zvířecí tuky nehodící se k výživě, určené výhradně k průmyslovým účelům a uznané za takové příslušným celním úřadem, jakož i denaturované škvarky;

poštovní zásilky zvířecích surovin a živočišných výrobků;

mléko, výrobky a vedlejší výrobky mléka a vejce;

peří všeho druhu a vůbec všechno zboží jako seno, sláma, plevy atd.;

hnůj v pohraničním styku.

15º Pohranièním stykem (bod 13 a 14) rozumí se doprava pro soukromou potøebu obyvatelů pohraničního pásma jedné vysoké smluvní strany do okresů sousedních druhé strany.

Úlevy povolené pro dopravu masa v pohraničním pásmu týkají se masa pocházejícího ze zvířat poražených v jatkách, majících stálou zvěrolékařskou službu.

16º Ve všech ostatních pøípadech bude žádáno pro dopravu masa, masných výrobků a surovin a surových produktů zvířecích, osvědčení o původu a zdravotním stavu.

17º Ustanovení veterinární úmluvy platí pro zvíøata pocházející z území vysokých smluvních stran pro prùvoz uzemím jedné nebo druhé pod podmínkou, že zvířata vyhovují podmínkám stanoveným pro dovoz jatečných zvířat a že země určení se zaváže v žádném případě nevrátiti zvířata provážená. Má-li se díti transit více státy, povolení průvozu musí býti předem opatřena v různých zemích, kterými se má doprava díti.

Průvoz masa pocházejícího z území vysokých smluvních stran je dovolen za podmínek stanovených pro dovoz a je-li zaručeno přijetí zásilky v zemi určení nebo v zemích, kterými doprava se má díti.

Průvoz masných výrobků a zvířecích surovin, jakož i živočišných produktů, provážených z území jedné vysoké smluvní strany územím druhé, po železnici, ve vagonech zavřených a zaplombovaných, nebo po lodích, je volný s výhradou omezení a zákazů stanovených v článcích 6. a 7. veterinární úmluvy.

Přímý průvoz zvířat, masa, masných výrobků, zvířecích surovin a produktů, jakož i předmětů, které mohou býti, nositeli zárodků nákazy a které se dopravují z území jedné vysoké smluvní strany územím druhé do území smluvní strany původu, nepodléhá nijakému omezení, jsou-li zvířata zdravá a zásilky jsou provázeny potřebnými listinami, dosvědčujícími, že pocházejí z míst nezamořených. Při takových zásilkách není třeba zvěrolékařské prohlídky na hranici.

18º Omezení a zákazy dovozu uvedené v èlánku 7. veterinární úmluvy budou platiti jen pro území zamořená nebo nemocí ohrožená a pro sousední okresy; zůstanou v platnosti jen po dobu nebezpečí nákazy.

Při slintavce a kulhavce opatření stanovená v jmenovaném článku budou moci býti rozšířena na větší území, jestliže nemoc se rozšíří nebo stane se hrozivou nebo když dovážející stát je prost nebo velmi málo zamořen, aniž by se však dával ráz omezující tomuto ustanovení.

Předběžné upozornění desetidenní bude však nutné.

Doba nebezpečí nákazy, po kterou trvá zákaz vystavovati osvědčení pro nemoci uvedené v odstavci 3., článku 2. veterinární úmluvy, bude omezena na dobu v témže článku uvedenou. Bude se počítati ode dne úředního prohlášení nákazy za zaniklou.

Výraz "území" použitý v článku 7. veterinární úmluvy týká se v Československu správního okresu a v Rumunsku "plasa".

Omezení nebo zákazy následkem vyskytnutí se nebo přenosu nákazy mají býti vydány jen tehdy, vyžaduje-li toho nezbytně ochrana zdravotního stavu domácích chovů, aby bylo odvráceno skutečné nebezpečí přenosu nákazy, vyplývající z jejího rozšíření.

Vracení podezřelých zvířat zmíněných v článku 5. veterinární úmluvy bude omezeno na zvířata, která byla vystavena přímému nebo nepřímému styku se zvířetem nemocným nebo podezřelým. Budou zejména považována za podezřelá z nákazy zvířata, která byla v témže vagoně nebo v téže lodi se zvířaty nemocnými nebo podezřelými, dále, která byla naložena nebo vyložena, prohlížena, napájena nebo krmena na témže nádraží nebo rampě a to téhož dne se zvířaty nemocnými nebo podezřelými; nebo zvířata z obcí, z nichž pocházejí zvířata nakažená.

19º Výkrmny, které jsou pod pøímým dozorem úøedního zvěrolékaře, dokonale oddělené od svého okolí, mající patřičná zařízení, spojená zvláštními kolejemi přímo s drahou a vyhovující všem zvěrolékařským požadavkům, budou považovány s hlediska veterinárního za zvláštní území. Podle toho mohou býti takové výkrmny uzavřeny jen v případě, že nákaza se vyskytla mezi zvířaty těchto výkrmen.

Podmínky, za nichž takové výkrmny se uznají za zvláštní území, budou stanoveny vzájemnou dohodou (příloha).

20º Ustanovení posledního odstavce èlánku 7. veterinární úmluvy nevztahují se na prùvoz po železnici ve vozech uzavřených nebo zaplombovaných nebo na průvoz po lodi v uzavřených a oddělených prostorách; při tom však jest zakázáno veškeré přikládání a každé překládání živých zvířat nebo zadržování nákladu v zamořeném pohraničním okresu.

21º Správní úøady v pohranièních okresech oznámí si přímo a neprodleně vyskytnutí se nakažlivých nemocí u zvířat ve svých obvodech a to:

Telegraficky každý případ zjištění moru skotu, plicní nákazy skotu, jakož i utlumení těchto nemocí; každý případ slintavky a kulhavky, který by mohl opravňovati omezení pohraniční dopravy zvířat.

Případy slintavky a kulhavky, sněti slezinné, hřebčí nákazy, vozhřivky, vztekliny, moru vepřů, nákazy vepřů, cholery drůbeže a moru slepic, budou oznámeny písemně ihned po zjištění. Kromě toho příslušné úřady sdělí si vzájemně prvního každého měsíce stav nákaz v pohraničních okresech, kteréžto nákazy dlužno podle zákona oznámiti s uvedením

zamořených obcí, počtem nakažených dvorů a s počtem nemocných zvířat.

22º Pøi dovozu zvíøat pro cirkusová představení a zvěřince, předpokládajíc, že nepřijdou do volného obchodu, postačí hromadné potvrzení státního zvěrolékaře z posledního místa pobytu, že zdravotní stav zvířat je uspokojivý. Taková zvířata mají býti dopravována železnicí nebo po lodi odděleně od ostatních zvířat určených pro volný obchod; při vykládání mají býti taková zvířata zvěrolékářsky prohlédnuta a dopravena z vykládací stanice přímo na místo určení. Při dovozu jednotlivých zvířat pro zvěřince, cirkusy, zoologické zahrady, obory nebo podobná zařízení požaduje se zvěrolékařské osvědčení původu pro jednokopytníky, přežvýkavce a vepřový brav, v němž se dosvědčuje, že zvířata jsou zdravá a že místo původu je bez nákaz na příslušné druhy zvířat přenosných. Zvířata dopravovaná v bednách nebo v klecích nebuďtež umístěna za dopravy ve vagonech, v nichž nacházejí se jiná zvířata, určená pro volný obchod. Pohraniční prohlídce zvěrolékařské podléhaji pouze jednokopytníci, přežvýkavci a vepřový brav.

23º Konì dostihoví, konì určení k soutěžím a sportovním zkouškám mohou býti dováženi, jsou-li provázeni místo osvědčení uvedeného ve veterinární úmluvě osvědčením vydaným předsedy jezdeckých společností, jejichž seznam bude sdělen každou vysokou smluvní stranou druhé. Toto osvědčení bude míti známku a visum klubu nebo společnosti a obsahovati jméno a příjmení majitelovo, přesný popis zvířete, jeho původ a místo určení, jakož i prohlášení státního zvěrolékaře o tom, že zvíře je zdravé a že v podniku, z něhož pochází, nevyskytly se v posledních 40ti dnech nákazy.

24º Prùvoz živých zvířat ze třetího státu územím jedné vysoké smluvní strany do území druhé nepodléhá omezení za těchto předpokladů:

že smluvní strana průvozní neomezila dopravu z území státu původu;

že při pohraniční zvěrolékařské prohlídce smluvní strany nebylo zjištěno u zvířat dopravovaných podezření nakažlivé nemoci;

že jest zajištěno bezpodmínečné přijetí zásilky smluvní stranou místa určení.

Průvoz čerstvého nebo připravovaného masa, jakož i zvířecích surovin a produktů v plombovaných vozech nebo na lodích v uzavřených a oddělených prostorách pocházejících ze třetího státu územím jedné smluvní strany do území druhé jest dovolen bez omezení, je-li dovolen dovoz na území smluvní strany místa určení podle platných ustanovení a jestliže strana, jejímž územím doprava se děje, neučinila žádných omezujících opatření vůči třetímu státu místa původu.

Země určení nesmí v žádném případě zamítnouti přijetí zvířat, zvířecích surovin a produktů, jichž průvoz byl povolen po splnění všech podmínek shora uvedených.

25º Ustanovení veterinární úmluvy mohou býti rozšíøena, je-li toho tøeba, novou dohodou mezi vysokými smluvními stranami, na jiné nemoci nyní známé nebo neznámé a jejichž přenesení by mohlo právem vzbuzovati obavy.

26º Nutná sdìlení týkající se uvedení v platnost veterinární úmluvy mohou se státi pøímo mezi ústředními veterinárními úřady každé vysoké smluvní strany.

Dáno ve dvou exemplářích na Štrbském Plese, dne 27. června 1930.

Dr. Edvard Beneš v. r.

Georges G. Mironesco v. r.

Pokud jde o dopravu zvířat, budou uznány vzájemnou dohodou s hlediska veterinární policie za zvláštní území pouze výkrmny jsoucí pod přímým a stálým dozorem státního zvěrolékaře. Doprava zvířat do výkrmen nebo z nich řídí se předpisy stanovenými příslušným ústředním úřadem.

Výkrmny musí vyhovovati podmínkám:

a) Tyto podniky musí býti umístěny mimo území obcí a měst tak, aby od nich byly zcela odděleny.

Oddělení musí býti takové, aby tam umístěná zvířata nemohla býti v žádném styku přímém či nepřímém se zvířaty z okolí. Kromě toho výkrmny musí míti přímé spojení kolejemi se železnicí.

b) Jednotlivá oddělení musí býti od sebe oddělena kamennou zdí nebo prkennými stěnami, bez trhlin a dostatečně vysokými. Musí míti nepropustnou dlažbu a rampy k nakládání a vykládání.

Nemohou-li býti zvířata z různých odděleni přímo naložena a bylo-li by nutno je hnáti k rampě výkrmny, cesta, kterou nutno projíti, mu í býti rovněž vydlážděna. Konečně musí míti výkrmna správně fungující kanalisaci se stálým oběhem vody.