Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Tisk 210.

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s Dohodami o závazcích z mírové smlouvy Trianonské a Ujednáními je doplňujícími, jež pozůstávají z:

1. Úvodu,

2. Dohody I. o ujednáních mezi Maďarskem a věřitelskými Mocnostmi,

3. Dohody II. o úpravě otázek vztahujících se na pozemkové reformy a smíšené soudy rozhodčí,

4. Dohody III. o organisaci a činnosti agrárního fondu t. zv. >Fond A< s

A. pamětním spisem maďarské delegace předloženým konferenci v Haagu,

B. Dodatkem k Dohodám o rozdělení 13,500.000 zl. h., jež má platiti Maďarsko po r. 1943,

5. Dohody IV. o zřízení >Fondu B<,

6. Dohody o rozdělení Fondu B mezi Československem, Rumunskem a Jugoslávií,

7. Protokolu o provedení čl. 249, 256 a 258 Trianon.

Za účelom konečnej a definitivnev úpravy závazkov, vznikajúcich pre Maďarsko z mierovej smluvy Trianonskej z prímeria uzavretého dňa 3. novembra 1918 a zo všetkých úmluv ich doplňujúcich a cieľom vyriešenia sporov rázu finančného, ktoré v znikly medzi Maďarskom alebo maďarskými príslušníkmi a niektorými mocnosťmi alebo príslušníkmi týchto mocností, boly zjednané dňa 20. januára 1930 a parafované štyri dohody. Definitívna textácia týchto dohôd bola sverená zvláštnemu výboru, ktorý zahájil svoje práce dňa 5. februára 1930 v Paríži a zkončil ich dňa 28. apríla 1930.

Všetky tieto dohody tvoria jedon celok, majú byt ratifikované a listiny ra- tifikačné uložené v Paríži. Dohody nabývajú medzinárodnej účinnosti, ako- náhle budú ratifikované predne Maďarskom, a potom šesť Mocnosťmi, totiž Velkou Britaniou, Francúzskom, Itáliou, Československou republikou, Rumunskom a Jugosláviou, a jednou z päť druhých mocností, totíž Poľska, Portugalska, Grécka, Japonska a Belgicka.

V článku I. Dohody ukladá sa Maďarsku záväzok platiť 13,500.000 zlatých korún ročne od roku 1924 do roku 1966 ako forfaitérný obnos ku krytiu všetkých povinností, ktoré pre Maďarsko zo smlúv a úmluv výšuvedených vznikly. Mimo tohoto obnosu nemôže od Maďarska z titulu mierových smlúv byť už nič viac požadované. Od r. 1931 do r. 1943 platia nadalej rozhodnutia reparačnej komisie čís. 2797, ktorými ukladá sa Maďarsku platiť reparácie v priemernej výšhe 10 milionov zlatých korún ročne.

Rozsudky vynésené smiešanými súdy rozhodčími proti Maďarsku budú splnené Maďarskom takto: Úhrnná časť rozsudkov bude zúročená 3 %-ami od 1. januára 1933 až do l. januára 1944, a pripočitaná bude ku kapitálu. Takto vyrátaná celková suma bude zaplatená v 5 ročných splátkach odo dňa 1. januára 1944 až do 1. januára 1948 s prirátaním 3%-ných úrokov zo súm, ktoré Maďarsko v jednotlivé dni splatnosti ešte dlhuje.

Cieľom vybavenia sporov o prevádzaní agrárnej reformy v Rumunsku, Jugoslávii a republike Československej, ktoré vo smysle čl. 250 Trianon boly maďarskými príslušníkmi vznesené na príslušné smiešané súdy rozhodčie, bol sriadený zvláštny fond agrárny, t. zv. Fond A, ktorý má slúžiť k uspokojeniu výšuvedených nárohov maďarských príslušníkov. Sriadenie tohoto Fondu neprejudikuje zásadnému právnemu stanovisku, ktoré vo veci prevádzania agrárnej reformy bolo až dosiaľ jednak štátmi malodohodovými, jednak Maďarskom zastávané.

Tento Fond je osobnosťou právnou, bude mat plnú finančnú autonomiu a vstúpi v agrárnych procesoch na miesto všetkých troch štátov malodohodových. Žaloby vznesené proti jednému z nich budú naďalej riadené proti Fondu A. Rozsudky v prípade odsúdenia budú výhradne namierené proti Fondu A, a štáty malodohodové sú pre prítomnosť a budúcnosť naprosto vyňaté z akejkoľvek zodpovednosti za tieto žaloby.

Fond A má celkovú kapitálovú výšku 219,500.000 zlatých korún. Suma tá sa zakladá na výpočtoch uvedených v maďarskom memorande, predloženom konferencii v Haagu. Pôvodne maďarská delegácia žiadala dotáciu tohoto fondu obnosom 310,000.000 zlatých korún, ktorý však v priebehu jednania bol snížený na 240,000.000 zlatých korún, a teraz na základe nového prepočítania zabranej plochy na obnos výšuvedený.

V Dodatku k Dohodám z 28. apríla 1930 rozvrhuje sa suma 13,500.000 zlatých korún, platených Maďarskom z titulu tak zv. créances spéciales, tak, že 6,100.000 zlatých korún pripadá Fondu A, a zbytok 7,400.000 zlatých korún Fondu B.

Cieľom vybavenia sporov z prevádzania čl. 63, 191 a 250 Trianon, sriaďuje sa Fond B. Tento Fond bude nadaný právnon osobnosťou a bude dišponovať kapitálom vo výške 100,000.000 zlatých korún. Rozdelenie tohoto Fondu medzi Rumunsko, Jugosláviu a Československú republiku bude prevedené na základe Dohody k tomu účelu zjednanej. Dohoda táto bola sjednaná dňa 25. apríla 1930 v Paríži a delí tento Fond rovnakým dielom medzi tri štáty Malej dohody.

Mimo Dohody výšuvedenej bol sjednaný v Paríži medzi delegáciou československou a maďarskou Protokol, ktorý upravil otázky dosiaľ nevyriešené, týkajúce sa čl. 249, 256 a 258 mierovej smluvy Trianonskej. Vyriešené boly na základe zásady territoriality a bolo stanovené, že každý štát podrží to, čo je na jeho území. Následkom toho bude vzatá zpäť žaloba o nadácii Pálffyovej, ktorá zostáva celá republike Československej. Spor o družstevnú ústredňu Hangya v Budapešti bude predložený k rozhodnutiu predsedovi československo-maďarského súdu rozhodčieho, ak nedôjde v lehote trojmesačnej ku smiernej dohode. Spor o tak zv. nadáciu Pazmányovskú, ktorá náleží k imaniu univerzity budapeštske, pôjde ďalej. Podotknúť sluší, že Protokol nevzfahuje sa na imanie nadácie cirkevnej.

Po stránke politickej treba hodnotiť výsledky dohôd parížskych takto:

1. Dohody zjednané s Maďarskom v Paríži môžu nadobudnúť medzinárodnej účinnosti len, budú-li ratifikované Československom. Z toho sa podáva, že nadobudnutie úplnej finančnej slobody so strany Maďarska, ktoré vlády maďarská považuje za podstatný úspech jednaní v Paríži, a zrušenie generálneho založného práva na maďarských statkoch a zdrojových príjmoch môže byt dosažené len so súhlasom Československa. Ak Maďarsko nebude riadne a včas plniť svoje záväzky, môže byt donútené prostým usnesením päť mocností, aby zvýšilo záruku 150 % ami zo svojích rozpočtových príjmov určených ku krytiu týchto platov.

2. Československá pozemková reforma je úspešne obhájená na fóre medzinárodnom a nemôže byt predmetom rozhodovania smiešaných rozhodčích súdov. Nemožno dosť vysoko ocenit, že sriadením fondu agrárneho, tak zv. Fondu A je vzatá možnosť maďarským optantom žalovať češkoslovenský štát, a žaloby týchto budú naďalej namierené výhradne proti tomuto Fondu, ktorý ich odškodní v rámci a medziach svojích prostriedkov. Tri zásady, ktoré československá delegácia si vytýčila behom parížskych jednaní pre vybavenie sporov z pozémkovej reformy, boly úplne dosažene; sú to tieto:

a) z pozemkovej reformy nemôžu naďalej za žiadnych okolností byť vedené spory proti Československu, ale jedine a výhradne proti Fondu A;

b) prepustenie zo záboru, o ktorom sú činené prehlásenia v dohodách, vyplýva a je naprosto kryté aplikáciou československého pozemkového zákonodarstva;

c) odškodnenie, ktoré sa platí vlastníkom vyvlastnených pozemkov, je určované podľa smerníc vyplývajúcich zo štriktnej aplikácie československého pozemkového zákonodarstva.

Možno tedy povedať, že otázka pozemkovej reformy, riešenie ktorej tak zaťažovalo upravenie politických a hospodárskych stykov medzi Československom a. Maďarskom, bolo teraz vyriešené spôsobom, ktorý Československo naprosto uspokojuje, a otvorilo tým možnosť zlepšenia ako politických tak i hospodárskych stykov medzi obidvoma zemami.

3. Riziko ďalších procesov z čl. 250 Trianon pred smiešaným rozhodčím súdom československo-maďarským je zmiernené sriadeným Fondu B. Ide hlavne o dve kategoríe procesov: Cirkevné a arcivojvodské. Československu pripadá z kapitálu Fondu B 331/3 milionov zlatých korún, čím nebezpečenstvo eventuelne prehraných sporov sa redukuje na minimum. Dá sa s veľkou pravdepodobnosťou povedať, že Československo tejto rezervy snáď ani nebude potrebovať.

4. Zabezpečením imania všetkých fondov a nadácií verejných právnych osobností a kolektivít a sociálne poisťovacích ústavov, ktoré nachádza sa na pôde československej, zakončujú sa úspešne jednania takmer po desať rokov vedené a dávajú možnosť vybudovať ďalej tieto ústavy, aby plnily svoje všeužitočné poslanie ku zdaru záujmov československých.

5. Nesporne najväčším politickým úspechom dohôd parížskych, ktorý vyplýva z analize práve uvedenej, však je, že znamenajú upevnenie, konsolidáciu a petrifikáciu politického a právneho stavu stvoreného na Slovensku mierovou smluvou Trianonskou. Bolo-li nádejou maďarskej vlády, že principom smiešaného súdnictva rozhodčieho, vteĺeného čl. 250 Trianon, rozvráti právny stav daný československým záhonodarstvom na Slovensku, tu obrátily dohody parížske túto nádej v nivoč. Pozemková reforma, sťažajné to ustanovenie nového politického právneho a sociálneho poriadku na Slovensku, je obhájená, a bude v rámci smerníc daných československým pozemkovým zákonom prevedená až do konca, právny poriadok československý bude platiť na Slovensku ďalej nerušený cudzou kontrolou a zasahovaním cudzích inštancií, Slovensko pôjde v ústrety dašiemu úspešnému vývoju svojích politických, hospodárskych a sociálnych pomerov.

Zahraničný výbor doporučuje senátu, aby vyslovil súhlas s Dohodami výšuvedenými podpísanými v Paríži dňa 28. apríla 1930, ako aj s Ujednaniami, ktoré ich doplňujú.

V Prahe, dňa 21. mája 1930.

Václav Donát v. r.,
predseda.

Stodola v. r.,
zpravodaj.

Rozpočtový výbor doporučuje plenu senátu, aby vyslovil souhlas s Dohodami o závazcích z mírové smlouvy Trinonské a Ujednáními je doplňujícími, jež pozůstávají z:

1. Úvodu,

2. Dohody I. o ujednáních mezi Maďarskem a věřitelskými Mocnostmi,

3. Dohody II. o úpravě otázek, vztahujících se na pozemkové reformy a smíšené soudy rozhodčí,

4. Dohody III. o organisaci a činnosti agrárního fondu t. zv. >Fond, A< s

A. pamětním spisem maďarské delegace, předloženým konferenci v Haagu,

B. Dodatkem k Dohodám o rozdělení 13,500.000 zl. K, jež má platit Maďarsko po roce 1943,

5. Dohody IV. o zřízení >Fondu B<,

6. Dohody o rozděleni fondu B mezi Československem, Rumunském a Jugoslávií,

7. Protokolu o provedení čl. 249, 256 a 258 Trianon.

Na první haagské konferenci vynořila se otázka t. zv. východních reparací a také konference expertů připravující Youngův plán, došla názoru, že souvislost německých reparací s řešením všech ostatních reparačních problémů vyžaduje, aby likvidace reparační otázky ve svém celku byla současně provedena i ve věcech rakouských, maďarských a bulharských a aby rázem byly vyřešeny veškeré poválečné hospodářské a finanční problémy států ve střední Evropě a na Balkáně.

Státy Malé Dohody připojily se k tomuto názoru správně usuzujíce, že vyřešením německého reparačního problému bez ostatních reparací Mocnosti by ztratily zájem na těchto životních otázkách středoevropských a balkánských států, a proto také státy Malé Dohody již v srpnu 1929 na první haagské konferenci prohlásily, že podepíší Youngův plán teprve tehdy, bude-li současně vyřízen problém t. zv., východních reparací.

Těmito otázkami zabývala se v Paříži koncem minulého roku zvláštní komise, jež pro konferenci v Haagu připravila věci rakouské, dále otázky státních statků, a liberačního dluhu Polska, Jugoslavie, Rumunska a Československa a částečně i věci bulharské, kdežto ohledně maďarských reparací k dohodě nedošlo, a mělo se o tom jednati až v Haagu.

Na druhé haagské konferenci byly definitivně vyřešeny věci rakouské a bulharské a otázky státních statků a osvobozovací taxy. Pouze otázky maďarské, které byly projednávány vzhledem ke své obtížnosti až naposled, nebyly pro spěch a kvap vyřešeny úplně a dokonale a proto ještě na haagské konferenci bylo stanoveno, že texty dohod s Maďarskem bude nutno revidovati a opraviti zvláštní redakční komisi, jež byla počátkem února letošního roku svolána do Paříže.

Dohody s Maďarskem týkaly se konečné a definitivní úpravy závazku, vznikajících pro Maďarsko z mírové smlouvy Trianonské, z příměří uzavřeného dne 3. listopadu 1918 a ze všech smluv je doplňujících, jakož i pokud jde o spory rázu finančního, vzniklé mezi Maďarskem nebo příslušníky Maďarska a některými mocnostmi nebo příslušníky těchto mocností.

Na druhé haagské konferenci byly parafovány čtyři podobné dohody, obsahující právě uvedené záležitosti, jichž definitivní textace byla provedena, jak bylo již řečeno, v Paříži. Všechny tyto 4 dohody spolu s Úvodem, Dodatkem a Protokolem (pamětní spis maďarské delegace je pouhým dokumentem) tvoří jeden celek. Dohody ty to, jichž ratifikační listiny jsou uloženy v Paříži, mají býti nyní ratifikovány. Nabudou mezinárodní účinnosti, jakmile dojde k ratifikaci v Maďarsku a v těchto šesti státech: Velké Britanii, Francii, Italii, Československu, Rumunsku a Jugoslavii konečně alespoň jednou z pěti ostatních Mocností: Polska, Portugalska, Řecka, Japonska a Belgie. Stručný obsah Dohod o závazcích, vyplývajících ze smlouvy Trianonské, zejména pokud jde o finanční stránku, je tento:

Úvod:

Obvyklé formule úvodní.

Má 13 článků.

Pojednává o ujednáních mezi Maďarskem a věřitelskými Mocnostmi.

V článku I. Dohody ukládá se Maďarsku závazek placení 13,500.000 zlatých korun ročně od roka 1944 do r. 1966 jakožto forfaitérní obnos ku krytí všech povinnosti, které pro Maďarsko ze smluv a úmluv shora uvedených vznikly. Mimo tento obnos nemůže od Maďarska z titulu mírových smluv býti již ničeho více požadováno. Od r., 1931 do r. 1943 platí nadále rozhodnutí reparační komise čís. 2797, jímž ukládá se Maďarsku placení reparací v průměrné výši 10 milionů zlatých korun ročně.

Touto Dohodou nejsou dotčeny závazky Maďarska z veřejných dluhů předválečných stejně jako závazky ze všech jiných dohod a ujednání, které bylý uzavřeny až do dne, kdy tato Dohoda nabude platnosti. Způsob provedení čl. 186 Trianon o zajištěném dluhu předválečném bude předmětem případné dohody zvláštní. Rozsudky vynesené smíšenými soudy rozhodčími proti Maďarsku budou splněny Maďarskem takto: Úhrnná část rozsudků bude zúročena 3 % od 1. ledna 1933 až do 1. ledna 1944 a připočtena ke kapitálu. Takto vypočtená celková částka bude zaplacena v 3 ročních splátkách od dne 1. ledna 1944 až do 1. ledna 1948 s připočtením 3 % úroků z částek, které Maďarsko v jednotlivé dny splatnosti ještě dluhuje.

Placení t. zv. créances spéciales po roce 1944 jest nepodmíněné a bude konáno v Bance pro vyrovnání mezinárodních platů. Generální zástavní právo založené mírovou smlouvou na veškerých statcích a zdrojích příjmů Maďarska za účelem krytí jeho reparačních závazků se ruší. Maďarsko musí však zaručiti ze svých příjmů obnos, který se rovná 150 % sumy nutné ku krytí platů uložených Maďarsku touto Dohodou. Obnos ten může býti na prostou žádost pěti Mocností věřitelských zvýšen, nebyl-li některý závazek Maďarska včas splněn. Na úhrnnou výši svých závazků vydá Maďarsko dlužní úpisy, t. zv. certificats de dettes. Naproti tomu zříkají se mocnosti svého práva na likvidaci maďarského majetku, reparační komise přestává fungovati a její pravomoc přenáší se na Banku pro vyrovnání mezinárodních platů.

Vzniknou-li rozpory mezi smluvními stranami o výkladu a aplikaci této Dohody, budou rozhodnuty zvláštním řízením rozhodčím ve smyslu přílohy XII. k Dohodě s Německem z 20. ledna 1930 s tou obměnou, že místo soudce německého nastoupí soudce maďarský.

Dohoda II.

Má 17 článků.

Pojednává o úpravě otázek, týkajících se pozemkových reforem a smíšených soudů rozhodčích.

Za účelem vyřízení sporů o provádění agrární reformy v Rumunsku, Jugoslávii a RČS, které ve smyslu čl. 230 Trianon byly maďarskými příslušníky vzneseny na příslušné smíšené soudy rozhodčí, byl zřízen zvláštní fond agrární, t. zv. Fond A, který sloužiti má k uspokojení shora uvedených nároků maďarských příslušníků. Zřízení tohoto Fondu neprejudikuje zásadnímu právnímu stanovisku, které ve věci provádění agrární reformy bylo až dosud jednak státy malodohodovými, jednak Maďarskem zastáváno.

Tento Fond jest osobností právnickou, bude míti plnou finanční autonomii a vstoupí v agrárních procesech na místo všech tří států malodohodových. Žaloby vznesené proti jednomu z nich budou nadále řízeny proti Fondu A. Rozsudky v případě odsouzení budou výhradně namířeny proti Fondu A a státy malodohodové jsou pro přítomnost a budoucnost naprosto vyňaty z jakékoliv zodpovědnosti za tyto žaloby. Fond začne konati výplaty, až mu bude znám dosah veškerých rozsudků, které musí býti vyneseny nejdéle do 20. července 1932; rozvržení kvot na jednotlivé žalobce připadajících musí býti provedeno do 30. září 1932. Souhrn odškodnění nesmí přesahovati kapitál Fondu A. Smíšené soudy rozhodčí budou se vyslovovati pouze o výši, náhrady, nikoliv o oprávněnosti agrární reformy. Budou rozšířeny na 5 členů, z nichž noví 2 budou zvoleni z příslušníků států za světové války neutrálních; soudce národní může nadále zasedati v soudním tribunálu a zástupce státu zúčastniti se jednání jako vedlejší intervenient. Šestiměsíční lhůta stanovená Dohodou v Haagu pro smírné vyřizování agrárních sporů prodlužuje se na další tří měsíce až do 20. října 1930. V případě rozporů o výkladu a aplikaci této Dohody má každý ze zúčastněných států právo obrátiti se na Stálý soud mezinárodní spravedlnosti v Haagu se žádostí o rozhodnutí.

Kromě toho stanoví tato Dohoda pro ty případy, kde tento soud má rozhodovati v jiných věcech než ve sporech shora zmíněných, t. zv. agrárních, že z rozsudků. soudních rozhodujících o příslušnosti nebo ve věci samé jest možné odvolání k Stálému soudu mezinárodní spravedlnosti.

Dohoda III.

Má 22 článků.

Pojednává o ustavení a činnosti fondu agrárního, nazvaného >Fondu A<.

Fond A má celkovou kapitálovou výši 219,500.000 zlatých korun. Částka ta se zakládá na výpočtech uvedených v maďarském memorandu, předloženém konferenci v Haagu. Původně maďarská delegace žádala dotaci toho fondu obnosem 310,000.000 zlatých korun, který však během jednání byl snížen na 240 milionů zl. korun a nyní na základě nového propočtení zabrané plochy na obnos shora uvedený.

Fond A bude dotován takto:

1. Od r. 1931 do r. 1943 podíly Velké Britanie, Italie, Francie, Belgie, Portugalska a Japonska na maďarských platech reparačních. Podíly ty tvoří přibližně 5 % celkových platů a dosahují průměrné roční výše 500.000 zlatých korun.

2. Od roku 1944 do roku 1966 obnosem 6,100.000 zlatých korun vzatým z platů maďarských ve výši 13,500.000 zlatých korun na t. zv. créances spéciales.

3. Od r. 1931 podílem velmocí na bulharských reparacích.

4. Příspěvky Velké Britanie, Francie a Italie od r. 9.933 do r. 1943 ročně 4 mil. 15.000 zlatých korun, od r. 194.1 do r. 1966 ročně 3,011.400 zlatých korun placených v tom poměru, že připadne

20 % na Velkou Britanii.

40 % na Francii,

40 % na Italii.

Obnosy ty znamenají podstatné zvýšení proti původním sumám, k jichž placení se tyto tři velmoci zavázaly na druhé konferenci v Haagu.

Fond A vydá 4% ní obligace umořovatelné od r. 1944 tak, aby v roce 1966 byly úplně splaceny.

Mimo dotace shora uvedené bude Fond A rozšířen o t. zv. lokální rentu, kterouž rozuměti dlužno příspěvek států malodohodových z provádění pozemkové reformy v dotyčné zemi.

Podrobná ustanovení o placení této lokální renty jsou:

1. Rumunsko zavazuje se platiti každoročně, počínaje od r. 1931 do r. 1943 roční splátku 600.000 zl. K a od r. 1944 do r. 1966 roční splátku 1,010.000 zl. K; toto placení je forfaitérní.

2. Jugoslávie zavazuje se platiti : od r. 1931 do r. 19:14 roční splátku 9 ,000.000 zl. K, od r. 1944 do r. 1966 roční splátku 1,683.000 zl. K. Toto placení jest rovněž forfaitérní.