Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1931.

III. volební období.

4. zasedání.

Tisk 419.

Vláda předkládá zákonodárným sborům návrh zákona, dle kterého se zřizuje při ministerstvu zemědělství státní Fond pro vodohospodářské meliorace.

Z fondu tohoto mají se prováděti neb podporovati vodohospodářské meliorace, jichž účelem je ochrana nemovitosti před vodními škodami, zvýšení výnosu pudy, hospodářské využití vodstva a zásobení obcí vodou pitnou i užitkovou.

Dosavadní způsob provádění těchto prací nebyl takový, jak by bylo žádoucí z naléhavosti a hlediska národohospodářského a to jednak pro velikou roztříštěnost příslušné agendy vodohospodářské a pak pro nedostatečnou finanční podporu.

Vládní návrh tohoto zákona odstraňuje tyto závady, neboť zjednodušuje celou agendu tím, že rozděluje vodohospodářské podniky mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo veřejných prací.

Do kompetence ministerstva veřejných prací spadati mají na příště veškeré úpravy řek a vodních toků, které jsou již neb v budoucnosti budou splavné i s příslušnými vyústními tratěmi některých hlavních přítoků, dále stavby údolních přehrad, jež sloužiti mají pro účely vodocestné. neb k využití vodních sil.

Do působnosti ministerstva zemědělství spadá pak ostatní vodohospodářská agenda, jež zahrnuje v sobě celý soubor tak zv. národohospodářských meliorací, vytčených v §u 5 osnovy tohoto zákona. Jsou to ve skupině první vodohospodářské podniky, jichž účelem je ochrana údolních pozemků proti vodním škodám, jako úprava řek a vodních toků, neškodné svádění horských vod. zajištění s vážných území a strží, hrazení bystřin, výstavby ochranných hrází, zřizování vodních nádrží a znovuzřizování a opravy některých jezů.

Ve skupině druhé uvádí pak osnova zákona ty stavby, jichž účelem je zvýšení úrodnosti půdy a hospodářské využití vodstva.

Jsou to všechny druhy plošných meliorací, zásobení obcí vodou a zřizování vodních nádrží, které mají převážné za účel získání vody pro záplavu, zásobení obcí vodou, neb pro jiné zemědělské potřeby.

Veškeré tyto vodohospodářsko-meliorační podniky soustředěné v ministerstvu zemědělství budou spadali do nově zřízeného státního fondu pro vodohospodářské meliorace, který jest pravil jim nástupcem státního fondu melioračního, zřízeného zákonem v roce 1884 již v bývalém Rakousku a zákonem z roku 1920, čís. 21 Sb. z. a n. pro Československou republiku.

Osnova zákona uvádí v §u 2, že státní fond pro vodohospodářské meliorace má býti na rozdíl od dosavadního fondu melioračního právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a zavazovati se při opatřování finančních prostředků. Státní fond přejímá veškeré pohledávky a závazky dosavadního státního fondu melioračního. jakož i veškeré závazky, vzniklé z podpor povolených ministerstvem zemědělství z úvěrních položek v rozpočtu vedených pod kapitolami: >Meliorace pozemků, Zásobování venkova vodou a Úprava vodních toků.

Dle §u 4 bude fond sestávati ze dvou odděleně spravovaných a účtovanýchčástí (A a B), sloužících k podpoře a provádění staveb dle své povahyv oboru vodohospodářských meliorací. Potřebné peněžní prostředky opatřujesi fond jednak z běžných příjmů dle §u 6. aneb Výpůjčkami dle §u 7.Běžné příjmy nepozůstávají jen z prostředku státních, ale iz prostředků zájemníků na provádění vodohospodářských melioracízúčastněných. Tak mají zájemníci na plošných melioracích a vodovodechpřispívati zvláštní 25%ní přirážkou k dani pozemkové z veškeré půdytéto dani podrobené. Přirážka tatu nebude vzhledem k těžké zemědělskékrisi do konce roku 1937 vybírána, při čemž se vláda zmocňuje k dalšímuprodloužení této lhůty, nezlepší-li se do té doby hospodářské poměryv zemědělství.

Stát poskytne za to fondu ze svých prostředků v roce 1931 obnos 15 mil. Kč, av dalších létech do prvého vybírání přirážky roční částku 20 mil. Kč.Malí držitelé půdy s celkovým katastrálním výnosem do 120 Kč budou vůbec odtéto zvláštní přirážky osvobozeni! Fondu přikazuje se také polovina výnosu daněz vodní síly, a tu jest třeba zdůrazniti, že na příště není možnopočítati s dosavadním jejím výnosem a je třeba, aby ministerstvo financí včaspostaralo se o náhradu. Daň z vodní síly zavedena byla v roce 1921 jakoprotiváha daně uhelné. Připustíme-li, že v roce 1921 sazba daně z vodnísíly 8 haléřů za 1 HP a hodinu odpovídala asi zatížení, které vznikalo závodůmna kalorický pohon z daně uhelné, vidíme, že dnes daň z vodní sílyzatěžuje vodní díla asi 6kráte více, než znamená zatížení z daně uhelnépro parní pohon. Daň uhelná totiž jakožto procentická daň z ceny uhlí kleslaautomaticky při snížení cen uhlí a kromě toho byla snížena z původní sazby45% z ceny uhlí na pouhých 10%, resp. až 7% uhlí horší kvality. Naproti tomudaň z vodní síly snížena byla z původních osmi haléřů na pěthaléřů za jednu HP a hodinu a je tudíž dnes vlastně vyšší nežli byla v roce1921, neboť každý jistě uzná, že jak valutami tak i svojí vnitřní hodnotou jednes pět haléřů více, než bylo v roce 1921 osni haléřů a také, jakzkušenosti ukazují, poplatníci těchto pěl haléřů daleko tížeji shánějí nežliosm haléřů v roce 1921, již také proto, že velká většina poplatníků daněz vodní síly jsou mlynáři, kteří již po tři roky nacházejí sev těžké hospodářské krisi. Nebude proto možno nadále daň z vodní sílyudržeti na dosavadní výši a je nutno počítati s tím, že jak z důvodůhospodářských tak i z důvodů spravedlivého a rovnoměrného zatíženíjednotlivých výrobních vrstev daňovým břemenem bude nutno vyhověti spravedlivémupožadavku majitelů vodních děl a snížiti daň z vodní síly tak, abyzatížení z ní plynoucí odpovídalo dani uhelné.

Meliorační stavby budou se dle osnovy zákona subvencovati jednak dle dosavadníhozpůsobu v hotovostních splátkách z běžných příjmů fondových aneb veformě zlevňování úroku placeného stavebníkem z půjčky pro tyto podnikyuzavřené.

Byla-li by však výpůjčka uzavřená stavebníkem nevýhodná, zmocňuje se fond,aby opatřil mu výpůjčku výhodnější jinde s lacinějším úvěrem, popřípadě aby poskytl takovou půjčku stavebníkovi sám. Výše úroků fondemk placení převzatého budiž vymezena tak, aby stavebník mimo úmor nesl ze svéhoúrok ve výši nejméně 2 a ¹/₂ procenta.

Na veškeré stavby prováděné neb podporované z fondu mají přispívatik úhradě stavebního nákladu i nadále příslušné země, klére taképotřebné dotace na vodohospodářské meliorace budou do svých rozpočtů zařazovati.

V roce 1930 činily tyto dotace pro všecky zemí našeho státu 67 a ¹/₂milionu Kč.

Výjimečně může býti udělen příspěvek i jednotlivcům na tak z v.vzorkové podniky, a to tehdáž, když nebylo možno utvořiti 'vodní družstvo, nebjiné vodohospodářské sdružení.

Osnova také řeší důležitou otázku řádného udržování vodohospodářskýchstaveb na základě získaných zkušeností.

Ustanovení zákona nabývají účinnosti cínem 1. ledna 1951.

Velikou přednost této osnovy možno spatřovati také v tom. že ruší všechnaustanovení dosud platných zákonů a nařízení rakouských a uherských asoustřeďuje celý obor národohospodářských meliorací do tohoto nového zákona.

V jednotlivých oblastech našeho státu provedeno bylo v poslední doběšetření o potřebě a prospěšnosti úpravy vodního hospodářství s hlediskanárodohospodářského a na základě toho byl sestaven program neodkladných adůležitých staveb vodohospodářsko-melioračních pro nejbližší desetiletí aprovádění jeho má býti zajištěno z navrhovaného fondu.

Přihlíženo bylo při sestavování jeho k dosavadnímu rozvoji těchto pracívodohospodářských, které se prováděly již před válkou v bývalém Rakouskuze státního fondu melioračního. zřízeného roku 1884 po velikých tehdážpovodních a z dotace zřízené zákonem roku 1901 na podniky vodocestné.

V historických zemích byly provedeny do roku 1918 tyto vodohospodářské prácemeliorační:

Úpravní práce na vodních tocích včetně větších melioračních odpadův délce 3.600 km.

hrazení bystřin v délce 780 km,

údolních přehrad 8.

půdních meliorací na ploše 130.000 ha a splav no vacích prací na Labi a Vltavěv délce 380 km.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo provedeno kromě splavňovacích prací naDunaji a Dolním Váhu regulačních prací na Středním a Horním Váhu. Dolní Nitře aBodrogu a melioračních úprav na menších tocích v délce 240 km, ochrannýchhrází proti škodám povodňovým 960 km a půdních meliorací na ploše 20.000 ha.

Staveb vodovodních za účelem zásobení obcí vodou pitnou a užitkovou provedenobylo z prostředků veřejných do rokli 1918 v historických zemích celkem744. a to v Čechách 560. na Moravě 170 a ve Slezsku 14.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo do téhož roku provedeno jen 56 vodovodů.

Po znovu vzkříšení našeho státu bylo nejen pokračováno ve všechvodohospodářských podnicích melioračních. jež byly před válkou a ve válcezapočaty, ale i nové stavby všech těchto druhů zahájeny. To bylo umožněnoutvořením státního fondu melioračního, jakož i příslušnými dotacemiv rozpočtu ministerstva zemědělství, veřejných prací i ministerstvazdravotnictví a poskytováním příspěvků zemských a župních.

Tak bylo provedeno do konce roku J 929 od převratu regulačních prací na vodníchtocích, spadajících nyní do působnosti ministerstva zemědělství v délce11.451 km nákladem cca 520 mil. Kč.

Zahrazovacích prací na bystřinách bylo provedeno v délce 241 km nákladem 97mil. Kč, a to hlavně v karpatských oblastech na Slovensku a Podkarpatské Rusi,kde se tyto práce dříve vůbec neprováděly.

Pokračováno bylo ve stavbách dvou vodních nádrží spadajících též dopůsobnosti ministerstva zemědělství a prostavěno do převratu celkem 18,9 mil. Kč.

Plošných meliorací provedeno bylo v létech 1919 až do konce r. 1929 vevýměře 161.220 ha nákladem skoro 591 mil. Kč. Vodovodních podniků jak projednotlivé obce, tak i skupinových provedeno bylo za 357 mil. Kč, a toz příspěvků ministerstva zemědělství a veřejného zdravotnictví.

Prostavěný stavební náklad všech těchto vodohospodářských staveb činí odroku 1919 do konce roku 1929 okrouhle 1 miliardu a 590 mil. Kč.

Provedením všech uvedených podniku vodohospodářských docíleno bylo nejenpozoruhodných národohospodářských zisků, ale i sociálního významu, neboťpřispělo to k zaměstnání velkého počtu dělnictva při provádění zemních istavebních prací a při výrobě potřebných stavebních hmot.

V působnosti ministerstva zemědělství bylo provedeno v roku 1929úpravních a zahrazovacích prací na vodních tocích:

Plošných meliorací provedeno bylo dosud 15% z výměry těch pozemků, ježvyžadují meliorování, a zbývá ještě k meliorování plocha okrouhle 1.850,000ha. Největší roční pracovní výkon při provádění plošných melioracív republice dosažen byl v r. 1929 s plochou 34 tisíc ha a stavebnímnákladem 127 milionů Kč.

V roce 1929 činil náklad nových podniků v oboru vodohospodářskýchmeliorací dle schválených rozpočtů výše 508 mil. Kč, a v roce 1930 dostoupil476 milionů Kč.

Celkový stavební program vodohospodářských meliorací pro příští desetiletíbude vyžadovati stavebního nákladu okrouhle 3 a ¹/₂ miliardy Kč.

Na úpravu vodních toků. hrazení bystřin a stavby vodních nádrží budezapotřebí stavebního nákladu asi 135 mil. Kč, z čehož připadá na Čechy 40mil. Kč. na Moravu a Slezsko 48 mil. Kč, na Slovensko 35 mil. Kč a Podkarpatskou Rus 12mil. Kč.

Plošné meliorace vyžadovati budou dle stavebního programu 135 mil. Kč a počításe s ročním výkonem v celé republice na 45.000 ha.

Pro stavby v oboru zásobování obcí vodou pitnou a užitkovou počítá sev programu s částkou 80 mil. Kč ročně a osnova zákona doporučuje v §u17, aby se obce sdružovaly ve vodovodní svazy za účelem lepšího a soustavnějšíhoprovádění stavby a udržování vodovodu.

V roce 1950 byla schválena celá řada projektů, s jejichž prováděnímmožno počítati v roce letošním.

Tak v oboru úprav toků vodních bylo schváleno: