde liegt.

Zur Illustration sei des Falles oder Arbeiterin der Tabakfabrik in Sternberg, Marie Brückner, Erwähnung getan, die nach 24jähriger einwandfreier Dienstleistung entlassen wurde, weil, sie durch die Verehelichung mit einem österr. Staatsbürger die čsl. Staatsbürgerschaft verlor.

Die Genannte suchte zwar um den, gezwungenen Abgang im Sinne des § 13 des Gesetzes Nr, 286/1924 an, doch wurde diesem Ansuchen nicht stattgegeben, ebenso wurde ein Ansuchen um Bewilligung. einer Abfertigung zurmindest in der Höhe der eigenen Beitragsleistung zum Pensionsfond mit dem Hinweis auf die Bestianmung des § 50, Abs. 2 der Arbeitsordnung abgewiesen,

Da derartige Fälle wiederholt vorkamen und noch vorkommen werden, die Behandlung derselben nach Maßgabe der Bestimmungen des zitierten § 50 der Arbeitsordnung bezw. § 8 des Pensionsnormales, ungerecht erscheint, fragen die Geferigten dem Herrn Finanzminister:

l. Ist der Herr Finanzminister bereit, zu veranlassen, daß zur Abänderung des § 50, Abs. 2 der Arbeitsordnung für die Tabakfabriken und des § 8, Arbs 1 des Pensionsnormales der Arbeiterschaft der Tabakregie geeignete Maßnahmen eingeleitet werden, damit die Anwartschaft auf erworbene Ansprüche auf Invaliden-, bezw. Ruhe- und Versorgungsgenüsse aufrecht bleibt?

2. Ist er bereit, im Falle der ehem. Arbeiterin Marie Brückner den abweislichen Bescheid des Finazministeriums vom 26. April 1927, Zahl 33,415/ 27-IV A/13 bzgl, des Abbaures nach § 13 des Gesetzes 286/1924 einer Revision zu unterlziechen?

3. Ist er bereit, den Eriaß des Finanzministeriums vom 29. Jänner 1930, Zahl 126.649/29-IV A, 13 aufzuheben und der Marie Brückner zumindest die Rückzahlung der eingezahlten Pensionsbeiträge zuzuerkennen?

Prag, am 24, März 1930,

Wenzel, Stolberg, Tichí, Dr Hilgenreiner, Fr. Seholz, Dr Feierfeil, Böhr, Tschapek, Dr Jesser.

Dľa prevádzajúceho nariadenia k zákonu o osmihodinovej pracovnej dobe v službe výhybkárskej a kontrolorov výhybiek v staniciach, kde sa za 24 hodín premáva viac vlakov ako 60, výhybkári a kontrolori výhybiek zamieňajú sa dľa rozvrhu 12 hodín služba s 24 hod. voľno a po každej štvrtej zmene podľa zákona 36 hod. voľno.

U dopr. úr. Leopoldov na II. a III. stanovišti vzdor tomu, že sa tam premáva za 24 hod. vyše 90 pravidelných vlakov, okrem čoho výhybkári behom posunovania stavajú výhybku; každý jeden z výhybkárov má na starosti 10-13 výhybiek, ktoré tiež: mastí, čistí, naplňuje, ba aj rajón svojho stanovištia musí v náležitej čistote udržiavať - predsa rozvrh služby týchto nezodpovedá zákonu o osmihod. prac. dobe. Rozvrh služby sprievodcov strojov a výhybkárov dosaváďny je 12 služba, 12 voľno, 12 služba, 24 voľno a raz za tri týždne voľno podľa zákona a tak sa opakuje stále, takže ich výkon nakoľko je bez prestávok nepretržitý číní mesačne od 250 do 288 hodín. Okrem toho nakoľko je dú. Leopoldov dispozičná stanica, má byť tam paušál týmto zamestnancom vyplácaný dľa stup. a) a nie b), ako je tomu teraz.

U dopr. úradu Tr. Teplá, výmenári a dozorcovia výmien na II., IV. stanovišti konajú 12 službu 24 voľno a raz za 3 týždne voľno podľa zákona; na III. stanovišti, konajú 12 služba, 12 voľno, 12 služba, 24 voľno, a raz za tri týždne voľno podľa zákona atď. Pravidelných vlakov za 24 hodín sa premáva 74, a 2-4 nepravidelné. V tejto dobe, ked' je podnormálna doprava odrazov, zachádzania a zatláčania, je tam 240, okrem toho na II. stanovišti, kde sú závory, preposunuje sa najmemej 120 vozov. V konjuktúrnejších časoch však na príklad v apríli, máji, júni, júli, auguste, činí nepretržitý posun na jeden rušeň za 12 hodín 520-550 vozov.

Zuvedeného vyplýva, že tak u dú. v Leopoldove, ako aj Tr. Teplej a ešte v mnohých iných staniciach, nedodržuje sa prevádzajúce nariadenie k zákonu o osmihod. pracovnej dobe záväzné pre čsl. št. železnice, ba hrubo sa porušuje. Sväz Slovenských Železničiarov podal o tom posaváď niekoľko sťažností na ministerstvo železníc, ktoré ostaly bez vybavenia a preto podpísaní žiadame pána ministra železníc: