Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.
Zpravodaj sen. Frant. Zimík.
Příjmy nejsou preliminovány žádné. Výdaje rozpočteny jsou na 2,247.600 Kč, což jest o 147.800 Kč více než v roce 1931. Zvýšení jest pouze zdánlivé, ježto v roce 1931 nebyly všechny personální výdaje preliminovány v kapitole 8. a pro část jich byla vložena úhrada do kapitoly 21. Z úsporných důvodů byly v rozpočtu ministerstva pro sjednocení sníženy částky určené na provedení restystemisace.
Ve svojí zprávě zdůraznil zpravodaj toto: Ministerstvo pro sjednocení pracuje ve všech odvětvích státní správy, ve věcech soudních, finančních, věcech politické administrativy a vůbec ve věcech všech resortů. Zvláštním jeho úkolem je, aby přispívalo informacemi z oboru práva platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi a je v tomto ohledu dožadováno o dobrozdání jmenovitě i ve správních věcech, jejichž rozhodování dospělo u ministerstev odborných do třetí instance. Tato agenda ministerstva - širší veřejnosti velmi málo známá - znamená u ministerstva pro sjednocení zatížení velmi značné, ježto žádosti o posudek docházejí jen u případů velmi spletitých a právně velmi obtížných. Ministerstvo disponuje pouze 18 konceptními silami a současné zatížení agendou správní a zákonodárnou vyžaduje vysokého napětí sil příslušných referentů, má-li býti, práce do tak různorodých oborů práva zasahující zdolána uspokojivě a včas.
V oboru zákonodárných prací samostatných dokončilo v minulém právě období ministerstvo pro sjednocení osnovy zákonů civilně procesních. Osnovy vydalo i s obsáhlou důvodovou zprávou tiskem, dalo je do širšího meziministerského řízení a po jeho skončení předloží je vládě a sborům zákonodárným. V oboru samostatných prací zákonodárných hledělo ministerstvo pro sjednocení vyříditi dále i ostatní body svého starého pracovního pořadu, schváleného vládou v roce 1924, pokud dosud vyřízeny býti nemohly. Současně vyjednává nový pracovní pořad samostatných svých prací zákonodárných usilujíc v tomto směru o účelnou dohodu s ostatními resorty.
V oboru zákonodárné spolupráce s ministerstvy odbornými podalo ministerstvo pro sjednocení v posledním čase i širší veřejnosti ukázku své činnosti příručkou o soudních poplatcích v zemích Slovenské a Podkarpatoruské. Ustanovení o soudních poplatcích platná v těchto zemích jsou pro zájemníky z ostatních zemí republiky Československé těžko přístupna a jsou kromě toho pro praktické použití interesenty všech zemí našeho státu velmi nepřehledná. Vzhledem k tomu, že úplná unifikace soudních poplatků pro celý stát není dosud možná, objevila se nutnost opatřiti alespoň soustavný, každému srozumitelný a přístupný přehled ustanovení o soudních poplatcích, platných v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Tento přehled podán byl v nové příručce ministerstva pro sjednocení, vydané tiskem na podzim t. r. Jiný způsob spolupráce ministerstva pro sjednocení s druhými resorty ve věcech zákonodárných je ten, že referenti ministerstva pro sjednocení vysíláni jsou do všech odborných komisí, připravujících kodifikaci v hlavních odvětvích našeho práva.
Náměty ministerstva pro sjednocení směřují konečně i k tomu, aby nalezena byla rychlejší cesta k nahrazení jinojazyčných textů našeho práva texty, sepsanými ve státním jazyku.
Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.
Zpravodaj sen. A. Šelmec.
Kapitola 9, vykazuje celkovou potřebu 6, 824.900 Kč, t. j. o 762.900 Kč vyšší než v rozpočtu pro 1931. Zvýšení to jde výhradně na vrub zvýšené potřeby na platy zaměstnanců, které se stalo nutným, když vláda uznala při resystemisaci v říjnu 1930 potřebným úměrně ke stavu agendy rozmnožiti soudcovský personál a systemisovala dva nové senáty. Z důvodů úsporných nebylo arci možno všechna tato místa-do rozpočtu pojati.
Poněvadž obsazování nově systemisovaných míst může se díti jenom postupně a není dosud skončeno, neprojevily se důsledky rozmnožení soudcovského personálu ve výkonnosti soudu jako celku dosud plně. Nicméně jeví se již nyní potěšitelný, byť i jen pomalý pokles nedodělků, a možno důvodně očekávati, že agenda soudu, která v posledních dvou letech - jak se zdá trvale - poklesla na okrouhle 6.000 stížností ročně, v dohledné době ocitne se v běžném.
Za tohoto stavu připravovaná všeobecná reforma zákona o nejvyšším správním soudě přestala býti. naléhavou, naopak jest spíše obava, že by brzké její uzákonění činnost soudu ztížilo a včasné zpracování starých nedodělků zdržovalo.
Kapitola 10.Ministerstvo školství a národní osvěty
a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně.
Zpravodaj sen. F. F. Plamínková.
Referentka posoudila nejprve rozpočet povšechně po stránce ciferní a vytkla některé diference vůči cifrám z roku letošního. Potom podrobně uvedla řadu důsledků, jimiž se projevuje ve školské a osvětové organisaci již nyní daný nouzový, krisový stav našeho státního hospodaření pronikavými a bolestnými škrty výdajů i velmi potřebných a žádoucích. Zvláště zdůrazňuje nutnost styku.s cizinou a ochrany památek.
Vítá, že se i za tohoto kritického,stavu přece jen zvyšuje položka na podporu školských. staveb na Slovensku. Přála by si, aby i pro ostatní země byla, příslušná položka zvýšena., neboť i zde je stav mnohých budov školních kritický. Na druhé straně doporučuje žádati na zámožných obcích i na, Slovensku a v Podk. Rusi, aby samy stavěly školy vlastním nákladem., a aby i na menšinové školy státní přispívaly zámožné obce podle své finanční schopnosti.
Doporučuje, aby městu Praze byla dána náhrada za budovy německých škol menšinových.
Vyslovuje se pro úplnou unifikaci školství na Slovensku a v Podk. Rusi a naléhavě žádá soustředění veškeré správy školské v jediném ministerstvu školství a národní osvěty. Kvituje s uznáním zvýšený reformní ruch ve školství všech stupňů, odpovídající potřebám dneška.
Zmiňujíc se o zřízení státních pedagogických akademií, nepokládá je za dostatečné vyřešení reformy učitelského vzdělání. Obrací se proti zřizování soukromých učitelských ústavů, hl. odborných při rodinných školách, které nepokládá za dostatečná učiliště příštích učitelek.
Konstatuje potěšitelnou úroveň odborného školství, ale lituje, že se nedostala ani o krok vpřed osnova zákona o učňovských školách.
Žádá definitivní reformu školské správy a mluví proti neodůvodněnému překládání učitelstva z důvodů služebních dle § 55.
Vyslovuje.se pro brzké uzákonění návrhu zákona o újezdních měšťanských školách, 4. ročníků měšť. škol a o mateřských školách a uvádí důležité požadavky učitelstva národních škol.
V otázce změny učebných osnov přála by si, aby se nové osnovy zaváděly vždy napřed jen na zkoušku.
V rozpravě promluvilo celkem 8 řečníků, kteří se v souvislosti. s rozpočtem a vývody referentky dotkli celé řady problémů školských a kulturních vůbec a zejména též ve vztahu k soudobé krisi hospodářské a finanční.
Na konec zaujal k daným podnětům stanovisko ministr školství a národní osvěty v obsáhlém exposé.
Konstatoval výslovně, že charakter projednávaného rozpočtu je i v kap. 10, nouzový, krisový, třebaže redukce položek v této kapitole byla vůbec značně menší než v jiných kapitolách. Kap. 10, vykazuje dokonce nepatrné plus (3,000.000 Kč) ve výdajích, ale toto plus nestačí krýti ani přirozený vzrůst personálních nákladů, takže bylo nutno provésti v jiných položkách, zejména věcných, značné škrty.
Ministr upozornil, že v rozpočtu kap. 10. je obnažena jen část nákladů školských a kulturních, a že k nim, nutno přičísti jednu miliardu záloh zemím a církvím na učitelské platy, škol. vydání zemí a obcí, vydání na školství zemědělské a na stavby (investice), takže celkem lze odhadnouti úhrn kulturních vydání na 4 miliardy Kč.
I při rostoucí tísni finanční nelze doporučiti lineární restrikci školství, ale ovšem účelnou ekonomisaci provozu.
Ukazuje na obtížné problémy v národním školství na Slovensku a v Podk. Rusi, kde prodloužením školské docházky na 8 let a vzrůstem populace už dnes jeví se potřeba nových 4000 místností školních (tříd). Odhaduje nezbytný investiční náklad; školní pro slovenské a podkarpatoruské školství pro řadil nejbližších let na 800 mil. Kč a naznačuje plán, jak tuto potřebu uhraditi.
I na Slovensku a v Podk. Rusi nutno buditi zájem, aby i země a obce přispěly na vybudování školství, ale vydatná pomoc,státu je tandy nezbytná,
Promlouvaje o potřebě unifikace školství na Slovensku a v Podk. Rusi, upozorňuje, že v řadě obcí s několika školami se unifikace de fakto provádí dohodou místních činitelů a tento unifikační proces je na postupu. '
Unifikace správy školské se připravuje v komisi proto zvláště zřízené. V tomto rámci vyřeší se jak problém zemské školní rady pro Slovensko, tak i otázka. národní autonomie ve školství.
Ve věci překládání učitelstva prohlásil ministr, že je pro spořivé užívání § 55 služ. pragmatiky a že ministerstvo je zkoumá,
Ve věcech menšinových škol konstatuje ministr, že nastává zřejmě uklidnění a že nelze mluviti o "Seelenraubu" školami. Počet českých dětí v německých školách a počet německých dětí v českých školách jest zcela mizivý.
Ministr zmiňuje se dále o stavu středoškolské reformy, s níž ve spojení je reforma učitelského vzdělání, Statisticky prokazuje, že vzrůst žactva v prvních třídách středních škol nemá původ v reformě učebných osnov pro tyto školy, ale ve vzrůstu populace, právě tak, jako vzrůst počtu dětí na školách měšťanských. Jde o silný ročník dětí narozených v r. 1920.
V oboru prací legislativních zmiňuje se ministr o osnově zákona o tzv. újezdních školách, projednávané již v poslanecké sněmovně. Osnova zákona o školách učňovských naráží na obtíže finanční.
Obšírněji promluvil ministr pak o řadě otázek vysokého školství, zejména o systemisaci stolic a o stavbách zvláště pro universitu Komenského, a o problému cizinců na našich vysokých školách.
Na konec reagoval na podněty, týkající se kulturních styků s cizinou, zájezdů pěveckých sdružení učitelských, umístění státní galerie a úspor,v provozu Národního divadla.
Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství.
ze skupiny II. 6. Státní lesy a statky a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace.
Zpravodaj sen. dr Rozkošný.
Zpravodaj pojednal podrobně o rozpočtu ministerstva zemědělství a rozpočtu podniku "Státní lesy a statky". Celkový rozpočet kapitoly 11. činí 231,300.000 Kč oproti částce 243,836.100 Kč rozpočtu na rok 1931. Je tudíž rozpočet na rok 1932 menší o 12,536.100 Kč. Státní příjmy činí na rok 1932 13,772.800 Kč a jsou oproti rozpočtu na rok 1931, kde obnášely 12,676.300 Kč větší o 1,096.500 Kč.
Na zemědělské školy pamatováno bylo částkou 21,111.200 Kč. Ve školním roce 1930/31 bylo zemědělských škol 270; ve školním roce 1931/32 zahájí se vyučování na škole v Michalovcích a činí se přípravy ke zřízení dalších hospodářských škol na Slovensku, kde je toho nutně potřebí. Lidových škol hospodářských bylo v roce 1931 971 s 1232 třídami. Zemědělské školy jsou dobře navštěvovány a na jednu třídu přichází průměrně u vyšších škol 25, u rolnických 17, u odborných hospodářských 19 a u nižších hospodyňských. 28 žáků. Učitelé hospodářských škol jsou prostřednictvím hospodářského porodnictví v neustálém styku s výkonnými zemědělci.
Na zemědělské a lesní družstevnictví preliminováno jest 3,425.300 Kč. Na zemědělské družstevnictví dolehla v nebývalé míře zemědělská krise a jest proto nutno, aby stát zasáhl pomocnou rukou tam, kde družstevní podnikání utrpělo nezaviněné ztráty.
Velkou důležitost. v našem hospodářském životě má vodní hospodářství a kulturní technika, hlavně také pro opatření práce nezaměstnaným. Činnost ministerstva zemědělství v oboru vodního. hospodářství dělí se na vodohospodářské meliorace, úpravy řek, hrazení bystřin, úpravy vodních přehrad, zřizování vodovodů a scelování pozemků.
V oboru zemědělské výroby rostlinné i živočišné jest potřebí, aby naše zemědělství bylo na výši doby a aby vyrábělo zboží kvalitní. Ve výrobě živočišné věnuje ministerstvo zemědělství péči o největší užitkovost hovězího a vepřového dobytka a o účelné zužitkování příslušných produktů. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi věnuje se pozornost zřizování a úpravě pastvin, poněvadž v těchto krajích tvoří chov dobytka hlavní zdroj příjmů tamějších obyvatel. Ministerstvo věnuje také náležitý zřetel k zvelebování chovu koní, aby zmenšen byl příliv chovných zvířat z ciziny.
Ministerstvo zemědělství pečuje též o řádné vybudování a prohloubení zemědělského výzkumnictví a věnuje pozornost opatřením, směřujícím proti zemědělské krisi, aby naše zemědělství ji překonalo se ztrátami pokud možno nejmenšími.
K rozpočtu podniku "Státní lesy a statky" uvedl zpravodaj toto: Státní lesy a statky spravují skoro 1 mil. ha; valná část půdy nalézá se na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde výrobní a prodejní poměry jsou velmi nepříznivé. Proti výtkám, že podnik nepřináší žádoucí užitek uvádí zpravodaj, že správa státních lesů a statků musí také platiti pense úředníkům převzatým ze zabraných statku, dále služné úředníků, kteří se mají převzíti na základě mírových smluv a voluptuáry. Zpravodaj se posléze přimlouvá, aby provozování honitby na státních statcích bylo alespoň v začátku pronajato.
V debatě zabývala se řada řečníků kriticky jednotlivými oddíly rozpočtu ministerstva zemědělství a činností tohoto ministerstva. Valná část řečníků zabývala s též problémy zemědělské krise, která v poslední době nabývá rázu katastrofálního a jest světovou. Byla požadována zvýšená celní ochrana zemědělských produktů, aby zamezen byl, nebo aspoň podstatně snížen dovoz cizích zemědělských produktů, zejména těch, které se u nás vyrábějí, ačkoliv v kvalitě měněhodnotné.,
Při rozpravě o zemědělském školství byly vzneseny některé námitky, pokud jde o nutnost a rozsah vydávání zemědělských publikací s ohledem na nynější neutěšené hospodářské poměry. Také byl učiněn námět, zda by nebylo účelnější sloučiti zemědělské školství s ostatním školstvím odborným a podříditi je ministerstvu školství a národní osvěty. Dále bylo žádáno, aby byly uveřejněny přesné statistiky o návštěvě jednotlivých druhů zemědělských škol.
Pokud jde o odborné Organisace, byla reklamována reorganisace zemědělských rad a vydání nového volebního řádu.
Byly též vzneseny stížnosti do.prakse při rozdělování podpor zemědělcům postiženým živelními pohromami. Byl vysloven názor, že tento způsob sustentace není plánovitý a že by nebylo třeba ani většího nákladu, kdyby se provedlo zákonem živelní pojištění. Někteří řečníci zabývali se také položkou, z níž se udělují odměny. zemědělským dělníkům za dlouholeté služby. Také bylo kritisováno a vytýkám nedostatek náležité péče o sezónní zemědělské dělnictvo na Slovensku. Položka na ruskou pomocnou akci byla označována jako nadbytečná vzhledem k nynějším hospodářským poměrům.
V oboru vodohospodářském bylo reklamováno urychlené.provedení meliorací některých přítoků řeky Moravy a urychlené provádění melioračních prací na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Bylo žádáno, aby prováděla se mírnější praxe při posuzování oprávněnosti k subvencování vodovodních podniků již hotových. Dále byl vznesen požadavek, aby dělnictvo pracující na melioracích bylo honorováno úměrně k těžké práci. Pokud se týče scelování pozemků ubylo žádáno, aby toto scelování provádělo se nestranně i tam, kde jsou převážně drobní zemědělci s malou výměrou pozemků.
Pokud jde o podporování nákupu hospodářských strojů bylo žádáno, aby tyto subvence byly poskytovány hlavně drobným zemědělcům a aby způsob rozdělování podpor byl veřejně publikován.
V oboru výroby rostlinné byla žádána zvýšená ochrana našeho vinařství jak přímou podporou produkce, tak i ochranou proti dovážení méně hodnotných cizozemských výrobků. Totéž bylo žádáno i pokud jde o naše ovocnictví, neboť naše produkty ovoce vyrovnají se kvalitou ovoci dováženému. Bylo žádáno, aby zvýšená péče věnována byla našemu bramborářství, aby zamezena,byla degenerace brambor a zajištěna tak nejdůležitější potrava chudých zemědělců. Velká pozornost věnována byla také otázce chmelařství, které nalézá se nyní v těžké krisi a učiněny náměty, jak této krisi odpomoci. Kriticky byla probrána činnost chmelařského syndikátu.
Pokud jde o produkci živočišnou, byla zdůrazňována nutnost zakládání mlékáren, aby umožněn byl odbyt mléka a mléčných produktů, dále nutnost zakládání.a úpravy pastvin zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Značná pozornost věnována byla také provádění zákona o plemenitbě dobytka a poukázáno bylo na některá ustanovení tohoto zákona, která tíživě doléhají na zemědělce v nynější hospodářské krisi. Někteří řečníci zabývali se také položkou věnovanou pro chov koní. Byly probírány i otázky týkající se osobních záležitostí zaměstnanců ústavů pro chov koní.
Při zemědělském výzkumnictví byla vyslovena přání, aby úsporná opatření v rozpočtu nebyla na úkor provádění vědeckých výzkumy a aby členové rozpočtového výboru senátu mohli se hromadnou prohlídkou výzkumných ústavů a stanic přesvědčiti z vlastního názoru o pokrocích zemědělského výzkumnictví a nebyli odkázáni pouze na mrtvou literu příslušných zpráv.
Pokud jde o státní lesy a statky, hájili někteří řečníci správu těchto statků proti útokům o jejich nevýnosnosti poukazem jednak na neutěšené hospodářské poměry, jednak na mimořádné postavení a zvláštní závazky, které státní lesy a statky mají oproti podnikatelům soukromým. Bylo jednáno také o svízelné situaci odbytu dříví na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Výtky ohledně přístupu do státních lesů byly uvedeny, na pravou míru ihned v rozpočtové debatě s poukazem na nová administrativní opatření, která byla provedena v létě letošního roku. Taktéž někteří řečníci reagovali a vyvrátili výtky o domněle neoprávněném používání obytných prostor státních se strany zaměstnanců. Jako v letech minulých bylo i letošního roku znovu zdůrazňováno, aby státní správa vycházela benevolentně vstříc žadatelům o příděl pozemků na místa stavební za přijatelnou cenu.
Veškeré vývody a náměty pánů senátorů byly vyslechnuty přítomnými referenty jednotlivých oddělení ministerstva zemědělství a budou cennou pomůckou pro vytýčení směrnic další činnosti ministerstva. Pokud jednotlivé dotazy a náměty nebyly zodpověděny ještě během rozpočtové debaty, budou v nejbližší době minstrem zemědělství zodpověděny písemně:
Kapitola 12. Státní pozemkový úřad.
Zpravodaj sen. dr. Rozkošná.
Zpravodaj zabývá se rozpočtem Státního pozemkového úřadu, který jest státní pokladně uhrazován z Náhradového fondu S. P. Ú., takže tento úřad státní pokladnu vůbec nezatěžuje. Na rok 1932 zmenšeny jsou rozpočtové výdaje S. P. Ú. o 2,219.500 Kč. Zabraná půda representuje 28%, veškeré půdy ve státě. Přiděleno bylo dosud v drobném přídělu 787.998 ha, postátněno 422.116 ha, zbytkové statky zaujímají 181.817 ha a jiné větší objekty, hlavně lesní, 186.318 ha. Celkem tedy vlastnický přesun činí dosud 1,578.249 ha. Bývalých zaměstnanců velkostatků bylo při řádném řízení přídělovém zajištěno 61,447 nákladem 301,7 mil. Kč. Lesní reforma vykazuje dosud vlastnický přesun 511.981 ha. Naprostou převahu má při ní stát, svazky územní samosprávy a jiné osoby právnické. V příštím rozpočtovém roce bude v celku dokončena lesní reforma a pracováno dále na zaknihování přídělů a jiných pracech, nynějšího stabilisačního období pozemkové reformy. Dosud bylo knihovním soudům předloženo 48% všech knihovních žádostí k provedení. Vymáhání nedoplatků přídělové ceny bylo od knihování odpojeno a provodí se odděleně. Státní pozemkový úřad připravuje v dohodě s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem-publikaci fondovních závěrečných účtů pozemkové reformy. Zpravodaj uvádí výsledky akce finanční a úvěrové a konstatuje, že S. P. Ú. v rámci platných zákonů plní svůj úkol; proto doporučuje jeho rozpočet ke schválení.
V roce 1931 bylo zpracováno 341.000 ha půdy, s veliké části lesní, která jest nyní v popředí akce distribuční. Stát podržuje z lesního přídělu 51%, svazky územní samosprávy 16%, příděly individuelní neb do spoluvlastnictví (ovšem většinou půda pastevní) činí 23%. Pozemková reforma umožnila založení 451 pastevních společenstev ve východních zemích státu s výměrou 37.000 ha. Asi 10% všech obcí republiky jest již účastno lesní reformy. Komunální příděl lesní půdy stěžován jest finanční tísní obcí a okresů a prudkým poklesem cen dřeva. Mnohé lesní příděly proto nevykazují takový výnos, aby z něho mohly býti v této době deprese cenové hrazeny anuity obecních zápůjček, uzavřených ku zaplacení přídělové ceny. S. P. Ú. předložil již vládě návrhy ke zmírnění těchto obtíží.
Účetní uzávěrky veškerých fondů S. P. Ú. až do konce 1930 byly již předloženy N. Ú. K. Ú. ke schválení. Přidělená půda zemědělská jest již asi ze čtyř pětin zaplacena. Větší nedoplatky jsou u přídělu půdy lesní, hlavně.v akci postátňovací. Platební povinnost úřadu vůči bývalým vlastníkům byla již splněna ze 70%. Knihovací práce jsou v S. P. Ú. hotovy pro více než 3800 obcí a budou v nejbližších dvou letech i v celku ukončeny. Zemědělská krise projevuje se úvěrovými obtížemi u kolonistů a jisté části zbytkových statků, neboť obě tyto skupiny nově vytvořených podniků středních a větších nejsou ještě hospodářsky zakotveny. V rámci svých úvěrových možností pracuje S. P. Ú. k jejich stabilisaci; sám poskytl úvěru přídělcům za více než jednu miliardu Kč a zprostředkoval u peněžních ústavů úvěru za více než čtvrt miliardy Kč. Malý přídělový zákon omezil právní reglementaci přídělů a umožňuje jeho vyšší zadlužení až do únosnosti (dříve pouze do 90% přídělové ceny půdy). V pomocné akci úvěrové postupuje se spravedlivě ke všem druhům přídělu. V příštím roce dokončována bude lesní reforma, hlavně v úseku komunálním, dokončeny budou práce knihovací v zemi Moravsko-slezské a zvýšená knihovací činnost na, Slovensku a Podkarpatské Rusi. Vymáhání nedoplatků přídělové cen nemůže býti odloženo, ale bude brán zřetel na přídělce sociálně slabé, na obvody postižené živelními pohromami a j.
K předneseným dotazům a stížnostem se podotýká:
S názorem, že nám nemůže. býti lhostejný osud kolonistů a zbytkařů, nutno souhlasiti, neboť každá velikostní skupina zemědělských závodů má svou, funkci výrobní a sociální. S. P. Ú. souhlasí také s podnětem, aby nebyly zachraňováni slabí přídělci za každou cenu, nýbrž jen ti, kteří se mohou na půdě udržeti. Kde vlastnický přesun u zbytkového statku byl nutný, hledí se, aby nový držitel byl hospodářsky způsobilý. Kde to dovolí stav budov a místní poměry, může býti objekt rozparcelován, avšak lineárně tu nelze postupovati.
Ke stížnosti, že. v Malenovicích na Moravě byl příděl vadně zaměřen, sděleno, že tyto úkony svěřil S. P. Ú. více než 300 fixmám civilních techniků. Při obrovském výkonu na více než 800.000 parolách v téměř 8000 obcích nejsou sporadicky technické omyly vyloučeny. Stížnosti však dosud nedošly a tento případ bude vyšetřen.
Ke stížnosti o společnosti "Latorica" na Podk. Rusi sluší uvésti, že byla S. P. Ú. opětovně oficielně vysvětlena. Nejde tu o žádný příděl, nýbrž o koupi celého zabraného souboru, k níž nemohl S. P. Ú. odepříti souhlas s ohledem na judikaturu. Značné plochy byly při tom získány pro drobný příděl a na vymezení podmínek, společnosti uložených, byla zúčastněna všecka příslušná ministerstva.
K dotazu o postupu úřadu na kolonii Millenium na Slovensku bylo sděleno, že jde o kolonii soukromou, na jejíž vývoj neměl S. P. Ú. žádného vlivu. Přes to provedena byla pomocná akce v zájmu sociálně slabých kolonistů. Pokud jednotlivci nemohli ani při této pomoci udržeti se na půdě, byla s jejich souhlasem držba likvidována a umožněno jim zbaviti se tíživých soukromých závazků.
Bylo si stěžováno, že výplata odbytného zaměstnancům, dotčeným reformou, děje se s průtahy. Jest to pouhý důsledek nepředložení potřebných dokumentů se strany některých zaměstnanců. V tomto oboru své působnosti sociální dokončuje se jubilejní akce, aby osobám, které z formálních důvodů nemají plného nároku, dostalo se příspěvku.
K výtce, že pozemková reforma na Slovensku zvětšila nezaměstnanost, poukázáno bylo na výsledky, uveřejněné ve "Zprávách S. P. Ú." Zvětšení drobné držby zvyšuje pracovní příležitost členů rodiny. Z dat Státního úřadu statistického nelze dokázati nepříznivý vliv pozemkové reformy na pracovní trh v zemědělství. Reforma ovšem není sociálním všělékem. vystěhovalectví u nás pokleslo, ovšem také v důsledku imigrační politiky cizích států. Největší vystěhovalectví jest z hornatých obvodů státu, kde téměř nebylo zemědělské půdy pro příděl. Útěk z venkova byl reformou přechodně zmírněn, nebyl však zadržen. Zemědělská půda tvořila pouze 37% zabraného latifundia, takže potřeba přídělu nemohla býti nikde plně uspokojena.
Vytýkáno bylo, že odškodnění zaměstnanců mělo se státi půdou. Podle zákona bylo to ponecháno volbě každého zaměstnance. Kde možnost přídělu byla a zaměstnanec si jí přál, dostalo se mu jí, o čemž svědčí 63.000 ha půdy přidělené více než 16.000 býv. zaměstnancům. Ti dostali příspěvek státu na příděl ve výši 79 mil. Kč. Mnozí dali přednost námezdnímu poměru na zbytkových statcích a postátněných objektech, jiní rozhodli se pro odškodnění peněžité, které si samo vyžádalo nákladu více než 166 mil, Kč. Přesuny, osobní při lesní reformě jsou již nepatrné.
K podnětu, aby byl prováděn soustavnější dozor nad hospodařením přídělců, bylo sděleno, že naprostá většina jich hospodaří dobře a že takový dozor by byl drahý a při tom v celku zbytečný. Ojedinělé negativní případy mají přídělové komisariáty S. P. Ú. v evidenci a zakročují.
Vznesen byl dotaz o evidenci podmínek, které ukládány jsou těm vlastníkům,zabraného majetku, jimž ponechávají se objekty s historickými a přírodními krásami a památkami. V tomto oboru spolupracuje S. P. Ú. s Památkovým úřadem ministerstva školství a národní osvěty. Příslušná evidence byla zařízena.
K dotazu o knihování stavebních míst bylo sděleno, že původně S. P. Ú. knihoval stavební místa zvláště dílčími operáty, aby umožnil stavebníkům úvěr. Jakmile knihovní operát pro přídělce celé obce značně postoupil, odpadá toto dílčí knihování, stavebníkům se ušetří pořizování dílčích plánků a příslušné parcely knihují se současně s ostatním přídělem té které obce..