Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1930.

III. volební období.

2. zasedání.

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní a plavební smlouvu mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, sjednanou na Štrbském Plese dne 27. června 1930 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. července 1930, čís. 114 Sb. z. a n.

Předkládaná obchodní a plavební smlouva má nahraditi dosud platnou obchodní úmluvu ze dne 23. dubna 1921 a zároveň veterinární úmluvu ze dne 1. října 1924. Hospodářské vztahy mezi oběma státy byly tedy již upraveny, ale pouze t. zv. rámcovou smlouvou, neboť citovaná úmluva neobsahuje žádných celně-tarifních ujednání, stanovíc pouze zásadu nejvyšších výhod co do celního projednávání zboží při dovozu z toho kterého smluvního státu. Tato úmluva byla novou smlouvou od základu přepracována a rozšířena a jednotlivá ustanovení byla přizpůsobena potřebám vzájemných vztahů, jak se projevily v posledním desetiletí. Rovněž veterinární úmluva byla sjednána na novém podkladě a byla přizpůsobena jak co do formy, tak i co do merita, pokud se to jevila účelným, vzorům doporučeným veterinárními znalci Společnosti národů.

Obě vlády byly při sjednání smlouvy vedeny snahou, aby vzájemné hospodářské styky dostaly cti nejširší základnu, aby přátelství obou. států bylo dokumentováno i v tomto oboru co nejvýrazněji a nejúčinněji.

Československá vláda nemůže opomenouti poukázati při této příležitosti na to, že tato smlouva má jistě význam také politický nejen pro poměr mezi Československou republikou a Rumunskem, nýbrž i pro situaci ve Střední Evropě vůbec. Stejně posuzuje věc také vláda rumunská.

Obě vlády jsou přesvědčeny - a tomuto přesvědčení daly výraz i ve smlouvě samé, o čemž se stane zmínka na příslušném místě -, že bude lze nyní budovati dále a že tam, kde se to ukáže potřebným nebo účelným, bude lze různé jednotlivé otázky nebo skupiny jejich podrobně upraviti zvláštními úmluvami.

Obě vlády se vynasnažily, ač již to do oboru obchodně-politického jednání nespadá, aby byla dána možnost zájemcům s té i oné strany k navázání přímých obchodních styků. Bude tedy na těchto, aby daných možností využitkovaly k dalšímu rozvoji obapolných hospodářských vztahů.

Dříve než bude podán podrobný rozbor smlouvy, buďtež stručně vylíčeny obchodní styky mezi oběma státy, tak jak se podávají ze vzájemné výměny zboží.

Bližší zkoumání o složení dovozu z Rumunska, resp. vývozu tam ukazuje toto:

Rumunský dovoz do republiky Československé, jak odpovídá složení jeho národního hospodářství, soustřeďuje se skoro úplně na zboží zemědělské výroby vedle několika málo průmyslových artiklů, představujících suroviny, resp. pomocné látky pro československý průmysl; dovoz zboží zemědělsko-průmyslové a čistě průmyslové výroby tvoří jen malý zlomek celkového dovozu z Rumunska. Rumunsko dováží do republiky Československé zejména tyto druhy zboží:

Ostatní dovoz rozptýlen je na řadu méně významných druhů zboží.

Naproti tomu československý vývoz do Rumunska uskutečňuje se skoro výlučně ve zboží průmyslové výroby, a to ve velké řadě nejrůznějších druhů zboží. V následujícím přehledu uvedeny jsou nejdůležitější skupiny vyváženého zboží a hodnoty vývozu podle tříd československého celního sazebníku.

Smlouva se skládá z t. zv. rámcové (všeobecné části, z přílohy A, upravující cla československého celního sazebníku na rumunské zboží v ní uvedené, přílohy B, upravující cla rumunského celního sazebníku kolony generální a oněch cel kolony minimální, kde byly poskytnuty slevy pod úroveň minimálních cel, přílohy C, kde uvedena byla konsolidovaná cla minimální kolony, a konečně z přílohy D, obsahující sanitárně-veterinární úmluvu.

Všeobecná část upravuje předně právní poměry příslušníků obou smluvních států (čl. I-VIII), a to na základě zásady stejného nakládání, po případě zásady nejvyšších výhod tam, kde vnitřním zákonodárstvím jedné nebo druhé strany dány jsou zvláštní předpisy pro cizince. Těmito články řeší se otázky usazování, pobytu, cestování (čl. I), vypovídání a přejímání vypovězených osob (čl. II), nabývání a držba práv, věcí movitých a nemovitých (čl. III), výkon živností, obchodu a řemesel (čl. IV), zdanění (čl. V), poměry vojenské služby a otázek s ní souvisejících (čl. VI), ochrana před soudy a státními úřady (čl. VII); obdobně upravují se poměry společností hospodářské povahy (čl. VIII).

Pro výměnu zboží stanovena jsou předně všeobecná pravidla. Nejdůležitější z nich je zásada volnosti obchodu (čl. IX), omezená pouze t. zv. klasickými výjimkami, při čemž povolovací řízení, platící ještě pro některé druhy zboží, je upraveno zvláštní administrativní dohodou tak, aby byly respektovány zájmy státu přicházejícího v úvahu. Dalším základním pilířem těchto ustanovení o výměně zboží je vzájemně poskytnutá zásada nejvyšších výhod co do výše cel (čl. X) a všech celních formalit i řízení v tomto oboru obvyklých (čl. XIII), stanovící zároveň obvyklé výjimky ve formulaci, jak se vytvořila v moderních obchodních smlouvách (čl. XIV). Tyto dvě důležité zásady doplňují neméně důležité zásady stejného nakládání se zbožím v daňovém oboru (čl. XIX) a o svobodě průvozu (čl. XXIII). Základ pro úpravu cel na určité výrobky vzájemného dovozu, jak byl upraven shora, zmíněnými přílohami A-C, tvoří článek XI., který mimo to obsahuje t. zv. valutní klausuli, obvyklou v novějších československých obchodních smlouvách. Po celně-technické stránce zaručuje se nejprve používání ženevské úmluvy o zjednodušení celních formalit (čl. XII) a stanoví se určitá podrobnější pravidla pro celní projednávání zboží ve vzájemném styku (čl. XV-XVIII). Smlouvou zaručena je dále účinná ochrana proti nekalé soutěži, kterážto ustanovení rovněž sledují plné zabezpečení nerušeného odbytu zboží (čl. XX); pro československé zboží přichází v úvahu zejména ochrana označení původu chmele, piva, minerálních vod a výrobků z nich. Obvyklým způsobem jest upraveno nakládání se vzorky obchodních cestujících a právní poměry jejich (čl. XXI).

Otázky dopravy poštovní, železniční a vodní upraveny jsou rámcově, ale přece, pokud jde o vytýčené nejdůležitější zásady, dosti podrobně.

Co do poštovní dopravy zavazují se obě strany, že se budou říditi ve vzájemných stycích mezinárodními poštovními úmluvami a dohodami (čl. XXIV). Pokud jde o dopravu na železnicích (čl. XXV-XXX), stipulují si obě smluvní strany v obvyklé formě jednak zásadu nejvyšších výhod - v poměru ke zboží cizích států -, jednak stejného zacházení - v poměru k domácímu zboží -, fixujíce zároveň, které výjimky z této zásady dlužno považovati za přípustné a které za nepřípustné. Pro dopravu na mezinárodních tocích mají býti směrodatny příslušné mezinárodní úmluvy (čl. XXXI), na vnitřních vodách zachovávají si obě strany volnost jednání (čl. XXXVI). V dopravě na územních vodách zabezpečují si nakládání podle zásady nejvyšších výhod, po případě parity (čl. XXXII). Podrobněji jsou rozvedena některá pravidla o nakládání s loďmi, jejich posádkami a zbožím v přístavech obou států, zejména i v oboru daňovém (čl. XXXIII), o společnostech obstarávajících dopravu vystěhovalců (čl. XXXIV) a o uznávání národnosti lodí (čl. XXXV).

Smlouva otevírá zároveň možnost k sjednání nových, resp. doplnění již sjednaných úmluv v různých oborech. Týká se to zejména vytvoření přímých železničních tarifů (čl. XXX), sjednání konsulární úmluvy (čl. XXXVII), sjednání pohraničních železničních stanic, policejních a pasových úřadů, sjednání t. zv. celního kartelu a sjednání nové úmluvy o pohraničním styku (čl. XXXVIII).

Spory snad vzniklé mezi oběma stranami o výklad smlouvy a použití jednotlivých jejich ustanovení, pokud by nebyly vyřízeny diplomatickou cestou, vyhrazeny jsou rozhodčímu řízení (čl. XXXIX).

Smlouva nabude účinnosti 15. dne po výměně ratifikačních listin. Jest sjednána na tři roky s možností tříměsíční výpovědi nejdříve tři měsíce před uplynutím této doby. Obě strany vyhrazují si zároveň možnost výpovědi smlouvy se lhůtou jednoměsíční, kdyby rozhodčí soud stanovený smlouvou rozhodl, že některými autonomními opatřeními jedné strany byla porušena ke škodě druhé strany rovnováha hospodářských vztahů, jak se jevila v době sjednání smlouvy (čl. XL a závěrečný protokol k němu).

Přílohou A koncedovala republika Československá Rumunsku jednak vázání, jednak slevy některých autonomních, resp. smluvních cel. Cla byla vázána zejména pro kukuřici ke krmným účelům, proso, boby, tabulové hrozny, jablka, hrušky, broskve, meruňky, ovocný rmut a břečku, jetelová semena, voly, býky, krávy, mladý hovězí dobytek, telata a čerstvé maso (ve výši minimálních sazeb novely k celnímu sazebníku zároveň s možností přirážek v ní stanovených), některé druhy rybích konserv, pro zeleninové konservy, některé druhy minerálních olejů a jejich polotovary. Cla byla snížena: pro kukuřici jinou než krmnou, neloupané vlašské ořechy, sušené ovoce, vepře ve váze nad 120 kg, měchýře a střeva a obyčejné kožešiny; aplikace smluvních sazeb, jichž dále vyjmenované rumunské zboží dosud nepožívalo, byla povolena, pro některé druhy pálených lihových nápojů, vína z určitých rumunských krajů, sibiňský salám a sýr caşcaval.

Přílohy B a C obsahují vázání, resp. slevy rumunských cel. Slev ze sazeb kolony generální a minimální bylo docíleno pro velkou řadu druhů zboží, z nichž jako nejdůležitější buďtež uvedeny tyto: kožené rukavice podšívané, různé druhy obuvi kožené, plátěné s koženou nebo gumovou podešví, polovlněné podšívkové látky, některé druhy vlněných koberců, olein, degras, chmel, sušený čekankový kořen, jemnější druhy surové příze ze lnu, tkaniny z konopí, bílené, barvené, potištěné a mercerisované, tkaniny, pytle a koberce z juty; bavlněné tkaniny, bílené, barvené, potištěné a mercerisované, bavlněné rukavice, některé druhy prádla, damašku, léčivé bahno z trenčiansko-teplických a piešťanských lázní také v úpravě pro drobný prodej, některé druhy zboží ze dřeva a papíru, prýmkářského, kamenického, kameninového (nádobí, desky, sanitní nádobí, roury), ze skla (sklenice, service), kelímková a elektrolytická ocel, litinové roury tažené, spojky, železné nádobí a vany smaltované, různé druhy nářadí ze železa a jiných kovů, zejména zemědělské nářadí a stroje, strojky pro domácnost, stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary, lihovary, zařízení mrazotvorná, jeřáby, některé druhy zboží chemického. Vázání sazeb kolony generální a minimální bylo docíleno rovněž pro velkou řadu druhů zboží, z nichž buďtež uvedeny tyto: některé druhy koží a zboží z koží, zejména rukavice a obuv kromě těch, pro něž by byly získány slevy, vlněné tkaniny, pivo, lněná příze, tkaniny z konopí a lnu, surové, bílené, barvené, bavlněné tkaniny, surové, stávkové a pletené zboží z bavlny, různé druhy prádla a konfekce, různé druhy zboží z papíru, minerální vody, různé druhy zboží z kameniny, porculánu, skla, litinové roury svářené, kamna a jiné drobné zboží ze železa, různé zemědělské stroje motorickou silou hnané, parní kotle a turbiny, výbušné a spalovací motory, dynama, elektrotechnické přístroje, kabely a jiné.

Příloha D - sanitárně-veterinární úmluva - upravuje dovoz dobytka, zvířecích surovin, masa a výrobků z něho. Obsahuje zejména podmínky dovozu, předpisy o sanitárně-veterinární službě na hranicích, o způsobu dopravy a jiné.

Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění, projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem-živnostensko-obchodním a v senátě výborem zahraničním a národohospodářským.

Text smlouvy se přikládá ve znění francouzském s československým překladem.

V Praze, dne 28. srpna 1930.

Předseda vlády:

Udržal v. r.

ENTRE

ET

entre

Le Président de la République Tchécoslovaque ďune part et Sa Majesté le Roi de Roumanie ďautre part, animés ďun égal désir de développer et ďapprofondir les relations de commerce et de navigation entre leurs deux Pays respectifs et de donner ainsi une solide base aux liens ďamitié qui les unissent, ont résolu de conclure un Traité de Commerce et de Navigation et ont nommé pour leurs plénipotentiaires, á savoir:

M. le Dr. Edvard Beneš,

Ministre des Affaires Etrangères,

M. Georges G. Mironesco,

Ministre des Affaires Etrangères,

lesquels, après s'être communiqué leurs pleins pauvoirs respectifs, trouvés en bonne et due forme, sont convenus des articles suivants:

1. Les ressortissants de chacune des Hautes Parties Contractantes jouiront sur le territoire de ľAutre, en ce qui concerne leur personne, leur situation juridique, leurs biens, leurs droits et intérêts, des mêmes droits, privilèges et faveurs que les nationaux pour autant que les lois n'en disposent pas autrement. Au cas où les lois contiendraient des dispositions spéciales concernant les étrangers, les ressortissants des Hautes Parties Contractantes jouiront des mêmes droits que les ressortissants de la nation la plus favorisée.

2. En conséquence, les ressgrtissants de chacune des Hautes Parties Contractantes pourront, en observant les lois et règlements du pays, entrer librement, voyager, séjourner et s'établir dans le territoire de ¾Autre, ou ľabandonner en tout temps, sans être soumis à des restrictions, de quelque nature qu'elles soient, autres que celles auxquelles sont ou seraient soumis les nationaux ou, s'il existe des dispositions spéeiales pour les étrangers, les ressortissanbs de la nation la plus favorisée, sans préjudice toutefois des prescriptions de police concernant les étrangers.

1. Chacune des Hautes Parties Contractantes se réserve le. droit ďinterdire, par mesures individuelles, soit à la suite ďune sentence légale, soit ďaprès les lois et règlements sur la police des mœurs, la police sanitaire et la mendicité, ainsi que sur la police concernant la súreté intérieure ou extérieure de ¾lEtat, aux ressortissants de ¾autre Partie, de s'établir ou de séjourner sur son territoire et de les expulser pour les motifs ci-dessus mentionnés.

2. Ľautre Partie s'engage á accueillir á nouveau ses ressortissants et leurs familles, ainsi expulsés, si leur nationalité est certifiée par le Consul compétent.

3. Le transport des personnes expulsées, jusqu'á la frontière ou jusqu'au port ïembarquement de la Partie qui prononce ¾expulsion, sera ála charge de cette dernière.

1. Les ressortissants de chacune des Hautes Parties Contxactantes auront, sur le territoire de ľAutre, aux mêmes conditions que les r essortissants de la nation la plus favorisée et en se conformant aux lois et règlements du Pays, le droit ïacquérir, de posséder, ïaffermer et ďaliéner toutes espèces de biens mobiliers ou immobiliers, á moins que les lois du pays ne disposent pas autrement. Ils pourront, aux mêmes conditions, disposer librement de ces biens, ainsi que de leurs droits et intérêts, par tous les aetes légaux entre vivants et pour le cas de décès.

2. Aucune mesure de limitation, de disposition, de restriction ou ďexpropriation pour cause ďutilité publique ou ďintérêt général, affectant la propriété ou ľusage des biens, droits ou intérêts des ressortissants de ľune de deux Hautes Parties Contractantes, ne pourra être prise par ľautre Partie qui ne soit applicable dans les mêmes conditions aux biens, droits ou intérêts des ses nationaux.

3. Dans tous les cas ci-dessus, ainsi qu'à ¾occasion de ¾exportation du produit de la vente de leurs biens ou de leurs biens mêmes, ils ne seront assujettis à aucun impôt, taxe ni charge, sous quelque dénomination que ce soit, autres ou plus élevés que ceux qui sont, ou seraient établis pour les nationaux.

Les ressortissants de chacune des Hautes Parties Contractantes auront, sur le territaire de ľAutre, dans les mêmes conditions que les ressortissants de la nation la plus favorisée et en se conformarit aux lois et règlements du Pays, le droit ïexercer toutes sortesïindustries et de commerce, ainsi que tout métier et professions dont ľexercice n'est pas ou ne serait pas, suivant la loi, réservé aux nationaux.

1. Les ressortissants de chacune des Hautes Parties Contractantes n'auront à payer, sur le territoire de ¾Autre, pour leurs personnes et leurs biens, ainsi que pour ¾exercice de toutes sortes de commerce, industries, métiers et professions, aucun impôt, taxe ni charge, de quelque nature que ce soit, autres ou plus élevés que ceux percus sur les nationaux.

2. A titre de réciprocité lès ressortissants de ¾une des deux Hautes Parties Contractantes ne seront assujettis à aucune taxe spéciale pour leur séjour dans le territoire de ¾autre Pays.

1. Les ressortissants de chacune des Hautes Parties Contractantes seront exempts, sur le territoire de ľAutre, de tout service militaire dans la force armée, ainsi qite cle toute contribution imposée en compensation du service militaire personnel et ďautre part, ils ne seront nullement empêchés de remplir leurs devoirs militaires dans leur propre Pays.