(2) Věřitelé, k jejichž pohledávkám nebylo přihlíženo toliko úpadcovou vinou, mohou po zrušení konkursu od úpadce požadovati úplného zaplacení svých pohledávek, dokáží-li, že o prohlášení konkursu nevěděli ani věděti nemusili a že by nebylo dosaženo většin ředepsaných v §147, kdyby byli hlasovali proti přijetí vyrovnání.

3) Nároky uvedené v § 59, č. 1., po splnění vyrovnání nemohou býti vůbec vymáhány.

 

§ 157.

(1) Pravoplatně potvrzeným vyrovnáním osobně ručícího společníka obchodní společnosti o jeho soukromém jmění zprošťuje se společník dále sahajícího ručení za závazky společnosti.

(2) Byl-li zároveň s vyrovnacím řízením na jmění obchodní společnosti zahájeným k jejímu návrhu prohlášen konkurs proti osobně ručícímu společníku nebo k jeho návrhu zahájeno vyrovnací řízení na jeho soukromé jmění, dotýká se společníkovo vyrovnání pohledávek věřitelů společnosti jen potud, pokud po mohou býti uplatňovány v konkursu nebo ve vyrovnání společníkovu.

(3) Není-li v nuceném vyrovnání ustanoveno jinak, jsou právní účinky vyrovnání obchodní společnosti na prospěch každému osobně ručícímu společníku proti věřitelům společnosti.

 

§ 158.

(1) Byl-li před úplným splněním vyrovnání na úpadcovo jmění prohlášen nový konkurs, nejsou věřitelé povinni vrátiti, co podle vyrovnání bezelstně obdrželi.

(2) Jejich pohledávky pokládají se v novém konkursu za uspokojené jen částkou, která jim byla podle vyrovnání skutečně zaplacena.

Zrušení konkursu.

§ 159.

(1) Nabylo-li usnesení, kterým bylo vyrovnání potvrzeno, právní moci, a bylo-li úpadcem vykázáno, že byla dána zajištění, ke kterým jest povinen podle §§ 149 a 150 a podle obsahu vyrovnání, konkursní soud konkurs zruší.

(2) Nebylo-li v nuceném vyrovnání ustanoveno, že úpadcovo jmění nebo jeho část má zůstati v rukou důvěrníka věřitelů, aby bylo zajištěno, že vyrovnání bude splněno, nabude úpadce opět práva svým jměním volně nakládati.

(3) Ostatně platí o zrušení konkursu ustanovení § 76.

Neplatnost vyrovnání.

§ 160.

(1) Nucené vyrovnání stává se neplatným, byl-li úpadce do dvou let od potvrzení vyrovnání pravoplatně odsouzen pro podvodný úpadek.

(2) Neplatnost vyrovnání netýká se platnosti exekučních titulů v konkursním řízení vniklých.

Následky nesplnění vyrovnání.

§ 161.

Nebylo-li potvrzené vyrovnání plně a včas splněno, pozbývají účinnosti veškeré slevy i jiné výhody ve vyrovnání poskytnuté; práva, která vyrovnání věřitelům poskytuje proti dlužníku nebo jiným osobám, zůstávají nedotčena. Za nesplněné pokládá se vyrovnání jen, když úpadce částky podle vyrovnání splatné nezaplatil, ač byl písemně upomenut a v upomínce mu byla poskytnuta dodatečná lhůta nejméně osmidenní. Dodatečná lhůta počíná běžeti dnem po doručení upomínky.

§ 162.

(1) Je-li tu v případě §§ 160 a 161 dostatečné jmění nebo byla-li dána přiměřená záloha na náklady, buď na návrh konkursního věřitele konkursní řízení opět zahájeno.

(2) Ustanovení §§ 71 až 74 o tom, jak se konkurs vyhlašuje a poznamenává a kdo se o něm zpravuje, platí i při opětném zahájení konkursu.

§ 163.

(1) Konkursu znovu zahájeného zúčastní se také věřitelé, jejichž nároky vznikly mezi zrušením konkursu a jeho obnovou.

(2) O pohledávkách konkursních věřitelů, na které se nucené vyrovnání vztahovalo, platí v obnoveném konkursu ustanovení §158, odst. 2.

(3) Pokud jest třeba, buď konkursní řízení opakováno. Pohledávky dříve již prozkoumané však znovu zkoumány nebuďte.

§ 164.

(1) Pokud jde o odporování právním jednáním, k nimž došlo mezi zrušením konkursu a jeho obnovou, jakož i pokud jde o přípustnost kompensace pohledávek v této době vzniklých, pokládá se za počátek úpadcovy nezpůsobilosti den, kterého bylo vydáno první rozhodnutí trestního soudu, kterým byl úpadce odsouzen (§ 160), po případě den, kterého marně uplynula dodatečná lhůta poskytnutá úpadci podle §161.

(2) Lhůta pro uplatnění odpůrčího nároku staví se po dobu od potvrzení nuceného vyrovnání až do obnovy konkursu.

Bezúčinnost vyrovnání.

§ 165.

(1) Bylo-li vyrovnání docíleno podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům, aniž jsou tu podmínky § 160, může každý konkursní věřitel do tří let po právoplatném potvrzení vyrovnání žalovati, aby mu byl zaplacen schodek nebo aby byla jinaká výhoda prohlášena za bezúčinnou, aniž tím pozbývá práv kterých mu vyrovnání poskytuje proti úpadci nebo jiným osobám.

(2) Tento nárok nepřísluší však konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, ani věřitelům, kteří mohli skutečnosti, které je opravňují k žalobě, uplatniti již v potvrzovacím řízení.

 

Příslušnost ve sporech.

§ 166.

Ustanovení §§ 113 a 116 platí také o zrušení konkursu, pokud jde o nároky věřitelů proti úpadci podle §§ 150, 151 a 165.

 

Oddíl devátý.

Jiné skončení konkursního řízení.

 

Zrušení konkursu pro nedostatek věřitelů neb jmění.

§ 167.

(1) Vyjde-li za konkursního řízení najevo, že jest tu toliko jediný konkursní věřitel, budiž konkurs zrušen, když byli uspokojeni věřitelé konkursní podstaty.

(2) Zjistí-li se za konkursního řízení, že jmění konkursní podstaty nestačí ani ke krytí nákladů konkursního řízení, buď konkurs zrušen, ač nebyla-li věřiteli dána přiměřená záloha na náklady (§ 70).

Zrušení konkursu se souhlasem věřitelů.

§ 168.

(1) Konkurs buď na návrh úpadce zrušen, jestliže po uplynutí lhůty k přihláškám všichni věřitelé podstaty a všichni konkursní věřitelé, kteří přihlásili pohledávky, souhlasí se zrušením.

(2) Svolení věřitele není potřebí, byla-li jeho pohledávka uspokojena nebo zajištěna nebo jestli uplynula při sporných pohledávkách lhůta k žalobě a žaloba nebyla podána nejpozději v den, kdy byl podán návrh na zrušení konkursu.

(3) Učinil-li úpadce návrh na zrušení konkursu, ustanoví konkursní komisař na krátkou dobu rok, k němuž obešle správce podstaty, úpadce a věřitele. Věřitelé, jejichž souhlas se zrušením konkursu je vykázán listinou veřejnou nebo soukromou, na níž je podpis věřitele ověřen, obesíláni nebuďte. V obsílce buď uvedeno, že o věřitelích, kteří byvše řádně obesláni k roku se nedostaví nebo neučiní jiného písemného prohlášení, bude se míti za to, že se zrušením konkursu souhlasí.

(4) Konkursní komisař předloží spisy se svým vyjádřením konkursnímu soudu, který podle výsledku jednání rozhodne usnesením.

§ 169.

O zrušení konkursu podle §§ 167 a 168 platí ustanovení § 76.

 

 

Hlava druhá.

 

Konkurs nepatrný.

§ 170.

(1) Konkurs pokládá se za nepatrný, nečiní-li jmění náležející do konkursní podstaty pravděpodobně více než 50.000 Kč.

(2) O tom, zdali jest konkurs pokládati za nepatrný, rozhodne konkursní soud při prohlášení konkursu. Stejné rozhodnutí může býti vydáno také za řádného konkursního řízení, lze-li od toho očekávati značné výhody pro výsledek konkursního řízení.

(3) Vyjde-li za konkursního řízení najevo, že nelze konkurs pokládati za nepatrný, vyžádá konkursní komisař o tom rozhodnutí konkursního soudu.

(4) Proti rozhodnutí konkursního soudu o způsobu řízení není opravného prostředku.

§ 171.

(1) Kromě usnesení o prohlášení a zrušení konkursu nebo o způsobu řízení jest v nepatrných konkursech povolán konkursní komisař i k takovým opatřením a rozhodnutím, která jsou podle konkursního řádu vyhrazena usnesení konkursního soudu.

(2) Ustanovení § 77, odst. 3., o dohledu na konkursního komisaře a na jeho odvolání konkursním soudem platí i tu. Rovněž nejsou dotčena ustanovení o tom, že spory o vyšší hodnotu náleží rozhodovati senátům.

§ 172.

Při nepatrných konkursech buď přihlíženo k tomu, aby řízení provedeno bylo co nejrychleji a nejúsporněji. Kromě toho lze se odchýliti od řádného řízení v tomto:

1. kromě usnesení o prohlášení a o zrušení konkursu může býti upuštěno od veřejných vyhlášek novinami;

2. soupis konkursního jmění proveden buď úředníkem soudní kanceláře nebo zřízencem;

3. konkursní komisař může naříditi, aby nebyl volen věřitelský výbor;

4. při všeobecném zkušebním roku může býti jednáno zároveň o všech otázkách, o kterých se má usnášeti schůze věřitelů, a je-li možno, také o rozdělení konkursní podstaty.

 

Hlava třetí.

Zvláštní ustanovení o konkursu na jmění výdělkových a hospodářských společenstev (družstev).

 

§ 173.

(1) Byl-li na jmění společenstva (družstva) prohlášen konkurs a nestačí-li jmění k úhradě pohledávek konkursních věřitelů, buď schodek uhrazen podle ustanovení této hlavy.

(2) Úhradu schodku přímo od členů společenstva nemohou konkursní věřitelé požadovati ani při společenstvech s ručením neobmezeným.

(3) Nároky vystoupivších členů na zaplacení podílů nemohou býti uplatňovány jako konkursní pohledávky.

 

Výpočet doplatků.

§ 174.

Po zkušebním roku (§ 107) vyzve správce podstaty členy společenstva, aby doplatili čeho, je třeba k úhradě schodku. Správce podstaty společně s osobami, které jsou povolány zastupovati společenstvo, sdělá výpočet doplatků, ve kterém jest proti sobě uvésti závazky společenstva a pravděpodobné náklady konkursního řízení (§ 49, č. 1) se strany jedné a jmění společenstva mimo nároky proti členům na úplné zaplacení závodních podílů, které v době prohlášení konkursu ještě nedospěly, se strany druhé.

§ 175.

(1) K úhradě schodku buďte především vymáhány nedoplatky závodních podílů, v době prohlášení konkursu ještě nedospělé.

(2) Nedostačí-li tyto platy k úhradě schodku, buďte členové společenstva podle poměru závodních podílů přidrženi, aby doplatili na schodek, je-li třeba až do plné výše svého ruční, ač-li stanovy neustanovují, aby ztráta byla rozvržena jinak.

(3) K doplatkům jsou povinni členové společenstva, jejichž ručení v době prohlášení konkursu ještě nezaniklo. Členové, kteří vystoupili ze společenstva závodní podíly zcela nebo částečně převedše na jiné, jsou povinni doplatiti je potud, pokud doplatek na ně připadající nelze vymoci od nabyvatelů závodních podílů.

(4) Splatí-li člen společenstva, který vystoupil před prohlášením konkursu podle vyúčtování s ním provedeného po vystoupení příspěvek na úhradu ztráty, buď tato částka započtena na doplatek, který má zaplatiti.

§ 176.

(1) Správce podstaty vyslechna věřitelský výbor, vyšetří, zdali a do jaké míry jest při výpočtu doplatků přihlížeti ke členům, kteří zřejmě nejsou s to, aby zcela zaplatili na ně připadající doplatky. Částky, které byly uznány za nedobytné buďte rozvrženy na ostatní členy.

(2) Výpočet doplatků buď sdělán tak, aby nevznikl schodek tím, že někteří členové nejsou snad s to, aby doplatek zaplatili.

§ 177.

(1) Ve výpočtu doplatků buďte všichni členové uvedeni jménem a částky, které mají platiti ustanoveny číselně. Nebude-li k některým členům podle § 174 přihlíženo vůbec nebo jen menší částkou, buď to stručně odůvodněno.

(2) Výpočet doplatků předložiti jest ke schválení konkursnímu komisaři.

 

Schválení výpočtu doplatků soudem.

§ 178.

(1) Konkursní komisař výpočet prozkoumá, je-li třeba, jej opraví a oznámí vyhláškou, že členové společenstva ve výpočtu doplatků uvedení i konkursní věřitelé mohou u něho nebo u správce podstaty do výpočtu nahlédnouti, poříditi si z něho opis a do patnácti dnů u konkursního komisaře podati své připomínky. Zároveň ustanoví rok, při kterém bude o připomínkách jednáno.

(2) Vyhláška buď uveřejněna způsobem ustanoveným pro oznámení společenstva, podle uvážení konkursního komisaře i jiným vhodným způsobem a kromě toho vyhlášena vývěskem na desce soudu konkursního i soudu u něhož jest ustanoven konkursní komisař.

Představenstvo a dozorčí rada společenstva, správce podstaty, členové věřitelského výboru a všichni členové společenstva, kterým se doplatky ukládají, buďte o roku vyrozuměni přímo.

Od vyvěšení vyhlášky na desce soudu, u něhož je ustanoven konkursní komisař, počítají se právní účinky doručení.

§ 179.

(1) Výpočet doplatků buď konkursním komisařem schválen, není-li proti němu podle výsledků zkoumání pochybností a nebyly-li připomínky buď vůbec podány nebo bylo-li od nich při roku upuštěno.

(2) Jinak rozhodne o něm konkursní soud, proveda potřebná šetření a náležitě jej opravě. Opravu provede buď konkursní soud sám nebo jí uloží konkursnímu komisaři. Pořad práva je vyloučen.

(3) Nejsou přípustny připomínky, jimiž člen společenstva navrhuje, aby ve výpočtu doplatků nebylo k němu přihlíženo vůbec nebo jen menší částkou, poněvadž není s to, aby zcela nebo částečně zaplatil doplatek mu uložený.

§ 180.

(1) Vyhotovení výpočtu doplatků opatřené doložkou, že byl výpočet konkursním soudem schválen, buďte doručena správci podstaty a představenstvu. Další vyhotovení buď podrženo u soudu, aby do něho mohli účastníci nahlédnouti.

(2) V usnesení, kterým byl výpočet schválen, buďte členové společenstva a konkursní věřitelé upozorněni, že do schváleného výpočtu doplatků lze nahlédnouti u konkursního soudu, u správce podstaty a u představenstva.

(3) Za patnáct dní potom, kdy bylo usnesení o schválení výpočtu vyvěšeno na desce soudu, u něhož je ustanoven konkursní komisař, stane se výpočet konkursním soudem schválený vykonatelným.

Rekurs.

§ 181.

(1) Členové společenstva mohou usnesení, kterým byl výpočet schválen,odporovati rekursem (§ 192), jestliže uplatnili důvod odporu nejpozději při roku (§ 178) nebo bez své viny nebyli s to, aby jej uplatnili včas.

(2) Rekurs je podati do patnácti dnů ode dne, kdy bylo schvalovací usnesení vyvěšeno na soudní desce (§ 180, odst. 3.).

(3) Byl-li podán rekurs, může konkursní komisař naříditi, aby exekuce byla odložena.

 

Vymáhání doplatků exekucí.

§ 182.

(1) Jakmile se stal výpočet doplatků vykonatelným, je správce podstaty povinen doplatky vymáhati exekucí.

(2) Doplatky, jejichž předpisu bylo odporováno, buďte správcem podstaty zadrženy až do rozhodnutí o odporu.

Dodatečný výpočet doplatků.

§ 183.

Nebude-li schodek dobytnými doplatky uhrazen, má správce podstaty sdělati dodatečný výpočet doplatků a, bude-li toho třeba, i další dodatečné výpočty. O nich platí předpisy §§ 175 až 182.

§ 184.

Nebude-li třeba celého vybraného doplatku k úhradě schodku, buďte vráceny především částky, o které někteří členové zaplatili poměrně více, nežli ostatní.

Kompensace.

§ 185.

Povinnost zaplatiti částky, které jsou vymáhány na úhradu schodku, lze splniti kompensací s pohledávkou za společenstvem jen částkou, která připadá na pohledávku podle pravoplatně schváleného návrhu na rozdělení podstaty.

Právo postihu.

§ 186.

Člen, který zaplatil doplatek podle výpočtu mu uložený, nemůže se proti jiným členům společenstva hojiti postihem.

Vymáhání doplatků mimo konkurs.

§ 187.

(1) Ustanovení této hlavy platí obdobně, nebyl-li na jmění společenstva prohlášen konkurs proto, že tu byl jen jeden konkursní věřitel nebo že jmění společenstva nestačilo k úhradě nákladů na konkursní řízení, anebo byl-li konkurs z některého z těchto důvodů zrušen.

V takovém případě náleží představenstvu nebo likvidátorům úkoly jinak příslušející správci podstaty. Soud vedoucí rejstřík může na místo nich z úřední moci nebo na návrh pověřiti těmito úkoly osoby jiné.

(2) Za konkursního řízení může valnou hromadu společenstva svolati i správce podstaty.

 

Hlava čtvrtá.

Všeobecná ustanovení o řízení.

 

Obdobná platnost procesních zákonů.

§ 188.

Pokud není v konkursním řádu ustanoveno jinak, budiž v konkursním řízení přiměřeně šetřeno předpisů o řízení a o příslušnosti ve věcech sporných.

 

Zvláštní předpisy o řízení.

§ 189.

(1) Nejde-li o spory, neplatí v konkursním řízení předpisy o nuceném zastoupení advokátem, o odborných soudcích laicích, o klidu řízení a o nákladech sporu. Konkursní komisař nemůže býti členem senátu rozhodujícího jako konkursní soud.

(2) Návrhy mohou býti činěny písemnými podáními nebo ústně do protokolu.

(3) Ústní jednání v konkursním řízení jsou neveřejná. O ústním jednání buď sepsán protokol soudcem nebo přísežným zapisovatelem. V něm jest uvésti jména přítomných účastníků, krátce vylíčiti průběh jednání a uvésti návrhy, které při jednání byly učiněny, i rozhodnutí a opatření soudem prohlášená. Účastníci mohou žádati, aby pro zachování jejich práv byla v protokole zjištěna jednotlivá prohlášení učiněná při roku jimi samými nebo jinými osobami. Protokol buď podepsán toliko soudcem a zapisovatelem.

(4) Není-li v konkursním řádu ustanoveno jinak, mohou býti soudní rozhodnutí vydávána bez předchozího ústního jednání. Potřebná vysvětlení může si soud opatřiti i bez účasti stran a může pro zjištění rozhodných skutečností z úřední moci prováděti důkazy a konati vhodná šetření.

(5) Opatření soudu (konkursního komisaře) v konkursním řízení učiněná jsou vykonatelná.

(6) Peněžité tresty podle tohoto zákona uložené připadají státu ve prospěch péče o mládež chudou, opuštěnou a zanedbanou.

Vyrozumívání účastníků.

§ 190.

(1) Účastníci mohou v konkursním řízení býti vyrozumíváni i oběžníkem.

(2) Je-li předepsáno vedle veřejných oznámení také zvláštní doručení jednotlivým účastníkům, nasávají účinky doručení již veřejnou vyhláškou, a to i když se doručení nestalo.

 

Lhůty zmeškání.

§ 191.

(1) Lhůty ustanovené v konkursním řádu jsou neprodlužitelné.

(2) Návrhy a prohlášení, k jichž podání jest určen rok, nemohou býti dodatečně činěny osobami, které se k roku nedostavily, ač byly řádně obeslány (§ 190, odst. 2.).

(3) Navrácení k předešlému stavu jest v konkursním řízení vyloučeno.

 

Rekurs.

§ 192.

(1) Rekursní lhůta je patnáctidenní. V rekursu mohou býti uváděny nové skutečnosti a nabízeny nové důkazy.

(2) Pokud není ustanoveno jinak, lze rozhodnutí konkursního soudu i konkursního komisaře odporovati rekursem k vrchnímu soudu a proti rozhodnutí tohoto k soudu nejvyššímu.

(3) Konkursní soud i konkursní komisař mohou rekursu vyhověti sami, může-li jejich opatření nebo rozhodnutí býti změněno bez újmy práv nabytých některým účastníkem.

 

Trestní oznámení.

§ 193.

Odepře-li úpadce vykonati vyjevovací přísahu, uprchne-li nebo vzejde-li vůbec podezření, že spáchal trestný čin, budiž o tom učiněno oznámení státnímu zástupci.

 

II.

Vyrovnací řád.

 

Oddíl první.

Zahájení vyrovnacího řízení.

 

Návrh na zahájení řízení.

§ 1.

(1) Dlužník, který není s to, aby plnil své splatné závazky, může u soudu příslušného ku prohlášení konkursu (soudu vyrovnacího) navrhnouti, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení.

(2) Právnické osoby a pozůstalosti mohou navrhnouti zahájení vyrovnacího řízení také, jsou-li předluženy.

(3) Navrhl-li věřitel prohlášení konkursu, může dlužník, dokud soud o věřitelově návrhu nerozhodl, navrhnouti, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení.

§ 2.

(1) V návrhu, aby bylo zahájeno vyrovnací řízení, buď přesně uvedeno, jaké vyrovnání dlužník nabízí. Není-li dlužník zastoupen advokátem, budiž jeho podpis na návrhu. ověřen soudem nebo veřejným notářem. Osoby, které jsou ochotny za splnění vyrovnání zavázati se jako spoludlužníci nebo ručitelé, musí návrh spolupodepsati; jejich podpis budiž rovněž ověřen soudem nebo veřejným notářem.

(2) K návrhu buď připojen zevrubný seznam jmění. V něm buď uvedeno, v čem záleží dlužníkovo jmění, jaká jest hodnota jednotlivých jeho částí a které má dlužník závazky. Při pohledávkách dlužníkových jest udati, z jakého právního důvodu vznikly a zdali a pokud jsou dobytny. Při závazcích buďte kromě právního důvodu vzniku uvedeny přesné adresy veškerých dlužníkových věřitelů a poznamenáno, zdali a ve kterém stupni jsou věřitelé s dlužníkem příbuzní nebo sešvakřeni. Je-li dlužník kupcem a jeho firma zapsána v obchodním rejstříku, jest povinen připojiti i bilanci a účet ztráty a zisku za poslední dva obchodní roky předcházející podání návrhu.

(3) Dlužník jest povinen seznam jmění vlastnoručně podepsati a prohlásiti, že jest hotov vykonati přísahu, že seznam jest správný a úplný, že ze svého jmění nic nezamlčel, ani neuvedl vymyšlených dluhů.

(4) Kromě zevrubného seznamu jmění buď k návrhu připojen přehled o majetkovém stavu dlužníkově udávající hlavní části jmění, jeho celkovou hodnotu a úhrn dluhů. Tento přehled i návrh sám buďte předloženy v tolika vyhotoveních, aby mohly býti doručeny každému věřiteli a vyrovnacímu správci a aby po jednom stejnopisu mohl podržeti soud.

 

Vyřízení návrhu.

§ 3.

(1) Nebyl-li návrh podán ode všech osobně ručících společníků nebo likvidátorů obchodní společnosti nebo ode všech osob oprávněných zastupovati právnickou osobu nebo od všech dědiců, buďte před rozhodnutím slyšeni ostatní osobně ručící společníci nebo likvidátoři, ostatní osoby oprávněné zastupovati právnickou osobu nebo ostatní dědicové. Nelze-li docíliti o návrhu dohody nebo nelze-li výslech provésti bez značného průtahu, buď vyrovnací řízení zahájeno jen tehdy, bylo-li osvědčeno, že dlužník jest neschopen plniti.splatné závazky, po případě předlužen (§ 1).

(2) Nevyhovuje-li návrh na zahájení vyrovnacího řízení ustanovením § 2, budiž dlužníku vrácen k opravě ve lhůtě nejvýše osmidenní. Nebude-li lhůta tato dodržena, má se za to, že-dlužník od návrhu upustil.

§ 4.

Vyrovnací řízení nelze zahájiti

1. jestliže dlužník uprchl nebo se skrývá;

2. byl-li dlužník v posledních pěti letech před podáním návrhu odsouzen pro podvodný úpadek;

3. byl-li v téže době na dlužníkovo jmění prohlášen konkurs nebo zahájeno na jeho návrh vyrovnací řízení;

4. příčí-li se obsah nabídky na vyrovnání ustanovením §§ 54 až 56 nebo jiným donucovacím právním předpisům;

 

5. nebylo li věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostního práva (§ 26), nabídnuto zaplacení alespoň poloviny jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu.

 § 5.

(1) Vyhoví-li vyrovnací soud návrhu, učiní zároveň opatření, kterých jest třeba k zajištění dlužníkova jmění. Zejména může naříditi, aby se dlužník zdržel určitých právních jednání vůbec nebo aby je konal toliko za souhlasu vyrovnacího správce.

(2) Usnesení, kterým soud povolil, aby vyrovnací řízení bylo zahájeno, mohou odporovati rekursem všichni věřitelé, jejichž pohledávky nemají přednostního práva, do patnácti dnů od vyvěšení vyhlášky o zahájení řízení na desce vyrovnacího soudu. Usnesení, kterým byl návrh na zahájení vyrovnacího řízení zamítnut, může odporovati rekursem dlužník.

 

Vyhláška.

§ 6.

(1) Zahájení vyrovnacího řízení buď veřejně vyhlášeno.

(2) Ve vyhlášce buď uvedeno:

1. pojmenování vyrovnacího soudu;

2. jméno a příjmení (firma), stav a bydliště,dlužníka a sídlo jeho podniku;

3. jméno a úřední sídlo vyrovnacího komisaře;

4. jméno a bydliště vyrovnacího správce;

5. místo a čas vyrovnacího roku;

6. do které lhůty mají věřitelé přihlásiti své nároky.

(3) Vyrovnací rok buď zpravidla ustanoven nejpozději na šest týdnů, lhůta k přihláškám věřitelů pak zpravidla na čtyři týdny od zahájení řízení.

§ 7.

(1) Vyhláška buď vyvěšena na desce vyrovnacího soudu téhož dne, kterého bylo řízení zahájeno; potvrzení o tom buď uschováno při spisech. Je-li dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo) mimo okres, ve kterém jest vyrovnací soud, buď vyhláška vyvěšena také na desce okresního soudu, v jehož obvodu jest dlužníkův podnik nebo jeho bydliště (sídlo).

(2) Je-li v sídle vyrovnacího soudu nebo v místě dlužníkova závodu (hlavního nebo pobočního) bursa a je-li dlužníkova firma zapsána do obchodního rejstříku nebo je-li dlužník členem nebo navštěvovatelem bursy, buď vyhláška vyvěšena také v bursovních místnostech.

(3) Vyhotovení vyhlášky buď doručeno dlužníku, osobám, které převzaly ručení za splnění vyrovnání, všem věřitelům, jakož i úřadům vyměřujícím a vymáhajícím veřejné daně a dávky. Věřitelům buď doručen stejnopis návrhu a přehled o majetkovém stavu dlužníkovu (§ 2, odst. 4.).

(4) Výpis z vyhlášky buď uveřejněn v úředních listech ustanovených k uveřejňování vyhlášek soudů a v Ústředním oznamovateli vydávaném ministerstvem spravedlnosti. Je-li to účelno, může býti uveřejněn také v jiných veřejných listech.

(5) Vládním nařízením může býti ustanoveno, že kromě úřadů a účastníků uvedených v odst. 3, jest vyhlášku doručiti také jiným úřadům, orgánům nebo veřejným korporacím.

§ 8.

(1) Zahájení vyrovnacího řízení buď z úřední povinnosti poznamenáno ve veřejných knihách při dlužníkových nemovitostech a knihovních právech, jakož i v obchodním nebo společenstevním rejstříku, je-li firma dlužníkova do těchto rejstříků zapsána. Kromě toho buď zahájení vyrovnacího řízení vyznačeno v zájemních protokolech, které byly sepsány v exekucích vedených proti dlužníku, a je-li dlužník vlastníkem námořní lodi nebo patentu, také v rejstříku lodním nebo patentním. Poznámky tyto nařídí soud povoluje zahájení vyrovnacího řízení, objeví-li pak se potřeba jejich později, vyrovnací komisař.

(2) V poznámkách nařízených podle odst. 1. buď vyznačen den, kterého bylo vyrovnací řízení zahájeno.

 

Oddíl druhý.

Právní účinky zahájení vyrovnacího řízení.

§ 9.

Právní účinky zahájení vyrovnacího řízení nastávají počátkem dne, kterého byla na desce vyrovnacího soudu vyvěšena vyhláška (§ 7).

 

Účinek zahájení řízení na právní jednání dlužníkova.

§ 10.

(1) Ode dne, kterého byl podán návrh na zahájení řízení, až do rozhodnuti o návrhu soudem, nesmí dlužník zcizovati ani zavazovati nemovitosti, zřizovati na svém jmění práva na oddělené uspokojení, zavazovati se jako rukojmí, ani činiti jakákoliv bezplatná opatření. Jednání, která aby vykonal proti tomuto zákazu, jsou proti věřitelům bezúčinná.

(2) Od zahájení řízení smí dlužník konati právní jednání, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření, jen za souhlasu vyrovnacího správce. Odporuje-li vyrovnací správce, nesmí dlužník konati ani právní jednání náležející k obyčejnému hospodaření. Vyrovnací správce může.si zejména vyhraditi, aby jen on přijímal veškeré docházející peníze, konal veškeré platy a plnil jiné závazky.

(3) Právní jednání, která dlužník vykonal proti předpisům odst. 2. bez svolení nebo přes odpor vyrovnacího správce, jsou proti věřitelům bezúčinná, věděla-li nebo mučila-li věděti druhá smluvní strana, že přesahují meze obyčejného hospodaření a že vyrovnací správce s nimi nesouhlasil anebo jim odporoval.