Pečlivosť o válečných poškodencov, bremeno ktoré je odkazom svetovej vojny, náš štát svedomite vyplňuje, pokial to daňová únosnost občianstva dovolí.

Až dosial bolo venované na tento účel 5.658,042.530 Kč a pre tento rok preliminované je rovnako viac ako 400 mil. Kč.

Dôchodok pre válečných poškodencov je preliminovaný obnosom 723.338 Kč, na liečenie invalidov vyše 210 mil. Kč.

Ťažké hospodárske pomery majú za následok vzrast nezamestnanosti, vyžiadujú si viac ako 300% zvyšenie dotácie pre tento účel na 74,400.000 Kč.

Zákon 74/30 môže poskytovať podpory v nezamestnanosti až do 26 týždňov. Mimoriadna akcia min. sociálnej pečlivosti snaží sa zmierniť ťažké pomery tých, ktorí bez svojej vlastnej viny, sú postihnutí. Štátne starobné podpory osob, ktoré nepodliehajú poisteniu, vyžiadujú nákladu vyše 860 mil. Kč.

Zkušenosti, ktoré už boly docielené pri akcii o podporovanie tak zv. produktívnej pečlivosti o nezamestnané sú také, že môžeme len doporučit, aby predovšetkým v dobe zimnej, kedy zvyšuje sa percento nezamestnaných, vláda venovala prostriedky na tútu péču, ktorá podporuje tých, ktorí nezavínene nemôžu predať tovar, ktorý vlastne - prácu svých rúk - je na osoh pri tvorení národohospodárskeho života.

Ministerstvo zásobovania.

Bárs nedostatok potravín, ktorý sa objavil ako dôsledok vojnových dob už zmiznul, nebolo ministerstvo zásobovania definitivne zrušené, ba bol mu pridelený nový úkol uvádzať v súlad záujmy výrobné a konsumentské.

Činnosť tohto resortu leží jednako v príprave zákonov na ochranu spotrebitelov (mliečny zákon) jednako v dozore nad predajnými podmienkami obchodu.

V roku 1930 bol ustanovený študijný a poradný sbor pre otázky konsumentské, ktorého členovia sú len experti prislúchajúcich odvetví.

Pre umožnenie týchto úkolov preliminuje rozpočet na rok 1931 čiastku 15.88 mil. Kč, zvýšenú oproti roku 1930 o 2.84 mil. Kč, predovšetkým pre akciu zľavňovaciu.

Príjmy resortu preliminované sú obnosom 70.000 Kč.

Ministerstvo verejného zdravotníctva a telesnej výchovy.

Zvýšenie výdavkov pre ministerstvo zdravotníctva o 10.4 mil. Kč na 157.2 mil. Kč boly dôsledkom stavieb nových zdravotných ústavov praktických i administrativnych. Rozšírenie štátnych nemocníc vyžiaduje 3.5 mil. Kč, dobudovanie štátneho zdravotného ústavu 2.3 mil. Kč.

Vzrast príjmov z prevozu týchto ústavov vyrovná čiastočne zvýšenie potreby, takže skutočné vyššie zaťaženie rozpočtu z týchto dvoch titulov obnáša cca 2 mil. Kč. Ministerstvo zdravotníctva má velkú zásluhu o to, že zdravotné pomery sa celkom u nás lepšia.

Zmenšuje sa úmrtnost, predovšetkým tuberkulosa, práve ako dôsledok propagačnej akcie, prevádzanej v širokom merietku.

Bolo by ešte treba, aby tento resort venoval čo najväčšiu pozornosť propagácii zdraveho bývania na vidieku i v mestách. Keď sa hovorí, a je v tom vela pravdy, že človek tretinu svojho života je vo svojom byte, je treba, aby byty boly naozaj hygienicky čo najlepšie.

V oboru legislativnej práce tohto resortu zasluhuje pozornosť pripravovaný lekárnický zákon. Boj oproti chorobám ludovým a epidemiím vedený je jednako liečením onemocnelých a izolováním, jednako preventivnými prostriedkami, poučovaním o nebezpečenstve, o ochranných prostriedkoch zriadovaním dispenzárov, ambulatorií, poradien, jednako vedeckým zkumaním a badaním.

Do sboru ministerstva zdravotníctva spadá tiež pečlivosť o telovýchovu, k rozvoju ktorej je v tomto rozpočte preliminované 2,630.000 Kč, ktorých bude, ako v rokoch predchádzajúcich použité na podporu telovýchovných korporácií a ďalej na zriaďovanie štátných telovýchovných kursov, po prípade na poriadanie výstav, na podporu odbornej literatury a pod.

Pre pečlivost o kúpelnictvo určena je čiastka 150.000 zariadená do paragrafu zvláštných výdavkov.

Odpočivné a zaopatrovacie platy.

Pečlivost, ktorú štát venuje svojim sostárlym, po prípade invalidným zamestnancom a členom týchto rodin, zobrazí sa v rozpočte na rok 1931 čiastkou takmer 2 miliardy Kč, z ktorých na odpočivné a zaopatrovacie platy bývalých štátnych zamestnancov pripadá 932,238.000 Kč a zvyšok t. j. 1.060,591.300 Kč na zaopatrovacie platy dôchodcov štátnych podnikov.

Príjmy resortu tvoria len prevodné čiastky z ineho poistenia a penzijne príspevky zamestnancov.

Ministerstvo financií.

V roku 1931 prevedená bola formálna úprava rozpočtu tým, že boly kapitoly "ministerstvo financií" a všeobecná pokladničná správa shrnuté v jedinú rozpočtovú kapitolu.

Po náležitej úprave možno zistiť, že potreba takto spojenej kapitoly sa zvyšuje oproti laňskému roku o 179.6 mil. Kč. Z toho 110 mil. Kč je treba na vianočný príspevok štátnym zamestnancom.

Príjmy resortu dovedna s všeobecnou pokladničnou správou vzrastajú o 419.2 mil. Kč a majú vyšku 9.363.3 mil. Kč.

Poneváč resort min. financií je jeden z najdôležitejších, chcem jeho rozpočet pokiaľ možno viac osvetliť.

Na výdavkoch toho roku participuje najviac všeobecná pokladničná správa a to čiastkou 1.828,945.947 Kč a zvyšuje sa preto oproti roku 1930 o 25 mil. Kč.

Výdavky na ministerstvo financií v užšom smysle vplyvom zvýšenia vecných výdavkov nepatrne stúply na celkovú čiastku 47 mil Kč, výdavky na podriadené úrady a orgány obnášajú 485,632.800 Kč a majú tedy pokles o 5.6 mil. Kč.

O vela pozoruhodnejšie je venovať pozornosť príjmom ministerstva financií. Pre prehlad uvádzam malú tabulku, z ktorej je zrejmo, ktoré sú hlavné príjmové zdroje tohto resortu.

Príjmy			1930		1931
1.	Finančná správa		0.1	mil.	0.1	mil.
2.	Podriadené úrady		13.3		10.2
3.	Verejné dávky:
		dan dôch.	1.050.0		1.155.0
		dane výnosné	476.1		390.0
a)	dopl. priamych daní		1.336.0		-
	úroky		70.0		120.0
	cla		1.217.6		1.250.0
	spotr. dane		1.771.0		1.827.0
	poplatky		1.632.1		1.670.6
b)	monopoly		41.2		43.0
5.	všeob. poklad. správa		1.523.6		1.657.3

Z týchto dát je patrno, že najväčšie príjmy má ministerstvo financií z verejných dávok a to vo výške 7.652,600.000 Kč. Dalej následujú dane spotrebné vo výške 1827 mil. Kč, potom poplatky, cla, daň obratová a prepychová a konečne daň dôchodková.

Oproti roku 1930 očakáva sa zvýšenie dôchodkovej dane o 115 mil. Kč, obratovej a prepychovej o 93 mil. Kč, spotrebných daní o 56 mil. Kč, poplatkov o 38.5 mil. Kč, zatým čo daň výnosová má pokles o 86.1 mil. Kč, doplatky prímých daní 1.336 mil. Kč.

Colná politika ministerstva financií sústreďuje sa predovšetkým na praktické prevádzanie colného zákona, a na náležitú ochranu výrobných vrstviev. Finančne docieluje sa z titulu cla ročneho príjmu 1 1/4 miliardy Kč.

Najvyšší účetný kontrolný úrad.

V Československej republike vykonáva kontrolu štátneho hospodárstva Najvyšší účetný kontrolný úrad. Činnost jeho není len v dozore nad štátnym hospodarením, ale jemu tiež pridelená je kontrola nad prevádzaním rozpočtu. Mesačné predkladanie soznamu výdavkov a realisovaných štátnych príjmov umožňuje Najvyššímu kontrolnemu úradu prehlad o prevádzaní rozpočtu i o štátnom hospodarstve. Tiež kontrole rozpočtových presunov je venovaná velká péča. Výdavky tohto velmi dôležitého resortu sú oproti laňskému roku o dačo menšie a obnášajú 6.1 mil. Kč.

Štátne podniky.

Saldo štátnych podnikov, ktoré v rozpočte na rok 1930 oproti roku 1929 zmenšilo sa o 54 mil. Kč, zaznamenáva pre rok 1931 velmi značný vzrast o takmer 132 mil. Kč, teda o viac ako 10%. Na tomto vzraste participujú:

Čsl. Tabáková režia čiastkou 144.7 mil. Kč.

Štátne baňské a hutnické podniky 6.2 mil. Kč.

Ostatné podniky majú salda oproti laňskému roku menšie, najviac štátne lesy a statky o 10 mil. Kč a štátna loteria o 8.6 mil. Kč.

Pre prehľad hospodarenia štátnych podnikov uvádzam niekoľko dát:

1. Tabáková režia má číselné zvyšenie výdavkov o 31.8 mil. Kč, tento vzrast je však zapričinený rozvojom podniku a je venovaný na zvýšený nákup surovizní a predajnej provizie. Držím za svoju povinnosť opät pripomenút slávnemu Senátu, že Tabáková režia je najlepším prosperujúcim štátnym podnikom, ktorého zisk pre rok 1931 presahuje 1.300 mil. Kč a ktorý dá štátnej správe za jeden rok 1.283.9 mil. Kč.

2. Štátna loteria, ktorá štátnej pokladnici dá čiastku 20,991.700 Kč tiež tohto roku má menší príjem, lebo roku 1929 odvedla 33.8 mil. Kč a roku 1930 29.8 mil. Kč. Celkový rozpočtový obrat tohto podniku je 193.4 mil. Kč.

3. Štátna mincovňa v Kremnici zmenšuje svoje saldo o 50% a dosiahuje výťažku 1.5 mil. Kč, z ktorých 1.1 mil. Kč dá štátnej pokladnici.

4. Výdavky prevozné štátneho podniku "Čs. pošta" dovedna s "P. Ú. Š." sú zaokryté vlastnými príjmami a dosiahujú vyšky 1.547.3 mil. Kč pri príjmoch 1.613.4 mil. Kč. Investičný rozpočet vo výške 231.8 mil. Kč hradený je podielom z prevozného zisku v čiastke 64.7 mil. Kč a vlastnými prostriedkami podniku "Čs. Pošta".

5. Československé štátne dráhy náležajúce do pôsobnosti ministerstva železníc majú v svojom provoznom rozpočte takmer desetimiliardový obrat, lebo majú príjem 4.919.5 mil. Kč. Investičný pôlmiliardový rozpočet zaokryje jednako príspevok štátnej pokladnice z výnosu premávkovej dane vo výške 400 mil. Kč, jednako podiel premávkového zisku a vlastné prostriedky.

6. Štátne lesy a statky preliminujú na rok 1931 69milionový prevozný zisk, pre rok 1931 odvedú štátnej pokladnici takmer o 1/3 menej ako roku 1930, teda len 20 mil. Kč, bárs obrat prevozného rozpočtu vzrastl o 24.6 mil. Kč.

7. Uhrinevský školský závod zemedelský, bude mať ten istý zisk ako roku 1930, tedy 320.000 Kč, bárs podla ustanovenia darovacej smluvy odvede do štátnej pokladníce len čiastku 15.500 Kč.

8. Školský závod v Dečíne-Libverde použije preliminovaného zisku prevozného v čiastke 19.300 Kč na čiastočnú úhradu svojích investičných výdavkov vo vyške 50.000 Kč na nástavbu domu deputátnikov.

9. Štátne baňské a hutnické závody, ktoré majú oproti roku 1930 vzrasť, preliminujú prevozný zisk obnosom 46.1 mil. Kč pri výdavkoch 605.5 mil. Kč a príjmoch 651.6 mil. Kč.

Z tohoto zisku venujú čiastku 33.6 mil. Kč na zaokrytie svojho investičného rozpočtu a zvyšok 11.3 mil. Kč odvedú štátnej pokladnici.

10. Vojenská továreň na lietadla neodvede štátnej správe ničeho a celý prevozný zisk vo výške 195.700 Kč venuje na prídel vlastným fondom a základnej imánii.

11. Vojenské lesné podniky prislúchajúce do kompetencie ministerstva národnej obrany neodvedú do štátnej pokladnice rovnako ničeho.

12. Štátne kúpele nútené sú na úhradu investičného rozpočtu pre rok 1930 použiť pôžičky vo vyške 15 mil. Kč a k tomuto účelu bude slúžiť 800.000 Kč prevozní zisk.

13. Štátne tlačiarne majú odviesť len 63.300 Kč oproti laňským 715.996 Kč.

14. Saldo úradných novin hradené štátnou správou zvyšuje sa na 320.000 Kč naproti tomu zmenšuje sa úbytok.

15. Čsl. tlačová kancelária vykazuje saldo cca 1 milion Kč.

16. Žabčický školský závod potrebuje zisku 91.000 Kč k čiastočnemu zaokrytiu investičneho rozpočtu.

17. Kurimský školský závod vykazuje saldo 44.000 Kč, hradené štátnou pokladnicou.

Podiel samosprávných sväzkov.

Opätovne ako laňského roku zaznamenáva podiel samosprávnych sväzkov a fondov na daniach, dávkach a poplatkoch zvyšenie pre rok 1931 o 24 mil. Kč a dosahuje tak vyše 1.363.4 mil. Kč.

Zvyšenie bolo prevedené predovšetkým z výnosu z dane domovnej o 7.5 mil. Kč, u zemskej dávky z piva o 10 mil. Kč a u prídelu z dane obratovej a prepychovej.

Na platy učitelské je toho roku práve z tohto titulu venované 800 milionov Kč. Školský príspevok k poplatkovemu ekvivalentu obnáša 1.800 mil. Kč.

Podiel silničneho fondu vzrastol rovnako ze 137 mil. na 208 mil. Kč.

Správa štátneho dlhu.

Toho roku nemožno zaznamenať zmenšenie štátneho dlhu, avšak musím konstatovať práve ako laňského, že podla svojích najlepších síl a možností tento platíme. Zmenšenie oproti roku 1930 činí 1.431,264.703 Kč, zvyšenie 29.162,434.382 Kč. V tejto položke sú však zahrnuté konečné vyúčtované dlhy z dob svetovej vojny, t. j. úver francúzský 337,722.398 a úver italský 1.178,615.412 Kč. Osvobozovací dlh činí 1.178,615.412 Kč a je rovnako v predcházejúcej cifre zahrnutý, takže effektivne zvyšenie dlhu činí 731,169.679 Kč. Výdavky na správu štátneho dlhu preliminované sú obnosom 12,748.792 Kč. Na úmorovanie preliminuje rozpočet 550,993.740 Kč, na úrok 1.673,112.180 Kč.

Keď pozeráme dáta rozpočtu a je srovnávame retrospektivne so zprávami o výsledku hospodárskom, ako je v príkladnej forme predkladá najvyšší kontrolný úrad, môžeme s dobrým svedomím doporučiť slávnemu Senátu schvalenie vládneho návrhu, lebo veríme, že i tento rozpočet zodpovedá všetkým zásadám, ako ich formuluje veda i praks pre rozpočet štátny.

Zdôrazňujem prehlašenie pána ministra financií o jeho tendencii udržať štátny rozpočet v pomere, ktorý zodpovedá zdravej únosnosti súkromých hospodárstiev, tvoriacich štátny celok. Tohoročný štátny rozpočet, jeho zvyšenie je iste motivované mimoriadnými úkolmi štátnej správy a toto zvyšenie iste má nielen svoje opravnenie, ale bude na osoh celkovému zvyšeniu funkcie a cirkulácie celoštátneho hospodárstva.

Obdobie tohto vývoja, v ktorom dnes žijeme, bude iste k tomu viesť, aby orgány zákonodárne i správne, čím ďalej, tým viac boly strediskom hospodárskej činorodosti, boly iniciátormi a impulsátormi hnutia za široký národohospodársky vzrast celého hospodárstva štátu.

Po prejednání rozpočtu a všetkých jeho kapitôl a skupin s prílohami a finančným zákonom bol tento rozpočet v schôdzi rozpočtového výboru dňa 10. decembra schválený vo znení prijatom snemovňou poslaneckou a rozpočtový výbor si dovoluje navrhnúť, aby rozpočet tento na rok 1931 spolu s finančným zákonom bol slávnym senátom schválený podľa tlačiva 345 sen.

V Prahe, dňa 10. decembra 1930.

Dr. J. Karas v. r.,

predseda.

Kornel Stodola v. r.,

hlavný zpravodaj.

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne.......................................................1930,

kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1931.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

V připojeném státním rozpočtu stanoví se veškeré výdaje státní správy (rozpočtová skupina I.) částkou 9.838,525.200 Kč a k jich hrazení příjmy státní správy částkou 9.843,827.500 Kč.

Článek II.

(1) Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, platí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem jinak stanoveno.

(2) Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastnímí příjmy.

(3) Československým státním drahám ponechává se k úhradě výdajů investičních mimo jejich provozní zisk částka 400,000.000 Kč z výnosu přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách. Nedosáhnou-li Československé státní dráhy takto plné úhrady investičních výdajů, opatřiti jest nedostávající se částku úvěrem.

(4) Státním lesům a statkům se ponechává k úhradě investičních výdajů 20% jejich provozního zisku dosaženého mimo zemi Podkarpatoruskou a pro investice v zemi Podkarpatoruské celý provozní zisk tam dosažený.

(5) Vojenským lesním podnikům se ponechává, převýší-li provozní zisk dosažený těmito podniky preliminovanou částku, tento vyšší zisk na zvětšení investičních splátek za převzaté lesní pozemky v Brdech a Malackách.

(6) Výdaje investiční v jednotlivých podnicích nesmí překročiti částky v rozpočtové skupině II. uvedené. Lze-li v průběhu rozpočtového roku zřejmě očekávati podstatně větší provozní zisk, než jest rozpočten, mohou býti investiční výdaje se souhlasem ministra financí úměrně zvýšeny. Toto ustanovení platí pro Československé státní dráhy jen, jsou-li již jimi uhrazeny zálohy zmíněné v článku III. tohoto zákona.

(7) Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

(8) Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1932.

Článek III.

(1) Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil z provozních příjmů Československých státních drah případné náklady roku 1931 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, zálohou až do 60,563.000 Kč, a to provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i ostatní správní náklady.

(2) Rovněž se zmocňuje ministr železnic, aby pro rok 1931 hradil z provozních příjmů československých státních drah zálohou až do 45,830.800 Kč případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby.

(3) Nedosáhnou-li Československé státní dráhy v roce 1931 rozpočteného provozního zisku, poskytne jim státní správa nedostávající se peníz na shora zmíněné zálohy z pokladních hotovostí. Překročí-li provozní zisk částku pro rok 1931 rozpočtenou, platí zálohu tu Československé státní dráhy z vlastních příjmů, pokud vyšší provozní zisk k tomu stačí; jinak poskytne se jim jen ona část zálohy, na niž vyšší zisk provozní nestačí.

(4) Ministr železnic se konečně zmocňuje, aby uhradil náklad na výstroj vozidel průběžnou brzdou tlakovou do výše 81,800.000 Kč z vlastních prostředků podniku "Československé státní dráhy", po případě z pokladních hotovostí tohoto podniku.

Článek IV.

Ministr financí se zmocňuje, aby výnos daně ze zbraní a lovu v roce 1931, nebude-li zatím věc tato upravena zvláštním zákonem, přenechal i s nedoplatky za předchozí léta zemím Slovenské a Podkarpatoruské, a to podle výsledků v té které z těchto zemí dosažených.

Článek V.

(1) Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 1.571,494.100 Kč.

(2) Na krytí potřeby zvýšených učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest ve skupině III. stanoven podíl z příjmů na dani z obratu a dani přepychové částkou 800,000.000 Kč; ministr financí se zmocňuje, aby hradil z dosaženého vyššího příjmu na uvedených daních zálohou také onen náklad na zvýšené platy učitelské, který není uhrazen prostředky dosavadních vydržovatelů včetně tohoto podílu.

Článek VI.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV.) se stanoví částkou 2.236,854.712 Kč, jež se sníží o příjmy ze Společné pokladny (Caisse Commune) ve výši 45,295.775 Kč na 2.191,558.937 Kč. K hrazení této částky přispějí státní podniky penízem 312,613.000 Kč a fond zřízený podle čl. XVII. finančního zákona pro rok 1927 penízem 50,000.000 Kč, zbytek ve výši 1.828,945.937 Kč uhradí státní správa.

ČlánekVII.

Povolených prostředků smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI.), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji.

Článek VIII.

(1) Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky povoluje v odůvodněných případech ministr financí.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Článek IX.

Prostředků určených na výdaje mimořádné může býti použito až do výše 50.000 Kč. K vyšším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí.

Článek X.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku, jinak jen po předchozím souhlasu ministra financí.

Článek XI.

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty článku VII.

(2) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

(3) Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

(4) Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům.

Článek XII.

Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle článku XI. tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.

Článek XIII.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí. Toto ustanovení se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství u plnění platných zákonů anebo na základě zmocnění podle nich.

Článek XIV.

Ministr financí se zmocňuje:

a) aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1932 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

b) aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1931,

c) aby k opatření potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných převzal státní záruky až do výše 50,000.000 Kč a dal je Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost,

d) aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích splátek zápůjčky v částce 25,600.000 Kč poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky poshověnými do konce roku 1930,

e) aby na likvidaci závazků republiky ze zahraničních osvobozovacích akcí našeho vojska vydal peníz až do výše 150,000.000 Kč a úhradu potřebné částky opatřil úvěrovou operací.

Článek XV.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací anebo poskytl zálohou ze státní pokladny peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

a)	Školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě až do výše	30.700 Kč,
b)	Vojenské továrny na letadla až do výše	1,000.000 Kč,
c)	Vojenských lesních podniků až do výše	43,509.700 Kč,
d)	Státních lázní až do výše	15,000.000 Kč,
e)	Státní tiskárny v působnosti ministerstva národní obrany až do výše	470.000 Kč,
f)	Československé tiskové kanceláře až do výše	4,000.000 Kč,
g)	Žabčického školního závodu zemědělského až do výše	642.100 Kč,
h)	Kuřimského školního závodu vysoké školy zvěrolékařské v Brně až do výše	40.000 Kč,
ch)	Státních lesů a statků na zaplacení nemovitého majetku převzatého tímto podnikem při provádění pozemkové reformy další částku až do výše	280,000.000 Kč,
tudíž do úhrnné výše		344,692.500 Kč.

(2) Výtěžků těchto úvěrních operací nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků.