O řízení ve sporech u konkursního soudu.

§ 116.

Spory u konkursního soudu projednává a rozhoduje samosoudce podle předpisů platných o řízení před okresními soudy, nepřesahuje-li hodnota;předmětu sporu cenovou hranici věcné příslušnosti okresních soudů.

Oddíl šestý.

Jak se nakládá se jměním podstaty a vydává účet.

Činnost správce podstaty.

§ 117.

(1) Správce podstaty zpeněží jmění náležející do konkursní podstaty a hotovosti uloží na úrok. Jest povinen vyžádati si ke všem důležitějším opatřením usnesení věřitelského výboru; to platí zejména o otázce, má-li dále vésti nebo uzavříti úpadcův podnik, zciziti z ruky movité věci, pokud se tak neděje při dalším provozování úpadcova podniku, nebo má-li na soudě vymáhati pohledávky, jichž dobytnost jest pochybna. Je-li to možno, má správce podstaty slyšeti také úpadce.

(2) V naléhavých případech může k takovýmto důležitým opatřením dáti svolení konkursní komisař.

Souhlasí-li konkursní komisař, - jest správce podstaty oprávněn podati žalobu odpůrčí nebo vstoupiti do odpůrčích sporů, které byly zahájeny v době prohlášení konkursu, i kdyby se věřitelský výbor usnesl opačně.

 

Věci vyhrazené schválení věřitelského výboru.

§ 118.

Je-li hodnota předmětu vyšší než 20.000 Kč, jest třeba, aby věřitelský výbor schválil rozhodnutí

1. o zcizení nemovitosti, námořské lodi nebo úpadcových práv, pokud se neděje podle § 121;

2. o ujednání smíru a rozhodčích smluv;

3. o zpeněžení nároků na peněžité i nepeněžité platy, důchody a opětující se plnění neurčitého trvání;

4. o splnění nebo zrušení úpadcových právních jednání;

5. o uznání pohledávek za podstatou a nároků na vyloučení, na oddělené uspokojení nebo na kompensaci, jakož i o vyplacení zástav.

§ 119.

Ať jest hodnota předmětu jakákoliv, jest třeba, aby věřitelský výbor a.konkursní komisař schválili zcizení úpadcova podniku nebo podílu na podniku, zcizení celého skladu zboží nebo jeho částí anebo celých skupin zboží. že mají býti takto zcizeny, buď zpravidla předen vyhlášeno veřejnými listy.

Slyšení úpadce. Rozhodnutí v naléhavých případech.

§ 120.

(1) Před usnesením o opatřeních uvedených v §§ 118 a 119 buď, pokud možno, slyšen úpadce.

(2) V naléhavých případech může konkursní komisař povoliti aby vykonána byla právní jednání uvedená v §§ 118 a 119.

Soudní prodej.

§ 121.

(1) Nebylo-li usneseno zpeněžení výhodnější, buďte věci náležející do konkursní podstaty na návrh správce podstaty prodány soudně.

(2) Při soudním prodeji budiž šetřeno přiměřeně předpisů exekučního řádu s těmito odchylkami

1. správci podstaty přísluší postavení vymáhajícího věřitele;

2. nenastanou právní následky zmeškání, jestliže nebyly včas předloženy dražební podmínky nebo nebyl-li ve lhůtě učiněn návrh na nový dražební rok po odepření příklepu;

3. neplatí ustanovení, podle kterých nemůže býti navržena nová dražba před uplynutím šesti měsíců po dražebním stání nebo po zrušení dražebního nebo prodejového řízení, nebylo-li učiněno ani nejnižší podání nebo vpustil-li vymáhající věřitel od dražby (prodeje);

4. není třeba, aby zachovány byly lhůty stanovené mezi povolením dražby, odhadem a dražebním rokem;

5. není třeba nového odhadu nemovitosti, byla-li nemovitost odhadnuta v konkursním řízení.

(3) Prodej a rozvrh výtěžku mezi oddělné věřitele vykoná exekuční soud.

(4) Správce podstaty může jako vymáhající věřitel vstoupiti do každého exekučního řízení zahájeného proti úpadci.

Se schválením konkursního komisaře může se věřitelský výbor usnésti, aby nebyly zcizeny věci nepatrné hodnoty nebo pohledávky, jichž vymáhání neslibuje žádoucího výsledku, a aby byly ponechány úpadci k volnému nakládání.

 

Zcizení věcí zatížených právem na oddělené uspokojení.

§ 122.

(1) Jsou-li věci náležející do konkursní podstaty zatíženy právem zástavním, může správce podstaty za souhlasu konkursního komisaře kdykoliv zaplatiti pohledávku zástavního věřitele. Vázne-li zástavní právo pro pohledávku takto zaplacenou na úpadcově nemovitosti, budiž v pozemkové knize na návrh správce podstaty vymazáno. Toto ustanovení platí obdobně i o jiných právech na oddělené uspokojení.

(2) Věci, na kterých jest právo na oddělené uspokojení, mohou býti bez- souhlasu oprávněného zpeněžený toliko podle ustanovení exekučního řádu. Jinak je lze zciziti se schválením konkursního komisaře, je-li jisto, že z výtěžku může býti úplně uspokojen věřitel, který ke zpeněžení nesvolil.

(3) Jsou-li věci zatížené právem na oddělené uspokojení v moci oddělných věřitelů, jejichž pohledávky již dospěly, může konkursní komisař na návrh správce podstaty vyslechna oddělné věřitele ustanoviti přiměřenou lhůtu, ve které musí oddělný věřitel navrhnouti jejich zpeněžení. Nebylo-li v ustanovené lhůtě zpeněžení navrženo, může konkursní komisař naříditi, aby byla věc zpeněžena. Proti tomuto opatření není opravného prostředku.

(4) Ustanovení odst. 3. platí také o věřitelích, kteří jsou oprávněni uspokojiti se ze zástavy bez soudního zakročení. Ústavy, kterým toto oprávnění přísluší podle stanov upravených zákonem nebo schválených státem, jsou toliko povinny dáti správci podstaty vysvětlení, za která požádá.

Účet ze správy podstaty.

§ 123.

(1) Správce podstaty jest povinen vydati o své činnosti počet a, třeba-li toho, i vysvětlující zprávu, kdykoliv to nařídí konkursní komisař, nejpozději však, když skončil svou činnost.

(2) Konkursní komisař účet prozkoumá a, je-li toho třeba, opatří, aby správcem podstaty byl spraven nebo doplněn. K prozkoumání účtu může přibrati znalce nebo některé členy věřitelského výboru.

(3) K jednání o účtu nařídí konkursní komisař rok který veřejně oznámí vývěskem na soudní desce. K roku obešle správce podstaty, jeho nástupce, členy věřitelského výboru, úpadce a všecky konkursní věřitele s tím, že mohou do účtu nahlédnouti a přednésti své výtky při roku nebo písemným podáním před rokem.

 

Schválení účtu.

§ 124.

(1) Účet buď konkursním komisařem schválen, není-li proti němu podle výsledků zkoumání pochybností a nebyly-li proti němu činěny výtky nebo bylo-li při roku dosaženo dohody..

(2) Jinak rozhodne konkursní komisař, vykonav potřebná šetření (§ 187, odst. 4.). Pořad práva jest vyloučen.

Zvláštní účet.

§ 125.

Je li správce podstaty zároveň také vnuceným správcem, jest povinen vydati o vnucené správě zvláštní účet podle ustanovení exekučního řádu.

 

Oddíl sedmý.

Rozdělení podstaty.

Uspokojení věřitelů podstaty.

§ 126.

(1) Věřitelé podstaty buďte uspokojeni, nehledíc ke stavu řízení, jakmile byly jejich nároky určeny a jsou splatny.

(2) Správci podstaty náleží pečovati o to, aby měl pra uspokojení věřitelů podstaty včas po ruce potřebné hotovosti.

(3) Odpírá-li nebo protahuje-li správce podstaty uspokojení věřitelů podstaty, mohou tito žádati odpomoc u konkursního komisaře nebo své nároky proti správci podstaty vymáhati žalobou a exekucí.

 

Uspokojení nároků správce podstaty.

§ 127.

(1) Správce podstaty skončiv svou činnost, přihlásí u konkursního komisaře své nároky na náhradu hotových výdajů a na odměnu za námahu. Konkursní komisař může správci podstaty uložiti, aby své nároky oznámil i kdykoli za správy.

(2) Konkursní komisař rozhodne o nárocích správce podstaty vyslechna věřitelský výbor. Jeho rozhodnutí buď doručeno správci podstaty, úpadci a všem členům věřitelského výboru. Lze mu odporovati rekursem; rozhodnutí rekursního soudu jest konečné.

(3) Na nároky správce podstaty může konkursní komisař vyslechna věřitelský výbor povoliti přiměřenou zálohu.

(4) Náklady vzešlé správci podstaty z účasti při soudním prodeji věcí náležejících do konkursní podstaty a při rozdělení výtěžku u exekučního soudu, určí exekuční soud.

 

Uspokojení nároků členů věřitelského výboru.

§ 128.

O výši hotových výdajů a zvláštní odměně (§ 88, odst. 5.), které požadují členové věřitelského výbor u, rozhodne konkursní komisař vyslechna správce podstaty. Obdobně platí tu ustanovení § 127, odst. 2. o tom, jak jest doručiti rozhodnutí a jak mu lze odporovati, jakož i ustanovení § 80, odst. 4., že jsou neplatny úmluvy o náhradě hotových vydání a o odměně.

 

Uspokojení konkursních věřitelů.

§ 129.

(1) Konkursní věřitelé lze uspokojovati teprve po všeobecném zkušebním roku.

(2) Jakmile jsou po ruce dostatečné hotovosti, buďte vždy konkursním věřitelům rozděleny. Nejprve buďte uspokojeny pohledávky zařazené do první třídy (§ 54). Teprve až tyto budou úplně zaplaceny, lze přikročiti k rozdělování mezi věřitele, jejichž pohledávky jsou vedeny v §§ 55 a 56. Zaplacení pohledávek první třídy buď správcem konkursnímu komisaři vykázáno do tří měsíců od zkušebního roku. Konkursní komisař dohlíží na to, aby tato lhůta byla dodržena, a jen tam, kde pro zvláštní povahu věci nebylo možno ji dodržeti, přiměřeně jí prodlouží.

Jednoduché rozdělení; rozdělovací návrh.

§ 130.

(1) V jednoduchých případech může konkursní komisař schváliti rozdělení navržené správcem podstaty za souhlasu věřitelského výboru, aniž předem slyšel konkursní věřitele.

(2) Má-li však konkursní komisař o předloženém návrhu na rozdělení pochybnosti anebo jde-li o rozdělení obtížnější, zejména má-li býti hleděno ke konkursním věřitelům, které jest uspokojiti, toliko pokud jde o schodek jejich pohledávek (§ 133, odst. 4.), má správce podstaty předložiti rozdělovací návrh schválený věřitelským výborem.

(3) V tomto návrhu buďte uvedeny všechny pohledávky podle svého pořadí, pak hotovost, která může býti rozdělena, a částky, které připadají na každou jednotlivou pohledávku.

 

Rozhodnutí o rozdělovacím návrhu.

§ 131.

(1) Konkursní komisař rozdělovací návrh (§ 130, odst. 2.) prozkoumá, je-li třeba jej opraví, oznámí vývěskem na soudní desce, že byl předložen, a zpraví o tom úpadce i konkursní věřitele s dodatkem, že mohou do návrhu nahlédnouti a do patnácti dnů činiti výtky a že o výtkách bude se jednati při roku, který zároveň ustanoví. K roku buďte obesláni i správce podstaty, úpadce a členové věřitelského výboru.

(2) Nejsou-li podle výsledku zkoumání proti rozdělovacímu návrhu pochybnosti a nebyly-li učiněny výtky nebo bylo-li při roku od nich upuštěno, buď rozdělovací návrh konkursním komisařem ihned schválen. Jinak rozhodne konkursní komisař, provedla potřebná šetření (§ 187, odst. 4.). Pořad práva je vyloučen.

(3) Rozhodnutí o návrhu na rozdělení buď oznámeno vývěskem na soudní desce a doručeno správci podstaty i úpadci. Konkursní věřitelé budou o něm zpraveni toliko tehdy, bylo-li připomínkám vyhověno; jinak zpraveni buďte jen věřitelé, jejichž výtky byly zamítnuty.

(4) Částky, jichž vyplacení závisí na rozhodnutí o výtkách, buďte až do právní moci rozhodnutí složeny u soudu.

 

Pohledávky sporné.

§ 132.

(1) Jsou-li některé pohledávky sporny, může býti podstata rozdělena věřitelům, jichž pohledávky jsou spornými ve stejném pořadí, složí-li se částky připadající na sporné pohledávky u soudu.

(2) Byla-li u soudu složena celá částka připadající na spornou pohledávku, může býti podstata rozdělena i věřitelům, jichž pohledávky jsou v pořadí za spornou pohledávkou.

(3) Ke sporným pohledávkám lze však přihlížeti jen tehdy, neprošla-li ještě lhůta k podání žaloby nebo návrhu podle § 112, odst. 4., nebo byly-li žaloba nebo návrh podány nejpozději v den, kterého správce podstaty učinil návrh na rozdělení.

(4) Vykonatelné pohledávky pokládají se toliko tehdy za sporné, když odpor proti nim byl uplatněn ve lhůtě ustanovené konkursním komisařem.

 

Pohledávky věřitelů oddělných a schodkových.

§ 133.

(1) Konkursním věřitelům, kteří jsou zároveň oddělnými věřiteli, buď při rozdělování přidělena částka vyměřená podle výše celé pohledávky, rozděluje-li se pohledávka dříve, nežli výtěžek ze zvláštní podstaty.

(2) Vyjde-li při pozdějším rozvrhu výtěžku ze zvláštní podstaty najevo, že věřitel dostal ze společné konkursní podstaty více, než činí podíl vyměřený podle skutečného schodku, buď přebytek nahrazen přímo ze zvláštní podstaty společné podstatě.

(3) Tato ustanovení platí přiměřeně i o pohledávkách věřitelů obchodní společnosti, upadlé do konkursu, kteří přihlásili své pohledávky zároveň v konkursu osobně ručícího společníka.

(4) Při konkursních věřitelích, kteří k zajištění svých nároků nabyli určitých kusů úpadcova majetku, zejména pohledávek, nebo kterým přísluší pro jejich pohledávky zástavní právo na úpadcových nemovitostech v cizině, přihlížeti je toliko k pravděpodobnému schodku. Výše tohoto schodku buď konkursním věřitelem osvědčena správci podstaty dříve, než uplyne lhůta ustanovená k podání výtek, a schválena konkursním komisařem.

(5) Ustanovení odstavce 2. platí také o konkursních věřitelích uvedených v odstavci 4. Jestliže se dostalo takovým věřitelům rozdělení podstaty méně, než činí podíl vyměřený podle skutečného schodku, nahradí se jim ze společné podstaty rozdíl.

 

Složení u soudu.

§ 134.

(1) Částky, které připadají na sporné pohledávky, jakož i na pohledávky, které mají býti jen zajištěny nebo které mají býti podle § 133,odst. 4. uspokojeny toliko co do schodku, složí správce podstaty u soudu.

(2) Totéž platí o částkách, které připadají na podmíněné pohledávky, leda že by šlo o rozvazovací podmínku a věřitel dal jistotu.

 

Pohledávky přihlášené opožděně.

§ 135.

(1) Věřitelé, k jejichž pohledávkám nebylo při rozdělení přihlíženo proto, že byly přihlášeny opožděně, mohou požadovati, aby při příštím rozdělování obdrželi napřed částku, která jest úměrna částkám vyplaceným ostatním věřitelům, kteří jsou s nimi ve stejném pořadí.

(2) Věřitelům, k jejichž pohledávkám nebylo při rozdělování přihlíženo proto, že nepodali včas žalobu nebo návrh podle § 112,odst.4., (§ 132,odst. 3.), takovýto nárok nepřísluší.

 

 

Výkon rozdělení.

§ 136.

Po každém částečném rozdělení podstaty vykáže správce konkursní podstaty konkursnímu komisaři, kolik bylo jednotlivým věřitelům zaplaceno.

 

Konečné rozdělení.

§ 137.

(1) Byla-li podstata úplně zpeněžena a bylo-li o veškerých pohledávkách pravoplatně rozhodnuto, rozdělí se zbývající hotovosti, když byly určeny nároky správce podstaty a schválen závěrečný účet. Konečné rozdělení může se státi toliko na podkladě rozdělovacího návrhu sdělaného podle § 130, odst. 2 a 3.

(2) O konečném rozdělení a řízení o něm platí obdobné ustanovení §§ 131 až 136.

 

§ 138.

(1) Konečné řešení nesmí býti odkládáno proto, že není ještě jisto, zdali a pokud připadnou zpět do podstaty jistoty složené k úhradě některých pohledávek.

(2) Je-li splnění podmínky tak pravděnepodobno, že podmíněná pohledávka nemá toho času žádné majetkové hodnoty, nebuď částka na pohledávku takovou připadající u soudu skládána.

(3) K pohledávkám věřitelů, kteří mají býti podle § 133, odst. 4. uspokojeni jen co do schodku své pohledávky, buď při konečném rozdělení přihlíženo jen tehdy, když výše schodku byla před uplynutím lhůty, určené k podání výtek, správci podstaty prokázána a konkursním komisařem schválena.

 

Jmění uvolněné nebo nově objevené po konečném rozdělení.

§ 139.

(1) Uvolní-li se pro podstatu po provedení konečného rozdělení částky, které byly složeny u soudu, nebo připadnou-li do podstaty částky jinak zaplacené, buďte se schválením konkursního komisaře rozděleny na základě návrhu na konečné rozdělení. Výkaz o tom buď konkursnímu komisaři předložen.

(2) Totéž platí, vyjde-li po konečném rozdělení nebo po zrušení konkursu najevo nový majetek náležející do konkursní podstaty.

(3) Konkursní soud vyslechna správce podstaty a věřitelský výbor může upustiti od dodatečného rozdělení a ponechati úpadci uvolněné částky nebo majetek, který nově vyšel najevo, jde-li jen o nepatrnou hodnotu a byly-li by s dostatečným rozdělením spojeny nepoměrné náklady.

Zrušení konkursu.

§ 140.

(1) Bylo-li prokázáno, že konečné nebo dodatečné rozdělení konkursní podstaty bylo vykonáno, buď konkurs konkursním soudem zrušen.

(2) O uveřejnění zrušovacího usnesení, jeho vyhlášení a doručení i o dalších opatřeních, která se zrušením konkursu souvisejí, platí přiměřeně § 76.

 

Oddíl osmý.

Nucené vyrovnání.

 

Návrh a zahájení řízení.

§ 141.

(1) Dokud nebyla konkursní podstata rozdělena (§ 137), může úpadce navrhnouti, aby byl konkurs ukončen nuceným vyrovnáním. V návrhu buď přesně uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Osoby, které jsou ochotny za splnění nuceného vyrovnání zavázati se jako spoludlužníci nebo ručitelé, musí návrh spolupodepsati; jejich podpis musí býti ověřen soudem nebo veřejným notářem.

(2) Byl-li návrh takový podán, a nebyl konkursním komisařem zamítnut jako nepřípustný, může konkursní komisař vyslechna správce podstaty a věřitelský výbor naříditi, aby se zpeněžením konkursní podstaty počkalo, dokud se o navrženém vyrovnání neusnese schůze věřitelů.

(3) V konkursu obchodní společnosti může býti nucené vyrovnání navrženo jen všemi osobně ručícími společníky a v konkursu pozůstalosti jen všemi dědici.

 

Kdy jest nucené vyrovnání nepřípustné.

§ 142.

(1) Návrh na nucené vyrovnání buď konkursním komisařem zamítnut:

1. jestliže úpadce uprchl nebo se skrývá;

2. nepředložil-li úpadce podrobný seznam jmění (§ 100) nebo odpírá-li vykonati vyjevovací přísahu;

3. byl-li úpadce v posledních pěti letech před prohlášením konkursu odsouzen pro podvodný úpadek;

4. byl-li v téže době na úpadcovo jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno na jeho návrh vyrovnací řízení;

5. příčí-li se obsah návrhu na vyrovnání ustanovením §§ 154 až 156 nebo jiným donucovacím právním předpisům;

6. není-li možno pro povahu obchodních zápisků úpadcových nebo proto, že jich úpadce vůbec nevedl, nabýti dostatečného přehledu o stavu jeho jmění;

7. nebylo-li ve vyrovnání nabídnuto konkursním věřitelům třetí třídy zaplacení alespoň jedné pětiny jejich pohledávek nejpozději do jednoho roku.

(2) Před rozhodnutím podle odst. 1. může konkursní komisař vyslechnouti správce podstaty a věřitelský výbor.

 

Kdo má právo hlasovati o nuceném vyrovnání.

§ 143.

(1) Věřitelé, jejichž práva nuceným vyrovnáním nebudou dotčena, nemají práva hlasovati.

(2) Věřitelé první a druhé třídy mají právo hlasovací jen, bylo-li správcem podstaty pořadí jejich pohledávek popřeno.

(3) Konkursním věřitelům, kteří nabyli pohledávek postupem později, než se stal úpadce nezpůsobilým platiti, nepřísluší za tyto pohledávky hlasovací právo, byl-li proti tomu podán odpor konkursním věřitelem oprávněným hlasovati, který svou pohledávku včas přihlásil.

Jeho odpor nemá však účinku, dokáže-li ten, kdo činí nárok na hlasovací právo, že odporujícímu věřiteli před zkušebním rokem písemně nabídl, že jeho pohledávku vykoupí za stejných podmínek, jaké byly poskytnuty postupujícímu a že tyto podmínky byly úměrny hospodářskému stavu úpadcovu v době postupu.

(4) Ustanovení třetího odstavce neplatí, nabyl-li konkursní věřitel pohledávky na základě závazku převzatého dříve, než se úpadce stal nezpůsobilým platiti.

(5) Ostatně platí o hlasovacím právu ustanovení § 92.

§ 144.

(1) Několik konkursních věřitelů, jimž přísluší pohledávka společně nebo jejichž pohledávky tvořily až do doby, kdy se úpadce stal neschopným platiti, jedinou pohledávku, má toliko jeden hlas. Totéž platí přiměřeně, je-li věřitelova pohledávka zastavena.

(2) Takovíto spoluoprávnění musí se o výkonu hlasovacího práva dohodnouti; nedohodnou-li se, nemohou hlasovati.

(3) Také konkursní věřitel, který přihlásil několik pohledávek, má jen jediný hlas, ať pohledávek nabyl kdykoliv.

Vyrovnací rok.

§ 145.

(1) Rok k jednání a usnesení o vyrovnání nemůže býti konán dříve, nežli byl skončen zkušební rok.

(2) Rok buď oznámen veřejně. Zvláště k němu buďtež obesláni úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé, správce podstaty členové věřitelského výboru a všichni konkursní věřitelé oprávnění hlasovati. Konkursním věřitelům buď s obsílkou dodán opis návrhu na vyrovnání, který má předložiti úpadce.

(3) Úpadce je povinen dostaviti se k vyrovnacímu roku osobně. Jestliže se úpadce nedostaví a jeho omluva nebyla uznána za dostatečnou nebo dostaviv se opět se vzdálí, má se zato, že od návrhu na vyrovnání upustil.

(4) Když rok započal, nemůže již úpadce návrh na vyrovnání odvolati ani změniti v neprospěch věřitelů.

§ 146.

(1) Nežli se počne hlasovati, podá správce podstaty zprávu o majetkovém stavu úpadcovu, o jeho hospodaření, o příčinách jeho úpadku a o tom, jaký výsledek lze očekávati pro konkursní věřitele, bylo-li konkursní řízení provedeno.

(2) Ku přípravě této zprávy může konkursní komisař vyslechna správce podstaty a věřitelský výbor naříditi, aby úpadcovo hospodaření bylo prozkoumáno znalci. Podrobná ustanovení o výběru a o odměně takovýchto znalců budou vydána vládním nařízením.

 

Čeho je třeba k přijetí návrhu na vyrovnání.

§ 147.

(1) K přijetí návrhu na vyrovnání je třeba, aby s ním souhlasila většina při roku přítomných nebo zastoupených konkursních věřitelů, kteří jsou oprávněni hlasovati, a aby úhrnný součet pohledávek všech souhlasících věřitelů činil aspoň tři čtvrtiny všech pohledávek opravňujících hlasovati.

(2) Bylo-li dosaženo toliko jedné z těchto většin, může úpadce až do skončení roku žádati, aby se při novém roku hlasovalo znovu. Nový rok buď konkursním komisařem ihned ustanoven na nejkratší dobu a ústně oznámen. Nepřítomní věřitelé buďte k němu obesláni.

(3) Hlasováním při prvním roku věřitelé nejsou vázáni.

 

§ 148.

(1) Osoby úpadci blízké (§ 35), jakož i právní nástupci, kteří jejich pohledávek nenabyli dříve, nežli šest měsíců před prohlášením konkursu, čítají se při výpočtu většiny konkursních věřitelů a jejich pohledávky při výpočtu většiny pohledávek jen, hlasují-li proti návrhu na vyrovnání.

(2) Toto ustanovení neplatí, jestliže osoby úpadci blízké nabyly pohledávek dříve nežli se úpadce stal nezpůsobilým platiti, od osoby, která není úpadci blízkou.

 

Práva vylučovatelů a oddělených věřitelů.

§ 149.

Práva vylučovatelů a oddělených věřitelů nuceným vyrovnáním nejsou dotčena a musí býti uspokojena úplně. Rovněž nejsou dotčeny nároky uvedené v § 59, č. 2 a 3.

 

Práva věřitelů podstaty a věřitelů konkursních.

§ 150.

(1) Pohledávky za podstatou a pohledávky věřitelů první a druhé třídy musí býti uspokojeny úplně. Jsou-li tyto pohledávky zjištěny, buďte zaplaceny, jinak zajištěny.

(2) Pohledávkami věřitelů třetí třídy musí býti mimo případ uvedený v § 58, odst. 2., ve vyrovnání nakládáno stejně, pokud sami neprojeví souhlas s tím, aby někteří věřitelé byli uspokojeni výhodněji. Souhlas z výhodnějším uspokojením některých věřitelů jest dán, vysloví-li se pro ně většina věřitelů počítaná podle § 147 při čemž se věřitelé, kterým se má dostati výhodnějšího uspokojení a jejich pohledávky nepočítají.

(3) Částky, které připadají na sporné pohledávky, buďte zajištěny v téže míře a za stejných podmínek, jako jsou ve vyrovnání ustanoveny pro zaplacení pohledávek nesporných, neprošla-li ještě lhůta k podání žaloby nebo návrhu podle § 112, odst. 3. nebo byly -li žaloba nebo návrh podány aspoň do vyrovnacího roku. Stejně buďte zajištěny pohledávky popřené jen úpadcem. Zajištěné částky se uvolní, nepodal-li věřitel ve lhůtě ustanovené konkursním komisařem žalobu nebo návrh nebo nepokračuje-li v řízení již zahájeném.

 

Zvláštní výhody.

§ 151.

(1) Úmluva úpadce nebo jiných osob s některým věřitelem nebo osobou jemu blízkou (§ 35), kterou se onomu věřiteli poskytují zvláštní výhody proti ostatním věřitelům stejného druhu, jest neplatná. Co bylo na základě takovéto neplatné úmluvy plněno nebo co bylo plněno na základě závazku převzatého k zastření takovéto úmluvy, může býti bez újmy dalších nároků na náhradu do tří roků požadováno zpět.

(2) Za zvláštní výhodu se nepokládá byla-li věřiteli za postoupení jeho pohledávky dána úplata, která byla úměrna hospodářskému stavu úpadcovu v době, kdy k postupu došlo.

 

Práva konkursních věřitelů proti spoluzavázaným.

§ 152.

Práva konkursních věřitelů proti ručitelům a spoludlužníkům úpadcovým, jakož i proti osobám, proti kterým jim přísluší právo postihu, jsou vyrovnáním nedotčena, pokud oprávnění výslovně neprojeví souhlas s tím, aby byla obmezena.

 

Potvrzení vyrovnání.

§ 153.

(1) Vyrovnání věřiteli přijaté nabývá platnosti teprve, když bylo pravoplatně potvrzeno konkursním komisařem.

(2) V usnesení konkursního komisaře buď uveden podstatný obsah vyrovnání. Usnesení buď doručeno úpadci, všem konkursním věřitelům a jiným účastníkům, zejména osobám, které se za splnění vyrovnání zavázaly jako ručitelé nebo spoludlužníci, a veřejně vyhlášeno. Ve vyhlášce uváděti obsah vyrovnání netřeba. Písemné vyhotovení usnesení buď vypraveno téhož dne, kdy byla vyvěšena vyhláška na soudní desce; den vyvěšení vyhlášky buď na usnesení vyznačen.

Kdy jest potvrzení odepříti.

§ 154.

(1) Vyrovnání potvrzeno nebudiž:

1. vyšlo-li najevo, že jsou tu důvody, pro které není návrh na vyrovnání vůbec přípustný (§ 142);

2. nebylo-li šetřeno ustanovení platných o řízení, zejména o přijetí vyrovnání, leda že by vady řízení mohly býti dodatečně odstraněny nebo podle povahy věci nejsou závažny;

3. byly-li proti ustanovení § 151 poskytnuty některému věřiteli zvláštní výhody.

(2) Potvrzení může býti odepřeno, jsou-li výhody úpadci vyrovnáním poskytnuté v rozporu s jeho hospodářskými poměry, odporuje-li vyrovnání společnému zájmu věřitelů, anebo mají-li obdržeti věřitelé třetí třídy méně, nežli jednu třetinu svých pohledávek s příslušenstvím a lze-li tento výsledek přičísti nepoctivému nebo lehkomyslnému hospodaření úpadcovu, zejména zavinil-li úpadce, že konkursní řízení bylo pozdě zahájeno.

 

Opravné prostředky.

§ 155.

Usnesení, kterým bylo vyrovnání potvrzeno mohou odporovati rekursem účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, jakož i úpadcovi spoludlužníci a ručitelé; proti usnesení, kterým bylo potvrzení odepřeno, přísluší právo rekursu úpadci a konkursním věřitelům, kteří vyrovnání neodporovali.

Právní účinky vyrovnání.

§ 156.

(1) Bylo-li vyrovnání soudem pravoplatně potvrzeno a úplně a včas splněno, jest úpadce zproštěn závazku nahraditi věřitelům jakoukoliv újmu, kterou vyrovnáním utrpěli nebo jinak poskytnutou výhodu ať se hlasování o vyrovnání zúčastnili nebo hlasovali proti vyrovnání anebo jim hlasovací právo nebylo vůbec přiznáno. Stejně je úpadce zproštěn závazku proti rukojmím a jiným osobám, kterým přísluší právo postihu. Ujednání, která těmto ustanovením odporují, jsou neplatna.