Veterinární úmluva.

 Dovoz zvířat (jednokopytníků, přežvýkavců, vepřového bravu, drůbeže), zvířecích surovin a produktů a vůbec všech výrobků a předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu zvířecích nákaz z území jedné smluvní strany na území druhé strany, může býti omezen na pohraniční stanice zvláště vyjmenované a tam podroben zvěrolékařské prohlídce státem, na jehož území dovoz se má díti.

 Zvířata vyjmenovaná ve článku prvém, aby mohla býti připuštěna k dovozu, musí býti provázena osvědčením původu a o zdravotním stavu, vydaným příslušným místním úřadem a dávajícím možnost zjistiti jejich totožnost, jejich přesný původ a místo jejich určení.

Mimo to státní nebo k tomuto účelu státem zvláště zmocněný zvěrolékař má prohlédnouti zvířata bezprostředně před jejich naložením do vozů nebo před naloděním a potvrditi na jejich osvědčení původu a o zdravotním stavu, že je shledal zdravými a nepodezřelými a že obec původu, jakož i ona, kterou eventuelně zvířata prošla, aby se dostala na místo svého naložení, byla v době odeslání, s výjimkou tuberkulosy, bez zvířecích nákaz, které dlužno oznámiti a jež by mohly býti přeneseny na zvířata uvedená v osvědčení.

Jde-li o zvířata, u nichž se může vyskytnouti

a) mor skotu nebo plicní nákaza skotu;

b) nákaza hřebčí, mor vepřů (nákaza vepřů), neštovice ovčí;

c) slintavka a kulhavka; budiž potvrzeno, že tyto nákazy nevyskytly se ani v obci původu, ani v sousedních obcích, a to:

u nemocí uvedených pod písmenou a) v posledních 6ti měsících (mimo vepřový brav, pro který zkrácena je doba na 40 dnů);

pod písmenou b) v posledních 40ti dnech;

pod písmenou c) nejméně v posledních 30ti dnech.

Doba platnosti osvědčení stanovena je na 10 dnů. Uplyne-li tato doba za dopravy územím státu původu, platnost tohoto potvrzení může býti po prohlídce zvířat prodloužena na stejnou dobu státním nebo k tomu účelu státem zvláště zmocněným zvěrolékařem. Výsledek prohlídky a důvod prodloužení platnosti budiž zaznamenán na osvědčení. Uplynula-li doba za dopravy územím některého třetího státu, osvědčení považuje se za platné až do příjezdu zásilky na hranice státu určení.

Jednokopytníci a skot mají míti jednotlivá osvědčení; pro ovce, kozy, brav vepřový a drůbež připouští se osvědčení hromadná.

Zjištění vztekliny u psů a koček nemůže překážeti, aby vydáno bylo osvědčení pro ostatní domácí zvířata; rovněž zjištění prašiviny u ovcí a koz nemůže překážeti, aby vydáno bylo osvědčení původu a o zdravotním stavu pro jednokopytníky a obráceně.

Ojedinělé případy sněti slezinné, sněti šelestivé, červenky vepřového bravu a puchýřiny jednokopytníků a skotu v obci původu nemohou překážeti, aby - mimo pro zvířata dvorců, prohlášených zamořenými - bylo vydáno osvědčení; tyto případy jest však uvésti v osvědčení.

Zvířecí suroviny a živočišné výrobky, aby mohly býti k dovozu připuštěny, mají býti provázeny osvědčením původu a o zdravotním stavu, dle něhož lze zjistiti jejich totožnost a které obsahují prohlášení státního neb k tomu účelu státem zmocněného zvěrolékaře, že tyto předměty jsou svým původem prosty nakažlivých nemocí.

Toto osvědčení nebude vyžadováno, jestliže tyto výrobky byly ošetřeny takovým způsobem, který považuje se s hlediska zvěrolékařské profylaxe za dostatečný. Rovněž mohou býti k dovozu připuštěny bez osvědčení původu a o zdravotním stavu a nebudou podrobeny žádnému omezení z důvodů veterirnárních výrobky mléčné (sýr, máslo), jakož i vejce.

Zabitá zvířata, maso čerstvé, chlazené nebo mrazené, tuky (sádlo hřbetní, sádlo vnitřní, sádlo přeškvařené atd.) a všechny masné výrobky, určené k výživě, musí býti, aby mohly býti připuštěny k dovozu, provázeny osvědčením, vydaným státním nebo k tomu účelu státem zmocněným zvěrolékařem, potvrzujícím, že zvířata, z nichž pocházejí, byla před porážkou a po ní prohlédnuta zvěrolékařem předepsaným způsobem a že maso bylo shledáno zdravým a způsobilým k lidskému požívání.

Zvířata, která neodpovídají požadavkům shora uvedeným, jakož i zvířata, která pohraniční zvěrolékař shledá nemocnými nebo podezřelými z některé z nakažlivých nemocí a dále zvířata, dopravovaná se zvířaty nemocnými nebo podezřelými, nebo která byla v přímém nebo nepřímém styku s nimi, mohou býti, pokud možno vrácena do hraniční stanice státu původu. Pohraniční zvěrolékař poznamená na osvědčení a svým podpisem potvrdí důvod tohoto vrácení.

Nesouhlasí-li průvozní stát s vrácením, budou zvířata v každém případě přijata a mohou býti poražena na útraty zasílatelovy buď v hraniční stanici nebo na jiném místě, určeném příslušným úřadem státu dovozního. Zužitkování masa a výrobků z takto poražených zvířat řídí se předpisy platnými pro domácí zvířata, která byla poražena jako nemocná nebo podezřelá z nakažlivých nemocí.

Pohraniční zvěrolékař sepíše protokol a odůvodní v něm vrácení, porážku nebo všechna ostatní opatření rázu veterinárního, která byla učiněna na hranici u zvířat určených k dovozu. Tento protokol bude zaslán příslušnému úřadu státu dovozního a tento zpraví o tom stát původu.

Zjištění některé nakažlivé nemoci, o níž jedná se v této úmluvě, po vstupu zvířat na území státu určení, bude zaznamenáno v protokole, sepsaném státním nebo, k tomu účelu státem zmocněným zvěrolékařem; znění tohoto protokolu bude sděleno ihned příslušnému úřadu státu původu. V případech, vyznačených v tomto článku, bude vyrozuměn nejkratší cestou a bez průtahu delegát druhé smluvní strany, pokud takovýto úředník byl by ve smyslu článku 11. jmenován.

Obdobně budou přejaty zásilky zvířecích surovin a živočišných výrobků, k jichž vrácení nebylo dosaženo souhlasu; příslušný veterinární úřad učiní, přijímaje je, nutná opatření ve smyslu požadavků veterinární policie.

Zjistí-li se na území jedné smluvní strany mor skotu, má druhá strana právo zakázati neb omeziti po dobu trvání nebezpečí nákazy dovoz a průvoz přežvýkavců, vepřového bravu, živočišných výrobků a vůbec všech výrobků a předmětů, jimiž lze přenésti nakažlivinu.

Jestliže v důsledku dopravy zvířat, vyjmenovaných v článku prvém, byla některá z nakažlivých nemocí, které dlužno hlásiti, přenesena z území jedné na území druhé smluvní strany, nebo řádí-li tato nemoc hrozivým způsobem na území jedné smluvní strany, má druhá strana právo omeziti nebo zakázati po dobu trvání nebezpečí dovoz a průvoz zvířat, na něž je nemoc přenosná a která pocházejí z území zamořených nebo ohrožených. Za stejných podmínek může se omezení nebo zákaz dovozu rozšířiti na živočišné výrobky, jakož i na předměty, které mohou přenésti nakažlivinu.

Tato omezení a zákazy mohou se vztahovati jen na území, odkud zvířata pocházejí, nebo na území zamořená nákazou zvířat a na území sousední.

Za území považují se okresy (srez-okres).

Objeví-li se plicní nákaza skotu, hřebčí nákaza a slintavka a kulhavka; mohou býti omezení a zákazy rozšířeny na území rozsáhlejší.

Dovoz nemůže býti zakázán z důvodu sněti slezinné a šelestivé, nákazy zvěře a skotu, vztekliny, prašiviny, puchýřiny jednokopytníků a skotu, červenky, cholery drůbeže a moru slepic, jakož i z důvodu tuberkulosy.

Doba trvání nebezpečí nákazy u nemocí vyznačených v článku 2., litera a), b) a c) mimo mor skotu, plicní nákazu skotu a hřebčí nákazu bude omezena na dobu stanovenou v témže článku. Tato doha počíná dnem úředního prohlášení nákazy za vymizelou.

Zákazy a omezení, uvedené v tomto článku, netýkají se zásilek transitních, jdoucích zapovězeným územím po železnici ve vagonech zavřených a zaplombovaaých, nebo po lodích v uzavřených a oddělených prostorách lodních, avšak každé nakládání, vykládání nebo zdržování v územích zamořených je zapovězeno.

Každá smluvní strana se zavazuje uveřejňovati 1-ho a 15-ho každého měsíce úřední zprávu o stavu zvířecích nákaz. Tyto zprávy ihned po uveřejnění musí býti zaslány přímo ústřednímu zvěrolékařskému úřadu druhé smluvní strany, jakož i pohraničním zvěrolékařským stanicím označeným v článku prvém.

Zpráva má přesně udávati kraje, okresy, obce, místa (vesnice) zamořené zvířecími nákazami, jichž hlášení je povinné.

Jakmile zjistí úřad jedné smluvní strany mor skotu, plicní nákazu skotu, hřebčí nákazu nebo slintavku a kulhavku ve zhoubné formě s vysokou úmrtností, ústřední zvěrolékařský úřad druhého státu bude ihned a přímo zpraven telegraficky o objevení se a rozsahu nemocí.

Desinfekce vagonů, v nichž byla dopravována zvířata, lodí, ramp, můstků, příslušenství atd., vykonaná podle platných předpisů na území jedné smluvní strany, bude uznána druhou stranou za platnou. Rampy, nábřeží a nakládací můstky budou čištěny a podle potřeby desinfikovány po každém použití.

Smluvní strany přiznávají si navzájem právo vysílati po vyrozumění dočasně neb trvale na území druhé smluvní strany zvěrolékařského delegáta; aby se informovaly o zařízení trhů, nakládacích stanic, jatek, výkrmem, nebo karantén, o zdravotním stavu domácích zvířat, jakož i o provádění předpisů veterinárních a předpisů této úmluvy. Obě smluvní strany zavazují se dáti těmto delegátům všechny informace a poskytnouti jim podporu potřebnou k vykonání jejich poslání.

Vznikne-li mezi smluvními stranami nesnáz výkladu při provádění této úmluvy a požádá-li o to jedna smluvní strana, bude svolána smíšená komise, jejíž mínění bude vzato v úvahu při konečném rozhodnutí. Každá smluvní strana jmenuje dva členy, aby utvořili komisi,

která bude míti právo přibrati si pátého člena, nebude-li lze docíliti dohody.

Na prvé schůzi, na níž má býti jmenován pátý člen, bude tento vybrán mezi příslušníky jedné smluvní strany určené losem; na příští schůzi bude vybrán mezi příslušníky druhé strany a tak dále střídavě.

Přistupujíce k podpisu dodatkové úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií k obchodní a plavební smlouvě ze 14. listopadu 1928, podepsaní plnomocníci učinili tato prohlášení, jež budou tvořiti podstatnou část vlastní úmluvy:

Jestliže jedna ze smluvních stran zjistí, že nová cla a poplatky zavedené druhou smluvní stranou nebo zvýšení dopravních poplatků touto provedené jsou takové povahy, že zhoršily vzájemně poskytnuté výhody, může žádati okamžité zahájení jednání, a jestliže jednání nebude skončeno do dvou měsíců, může úmluvu vypověděti tak, že přestane platiti po dvou měsících.

Jablka a švestky saz. pol. 37 c) nebudou považovány za jemné stolní ovoce, jestliže jsou stěny jejich obalů uvnitř obloženy papírem nebo vrstvami papíru.

Osvědčení o povaze slivovice a komovice budou vydávána enologickými, výzkumnými a kontrolními stanicemi a jinými chemickými laboratořemi, určenými ministrem zemědělství. Jihoslovanská vláda sdělí vládě československé seznam těchto stanic a laboratoří.

Zásilky jihoslovanských vín musejí býti při dovozu do republiky Československé doprovázeny osvědčením původu a nálezem o rozboru.

Osvědčení původu budou vydávati obchodní komory na základě potvrzení vydaných zemědělskými odděleními banovin, z nichž víno pochází, a nálezy o rozboru enologické, výzkumné a kontrolní staníce a jiné chemické laboratoře, určené ministrem zemědělství. Jihoslovanská vláda sdělí vládě československé seznam těchto stanic a laboratoří.

Nálezy o rozboru budou zvláště obsahovati:

specifickou váhu,

alkoholovou stupňovitost,

obsah všech kyselin,

obsah těkavých kyselin,

obsah výtažku,

obsah cukru,

obsah výtažku bez cukru,

obsah popele (nerostných látek).

V nálezu o rozboru bude udáno, že se rozbor týká téže vinné zásilky, pro kterou bylo vydáno příslušné osvědčení.

Jako salám tak zv. petrinjský se vyclívá veškerý salám vyrobený po petrinjském způsobu, bez ohledu na místo výroby.

Kdyby Československo přiznalo v budoucnosti Rumunsku nebo Maďarsku nižší celní sazbu pro salám vyrobený stejným způsobem, jakým se vyrábí salám tak zv. petrinjský, bude tohoto sníženého cla požívati i salám tak zv. petrinjský.

Sýr somborský jest sýr vyrobený z ovčího mléka, barvy jest nažloutlé a patří do skupiny sýrů měkkých. Dováží se v dřevěných kbelíkách o hrubé váze přes 3 kg.

Pro vyclívání černé hlazenice podle smluvní sazby ustanovují se celní úřady v Praze, Brně a Bratislavě.

Pod názvy, v nichž jest v jakékoli podobě nebo v jakémkoli spojení užito slova "Plzeň" ("Pilsen"), smí býti v království Jihoslavii uváděno do oběhu nebo čepováno jedině ono pivo, které bylo vyrobeno v městě Plzni v Československu.

Při dovozu do království Jihoslavie musí býti zásilky piva provázeny úředním osvědčením o stupňovitosti mladinky. Obě smluvní strany se dodatečné dohodnou o úřadech, které budou oprávněny vydávati tato osvědčení.