V oboru hrazení bystřin má se letos prováděti:

V zemi	Počet projektů	V délce km	Rozpočtovým nákladem Kč
Čechy	4	7,94	4,587.000,-
Morava-Slezsko	19	36,21	12,689.100,-
Slovensko	13	17,48	5,389.000,-
Podkarpatská Rus	1	10,-	1,800.000,-
Celkem	37	71,63	24,465.100,-

V plošných melioracích má se dle schválených rozpočtů roku 1931 prováděti:

V zemi	Počet projektů	Na ploše v ha	Rozpočtovým nákladem Kč
Čechy	191	17,823	94,278.089
Morava-Slezsko	113	11,082	48,114.201
Slovensko	43	6,885	26,474.000
Podkarpatská Rus	1	118	300.000
Celkem	352	35.908	169,166.290

Hlavním úkolem melioračních prací jest paralysovat nepříznivé vlivy klimatické a srážkové pro zemědělství, vytvořiti v půdě optimální poměry vláhy pro vývoj zemědělských rostlin, prodloužiti dobu vegetační na jaře a umožniti obdělávání půdy i za nepříznivých poměrů povětrnostních. Ze všech zemí Československé republiky Čechy potřebují meliorace půdy v největší míře a přes Morava na Slovensku potřeba tato ubývá, neboť tyto mají sušší klima s delším létem.

Hlavní druhy melioračních prací pozůstávají v úpravách potoků a řek k ochraně zemědělské půdy, vytvoření odpadů pro spodní vody, odvodnění trubkovými trativody, využití vody tekoucí k závlaze a k okalovému hnojení, umělém zadešťování, stabilisaci svážných území, odvodněním, kultivaci neplodných půd a zakládání žírných pastvin ve vyšších polohách, rekultivaci pozemků dolováním zpustošených a povážení písčitých pozemků hutnými hmotami (slínem).

Zpráva technické kanceláře zem. úřadu uvádí, že z celkové výměry Čech

5,206.216 ha jest rolí 2,567.091 ha a trvalých luk 523.198 ha, celkem hlavních zemědělských půd 3,090.289 ha, z nichž nejnutnější melioraci potřebuje asi čtvrtina, t. j. okrouhle 770.000 ha.

Celkem jest v Čechách za úřední součinnosti meliorováno 164.072 ha půdy, z toho bylo provedeno roku 1884 až do konce roku 1918 79.207 ha, od roku 1919 do 1950 84.865 ha.

Meliorační činnost vyvíjí se v Čechách za naší samostatnosti stále směrem vzestupným, a rozprostírá se po celých Čechách..Nejmenší jest meliorační ruch v okresích od přírody úrodných a v okresích, kde obyvatelstvo převážně se věnuje práci průmyslové. Pozemková reforma značně přispěla k zvýšení ruchu melioračního a to hlavně zrušením fideikomisů, které byly většinou brzdou zemědělského pokroku a nezmožitelnou překážkou pro družstevní spolučinnost.

Celkem nachází se v úředním jednání v Čechách stále asi za 1.000 mil. Kč melioračních projektů a k uskutečnění jednoho projektu jest zapotřebí průměrně 6 let. Organisační práce při provádění melioračních podniků dělí se mezi úřední orgány a civilní techniky. Tito pracují projekty dle programu úředním orgánem stanoveného, projekt jest úředně pečlivě přezkoušen po stránce technické a ekonomické a definitivně schvalován zemským výborem a ministerstvem zemědělství. Provádění ve větších rozměrech děje se výhradně civilními techniky za úředního dozoru - výminečně ve slastní režii vodních družstev.

Roku 1950 dostoupila intensita melioračního ruchu v Čechách nejvyššího dosud stupně, neboť bylo v provádění 576 melioračních podniků a prostavěný náklad činil 113,563.465 Kč a provedeno bylo 108.7 km úprav potočních a říčních. 199.9 km melioračních odpadli a 20.290. ha plošných meliorací.

Na této výši fest nutno meliorační činnost udržeti, aby asi průběhem příštích 50 let alespoň kraje přirozeně pro zemědělství schopné byly s to zvýšenou produkcí uhraditi nynější dovoz zemědělských produktu a přirozený vzrůst jich spotřeby.

Celkem úměrně výkonu r. 1930 lze očekávati, že na melioračních pracích v Čechách roku 1951 bude prostavěno okrouhle 120 mil. Kč. K tomuto nákladu přispívá dle melioračního zákona stát a zem. a sice státní příspěvek obnáší na regulace v souvislosti s melioracemi 40% a meliorace 25-30%, průměrně 51% a zemský 30% ji 15-25% průměrně 21%. takže by v Čechách pro rok 1931 činil státní příspěvek okrouhle 57 milionů Kč a zemský 25 mil. Kč.

Na úpravu menších toků. prováděných v souvislosti s pracemi melioračními, neb jen z melioračních úvěrů podporované bylo r. 1930 provedeno za 12,795.247 Kč.

Meliorační práce v Čechách jsou nyní prováděny ve všech částech Čech a mají v horských krajinách převážně ráz ochrany prací regulačních, v nížinách ráz produktivních meliorací. Jsou následkem toho a protože se provádí většinou v měsících říjnu až dubnu, kdy ostatní stavební činnost odpočívá, nejlepším prostředkem k čelení nezaměstnanosti, zaměstnává se při nich průměrně celý rok asi 16.000 dělníků neodborně vyškolených a asi 55% nákladů vyplatí se přímo dělnické mzdy, 35% na stavební hmoty. výrobky cihlářské, cementářské, železářské atd., 10% na dělnické pojištění, dozor a režii.

Výnosy následkem meliorací stačí úplně k úhradě úroků i amortisace ze stavebních nákladů a na melioranty zbývá zisk 3 až 10%. Na větších výnosech participuje nepřímo stát vyššími příjmy na dani cukerní, pivní, lihové, obratové a důchodkové a dle statistických šetření větší výnos daňový následkem meliorací na stát připadající jest vyšší než užitek meliorantů samotných.

Na př. po odvodnění zvýší se výnos řepy na 1 ha průměrně o 80 q. Meliorant při ceně 13 Kč za vyšší výnos obdrží 1040 Kč, po odečtení úroku, úmoru ze stavebních nákladů a režie celkem 540 Kč a zbude 500 Kč.

Z 80 q řepy se vyrobí 9 q cukru a jelikož státní daň obnáší ze 100 kg cukru 320 KČ, získá na zvětšeném výnosu řepy následkem odvodnění stát na dani z cukru 9 X 320 = 2,880 Kč Obdobně vypadají výpočty při dani z piva neb lihu.

V oboru zásobování obcí vodou bude roku letošního prováděno:

V zemi	Počet projektů	Délka potrubí v km	Rozpočtovým nákladem Kč
Čechy	78	513.03	113,339.700,-
Morava-Slezsko	41	135.72	25,480.615,-
Slovensko	8	25.29	6,285.000,-
Podkarpatská Rus (nebyl předložen žádný projekt)
Celkem	127	674.04	145,105.315,-

Předloha tato má velký význam nejen pro zemědělství, ale i pro celé naše národní hospodářství a přispěje spolu s projednávaným zákonem vodocestným v této těžké době k zaměstnání tisíců nezaměstnaných dělníků a stavební program těchto fondů zabezpečí slušnou a stálou existenci tomuto dělnictvu.

Národohospodářský výbor senátu projednal ve své schůzi dne 24. března 1931 vládní návrh zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace a usnesl se doporučiti jej si. senátu ke schválení tak. jak se na něm usnesla poslanecké sněmovna, ve znění senátního tisku č. 415 i s resolucemi dole otištěnými.

V Praze, dne 24. března 1931.

K. Sáblík v. r.,
předseda.

Josef Stržil v. r.,
zpravodaj.

II.

Předložená vládní osnova o státním fondu pro vodohospodářské meliorace nikterak nevystihla úplnou potřebu zemědělce, ona také vyřeší sotva jen část problému zemědělského podnikání.

Sluší litovati, že nebyl na první místo tohoto programu dán nejdůležitější, nejzákladnější zemědělský požadavek, t. j. zcelování půdy.

Jak toto je potřebné, vysvítá z uvedených několika čísel.

V historických zemích máme okrouhle 18 milionů pozemkových parcel, na Slovensku 17 mil., na Podkarpatské Rusi 4 mil. V celé republice jest tedy asi 39 milionů parcel.

Počítáme-li, že v historických zemích je 652.186 a na Slovensku 297.048 zemědělských závodů, připadá na l závod 20 parcel, v Čechách 29 parcel a na Slovensku 57 parcel.

Jest na nás, abychom napravili lhostejnost, neporozumění a mnohdy nerozhodnost vlastních lidí.

Meliorace a komasace, tedy zcelování. měly by tvořiti nerozlučnou část v úpravě půdy zemědělské. Naopak důležitější a prvenství měla by míti všude akce zcelovací.

Jak by se usnadnila a zlevnila výroba zemědělce, jak usnadnila by se práce projektujícího inženýra, když měl by v celé části katastru co dělají jen s jedním majitelem. Při zcelování již brán by byl zřetel na potřeby meliorační a tyto práce již by měly stopy souladu, usnadňovaly a podporovaly a zlevňovaly by práci zcelovací a meliorační.

Bylo by skoro zbytečno uváděti další výhody, než přece aspoň jednu, a to, oč rozmnožilo by se zemědělské půdy rozoráním mezí? V uvedené potřebě je celá polovina racionalisace, která čeká našeho zemědělce.

Dnes při každé investici musíme si klásti otázku, zdali prací a výlohami, tedy investicemi, zvýšíme cenu objektu. v tomto případě polí, Ink a pastvin, na něž náklad věnujeme?

Tuto otázku můžeme si zodpověděti kladně. Půda jest a zůstane nejstabilnější částí národního majetku nejen u nás, ale u všech zemí světa.

Bez půdy není národů, národ bezzemků je národ chudáků.

Proto nesmíme se lekati žádných nákladů a opatření, které tvoří půdu cennější, tím zvětšujeme jen národní majetek.

Nejen uvedená okolnost, ale snaha po úplné soběstačnosti ve výrobě zemědělské a to ve všech jejích složkách, ukládá nám za povinnost zabývati se ochranou půdy.

Dnes jasně vidíme, že v nedaleké budoucnosti musíme nejen zemědělci, ale všichni, kteří tvoří tuto republiku, usilovně pracovati, abychom v národním hospodářství nebyli pasivní.

Vše to, co ztrácíme nebo v budoucnosti ztratíme na vývozu u průmyslu, musíme vyrovnati zvýšenou produkcí zemědělskou.

Naše zemědělství má životní zájem na správném hospodaření vodou a to jak povrchovou v řekách a potocích, tak i vodou v samotné půdě, poněvadž voda jest hlavním a ničím nenahraditelným činitelem při obdělávání a využití půdy. Již ode dávna ve všech zemích závisela zemědělská výroba na tom, jak jí byly vodní poměry škodlivé nebo příznivé a ode dávna zemědělci usilovali brániti se proti škodlivým účinkům vody, zejména proti povodním, jednak využití vody pro větší úrodnost půdy pracemi závlahovými a pod.

Vodohospodářský fond bude právnickou jednotkou, který v případě nedostatku pohotových prostředků může si opatřiti půjčku.

Vodohospodářský font 1 bude spravovati ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

Doporučuje se, aby zvolen byl poradní sbor ze zástupců ministerstva zemědělství, financí, zemí. zákonodárných sborů ti samosprávy.

Vodohospodářský fond skládá se ze dvou oddílů oddělených a samostatně účtujících, a to oddělení A, které bude míti příjem z

1. Polovice výtěžku daně z vodní síly, vyjma vodní díla, která byla vybudována státem, anebo budou vybudována 'z jiných prostředků, poskytnutých mimo tento fond.

2. Roční datace z každoročně zařazené částky, vypočtené ve výši 40 milionů Kč.

3. Úrokový výnos z příslušné části jmění fondu. Do působnosti fondu náleží veškeré stavby s výjimkou v § 5 uvedenou.

Fond rozděluje se na dvě samostatně spravované a účtované části, a to na část A), která jest určena pro provádění a podporování úpravy řek a vodních toků. vyjímajíc úpravy v § 3 zákona uvedené, výstavbu ochranných hrází v údolí všech vodních toků, pokud tyto hráze netvoří bezprostřední součást břehové ti pra vy, zřízení vodních nádrží, které mají za účel převážně ochranu před vodními škodami a konečně znovu-zřízení neb opravy jezů (zdýmacích zařízení), ležících na tocích, jejichž úprava může býti prováděna nebo podporována z fondu, pokud tyto práce byly vyvolány živelní pohromou vodní a mají buď podstatný význam pro ustálení spádových poměrů toku a zajištění jeho koryta, nebo přispívají k zlepšení odtoku velkých vod.

Z druhé části fondu B) mohou býti podporovány plošné meliorace půdy všeho druhu, zásobení obcí vodou k účelům zemědělsko-hospodářským, počítajíc v to i skupinové vodovody a odvodnění obcí. zřízení vodních nádrží, které mají za účel převážně získání vody pro závlahu, zásobení obcí vodou, nebo pro jiné zemědělské potřeby.

Jako běžné příjmy této části B) fondu přikazuje se ekvivalent za 25%ní přirážku k pozemkové dani v roce 1931 13 milionů Kč a v dalších letech až do roku 1937 roční částka 20 milionů Kč. Od roku 1937 má nastoupiti, zlepší-li se do té doby hospodářské poměry. 20% ní přirážka k dani pozemkové. Dále přikazuje se fondu roční dotace ze státních peněz v částce 30 milionů Kč a úrokový výnos příslušné části fondovního jmění.

Na rozdíl od dřívější organisace fondu § 7 zákona umožňuje, aby fond mohl si opatřili prostředky, zejména jde-li o stavby o větším nákladu, výpůjčkou u zemských peněžních ústavů a u veřejnoprávních ústavů sociálně-pojišťovacích. Úhrnná roční částka, potřebná na úrok a úmor všech výpůjček sjednaných, nesmí přesahovati 48 mil. Kč.

Ve způsobu placení státního příspěvku podle tohoto zákona (§ 15) možno, aby fondový příspěvek byl poskytován placením úroků ze zápůjčky opatřené na schválený náklad stavby a to tak, že stavebník mimo úmor nesl by ze svého úrok nejméně 2¹/₂%ní. Touto možností bude možno vodní stavby, zejména meliorace a vodovody prováděti i v nejchudších krajích, zvláště hospodářsky slabých, neboť úhrada nejméně 2¹/₂%ního úroku nezatíží na tolik drobné zemědělce, nýbrž poskytuje jim tíhu nákladu rozděliti na delší dobu, což jest oproti dřívějšímu stávajícímu stavu veliká výhoda, ač ve skutečnosti příspěvek fondovní nebude nikterak větší.

V § 19 tohoto zákona je také zvlášť pamatováno na zájmové korporace, které připravují půdy pro vodohospodářské meliorace a šíří meliorační podnikání, mohou býti podporovány až do úhrnné roční částky 200.000 Kč.

V § 28 zavádí se jako novum pro stavby vodní živnostenský dozor.

Zásada publicity povolování státních příspěvků je i nadále zachována, neboť § 20 ustanovuje, že povolení příspěvků, staveb s vyšším rozpočtem než 500.000 Kč bude uveřejňováno ve Věstníku ministerstva zemědělství (dříve ve Sb. z. a n.).

Třebaže příspěvky plynoucí do fondu zdály se býti dosti vysoké, přece budiž konstatováno, že v příslušných položkách ministerstva zemědělství bylo pamatováno na tyto stavby částkou 67 milionů Ke, oproti 70 mil. Kč ročně povolovaným podle této osnovy, takže poměrně o zvýšení státních dotací ani mluviti nelze.

Výměra podpor z fondu opírá se jednak převážnou většinou o dosavadní ustanovení § 6 až 9 zákona č. 4. 1909 ř. z., jednak, zejména pokud jde o podpoření úprav na vodních tocích, jež spadaly dříve do působnosti ministerstva veřejných, prací a o podpoření staveb vodovodních o dosud užívané směrnice.

Občanstvo velmi silně domáhá se úpravy vodních toků a jestliže uvážíme, že v našem státě nemeliorovaná plocha činí dosud sotva 15%. zbývá 1,850.000 ha. nelze než osnovu zákona vítati.

Vodohospodářský sbor není jen sám. který by obstarával subvencování prací fondem tímto prováděné.

Jsou i jiní veřejní činitelé u to správa zemí při provádění prací vodovodních a ministerstvo zdravotnictví při provádění prací kanalisačních. Fond tohoto ministerstva však je nepatrný, vzhledem ku zamýšleným stavbám.

Žádoucím by bylo při tomto novém zřízení zjednodušení administrativy. Zkrácení řízení, které až dosud a snad i nadále má podléhati celé řadě úřadů.

Zdlouhavé vyřizování zatěžuje státní finanční správu a znemožňuje rychlé rozhodování, které v této době, kdy má se poskytnouti práce nezaměstnaným, musí býti prováděno co nejspěšněji.

O věci vedle ministerstva zemědělství bude rozhodovati zemský výbor a v některých záležitostech i ministerstvo zdravotnictví.

Agenda správní a technická, zvláště při vyřizování zemským úřadem v Praze při rozdělení úředních místností po celé Praze, neposkytuje naději na rychlé vyřízení.

Budou se opakovati stále stížnosti na neudržitelnou ekonomisaci zemské správy.

Bude nezbytno zříditi komisi v každé zemi zvlášť, aby připravila a měla v patrnosti nejpotřebnější stavby a jejich postup jako poradní sbor. Posouzení navržených prací posoudila by komise, o niž dříve stala se zmínka, kterážto by zpracovala látku přidělenou. Tím by se dosáhlo rychlého chodu, jelikož nerozhodovalo by několik komisí, nýbrž komise jedna.

Docílí se úspora časem, výlohy mnoha komisí a zjednodušení tím, že vše odchylné mínění mnohých úřadů by se ve společném jednání usměrnilo.

U stavebních úřadů státních buďte zřízena potřebná oddělení projekční a zejména také buďtež příslušné tirády, jež konají přípravné práce pro stavbu přehrad, vybaveny větším počtem inženýrských a pomocných sil tak, aby také práce zařazené do druhého stavebního období včas mohly býti připraveny.

Jako připomenutí buďtež uvedena slova prof. vysoké technické školy Ing. Hlavinky v Brně:

>V projekčním oddělení jsme na Moravě v tomto směru tak zle, že když byse Moravě dostalo z vodocestného fondu nějakých 20 milionů, nemohli bychom jichzcela upotřebiti, protože nemáme projektů.<

Není projekčního oddělení, nemáme projektů.

Konečně sluší připomenouti, že stavby v jednotlivých zemích musí se říditi podle skutečné potřeby a v poměru tak, aby každé zemi se dostalo staveb podle klíče, při čemž by se přihlíželo, aby země zanedbané byly během doby v těchto stavbách vyrovnány. Každá země, i také země moravsko-slezská, má oprávněná, určitá přání, která bude uplatňovati.

Osnova soustřeďuje konečně všechna dosud platná ustanovení rakouských uherských zákonů o podporování vodohospodářských meliorací v jediném československém zákoně, kteroužto okolnost dlužno s hlediska legislativního vítati.

Rozpočtový výbor projednal osnovu zákona ve schůzi dne 25. března 1931 a doporučuje ji slavnému senátu k schválení tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, ve znění sen. tisku č. 415.

Dále navrhuje výbor slavnému senátu, aby schválil resoluce dole otištěné.

V Praze, dne 25. března 1951.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. Foit v. r.,
zpravodaj.

Resoluce navržené národohospodářským výborem a rozpočtovým výborem:

1. Ministerstvu zemědělství se ukládá, aby při udělování podpor na plošné meliorace všeho druhu a na zásobování obcí vodou přihlíželo k těmto okolnostem:

1.) k rozsahu dosavadních melioračních a vodovodních prací v tom kterém okresu,

2.) k zvláštní potřebě kraje pokud půdy a majetkových poměrů obyvatelstva se týče,

5.) k stavu nezaměstnanosti.

Přednost budiž dávána těm krajům, okresům a místům, které ve vyznačených bodech jsou chudší a pozadu za jinými kraji, okresy a místy.

2. Vláda se vybízí, aby se postarala o zjednodušení administrace zem. a okr. úřadů ve věcech vodohospodářských soustředěním příslušných oddělení zemských úřadů a zkrácením úředního řízení i rozmnožením těch. oddělení okr. úřadů nad dosavadní počet.