Lidové peněžní ústavy podle zemí.

Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, je tedy zřízení poštovní spořitelny nutností a ani pro ostatní republiku není zbytečné. Poštovní spořitelna bude míti řadu úkolů. Jest zapotřebí převýchovy lidu od nevážnosti k malému penízi, k poznání hospodárnosti s nejmenšími částkami a ku přesvědčení, že vytrvalou prací možno se i z malých úspor dopracovati hospodářského blahobytu.

Jde především o úspory obyvatelstva v místech, kde není peněžních ústavů, a o úspory pracujících tříd, pro něž jest také zvláštní pohyblivost zařízení poštovních spořitelen nedocenitelnou výhodou, jelikož mohou ukládati na týž účet u každého poštovního úřadu v republice.

Poštovní spořitelna československá byla zatím zřízena pro šekovou službu opatřením ze dne 12. listopadu 1918, zákonná forma pak jí byla dána zákonem ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n., o zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu Československého, kterým byl zároveň stanoven název ústavu "poštovní úřad šekový", který vykonává všecko, co vykonávala poštovní spořitelna vídeňská, vyjímajíc službu spořitelní. Národní shromáždění však přijalo současně s návrhem zákona č. 140/1919 Sb. z. a n. resoluci, kterou bylo vládě uloženo, aby spořitelní službu uvedla později v život.

Po vykonání příprav ke zdělání návrhu zákona o poštovní spořitelně předložila vláda tento návrh zákona k ústavnímu projednání, jejž předsednictvo senátu přidělilo výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému k podání zprávy.

Výbor rozpočtový, jemuž náleží zkoumati předlohu v prvé řadě se stanoviska finančního, nemá proti uzákoněni předlohy vládní námitek, jelikož považuje za jisté, že zákon tento státní pokladnu nezatíží, protože stačí krýti náklady s prováděním zákona spojené z vlastních prostředků. Spořitelní služba bude včleněna do činnosti ústavu poštovním úřadem šekovým již obstarávané, nebude tudíž zatížena všeobecnou režií, která vyplývá ze zařízení pro celý ústav, jež jsou již k disposici v dostatečném rozsahu i pro další zvýšení agendy; náklady na místnosti, otop, světlo, strojní zařízení atd. se tedy ušetří režii ústavu budou tudíž zatěžovati pouze zvýšené výdaje osobní, některá vydání zařizovací, jako kancelářská zařízení, případně nové stroje a některá zvláštní vydání věcná (tiskopisy a jiné kancelářské potřeby).

Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 25 odst. 3 návrhu zákona bude nutno uložiti veškeré vklady na knížky podle odst. 1 lit. a-c téhož paragrafu ve státních papírech anebo v zápůjčkách na cenné papíry, bude výnos uložení spořitelních vkladů při nynějším stavu úrokového výnosu ze státních a jiných veřejných dluhopisů, ze zápůjček na ně, lombardní sazba Národní banky československé od 26. května 1930 5¹/₂ %. Naproti tomu bude pasivní úrok ze vkladů na knížkách nejvýš 3 %, je tudíž možno počítati s úrokovým rozpětím 2¹/₂ %, které postačí k úhradě veškerých nákladů spojených s obstaráváním spořitelní služby.

Při projednávání předlohy zákona ve výboru, rozpočtovém byla přednesena členy výboru některá přání, jak pokud se týče znění zákona, tak i jeho provádění.

Tak bylo vysloveno přání, aby již do zákona bylo pojato ustanovení, na kterých místech republiky budou zřízeny pobočky ústavu, návrhy toho druhu byly však vzaty zpět, když přítomný ministr pošt dr Franke prohlásil:

K návrhu sen. Zimáka, aby zákonem bylo ustanoveno zříditi pobočný ústav poštovní spořitelny v Brně a v Bratislavě, že zněním osnovy zákona je dána možnost návrhu vyhověti, a že na Bratislavu je pomýšleno jako na prvé místo, kde pobočný úřad na Slovensku zřízen bude.

Vůči sen. Votrubovi, který v nepřijetí návrhu sen. Zimáka spatřoval ohrožení dalšího trvání pobočného úřadu šekového v Brně, prohlásil ministr pošt a telegrafů, že se nepomýšlí na zrušení pobočného úřadu šekového v Brně, a že také vybudování jeho jako pobočky poštovní spořitelny v Brně je zaručeno.

Na přání pak, aby při provádění zákona bylo přihlíženo k plnění § 25 odst. 4. návrhu zákona, aby totiž při ukládání peněz bylo přiměřeně dbáno teritoriálního rozvrstvení vkladů, dal potřebná vysvětlení president,šekového úřadu dr Trapy načež se výbor usnesl doporučiti slavnému senátu, aby schválil vládní návrh zákona, ve znění níže uvedeném.

V Praze, dne 3. června 1930.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Dr Rozkošný v. r.,
zpravodaj.

ze dne ............................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

V republice Československé se zřizuje poštovní spořitelna.

(1) poštovní spořitelna jest státním ústavem a náleží do oboru poštovní správy. Jest

činna pro celou oblast republiky Československé. Poštovní spořitelna není povinna zápisem do obchodního rejstříku.

Poštovní spořitelna vykonává svoji činnost hlavním ústavem a pobočnými ústavy. Poštovní úřady jsou jejími sběrnami a platebnami.

(3) Hlavní ústav poštovní spořitelny má sídlo v Praze; název jeho jest "Poštovní spořitelna v Praze".

(4) Vláda stanoví nařízením, zda a ve kterých místech se zřídí pobočné ústavy poštovní spořitelny. Název těchto ústavů jest: "Poštovní spořitelna, pobočka v........" s označením sídla ústavu.

Poštovní spořitelna obstarává a) službu šekovou (§§ 9-15);

b) službu spořitelní (§§ 16-24);

c) zužitkování vlastního jmění a peněz svěřených jí ve službě šekové a spořitelní (§ 25);

d) jinou hospodářskou a obchodní činnost (§§ 26-28);

e) finanční úkony pro soudy, státní a jiné veřejné úřady, ústavy podniky a zařízení, pokud jimi může býti pověřena (§ 29).

(f) Poštovní spořitelna jest právnickou osobou; ve své činnosti vymezené v odst. 1. nabývá samostatně práv béře na sebe závazky, spravuje vlastní jmění a svěřené peníze uložené cenné papíry a jiné hodnoty a pečuje o to, aby byly vhodně, a bezpečně zužitkovány peníze, jichž není zapotřebí k uspokojení nároků, plynoucích z její činnosti a k úhradě vlastních potřeb. Za peníze a jiné hodnoty, svěřené poštovní spořitelně, ručí stát.

Pro poštovní spořitelnu platí předpisy o státních podnicích spravovaných podle zásad obchodního hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak. Organisační řád pro ni vydá ministr pošt a telegrafů se schválením vlády.

(1) Správnímu sboru, zřízenému pro poštovní spořitelnu (§ 4), náleží:

1. usnášeti se o návrzích ve věcech, jež vyžadují úpravy zákonem nebo nařízením vlády, zejména jde-li:

a) o změnu působnosti poštovní spořitelny (§ 3),

b) o další úkony poštovní spořitelny v rámci ustanovení tohoto zákona (§ 12, odst. 3),

c) o to, aby vklady v šekové službě se neúrokovaly vůbec (§ 13),

d) o zavedení poplatků z částek hotově vplácených při povinném používání šekové služby (§ 14),

e) o to, aby nejvyšší přípustná hranice pohledávky ve vkladní knížce byla stanovena částkou nižší, nebo jde-li o změnu úrokové sazby ze vkladů na vkladní knížky (§§ 18 a 19);

2. usnášeti se o pravidlech (jejich změnách), upravujících styk se stranami (§ 8),

zejména pokud jde o poplatky, není-li k tomu zapotřebí zákona nebo nařízení vlády (bod 1);

3. usnášeti se o směrnicích pro uložení nashromážděných peněz (§ 25, odst. 1, lit. f);

4. usnášeti se o instrukcích a jednacích řádech;

5. zkoumati a předběžně schvalovati rozpočty a závěrečné účty poštovní spořitelny;

6. jednati o zprávách stálé revisní komise poštovní spořitelny;

7. vyslovovati se také o jiných otázkách, dotýkají-li se podstatně činnosti poštovní spořitelny.

(2) Správní sbor poštovní spořitelny má 12 člunů a tolikéž náhradníků. Kromě členů z činných zaměstnanců státních jest v něm zastoupena Národní banka Československá jedním členem (náhradníkem), jejž po návrhu její bankovní rady jmenuje ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Další tři členy (náhradníky) jmenuje ministr pošt a telegrafů z odborníků národohospodářských a to jednoho jako zástupce peněžnictví v dohodě s ministrem financí a vnitra, jednoho jako zástupce obchodu, průmyslu a živností v dohodě s ministrem obchodu a jednoho jako zástupce zemědělství v dohodě s ministrem zemědělství.

Věci obchodní správy poštovní spořitelny vyřizuje výkonný výbor, jenž také předběžně projednává otázky, které vyžadují usnesení správního sboru (§ 5, odst. 1). Složení a působnost výkonného výboru upravuje organisační řád. (§ 4).

(1) V čele poštovní spořitelny jest přednosta hlavního ústavu v Praze, jenž za osobní odpovědnosti vykonává bezprostřední správu poštovní spořitelny a zejména ji zastupuje navenek.

(2) Zastupování poštovní spořitelny před soudy a úřady řídí se platnými předpisy o zastupování státu.

(1) Poštovní spořitelna upravuje styk se stranami pravidly, jež se stávají závaznými vyhlášením ve Věstníku poštovní spořitelny.

(2) Stejně se vyhlašují i změny pravidel, zejména pokud jde o výši základního vkladu, poplatky a úrokovou míru v šekové službě, jakož i o výši jednotlivých vkladů a výplat, výpovědní lhůty a úrokovou míru ve službě spořitelní.

Poštovní spořitelna vede, šekové účty a provádí platy ve prospěch a na vrub vlastníků šekových účtů podle ustanovení tohoto oddílu.

(1) Poštovní spořitelna v Praze nebo její pobočky zřídí na přihlášku šekový účet každému, kdo vyhoví podmínkám stanoveným pravidly (§ 8) a složí základní vklad. Základní vklad se nevrací, dokud šekový účet nebyl zrušen.

(2) Poštovní spořitelna má právo přihlášku o zřízení šekového účtu zamítnouti a zřízený již účet vypověděti, nejsouc povinna uváděti důvody svého rozhodnutí. Také vlastník šekového účtu může účet kdykoli vypověděti. V obou případech výpovědi vyplatí mu poštovní spořitelna do 15 dnů od výpovědi celou pohledávku i s úroky po srážce poplatků a výloh.

Vklady na šekové účty přijímá poštovní spořitelna v Praze, její pobočky, jakož i poštovní úřady; činiti je může kdokoli.

(1) Vlastník šekového účtu nakládá s pohledávkou na svém účtu, pokud převyšuje základní vklad, šekem nebo převodním příkazem.

(2) Šekem přikazuje vlastník šekového účtu poštovní spořitelně, aby provedla výplatu z pohledávky na jeho účtě u své pokladny nebo u pokladen poboček doručiteli šeku nebo u poštovního úřadu osobě vyznačené na šeku, nebo jí přikazuje provedení jakékoli jiné úhrady kromě převodu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny nebo jejích poboček. Zní-li šek na doručitele, může býti opatřen doložkou "Jen pro zúčtování", vyznačenou napříč na líci šeku. Šeky opatřené touto doložkou zúčtuje poštovní spořitelna se členy odúčtovacích sdružení Národní banky Československé, se kterými je ve spojení, nebo s jinými vlastníky šekových účtů.

(3) Bude-li toho vyžadovati hospodářská potřeba, mohou býti vládním nařízením připuštěny i šeky na řad.

(4) Převodním příkazem převádí vlastník šekového účtu peněžní částky ze svého účtu na jiný šekový účet u poštovní spořitelny v Praze nebo jejích poboček.

(1) Vklady v šekové službě úrokuje poštovní spořitelna nejvýše 1¹/₂ procentem; vláda může také naříditi, že nebudou úrokovány vůbec (§ 5, odst. 1, c).

(2) Úrokování se počíná nejbližším prvním anebo šestnáctým dnem měsíce, který následuje po vkladu, a končí patnáctým anebo posledním dnem měsíce, který předchází výplatě.

Za úkony v šekové službě jest poštovní spořitelna oprávněna vybírati poplatky vyměřované buď podle počtu účinů nebo podle výše uplácených nebo vyplácených částek (§ 5, odst. 1, d, odst. 2 a § 8). Jde-li však o povinné používání šekové služby poštovní spořitelny, stanoví vláda nařízením, mají-li se vybírati poplatky z částek hotově vplácených.

(1) Poštovní spořitelna neodpovídá za opoždění v přípisech vkladů na účtech, v provedení šekových příkazů a při výplatě šekových platebních poukázek.

Nároky vlastníků šekových účty proti poštovní spořitelně na náhradu škody mohou býti uplatňovány nejdéle ve třech létech ode dne, kdy poštovní spořitelna obdržela příslušný příkaz vlastníka šekového účtu.

Poštovní spořitelna přijímá na vkladní knížky vklady, úrokuje a vyplácí je podle ustanovení tohoto oddílu.

(1) Vkladatelem může býti osoba fysická nebo právnická, nebo obchodní společnost, soud, státní a jiný veřejný úřad, ústav, podnik a zařízení. Poštovní spořitelna v Praze vydá vkladateli na přihlášku při prvém vkladu knížku na jeho jméno. V knížce se vyznačí údaje potřebné pro zjištění totožnosti vkladatelovy.

(2) Vkladatel smí míti pouze jednu vkladní knížku.

(3) Dospělí nezletilci a osoby jim na roveň postavené mohou se svými vklady volně nakládati, nepodal-li proti tomu jejich zákonný zástupce nebo příslušný poručenský (sirotčí) či opatrovnický soud (úřad) u poštovní spořitelny v Praze písemný zákaz.

(4) Vkladatele může přihlásiti též osoba třetí jako složitel. V tomto případě se vyznačí ve vkladní knížce vedle jména vkladatelova také jméno složitelovo, a vkladní knížka se vydá složiteli. Ustanovení odst. 1 platí jak pro vkladatele, tak i pro složitele. Složitel má všechna práva a povinnosti vkladatelovy, dokud vkladatel neprokáže, že vkladní knížky řádně nabyl. Průkaz o tom musí býti podán poštovní spořitelně v Praze.

(5) Vkladatel může s vědomím poštovní spořitelny v Praze postoupiti vkladní knížku novému vkladateli a složitel novému složiteli.

(1) Účty o vkladech na knížky vede poštovní spořitelna v Praze.

(2) Vklady na knížky lze činiti u pokladen poštovní spořitelny v Praze, jejích poboček a u poštovních úřadů.

(3) Pohledávka ve vkladní knížce poštovní spořitelny i s úroky smí činiti nejvíce 20.000 Kč, pro vkladatele (složitele), činné výdělečně v cizině, 30.000 Kč, nestanoví-li vláda nařízením nejvyšší hranice částkou nižší. Část pohledávky, přesahující nejvyšší přípustnou hranici, se neúrokuje. Tato ustanovení se nevztahují na vklady veřejných korporací, soudů, státních a jiných veřejných úřadů, ústavů, podniků a zařízení.

(4) Výplaty na vkladní knížky se dějí na průkaz totožnosti vkladatelovy (složitelovy) buď přímo u pokladen poštovní spořitelny v Praze a jejích poboček nebo u poštovních úřadů. Je-li výplata požadovaná u poboček poštovní spořitelny nebo u poštovních úřadů vyšší, nežli částka stanovená pravidly. (§ 5, odst. 2, § 8), musí se zaslati písemná výpověď poštovní spořitelně v Praze.

(1) Úroková sazba ze vkladů na knížky činí 3 % a může nad tuto mez býti zvýšena jen zákonem. Do výše 3 % může ji měniti vláda nařízením, přihlížejíc k nejnižšímu běžnému čistému úrokovému výnosu z úsporných vkladů u peněžních ústavů.

(2) Vklady na knížky se úrokují, počínajíc prvním dnem po vkladu a končíc dnem před výplatou. Úroky se připisují k pohledávce koncem, každého správního roku.

(3) Úrokování vkladů přestává uplynutím tří kalendářních let od posledního vkladu nebo poslední výplaty nebo posledního připsání úroků ve vkladní knížce, jestliže vklad na konci této lhůty ani s připsanými úroky nepřevyšuje 20 Kč; úrokování se obnovuje vkladem.

(1) Zůstatek pohledávky s úroky za uplynulý správní rok oznámí poštovní spořitelna v Praze vkladateli (složiteli) na počátku nového správního roku.

(2) Nedá-li si vkladatel (složitel) podle tohoto oznámení připsati úroky do vkladní knížky v novém správním roce do konce března, nemůže na ni požadovati výplat, dokud nebudou úroky připsány.

(1) Pohledávka ze vkladní knížky poštovní spořitelny může býti exekučně zabavena. Zabavení se vykoná tím, že výkonný orgán podle příkazu exekučního soudu vkladní knížku vezme k sobě, sepíše o tom zájemní protokol a knížku uloží u soudu.

(2) Exekuční soud uvědomí neprodleně o exekučním zabavení poštovní spořitelnu v Praze.

(3) Zabavená pohledávka se zpeněží tím způsobem, že exekuční soud zašle vkladní knížku poštovní spořitelně v Praze s usnesením, určujícím celkový peníz, který vymáhajícímu věřiteli má býti vyplacen, a poštovní spořitelna v Praze zařídí výplatu tohoto peníze vymáhajícímu věřiteli a vrátí knížku exekučnímu soudu. Tento soud vrátí ji pak dlužníkovi a uvědomí o tom poštovní spořitelnu v Praze.