Kapitola 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Zpravodaj sen. dr Fáček.

Celkové výdaje kap. 13. preliminují se částkou 44,280.500 Kč, takže jsou proti rozpočtu pro rok 1931 nižší o 4,369.500 Kč. Snížení odůvodňuje se nynější situací státních financí a z toho plynoucí nutností úspor. Naproti tomu příjmy jsou v důsledku očekávaného výnosu z povolovacího řízení vyšší o 5,169.100 Kč a činí úhrnem 11,883.000 Kč.

. Zpravodaj prohlašuje, že ministerstvo obchodu jest ve státním rozpočtu pravou popelkou, přes to však když bylo nutno zahájiti úsporný postup ve státním hospodářství, předcházelo všem ostatním resortům dobrým příkladem a zredukovalo své potřeby o cca. 9%, tedy více než činí celkové snížení administrativního rozpočtu nebo jednotlivých kapitol. Poněvadž v kapitole bylo třeba opatřiti úhradu i pro náklad na resystemisaci a některé nové výdaje (příspěvek Fondu pro pojišťování vývozních úvěrů, zvýšenou potřebu na nájemném podle zákona i nezbytnou potřebu na zařízení novostavby, která se dokončuje, bylo nutno dosavadní výdaje, zejména charakteru subvenčního, velmi značně snížiti, dohromady o cca. 6,300.000 Kč. Zpravodaj třebas uznává postup ten v dnešních poměrech za nevyhnutelný, lituje, že v důsledku toho prostředky ministerstva na řadu důležitých akcí zvelebovacích budou menší. Na to podal rozbor,jednotlivých úvěrů a agend ministerstva. Lituje, že nedošlo dosud k projednání ministerstvem připravované osnovy zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského. Řečník vytyčuje význam poslání ministerstva obchodu i obtížné jeho postavení při řešení konkrétních otázek následkem často odporujících si zájmů jednotlivých složek, zmiňuje se o nových úkolech ministerstva podle zákona o podpoře zahraničního obchodu a apeluje, aby došlo k splnění dávného požadavku, totiž přesunu kompetence pokud jde o živnostenské školy pokračovací a školy obchodní do působnosti ministerstva obchodu, a aby u něho bylo soustředěno i zadávání státních dodávek, společných pro různé obory státní správy.

V zahájené debatě promluvila k resortu ministerstva obchodu řada řečníků, jednak s hlediska jeho rozpočtu, při čemž opětovně tlumočen byl názor, že výměra jeho úvěrů v jednotlivostech i v celku jest s ohledem na jeho poslání nedostatečná, jednak s ohledem na aktuelní úkoly, a byla pro jich řešení uplatněna řada námětů. - '

Po skončení debaty ministr poděkovav zpravodaji a všem řečníkům za jich vývody, promluvil o událostech nejposlednější doby v oboru mezinárodních obchodních vztahů, odkazuje jinak pro krátkost času na obšírné exposé, které přednesl v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny a jehož otisk všem členům výboru dodal.

Export našeho zboží do ciziny setkává se denně s novými překážkami. Nová vláda v Anglii omezila cizí dovoz opatřeními provisorními vydavši 2 seznamy zboží, na které se vybírá 50% clo z hodnoty. Tím postiženo i zboží československého původu, jehož dovoz činil několik set milionů Kč. Dovážené zboží nad to musí počítati s novou konkurencí průmyslových výrobků z anglických dominií, na které clo nebylo uvaleno. Vedle toho projevuje se i pokles anglické měny, který usnadňuje export zboží anglického na jiné trhy. Také Finsko a Jugoslávie zvýšily některá cla, jiné státy pak omezuji dovoz stanovením kontingentů, tah Lotyšsko, Turecko a také Francie. 25. listopadu podepsána s tímto státem dodatková úmluva, ve které přijata jistá zvýšení francouzských cel u obuvi, jak se na nich usnesly průmysly obou států na předchozích poradách. Ve Francii jedná se též o zvýšení daně obratové při dovozu a na její přání jednáme nyní v Paříži o některých závazcích, kde by Francie vyprostila se ráda z dosavadních smluvních sazeb. Dne 27. listopadu podepsána provisorní obchodní dohoda s Brasilií o nejvyšších výhodách, která náš dovoz uchrání od zvý šených cel, jež mají jinak býti zavedena na dovoz ze států, s nimiž Brasilie nemá obchodní smlouvy. Jednání o novou obchodní smlouvu s Maďarskem není dosud skončeno. Jsme ochotni tomuto státu, jenž jest v těžké situaci, podati pomocnou ruku a vycházíme jeho požadavkům do krajnosti vstříc.

Velkou překážkou mezinárodních obchodních styků jsou devisové předpisy jednotlivých států pro příděl cizích platidel. K omezení volného pohybu devis došlo nejprve v červenci v Německu, pak v Maďarsku, a když v září opustila Anglie zlatý standart, následovala řada dalších, států. Ministr připomíná, že touto situací i m jsme byli přinuceni počínajíc dnem 2. září upustiti od dosavadní volnosti. Nejvíce jsme postiženi ve státech, kde příděl devis omezen jest jen na dovoz zboží podle jejich názoru nezbytného. Snažíme se proto sjednati s příslušnými státy zvláštní dohody. V běhu jest jednání s Maďarskem a s Rakouskem. Ministr prohlašuje, že pravděpodobně bude třeba sáhnouti ke clearingu, který však vždy znamená fakticky velké omezení vývozu.

Vzhledem k těmto poměrům bylo v řadě artiklů nutno opět sáhnouti k povolovacímu řízení, které následkem jednání o Ženevskou konvenci bylo u nás ve stadiu likvidace a omezovalo se jen na několik málo položek celního sazebníku, při čemž s největší části šlo o produkty zemědělské. Ministr zdůrazňuje, že nejedná se o zavedení všeobecného povolovacího režimu, nýbrž pouze o jednotlivé případy (filmy, mléko, mléčné výrobky, klih, koberce, hrozinky, kožené zboží, tuky a j.), při čemž naší snahou jest omeziti dovoz na ono množství, kterého nezbytně potřebujeme a jež za stávajících poměrů můžeme přesně a ihned zaplatiti. Zvláštní úpravy v rámci povolovacího řízení dostalo se ve snaze zajistiti domácí sklizeň podle usnesení vlády ze dne 2. července 1931 dovozu obilí, mouky a mlýnských výrobků. Při ministerstvu obchodu utvořena byla obilní komise ze zástupců súčastněných ministerstev a praktických odborníků, která usnáší se o potřebě, rozsahu dovozu obilí a mouky, berouc zřetel na domácí produkci, konsum, jakož i na potřebu domácího průmyslu a obchodu. Ministerstvo obchodu přizpůsobuje se rozhodnutí komise, jež má nesnadný úkol pro diametrální zájmy jednotlivých složek. Ministr doufá však, že komise splní úkol na ni vložený.

V závěru své řeči ujistil ministr, že veškeré náměty a přání ve výboru přednesené budou v další činnosti jeho resortu bedlivě uváženy a že pokud bude mu možno, bude hleděti, aby ve všech směrech jim vyhověl.

Kapitola 11.. Ministerstvo veřejných prací.

ze skupiny II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond.

Zpravodaj sen. J. J. Krejčí.

Projednávání rozpočtu kap. 14. zahájil zpravodaj referátem, v němž podal podrobný ciferný rozbor tohoto rozpočtu a přimlouval se za větší rozvoj investičních prací s hlediska čelení nezaměstnanosti, v jednotlivostech pak zvláště za zvýšení subvencí poskytovaných ze silničního fondu na zlepšení nestátních silnic a za zvýšení dotace pro elektrisaci venkova. Po stránce všeobecné uvedl v podstatě toto:

Výdaje kap. 14, pro r. 1932 činí 762,490.800 Kč, tedy 37,709.206 Kč měně než v rozpočtu na r. 1931. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 294,126.800 Kč a na výdaje mimořádné 468,364.000 Kč, na výdaje osobní 100,973.300 Kč a na výdaje věcné 661,517.500 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na r. 1931 zvýšení o 31,495.600 Kč, za to však výdaje mimořádné poklesly o 69,204.800 Kč. Osobní výdaje stouply.o 4,573.900 Kč, kdežto výdaje věcné poklesly o 42,283.100 Kč.

Pronikavý pokles mimořádných výdajů věcných jest důsledkem úsporné tendence, která se uplatnila vůbec při sestavování rozpočtu; z nich nejvíce poklesly výdaje na stavby budov a koupě realit. Stoupnutí řádných výdajů věcných způsobeno bylo průběžným zvýšením úvěru na udržování státních silnic a mostů v důsledku novely k zákonu o silničním fondu. Nepatrný vzestup výdajů osobních má svůj důvod v tom, že do resortního rozpočtu převedeny ubyly příslušné náklady resystemisace služebních míst a vánočního příspěvku státním zaměstnancům.

Příjmy kap. 14. činí celkem 151,497.300 Kč, tedy o 28,459.600 Kč více než v rozpočtu na r. l931. Tento vzestup vysvětluje se hlavně zvýšením příjmů ze státního silničního fondu.

V debatě, která se konala zároveň s. debatou o rozpočtech ministerstev pošt a telegrafů a železnic, promluvilo celkem 7 řečníků. Řečníci dotkli se také některých otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. Pokud při tom vznesli určité dotazy neb učinili konkrétní výtky, odpověděl jim ministr veřejných prací ke konci debaty.

Ministr veřejných prací ujal se slova a poukázal povšechně na úkoly svého resortu v nynější hospodářské krisi a na celkový charakter rozpočtu na rok 1932 odvolal se v podrobnostech na obsah exposé, které pronesl v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny při projednávání rozpočtu na rok 1932.

K dotazům v příčině využití vodní síly na Váhu u Ladců odpověděl ministr, že projekt jest úplně připraven k zadání a že jedná se nyní pouze jen o zajištění rentability této stavby.

V debatě bylo dále vysloveno přání, aby členům rozpočtového výboru umožněno bylo shlédnouti splavňovací práce na střední Vltavě..

Pokud se týká otázky soustředění zdravotně-technické služby, v debatě rovněž zmíněné, vysvětlil ministr, že k vybudování zdravotně-technické služby v ministerstva veřejných prací bude možno přikročiti teprve tehdy, až rozpočtové poměry dovolí zvýšení příslušných účelových položek.

V debatě bylo poukazováno na to, že země Slovenská vydává k silničním účelům daleko. více než země česká a Moravskoslezská. K tomu se podotýká, že v posléze jmenovaných zemích dlužno vedle částek věnovaných zeměmi bráti v úvahu i částky věnované silničním účelům jednotlivými okresy.

K dotazu týkajícímu se vicinálních cest bylo vysvětleno, že novelou k zákonu o silničním fondu umožněno bylo, aby i tato kategorie silnic stala se účastnou podpor poskytovaných ze silničního fondu.

Pokud bylo vytýkáno, že vyvlastňovací řízeni týkající se pozemků k stavbě silnic jest příliš zdlouhavé, dlužno upozorniti, že toto řízení je upraveno zvláštními zákony, jichž jest vždy nutno dbáti.

V debatě bylo posléze vytýkáno, že státními dozory nad prováděním silničních prací bývají často pověřováni mladí technikové, a to s části ruští emigranti. Tato okolnost zaviněna je tím, že k podobnému přechodnému zaměstnání, za něž se dostává jen malého denního platu resp. mzdy, se domácí technikové nehlásí.

K dotazu týkajícímu se fondu pro pozůstalé po zahynuvších pilotech vysvětlil ministr, že příslušný peníz jest pohotově, jeho úroky byly by však prozatím ještě pro uvedený účel dotací nedostatečnou.

Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.

Zpravodaj ve svém referátu pojednal i o rozpočtu podniku "Státní báňské a hutnické závody" a uvedl po stránce všeobecné v podstatě toto:

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1932 vykazuje v příjmech částku 618,166.200 Kč a ve výdajích částku 579,841.700 Kč, činí tudíž provozní zisk 38,324.500 Kč, jenž jest o 7,787.600 Kč nižší než preliminovaný provozní zisk v rozpočtu na r. 1931.

Z provozního zisku hradí podnik vedle splátek investičních dluhů nové investiční výdoje, jež jsou preliminovány částkou 26,100.000 Kč; konečný přebytek v částce 11,008.100 Kč má býti odveden státní pokladně.

V rozpočtu na r. 1932 jsou uvedeny jako aktivní tyto závody: Most (hnědé uhlí), Poruba (kamenné uhlí), Jáchymov (uranová ruda a radium), Rožňava (železná ruda), Gbély (nafta), Solnohrad u Prešova (sůl) a Slatinské Doly (sůl). Jako pasivní jsou preliminovány tyto závody: Příbram (sťříbro a olovo), Báňská Štiavnice (zlato a stříbro), Kremnice (zlato a stříbro), železník (železná ruda) a Podbřezodá (železárny).

Ministr veřejných prací na konci debaty dotkl se i státních báňských a hutnických závodů a poukázal zejména na to, že důsledky hospodářské krise zmenšují preliminovaný čistý bilanční zisk a způsobily i obmezení investičního programu. Přes to celková situace podniku není nepříznivá, ač hospodářská situace nutí k opatrnosti ve výrobě i všech kalkulacích. Ministr vyslovil naději, že obezřetnou obchodní a výrobní politikou a dalšími technickými pokroky podaří se podniku překonati nynější těžkou situaci a že preliminovaného zisku bude dosaženo v předpokladu, že se valně nezhorší poměry odbytové a cenové.

Kapitola 15. Ministerstvo pošt a telegrafů

a ze skupiny II. § 4a, československá pošta: a,§ 4b. Poštovní spořitelna.

Zpravodaj sen. R. Pánek.

Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují ve třech samostatných sešitech jednak návrh vlastního rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů pro státní podniky, patřící do působnosti tohoto ministerstva, t. j. pro Československou poštu a Poštovní spořitelnu.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů vykazuje

pro rok 1932 celkovou potřebu v částce.........................................:..:... 13,448.600 Kč

a jest proti potřebě, preliminované na rok 1931, částkou...................... 13,873.100 Kč

nižší o........................................................................................................ 424.500 Kč.

Z celkové potřeby pro rok 1932 připadá

na osobní výdaje.................................................................................. 12,198.600 Kč,

t. j. proti potřebě preliminované.na rok 1931 více o 18.500 Kč;

na věcné výdaje...................................................................................... 1,250.000 Kč,

což jest proti potřebě na rok 1931 méně o 443.000 Kč.

U srovnáni s rokem 1931 stouply osobní výdaje jen nepatrně přes to, že obsahují celý náklad, vyplývající z nové normalisace a systemisace služebních míst, jakož i náklad na vánoční příspěvek, neboť platy stálých zaměstnanců byly preliminovány po odečtení příslušného interkaláře. Také ve značném snížení věcných výdajů projevila se pronikavá úsporná tendence správy.

Rozpočet Čsl. pošty vykazuje provozní zisk v částce....................... 39,210.4O0 Kč,

který jest proti zisku preliminovanému na rok 1931 částkou.... ............54,855.800 Kč,

nižší o................................................................................................... 15,645.400 Kč.

Pokles zisku očekávaného v roce 1932 způsoben byl tím, že výdaje vznikající ze zákonných titulů značně stouply ač příjmy mohly býti preliminovány částkou jen nepatrně vyšší se zřením na situaci, zaviněnou všeobecnou hospodářskou krisí.

Z celkového zisku připadá na:

zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu............................ 38,497.900 Kč,

zisk poštovního provozu automobilního.................................................... 712.500 Kč.

Investiční program čsl. pošty na rok 1932 jest rozpočten úhrnem na 194,958.500 Kč,

z nichž připadá na investice poštovní, telegrafní a telefonní............... 187,916.000 Kč

a na investice poštovního provozu automobilního.................................. 7,042.500 Kč.

Úhrada investic poštovních, telegrafních a telefonních jest rozpočtově zajištěna jednak likvidním provozním ziskem a vlastními prostředky podniku, jednak zápůjčkou podle čl. XV. fin. zák. v částce 25 milionů Kč.

Úhrada investic automobilního provozu jest rozpočtově zajištěna. s části provozním ziskem, s části vlastními prostředky podnikovými.

Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje provozní zisk........................ 8,200.000 Kč,

který jest proti zisku, preliminovanému nárok 1931 částkou................ 10,190.000 Kč,

nižší o..................................................................................................... 1,990.000 Kč.

Očekávaný pokles zisku způsoben je poklesem celkových provozovacích příjmů při poměrně nepatrném poklesu rozpočtených výdajů. Celkové snížení příjmů vyplývá z poklesu úrokového výnosu, který jest jen s části kompensován zvýšenými příjmy z manipulačních poplatků, na provisích a ostatních provozovacích příjmech.

Investiční rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje potřebu v částce 12,200.000 Kč, která bude uhrazena z prostředků reservního fondu Poštovní spořitelny.

V generální debatě nebylo věcných námitek k rozpočtovým návrhům ministerstva pošt a telegrafů.

Speciální debata byla zahájená obsáhlým referátem zpravodaje k těmto rozpočtovým návrhům.

Zpravodaj podal nejprve detailní rozbor rozpočtů ministerstva pošt a telegrafů, jakož i obou státních podniků "Čsl. pošta". a,;Poštovní spořitelna". Poukázal pak na poslání pošty v našem národohospodářském životě, které nedovoluje, aby pošta byla pokládána za podnik výdělečný. Pošta jest ústavem všeobecně prospěšným.

Pokud jde o časté stesky na drahotu telefonu, upozornil na důležitost tohoto zařízení pro širokou veřejnost, nikoliv tedy jen pro vlastníky účastnických stanic. Bylo by tedy po názoru zpravodajově správné, aby investiční náklady na telefon byly částečně hrazeny ze všeobecné pokladní správy, čímž by se telefon zlevnil a učinil přístupným širším kruhům.

Důvodem klesání příjmů Čsl. pošty jest po názoru zpravodajově nejen všeobecná hospodářská krise, nýbrž i konkurence soukromých automobilů, jež namnoze dopravují nejen balíky, ale neoprávněně také zásilky listovní. Nutno proto usilovně hájiti poštovní regál. Dalším důvodem nízkých poštovních příjmů jest i to, že pošta koná ve prospěch veřejnosti určité služby, které jsou velmi málo honorovány. Mimo jiné uvedl zpravodaj, že se nijak nepřimlouvá za zdražení dopravy novin, avšak že dlužno konstatovati, že novinové sazby jsou velmi nízké, ježto nekryjí ani zdaleka režijních vydání poštovní správy při.dopravě novinové.

Ve specielní debatě dotkli se toliko 2 řečníci rozpočtových návrhů poštovní správy, poukázavše na dosavadní nedostatečnou zákonnou úpravu periodické.automobilové dopravy na silnicích a na organisaci rozhlasové služby. Mimo to byla jimi tlumočena žádost za brzké zřízení pobočky Poštovní spořitelny v Bratislavě.

Na to ujal se slova ministr pošt a telegrafů, který poděkoval zpravodaji za jeho výstižný referát a s radostí konstatoval, že ani v referátě, ani v debatě nebyly vysloveny žádné podstatné výtky správě podniků čsl. pošta a Poštovní spořitelna. Uvítal tuto skutečnost tím spíše, že jest to již páté projednávání rozpočtových návrhů ministerstva pošt a telegrafů, kterému je přítomen, aniž by se byly vyskytly výtky, které by se týkaly základů správy samotné.

Ministr reagoval pak na podněty vyšlé z rozpravy a zmínil se především o požadavku nové organisace Radiojournalu. Zdůraznil, že jest to otázka, kterou nelze odbýti jen jednostranně a lehce. Upozornil na základní rozdíl mezi službou rozhlasovou a ostatními službami Čsl. pošty, zprostředkujícími dopravu zpráv. Kdežto pošta, telegraf a telefon slouží konkrétnímu adresátu, jest rozhlas ve službách anonymního obecenstva, určitého kolektivu. Tento základní rozdíl musil býti respektován i při organisaci rozhlasové služby:

Ministr pošt a telegrafů nemá žádných zásadních námitek proti tomu, aby byla i v Bratislavě zřízena pobočka Poštovní spořitelny. Je však třeba zdůrazniti, a to tím spíše v letošním roce, kdy nutno dbáti co největší hospodárnosti, že není možno přistoupiti k jejímu zřízení dříve, dokud nebudě dána podmínka určité rentability. Musíme totiž žádati, aby dnes, kdy poštovní spořitelna rovněž trpí hospodářskou a finanční krisí, vše, co se podniká, vyhovovalo naší základní potřebě aspoň poměrné rentability. Možno věřiti, že po překonání krise dostaneme se tak daleko, abychom mohli toto oprávněné přání Slovenska splniti.

Bez jakékoliv nadsázky možno prohlásiti, že československá pošta ve všech oborech své služby je dobře organisována a že jest konsolidována. Poněvadž svou povahou nezávisí pouze na hospodářských podmínkách, jako na př. jiné státní podniky, nýbrž závisí především na civilisačním a kulturním vývoji obyvatelstva, možno doufati, že po překonání dnešních obtíží bude moci Čsl. pošta pokračovati na cestě dalších pokroků. Má o to zásluhu nejen péče vlády o tento podnik a blahovůle, kterou mu projevuje Národní shromáždění, ale i jistě také zaměstnanectvo poštovní a telegrafní správy, jakož i Poštovní spořitelny, jemuž ministr vzdává upřímný dík.

Kapitola 16. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy.

Zpravodaj sen. J. Thoř.

Rozpočet resortu železničního tvoří jednak administrativní rozpočet ministerstva železnic, jednak rozpočet státního podniku "Československé státní dráhy".

Rozpočet ministerstva železnic zařaděn je jako kapitola 16. skupiny I. do státního rozpočtu, a vykazuje tato data:

Celkové výdaje činí............................................................................... 24,927.700 Kč,

jsou tedy nižší proti rozpočtů na rok 1931 o 2,490.300 Kč. Snížení toto vyplývá z nižší potřeby na osobní výdaje o částku 1,966.300 Kč a z nižší potřeby na věcné výdaje o 524.000 Kč.

Vlastní příjmy ministerstva železnic na rok 1932 se kalkulují

částkou...................................................................................................... 684.000 Kč;

zbývající potřebu ve výši....................................................................... 24,243.700 Kč

hradí železniční podnik podle ustanovení čl. II, odst. 2. návrhu finančního zákona na rok 1932.

. Rozpočet ministerstva železnic mění se formálně jen potud, že byla vypuštěna z něho položka 8. osobních výdajů, vykazující dříve úhrnnou potřebu na vánoční příspěvek; potřeba tato jest zařaděna v rozpočtovém návrhu na rok 1932 přímo do potřeby položky 1. "Platy stálých a přidělených zaměstnanců".

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" tvoří § 5, odd. III. skupiny II. Výdaje podnikového rozpočtu se preliminují v celkové výši............. 4.846,213.760 Kč

a celkové příjmy částkou................................................................. 4.800,351.000 Kč,

takže rozpočtový návrh na rok 1932 počítá se ztrátou......................... 45,862.760 Kč,

kdežto rozpočet na rok 1931 počítal s provozním ziskem ve výši........ 33,154.100 Kč.

Věcné provozní výdaje jsou proti prelimináři na rok 1931, srovnávány se stejného hlediska, t. j. bez odpisů, nižší okrouhle o 130 mih. Kč. Na snížení toto především působí pokles cenový a přizpůsobení potřeby k menší intensitě dopravy, se kterou nutno v roce 1932 počítati.

Osobní výdaje provozní jsou nižší okrouhle o 61 mil. Kč. Přepravní příjmy preliminují se na rok 1932 0 540 mil. Kč méně, celkové podnikové příjmy okrouhle o 519 mil. Kč. Naproti tomu zařaďuje se do příjmů podnikových paušální částka 400 mil. Kč z přepravní daně.

Rozpočtovou ztrátu ve výši 45,862.760 Kč uhradí železniční podnik přechodně z.prostředků odpisového účtu, které nebudou vyčerpány na obnovu v roce 1932.

Investiční náklady na rok 1932 se preliminují ve výši 400 mil. Kč, t. j. 0 114,954.100 Kč méně než v roce předcházejícím. V preliminované částce 400 mil. Kč je zahrnut též náklad na opatření vozidel průběžnou brzdou tlakovou ve výši 67;500.000 Kč. Investice mají býti hrazeny úvěrovými operacemi.

Rozpočet podniku byl částečně doplněn, resp. pozměněn s ohledem na provedenou evaluaci zakládací hodnoty ve výši 16.830,000.000 Kč (stav k 1. lednu 1932), a se zřetelem na aplikaci zásad co do rozlišení výdajů zakládacích, obnovovacích a udržovacích.

Podstatnější změny, jež byly provedeny, jsou tyto:. Odpisy se vykazují v nově utvořených §§ 9 a 10. V důsledku těchto odpisů byl vypuštěn dřívější oddíl C (Výdaje na obnovu staveb v provozu a obnovu vozidel). Rovněž byl vypuštěn oddíl D (Kapitálová účast železničního podniku na soukromých podnicích), ježto nevykazoval ani v roce 1931 žádné potřeby.

Potřeba na obnovu je vykázána ve zvláštním pomocném rozpočtu obnovy, který, stejně jako rozpočet investiční, jest přizpůsoben schématu odpisových účtů, t, j. rozpočty tyto vykazují potřebu vlastního provozu, potřebu pomocných závodů a potřebu vedlejších závodů. Rozpočet investiční pak v odd. IV. vykazuje nad to potřebu na stavbu nových drah.

Příjmový rozpočet byl změněn potud, že se v něm, preliminuje v § 3 částka ve výši 400 mil. Kč, ponechaná československým státním drahám ve prospěch jejich provozního výsledku.

V generální rozpravě bylo pojednáno o technických, finančních a personálních problémech, které byly vyvolány současnou hospodářskou krisí v podnikovém hospodářství železničním. Byla pronesena řada požadavků co do zlepšení dopravy osobní a nákladové, zdokonalení různých provozních staveb, zvláště stanic, staničních budov, čekáren atd. Řada řečníků dotkla se otázky tarifní politiky železniční, investiční činnosti podniku železničního, otázky konkurence automobilové a j.

Speciální debatu zahájil speciální zpravodaj rozpočtového výboru, jenž podrobně pojednal o finanční situaci podniku, o úkolech, které jsou podniku uloženy podnikovými normami, o vztahu železničního podniku ke konkurenčním komunikačním prostředkům soukromým, zvláště ovšem k silničnímu automobilovému provozu.

Zpravodaj na srovnávacích datech prokazoval úspornost železniční správy, zdůraznil význam železničního podniku v celostátní finanční soustavě a vyslovil požadavek, aby hospodářství podnikové nebylo ztěžováno mimořádnými požadavky, které by nebyly zdůvodněny nezbytnou potřebou veřejnou nebo celostátní. Při tom současně zdůraznil, že železnice musí se přizpůsobiti požadavkům současné doby. Zpravodaj podal pak podrobný rozbor návrhu podnikového rozpočtu a vytkl jeho stěžejní význam po té stránce, že představuje již téměř definitivní formu po důsledném provedení zásad bilančních, jak se projevují v přesném rozlišení pojmu, udržování, obnovy a investic a zavedení odpisových účtů.

V podrobné debatě bylo uvažováno o finanční situaci podniku, o jeho úkolech s hlediska technického a dopravního, o reflexu situace na personální poměry podnikové a na investiční činnost jeho. Byly proneseny kritiky nedostatečného vybavení některých železničních budov, projevena řada přání, aby zlepšeny byly železniční spoje, zvláště rychlíkové, předneseny požadavky, aby s urychlením bylo provedeno propočítání tarifů. Někteří řečníci zabývali se otázkou prosperity železnic a analysovali příčiny jejich dnešní pasivity; někteří vidí tyto příčiny v přílišném zatížení železničního podniku dopravními daněmi, v rozsáhlosti úkolů, které železničnímu podniku jsou uloženy ve prospěch druhých resortů, anebo v zájmu veřejném a celostátním. S intensivním zájmem byla projednávána otázka významu proponovaného zrychlení jízdy osobních vlaků a rychlíků. Akcentován byl význam propagandy cizineckého ruchu. Značná část debaty věnována byla podrobným úvahám o konkurenci automobilové. Většina řečníků shodovala se v tom, že z důvodů bezpečnosti a usměrnění veřejných zájmů komunikačních i z důvodů zachování národního jmění, jehož značnou součást tvoří železnice, jest nutné, aby železnice a soukromá automobilová doprava byly postaveny na obdobnou základnu jak co do předpisů provozních, tak i co do daňového zatížení. Byly proneseny úvahy o vhodnosti a účelnosti dosavadní organisační formy podnikové.

Rovněž otázky personální byly v diskusi dotčeny.

Ke konci speciální debaty ministr železnic podal zprávu o finanční situaci podniku a současně srovnání finančních výsledků podnikových s výsledky jiných evropských drah. Ministr projevil naději, že úsporné snahy povedou k příznivým výsledkům, takže možno doufati, že letošní rok neskončí větším schodkem než rok minulý přes to, že došlo k dalšímu úbytku přepravních příjmů. Ministr pojednav též o konkurenci automobilové zdůraznil, že železnice neusilují o dopravní monopol, nýbrž pouze o reglementaci automobilové silniční dopravy. Poukázal na to, že železnice brání se proti konkurenci automobilové především zdokonalováním vlastního železničního provozu. Co do opatření personálních ministr připustil, že hospodářská situace nutí i v tomto směru k úsporným opatřením, avšak opatření tato se provádějí se vším možným sociálním ohledem.

Pokud se týče stesků na nesplněné železniční potřeby Slovenska ministr poukázal na význačnou investiční činnost, kterou československé státní dráhy na Slovensku vyvíjejí.

V závěru ministr poděkoval za porozumění a spolupráci rozpočtových výborů, resp. parlamentních kruhů vůbec a projevil také uznání zaměstnancům svého resortu.