Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930

III. volební období.

2. zasedání.

Ústřední knihovní úřad v Budapešti odevzdal Československé republice železniční knihy, týkající se drah na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Podle zákonů, které platily v Uhersku, byl k vedení těchto železničních knih příslušný pouze ústřední knihovní úřad v Budapešti, a proto nyní na Slovensku a na Podkarpatské Rusi není úřadu, který by podle zákona byl příslušným k dalšímu vedení těchto železničních knih. Nastala proto nutnost, aby zákonem byla upravena příslušnost k vedení těchto knih, a vládní návrh čelí této zákonné úpravě.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo vedení železničních knih upraveno zákonem z 19. května 1874, č. 70 ř. z., a zákon ten se v praxi osvědčil, takže jest vzat za podklad pro nově navrhovanou úpravu zákonnou. Avšak také zákon uherský článek I/68 a LXI/81, který platil na Slovensku a Podkarpatské Rusi, velmi se blížil zákonu rakouskému, a proto vládní návrh zákona neobsahuje mnoho odchylek od práva, které v historických zemích a na Slovensku i na Podkarpatské Rusi dosud platilo.

Příslušnost soudní jest upravena tak, že knihy železniční mají býti vedeny soudy v sídlech zemského úřadu, takže železniční knihy v Čechách povede krajský soud civilní v Praze, na Moravě krajský soud v Brně a na Slovensku okresní soud v Bratislavě, na Podkarpatské Rusi pak okresní soud v Užhorodě. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus jsou určeny okresní soudy proto, že krajské soudy tam dosud žádných pozemkových knih nevedly a agenda knihovní byla přidělena jen soudům okresním. Na žádost podnikatelstva a se souhlasem ministerstva železnic může však také jediný z těchto soudů vésti knihu železniční pro trati, které probíhají několika zeměmi, ale tvoří jednotku.

Poněvadž železniční knihy pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byly v Budapešti vedeny jen jazykem maďarským, nastane státní správě naší úkol, aby se postarala o příslušný překlad těchto maďarských knih, aby byly srozumitelny našemu občanstvu.

Vládní návrh zákona zavádí důsledně pojmenování "dráha" místo dosavadního "železnice", poněvadž se zákon má vztahovati i na elektrické dráhy, které nebývají označovány jako železnice.

§ 1, odstavec 1. přidržel se dosavadního znění zákona č. 70 z roku 1874 a ustanovuje, že zákon platí pro dráhy, které mají sloužiti veřejné dopravě a k jichž zřízení jest propůjčeno právo vyvlastňovací. Tím jsou z účinnosti zákona vyloučeny soukromé trati a vlečné dráhy, které slouží toliko k soukromým účelům a nemohou tedy býti předmětem železniční knihy.

Pozemky cizí, zejména veřejné (cesty, řeky a jiné), se kterými dráha jen křižuje, nestávají se vlastnictvím dráhy, nýbrž právo přejezdu se zapisuje jen do druhého oddělení listu železniční podstaty.

§ 4 upravuje vložení zástavního práva na jednotlivých tratích téže dráhy a upravuje možnost vkladu na oddělené části dráhy, jestliže podnikatelstvo zřídilo různé zástavy z částí téže dráhy.

Závažno jest ustanovení § 5 osnovy, poněvadž se v něm zápis do železniční vložky rozšiřuje také na materiál a movitosti příslušející k podniku a výslovně se v příslušenství to zahrnují také práva a pohledávky související s podnikem. Důvodová zpráva vykládá, že materiálem se rozumějí i všeliká vozidla i jiné pomůcky k provozování jízdy i zařízení kancelářské a místností a pod., ale k bezpečnému výkladu tohoto ustanovení a odstranění sporů bude nutno, aby vláda smysl tohoto zákonného ustanovení podrobně vyložila prováděcím nařízením. Pokud jde o dráhy cizí, které jen část trati mají na našem území, bude nutno zvláštní smlouvou ustanovit, jaká část onoho příslušenství připadá na díl trati ležící v Československé republice. Tyto mezinárodní úmluvy bude nutno brzy dojednat.

Zvláštností odchylnou od obyčejné knihy pozemkové jest, že list závad u knihy železniční se dělí na dvě oddělení, že do druhého oddělení se zapisují práva příslušející jiným osobám z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví. Toto zákonné ustanovení však se v dosavadní praxi osvědčilo a proto není potřebí je měniti.

Osnova zákonná upravuje pak řízení pro zřízení zatímní vložky a vyhledání železničních pozemků, a také toto řízení nevykazuje podstatných změn vůči zákonům dosavadním, které se osvědčily, proto nebylo potřebí ustanovení nových. V § 42 osnovy jsou novou stilisací určitěji upravena ustanovení pro rozvrh výtěžku ze vnucené správy a nové jest určení uvedené v odst. b) o částkách, jež byly vybrány pro finanční správu na dopravních daních a dávce z jízdného. Ustanovení to se přizpůsobuje novým zákonům o dopravní dani a dávce z jízdného.

§ 47 přikazuje peněžité pokuty státu tak, jak už v jiných zákonech se stalo.

§ 48 výslovně mluví o poplatkovém ekvivalentu a odstraňuje tak pochybnost dosud někdy se vyskytnuvší.

Změna § 50 vládní osnovy se stala proto, že není možno žádat, aby už dnem vyhlášení vstoupil zákon v účinnost, poněvadž provedení jeho bude potřebí lhůty nejméně měsíční, kterou ustanovil zákon ze 13. března 1919, č. 139 Sb. z. a. nař.

V textu vládní osnovy byly provedeny četné změny, které však se netýkaly podstaty, nýbrž jen stylisace, a proto na obsahu vládního návrhu ničeho podstatně neměnily.

Ústavně-právní výbor proto navrhuje, aby senát Národního shromáždění schválil vládní návrh zákona o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách, se změnami výborem provedenými, jak dole jest otištěn.

V Praze, dne 28. dubna 1930.

Dr Havelka Otakar v. r.,
místopředseda.

Dr Veselý v. r.,
zpravodaj.

ze dne.........................1930.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se tomto zákoně:

§ 1.

(1) Pro dráhy, které mají sloužiti veřejné dopravě a k jichž zřízení jest propůjčeno vyvlastňovací právo, zakládají se železniční knihy.

(2) Železniční knihy vedené o drahách na území Československé republiky podle ustanovení, která dosud platila, buďte dále vedeny jako železniční knihy podle tohoto zákona. Potřebná úprava těchto knih bude stanovena vládním nařízením.

§ 2.

Železniční kniha skládá se ze železničních vložek a ze sbírky listin.

§ 3.

Do železniční vložky buďte zapsány všechny pozemky, které jsou ve vlastnictví železničního podnikatelstva a jsou určeny k provozu dráhy (železniční pozemky).

§ 4.

(1) Pro každou dráhu nebo pro každou její část, která má býti naproti věřitelům celkem, buď zřízena vložka v železniční knize.

(2) Pro dráhy, které částí svých tratí přesahují hranice Československé republiky, jakož i pro cizí dráhy, které zasahují částí svých tratí do jejího území, budiž zřízena vložka o části probíhající jejím územím.

§ 5.

(1) Dráha, kterou obsahuje vložka, pokládá se za knihovní jednotku.

(2) Tato jednotka zahrnuje také, aniž se zapisují do železniční vložky, všechen materiál a jiné movitosti náležející podniku, které slouží k jeho zřízení a provozu, čítajíc v to práva a pohledávky související s podnikem.

(3) U cizích drah, které zasahují částí svých trati do území Československé republiky, nepokládá se za to, že vozidla všeho druhu patří ke knihovní jednotce, pokud není jinak ustanoveno dohodou s příslušným cizím státem.

§ 6.

(1) Na částech dráhy tvořící knihovní jednotku nelze nabýti zástavních práv.

(2) Naproti tomu nepřestává býti dráha knihovní jednotkou proto, že některé části dráhy jsou v děleném vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví, nebo že váznou na některých částech jiná práva, omezující výkon vlastnického práva, jako pozemkové služebnosti, nájemní a pachtovní práva s účinkem věcných práv.

(3) Rovněž nevadí, aby dráha byla pokládána za knihovní jednotku, jestliže výkupní právo nebo právo nápadu pro stát se omezuje zákonem anebo smlouvou na předměty podrobené tomuto právu.

§ 7.

(1) Ode dne zřízení vložky, třebas i jen zatímní, pokládá se knihovní jednotka, pro kterou byla vložka zřízena, za knihovní těleso a vložka za knihovní vložku po rozumu knihovních předpisů.

(2) Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, platí o podmínkách a účincích zápisů do železniční knihy, jakož i odpisování a připisování ustanovena knihovního zákona (řádu).

§ 8.

(1) Vložka železniční knihy skládá se z listu železniční podstaty, listu vlastnictví a listu závad.

(2) List železniční podstaty má v nadpisu jméno a směr dráhy, a dělí se na dvě oddělení. V prvním oddělení buďtež zapsány železniční parcely i s těmi, které jsou v děleném vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví. V jeho prvním sloupci jsou řadová čísla jednotlivých železničních parcel, ve druhém označení parcelním číslem a ve třetím označení druhu parcel (stavební místa, staniční budova, hlídačský domek, trati a pod.). Délka a plošná výměra parcel se nevyznačuje. Ve druhém oddělení buďtež uvedena věcná práva spojená s vlastnictvím dráhy nebo jednotlivých železničních pozemků, která příslušejí podnikatelstvu na cizích pozemcích.

(3) List vlastnictví obsahuje jméno (firmu) a sídlo podnikatelstva, jehož vlastnictvím jest dráha, tvořící obsah vložky, práva příslušející mu k celé knihovní jednotce a omezení těchto práv, zejména právo výkupní nebo právo nápadu pro stát.

(4) List závad dělí se na dvě oddělení. Do prvního oddělení buďte zapisovány závady, které se týkají celé knihovní jednotky, do druhého oddělení závady, které se vztahují na jednotlivé železniční pozemky, dále práva příslušející na takových pozemcích jiným osobám z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví (§ 6, odst. 2.).

(5) Dokud nejsou železniční pozemky tvořící knihovní jednotku vyhledány a v prvním oddělení listu železniční podstaty zapsány, buď vložka pokládána za zatímní a takto nápadně označena.

§ 9.

Právo vlastnické ke dráze muže býti vloženo jen pro toho, komu se dostalo koncese, pro tuto dráhu.

§ 10.

(1) Založiti a vésti železniční knihu jsou povolány:

1. pro dráhy, které nejdou přes hranice některé země, soud příslušný vésti pozemkové knihy o nemovitostech v soudním okresu, ve kterém jest sídlo zemského úřadu,

2. pro dráhy, které vedou více než jednou zemí ze soudů příslušných v těchto zemích podle čís. 1. ten soud, u kterého zažádá podnikatelstvo za zřízení vložky, nebo, pokud jest vložka již zřízena, kterému byla vložka na návrh podnikatelstva k dalšímu vedení odevzdána.

(2) Dělí-li se železniční majetek podnikatelstva v několik knihovních jednotek, o kterých by se měly podle předcházejících ustanovení vésti železniční vložky u různých soudů, určí ministerstvo železnic, vyslechnouc podnikatelstvo, z těchto soudů ten, u kterého se mají zříditi a vésti vložky pro všechny knihovní jednotky náležející podnikatelstvu.

§ 11.

(1) Soud, u kterého se zřizuje vložka železniční knihy, jest ode dne zřízení zatímní vložky příslušný jako reální soud ve všech věcech, které se vztahují na knihovní jednotku jako celek.

(2) Pro věci, které se vztahují jen na jednotlivé železniční pozemky, počíná se příslušnost tohoto soudu jako reálního teprve dnem, kterého se zapíší železniční parcely do vložky železniční knihy.

§ 12.

(1) Pro dráhy, pro které není dosud zřízena ani zatímní vložka a pro které bylo již vydáno potvrzení podle § 13, odst. 1. čís. 1., nechť zažádá podnikatelstvo u příslušného soudu do tří měsíců po tom, kdy zákon nabude účinnosti, za zřízení zatímní vložky.

(2) Pro dráhy, pro něž potvrzení bude vydáno později, nechť podá podnikatelstvo žádost za zřízení zatímní vložky u příslušného soudu do tří měsíců po vydání tohoto potvrzení.

(3) Na zachování této lhůty dohlíží ministerstvo železnic a může liknavého podnikatele ke splnění této povinnosti poháněti peněžitými pořádkovými pokutami do 20.000 Kč.

§ 13.

(1) K žádosti za zřízení zatímní vložky buďtež přiloženy:

1. potvrzení vydané ministerstvem železnic anebo na jeho příkaz o směru dráhy a o příslušnosti soudu tím podmíněné, jakož i o tom, že má býti dráha podle § 1 předmětem železniční knihy;

2. přehledná mapa znázorňující trať dráhy, z které lze seznati obvody okresních soudů dotčené drahou se seznamem těchto okresů;

3. listiny, jichž jest třeba, aby se mohlo posouditi utvoření knihovní jednotky a práva příslušející podnikatelstvu k této knihovní jednotce (koncesní listina, stanovy a pod.). U drah zřizovaných státem nahrazuje tyto listiny potvrzení vydané ministerstvem železnic.

(2) Listin uvedených pod č. 3. buďte předloženy jak prvopisy, tak i jednoduché opisy (otisky).

§ 14.

(1) Uzná-li se soud příslušným a shledá-li, že podaná žádost vyhovuje, neb odstraní-li se shledané vady, zřídí zatímní vložku.

(2) Při tom založí místo prvního oddělení listu železniční podstaty předložené potvrzení o směru dráhy s přehlednou mapou, a v listu vlastnictví zapíše vlastnické právo a po případě práva s ním spojená, příslušející podnikatelstvu k celku knihovního tělesa, které se má utvořiti, s omezeními vyplývajícími z předložených listin.

(3) Opisy listin, jichž souhlas s prvopisy potvrdí úředník vedoucí železniční knihu, buďtež uschovány ve sbírce listin.

§ 15.

Den, kterým se zřizuje zatímní vložka, buď z úřední povinnosti oznámen v podnikatelstvu a okresním soudům, a to i okresním soudům v sídle sborových soudů, jichž obvod jest dotčen drahou, a buď uveden ve známost vyhláškou, která se vyvěsí na úřední desce všech těchto soudů a soud příslušného pro knihovní vložku, a uveřejní jednou v úředním listu, určeném k úředním vyhláškám soudu.

§ 16.

(1) Zápis věcného práva vykonaný v zatímní vložce má účinek pro celý objem knihovní jednotky.

(2) Tento účinek počíná se u jednotlivého železničního pozemku, který se má zapsati do vložky, dobou, ve které podnikatelstvo nabylo pozemku, třebas nevymohlo ještě potřebného knihovního odepsání.

(3) Zápis vykonaný v zatímní vložce nemá však účinku na nabytí a trvání práv, která mají i dále trvati na železničním pozemku po tom, kdy byl zapsán do vložky železniční knihy.

(4) Také zůstávají až do zrušení nedotčena práva na železničním pozemku, která v čase jeho nabytí tu byla nebo později vznikají a k jichž zrušení má dojíti ještě před zápisem pozemku do vložky železniční knihy.

§ 17.

(1 ) Aby bylo zahájeno šetření k vyhledání železničních pozemků a tyto pozemky zapsány byly do vložky železniční knihy, má podnikatelstvo zažádati u okresních soudů, v jichž obvodu tyto pozemky leží.

(2) Náklady soudů a správních úřadů na úřední jednání, která se konají k vyhledávání železničních pozemků, hradí podnikatelstvo.

(3) Odpisovati železniční pozemky z jejich dosavadních vložek (zápisnic) pozemkových knih a zříditi pro ně nové vložky (zápisnice) pozemkových knih se vkladem vlastnického práva podnikatelstvu dráhy, není po účinnosti tohoto zákona dovoleno. Pozemky, které byly takto připsány podnikatelstvu - dráhy, budou přeneseny na žádost podnikatelstva do vložky železniční knihy.

§ 18.

(1) Žádost za vyhledávání železničních pozemků buď podána do tří měsíců po ukončení výkupu pozemků v dotčeném obvodu okresního soudu, je-li však výkup v obvodu některého okresního soudu již skončen v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, do tří měsíců po této době.

(2) Na zachování těchto lhůt dohlíží ministerstvo železnic a může liknavého podnikatele pobízeti k podání žádosti peněžitými pořádkovými pokutami do 20.000 Kč.

(3) K žádosti buďte připojeny:

1. seznamy nabytých pozemků nebo jejich částí seřazené podle katastrálních území po směru dráhy s udáním parcelního čísla, a vzdělávání u každého pozemku nebo části (neb u pozemku bez katastrálního výtěžku s jeho obecným označením anebo pojmenováním) podle pozemkového katastru a, kde nejsou dosud založeny vložky nových pozemkových knih, s připojením místopisného čísla podle pozemnoknižní zápisnice, dále s udáním předchůdců podnikatelstva v držbě, seznamy věcných práv spojených s vlastnictvím dráhy nebo jednotlivých pozemků, která se mají vykonávati v obvodu tohoto okresního soudu, konečně seznamy závad váznoucích na jednotlivých pozemcích, které se mají přenésti do železniční vložky, jakož i práv příslušejících jiným osobám z děleného vlastnictví nebo ze spoluvlastnictví;

2. mapa znázorňující polohu a hranice nabytých pozemků;

3. listiny potřebné k posouzení udaných právních poměrů, zejména o nabytí pozemků a práv uvedených pod č. 1. a doklady k nim, zejména geometrické (polohopisné) plány podle § 42 zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb. z. a n., a pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrálního zákona);

4. potvrzení o držbě nabytých pozemků a práv s nimi spojených, nejsou-li tato potvrzení již obsažena v listinách prokazujících nabytí. Tato potvrzení vydá okresní úřad, bylo-li nabyto pozemků vyvlastněním, jinak obec, ve které leží.

(4) Jako mapa (odst. 3, č. 2.) předložen buď doplněný a ověřený otisk neb ověřený snímek katastrální mapy s vyznačením nabytých pozemků nebo jejich částí nebe v územích, pro která není dosud katastrálních map, geometrický (polohopisný) plán všech nabytých pozemků nebo jejich částí vyhovující ustanovením katastrálního zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. Pro katastrální měřický úřad buď připojen snímek.

(5) Listiny prokazující nabytí musí míti náležitosti vkladných listin. Listiny uvedené pod č. 3. a 4. budťe předloženy v prvopisu spolu s jednoduchým opisem, geometrické (polohopisné) plány kromě toho s dalším otiskem (snímkem) pro katastrální měřický úřad.

§ 19.

(1) Zástavní práva a jiné závady, jichž realisace by mohla vésti k nucenému zcizení železničního pozemku o sobě, jsou vyloučeny ze zápisu do železniční vložky.

(2) Váznou-li takové závady na pozemku, kterého nebylo nabyto vyvlastněním, anebo žádá-li podnikatelstvo, aby nebyly zapisovány závady, které zapsati jest podle zákona přípustno, má podnikatelstvo buď prokázati vkladnými listinami svolení oprávněných osob k přenesení pozemků do železniční knihy bez závad, anebo dáti vyzvati soudem oprávněné, aby se vyjádřily o žádaném přenesení bez závad.

(3) V tomto případě buďte připojena k žádosti uvedené v § 17 záhlaví s údaji nutnými k uvědomění oprávněných, zejména s označením pozemku který se má odepsati a má-li se odepsati jen díl, s udáním výměry, a práva týkajícího se každého oprávněného.

§ 20.

Soud porovná žádost s veřejnou knihou nebo, vede-li se kniha o některých pozemcích u jiného soudu, dá ji porovnati tímto soudem a podle výsledku ji prozkoumá. Shledá-li nesprávnosti nebo je-li třeba vysvětlení, dá podnikatelstvu potřebné příkazy k odstranění vad.