§ 3.

Ministr financí jest zmocněn přikázati konsumním lihovarům, zřízeným k účelům učebným a výzkumným, na žádost dotyčného ústavu nebo korporace v rozsahu potřebném k dosažení shora uvedených účelů, výrobní oprávnění, jež nejde na účet celkového ročního výrobního množství (§ 1) a stanoviti případ od případu podmínky provozování.

§ 4.

(1) Každému produkčnímu lihovaru, oprávněnému k výrobě lihu, stanoví příslušný finanční úřad I. stolice před zahájením výroby nejvyšší výrobní alkoholové množství, jež smí v dotyčném výrobním období vyrobiti.

(2) Toto výrobní alkoholové množství bude pro první výrobní období, počínající dnem účinnosti tohoto zákona, stanoveno každému produkčnímu lihovaru, který v posledních třech letech byl alespoň jednou v činnosti, vycházejíc od základu 2.000 hl. st. Takto stanovené výrobní množství bude platiti i pro všechna další výrobní období. Jestliže lihovar prokáže, že určité množství lihu vyvezl do celní ciziny, bude mu o toto množství zvýšeno jeho výrobní alkoholové množství pro období následující.

(3) Produkčním lihovarům, jež nově vznikly, nebo produkčním lihovarům, jež nebyly ve všech třech posledních výrobních obdobích v činnosti, stanoví výrobní alkoholové množství ministerstvo financí.

(4) Ministerstvo financí může výrobní alkoholové množství jednotlivých produkčních lihovarů zvýšiti na žádost podnikatele lihovaru, je-li toho třeba, aby pohotové lihovarské suroviny nepřišly na zmar, anebo snížiti, nikoliv však pod 2.000 hl. st., vyžadují-li toho zájmy veřejné nebo poměry hospodářské. Zvýšení může býti také povoleno na žádost podnikatele, je-li nadprůměrná úroda ovoce, ale za podmínky, že smí býti příslušné alkoholové množství vyklizeno až v příštím výrobním období. V tomto případě jest možno za podmínek nařízením stanovených, zejména na přiměřené zajištění daně, povoliti daněprosté uskladnění výrobku, který má býti později vyklizen, až do dne vyklizení.

(5) Zpracování surovin a látek cizozemského původu je dovoleno jen s povolením ministerstva financí.

§ 5.

(1) Veškerý líh, který bude v den účinnosti tohoto zákona na území republiky Československé pohotově, nebo bude za účinnosti tohoto zákona na tomto území vyroben, nebo do tohoto území dovezen, jest pod závěrou, pokud nejde o líh, který byl již podle dosavadních ustanovení ze závěry uvolněn.

(2) Závěra má ten účinek, že jí postižený líh smí býti jen podle pokynů státní finanční správy, po případě obchodní společnosti jím hospodařící (§ 6), dobrovolné nebo nuceně vyklizen, zcizen, zpracován nebo spotřebován a že jím nesmí býti jinak nakládáno bez předchozích příkazů státní finanční správy, příp. obchodní společnosti s lihem hospodařící, a trvá potud, pokud zmíněným příkazům není plně vyhověno. Pokud toho nutně vyžaduje řádné hospodaření s lihem, může vláda poslyšení zájmových organisací činiti vhodná opatření též ohledně výroby a odbytu lihovin.

(3) Kdo má líh, podléhající závěře, jest povinen přechovávati jej až do uvolnění závěry, a to po 9 měsíců bezplatně. V zemědělských lihovarech zkracuje se tato lhůta, pokud jde o líh vyrobený v rámci výrobního oprávnění, na čtyři týdny. Tyto lhůty počínají u zemědělských lihovarů dnem nejblíže příštího stanovení vyrobeného množství alkoholu, u průmyslových lihovarů a svobodných skladišť lihu dnem nejblíže příštího pravidelného zjišťování zásob. Po uplynutí těchto lhůt může přechovatel lihu žádati státní finanční správu, po příp. obchodní společnost, aby buď líh odebrala, nebo aby mu poskytla přiměřenou náhradu za uschování, stanovenou podle zásad nařízení.

(4) Kdo má líh, podléhající závěře, jest povinen předati jej se zřetelem na skutečnou výtratu, pokud tato podle platných ustanovení zdanění nepodléhá, tomu, kdo jest pověřen hospodařením s lihem, na jeho příkaz. Za úbytek, přesahující zmíněnou výtratu, jest ten, kdo má líh předati povinen zaplatiti tomu, kdo jest pověřen s lihem hospodařiti, prodejní cenu pitného lihu, zmenšenou o zaplacenou daň z lihu.

(5) Závěry jest sproštěn líh podléhající výrobní dani; výrobce jest však povinen zaplatiti do státní pokladny sprošťovací dávku 1 Kč za každý hektolitrový stupeň alkoholu. O této dávce platí obdobně ustanovení o výrobní dani z lihu.

§ 6.

(1) S lihem, který jest pod závěrou, může hospodařiti buď státní finanční správa vlastním jménem na účet státu, nebo může pověřiti tímto hospodařením obchodní společnost (dále krátce společnost zvanou), jež bude hospodařiti svým jménem na svůj účet. V prvém případě upravena bude organisace a způsob lihového hospodaření státního podle zák. č. 404/1922 Sb. z. a n. nebo zvláštním zákonem. Pro případ druhý budou platiti ustanovení uvedená v následujících odstavcích a ve smlouvě, kterou uzavře vždy na dobu nejvýše čtyř let ministr financí s dotyčnou společností a jež podléhá schválení vlády. V této smlouvě bude zejména též sjednán způsob vedení společnosti a zastoupení spotřebitelů ve správních orgánech společnosti.

(2) Společnosti náleží péče o nerušené zásobování a hospodaření s lihem, kteréž musí obstarávati tak, aby tuzemská spotřeba všech druhů lihu byla bezvadně kryta. Společnost má právo kontrolovati výrobu, čištění, uskladnění jakož i vyklízení lihu a prováděti jeho případný vývoz do celní ciziny.

(3) Společnost hospodařící s lihem podléhá bezprostřednímu stálému dozoru, jejž vykonává ministerstvo financí svými zástupci.

(4) Stálým státním dozorem pověření zástupci ministerstva financí sledují činnost společnosti, zejména činnost obchodní, hospodářskou, účetní, pokladní, mají právo nahlížeti do veškerých knih a zápisů společnosti, žádati potřebné zprávy a vysvětlivky, jež jim společnost musí neprodleně a pravdivě podati, dozírají na to, aby společnost dostála bezvadně všem povinnostem, jmenovitě aby hospodaření s lihem obstarávala bezvadně tak, aby nebyly ohroženy zájmy státní, veřejné a hospodářské.

(5) Stálým dozorem pověření zástupci ministerstva financí mají právo súčastniti se všech schůzí společnosti, k nimž musí býti včas pozváni, zasahovati do jednání, žádati vysvětlivky, činiti návrhy, o nichž společnost musí bez průtahu rozhodnouti, ohraditi se proti usnesením a opatřením společnosti, o nichž mají za to, že odporují řádnému výkonu práv a plnění povinností společnosti, s tím účinkem, že taková usnesení a opatření musí býti předložena ministerstvu financí k rozhodnutí a nesmí býti vykonána dříve, pokud toto o nich nerozhodne, případně musí býti ihned provedena podle rozhodnutí ministerstva financí. Podrobné předpisy o stálém dozoru budou vydány instrukcí, již vypracuje ministerstvo financí.

(6) Náklady stálého dozoru hradí společnost.

(7) Společnost jest povinna vypracovati pro svou činnost zevrubný jednací řád do jednoho měsíce po té, kdy byla pověřena hospodařením s lihem. Tento řád podléhá schválení ministra financí a bude uveřejněn v úředním listě republiky Československé.

(8) Společnost pověřená hospodařením s lihem jest povinna předložiti ministerstvu financí nejdéle do konce čtvrtého měsíce po skončení správního roku zevrubnou zprávu o svém hospodaření a situaci ve výrobě a obchodě lihem. Ministerstvo financí, přihlížejíc k této zprávě společnosti, předloží do dalších měsíců Národnímu shromáždění svoji zprávu o celkovém stavu hospodaření s lihem.

(9) Podnikatelé zemědělských a průmyslových lihovarů, dále rafinerií, svobodných skladišť lihu a denaturoven jsou povinni dbáti všech příkazů daných státní finanční správou, bude-li sama s lihem hospodařiti, příp. společností v mezích jejího oprávnění a je prováděti jakož i zaslati měsíčně požadované výkazy, jichž bude třeba k řádnému hospodaření s lihem.

(10) Zdráhal-li by se ten, kdo jest podle předchozích ustanovení povinen předati líh státní finanční správě, příp. společnosti tak učiniti, může ministerstvo financí zaříditi prostřednictvím okresního úřadu nucené odebrání. Totéž možno zaříditi, jde-li o líh, při němž není známo jméno nebo bydliště (sídlo) toho, jejž stihají povinnosti plynoucí ze závěry, nebo toho, na jehož účet jest líh uložen.

§ 7.

(1) Za líh, který jest pod závěrou a bude převzat státní finanční správou, budou placeny přejímací ceny a rafinační mzda, které stanoví ministr financí po slyšení ústředních organisací výrobců a rafinérů lihu. Vodítkem při stanovení přejímacích cen lihu a rafinační mzdy má býti v tomto případě hospodářská situace státního prodeje lihu a průměrné výrobní náklady hospodárně vedených středních lihovarských a rafinérských závodů, při čemž se béře zřetel na ceny hlavních lihovarských surovin. Takto stanovené ceny rozumějí se pro líh o průměrné stupňovitosti a čistotě, jejichž hranici určí ministr financí, který stanoví též podmínky převzetí lihu jakož i proplácení přejímacích cen, rafinační mzdy a náhrad souvisejících s hospodařením s lihem.

(2) Bude-li hospodařením s lihem pověřena společnost podle § 6, bude povinna přejímati od výrobců lihu řádně dodaný líh za cenu, kterou sama sjedná dohodou buďto s výrobci, nebo s jejich ústředními organisacemi, při čemž se béře zřetel na ceny hlavních lihovarských surovin. Taktéž rafinační mzda bude stanovena dohodou s ústřední organisací rafinerií lihu. Obě dohody musí býti schváleny ministrem financí. Nebude-li dosaženo dohody, nebo neschválí-li ministr financí dohody, rozhodne sám, přihlížeje k zásadám vytčeným v odst. 1. Ceny a mzda, podle předchozích zásad určené, jsou závazny pro všechny dodavatele, příp. rafinéry lihu, jsoucího pod závěrou.

(3) Ke zjištění výrobních a rafinačních nákladů jest ministerstvo financí oprávněno naříditi, aby úředníci jím zmocnění nahlédali do obchodních a živnostenských knih, zápisů a písemností lihovarských a rafinérských podniků, ať jsou již vedeny v těchto podnicích nebo jinde, a činiti si z těchto knih, zápisů a písemností výpisy. Podnikatel, příp. jeho zástupce, jest povinen zmíněné knihy, zápisy a písemnosti na požádání předložiti jakož i dáti zmíněným úředníkům ihned osobně nebo svými zaměstnanci veškeré k výkonu jejich úkolů potřebné vysvětlivky a poskytnouti jim veškerou potřebnou pomoc.

(4) Prodejní cenu lihu zdaněného dávkou spotřební a lihu nezdaněného, určeného k povinnému mísení s pohonnými látkami, stanoví vláda, ceny ostatních druhů lihu nezdaněného pro tuzemskou spotřebu stanoví ministerstvo financí, vyslechnuvše lihovou komisi, případně společnost. Jest zakázáno takový líh nabízeti, prodávati a nabývati za jinou než stanovenou prodejní cenu.

(5) Ceny lihu pro vývoz ať ve stavu původním nebo zpracovaném určuje ten, kdo jest pověřen hospodařením s lihem.

§ 8.

(1) Pro záležitosti lihového hospodaření zřizuje se při ministerstvu financí lihová komise.

(2) Lihová komise skládá se z těchto členů:

a) z předsedy z řad úředníků ministerstva financí,

b) ze stálého vládního zástupce ve společnosti hospodařící s lihem,

c) ze zástupce ministerstva obchodu,

d) ze zástupce ministerstva zemědělství,

e) ze zástupce ministerstva pro zásobování lidu,

f) ze zástupce ministerstva národní obrany,

g) ze zástupce ministerstva veřejných prací,

h) ze tří zástupců zemědělských družstevních lihovarů a ze tří zástupců nedružstevních lihovarů,

ch) ze tří zástupců lihovarů průmyslových (nespojených s výrobou droždí, spojených s výrobou droždí a rafinerií lihu),

i) ze tří zástupců dodavatelů surovin lihovarských,

j) ze tří zástupců průmyslové spotřeby lihu,

k) ze tří zástupců obchodu a živností líh zpracujících,

l) ze tří zástupců posledních spotřebitelů lihu,

m) ze čtyř zástupců zaměstnanců lihovarských,

n) ze tří zástupců motorového provozu,

o) z jednoho zástupce rafinerií minerálních olejů.

(3) Předsedu, členy a jejich zástupce jmenují v případech uvedených v předchozím odstavci pod písm. a) až g) dotyčná ministerstva, v případě h) ministr zemědělství po návrhu zájmových organisací, v případě ch) ministr obchodu po návrhu zájmových organisací, v případě i) ministr zemědělství po návrhu zájmových organisací v případě j) ministr obchodu po návrhu Ústředního svazu čsl. průmyslníků, v případě k) ministr obchodu po návrhu Ústředny obchodních a živnostenských komor, v případě l) ministr pro zásobování lidu, v případě m) ministr sociální péče po návrhu ústředen odborových organisací, v případech n) a o) ministr obchodu. Funkční období členů i jejich náhradníků trvá tři roky.

(4) Lihová komise bude předsedou svolávána alespoň jednou za dva měsíce. Úřad členů lihové komise jest čestný a přísluší jim za jednotlivé schůze toliko přiměřené odškodné ve výši, kterou určí ministr financí.

(5) Lihové komisi přísluší:

a) podávati dobrozdání, která si od ní vyžádá ministr financí při výkonu práv vyhrazených mu ohledně hospodaření s lihem tímto zákonem, jmenovitě pak při výkonu práv uvedených ve čl. VI., §§ 1, 3, 6 a 7;

b) podávati ministerstvu financí a jiným ústředním úřadům dobrozdání k osnovám zákonů a nařízení, týkajících se lihového hospodářství;

c) podávati ministerstvu financí iniciativní návrhy ve věcech zdanění lihu, pokud s hospodařením s lihem úzce souvisejí;

d) právo svolávati při dané potřebě ankety zájemců k poradám o otázkách lihového hospodářství;

e) činiti ve věcech hospodaření s lihem dotazy a žádati potřebná vysvětlení;

f) posuzovati výročí zprávy společnosti a žádati k nim potřebné vysvětlivky.

(6) Bližší podrobnosti o organisaci, působnosti a jednacím řádu lihové komise budou stanoveny ministrem financí. Kancelář lihové komise bude obstarávána ministerstvem financí.

Čl. VII.

§ 1.

(1) Bylo-li pro lihovar vylákáno na podkladě nesprávných údajů nebo dokladů:

a) výrobní oprávnění,

b) poměření vyššího výrobního oprávnění, než mu podle ustanovení tohoto zákona náleží, nebo

c) přikázání dodatečných výrobních přídělů,

potrestán budiž podnikatel lihovaru pro těžký důchodkový přestupek peněžitým trestem od 100 do 150 Kč za každý hektolitr alkoholu, který byl neoprávněně vyroben, a peněžitým trestem 20 Kč za každý hektolitr vylákaného, ale nevyužitého výrobního oprávnění nebo dodatečného přídělu.

(2) Podnikatel lihovaru, ve kterém bylo překročeno přiznané výrobní oprávnění s připočtením dodatečných přídělů a přípustné nadvýroby o více než jest podle tohoto zákona přípustno, trestá se za těžký důchodkový přestupek peněžitým trestem od 100 do 150 Kč za každý hektolitr alkoholu, vyrobený nad výrobní oprávnění s připočtením dodatečných přídělů.

(3) Peněžitým trestem od 500 do 10.000 Kč budiž potrestán podnikatel produkčního lihovaru, ve kterém byly bez povolení zpracovány cizozemské suroviny.

(4) Kdo řepového cukru, odebraného bez zapravení spotřební daně k výrobě lihu, použije k jinému účelu, bude potrestán podle ustanovení § 8 zákona z 31. ledna 1903, č. 26 ř. z., o změnách a doplňcích ustanovení ohledně zdanění cukru, po případě podle § 8 zák. čl. II/1903. Jinaké přestupky proti podmínkám povolení k výrobě lihu z řepového cukru trestají se pořádkovou pokutou od 50 do 5.000 Kč.

§ 2.

(1) Kdo přestoupí ustanovení čl. VI., § 5, odst. 2., 3. a 4., první věta, nebo odst. 5. a neprokáže hodnověrně, že nemohl dodržeti ustanovení o závěře pro nepředvídatelnou a neodvratitelnou událost, bude potrestán za těžký důchodkový přestupek peněžitým trestem v částce 20 Kč za každý hektolitrový stupeň alkoholu, jenž jest předmětem přestupku. Za zvláště přitěžujících okolností lze kromě peněžitého trestu uložiti trest vězení až do šesti měsíců.

(2) Byl-li přestupek spáchán při provozování živnosti majitelem živnosti nebo jeho zástupcem, který jedná z příkazu nebo s vědomím majitele, může býti majitel živnosti i jeho zástupce na čas nebo trvale vyloučen z odběru lihu. Při opětovném odsouzení těchto osob může býti kromě toho odňato živnostenské oprávnění, při jehož výkonu byl přestupek spáchán.

(3) Za peněžité tresty uložené zaměstnancům ručí při nedobytelnosti zaměstnavatel, byl-li přestupek zaměstnancem spáchán při výkonu svěřené mu služby.

(4) Nelze-li stíhati nebo potrestati určitou osobu, lze uznati na propadnutí předmětů přestupku.

(5) Jakékoli jiné jednání nebo opomenutí, než jest uvedeno v §§ 1 a 2 proti ustanovením tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných, trestá se jako důchodkový přestupek pokutou do 20.000 Kč.

(6) Je-li pokuta uložená podle tohoto zákona nedobytna, nastoupí místo ní náhradní trest vězení, který se stanoví ve výměře jeden den za 100 až 300 Kč podle míry provinění a podle výdělkových, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů vinníkových.

(7) Trestnost přestupku promlčuje se za tři roky, počínajíc dnem, kterého byl přestupek spáchán.

(8) Trestati přestupky ustanovení tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných přísluší:

a) jde-li o těžké důchodkové přestupky, trestním soudům důchodkovým,

b) jde-li o jiné přestupky, finančním úřadům spravujícím nepřímé daně.

(9) Ustanovení o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto nejvyšší výměru, uloží se trest na svobodě.

(10) Jinak platí o stíhání a trestání přestupků tohoto zákona a nařízení podle něho vydaných v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád z r. 1788, instrukce k němu z r. 1842 a hlava IX. zák. čl. XI/1909 o správě veřejných daní, na ostatním území republiky Československé důchodkový trestní zákon z r. 1835 s doplňky a nařízeními k nim vydanými.

Čl. VIII.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. září 1932 a současně pozbývají platnosti §§ 37 až 50 zákona ze dne 20. června 1888, č. 95 ř. z., pozměněného částečně cís. nař. č. 120/1899 ř. z., §§ 35 až 46 zák. čl. XX/1899 o dani z lihu, § 4 vlád. nařízení ze dne 7. května 1920, č. 355 Sb. z. a n. o prozatímní úpravě poměrů průmyslu lihovarského a hospodaření lihem, § 38 zákona ze dne 2. prosince 1919, č. 643 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu, § 7, odst. 1., č. 2 a 3 a poslední odstavec, § 31, odd. II, věta druhá a §§ 33, 37 a 48 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu, §§ 1 až 3 a 5 až 14 vlád. nař. ze dne 1. srpna 1923, č. 173 Sb. z. a n., kterým se činí opatření pro přechodné hospodaření lihem a čl. I odst. 1. a 3. zákona ze dne 26. června 1926 č. 99 Sb. z. a n. o zvýšení daně z lihu. Mimo to se mění případně doplňují ustanovení § 6 odst. 4. a § 52 zákona č. 643/1919 Sb. z. a n., § 1 vlád. nař. č. 355/1920 Sb. z. a n., § 7, č. 1, odst. 1. a § 31 zákona č. 687/1920, § 7 odst. 1. zákona ze dne 31. ledna 1903, č. 26 ř. z., příp. § 7 zák. čl. II/1903 o zdanění cukru a hlava IX. zák. čl. XI/1909.

(2) Zákon tento provede ministr financí.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

JUDr. Jan Říha v. r.,
sněm. tajemník.

J. Dubický v. r.,
zapisovatel.