Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 834.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.............

o úpravě rybářství.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Všeobecná část.

(1) Rybářské právo jest výlučné oprávnění chovati a chytati v otevřené vodě (§ 5), s níž jest právo spojeno, ryby (pisces), raky (astacidae) a perlorodku říční (margaritana margaritifera L.), po případě též jiná vodní zvířata, jež určí vláda nařízením.

(2) Pokud není stanoveno jinak, platí ustanovení tohoto zákona, jednající o rybářství a rybách, obdobně o ostatních zvířatech uvedených v odst. 1., po případě určených ve vládním nařízení podle něho vydaném.

(3) škeble (unionidae) - kromě perlorodky říční - nebo žáby (batrachia salientia) smějí býti ve vodách otevřených chytány jen osobami oprávněnými k rybářství, t. j. držiteli nebo pachtýři vlastních rybářských revíru (§ 11), pachtýři složených rybářských revíru (§ 14) a rybářskými družstvy (§ 22).

§ 2.

(1) Rybářské právo jest zpravidla (§ 4) spojeno nerozlučně s vlastnickým právem koryta otevřené vody, po případě, není-li vlastnické právo nepochybné, s jeho řádnou držbou.

(2) Rybářské právo, o němž není zjištěno, zdali někomu přísluší a na něž nikdo neuplatnil nároku, jakož i rybářské právo ve vodách, v nichž rybolov dosud nebyl provozován nebo v nichž podle dosavadních předpisů směl býti provozován volný rybolov, přísluší vlastníku nebo držiteli koryta podle odst. 1.

§ 3.

(1) Opustí-li tok vlivem přírodním trvale své koryto a vytvoří-li si koryto nové, zanikají rybářská práva spojená s opuštěným korytem. Pokud j sou dosavadní držitelé těchto práv změnou koryta poškozeni, mohou žádati nejdéle do roka od doby, kdy si tok vytvořil nové koryto, přiměřenou náhradu od vlastníka nového koryta, jemuž připadne rybářské právo s ním nerozlučně spojené.

(2) Ustanovení odst. 1. platí obdobně také tehdy, neopustí-li tok sice svého koryta docela, nýbrž vytvoří si nové rameno, nebo odvede-li se tok trvale buď úplně nebo částečně umělým způsobem. Při umělém odvedení toku jest však povinen dáti náhradu ten, na jehož náklad se provádějí práce s tím spojené.

(3) Odvede-li se tok trvale buď úplně nebo částečně umělým způsobem za příspěvků z prostředků veřejných, nepřísluší držiteli rybářského práva nárok na náhradu, má však právo, pokud by byl změnou koryta poškozen žádati nejdéle do roka od doby, kdy byl tok převeden do nového koryta, aby mu byla při­ znána poměrná část výtěžku z rybářského práva v novém toku.

(4) Nedojde-li k dohodě, stanoví náhradu podle odst. 1. a 2. a poměrnou část výtěžku podle odst. 3. příslušný úřad.

§ 4.

(1) Dosavadní rybářská práva samostatná, t. j. taková, jež nejsou spojena s vlastnickým právem, po případě s řádnou držbou koryta, se zachovávají v platnosti, avšak nesmějí býti při převodu mezi živými nebo na případ smrti dělena. Pokud se takové rybářské právo spojí s vlastnickým právem ke korytu, zůstane s korytem trvale spojeno.

(2) Pokud samostatná rybářská práva nenáležejí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské státu nebo svazům územní samosprávy, může je úřad vyvlastniti ve prospěch státu nebo svazů územní- samosprávy i tehdy, nejsou-li vlastníky nebo držiteli koryta podle § 2, odst. 1.

(3) Jinak nesmějí nová samostatná rybářská práva vznikati. Právní jednání k tomu směřující jest neplatné.

§ 5.

(1) Vodami uzavřenými podle tohoto zákona jsou:

a) vody uzavřené v rybnících bez ohledu na to, zdali souvisí s jinými vodami či nikoliv, a to i s přítokem a s odtokem do vzdálenosti, jíž jest k hospodaření v rybníku nezbytně třeba, je-li tento přítok proti hornímu a odtok proti dolnímu toku řádně oddělen;

b) vody v takových jezerech, v nichž se s povolením úřadu hospodaří po způsobu rybníků a jež jsou od jiných přirozených vod řádně odděleny;

c) rybí nádrže, sloužící toliko k chovu ryb (pstruhové rybníky) nebo k uchovávání ryb (rybí sádky), jsou-li od jiných přirozených vod řádně odděleny;

d) vody, které leží mimo zátopní území a s jinými přirozenými vodami nesouvisí ani při povodni;

e) vody v umělých zařízeních, která jsou zřízena mimo tok a slouží v prvé řadě jiným účelům nežli chovu ryb, vyjímaje náhony a odpady;

f) podzemní toky.

(2) Za řádně oddělené považují se vody uvedené v odst. 1. tehdy, jsou-li od sousedních vod umělým zařízením tak odděleny, že se ryby, mající stanovenou nejmenší délku (§ 69), nemohou dostati z jedné vody do druhé (§ 58, odst. 2. ).

(3) Otevřenými vodami jsou všechny ostatní vody, jakož i propadliny zbylé po dolování a hodící se k chovu ryb, jež budou prohlášeny za vody otevřené úřadem v dohodě s báňským úřadem po slyšení majitele hor, po případě vlastníka propadliny.

(4) Při sporu o to, zdali, po případě pokud jest některá voda uzavřená, rozhodne úřad.

§ 6.

(1) Rybářství ve vodách uzavřených není upraveno tímto zákonem, pokud se nestanoví jinak (hlava VII).

(2) Ti, kdož jsou oprávněni k rybářství ve vodách uzavřených, uvedených v § 5, odst. 1., písm. b) a f), mohou k návrhu a ve prospěch osoby oprávněné k rybářství v sousední vodě otevřené býti úřadem uznáni povinnými přispěti k účelům zarybňovacím v poměru k prospěchu, který mají ze spojitosti se sousední vodou otevřenou.

Hlava II.

Způsob výkonu rybářství ve vodách otevřených.

Rybářské revíry.

§ 7.

(1 ) Zemský úřad rozdělí veškeré otevřené vody v rybářské revíry, t. j. v takové souvislé vodní trati, které svou rozlohou umožňují racionelní výkon rybářství, jenž by zaručoval trvalý chov vhodných druhů ryb.

(2) Rybářské revíry buďtež tvořeny, pokud jest to možno, podle hlavního toku se zahrnutím jeho přítoků. Úhrnná délka všech vodních toků pojatých do rybářského revíru budiž zpravidla nejméně 10 km; menší může býti zejména

a) u velkých toků, jichž šířka za normálního stavu vody jest.průměrně alespoň 30 m;

b) u údolních přehrad (vodních nádrží);

c) jsou-li bez újmy sousedních rybářských revírů po ruce chráněná rybí trdliště a vhodné přítoky k odchovu násady;

d) jde-li o utvoření vlastního rybářského revíru z vod protékajících oborou, sadem a pod.;

e) jestliže se osvědčily rybářské revíry s menší rozlohou utvořené před účinností tohoto zákona.

(3) Překážky, jež znemožňují volný tah ryb a přerušují tím souvislost rybářských revírů, mají tvořiti jich hranice, nejsou-li v nich uřízeny účinné rybí přesmyky (§ 56) a neutrpí-li tím potřebná rozloha rybářských revírů.

(4) Hranice rybářských revírů buďtež vždy stanoveny napříč toků pokud oba břehy jsou na státním území. Ministerstvo zemědělství určí, zdali ve vodách, jež jsou zemskými hranicemi napříč přeťaty, má býti utvořen rybářský revír, přesahující obvod zemského úřadu.

(5) Propadliny zbylé po dolování buďtež pojaty do sousedního rybářského revíru, z něhož se v nich může nejsnadněji a nejvýhodněji hospodařiti.

(6) Části toků, spojující navzájem vody uzavřené, uvedené v § 5, odst. 1., písm. a), a sloužící k napájení těchto vod uzavřených, nebuďtež pojímány do rybářských revírů, prokáže-li se, že mají podstatně větší hospodářský význam pro rybnikářství nežli pro rybářství ve vodách otevřených. Nebudou-li takovéto části toků pojaty do rybářských revírů, buďtež považovány za vody uzavřené.

§ 8.

(1) Hranice rybářských revírů buďtež osobami oprávněnými v nich k rybářství zřetelně označeny. Držitelé pobřežních pozemků jsou povinni za náhradu trpěti, aby potřebné značky byly umístěny na jejich pozemcích. Budou-li tím držitelé pobřežních pozemků poškozeni, pokusí se v případě potřeby starosta (obecní neb obvodní notář) obce, v jejímž obvodu byly značky umístěny, o smírné urovnání rozporů. Nezdaří-li se to, stanoví k návrhu držitelů pobřežních pozemků úřad náhradu, kterou jsou povinny platiti osoby oprávněné k rybářství.

(2) Vyžaduje-li toho veřejný zájem, zejména zájem racionelního výkonu rybářství, může úřad příslušný podle § 7 změniti hranice rybářských revírů zpravidla po uplynutí pachtovních období. Nejsou-li ve všech rybářských revírech, jichž hranice mají býti změněny, pachtovní období stejná a nejde-li o téhož pachtýře, stanoví úřad výši dočasné roční náhrady, kterou budou po zbývající dobu platnosti pachtovních smluv platiti osoby oprávněné k rybářství ve zvětšených rybářských revírech osobám oprávněným k rybářství v rybářských revírech zmenšených, po případě zrušených.

(3) Vláda vydá nařízením podrobná ustanovení o tvoření a změnách hranic rybářských revírů a o jejich označení.

Omezená práva k chytání ryb (slupi a j.).

§ 9.

(1) Na souvislost rybářského revíru nemají vlivu a součást rybářského revíru netvoří omezená práva k chytání ryb (slupi a j.), jež se zakládají na zvláštních;právních důvodech, totiž starých listinných výsadách a vrchnostenských neb úředních povoleních. Držitelé těchto práv jsou však povinni každoročně přiměřeně přispívati osobě oprávněné k rybářství na náklady zarybňovací. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, určí výši tohoto příspěvku úřad.

(2) Držitelé zařízení, sloužících k výkonu těchto práv, jsou povinni nejdéle do roka ode dne účinnosti tohoto zákona podati úřadu průkaz o dosavadním jejich právním trvání. Úřad rozhodne o tom, zdali uznává podaný průkaz za dostatečný a oznámí zařízení, jehož právní trvání bylo prokázáno, zemskému úřadu, který vede tato zařízení v patrnosti. Nebude-li tento průkaz podán nebo bude-li pravoplatně úřadem rozhodnuto, že zařízení po právu netrvá, jest jeho držitel povinen odstraniti je bez náhrady. Zákazy slupí a příkazy k jich odstranění, vydané pravoplatně podle dosavadních předpisů, zůstávají v platnosti i tenkráte, nebyla-li dosud. slup odstraněna.

(3) Vláda může nařízením stanoviti vhodnou úpravu těchto po právu trvajících zařízení a pravidla pro jich používání, přihlížejíc k tomu, aby výkon práv s těmito zařízeními spojených nebyl podstatně omezen. Držitelům zařízení nepřísluší z tohoto důvodu náhrada.

(4) Práva, jichž dosavadní právní trvání bylo prokázáno, mohou býti úřadem vyvlastněna, vyžaduje-li toho nebytně zájem racionelního výkonu rybářství v rybářském revíru a má-li tento zájem větší hodnotu nežli právo, jež má býti vyvlastněno.

(5) Držitelé rybářských práv a jiné osoby, které budou míti z tohoto vyvlastnění prospěch, buďtež úřadem uznáni povinnými nahraditi přiměřenou část nákladu s tím spojeného.

Provozovací plány.

§ 10.

(1) Rybářství v rybářských revírech (§§ 11 a 14) a v obvodech svazů rybářských revírů (§ 31) budiž vykonáváno podle provozovacího plánu schváleného zemským úřadem.

(2) Podrobná ustanovení vydá vláda nařízením.

Vlastní rybářské revíry.

§ 11.

(1) Jestliže rybářská práva, pokud jsou v držení jedné osoby nebo ve spoludržení několika osob, jsou spojena s otevřenými vodami, jež mají takovou souvislou rozlohu, že vyhovují ustanovením § 7, budiž uznána vodní trať, jíž se práva ta týkají, za vlastní rybářský revír.

(2) Příslušejí-li však takováto rybářská práva osobě, která se nemůže prokázati úředním osvědčením, že není vyloučena z nabytí rybářského lístku podle § 41, odst. 1., propachtuje úřad vlastní rybářský revír podle § 15 na její účet.

§ 12.

(1) S výjimkou uvedenou v § 11, odst. 2., jest držitel vlastního rybářského revíru povinen vykonávati v něm rybářství buď sám nebo je propachtovati, avšak vždy jen neděleně v celém rozsahu na dobu deseti let osobě, která není podle § 18 vyloučena z výkonu rybářství. Pokud nejde o vlastní rybářský revír příslušející státu, jest třeba k platnosti pachtovní smlouvy schválení úřadu, jež nesmí býti odepřeno, vyhovuje-li pachtýř ustanovením § 18 tohoto zákona.

(2) Nesplní-li držitel vlastního rybářského revíru povinnosti stanovené v odst. 1., budiž na jeho účet vlastní rybářský revír úřadem propachtován podle § 15.

(3) Přestanou-li býti rybářská práva ve vlastním rybářském revíru v držení jedné osoby nebo ve spoludržení několika osob, budiž rybářský revír prohlášen zemským úřadem za složený a to, byl-li propachtován, po vypršení pachtovní smlouvy.

§ 13.

(1) Držitel nebo pachtýř vlastního rybářského revíru jest povinen pojmouti do něho takové sousední vody otevřené, jež vzhledem ke své poloze nemohou býti pojaty do složeného rybářského revíru.

(2) Nedohodnou-li se držitelé takovýchto rybářských práv s držitelem nebo pachtýřem vlastního rybářského revíru, jemuž připadne jich výkon, o výši roční náhrady, stanoví ji úřad.

Složené rybářské revíry.

§ 14.

(1) Vody, z nichž nebyly utvořeny vlastní rybářské revíry, buďtež rozděleny v rybářské revíry složené.

(2) Složený rybářský revír budiž úřadem propachtován:

1. jsou-li v něm pouze dva držitelé rybářských práv;

2. je-li v rybářském revíru více nežli třetina rybářských práv počítaná podle § 24, odst. 1., věty 1., v držení jedné osoby nebo ve spoludržení několika osob;

3. mimo tyto dva případy, nesdruží-li se držitelé rybářských práv pojatých do složeného rybářského revíru v rybářské družstvo (§ 22) za tím účelem, aby na společný účet vykonávali hospodářství v rybářském revíru. žádost za schválení družstevních stanov musí však býti podána úřadu nejpozději do jednoho měsíce od té doby, kdy utvoření rybářského revíru nabylo moci práva, nebo nejpozději do tří měsíců před uplynutím pachtovního období.

§ 15.

Úřad propachtuje vyhlášeným ofertním řízením složený rybářský revír neděleně v celém rozsahu na dobu deseti let. Při tom budiž přihlíženo jen k nabídkám, jež jsouce v každém ohledu přijatelny, zaručují racionelní výkon rybářství v rybářském revíru. Výše nabídky není výhradně rozhodující.

Přednostní nárok na propachtování mají:

1. veřejné vědecké ústavy nebo rybářské školy, pokud rybářského revíru potřebují pro účely vědecké nebo vyučovací;

2. držitel nebo pachtýř závodu pro umělý chov ryb, který vody v rybářském revíru nezbytně potřebuje k řádnému provozu tohoto závodu;

3. držitel rybářského práva: v údolní přehradě (vodní nádrži);

4. v případu § 14, odst. 2., č. 1, jeden z obou držitelů rybářských práv, prokáže-li se souhlasem druhého;

5. v případě § 14, odst. 2., č. 2, rybářský spolek, jenž má v držení více nežli třetinu rybářských práv počítanou podle § 24, odst. 1., věty 1.;

6. dosavadní pachtýř, který nedal po celou pachtovní dobu při výkonu rybářství příčiny k odůvodněným stížnostem a osvědčil se plně jako dobrý revírní hospodář.

(3) Uplatní li tento nárok včas několik osob, rozhoduje pořadí uvedené v odst. 1. a při stejném pořadí, kdo dříve nárok u úřadu uplatnil.

(4) Propachtování složeného rybářského revíru může úřad učiniti závislým na předchozím složení potřebné jistoty (kauce). Nebude-li jistota složena ve lhůtě úřadem stanovené, nebudiž k podané žádosti nebo nabídce (ofertě) přihlíženo.

(5) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o provádění vyhlášeného ofertního řízení, o podmínkách pachtovních, jistotě (kauci), jakou pachtýř má složiti, a o prodloužení pachtovní doby na nové pachtovní období bez nového ofertního řízení.

§ 16.

(1) Pachtovné ze složeného rybářského revíru připadá držitelům rybářských práv do něho pojatých a rozdělí se mezi ně podle výměry vodních ploch po případě podle hodnoty rybářských práv, je-li jejich hodnota značně rozdílná. K případným změnám hodnoty rybářského práva způsobeným revírním rybářským hospodářstvím nebudiž při tom přihlíženo.

(2) Nedosáhne li se dohody, složí pachtýř pachtovné u okresního soudu, v jehož obvodě leží rybářský revír z největší části. O rozdělení pachtovného mezi jednotlivé držitele rybářských práv do rybářského revíru pojatých rozhodne pak tento soud k návrhu některého z nich v řízení nesporném, při čemž je vázán ustanovením odst. 1.

§ 17.

Dostanou-li se veškerá rybářská.práva pojatá do složeného rybářského revíru do držení jedné nebo do spoludržení několika osob, budiž takovýto rybářský revír prohlášen zemským úřadem za rybářský revír vlastní, a to byl-li revír propachtován, až vyprší pachtovní smlouva.

Společná ustanovení pro rybářské revíry vlastní a složené.

§ 18.

(1) Ani vlastní ani složený rybářský revír nesmí býti propachtován osobě, která se nemůže prokázati úředním osvědčením, že není vyloučena z nabytí rybářského lístku podle § 41, odst. 1.

(2) Vláda může nařízením stanoviti průkaz způsobilosti pro osoby oprávněné k rybářství.

§ 19.

(1) Osoby oprávněné k rybářství jsou povinny při výkonu rybářství dbáti ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů a podrobiti se úředním nařízením neb opatřením vydaným v zájmu racionelního výkonu rybářství v rybářském revíru a v rybářských revírech sousedních. Pokud jest osobou oprávněnou k rybářství držitel závodu, z něhož se vypouštějí odpadní vody do otevřené vody, o niž jde, anebo obec, z níž vyúsťuje obecní kanalisace do otevřené vody, jest povinna vypouštěti odpadní (kanalisační) vody podle uděleného vodoprávního povolení.

(2) Proviní li se proti tomu osoba oprávněná k rybářství, ačkoliv byla úřadem písemně upomenuta a ačkoliv jí byla stanovena přiměřená lhůta ke splnění povinností uvedených v odst. 1., nebo proviní-li se opětovně, může jí úřad bez dalšího výkon rybářství zakázati a propachtovati rybářský revír jiné osobě podle § 15 a, to, jde li o revír pachtovní, do konce pachtovního období. Původní pachtovní smlouva se tím rozvazuje. Dosavadní pachtýř ručí však za veškerou újmu, která vzejde tím, že bylo nutno rybářský revír znova propachtovati, zejména též za útraty spojené s novým propachtováním a za případný úbytek pachtovného.

§ 20.

Zemře-li pachtýř, pachtovní smlouva nezaniká, oznámí-li dědicové do tří měsíců p.o jeho smrti úřadu, že chtějí setrvati v pachtovním poměru a určí-li se schválením úřadu jednoho ze spoludědiců, jenž není vyloučen z výkonu rybářství podle § 18, aby až do konce pachtovního období vykonával rybářství v rybářském revíru.

§ 21.

Podpacht možno připustiti toliko výjimečně se schválením úřadu, je-li zaručeno, že pod pachtýř bude plniti povinnosti uložené podle § 19 pachtýři.

Rybářská družstva.

§ 22.

(1) Rybářské družstvo může býti utvořeno se souhlasem buď všech anebo většiny (§ 24, odst. 1., věta 1. ) držitelů rybářských práv pojatých do složeného rybářského revíru. S výjimkou uvedenou v odst. 2., větě 2., se stanou držitelé rybářských práv, kteří zůstali v menšině, nucenými členy rybářského družstva.

(2) Je-li držitelem rybářského práva jiná právnická osoba než rybářský spolek, jest třeba jejího výslovného souhlasu k tomu, aby se stala členem rybářského družstva. Hlasuje-li proti utvoření rybářského družstva nebo nezúčastní-li se tohoto hlasování, bude sice její rybářské právo nuceně pojato do rybářského družstva, obdrží však za to každoročně od rybářského družstva odškodné, jež se určí předem. V tom případě ani neplatí členských příspěvků ani neručí podle § 29 za závazky rybářského družstva. Nedojde-li k dohodě o odškodném, určí jeho výši úřad.

(3) Rybářské družstvo vzniká jako právnická osoba veřejného práva tím, že se ustaví na. základě stanov schválených zemským úřadem. Sídlo rybářského družstva musí býti na státním území.

(4) Vláda vydá nařízením podrobná ustanovení o organisaci a působnosti rybářských družstev a může nařízením též stanoviti odbornou způsobilost pro odborné rybářské síly zaměstnávané rybářským družstvem.

§ 23.

S výjimkou uvedenou v § 22, odst. 2., větě 2., jest členství v rybářském družstvu spojeno s držením rybářského práva pojatého do družstevního svazku.

§ 24.

(1) Hlasovací a volební právo budiž vykonáváno podle poměru účastenství, jež se stanoví podle výměry vodních ploch při normálním stavu vody. Při tom nebudiž přihlíženo k výměře vodních ploch, kterou mají rybářská práva, za něž obdrží právnické osoby odškodné podle § 22, odst. 2., věty 2.

(2) Ve stanovách budiž ustanovena nejmenší míra účastenství, která opravňuje k jednomu hlasu.

§ 25.

Výbor rybářského družstva jest oprávněn ukládati pořádkové pokuty až do výše 100 Kč ve prospěch reservního fondu družstva (§ 26) oněm členům rybářského družstva, kteří opětovně neplní svých povinností, ačkoliv byli písemně upomenuti. Proti uložení pokuty jest přípustné podati do 15 dnů stížnost k úřadu, který rozhodne s konečnou platností.

§ 26.

U rybářského družstva budiž zřízen reservní fond, do něhož plynou mimořádné příjmy rybářského družstva, pokud nejsou určeny pro určité účely.

§ 27.

Nemá-li rybářské družstvo více nežli pět členů, vykonávají tito členové podle poměru účastenství práva a povinnosti, které příslušejí jinak voleným, orgánům rybářského družstva.

§ 28.

(1) Úřad, v jehož obvodu jest sídlo rybářského družstva, vykonává dozor na to, aby rybářské družstvo plnilo své povinnosti uložené mu tímto zákonem jeho prováděcími předpisy a stanovami, zejména schváleným provozovacím plánem. Ustanovení § 19, odst. 1., věty,1., a odst. 2., věty 1., platí obdobně. Úřad jest oprávněn nahlížeti do všech jednacích protokolů výboru i valné hromady, do všech spisů a účtů rybářského družstva, prováděti revisi družstevní pokladny a stavu jmění družstva a vysílati k valným hromadám svého zástupce. Rybářské družstvo jest povinno vždy včas úřadu oznamovati, kdy a kde se koná valná hromada.

(2) Neplní-li rybářské družstvo těchto svých povinností, ačkoliv bylo úřadem uvedeným v odst. 1. písemně upomenuto a ačkoliv mu byla stanovena přiměřená lhůta k jich splnění, budiž k návrhu tohoto úřadu zemským úřadem rozpuštěno a rybářský revír úřadem propachtován podle ustanovení § 15. Týmž způsobem budiž rybářský revír propachtován, zanikne-li rybářské družstvo jiným způsobem.

§ 29.

Za své závazky jest rybářské družstvo zavázáno především svým jměním. Převyšují-li závazky jmění, ručí za ně členové družstva osobně podle poměru účastenství do trojnásobné výše posledně předepsaných členských příspěvků. V případě nedobytnosti ručí též jejich právní předchůdci, kteří byli členy rybářského družstva v posledních pěti letech přede dnem, kdy byl vydán příslušný platební rozkaz. Jmění, jež po zániku rybářského družstva zbude, když byly splněny veškeré družstevní závazky, budiž rozděleno mezi členy podle téhož poměru účastenství, není-li ve stanovách ustanoveno jinak.

§ 30.

Pravoplatně uložené členské příspěvky a po řádkové pokuty vymáhají se k návrhu rybářského družstva politickou exekucí.

Svazy rybářských revírů.

§ 31.

(1) Zemský úřad stanoví obvody a sídla svazů rybářských revírů ze sousedních celých rybářských revírů pokud možno podle hlavního toku nebo jeho části tak, aby bylo dosaženo co největší jednotnosti po stránce rybářsko-hospodářské a biologické.

(2) Každý rybářský revír musí býti pojat do obvodu některého svazu rybářských revírů.

(3) Vyžaduje-li toho zájem racionelního výkonu rybářství, může zemský úřad měniti obvody svazů rybářských revírů.

§ 32.

(1) Svaz rybářských revírů vzniká jako právnická osoba veřejného práva tím, že se ustaví na základě stanov schválených zemským úřadem. Sídlo svazu rybářských revírů musí býti na státním území.

(2) Vláda vydá nařízením podrobná ustanovení o organisaci a působnosti svazu rybářských revírů a může nařízením též stanoviti odbornou způsobilost pro odborné rybářské síly zaměstnávané svazem rybářských revírů, jakož i označiti rybářské školy a ústavy, na nichž získané vzdělání podává tento průkaz způsobilosti.

§ 33.

(1) Členy svazu rybářských revírů s právem volebním a hlasovacím jsou všechny osoby, jež jsou povinny platiti revírní příspěvek podle § 39. Při vykonávání práva volebního a hlasovacího má každý člen jeden hlas, pokud jde o držitele omezených práv k chytání ryb (§ 9 a § 71, odst. 2.) nebo pokud rozloha nebo výnosnost jednotlivých rybářských revírů jest přibližně stejná. Liší-li se rozloha nebo výnosnost jednotlivých revírů značně od sebe, ustanoví zemský úřad, kolik hlasů přísluší každé osobě oprávněné k rybářství.

(2) Mimo to mohou býti na svou žádost zemským úřadem do odvolání připuštěni za členy svazu rybářských revírů držitelé nebo pachtýři závodů pro umělý chov ryb a rybářské spolky v obvodu svazovém, pokud nejsou již členy jako držitelé rybářských revírů neb omezených práv k chytání ryb. Tito členové mají na valné hromadě hlas poradní.

§ 34.

(1) Svazu rybářských revírů přísluší, aby ve svém obvodu činil hospodářská opatření, týkající se chovu a lovení ryb, přesahující obvod jednotlivých rybářských revírů, a aby obstarával záležitosti společné svazovým rybářským revírům.

(2) Mimo působnost stanovenou výslovně v tomto zákoně přísluší svazu rybářských revírů zejména:

1. aby dozíral na rybářské hospodářství v rybářských revírech a na výkon omezených práv k chytání ryb (§ 9 a § 71, odst. 2.) a oznamoval úřadu shledané závady, aby byla zjednána náprava;

2. aby pečoval o opatření směřující k racionelnímu výkonu rybářství, přesahují-li hranice jednotlivých rybářských revírů;

3. aby pečoval o zájmy svých členů, pokud se dotýkají hospodářství v několika rybářských revírech;

4. aby podával úřadům posudky, návrhy a zprávy ve věcech rybářských;

5. aby založil, každoročně doplňoval a opravoval rybářský katastr podle stavu ke dni 31. prosince a aby spolupůsobil se Státním úřadem statistickým při statistických šetřeních o rybářství v rybářských revírech, na nichž se usnese Statistická rada státní.

§ 35.

(1) Pravidelné příjmy svazu rybářských revírů plynou z revírních příspěvků (§ 39), po případě ze členských příspěvků. Zápůjčky nesmí svaz rybářských revírů uzavírati.

(2) Členové výboru nemají nároku na odměnu za vykonávání svých funkcí, nýbrž jsou pouze oprávněni požadovati náhradu nutných výdajů, kterou poskytne svaz rybářských revírů.

§ 36.

(1) Na svazy rybářských revírů dozírá zemský úřad. Ustanovení § 19, odst. 1., věty 1., platí obdobně. Zemský úřad jest oprávněn nahlížeti do všech jednacích protokolů výboru i valné hromady, do všech spisů a účtů svazu rybářských revírů, prováděti revisi svazové pokladny a stavu jmění svazového a vysílati k valným hromadám svého zástupce. Svaz rybářských revírů jest povinen oznamovati zemskému úřadu vždy včas, kdy a kde se koná valná hromada.

(2) Neplní-li svaz rybářských revírů svých povinností, ačkoliv byl zemským úřadem písemně upomenut, může zemský úřad na určitou dobu ustanoviti správce svazu rybářských revírů, na něhož přecházejí veškerá práva a povinnosti výboru, jeho předsedy a valné hromady, jenž však není oprávněn žádati za schválení změny stanov svazu rybářských revírů. Ustanovení § 35, odst. 2., platí obdobně. Zemský úřad může však povoliti tomuto správci zvláštní přiměřenou odměnu na účet svazu rybářských revírů.