(5) Důvěrníci a členové správního a dozorčího výboru, pokud jde o výkon jejich úřadu, požívají stejné ochrany a jsou stejně odpovědni jako úředníci státní.

Čl. XXXIX.

(1) Správní výbor (čl. XXXVIII, odst. 2.) nastupuje na místo představenstva banky (čl. XXXIV), s právy a povinnostmi, jež těmto orgánům zákony, stanovy a jednací řád banky vymezují. Členové správního výboru však neručí podle čl. XV a také nemají stanovami členům představenstva uložené povinnosti složiti funkční akcie. Správní výbor může býti ministrem financí zproštěn povinnosti svolati valnou hromadu akcionářů banky.

(2) Dozorčí výbor (čl. XXXVIII, odst. 2.) nastupuje na místo dozorčí rady banky (§ 10 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.) s právy a povinnostmi, jež dozorčí radě zákony, stanovy a dozorčí řád vymezují. Rovněž členové dozorčího výboru nemají povinnosti složiti funkční akcie, kterou snad stanovy banky členům dozorčí rady ukládají.

(3) Správní výbor předkládá účetní závěrky a výroční zprávy banky, přezkoušené dozorčím výborem, ministerstvu financí, které je, vyslechnouc revisní oddělení revisního a důvěrnického společenstva (§ 18 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.), schvaluje.

(4) Ministr financí může zvláštní instrukcí vymeziti podrobněji působnost důvěrníka neb správního výboru a dozorčího výboru a stanoviti potřebné odchylky od jednacího řádu banky a řádu dozorčího. Odchylky od organisačních ustanovení stanov, počítajíc v to ustanovení o znamenání firmy, kterých by bylo potřebí po dobu opatření podle čl. XXXVIII, odst. 2., provede ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí; tyto odchylky jest opověděti k zápisu v obchodním rejstříku a vyhlásiti na útraty banky v listech určených stanovami pro její vyhlášky.

Čl. XL.

(1) Nastoupením správního výboru a dozorčího výboru zaniká členství v dosavadních správních a. dozorčích orgánech banky bez jakéhokoli nároku na odškodnění pro předčasné odvolání z úřadu. Zároveň členové dosavadních správních a dozorčích orgánů banky, její vedoucí úředníci (čl. XXXIV) a jiní její zaměstnanci, kteří jsou členy správních neb dozorčích orgánů jiných společenských podniků, v nichž banky zastupují, přestávají býti členy těchto orgánů bez jakéhokoli nároku na odškodnění pro předčasné odvolání z úřadu.

(2) Veškeré tantiemy a jiné požitky připadající na osoby nově povolané zastupovati banku ve správních neb dozorčích orgánech podniků, v odst. 1. zmíněných, náležejí bance. Odměnu stanoví těmto osobám správní výbor po slyšení dozorčího výboru se souhlasem ministerstva financí.

Čl. XLI.

(1) Vyžaduje-li toho nevyhnutelný veřejný zájem, zejména aby byly chráněny zájmy nuzných vkladatelů neb aby zabráněno bylo zastavení provozování důležitých průmyslových podniků s četnými zaměstnanci, může ministr financí se souhlasem vlády převzíti podpůrnou záruku státní za některé prostředky svěřené bance, u které došlo k opatření podle čl. XXXVIII, odst. 1. neb 2., a to buď dočasně aneb až do splnění těchto závazků neb jinakého jejich plného zajištění, pokud by k úhradě takových závazků nestačilo jmění banky; tato záruka může býti zejména převzata za závazky vzniklé z úvěrů, jež bance byly poskytnuty veřejnými ústavy. Oprávnění vlády přejímati takové záruky zanikne dnem 31. prosince 1932. O výši převzatých záruk podá vláda do 30. června 1933 zprávu Národnímu shromáždění.

(2) Splyne-li banka, u které došlo k opatření podle čl. XXXVIII, odst. 1. neb 2., s jiným peněžním ústavem, může ministr financí s tím souvislé majetkové převody, právní listiny a písemnosti osvoboditi od kolků a poplatků, dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí jakož i od dávek za úřední úkony.

Čl. XLII.

(1) Změnami a doplňky § 2 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n., prováděnými ve čl. XIV, zůstávají platné zákony o revisi společenstev (družstev) nedotčeny až na odchylku od § 3, odst. 2., zák. č. 133/1903 ř. z., která se podává z nového znění odst. 1. pod b) napřed cit. § 2. O stvrzenkách, které vydávají spotřební nebo jiná neúvěrní společenstva (družstva) o úsporných vkladech svých členů, ustanovení čl. XIII a XIV neplatí, jestliže tato společenstva vyhovují předpisu odst. 2., č. 1., již dovolaného § 2 a uvedené stvrzenky jsou zřetelně jako členské knížky (členské úsporné knížky) označeny.

(2) Ustanovení § 198, odst. 1., zák. čl. XXXVII/1875, pokud stanoví, že ředitelství akciové společnosti jest povinno uveřejniti osm dní před valnou hromadou roční bilanci se zprávou, která má býti valné hromadě předložena, dále § 209, odst. 2. a 3., téhož zákona a § 3 vládního nařízení ze dne 27. července 1920, č. 465 Sb. z. a n., pozbývají pro akciové banky platnosti; ostatní ustanovení právě dovolaného zákona a vládního nařízení, dále spolkový zákon č. 253/1852 ř. z. a obchodní zákon č. 1/1863 ř. z. platí pro akciové banky i nadále s odchylkami a doplňky, které vyplývají ze čl. XVII, XXXIX a XL tohoto zákona. Ustanovením § 6, odst. 5., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XVII tohoto zák.) zůstává nedotčeno nařízení ze dne 29. listopadu 1865, č. 127 ř. z., jakož i vládní nařízení ze dne 13. září 1920, č. 532 Sb. z. a n.

(3) Změnami a doplňky zákonů č. 237 až 239/1924 Sb. z. a n., stanovenými v první až třetí hlavě tohoto zákona, zůstává nedotčen čl. XXVII zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.

Čl. XLIII.

(1) § 8, odst. 2., zák. č. 237/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. II tohoto zák.) platí pro příspěvky splatné po 1. lednu 1931. Všechny dřívější splatnosti příspěvků, jejich předpisy a platby na ně, jimž do uvedeného dne nebylo výslovně odporováno buď písemným podáním (výhradou, žádostí za snížení, námitkami neb rozkladem) ke kuratoriu fondu nebo k Zemské bance (§ 5 cit. zák.) anebo stížností k nejvyššímu správnímu soudu, pokládají se za pravoplatné. Přeplatky příspěvků splatných před 1. lednem 1931 se nevrátí, nýbrž zúčtují se jako bezúročná záloha ve prospěch příspěvků budoucích.

(2) Čl. IX platí od 1. ledna 1932.

Čl. XLIV.

(1) Zákaz vydávati vkladní knížky (listy) bez skutečného vkladu, vyslovený v § 1, odst. 2., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XIII tohoto zák.), a souvislý § 34 téhož zákona (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.) nabudou pro jiné peněžní ústavy než akciové banky účinnosti po roce ode dne vyhlášení tohoto zákona; do té doby však buďtež takové vkladní knížky (listy) bez ohledu na to, kdy a kým byly vydány, vzaty z oběhu. U vkladních knížek (listů), vydaných přede dnem vyhlášení tohoto zákona, musí býti vyhověno předpisu odst. 5. napřed dovolaného paragrafu při nejbližším jejich předložení po uvedeném dnu.

(2) Ustanovení § 2, odst. 2., č. 2, zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XIV tohoto zák.) vztahuje se též na úvěrní společenstva (družstva) a na uvedené tam revisní svazy, zřízené sice již přede dnem vyhlášení tohoto zákona, které však podle svých stanov nemají předmětem podnikání též přijímání vkladů na vkladní knížky (listy) a ani do šesti měsíců po řečeném dni neopoví k zápisu ve společenstevním rejstříku změnu stanov rozšiřující předmět podnikání na přijímání takových vkladů.

(3) Jistoty, zřízené v den vyhlášení tohoto zákona podle původního znění § 3, odst. 7., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n., musejí býti do jednoho roku po uvedeném dnu doplněny a uloženy, jak předpisuje § 4, odst. 3., cit. zákona ve znění čl. XVI tohoto zákona; nestane-li se tak, může býti společnosti odňato oprávnění vydávati vkladní knížky (listy).

(4) V den vyhlášení tohoto zákona trvající obchodní spojení, která se příčí zákazu vyslovenému ve čl. XVIII, musejí býti zrušena do jednoho roku po tomto dni; taková obchodní spojení, která jsou podle čl. XIX přípustna jen s předchozím výslovným schválením dozorčí rady, musejí býti v téže lhůtě dodatečně schválena dozorčí radou anebo zrušena.

(5) Ustanovení § 8 a), § 11, odst. 2. a 3., § 13, odst. 1., věty třetí, a § 35 e) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XX, XXII, XXIV a XXXIII tohoto zák.) nabudou v příčině osob, které zastávaly tam uvedené úřady již přede dnem vyhlášení zákona, účinnosti počínajíc první řádnou valnou hromadou akcionářů dotčené banky, která bude konána po tomto dni.

(6) Zákaz, vyslovený v § 11, odst. 7., větě druhé, zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXII tohoto zák.), netýká se odměn, jež členům dozorčí rady. náležejí za období před vyhlášením tohoto zákona.

(7) Ustanovení § 17a, odst. 1. až 3. a 8., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXVII tohoto zák.) platí též o služebních poměrech tam dotčených, jež vznikly před vyhlášením tohoto zákona; tyto služební poměry platí za zrušené výpovědí banky, nedá-li k nim dozorčí rada výslovný souhlas do jednoho roku po uvedeném dni. Členové představenstva se služební smlouvou, vedoucí úředníci a jiní zaměstnanci akciové banky, kteří v den vyhlášení tohoto zákona mají vedlejší zaměstnání nebo provozují obchody, nepřípustné podle odst. 4. dovolaného paragrafu, jsou pod následky podle odst. 6. téhož paragrafu povinni přizpůsobiti se v téže lhůtě napřed uvedenému předpisu. Jsou-li řečené osoby v den vyhlášení tohoto zákona členy správního neb dozorčího orgánu jiného podniku, zanikne jejich členství v těchto orgánech, nedostane-li se jim do jednoho roku po uvedeném dni výslovného svolení dozorčí rady k zastávání tohoto úřadu; dozorčí rada jest při tom pod následky vyslovenými v § 30 a, odst. 2., č. 3., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.) povinna dbáti zákazu vysloveného v odst. 5., větě první, napřed dovolaného § 17 a). Ustanovení odst. 5., věty třetí a čtvrté, a odst. 7. netýkají se odměn připadajících na správní rok banky nebo dotčených podniků, který prošel přede dnem vyhlášení tohoto zákona.

(8) Ustanovení § 17 b) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXVII tohoto zák.) platí též o služebních požitcích ze smluv sjednaných před vyhlášením tohoto zákona.

(9) Představenstvo společnosti akciové nebo společnosti s obmezeným ručením, provozující bankovní a peněžní obchody, která byla zřízena přede dnem vyhlášení tohoto zákona; nebyla však členem revisního a důvěrnického společenstva (§ 18 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.), jest povinno předložiti tomuto společenstvu do tří měsíců po uvedeném dni doklady zmíněné v § 22, odst. 1., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXIX tohoto zák.).

(10) Služební smlouvy, sjednané před vyhlášením tohoto zákona se zaměstnanci revisního oddělení společenstva v odst. 9. uvedeného, nevyžadují dodatečného potvrzení ministerstvem financí; ustanovení těchto smluv platí i nadále, pokud jich služební řád, vydaný podle § 26, odst. 4., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXXI tohoto zák.), nezmění. Řečení zaměstnanci jsou povinni složiti slib, předepsaný v odst. 3. téhož paragrafu, do 30 dnů po vyhlášení tohoto zákona; služební smlouva se zaměstnancem, který této povinnosti nevyhoví, ruší se koncem uvedené lhůty.

(11) Akciové banky jsou povinny do 9 měsíců po vyhlášení tohoto zákona přizpůsobiti své stanovy ustanovením jeho hlavy třetí a předložiti změny stanov ministerstvu vnitra ke schválení. Nevyhovění tomuto příkazu trestá se jako správní přestupek podle vyšší trestní sazby uvedené v § 30 a, odst. 1., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.).

Čl. XLV.

(1) Čl. XXXV až XXXVII, odst. 1., a čl. XXXVIII až XLI platí též o bankách, kterým se dostalo podpory z veřejných prostředků již přede dnem vyhlášení tohoto zákona, jakož i o bankách, s nimiž některá z takových bank splynula před tímto dnem; v těchto případech běží lhůta, určená ve čl. XXXV, odst. 3., ode dne vyhlášení tohoto zákona.

(2) Ustanovení čl. XXXV vztahují se také na dotčené tam služební poměry a nároky na odpočivné a jiné zaopatřovací požitky, které vznikly přede dnem vyhlášení tohoto zákona.

(3) Ustanovení čl. XXXVI vztahují se též na dotčené tam odměny, služební a zaopatřovací požitky a odbytné, jež byly vyplaceny přede dnem vyhlášení tohoto zákona. Tamže stanovená povinnost vrátiti tyto odměny, požitky a odbytné nastává, i když skutečnosti ji zakládající nastaly před řečeným dnem.

Čl. XLVI.

Usnese-li se valná hromada akcionářů banky do 30. června 1933, že akciový kapitál má býti snížen umořením akcií, jež jdou ve vlastnictví banky, není potřebí zachovati předpisy čl. 202, 243, 245 a 248 obchodního zák. č. 1/1863 ř. z., jestliže z tohoto důvodu nedojde k částečnému splacení akciového kapitálu akcionářům. Ustanovení toto platí obdobně pro snížení akciového kapitálu odkolkováním akcií, mají-li jím býti vyrovnány ztráty, jež banka na akciovém kapitálu utrpěla.

Čl. XLVII.

(1) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy ku provedení ustanovení § 6 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XVII tohoto zák.), zejména v příčině povolování pobočných závodů akciových bank.

(2) Vládě se ukládá, aby ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásila úplné znění §§ 1 až 31 zák. č. 238/1924 Sb. z. a n. a §§ 1 až 36 zák. č. 239/1924 Sb. z. a n.

Čl. XLVIII.

(1) Ustanovení § 17 b ) zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXVII tohoto zák.) a § 30 a) téhož zákona (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.), pokud se vztahuje na přestoupení zákazu v uvedeném § 17 b), odst. 12., vysloveného, jakož i ustanovení čl. XLIV, odst. 8., platí obdobně i pro akciové společnosti, které nejsou bankami, s odchylkou, že podati návrh podle napřed cit. § 17 b), odst. 3., náleží za podmínek tamže uvedených představenstvu nebo dozorčí radě společnosti. Jestliže některé takové společnosti stát přispěl k odčinění jejích ztrát zápůjčkou, vkladem, platbou úroků ze zápůjčky někým jiným jí dané nebo jiným poskytnutím kapitálu anebo převzetím záruky za úvěr, který jí byl dán někým jiným, platí obdobně pro ni také ustanovení čl. XXXV až XL, a pokud s nimi souvisí, též ustanovení čl. XLV, s odchylkou, že k provedení těchto ustanovení jest na místě ministra financí příslušným ministr, do jehož působnosti náleží předmět podnikání společnosti, v dohodě s ministry financí a vnitra.

(2) Pro členy představenstva a správní rady, jakož i pro členy dozorčí rady akciových společností, které nejsou bankami, platí obdobně tato ustanovení:

a) § 8 a), odst. 2., zák. č. 239/1824 Sb. z. a n. (ve znění čl. XX tohoto zák.),

b) § 11 téhož zákona (ve znění čl. XXII tohoto zák.), pokud. se vztahuje na uvedený § 8 a), odst. 2.,

c) § 30 a) téhož zákona (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.), pokud se vztahuje na přestoupení zákazů uvedených v § 8 a), odst. 2., a v souvislém s ním § 11,

d) čl. XLIV, odst. 5., tohoto zákona.

Čl. XLIX.

Ustanovení § 17 b) zák. č. 238/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXVII tohoto zák.) a § 30 a) téhož zákona (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.), pokud se vztahuje na přestoupení zákazu vysloveného v odst. 12. dovolaného § 17 b), jakož i ustanovení čl. XXXV, XLIV, odst. 8., a pokud s nimi souvisí, též ustanovení čl. XLV, platí obdobně i pro společnosti s ručením obmezeným, provozující peněžní a bankovní obchody, pro spořitelny, záložny (okresní hospodářské, družstevní i spolkové), úvěrní společenstva (družstva) a výdělková a hospodářská společenstva (družstva) vůbec, jakož, i pro nákupní a prodejní ústředny (svazy) těchto společenstev s odchylkou, že

a) ústav může se podle napřed dovolaného § 17 b) domáhati snížení nepřiměřeně vysokých požitků ze smluv, sjednaných se členy orgánů ústavu aneb s jeho vedoucími úředníky, v případě, že z roční účetní závěrky ústavu aneb z revisní zprávy se objeví ztráty, strávivší reservy na ztráty určené a zmenšivší základní (kmenový, závodní) kapitál o více než 20%;

b) podati návrh podle odst. 3. téhož paragrafu přísluší orgánu ústavu, který jest povolán sjednávati takové služební smlouvy; dohlédací orgán veřejné správy anebo revisní svaz nebo úřad (soud), povolaný ustanoviti revisora, může tak učiniti, jestliže přes jeho vyzvání napřed řečený orgán ústavu v určené lhůtě takového návrhu nepadá.

Čl. L.

(1) Pensijní fondy a jiná zařízení, která jsou u ústavů uvedených ve čl. XIV určena pro podporu zaměstnanců, zejména v případě nemoci, invalidity nebo stáří, nebo pro podporu jejich vdov, sirotků a rodinných příslušníků, ať jsou zřízena v jakékoli právní formě, jest spravovati, pokud o nich neplatí jiné právní předpisy, za účasti zástupců zaměstnanců tak, aby všechny prostředky a majetkové hodnoty, které tvoří jejich jmění, byly odděleny a odděleně účtovány od ostatního jmění ústavu jakož i ukládány v nemovitostech, v hypotečních pohledávkách zákonné jistoty, ve státních dluhopisech neb jiných cenných papírech sirotčí jistoty anebo jiným způsobem platným pro ukládání jmění sirotčího.

(2) Podrobná pravidla o tom, jak budou zařízení v odst. 1. uvedená spravována za účasti zaměstnanců, budou pojata do zvláštního řádu, jejž sdělá správní orgán ústavu v dohodě s orgánem dozorčím a se zástupci zaměstnanců a schválí ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí anebo s ministrem, jehož dozoru ústav jest podroben. Stejným způsobem určí se podrobná pravidla o oddělení, o odděleném účtování a o ukládání majetkových hodnot uvedených zařízení. Nebude-li předložen ke schválení řád, uvedený ve větě první, do tří měsíců a řád, uvedený ve větě druhé, do jednoho roku po vyhlášení tohoto zákona, vydá dotčený řád ministr sociální péče v dohodě s příslušným ministrem.

(3) Zásady odst. 1. o oddělení, odděleném účtování a ukládání jmění platí pro prostředky, jež budou věnovány po 1. lednu 1932, od tohoto dne; odpovídal-li dosavadní způsob oddělení, odděleného účtování a ukládání prostředků a hodnot zařízení ve smyslu odst. 1. již zásadám téhož odst., nebudiž na tom ničeho měněno. Co do prostředků před 1. lednem 1932 věnovaných včetně úroků z nich plynoucích budiž v řádu o oddělení a ukládání jmění, který má býti podle odst. 2. předložen ke schválení do jednoho roku, ustanoveno, že tyto zásady provedou se nejpozději do pěti let od vyhlášení tohoto zákona; tuto lhůtu může ministr sociální péče v dohodě s příslušným ministrem (odst. 2.) ze zvláště závažných důvodů prodloužiti.

Čl. LI.

(1) Působnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o závodních výborech, rozšiřuje se na peněžní ústavy, uvedené v čl. XIV, jakož i na peněžní podniky, uvedené v čl. LII.

(2) Pro tyto peněžní ústavy a podniky počítá se lhůta 1/2 roku, určená v § 1, odst. 1., uvedeného zákona, od zahájení obchodního provozování.

(3) Ustanovení § 6, odst. 1., uvedeného zákona platí pro tyto peněžní ústavy a podniky v tomto znění:

“V podnicích akciových společností, komanditních společností, společností s ručením obmezeným, jichž základní kapitál činí aspoň 1,000.000 Kč, má závodní výbor právo vysílati do schůzí správní rady i představenstva své delegáty.”

(4) Oznamovací povinnost podle § 6, odst. 2., uvedeného zákona stíhá v těchto peněžních ústavech a podnicích správní radu i představenstvo a ustanovení odst. 3, 6. a 7. téhož paragrafu platí pro schůze správní rady i představenstva.

(5) Představenstvem rozumí se v odst. 3. a 4. orgán uvedený ve čl. XXXIV tohoto zákona.

Čl. LII.

(1) Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila provozování bankovních a peněžních obchodů jednotlivci, veřejnými obchodními společnostmi a společnostmi komanditními. Nařízení může zejména stanoviti, že jednotlivec nebo taková společnost smí provozovati uvedené obchody nebo některé jejich druhy jen s úředním povolením, určiti podmínky, za kterých takové povolení může býti uděleno a za kterých zaniká, a podrobiti takové peněžní podniky obmezením a revisím podle obdoby ustanovení zákona č. 239/1924 Sb. z. a n. se změnami a doplňky podle hlavy třetí tohoto zákona.

(2) Majitel podniku, u společnosti společník, oprávněný ji zastupovati a vésti její obchody, a vedoucí úředník (čl. XXXIV) podniku, který přestoupí některý příkaz nebo zákaz tohoto vládního nařízení anebo který zanedbáním povinné péče zaviní, že v podniku dojde k přestoupení takového příkazu nebo zákazu, bude potrestán okresním úřadem pro správní přestupek pokutou od 1000 Kč do 10.000 Kč, a je-li nedobytná, vězením od tří dnů do jednoho měsíce. Ustanovení § 30, odst. 4. až 6., a § 30 a, odst. 4., zák. č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.) platí i tu.

(3) Osoby v odst. 2. řečené, které se dopustí trestného činu uvedeného v § 35 a) nebo v § 35 b) zákona č. 239/1924 Sb. z. a n. (ve znění čl. XXXIII tohoto zák.), budou potrestány tam uvedenými tresty.

(4) Ustanovení § 32 právě dovolaného zákona platí obdobně i o revisích podniků v odst. 1. uvedených, ustanovení § 33 téhož zákona pak obdobně o vyjevení tajemství podniku, o němž se vinník dověděl jako majitel, společník, vedoucí úředník nebo jiný zaměstnanec podniku.

(5) Ustanovení § 35 d) a § 35 f ) téhož zákona sluší užíti i při stíhání a trestání trestných činů podle předešlých odstavců.

(6) Ustanovení § 35 e) téhož zákona platí s rozlišením tam uvedeným o nezpůsobilosti býti majitelem podniku, společníkem oprávněným společnost zastupovati a vésti její obchody, zmocněncem, vedoucím úředníkem, pokladníkem nebo jiným vyšším úředníkem podniku.

Čl. LIII.

(1) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy k provedení § 33 zák. č. 347/1920 Sb. z. a n.

(2) Údajů, obsažených v dokladech a zprávách, jež podle tohoto ustanovení může Národní banka Československá vyžadovati k evidenci obchodních úvěrů, smí býti užito jen k podávání vyžádaných informací o celkové závaznosti dlužníků a o počtu jejich věřitelských ústavů. Jinak jsou zaměstnanci řečené banky, pověření pracemi úvěrové evidence, povinni zachovati o obsahu uvedených zpráv a dokladů mlčenlivost i vůči ostatním orgánům této banky a jejím zaměstnancům. Porušení této povinnosti trestá se soudem, není-li čin přísněji trestný, jako přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10.000 Kč.

(3) Kdo nevyhoví výzvě Národní banky Československé k předložení dokladů a zpráv v odst. 2. uvedených, bude potrestán okresním úřadem pro správní přestupek pokutou od 1000 Kč do 10.000 Kč, a je-li nedobytná, vězením od tří dnů do jednoho měsíce.

(4) Kdo v dokladech a zprávách, v odst. 2. uvedených, v podstatných údajích vědomě něco nesprávného uvede nebo zamlčí, bude potrestán soudem pro přečin vězením od tří dnů do tří měsíců nebo peněžitým trestem od 5.000 Kč do 100.000 Kč.

Čl. LIV.

(1) Ústřední smírčí orgán pro případy nekalé soutěže ve věcech peněžních a bankovních, zřízený podle § 18 vlád. nař. č. 30/1928 Sb. z. a n., pověřuje se úkoly poradního sboru ve věcech peněžnictví. Tuto působnost, kterou podrobně určí vláda nařízením, vykonává řečený orgán za účasti osmi dalších členů (náhradníků), z nichž pět jako zástupce ministerstev financí, průmyslu, obchodu a živností, vnitra, zemědělství a sociální péče jmenuje a odvolává ministr financí v dohodě s příslušnými ministry; zbývající tři jako zástupce hlavních hospodářských odvětví mimo peněžnictví jmenuje a odvolává ministr financí po návrhu ministrů průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a sociální péče.

(2) Vláda může po slyšení tohoto poradního sboru a bankovní rady Národní banky Československé učiniti nařízením opatření k úpravě úrokové úrovně odpovídající hospodářským poměrům; takovým opatřením nesmí býti dotčeno právo jmenované bankovní rady stanoviti úrokové sazby pro bankovní obchody (§ 87 zák. č. 347/1920 Sb. z. a n.).

Čl. LV.

Pokud předešlá ustanovení jinak nestanoví, nabývá tento zákon účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

JUDr. Jan Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Dubický v. r.,
zapisovatel.