Article XIV.
Any Member of the League of Nations or any non-member State may lodge with the Secretary-General of the League of Nations a request to accede to the present Convention.
This request shall immediately be notified by the Secretary-General to those Members of the League of Nations and non-member States on whose behalf signature of, or accession to, the present Convention has been effected.
The Member of the League of Nations or non-member State wishing to accede to the Convention shall indicate in his request to accede whether he desires the provisions of Article II or of Article IV to apply to him. In this regard, the Secretary-General shall, as soon as the Convention has been brought into force in accordance with the provisions of Article XIII, consult the High Contracting Parties on whose behalf ratification of the present Convention has been effected. The accession shall become final only with the consent of all the High Contracting Parties. It shall take effect one month after the date on which the Secretary-General notifies the agreement reached.
Article XV.
Any High Contracting Party may, at the time of signature, ratification, or accession, declare that he does not by his acceptance of this Convention assume any obligation in regard to all or any of his colonies, protectorates, or territories under suzerainty or mandate; and the present Convention shall not apply to any territories named in such declaration.
Any High Contracting Party may give notice to the Secretary-General of the League of Nations at any time subsequently that he desires that the present Convention shall apply to all or any of this territories which have been made the subject of a declaration under the preceding paragraph. In such case the procedure laid down in Article XIV shall be followed.
Any High Contracting Party may at any time declare that he desires that the present Convention shall cease to apply to all or any of his colonies, protectorates or territories under suzerainty or mandate, and the Convention shall cease to apply to the territories named in such declaration one month after its receipt by the Secretary-General of the League of Nations.
IN FAITH WHEREOF, the Plenipotentiaries have signed the present Convention.
Done at Geneva, the twenty-fourth day of March one thousand nine hundred and thirty, in a single copy, which shall be deposited in the archives of the Secretariat of the League of Nations, and of which authenticated copies shall be delivered to all Members of the League of Nations and non-member States represented at the Conference.
GERMANY
SCHMIDT
AUSTRIA
PFLÜGL
BELGIUM
Jointly with the Grand Duchy of Luxemburg, for the Economic Union of Belgium and Luxemburg.
J. BRUNET
A. JANSSEN
GREAT BRITAIN AND NORTHERN IRELAND
and all parts of the British Empire which are not separate Members of the League of Nations.
I declare that my signature does not include any of His Britannic Majesty’s Colonies, Protectorates or Territories under suzerainty or mandate.
S. J. CHAPMAN
DENMARK
WILLIAM BORBERG
ESTONIA
A. SCHMIDT
FINLAND
KYÖSTI JÀRVINEN
FRANCE
In signing the present Convention, the undersigned declare:
I. That the provisions of Article II, paragraph 3, and of Article III, paragraph 2, apply to the products covered by the French laws of December 13th, 1897, and December 1st, 1929;
2. That the French Government does not assume, as a result of the said Convention, as regards its Colonies, Protectorates or countries under French mandate, any obligation other than those arising out of the commercial treaties in force.
PIERRE ETIENNE FLANDIN
R. SEROT
GREECE
R. RAPHAËL
ITALY
In signing the present Convention, the Plenipotentiary of His Majesty the King of Italy declares that Article II, paragraph 3, and Article III of the Convention and ad Article III of the Protocol, referring to ”urgent circumstances”, apply, so far as Italy is concerned to all cases in which modifications of Customs duties are adopted as emergency measures by the Government by means of an Act having a legislative character.
DE MICHELIS
LATVIA
CHARLES DUZMANS
LUXEMBURG
Jointly with Belgium, for the Economic Union of Belgium and Luxemburg.
ALBERT CALMES
NORWAY
HERSLEB BIRKELAND
THE NETHERLANDS
I declare that my signature does not include the Dutch East Indies, Surinam and Curaçao.
TRIP
POLAND
The Delegate of the Polish Republic accredited to the League of Nations to the Secretary-General, April 12th, 1930:
”In signing to-day the Commercial Convention and the Protocol to the said Convention, as also the Protocol regarding the programme of the future negotiations, adopted at Geneva on March 24th, 1930, I have the honour, by order of my Government, to bring the following to your notice:
”The Polish Government will only be in a position to submit the Commercial Convention of March 24th, 1930, to the procedure of ratification and thereafter put it into force on the condition that the tariffs in existence on April 1st, 1930, applied by the other States, shall not be subject, until the entry into force of the said Convention, to any important modifications which could be unfavourable to Polish exports.
”Please accept, etc.”
F. SOKAL
ROUMANIA
C. ANTONIADE
SWEDEN
K. I. WESTMAN
Subject to ratification by His Majesty the King of Sweden with the approval of the Riksdag.
SUITZERLAND
SCHULTHESS
STUCKI
GASSMANN
Překlad.
Mezinárodní obchodní úmluva.
President Říše Německé; spolkový president republiky Rakouské; Jeho Veličenstvo král Belgů; Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a britských dominií zámořských, císař indický; Jeho Veličenstvo král dánský; vláda republiky Estonské; president republiky Finské; president republiky Francouzské; president republiky Řecké; Jeho Veličenstvo král italský; president republiky Lotyšské; Její královská Výsost velkovévodkyně Lucemburská; Jeho Veličenstvo král norský; Její Veličenstvo královna Nizozemská; president republiky Polské; Jeho Veličenstvo král rumunský; Jeho Veličenstvo král švédský; Spolková rada švýcarská,
Přejíce zajistiti usnesením Mezinárodní hospodářské konference z r. 1927 rychlé a účinné provedení a vytvořiti pro společnou akci, kterou mělo na mysli Shromáždění Společnosti Národů při svém 10. zasedání pevnou základnu a ovzduší důvěry, rozhodli se uzavříti mezi sebou k tomu účelu dohodu a ustanovili svými zmocněnci:
President Říše Německé:
p. R. Smidta,
říšského ministra národního hospodářství;
Spolkový president republiky Rakouské:
p. E. Pflügla,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; Stálého delegáta u Společnosti Národů.
Jeho Veličenstvo král Belgů:
p. J. Bruneta,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra člena hospodářského Komitétu Společnosti Národů;
p. A. L. J. Janssena,
generálního ředitele cel a daní.
Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a britských dominií zámořských, císař Indický:
Za Velkou Britanii a Severní Irsko, jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů:
Sira Sydneye Chapman-a, K. C. B., C. B. E.,
prvního hospodářského poradce vlády Jeho Veličenstva Velké Britanie.
Jeho Veličenstvo král dánský:
p. W. Borberg-a,
Stálého delegáta u Společnosti Národů.
Vláda republiky Estonské:
p. A. Schmidta,
zástupce vyslance v ministerstvu zahraničních věcí.
President republiky Finské:
p. K. Järvinen-a,
býv. ministra obchodu a průmyslu; poslance; profesora vysoké obchodní školy.
President republiky Francouzské:
p. P. E. Flandin-a,
ministra obchodu a průmyslu;
p. R. Serot-a,
Státního podtajemníka v ministerstvu zemědělství.
President republiky Řecké:
p. R. Raphaël-a,
Stálého delegáta u Společnosti Národů; chargé d’affaires v Bernu.
Jeho Veličenstvo král italský:
p. G. de Michelis-e,
senátora; velvyslance.
President republiky Lotyšské:
p. C. Duzmans-e,
Stálého delegáta u Společnosti Národů; mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho Veličenstva Krále Jugoslávského.
Její královská Výsost velkovévodkyně lucemburská:
p. A. Calmes-e,
člena Vysoké Rady Hospodářské Unie belgo-lucemburské.
Jeho Veličenstvo král norský:
p. Hersleb Birkeland-a,
Stálého delegáta u Společnosti Národů.
Její Veličenstvo královna nizozemská:
p. Dr. L. J. A. Trip-a,
býv. generálního pokladníka v ministerstvu financí; býv. presidenta Javanské banky.
President republiky Polské:
p. F. Sokal-a,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra; Stálého delegáta u Společnosti Národů.
Jeho Veličenstvo král rumunský:
p. C. Antoniade,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Společnosti Národů.
Jeho Veličenstvo král švédský:
p. K. I. Westman-a,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové Rady švýcarské.
Spolková rada švýcarská:
p. E. Schulthess-e,
spolkového radu; šéfa úřadu pro veřejné hospodářství;
p. W. Stucki-ho,
ředitele obchodního oddělení Spolkového úřadu pro veřejné hospodářství;
p. A. Gassmanna,
generálního ředitele cel,
kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali jak co do obsahu, tak i formy za správné, shodli se na těchto ustanoveních:
Článek I.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že nepoužijí před 1. dubnem 1931 svého práva vypověděti obchodní smlouvy bilaterální, jež každá z nich uzavřela s některou jinou Vysokou smluvní stranou a jež jsou v platnosti dnešního dne.
Článek II.
Bude-li některá z Vysokých smluvních stran, která není míněna článkem IV., nucena zvýšiti cla za platnosti této Úmluvy oproti stavu dnešního dne nebo zavésti nová cla, jichž dnešního dne nebylo, jež by byla s to vážně postihnouti zájmy některé jiné Vysoké smluvní strany, strana, jež má za to, že je poškozena, může do dvou měsíců po hlášení, podle článku III., žádati zahájení přátelských jednání za účelem zjednání rovnováhy takto porušené.
Nedojde-li k dohodě ve lhůtě dvou měsíců ode dne žádosti, strana, jež žádala o zahájení jednání, bude moci bezodkladně vypověděti tuto Úmluvu, jež pozbude pro ni platnosti jeden měsíc po hlášení generálnímu tajemníku Společnosti Národů. Tato výpověď může býti namířena buď proti všem Vysokým smluvním stranám nebo jen vůči oné, která zvýšila cla nebo zavedla cla nová.
Úpravy celní, provedené na základě zákona nebo za naléhavých okolností, jež by ukládaly bezprostřední účinnost těchto úprav, nebudou podrobeny hořejším ustanovením, předpisujícím vyjednávání. Nicméně zůstane zachována možnost výpovědi podle 2. odst. tohoto článku Vysoké smluvní straně, jež by se cítila postiženou.
Článek III.
Každá z Vysokých smluvních stran, jíž se týká článek II., zavazuje se, že oznámí ostatním Vysokým smluvním stranám zvýšení stávajících cel nebo zavedení nových cel, pokud by byla nucena je zavésti, 20 dní před účinností těchto opatření ve všech případech, kde to bude možno, nebo nelze-li tak učiniti, aspoň v okamžiku, kdy dotyčná opatření budou vyhlášena za účelem uvedení v účinnost.
Rozumí se, že zákony, které dovolují okamžité uvedení v účinnost celních úprav, opravňují, aby se upustilo od výše zmíněného předchozího ohlášení.
Článek IV.
Vysoké smluvní strany, jež ve smlouvách nevážou cla, nebo jen v případech výjimečných, zavazují se, že po dobu platnosti této Úmluvy nezvýší svá ochranná cla oproti stavu dnešního dne a že nezavedou nových ochranných cel po dnešním dni.
Článek V.
Zvýší-li některá z Vysokých smluvních stran zmíněných článkem IV. před uplynutím platnosti této úmluvy, svá finanční cla nebo zavede-li po dnešním dni nová finanční cla, jež by byla s to vážně postihnouti zájmy některé jiné Vysoké smluvní strany, strana, která má za to, že je poškozena, může tuto úmluvu bezodkladně vypověděti s tím, že pozbude pro ni platnosti jeden měsíc po ohlášení generálnímu tajemníku Společnosti Národů.
Článek VI.
Nehledě k rozsáhlejším závazkům, jež by vyplývaly pro každou z Vysokých smluvních stran z uvedení v platnost Mezinárodní úmluvy z 8. listopadu 1927 o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, Vysoké smluvní strany nezhorší režim, jenž v tomto ohledu dnešního dne platí, jinak by se použilo řízení, naznačeného ve článku II. a III. této úmluvy.
Článek VII.
Použije-li některá z Vysokých smluvních stran práva výpovědi, naznačené ve článcích II., V., VI. této Úmluvy a v podpisovém protokolu ke článku I C, 5. odst., kterákoli jiná Vysoká smluvní strana, jež by měla za to, že taková výpověď je s to vážně změniti, co se jí týče, rovnováhu této Úmluvy, může tuto bezodkladně vypověděti s tím, že pro ni pozbude platnosti 1 měsíc po té, co učiní oznámení generálnímu tajemníku Společnosti Národů.
Článek VIII.
a) Obchodní smlouvy, uzavřené mezi dvěma stranami, vypovězené do dnešního dne, jsou vyňaty z ustanovení článku I.
Zvýšení cel, jež by mohlo nastati touto výpovědí, není předmětem řízení, naznačeného ve článku II.
b) Obchodní smlouvy, podepsané před dnešním dnem, jež však nejsou v platnosti, mohou nahraditi po dobu trvání této Úmluvy stávající smlouvy; v tomto případě bude se na ně vztahovati článek I.
Zvýšení cel, jež by mohlo nastati v důsledku změn míněných v předcházejícím odstavci, nebudou předmětem řízení podle článku II.
c) Prozatímní dohody, jež nahradily obchodní smlouvy, vypovězené před dnešním dnem a jsoucí dnešního dne v platnosti, mohou býti nahrazeny po dobu platnosti této úmluvy definitivními obchodními smlouvami nebo jinými prozatímními dohodami. Článek I. bude se pak vztahovati na posléze zmíněné smlouvy neb dohody.
Nicméně však, jestliže z nových smluv nebo úmluv vyplyne zvýšení cel, tyto mohou býti předmětem řízení podle článku II.
d) Dvoustranné obchodní smlouvy, na něž se vztahuje článek I., mohou býti měněny nebo nahrazeny v celku nebo částečně po dobu platnosti této úmluvy novými dohodami.
Nicméně však, aby mohl býti vzat zřetel na zájmy ostatních Vysokých smluvních stran, zejména oněch, jež jsou míněny ve článku IV., jest dohodnuto, že zvýšení cel, jež by nastalo z těchto nových dohod, může býti předmětem řízení podle článku II.
Článek IX.
Tato Úmluva jest uzavřena na dobu jednoho roku od 1. dubna 1930.
Před 1. únorem 1931 každá z Vysokých smluvních stran může oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti Národů, že chce vystoupiti z Úmluvy dnem 1. dubna 1931.
Nedojde-li takové oznámení, zůstane Úmluva v platnosti na další období šestiměsíční a podobně pro každé další šestiměsíční období. Dva měsíce před uplynutím každého tohoto šestiměsíčního období, každá z Vysokých smluvních stran může oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti Národů, že chce odstoupiti od Úmluvy po uplynutí běžného období.
Článek X.
Použije-li některá z Vysokých smluvních stran práva odstoupiti od Úmluvy podle předcházejících článků, každá z Vysokých smluvních stran může žádati, obrátíc se k tomu cíli na generálního tajemníka Společnosti Národů, aby se konala porada všech Vysokých smluvních stran za tím účelem, aby se rozhodlo o osudu Úmluvy. Shledá-li to generální tajemník nutným, svolá schůzi Vysokých smluvních stran, jež se tímto zavazují, že se jí zúčastní.
Článek XI.
Vysoké smluvní strany rozhodnuvše se prováděti tuto Úmluvu v duchu loyální spolupráce, zavazují se, že se zdrží každého opatření jakéhokoli rázu, jež by směřovalo k vymknutí se ze závazků, plynoucích z této Úmluvy.
Článek XII.
Tato Úmluva, jejíž texty francouzský a anglický jsou stejně autentické, bude míti datum dnešního dne a může ji podepsati do 15. dubna t. r. každý Člen Společnosti Národů i každý stát, jenž není Členem, který byl zastoupen na konferenci.
Bude ratifikována a ratifikační listiny budou složeny do 1. listopadu 1930 u generálního tajemníka Společnosti Národů, jenž o tom ihned uvědomí všechny Členské státy Společnosti Národů, jakož i státy, jež byly zastoupeny na konferenci, na které tato Úmluva byla uzavřena a nebo které k ní přistoupily.
Článek XIII.
Generální tajemník Společnosti Národů svolá v době mezi 1. a 15. listopadem 1930 schůzi Vysokých smluvních stran, které ratifikovaly Úmluvu a které požádaly za přístup podle ustanovení článku XIV.
V této schůzi bude určeno datum pro uvedení Úmluvy v platnost a ukáže-li se toho potřeba bude sestaven seznam Členů Společnosti Národů a států Nečlenů, jejichž účast považuje se za nezbytnou pro uvedení v platnost této Úmluvy.
Generální tajemník Společnosti Národů může svolati k této schůzi všechny státy, jež Úmluvu tuto podepsaly a na žádost některé z Vysokých smluvních stran, jež Úmluvu tuto ratifikovaly, každého jiného Člena Společnosti Národů nebo státu Nečlena, jenž zúčastnil se konference.
Článek XIV.
Každý Člen Společnosti Národů a každý Stát, jenž není Členem, může podati generálnímu tajemníku žádost o přístup k této Úmluvě.
Tato žádost bude bezodkladně oznámena generálním tajemníkem Členům Společnosti Národů a Státům, jež Členy nejsou, jichž jménem tato Úmluva byla podepsána nebo přístup k ní proveden.
Člen Společnosti Národů nebo Stát, jenž není Členem, který chce přistoupiti k Úmluvě, uvede ve své žádosti za přístup, zda si přeje, aby na něj použito bylo ustanovení článku II. nebo článku IV. Jakmile Úmluva bude uvedena v platnost podle ustanovení článku XIII. generální tajemník poradí se o tom s Vysokými smluvními stranami, jež tuto Úmluvu ratifikují. Přístup stane se definitivním až po souhlase všech Vysokých smluvních stran. Nabude účinnosti jeden měsíc po ohlášení generálnímu tajemníku o tom, že dohody bylo docíleno.
Článek XV.
Každá z Vysokých smluvních stran může prohlásiti při podpisu, ratifikaci nebo přístupu, že přijetím této Úmluvy nebéře na se žádného závazku, pokud se týče celku nebo částí svých kolonií, protektorátů nebo území daných pod její suverenitu, nebo mandát; v tomto případě pak Úmluva nebude se vztahovati na území, uvedená v takovém prohlášení.
Každá z Vysokých smluvních stran může dodatečně oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti Národů, že chce, aby tato Úmluva vztahovala se na celek nebo na některou část území, uvedených v prohlášení naznačeném v předchozím odstavci. V tomto případě bude zachován postup naznačený v článku XIV.
Každá z Vysokých smluvních stran může kdykoliv prohlásiti, že si přeje, aby tato Úmluva pobyla účinnosti pro celek nebo některou část kolonií, protektorátů nebo území daných pod její suverenitu nebo mandát: tím Úmluva pozbude účinnosti pro území, jež byla označena v takovém prohlášení jeden měsíc po té, co generální tajemník Společnosti Národů obdrží toto prohlášení.
Tomu na svědomí podepsali zmocněnci tuto Úmluvu.
Dáno v Ženevě 24. března 1930 v jednom originálu, jenž bude uložen v archivu sekretariátu Společnosti Národů; autentický opis bude zaslán všem Členům Společnosti Národů, jakož i Státům Nečlenům, zastoupeným na konferenci.
NĚMECKO
SCHMIDT
RAKOUSKO
E. PFLÜGL
BELGIE
společně s Velkovévodstvím Lucemburským pro Hospodářskou Unii Belgo-lucemburskou
J. BRUNET
A. JANSSEN
VELKÁ BRITANIE
A SEVERNÍ IRSKO
jakož i všechny části Britské říše, které nejsou zvláště členy Společnosti Národů
Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na žádnou z Kolonií Jeho Britského Veličenstva, ani Protektoráty či území postavená pod jeho svrchovanost či mandát.
S. J. CHAPMAN
DÁNSKO
WILLIAM BORBERG
ESTONSKO
A. SCHMIDT
FINSKO
KYÖSTI JÀRVINEN
FRANCIE
Podepsáním při podpisu této Úmluvy prohlašuji:
1. že ustanovení čl. II., 3. odst., a čl. III., 2. odst. se vztahují na produkty, jichž se týkají francouzské zákony z 13. prosince 1897 a z 1. prosince 1929.
2. že francouzská vláda nemíní přijetím této Úmluvy převzíti žádného závazku jiného, než který vyplývá z platných obchodních smluv pro své kolonie, protektoráty a území postavená pod svrchovanost nebo mandát Francie.
PIERRE ETIENNE FLANDIN
R. SEROT
ŘECKO
R. RAPHAËL
ITALIE
Při podpisu této Úmluvy plnomocník Jeho Veličenstva Krále Italského prohlašuje, že články II., odst. 3. a III. Úmluvy a ustanovení ku čl. III Protokolu, týkající se ”naléhavých okolností” se vztahují, pokud se týče Italie, na všecky případy, ve kterých změny cel jsou naléhavě přijaty vládou způsobem, který má zákonný charakter.
DE MICHELIS
LOTYŠSKO
CHARLES DUZMANS
LUCEMBURSKO
společně s Belgií pro Hospodářskou Unii Belgo-lucemburskou
ALBERT CALMES
NORSKO
HERSLEB BIRKELAND
NIZOZEMSKO
Prohlašuji, že můj podpis se nevztahuje na Holandskou Východní Indii, Surinam a Curaçao.
TRIP
POLSKO
Delegát Polské republiky, pověřený u Společnosti Národů, generálnímu sekretáři dne 12. dubna 1930:
”Při dnešním podpisu Mezinárodní obchodní úmluvy a Protokolu k ní, jakož i Protokolu o budoucích hospodářských jednáních, sjednaných v Ženevě dne 24. března 1930, dovoluji si Vám z rozkazu své vlády oznámiti toto:
Polská vláda bude moci předložiti Mezinárodní obchodní úmluvu ze dne 24. března 1930 k ratifikačnímu řízení a pak ji uvésti v účinnost jen pod podmínkou, že celní sazby ostatních států platné dne 1. dubna 1930, nedoznají do vstupu Úmluvy v platnost důležitých změn, které by mohly býti nepříznivé polskému vývozu.”
F. SOKAL
RUMUNSKO
C. ANTONIADE
ŠVÉDSKO
K. I. WESTMAN
S výhradou ratifikace Jeho Veličenstva Krále švédského se souhlasem Riksdagu.
ŠVÝCARSKO
SCHULTHESS
STUCKI
GASSMANN
Protocole de la Convention Commerciale.
Au moment de procéder à la signature de la Convention commerciale conclue à la date de ce jour, les soussignés dûment autorisés sont convenus des dispositions suivantes, destinées à assurer l’application de cette Convention: