(5) Akciové banky, ať mají hlavní sídlo zde nebo v cizině, smějí zřizovati pobočné závody (pobočky, expositury, platebny, jednatelství atp.) jen se státním povolením. Obcházeti tenko předpis zejména zřizováním samostatných peněžních ústavů, aby vykonávaly službu pobočných závodů, anebo pověřením jiného peněžního ústavu působností pobočného závodu, jest zakázáno.
Čl. XVIII.
§ 7 mění se a doplňuje takto:
Akciovým bankám jest zakázáno:
a) Obchodovati se zbožím; dovoleny jsou toliko komisionářský velkoobchod se zbožím a surovinami na účet podniků, které jsou s bankou v obchodním spojení, a příležitostná koupě a prodej zboží neb surovin k záchraně vlastních pohledávek.
b) Sjednávati neb zprostředkovati obchody nebo převody nemovitostí se členy dozorčí rady banky a s příslušníky jejich rodin (§ 36, odst. 4.), ačli nejde jen o vklady neb úschovy (deposita). Ve stejném rozsahu zakázány jsou převody nemovitostí a obchody se členy představenstva se služební smlouvou, vedoucími úředníky (§ 36, odst. 2. a 3.) a ostatními zaměstnanci banky vůbec jakož i s příslušníky jejich rodin, u těchto osob však může vládní nařízení (§ 9, odst. 3.) připustiti výjimky co do některých druhů obchodů za hotové a za náležitých záruk i co do některých druhů obchodů na úvěr; tyto výjimky smějí se týkati jen obchodů, při nichž podle jejich povahy nejde o dosažení spekulačních zisků.
c) Sjednávati obchody nebo převody nemovitostí za ziskové spoluúčasti členů představenstva vůbec.
Čl. XIX.
§ 8 mění se a doplňuje takto:
Akciové banky nesměj í pod následky § 17 bez předchozího výslovného schválení dozorčí radou:
a) Sjednávati ani zprostředkovati obchody připuštěné podle § 7 pod b), věty druhé, pokud vládní nařízení (§ 9, odst. 3.) výslovně jinak neustanoví.
b) Sjednávati ani zprostředkovati obchody ani převody nemovitostí se členem představenstva bez služební smlouvy a se zmocněncem představenstva jakož i s příslušníkem rodiny (§ 36, odst. 4.) některé z těchto osob anebo s podnikem, který na bance neb na němž banka závisí (§ 36, odst. 5.), ačli nejde jen o vklady neb úschovy (deposita); vládní nařízení (§ 9, odst. 3.) může připustiti další všeobecné výjimky.
c) Poskytovati úvěry, přesahující u jednoho dlužníka 10% vlastních prostředků banky, t. j. akciového kapitálu a vlastních, v poslední roční účetní závěrce vykázaných reserv.
Čl. XX.
Za § 8 vsunuje se toto nové ustanovení:
§ 8 a.
(1) Členem představenstva akciové banky, zmocněncem tohoto představenstva, vedoucím úředníkem (§ 30) ani likvidátorem býti nesmí:
a) kdo jest nezpůsobilý k takovému úřadu následkem trestního odsouzení [§ 35e)];
b) kdo není svéprávný;
c) osoba, jejíž členství v představenstvu aneb ustanovení zmocněncem nebo vedoucím úředníkem by způsobilo, že trvající obchodní spojení s bankou stalo by se podle § 7 zakázaným nebo podle § 8 nepřípustným; důvod vyloučení pro nepřípustnost obchodního spojení pomine, schválí-li dozorčí rada dodatečně obchod, kterým toto spojení bylo založeno;
d) beze svolení ministra financí státní úředník před uplynutím pěti let poté, co byl přeložen na trvalý odpočinek nebo vystoupil ze státní služby;
e) bývalý člen vlády do roka po propuštění;
f) člen Národního shromáždění.
(2) Členem představenstva nesmí býti též, kdo zastává již 15 nebo více úřadů člena správního neb dozorčího orgánu jiných podniků s hlavním sídlem v tuzemsku.
Čl. XXI.
§ 9 mění se a doplňuje takto:
(1) Členové představenstva akciové banky jsou povinni spravovati jmění banky a provozovati její obchody s péčí řádného kupce a zachovávati mlčení o všech okolnostech, o nichž se při výkonu svého úřadu dovědí. Porušení povinnosti mlčenlivosti jest zanedbáním péče řádného kupce.
(2) Tytéž povinnosti (odst. 1.) mají také zmocněnci představenstva a všichni zaměstnanci banky.
(3) Představenstvo akciové banky jest povinno sdělati v dohodě s dozorčí radou jednací řád banky, obsahující pravidla o tom, jak dlužno postupovati při správě a obchodech banky vůbec a při poskytování úvěru zvláště, aby aktivita a likvidita banky nebyly ohroženy, aby porušování neb obcházení tohoto zákona bylo zabráněno a aby dobrá pověst banky netrpěla. Zásady, jež jednací řád každé banky obsahovati musí, stanoví vládní nařízení. Jednací řád a jeho změny jest předložiti ministerstvu financí ke schválení; ministerstvo financí může naříditi, aby ve lhůtě jím určené byly v jednacím řádu dodatečně provedeny změny neb doplňky, jichž jest potřebí, hledíc ke stanoveným zásadám. Jednací řád jest závazný jak pro společenské orgány správní, tak i pro zaměstnance banky. Porušení jednacího řádu správními orgány neb zaměstnanci banky jest zanedbáním péče tímto zákonem uložené.
(4) Představenstvo akciové banky jest povinno sestavovati ke dni 31. března, 30. června, a 30. září každého roku výkazy stavu podle vzorce vydaného ministerstvem financí a tyto výkazy jakož i roční účetní závěrky (účet rozvažný a účet ztráty a zisku) valnou hromadou akcionářů banky schválené uveřejňovati v listech určených stanovami pro vyhlášky banky. Takový výkaz musí býti kromě toho dodatečně sestaven ke dni, který ministerstvo financí určí vyhláškou ve svém věstníku, a tomuto ministerstvu předložen ve lhůtě jím určené.
(5) Ve vkladních knížkách bankou vydaných musejí býti uvedeny listy určené stanovami pro vyhlášky banky.
Čl. XXII.
§ 11 mění se a doplňuje takto:
(1) Dozorčí rada nesmí míti méně než 5 a více než 7 členů. Členy smějí býti jen osoby fysické volené valnou hromadou akcionářů banky.
(2) Volitelnými nejsou:
a) kdo podle § 8 a, odst. 1. pod a) až e) a odst. 2., nesmějí býti členem představenstva;
b) členové představenstva neb jiného správního orgánu banky ani její zaměstnanci v činné službě;
c) členové správních neb dozorčích orgánů podniku, který na bance nebo na němž banka závisí (§ 36, odst. 5.);
d) osoby, jichž členství v dozorčí radě by způsobilo, že trvající obchodní spojení s bankou stalo by se zakázaným podle § 7.
(3) Rovněž manželství, příbuzenství a švakrovství se členy představenstva banky neb s jejími vedoucími úředníky vylučuje volitelnost do dozorčí rady; příbuzenství v pobočné linii a švakrovství však vylučuje z volitelnosti jen do druhého stupně.
(4) Při volbě do dozorčí rady dlužno prohlásiti zvoleným, koho označí menšina akcionářů zastupující na valné hromadě alespoň pětinu akciového kapitálu ve stanovách vykázaného. Vystoupí-li v téže valné hromadě takových menšin více, než činí počet osob, jež mají býti voleny, přihlédne se jen k menšinám, které pořadem zastupují větší podíl akciového kapitálu. Kdo byl takto zvolen, může nastoupiti úřad člena dozorčí rady však jen tehdy, jestliže menšina, která jím má býti zastoupena, odevzdá bance do 14 dnů po valné hromadě do jednotlivé úschovy akcie banky alespoň v úhrnné jmenovité hodnotě akcií, jež k valné hromadě složila. Tohoto menšinového práva nelze uplatňovati, dokud na jeho základě zvolený zástupce menšiny jest členem dozorčí rady. Jestliže zástupce menšiny přestane býti členem dozorčí rady před koncem svého úředního období, má táž menšina, ponechá-li původně uložené množství akcií v jednotlivé úschově, nárok, aby při nejbližší volbě do dozorčí rady byl prohlášen pro zbytek úředního období zvoleným, koho nově označí; tomuto nároku není na újmu ustanovení věty druhé tohoto odstavce.
(5) Doba působnosti členů dozorčí rady budiž určena stanovami, nesmí však býti delší pěti roků. Opětná volba vystupujících členů jest přípustna.
(6) Členství v dozorčí radě zaniká samo sebou, jakmile nastala skutečnost, která vylučuje volitelnost. U osoby pak, zvolené podle odst. 4., zaniká též tehdy, když menšina jí zastoupená vypoví úschovu akcií podle téhož ustanovení uložených; výpovědi se rovná výběr části uložených akcií, jestliže se úschova zároveň nedoplní jinými akciemi alespoň téže úhrnné jmenovité hodnoty.
(7) Není-li podle stanov úřad členů dozorčí rady úřadem čestným, bezplatným, budiž ve stanovách odměna dozorčí rady stanovena pevným ročním penízem. Členům dozorčí rady jest zakázáno, aby vedle této odměny a přiměřené náhrady cestovních výloh aneb vedle odpočivných požitků neb jiných zaopatřovacích platů, jež jim po případě jako bývalým zaměstnancům banky příslušejí, přijímali od banky jakékoli jiné odměny, dary nebo prospěchy.
Čl. XXIII.
§ 12, odst. 2. a 3., mění se a doplňují takto:
(2) Shledá-li dozorčí rada při výkonu své působnosti, že při provozování obchodů banky nebyly dodrženy předpisy zákona, stanov, jednacího řádu banky neb instrukcí na jeho základě vydaných, anebo zjistí-li případ ručení podle § 17 aneb jiné nepořádky, které hrubě poškozují zájmy banky, jest povinna ihned to oznámiti představenstvu, a nezjedná-li toto nápravy ve lhůtě, kterou určila, musí to neprodleně oznámiti revisnímu oddělení revisního a důvěrnického společenstva (§ 18); v závažných případech musí svolati valnou hromadu akcionářů banky, pakliže tak neučiní k jejímu vyzvání představenstvo.
(3) Dozorčí rada musí vykonávati své povinnosti podle dozorčího řádu, který musí sdělati podle zásad stanovených, vládním nařízením. Dozorčí rada jest povinna předložiti tento řád a jeho změny ministerstvu financí ke schválení; ministerstvo financi může dozorčí radě naříditi, aby ve lhůtě jím určené dodatečně provedla v dozorčím řádu změny neb doplňky, jichž jest potřebí, hledíc ke stanoveným zásadám. Porušení dozorčího řádu jest zanedbáním péče dozorčí radě v odst. 1. uložené.
Čl. XXIV.
§ 13 mění se a doplňuje takto:
(1) Akciové banky, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, jsou povinny zříditi zvláštní kontrolní oddělení. Přednosta kontrolního oddělení (jeho náměstek) ani ostatní tomuto oddělení přidělení zaměstnanci nesmí se zúčastniti obchodního provozování banky. Přednostou (náměstkem) kromě toho býti nesmí, kdo není volitelný do dozorčí rady (§ 11); zaměstnanci v činné službě nejsou však z tohoto úřadu vyloučeni.
(2) Přednostu kontrolního oddělení (jeho náměstka) a ostatní členy tohoto oddělení, pověřené vlastními kontrolními pracemi, ustanovuje a jejich řádné i mimořádné požitky upravuje představenstvo v dohodě s dozorčí radou. Nedojde-li k dohodě, rozhodne se věc ve společné schůzi, do které představenstvo a dozorčí rada vyšlou stejný počet členů; při rovnosti hlasů platí mínění k němuž se připojil předseda dozorčí rady nebo jej zastupující člen dozorčí rady. Na žádost dozorčí rady musí býti přednosta nebo některý jiný člen kontrolního oddělení z tohoto oddělení odvolán. Pro řádný výkon služby v kontrolním oddělení nesmějí býti jeho členové ani zkráceni ve svých požitcích, ani přeloženi, vypověděni nebo propuštěni ani jinou újmou postiženi; zrušiti služební poměr s nimi může představenstvo jen se souhlasem dozorčí rady. Jinak mají členové kontrolního oddělení stejná práva a stejné povinnosti jako jiní zaměstnanci banky; při kárném řízení proti nim jest však poskytnouti dozorčí radě přiměřenou účast.
(3) Povinností tohoto oddělení jest kontrolovati ostatní oddělení banky, zdali jednotlivé obchodní úkony jsou v souhlasu se zákonem, stanovami, jednacím řádem banky nebo s instrukcemi na jeho základě vydanými a zdali vyhovují potřebám bankovní techniky a hospodárnosti.
Čl. XXV.
§ 15 doplňuje se takto:
Sezná-li dozorčí rada ze zprávy kontrolního oddělení, že při provádění obchodů banky nebyly dodrženy předpisy zákona, stanov, jednacího řádu banky neb instrukcí na jeho základě vydaných, anebo že provádění obchodů nevyhovuje potřebám bankovní techniky a hospodárnosti, jest povinna postarati se podle předpisů dozorčího řádu o odstranění shledaných závad a po případě zaříditi další podle § 12, odst. 2.
Čl. XXVI.
§ 17 doplňuje se a mění takto:
(1) Členové představenstva a dozorčí rady banky, jakož i její vedoucí úředníci (§ 36, odst. 3.), kteří porušili povinnosti uložené jim zákony, stanovami, jednacím řádem banky, instrukcemi na jeho základě vydanými, řádem dozorčím aneb smlouvou, ručí bance za škodu, která vznikne z jednání, při němž k porušení došlo, leč by bylo porušení povinnosti dodatečně napraveno předtím, než škoda nastala.
(2) Ustanovením odst. 1. nejsou dotčena obecná ustanovení o náhradě škody.
(3) Ručí-li podle tohoto paragrafu za škody osob několik, ručí všechny rukou společnou a nerozdílnou, pokud se nedá určiti poměr jejich zavinění.
(4) O uplatnění nároků na náhradu škody podle předešlých odstavců platí § 3, odst. 7; tříletá promlčecí lhůta běží proti revisnímu oddělení tam uvedenému teprve od té doby, kdy se toto oddělení dovědělo o škodě a osobě škůdcově.
Čl. XXVII.
Za § 17 vsunují se tato nová ustanovení:
§ 17 a.
(1) Služební smlouvy se členy představenstva akciové banky a s jejími vedoucími úředníky (§ 36, odst. 2. a 3.) nesmějí býti uzavřeny na dobu delší dvou let, a uzavrou-li se na neurčitou dobu, nesmí býti smluvena výpovědní doba delší než šest měsíců.
(2) Skončením služebního poměru osob v odst. 1. uvedených zaniká i jejich členství ve správních orgánech banky i ve správních neb dozorčích orgánech jiných podniků, v nichž banku zastupují.
(3) K platnosti úmluv o služebních poměrech v odst. 1. dotčených a změn těchto úmluv jakož i k jejich zrušení jest potřebí předchozího výslovného svolení dozorčí rady; o přednostovi kontrolního oddělení (náměstkovi) platí zvláštní ustanovení § 13.
(4) Členové představenstva se služební smlouvou, vedoucí úředníci a ostatní zaměstnanci banky nesmějí míti vedlejší zaměstnání ani provozovati obchody, jestliže by to bylo na újmu přesnému plnění jejich služebních povinností aneb uvádělo v pochybnost jejich výhradný zájem na prospěchu banky.
(5) Žádná z osob uvedených v odst. 4. nesmí zastávati zároveň více než deset úřadů člena správního nebo dozorčího orgánu jiného podniku s hlavním sídlem v tuzemsku. Řečené osoby smějí převzíti takový vedlejší úřad jen s předchozím výslovným svolením dozorčí rady; toto svolení může dozorčí rada kdykoli odvolati, aniž banku pro to postihuje jakákoli povinnost k odškodnění. Tytéž osoby, byť by byly členy správních neb dozorčích orgánů jiného podniku se svolením dozorčí rady, nesmějí přijímati od tohoto podniku tantiemy, presenční, známky neb jakoukoli jinou odměnu; takové požitky na ně připadající plynou do pokladny banky. Jsou odkázány jen na odměnu, která se jim s předchozím výslovným schválením dozorčí rady po skončení správního období banky přizná.
(6) Poruší-li kdo ustanovení odst. 4. nebo 5., jest banka oprávněna zrušiti jeho služební poměr bez výpovědi; kromě toho může banka na něm požadovati náhradu škody nebo žádati, aby obchody sjednané na jeho účet platily za obchody sjednané na účet její vlastní, a šlo-li by o obchody sjednané na účet cizí, může žádati vydání odměny za to přijaté neb odstoupení nároku na takovou odměnu. O vymáhání těchto nároků platí obdobně § 17, odst. 4.
(7) Dozorčí rada, vykonávajíc působnost podle odst. 3. a 5., jest povinna dbáti výhradně zájmů banky. Při schvalování odměn za výkon vedlejších úřadů jest povinna dbáti, aby se jednotlivci nedostalo na odměně více, než co spravedlivě odpovídá významu těchto úřadů pro banku a námaze s nimi spojené; dále jest povinna dbáti, aby úhrnný peníz takových odměn všem dotčeným osobám vyplacených nečinil více než polovinu peníze, jenž bance podle odst. 5. připlynul v jejím předešlém správním období.
(8) Úmluvy, pokud se příčí ustanovením předešlých odstavců, nejsou právně účinné.
§ 17 b.
(1) Vyplývá-li ze čtvrtletního výkazu stavu neb z roční účetní závěrky anebo z revisní zprávy (§ 29), že banka utrpěla ztráty, jež ztrávily reservy na ztráty určené a zmenšily akciový kapitál ve stanovách uvedený o více než 20%, může se banka domáhati snížení nepřiměřeně vysokých požitků ze smluv se členy představenstva banky a jejími vedoucími úředníky, předtím sjednaných.
(2) Služebními požitky sluší tu rozuměti požitky jakékoli (jako: služné, přídavky všeho druhu, remunerace, novoročné, podíl na zisku, provise a pod.) smluvně přiznané jakož i odpočivné a jiné zaopatřovací požitky a odbytné smluvené pro případ zrušení smlouvy. Nepřiměřeně vysoké jsou služební požitky, které neodpovídají hospodářské nosnosti banky. Při posuzování přiměřenosti služebních požitků sluší přihlížeti spravedlivě též k výši služebních požitků ostatních zaměstnanců banky, k významu, který pro banku má zvláštní odborná způsobilost osoby, o jejíž smlouvu jde, k její služební činnosti pro banku a k době, po kterou trvá její skutečný služební poměr k bance.
(3) Snížení služebních požitků lze se domáhati návrhem u rozhodčího soudu zřízeného podle odst. 5. Podati návrh může:
a) představenstvo banky, svolí-li k tomu dozorčí rada;
b) dozorčí rada, neučiní-li tak představenstvo přes její vyzvání ve lhůtě jí určené; dozorčí rada jest povinna vyzvati představenstvo, usnesla-li se na podání návrhu valná hromada akcionářů banky;
c) v zastoupení banky revisní oddělení revisního a důvěrnického společenstva (§ 18).
(4) Návrh jest podati v tolika stejnopisech, aby jeden zůstal u rozhodčího soudu a po jednom mohlo býti doručeno osobě, o jejíž smlouvu jde, a všem, kdož jsou podle odst. 3. k podání návrhu oprávněni; tito mohou se řízení zúčastniti. Návrh budiž dotčené osobě doručen podle předpisů o doručování žalob.
(5) Rozhodčí soud sestává z předsedy a dvou přísedících. Předsedu jmenuje president (jeho náměstek) krajského soudu (obchodního), v jehož obvodu jest sídlo banky, ze soudců z povolání, kdežto oba přísedící jmenují strany, a to navrhovatel jednoho hned v návrhu, druhá strana druhého do 15 dnů poté, co jí byl návrh doručen. Bylo-li některou ze stran neb oběma opominuto jmenovati přísedícího, jmenuje jej, po případě oba přísedící, president (jeho náměstek) uvedeného soudu ze soudců z povolání. O vyloučení a odmítání členů rozhodčího soudu platí obdobně ustanovení zákona o řízení sporném.
(6) Podání pro rozhodčí soud přijímá a jeho kancelářské práce koná kancelář krajského soudu v předešlém odst. uvedeného.
(7) Rozhodčí soud rozhodne o návrhu v zasedání neveřejném po ústním jednání, k němuž obešle obě strany a jejich zástupce. Nedostaví-li se strana k jednání, provede se řízení v její nepřítomnosti. Nepodaří-li se vyříditi věc smírem, provede rozhodčí soud řízení, a to jak co do zjišťování skutkového stavu, tak i co do použití průvodních prostředků, šetře při tom obdobně ustanovení civilního řádu soudního. Strany jsou povinny podati rozhodčímu soudu veškerá vysvětlení, jichž jest potřebí ke zjištěná skutkové podstaty věci. Rozhodčí soud usnáší se většinou hlasů; porada se koná v nepřítomnosti stran. O jednání rozhodčího soudu sepíše protokol přísežný zapisovatel, jejž ustanoví president (jeho náměstek) krajského soudu v odst 5. uvedeného.
(8) Řádné soudy jsou povinny poskytovati rozhodčímu soudu právní pomoc.
(9) Rozhodčí soud stanoví podle zásad slušnosti osobě, o jejíž smlouvu jde, služební neb zaopatřovací požitky, po případě odbytné přiměřené výše. Při stanovení služebních anebo zaopatřovacích požitků neb odbytného jest přihlížeti k hospodářské nosnosti banky na jedné straně a k okolnostem, uvedeným v odst. 2., posl. větě, na straně druhé; odpočivné a zaopatřovací požitky, které nejdou na vrub provozovacího účtu banky, nýbrž výhradně na vrub zvláštních na to určených fondů nebo zařízení, jež jsou uloženy v majetkových hodnotách (v nemovitostech, v hypotečních pohledávkách zákonné jistoty, ve státních dluhopisech neb jiných cenných papírech sirotčí jistoty anebo jiným způsobem platným pro ukládání jmění sirotčího) od jmění banky oddělených, a odděleně účtovány a spravovány, lze snížiti jen potud, pokud neúměrně zkracují práva a nároky ostatních zaměstnanců nebo jejich pozůstalých vůči tomuto fondu nebo zařízení. Náklady řízení nese banka. Nález rozhodčího soudu budiž podepsán předsedou a zapisovatelem a doručen písemně oběma stranám; jest vykonatelný soudní exekucí.
(10) Nálezu lze odporovati toliko žalobou o bezúčinnost podle obdoby civilního soudního řádu. O žalobě rozhodne rozhodčí soud zřízený u vrchního soudu, v jehož obvodu jest sídlo banky; vyhoví-li žalobě, rozhodne s konečnou platností ve věci samé. O tomto rozhodčím soudu platí obdobně ustanovení odst. 5. až 9. s odchylkou, že soud jest složen ze tří soudců z povolání a ze dvou přísedících stranami jmenovaných. Členové soudu, kteří měli účast na vydání prvního nálezu, jsou z rozhodování vyloučeni.
(11) Snížení pravidelně se opětujících požitků (odst. 2., věta první) rozhodčím soudem provedené platí od prvního dne měsíce, který následuje po vydání nálezu.
(12) Plnění nad míru rozhodčím soudem stanovenou není dovoleno, dokud se hospodářská nosnost ústavu podstatně nezlepší. Za vrácení přeplatku ručí osobně orgán banky, který k výplatě dal souhlas. Ostatní ustanovení služební smlouvy zůstávají nedotčena.
(13) Osoba, proti které byl podán návrh na snížení služebních požitků, může od podání návrhu až do tří měsíců po vydání nálezu rozhodčího soudu zrušiti služební smlouvu s okamžitou platností.
Čl. XXVIII.
§ 18 mění se takto:
(1) Veškeré společnosti akciové (komanditní na akcie) a společnosti s ručením obmezeným, provozující bankovní a peněžní obchody, jsou členy revisního a důvěrnického společenstva s ručením obmezeným zřízeného podle zákona č. 70/1873 ř. z.
(2) Toto společenstvo nepodléhá revisi podle zákona č. 133/1903 ř. z., nýbrž revisi jeho provádí ministerstvo financí.
Čl. XXIX.
§ 22, odst. 1., mění se takto:
Zřídí-li se nová společnost akciová neb společnost s ručením obmezeným, provozující bankovní a peněžní obchody, jest její představenstvo povinno oznámiti to společenstvu do jednoho měsíce po zápisu společnosti do obchodního rejstříku a zároveň mu předložiti výtahy obchodního rejstříku a stanovy společnosti.
Čl. XXX.
§ 23 mění se v odst. 1. a doplňuje novým odst. 4. takto:
(1) Společnosti uvedené v § 18, odst. 1., (povinní členové) přejímají na každých i počatých 250.000 Kč svého splaceného akciového (kmenového) kapitálu jeden podíl, jehož výši určují stanovy společenstva.
(4) Peníz podílů (odst. 1. a 2.) a příspěvků (odst. 3.) sděluje se členům platebním vyzváním, v němž budiž uvedena vyměřovací základna a určena lhůta splatnosti. Nedoplatky váznoucí za povinnými členy (odst. 1.) lze vymáhati politickou exekucí podle výkazu o nedoplatcích potvrzeného co do vykonatelnosti ministerstvem financí.
Čl. XXXI.
§ 26 mění se a doplňuje takto:
(1) Působnost, uvedenou v § 21, odst. 1., vykonává společenstvo zvláštním revisním oddělením.
(2) Revisní oddělení jest v této působnosti podřízeno ministerstvu financí.
(3) Přednosta revisního oddělení, jeho náměstek, ostatní revisoři a tomuto oddělení přidělené pomocné síly (zaměstnanci revisního oddělení) jsou smluvními zaměstnanci společenstva, služební smlouvy s nimi však sjednává a zrušuje v zastoupení společenstva po slyšení jeho představenstva ministerstvo financí. Před nastoupením služby skládají slib do rukou ministra financí neb jeho zástupce, že budou plniti svědomitě služební povinnosti a zachovávati nejpřísnější mlčenlivost o tom, co seznají při výkonu služby nebo vzhledem k svému služebnímu postavení a co v zájmu státu, členů společenstva a jejich zákazníků aneb i jinak ze služebních ohledů jest nutno zatajiti aneb jim bude výslovně jako důvěrné označeno, proti každému, komu nejsou povinni učiniti o takových věcech úřední sdělení.
(4) Povinnosti zaměstnanců revisního oddělení (odst. 3.) stanoví ministerstvo financí služebním řádem podle obdoby ustanovení pro státní zaměstnance podobných kategorií; pokud jde o výkon jejich služebních povinností, požívají stejné ochrany a jsou stejně trestně odpovědni jako úředníci státní.
(5) Zaměstnanci revisního oddělení nesmějí do pěti let po rozvázání služebního poměru ke společenstvu státi se členem správního neb dozorčího orgánu některého peněžního ústavu nebo peněžního podniku vůbec anebo podniku, který na některém peněžním podniku závisí, ani takový podnik peněžní nebo podnik závislý sami provozovati, aniž se ho zúčastňovati jako společníci; stejně nesmějí do uvedené doby býti přijati ať přímo nebo nepřímo do služeb některého z dotčených podniků. Úmluvy těmto ustanovením se příčící jsou neplatné.
Čl. XXXII.
§ 28 mění se v odst. 1. takto:
Podrobné předpisy o způsobu, rozsahu a době provádění revisí stanoví ministerstvo financí po slyšení představenstva společenstva zvláštní instrukcí.
Čl. XXXIII.
1. § 30 mění se takto:
(1) Kdo, nejsa k tomu podle §§ 2 až 4 oprávněn, vydá vkladní knížku nebo vkladní list (§ 1, odst. 2.), bude potrestán okresním úřadem, nejde-li o čin trestný soudem, pro správní přestupek pokutou od 1.000 Kč do 25.000 Kč, a je-li pokuta nedobytná, vězením od tří dnů do tří měsíců.