Článek 18.
Mezi vlastníky dotčenými pozemkovým zákonem, ale nepatřícími do žádné z výše uvedených tří kategorií, mohlo by se mimo nadání vyskytnouti snad několik vlastníků, kteří sice nyní nejsou považováni za příslušníky maďarské, avšak budoucně mohli by se dovolávati této vlastnosti (čtvrtá kategorie).
Vláda Československá oznámila, že výměra půdy, kterou by mohla tu podržeti mimo případy, kdy již došlo k definitivní úpravě nebo kdy právo žalobní jest promlčeno, v celku nemůže býti vyšší než 25.000 jiter.
Článek 19.
Československá vláda učiní potřebná opatření, aby doručení vlastníkům, zmíněná v článku XV., Dohody II., z tohoto dne bylo provedeno do 30. června 1932.
Článek 20.
V úmyslu přispěti k obecně žádoucímu uklidnění zavázaly se obě mocnosti (Francie a Italie) k finančnímu příspěvku ve formě ročního platu celkem 326.000 zl. korun nejvýše od 1933 do 1943 včetně a 545.291 zlatých korun od 1944 do 1966 včetně, kteréžto platy s náhradou placenou Československem podle místního zákona za vyvlastněnou půdu zmíněnou výše v článcích 17. a 18. budou tvořiti zvláštní kapitolu Fondu agrárního, nazvanou >Zvláštní reserva<.
Jejím účelem jest umožniti Fondu agrárnímu, aby kryl spory, odpovídající 3. a 4. kategorii, zmíněným výše v článcích 17. a 18.
Způsob použití těchto ročních platů jest upraven dohodou mezi oběma mocnostmi (Francie a Italie) a Maďarskem, v níž se zejména stanoví, že úspory, docílené při této zvláštní reservě nebudou převedeny do Fondu >B<, nýbrž že se o ně sníží výše stanovený roční plat.
Za podmínek stanovených touto Dohodou a v důsledku zřízení této zvláštní reservy a výše zmíněných článků 11. až 19. mohou maďarští příslušníci vznésti nárok ať jakýkoli pro provádění pozemkového zákona v Československu platně jen proti Fondu agrárnímu a vláda Československá jest mimo spor.
Článek 21.
Převody z Fondu >A< do Fondu >B<, uvedené v článcích 10. a 15., nestanou se ve formě jistiny, nýbrž převodem příslušných ročních platů.
Článek 22.
Dojde-li k neshodě o výklad a provádění této Dohody a nesmluví-li se zúčastněné Strany na jmenování jednoho rozhodce, jest kterýkoliv zúčastněný stát oprávněn se obrátiti se žádostí o rozhodnutí na Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti.
Dáno v jediném vyhotovení v Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
Dr. E. BENEŠ
ROBERT PERIER
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
PHILIPPE ROY
D. CAVADIAS
KORANYI
IGINO BROCCHI
M. NAGAI
J. MROZOWSKI
TOMAS FERNANDEZ
N. TITULESCO
CONSTANTIN FOTITCH.
Příloha A k Dohodě III.
PAMĚTNÍ SPIS MAĎARSKÉ DELEGACE
PŘEDLOŽENÝ KONFERENCI V HAAGU
(druhá komise: Reparace neněmecké).
Maďarská delegace přeje si usnadniti, jak níže uvádí, práce spojené s výpočtem částky potřebné pro splnění nejvyšší míry závazků "zvláštního fondu".
Maďarská delegace domnívá se, že může k tomu cíli uvésti tyto číselné údaje. Tyto údaje jsou, pokud jde o Rumunsko, zcela přesné, ježto podklad pro výpočet byl opatřen dlouhými a obsažnými studiemi, konanými společně delegací maďarskou i rumunskou u příležitosti jednání o přátelskou dohodu. Jsou méně přesné, pokud jde o Jugoslavii, kde počet vyvlastněných jiter jest znám jen ze žalob, jak jsou podány u smíšeného soudu rozhodčího. Nicméně lze míti za to, že podle jugoslavských předpisů o pozemkové reformě a podle známých konkrétních skutečností byly dotyčné majetky vyvlastněny téměř úplně. Nejméně přesná jsou data, týkající se Československa, poněvadž zákony tohoto státu o pozemkové reformě nevyžadují v každém případě úplné vyvlastnění nemovitostí, nýbrž naopak připouštějí, aby různá výměra zůstala v držení dřívějších vlastníků, při čemž tyto výměry nejsou ještě v jednotlivých individuelních případech definitivně určeny.
Rumunsko: Ve sporech maďarských příslušníků, které byly předmětem výše zmíněného vyjednávání, mohlo býti konstatováno v rozhovorech a při výměně dokladů, že bylo vyvlastněno 578.556 kat. jiter a že 50.259 kat. jiter bylo ponecháno příslušným vlastníkům. Maďarská vláda byla by ochotna přijmouti na úplné odškodnění za vyvlastněných 578.556 kat. jiter částku 130 milionů zlatých korun, již velmi sníženou, v níž nebere se zřetele ani na skutečnou hodnotu, ani na zbavení užívání téměř pro dobu deseti let, částku, kterou byla ochotna přijmouti při svém duchu smířlivosti během výše uvedeného jednání. To rovná se 225 zlatým korunám za kat. jitro. Tato částka jako všechny další rozumí se přirozeně v dnešní hodnotě.
Jugoslavie: Spory, které se projednávají, týkají se přibližně vyvlastněných 150.000 kat. jiter. Delegace maďarská se domnívá, že by 80 milionů zlatých korun postačilo k tomu, aby maďarští příslušníci rozhodli se odvolati své žaloby, resp. aby sloužila jako mez závazků "zvláštního fondu". Ve skutečnosti tato částka odpovídá náhradě asi 500 zlatých korun za jitro. V této částce není obsažena ani skutečná škoda ani zbavení užívání, k nimž jest ochotna nehleděti. Poněvadž jde o pozemky nadobyčejně dobré, jest ocenění 500 zlatými korunami ještě daleko nižší než jejich skutečná hodnota.
Československo: Žaloby týkají se asi 500.000 kat. jiter, avšak zmiňujíce se o této výměře, nepřihlížejí jen k půdě již vyvlastněné, nýbrž též k půdě, které ještě hrozí možné vyvlastnění podle zákona a jež v každém případě jest postižena omezením disposice, takže možno říci, že jde o celou výměru majetku. S velkou přibližností lze říci, že bylo již vyvlastněno 50-75 % celé rozlohy. Předpokládáme-li, že zbývajících 50-25 % nebude vyvlastněno, nýbrž že je vlastníci budou moci podržeti in natura, jak lze očekávati podle prakse vyvlastňovací a což by nebylo nikterak nemožným podle čsl. zákona, dostačilo by asi 100 milionů zlatých korun, aby přibližně odškodnilo - v míře snížené - maďarské žalobce za jejich již vyvlastněné pozemky. Takové odškodnění by odpovídalo náhradě asi 2.000,- Kč za kat. - jitro, což jest dosti častý případ při provádění zákona samého o pozemkové reformě, t. j. asi 292 zlaté koruny za kat. jitro. V této částce se nepřihlíží ke skutečným škodám, které v Československu nebyly příliš veliké, ani ku zbavení užívání, což je již význačnější, ani k dávce z majetku obzvláště tíživé, (pokud byla již definitivně zaplacena), nýbrž jest to odškodnění snížené. Jest vyšší nežli 225 zlatých korun vůči Rumunsku; toto nepatrné zvýšení plyne z okolnosti, že průměr půdy v Československu, ačkoliv tam půda není tak dobrá jako v Jugoslavii, jest lepší jakosti než půda v Transylvanii.
Náhrady skutečně vyplacené podle místního zákona za vyvlastněné pozemky přirozeně třeba odečísti od výše odškodnění shora zmíněného.
DODATEK K DOHODÁM DNES PODEPSANÝM.
Zástupcově vlády Jeho Veličenstva krále Belgů, vlády Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska, vlády Kanadské, soustátí Australského, vlády Novozélandské, vlády Unie Jihoafrické, vlády Indické, vlády republiky Francouzské, vlády republiky Řecké, vlády Jeho Veličenstva krále Italského, vlády Jeho Veličenstva císaře Japonského, vlády republiky Polské, vlády republiky. Portugalské, vlády Jeho Veličenstva krále Rumunského, vlády republiky Československé, vlády Jeho Veličenstva krále Jugoslavie se dohodli takto:
JEDINÝ ČLÁNEK.
13,500.000 zlatých korun, které má platiti Maďarsko počínajíc 1. lednem 1944 až do konce 1966, bude rozděleno takto:
1.6,100.000 zlatých korun do Fondu agrárního, jak jest řečeno v článku 2. Dohody III., dnes podepsané.
2.7,400.000 zlatých korun do Fondu >B<, jak jest řečeno v článku IV. Dohody IV., dnes podepsané.
V Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
IGINO BROCCHI
Dr. E. BENEŠ
N. TITULESCO
J. MROZOWSKI
TOMAS FERNANDEZ
D. CAVADIAS
ROBERT PERIER
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
PHILIPPE ROY
M. NAGAI
CONSTANTIN FOTITCH.
DOHODA IV.
DOHODA MEZI FRANCIÍ,
VELKOU BRITANIÍ, ITALIÍ, RUMUNSKEM, ČESKOSLOVENSKEM
A JUGOSLÁVIÍ O ZŘÍZENÍ ZVLÁŠTNÍHO FONDU,
NAZVANÉHO >FOND B<.
Dohodou podepsanou dnes s vládou Maďarskou byly upraveny otázky, týkající se pozemkových reforem.
Zůstávají však nerozřešeny důležité spory mezi příslušníky maďarskými a třemi vládami Rumunska, Československa a Jugoslavie o použití čl. 63., 191. a 250. mírové smlouvy Trianonské. Francie, Velká Britanie a Italie, přející si v zájmu míru a přátelství pomoci k vyřešení tohoto sporu, zavázaly se, že přispějí, jak jest dále uvedeno:
I.
Zřizuje se Fond o nominálním kapitálu 100 milionů zlatých korun. Tento Fond bude zřízen ve formě samostatné jako právnická osoba.
II.
Tento Fond bude zřízen z ročních splátek níže uvedených a vypočtených na tomto základě:
1. počínajíc 1. lednem 1931 až do 31. prosince 1943 úrokové míry 3 %, t. j. 3 miliony zlatých korun ročně.
2. počínajíc 1. lednem 1944 úrokové míry 5°,o ročně a umořování vypočteného až do 31. prosince 1966, t. j. 7 milionů 400.000 zlatých korun ročně.
III.
Za 13 prvních let od 1931 do 1943 bude potřeba 3 milionů zlatých korun hrazena takto:
20 % tedy 600.000,- zlatých korun Velkou Britanií,
40 % tedy 1,200.000,- zlatých korun Francií,
40 % tedy 1,200.000,- zlatých korun Italií,
v mezích potřeb Fondu, jak jsou níže vyloženy.
Tyto částky budou placeny vždy polovicí 1. července a 1. ledna každého roku, při čemž první splátka má se státi 1. července 1931 a poslední dne 1. ledna 1944.
Jest shoda v tom, že v žádném případě uvedené tři mocnosti nemají povinnosti k platům vyšším, než jsou platy shora uvedené.
IV.
Během každého ze 23 let od 1944 až 1966 budou činiti platy do Fondu 7,400.000 zlatých korun ročně. Budou hrazeny z částky 13,500.000 zlatých korun, které se zavázalo Maďarsko platiti z titulu zvláštních pohledávek během 23 let počínajíc 1944.
V.
Fond bude moci vydati obligace nebo přikročiti k jakékoliv úvěrní nebo eskomptní operaci na základě výše uvedených platů.
Typ obligací bude odpovídati podmínkám o zúročení a umořování, stanoveným shora v článku II.
Nicméně Rumunsko, Československo a Jugoslavie budou moci v společné dohodě žádati, aby vydané titry nesly jednotný roční úrok 4 % po celou dobu od 1. ledna 1931 do 1. ledna 1967 a byly umořovatelny od 1. ledna 1944 do 1. ledna 1967, při čemž bude roční splátka úroků i umořování v tomto posledním období neměnitelná. Správní výbor vyhoví této žádosti, zaručí-li se zúčastněné mocnosti za doplatek na úrocích 1 % pro titry za dobu od 1. ledna 1931 do 31. prosince 1943 a zavážou-li se, že se spokojí náhradou 1% úroku, jež se uvolní na těchže titrech v době od 1. ledna 1944 do 1. ledna 1967.
Ustanovení článku 8. Dohody III. o mobilisaci Fondu >A< platí též o Fondu >B<, aby mobilisace byla zajištěna týmž způsobem.
VI.
Ať již platy budou konány v kterékoli době, budou zvýšeny o úroky od 1931 v úrokové míře výše stanovené, nebo obligace budou dodány se všemi svými kupony připojenými od počátku.
Rozdělení Fondu mezi Rumunsko, Československo a Jugoslávii stane se podle dohody, která bude sjednána mezi těmito třemi mocnostmi.
Rozsudky, vydané Smíšenými soudy rozhodčími ve prospěch maďarských příslušníků, stejně i smírné dohody s těmito příslušníky budou ihned oznámeny zúčastněnou mocností správnímu výboru Fondu.
V mezích částky připadající každé mocnosti zaplatí správní výbor odškodnění přiznané řečenými rozsudky nebo vyplývající ze zmíněných smírů.
Výplata bude učiněna zúčastněné mocnosti po předložení ověřeného opisu rozsudku nebo smíru. Stane se v obligacích, vydaných Fondem, při čemž tyto obligace se budou počítati v nominální hodnotě. Bude-li však provedena částečná nebo úplná mobilisace těchto obligací, bude výplata v obligacích nahražena výplatou v hotovosti v mezích hotových prostředků, jež jsou k disposici. Placení v hotovosti bude se konati poměrně v části každého ze tří států, jak jest řečeno v odstavci 2. tohoto článku. Do lhůty šesti měsíců od každého platu, který obdrží, bude zúčastněná mocnost povinna odevzdati správnímu výboru vyúčtování platů, které vykonala.
VII.
Obdrží-li Fond přebytky z Fondu agrárního za podmínek stanovených v Dohodě III., bude kapitál Fondu zvýšen o tento příspěvek a toto zvýšení kapitálu bude rozděleno mezi tři zúčastněné mocnosti, podle ustanovení, o kterých se vzájemně dohodly.
VIII.
Úspory docílené Fondem budou po splnění jeho závazků rozděleny mezi Velkou Britanii, Francii a Italii podle poměrů jejich příspěvků.
IX.
Fond bude spravován správním výborem, složeným ze šesti členů, jmenovaných po jednom vládami Francie, Velké Britanie, Italie, Rumunska, Československa a Jugoslavie.
Správní výbor zvolí si svého předsedu i a stanoví řád o organisaci a činnosti Fondu.
X.
Veškeré náklady činnosti Fondu jdou k jeho tíži.
XI.
Dojde-li k neshodě o výklad a provádění této Dohody, bude tato otázka předložena rozhodci, který bude vybrán správním výborem po společné dohodě, a nedojde-li k ní, třem rozhodcům, z nichž jeden bude jmenován většinou správního výboru, druhý jeho menšinou a třetí předsedou Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti.
Dáno v jediném vyhotovení v Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
IGINO BROCCHI
Dr. E. BENEŠ
N. TITULESCO
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
PHILIPPE ROY
CONSTANTIN FOTITCH.
Řádně zmocnění zástupcové vlády Jeho Veličenstva krále Belgů, vlády Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska, vlády Kanadské, vlády soustátí Australského, vlády Nového Zélandu, vlády Unie Jihoafrické, vlády Indické, vlády republiky Francouzské, vlády republiky Řecké, vlády království Maďarského, vlády Jeho Veličenstva krále Italského, vlády Jeho Veličenstva císaře. Japonského, vlády republiky Portugalské, vlády Jeho Veličenstva krále Rumunského, vlády republiky Československé a vlády Jeho Veličenstva krále Jugoslavie,
při podpisu definitivních tekstů Dohod o
1. ujednáních mezi Maďarskem a věřitelskými mocnostmi;
2. úpravě otázek, týkajících se pozemkových reforem a smíšených soudů rozhodčích;
3. organisaci a činnosti Fondu agrárního, zvaného Fond "A";
4. dohodě mezi Francií, Velkou Britanií, Italií, Rumunskem, Československem a Jugoslavií o zřízení zvláštního Fondu, nazvaného Fond "B";
5. úvodu k Dohodám o závazcích z mírové smlouvy Trianonské,
parafovaných v Haagu, dne 20. ledna 1930, učinili jménem svých vlád toto prohlášení:
PROHLÁŠENÍ.
1. Shora jmenovaným vládám jest znám tekst Dohod, parafovaných 20. ledna 1930 v Haagu, jak byl definitivně stanoven redakční komisí za předsednictví pana Louis Loucheura dnes zde v Paříži podepsaných;
2. zúčastněné vlády daly již souhlas k zmíněným Dohodám; tyto tedy budou, je-li třeba a bez odkladu, předloženy k ratifikaci formou, předepsanou zákony zúčastněných států.
V Paříži, dne 28. dubna 1930.
LOUCHEUR
IGINO BROCCHI
KORÁNYI
TOMAS FERNANDEZ
M. SPALAIKOVITCH
N. TITULESCO
ROBERT PERIER
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
W. A. C. GOODCHILD
Za p. BENEŠE: IBL
D. CAVADIAS
PHILIPPE ROY.
DOHODA.
Československo, zastoupené Jeho Excelencí panem Benešem, ministrem zahraničních věcí, Rumunsko, zastoupené Jeho Excelencí panem Titulesco, delegátem na konferencích v Haagu a Paříži, a Jugoslavie, zastoupená Jeho Excelencí panem, Fotićem, delegátem na konferencích v Haagu a Paříži, dohodly se o rozdělení Fondu "B" takto:
a) Fond B o 100,000.000 zlatých korun bude rozdělen stejným dílem mezi Rumunsko, Jugoslavii a Československo;
b) přebytky z Fondu A převedené do Fondu B, docílené úsilím každého ze tří státu a uvedené v dohodách pařížských ve zvláštním oddělení pro každý z těchto tří států, připadnou výlučně každému z těchto tří států;
c) všeobecné převody z Fondu A do Fondu B z důvodu úspor budou rozděleny mezi tři státy stejným dílem;
d) nevyčerpá-li jeden ze tří států svůj podíl na Fondu B, zmíněný v odst. a) a c), zvýší se o tento rozdíl rovným dílem podíly obou ostatních a nevyčerpá-li jeden z těchto dvou zbývajících států svůj podíl takto vymezený, připadne jeho podíl státu třetímu. Jestliže tento poslední nevyčerpá svůj podíl takto vymezený, bude úspora podle článku VIII. Dohody IV, vrácena Francii, Velké Britanii a Italii.
Tomu na doklad splnomocněnci výše jmenovaní podepsali tuto Dohodu dne 25. dubna 1930 v Paříži.
Dr. E. BENEŠ.
TITULESCO.
FOTITCH.
PROTOKOL.
Před podpisem Dohod o závazcích maďarských z mírové smlouvy Trianonské, jež byly parafovány v Haagu dne 20. ledna 1930, a podepsány v Paříži dne 28. dubna 1930, shodli se zástupci vlád Československé a Maďarské v těchto otázkách s výhradou, že řečené Dohody nabudou právní účinnosti:
1. každý z obou Smluvních států podrží odkazy, dary, nadace a fondy všeho druhu, pokud jsou na jeho území;
2. téže zásady jest použíti pro rozdělení majetku zmíněného v čl. 256. a v čl. 258. mírové smlouvy Trianonské;
3. maďarská vláda se zavazuje vzdáti se již nyní obou nadací Pálffyovských a postarati se, aby žaloba č. 192 před smíšeným soudem rozhodčím československo-maďarským, jich se týkající, byla odvolána nejpozději do měsíce ode dne, kdy Dohody parafované v Haagu a podepsané v Paříži nabudou účinnosti.
Tato úprava nedotýká se v ničem sporu č. 221, který vznesla budapešťská universita před smíšeným soudem rozhodčím československo - maďarským; právní stanoviska obou stran zůstávají vyhražena.
4. O vzájemných nárocích, které uplatňuje s jedné strany "Hangya", ústředna družstev v Budapešti, a s druhé strany některá družstva, jež mají své sídlo v Československu a byla dříve členy zmíněné ústředny, dohodly se obě vlády, že je předloží k rozhodnutí předsedovi smíšeného soudu rozhodčího československo-maďarského jako rozhodci, bude-li s tím souhlasiti, leč by se účastníci sami dohodli přímo po dobrém nejpozději do tří měsíců od té doby, kdy Dohody, parafované v Haagu a podepsané v Paříži nabudou účinnosti.
Tento protokol pokládá se za úpravu ve smyslu čl. 2. dohody I.
Tomu na svědomí zástupci obou vlád podepsali tento protokol.
V Paříži, dne 26. dubna 1930.
Dr. E. BENEŠ.
FRÉDERIC KORÁNYI.
LADISLAS GAJZAGÓ.
PRÉAMBULE
ACCORDS RELATIFS AUX OBLIGATIONS RÉSULTANT
DU TRAITÉ DE TRIANON.
Les Représentants dûment autorisés du Gouvernement de Sa Majesté le Roi des Belges, du Gouvernement du RoyaumeUni de Grande-Bretagne et de l'Irlande du Nord, du Gouvernement du Canada, du Gouvernement du Commonwealth d'Australie, du Gouvernement de Nouvelle Zélande, du Gouvernement de l'Union de l'Afrique du Sud, du Gouvernement de l'Inde, du Gouvernement de la République Française, du Gouvernement de la République Grecque, du Gouvernement du Royaûme de Hongrie, du Gouvernement de Sa Majesté le Roi d'Italie, du Gouvernement de Sa Majesté l'Empereur du japon, du Gouvernement de la République de Pologne, du Gouvernement de la République du Portugal, du Gouvernement de Sa Majesté le Roi de Roumanie, du Gouvernement de la République Tchécoslovaque, du Gouvernement de Sa Majesté le Roi de Yougoslavie,
se sont réunisà La Haye, en vue de régler d'une façon complète et définitive la question des obligations financières incombant à la Hongrie en vertu du Traité de Trianon, de l'Armistice du 3 Novembre 1918 et de toutes Conventions complémentaires et d'assurer le règlement des différends d'ordre financier qui ont surgi entre la Hongrie ou les ressortissants hongrois, d'une part, et certaines Puissances ou leurs ressortissants, d'autre part.
A cet effet un accord a été signé à La Haye et quatre annexes ont été dûment paraphées à La Haye, le 20 Janvier 1930. A l'Annexe III ancienne (Accord IV actuel), certaines Puissances ne sont pas parties contractantes.
Il a été décidé à La Haye que la rédaction définitive de ces Accords serait confiée à un Comité qui devait siéger à Paris.
A la suite des travaux de ce Comité, les textes ci-annexés élaborés en anglais et en français, les deux textes faisant également foi, ont été signés à Paris le 28 Avril 1930.
Ces accords doivent être considérés comme liés indivisiblement et ratifiés comme tels.
Le dépôt des ratifications sera effectué à Paris le plus tôt possible.
Un premier procès-verbal de dépôt des ratifications sera dressé dès que les Accords auront été ratifiés par la Hongrie, d'une part, par les six Puissances: France, Grande-Bretagne, Italie, Roumanie, Tchécoslovaquie, Yougoslavie et par l'une des cinq autres Puissances: Belgique, Grèce, japon, Pologne et Portugal, d'autre part.
Les Puissances dont le Gouvernement a son siège hors d'Europe auront la faculté de se borner à faire connaître au Gouvernement français par leur Représentant diplomatique à Paris que leur ratification a été donnée et dans ce cas, elles devront en transmettre l'intrument aussitôt que faire se pourra.
Les Accords entreront en vigueur entre les Parties contractantes, qui les auront ainsi ratifiés, dès la date de ce premier procès-verbal.
Sous réserve des dispositions qui précèdent, les Accords entreront en vigueur pour chaque Gouvernement signataire à la date de sa notification ou du dépôt de sa ratification.
Le Gouvernement français remettra à tous les Gouvernements signataires une copie certifiée conforme des procès-verbaux de notification ou de dépôt de ratification.
Les présents Accords resteront déposés dans les archives du Gouvernement français qui en délivrera une copie authentique à chacun des Gouvernements signataires du Traité de Trianon.
Fait à Paris, en un seul exemplaire, le 28 Avril 1930.
LOUCHEUR.
DR. E. BENES.
ROBERT PERIER.
W. A. C. GOODCHILD.
W. A. C. GOODCHILD.
W. A. C. GOODCHILD.
W. A. C. GOODCHILD.
W. A. C. GOODCHILD.
PHILIPPE ROY.
D. CAVADIAS.
KORANYI.
IGINO BROCCHI.
M. NAGAI.
TOMAS FERNANDEZ.
J. MROZOWSKI.
N. TITULESCO.
CONST. FOTITCH.
ACCORD I
CONCERNANT LES ARRANGEMENTS ENTRE
LA HONGRIE & LES PUISSANCES CRÉANCIÈRES.
Article 1.
Pour l'acquittement complet et définitif des charges qui lui incombent en vertu du Traité de Trianon, de l'Armistice du 3 Novembre 1918 et de toutes conventions complémentaires, mais sans préjudice des stipulations de l'Article 2 ci-dessous, la Hongrie confirme son obligation de payer les sommes prescrites par la Décision No 2797 de la Commission des Réparations, en date du 21 Février 1924 et s'engage, au titre des créances spéciales qui ont leur fondement dans ledit Traité, à effectuer à partir du 1er janvier 1944 et pendant les années 1944 à 1966 inclus le paiement d'une annuité constante de 13,5 millions de couronnes-or.
Le Gouvernement hongrois renonce, d'autre part, à toutes ses créances contre les Puissances créancières en vertu du Traité de Trianon, de l'Armistice du 3 Novembre 1918 et de toutes conventions complémentaires.
Article 2.
1° Le présent Accord ne porte aucune atteinte aux obligations relatives aux dettes publiques d'avant-guerre dont la charge incombe à la Hongrie en vertu du Traité de Trianon, non plus qu'aux obligations découlant, soit pour la Hongrie, soit pour les autres Puissances signataires, de tous autres accords ou arrangements conclus jusqu'à la mise en vigueur du présent Accord.
2° Les modalités d'exécution de l'article 186 du Traité de Trianon et de son annexe, dans la mesure où elles incombaient à la Commission des Réparations, feront éventuellement l'objet d'un arrangement entre les Parties intéressées.
3° Les sentences rendues ou à rendre par les Tribunaux Arbitraux Mixtes contre le Gouvernement hongrois en faveur de ressortissants des Puissances créancières, avec lesquelles la Hongrie n'a pas de convention de vérification et de compensation, seront acquittées par le Gouvernement hongrois de la façon suivante:
Le montant des condamnations portera intérêt au taux de 3 % l'an à partir du 1er janvier 1933 si la sentence est antérieure à cette date et 'à partir de la sentence ellemême si elle est postérieure à cette date.
Ces intérêts simples ne seront pas payés chaque année, mais seront ajoutés au montant de, la condammation jusqu'au 1er Janvier 1944. Le total ainsi calculé sera payé en 5 annuités égales, le ter janvier 1944, le 1er Janvier 1945, le 1er Janvier 1946, le 1er Janvier 1947 et le 1er janvier 1948.
Aux quatre derniers paiements seront ajoutés les intérêts à 3% des sommes dont la Hongrie sera encore redevable à cette date.
Dans les trois mois à partir de la mise en vigueur du présent Accord ou dans les trois mois qui suivront la notification de la sentence, la Hongrie remettra des bons avec cinq coupons, chacun d'eux représentant la somme à payer à chacune des cinq échéances ci-dessus prévues.
Article 3.
Les paiements exigibles jusqu'au 1er Janvier 1944 demeureront soumis aux conditions résultant des textes actuellement en vigueur relatifs à la reconstruction financière de la Hongrie et notamment de la Décision N° 2797 du 21 Février 1924 de la Commission des Réparations. Toutefois, la Banque des Règlements Internationaux sera chargée de recevoir ces sommes suivant les modalités prévues dans les textes mentionnés au présent article.
Article 4.
Les paiements exigibles après 1944 constituent une obligation inconditionnelle, c'est-à-dire sans aucun droit de suspension quelconque. Ils seront effectués à la Banque des Règlements Internationaux, en or ou en devises équivalentes à l'or, par termes semestriels égaux, le 1er janvier et le 1er Juillet de chaque année, la première échéeance tombant le 1er Janvier 1944.
Article 5.
Le Banque des Règlements Internationaux portera toutes les sommes qu'elle aura reçues en exécution des Articles 3 et 4 du présent Accord au crédit du compte ouvert aux Puissances créancières.
Article 6.
Le privilège de premier rang établi par l'Article 180 du Traité de Trianon sur tous les biens et ressources de la Hongrie pour le règlement des réparations et autres charges visées par ledit article cessera définitivement de jouer à dater de la mise en vigueur du présent accord.