Zemské rybářské svazy.

§ 37.

(1) Svazy rybářských revírů utvoří v každé zemi zemský rybářský svaz, který vzniká jako právnická osoba veřejného práva tím, že se ustaví na základě stanov schválených zemským úřadem.

(2) Zemskému rybářskému svazu přísluší, aby ve svém obvodu činil hospodářská opa­ tření, týkající se chovu a lovení ryb, přesahující obvod jednotlivých svazů rybářských revírů a aby obstarával záležitosti společné těmto svazům.

(3) Ustanovení § 34, odst. 2., § 35, odst. 1., věty 2., a odst. 2., a § 36 platí obdobně.

(4) Členy zemského rybářského svazu jsou svazy rybářských revírů zastupované pověřeným zástupcem. Pravidelné příjmy plynou zemskému rybářskému svazu ze členských příspěvků.

(5) Vláda vydá nařízením podrobná ustanovení o organisaci a působnosti zemských rybářských svazů.

Rybářský fond.

§ 38.

(1) U každého zemského úřadu se zřizuje rybářský fond; smí ho býti použito výhradně k podporování a zvelebení rybářství ve vodách otevřených nebo výjimečně i ve vodách uzavřených, pokud budou pojaty do rybářského revíru (§ 86), nebo pokud bude z osob oprávněných k rybářství ve vodách uzavřených utvořeno rybářské družstvo podle tohoto zákona (§ 87) anebo pokud lze očekávati, že podpora z rybářského fondu udělená bude míti značnější vliv na zvelebení rybářství vůbec. Volné jmění rybářského fondu budiž uloženo ve státních cenných papírech.

(2) Zemský úřad podá ministerstvu zemědělství každoročně ke dni 31. prosince zprávu o stavu jmění rybářského fondu a o způsobu jeho použití a zároveň pracovní program pro.rok příští. Shledá-li v tom směru ministerstvo zemědělství závady, nařídí jich odstranění.

Revírní příspěvky.

§ 39.

(1) Osoby oprávněné k rybářství a držitelé omezených práv k chytání ryb (§ 9 a § 71, odst. 2.) jsou povinni platiti revírní příspěvky ve prospěch rybářství, zejména k účelům v tomto zákoně výslovně stanoveným, k účelům zarybňovacím a správním. Výtěžek připadá z polovice rybářskému fondu příslušnému podle sídla svazu rybářských revírů a z polovice tomuto svazu, pokud ministerstvo zemědělství nestanoví v dohodě s ministerstvy vnitra a financí pro jednotlivé země jiný poměr k rozdělení těchto výtěžků.

(2) Revírní příspěvky buďtež stanoveny ve výši 15% ročního pachtovného anebo u nepropachtovaných vlastních rybářských revírů, družstevních revírů neb omezených práv k chytání ryb podle výše onoho výtěžku, jehož by se pravděpodobně dosáhlo jako pachtovného při propachtování. Vláda může nařízením změniti výši revírních příspěvků, nesmí je však zvýšiti o více než 5% uvedené základny.

(3) Revírní příspěvky předpisuje svaz rybářských revírů. O námitkách rozhodne úřad s konečnou platností. Řádně předepsané a nezaplacené revírní příspěvky vymáhá úřad politickou exekucí.

(4) Svazy rybářských revírů jsou povinny vésti podle nařízení zemského úřadu výkazy o zaplacených revírních příspěvcích a o tom, jakým způsobem jich bylo použito, a zemský rybářský svaz jest povinen podávati o tom zprávu zemskému úřadu každoročně ke dni 31. prosince. Shledá-li zemský úřad závady, nařídí jich odstranění.

(5) Ministerstvo zemědělství může povoliti na určitou dobu vybírání přirážky k revírním příspěvkům do výše 10% uvedené základny ve prospěch rybářského fondu v takových rybářských revírech, v nichž si náhrady ve prospěch rybářství podle § 9, odst. 4., § 45, odst. 1., § 57, odst. 3., § 59, odst. 2., a § 63, odst. 4., vyžádaly nákladů větších, nežli činí polovina revírních příspěvků odváděných z těchto rybářských revírů rybářskému fondu.

Rybářské lístky a dovolovací listy.

§ 40.

(1) Každý, kdo loví ryby, musí míti při sobě rybářský lístek, znějící na jeho osobu a opatřený jeho podobiznou, pokud není ustanoveno jinak (§ 50, odst. 3., a § 70, odst. 2.).

(2) Rybářské lístky vydává s platností pro celé státní území vždy na kalendář ní rok, po případě na tři po sobě jdoucí kalendářní roky úřad toho místa, v němž strana má své bydliště.

(3) Rybářské lístky jsou podrobeny poplatkům podle všeobecných ustanovení jako vysvědčení a mimo to taxám ve prospěch rybářského fondu ve výši 30 Kč z každého rybářského lístku a za každý kalendářní rok bez rozdílu, jde-li o osobu oprávněnou k rybářství či o osoby třetí. Duplikáty rybářských lístků nepodléhají těmto taxám. Pomocní zřízenci osoby oprávněné k rybářství, veřejná stráž zemědělská jí ustanovená ke službě pro ochranu rybářství a posluchači veřejných rybářských škol jsou od placení této taxy osvobozeni.

(4) Vláda může změniti nařízením výši taxy, nejvýše však do 60 Kč.

(5) Vláda vydá nařízením podrobná ustanovení o vydávání rybářských lístků a vyúčtování tax za rybářské lístky.

§ 41.

(1) Rybářský lístek nesmí býti vydán osobám, které

1. jsou úplně zbaveny svéprávnosti (dány pod opatrovnictví) pro duševní chorobu nebo slabomyslnost;

2. byly pravoplatně odsouzeny k nepodmíněnému trestu na svobodě pro:

a) krádež nebo podílnictví na krádeži (přechovávání ukradených věcí) anebo pro spoluvinu (účastenství) na ní,

b) poškození vodních staveb nebo rybářských zařízení, po případě zařízení vodních reservací.anebo způsobení povodně,

c) trestný čin spáchaný proti dozorčím orgánům uvedeným v § 77, odst. 1., při výkonu nebo za výkon jejich služby,

d) žebrotu nebo tuláctví, i když pro potulku místo trestu vězení byl vinník odkázán do pracovny anebo do nucené pracovní kolonie;

3. byly potrestány pro pytláctví podle §§ 26 a 27 zák. čl. XX/1883, honebního zákona;

4. zneužily rybářského lístku k celnímu trestnému činu neb opětovně k celní nepořádnosti;

5. jsou pod policejním dozorem.

V případech č. 2 až 4 nesmí býti rybářský lístek vydán osobám tam uvedeným do tří let od té doby, kdy byl trest vykonán, prominut nebo promlčen.

(2) Vydání rybářského lístku může býti odepřeno, je-li obava, že by ho mohlo býti zneužito, osobám

1. které ještě nedokončily osmnáctého roku svého věku,

2. které jsou z jakéhokoliv důvodu částečně zbaveny svéprávnosti,

3. u nichž byla trestním soudem vyslovena ztráta volebního práva do obcí, pokud tato ztráta trvá, a pokud nejde o případ uvedený v odst. 1., č. 2,

4. které byly v posledních třech letech pravoplatně potrestány pro přestupek tohoto zákona,

5. které byly odsouzeny pro trestné činy, uvedené v odst. 1., č. 2 až 4, po uplynutí stanovené tříleté lhůty.

(3) Vydání rybářského lístku může býti odepřeno příslušníkům státu, jenž nakládá s československými příslušníky, pokud jde o výkon rybářství ve vnitrozemských vodách, méně příznivě než s vlastními příslušníky.

(4) Nastane li nebo vyjde li najevo některý z těchto důvodů teprve po vydání rybářského lístku, jest úřad v případech odst. 1. povinen a v případech odst. 2. a 3. oprávněn vydaný rybářský lístek odejmouti a prohlásiti za neplatný bez jakékoliv náhrady výdajů spojených s jeho opatřením.

(5) Byl-li rybářský lístek odňat osobě oprávněné k rybářství, zakáže jí úřad výkon rybářství v rybářském, revíru a propachtuje tento rybářský revír podle § 15, a to, jde-li o revír pachtovní, do konce pachtovního období. Ustanovení § 19, odst. 2., věty 2. a 3., platí i v tomto případě.

§ 42.

(1) Jiné osoby nežli osoba oprávněná k rybářství, její pomocní zřízenci, veřejná stráž zemědělská jí ustanovená ke službě pro ochranu rybářství nebo držitelé omezených práv k chytání ryb uvedených v § 9 a v § 71, odst. 2., musí míti při sobě při chytání ryb, jiných škeblí nežli perlorodky říční nebo žab mimo rybářský lístek ještě zvláštní písemné dovolení osoby oprávněné k rybářství (dovolovací list). Členové rybářských spolků musí míti dovolovací list i tehdy, když rybářský spolek, jehož jsou členy, jest osobou oprávněnou k rybářství. Dovolovací listy k lovení ryb buďtež vydány na určitý druh a počet rybářského nářadí nejvýše na dobu platnosti rybářského lístku a dovolovací listy k chytání jiných škeblí. nežli perlorodky říční nebo žab nejdéle na rok. Dovolovací listy, jež nebyly vydány na předepsaném blanketu, jsou neplatné.

(2) V dovolovacích listech budiž stanoveno, zdali opravňují ke každodennímu lovu ryb nebo, jak jest toto oprávnění omezeno.

(3) Kdo chytá jiné škeble nežli perlorodku říční nebo žáby v přítomnosti a se souhlasem osoby oprávněné k rybářství, nepotřebuje dovolovacího listu.

§ 43.

(1) Osoba oprávněná k rybářství jest povinna vésti seznam osob, jimž vydala dovolovací listy k chytání ryb nebo jiných škeblí nežli perlorodky říční nebo žab, a sděliti jména a bydliště těchto osob, jakož i každou změnu příslušnému svazu rybářských revírů, aby je vedl v patrnosti.

(2) V případě potřeby může úřad po vyslechnutí svazu rybářských revírů stanoviti pro určitý rybářský revír a na určitou dobu nejvyšší přípustný počet dovolovacích listů podle § 42, odst. 1., neb omeziti je na určitý druh ryb anebo vydávání jich vůbec zakázati, pokud není o tom ustanovení v provozovacím plánu.

Hlava III.

Chráněná rybí trdliště a chráněné rybí oblasti.

§ 44.

(1) K žádosti osoby oprávněné k rybářství v dotčené otevřené vodě nebo výjimečně i proti její vůli, vyžaduje-li toho nezbytně zájem. racionelního výkonu rybářství, může úřad, nepříčí-li se to nabytým vodním právům, prohlásiti takové vody otevřené, které se hodí ke tření ryb nebo k odchovu rybí násady (rybího plůdku) nebo slouží k přezimování ryb nebo se hodí k chovu perlorodky říční, za chráněné rybí trdliště nebo za chráněnou rybí (perlorodnou) oblast. Před tím budiž svazu rybářských revírů, zemědělské radě a obchodní a živnostenské komoře poskytnuta možnost, aby do určité lhůty zaujaly k podané žádosti nebo k podanému návrhu stanovisko.

(2) Chráněné rybí trdliště nebo chráněná rybí (perlorodná) oblast buďtež zřetelně označeny. Úřad může povoliti, aby chráněná, rybí trdliště byla oplocena po dobu stanovenou podle § 46. Držitelé pobřežních pozemků jsou povinni za náhradu trpěti aby tyto značky po případě oplocení byly postaveny na jejich pozemcích.

(3) Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o tvaru a znění těchto značek a jich umístění.

§ 45.

(1) Nedojde-li k dohodě a nezdaří-li se pokus o smírné urovnání rozporů starostou (obecním neb obvodním notářem) obce, stanoví úřad náhradu škody, která bude způsobena zřízením, označením neb oplocením chráněných rybích trdlišť nebo chráněných rybích (perlorodných) oblastí. Náhradu dá osoba oprávněná k rybářství, byly-li chráněné rybí trdliště nebo chráněná rybí (perlorodná) oblast zřízeny k její žádosti; jinak se náhrada poskytne z rybářského fondu.

(2) Osoby oprávněné k rybářství v sousedních revírech, pokud mají ze uřízení chráněného rybího trdliště nebo chráněné rybí oblasti prospěch, mohou býti úřadem uznány povinnými, aby přiměřeně k tomuto prospěchu přispívaly jak k těmto náhradám, tak i k výdajům na, zarybňování těchto vod.

§ 46.

(1) V chráněných rybích trdlištích neb v chráněných rybích (perlorodných) oblastech jest v době stanovené úřadem zakázáno:

1. loviti jakýmkoliv způsobem ryby nebo jiná vodní zvířata,

2. rušiti jakýmkoliv způsobem tření ryb, odchov rybí násady (rybího plůdku) a přezimování ryb, zejména užíváním vody a koryta uvedeným v § 51, jízdou po vodě, pouštěním vodní drůbeže na vodu, čištěním koryta, kácením stromů na pobřežních pozemcích a prováděním jakýchkoli pobřežních staveb.

(2) Úřad může k návrhu osoby oprávněné k rybářství ze závažných důvodů výjimečně povoliti lov takových druhů ryb, které jsou na újmu racionelního výkonu rybářství, a jiných škodlivých zvířat v chráněných rybích trdlištích neb v chráněných rybích (perlorodných) oblastech a povoliti k návrhu této osoby nebo orgánu veřejné služby zemědělsko-technické též jiné výjimky ze zákazů uvedených v odst. 1.

§ 47.

(1) Chráněné rybí trdliště nebo chráněná rybí (perlorodná) oblast mohou býti úřadem prohlášeny za zrušené, není-li zapotřebí, aby dále trvaly nebo vyžaduje-li toho převážný národohospodářský nebo veřejný zájem.

(2) Osobě oprávněné k rybářství v rybářském revíru, v němž byly chráněné rybí trdliště nebo chráněná rybí (perlorodná) oblast zřízeny, budiž před jejich zrušením poskytnuta přiměřená lhůta k provedení opatření s tím spojených.

§ 48.

Působnost stanovenou v § 44, odst. 1. a 2., § 46 a § 47, odst. 1., vykonává zemský úřad, jde-li o vody splavné podle vodního zákona.

Hlava IV.

Vztahy rybářství k jiným právům (předpisům). a) k sousedním pozemkům:

§ 49.

(1) Osoby oprávněné k rybářství, jejich pomocní zřízenci a. dozorčí orgány, jakož i osoby oprávněné k rybolovu jsou oprávněny vstupovati po veřejných příchodech (cestách, stezkách a j.) na cizí pobřežní pozemky, které nejsou trvale a pevně ohrazeny a na něž není vstup zakázán podle předpisů veřejného práva, a upevňovati na nich své rybářské nářadí, pokud jest toho nezbytně třeba k výkonu jejich oprávnění nebo k provádění dozoru.

(2) Nemohou-li se osoby uvedené v odst. 1. dostati k otevřené vodě po veřejných příchodech, mohou použíti též soukromých cest, stezek, polních mezí, okrajů luk a jiných příchodů používaných vlastníkem pozemku, pokud jich použití není zakázáno předpisy veřejného práva.

(3) Vstup na součásti vodních děl (jezy, náhony, odpady, stavidlové pilíře, nábřežní zdi, česlicové lávky a j.) může býti úřadem povolen jen bez újmy ustanovení § 71, odst. 1., písm. e), po dohodě s držitelem vodního díla a na vlastní nebezpečenství osob uvedených v odst. 1.

(4) V zájmu racionelního výkonu rybářství v rybářském revíru může úřad, nedojde-li k dohodě, povoliti osobě oprávněné k rybářství nebo v jejím doprovodu též jejím pomocným zřízencům vstoupiti i na cizí ohrazené nemovitosti k provedení nutných rybářských hospodářských opatření po vyslechnutí držitele těchto nemovitostí, dovoluje-li to povaha závodu a není-li obavy, že povolení bude zneužito. Bylo-li toto povolení uděleno, jest osoba oprávněná k rybářství povinna ohlásiti se před vstupem na cizí ohrazenou nemovitost u jejího držitele a splniti veškeré podmínky uděleného povolení.

(5) Za škodu způsobenou při výkonu oprávnění podle odst. 1. až 4. odpovídá ten, kdo ji způsobil. Pokud osoba oprávněná k rybolovu nemůže způsobenou škodu nahraditi, jest k náhradě povinna též osoba oprávněná k rybářství. Nedohodnou-li se strany o výši náhrady, pokusí se starosta (obecní neb obvodní notář) obce, na jejímž území byla škoda způsobena, o smírné urovnání rozporů. Nezdaří-li se to, stanoví k návrhu jedné ze sporných stran úřad, zdali a jaká náhrada má býti poskytnuta.

(6) Úřad může výjimečné k návrhu nájemníků nebo z moci úřední zakázati po slyšení znalců buď trvale nebo na určitou dobu vstup na jednotlivé neoplocené pozemky neb upevňovati rybářské nářadí na nich, jde-li o to, aby se zabránilo nepoměrně veliké škodě, která by jinak vznikla majitelům pobřežních pozemků neb osobám oprávněným k výkonu honebního práva, nebo vyžaduje-li toho veřejný zájem. Břehů zavodňovacích náhonů a odvodňovacích příkopů nesmí býti k účelu uvedenému v odst. 1. a 2. používáno dříve, dokud se nesklidí úroda z přiléhajících pozemků.

§ 50.

(1) Když voda vystouplá ze břehů opadává, smí osoba oprávněná k rybářství loviti ryby na přilehlých a neohrazených zaplavených pozemcích, jest však povinna nahraditi případnou škodu, kterou tím způsobí. Vstupovati na zaplavené pozemky smí jen v tom případě, není-li na ně vstup zakázán podle předpisů veřejného práva a není-li možno loviti ryby z lodi nebo jiného plavidla. Ustanovení § 49, odst. 6., věty 1., platí obdobně.

(2) Držitelé zaplavených pozemků nejsou oprávněni na nich loviti ryby. Zůstanou-li však za opadávání vody ryby na těchto pozemcích a opomene-li osoba oprávněná k rybářství je do tří dnů vyloviti, mohou si držitelé pozemků tyto ryby přivlastniti; před uplynutím této lhůty mohou si je přivlastniti jen tehdy, jestliže by jinak lekly. Nesmějí však činiti opatření za tím účelem, aby zabránili rybám návrat do sousední tekoucí vody.

(3) Uniknou-li kapři z uzavřených vod při povodni nebo při protržení rybniční hráze nebo při úmyslném neoprávněném vypuštění rybníku do otevřených vod, má oprávněný k rybářství v uzavřených vodách právo stíhati uniklé kapry v přilehlé trati sousedních vod otevřených, v níž je lze ještě bezpečně zjistiti, nejdále však do vzdálenosti pěti kilometrů po proudu, a použíti k jich vylovení veškerých dovolených lovidel. K výkonu tohoto stíhacího práva není potřebí ani rybářského lístku ani dovolovacího listu. Ustanovení odst. 1. o vstupu na cizí zaplavené pozemky a odst. 2. o oprávnění k vylovení ryb na nich po opadnutí vody platí obdobně. Kapři, o nichž nelze vzhledem k jich druhu, tvaru, velikosti nebo vzhledem k jiným znakům bezpečně prokázati, že pocházejí z dotčených vod uzavřených, musí býti neprodleně zpět vpuštěni do téže vody otevřené. Oprávněný k rybářství ve vodách uzavřených jest povinen bezodkladně zpraviti osobu oprávněnou k rybářství v přilehlém rybářském revíru a příslušný svaz rybářských revírů o tom, že zamýšlí tohoto stíhacího práva použíti, podrobiti se při výkonu tohoto oprávnění dozoru zástupce zmíněného svazu a poskytnouti plnou náhradu způsobené škody a nákladu spojeného s prováděním tohoto dozoru. Stíhací právo zaniká do tří dnů po opadnutí vody, jež umožňuje výlov. úřad může k žádosti oprávněného k rybářství ve vodách uzavřených tuto lhůtu prodloužiti o dalších pět dnů. V případech sporu, jenž vznikl o toto právo nebo při jeho výkonu, rozhodne úřad. Zároveň učiní úřad opatření, aby kapři, kteří jsou předmětem. sporu, byli uchováni až do konečného vyřízení sporu. Hrozí-li však nebezpečí jich zkázy nebo je-li jich uchování spojeno s nepoměrně velkým nákladem, jest úřad oprávněn prodati tyto kapry veřejnou dražbou. Je-li nebezpečí v prodlení, buďtež kapři prodáni starostou (obecním neb obvodním notářem) nejbližší obce. V obou těchto případech budiž výtěžek za prodané kapry uložen až do konečného vyřízení sporu.

b) k užívání vody:

§ 51.

K návrhu osoby oprávněné k rybářství má příslušný úřad po vyslechnutí pobřežní obce upraviti užívání vody, k němuž není potřebí vodoprávního povolení (obecné užívání vody, vypouštění kachen na otevřenou vodu a braní výtěžků z koryta) takovým způsobem, aby rybářství pokud možno nebylo zbytečně poškozováno a obtěžováno.

§ 52.

(1) Osoby oprávněné k rybářství nebo držitelé rybářských práv mohou k ochraně svého oprávnění - bez újmy práv, jež jim snad příslušejí jako držitelům vodního díla - činiti proti povolení k užívání vody, ke zřízení nebo k odstranění vodních děl námitky, směřující zejména k tomu, aby se odvrátilo znečištění neb oteplení vody škodlivé rybářství, zřídily a udržovaly potřebné rybí přesmyky (rybí schůdky, cesty pro ryby, rybí propusti, rybí průplavy, rybovody a j.), česlice nebo jiná ochranná zařízení, a jde-li o vysušení neb opuštění koryta, aby se to stalo způsobem pro ně pokud možno neškodným. Při změně vodního díla mohou takové námitky býti uplatněny jen v případě, lze-li očekávati, že se provedením změny zhorší dosavadní podmínky pro rybářství.

(2) Jestliže vzhledem k ostatním poměrům, trvajícím po právu na vodě, o niž jde, lze očekávati, že z provedení a udržování těchto zařízení bude míti rybářství trvalý prospěch a jestliže se tím značně neztíží užívání vody ani po technické ani po hospodářské stránce, uloží příslušný úřad po slyšení znalců žadateli ve vodoprávním povolení, aby svým nákladem provedl a udržoval zařízení zmíněná v dalších §§ 53, 56 a 58. Při posuzování prospěchu rybářství nutno vzíti v úvahu netoliko rybářské poměry ve vodě zamýšleným závodem, s nímž je vodní právo spojeno, bezprostředně dotčené, nýbrž i poměry v přilehlé vzdálenější vodní trati, pokud budou podle znaleckého posudku zasaženy škodlivým účinkem závodu.

§ 53.

(1) Pokud již z jiných důvodů, zejména zdravotních, není postaráno o náležité zčištění odpadních vod, vyhovující také potřebám rybářství, uloží příslušný úřad po vyslechnutí znalců za podmínek § 52 žadateli za vodoprávní povolení, aby zřídil a udržoval taková čisticí zařízení, jimiž by odpadní vody byly, pokud je to technicky možno, zčištěny do té míry, aby byly rybářství neškodné.

(2) Totéž platí obdobně o vypouštění oteplených vod do otevřené vody.

§ 54.

(1) Osoba oprávněná k rybářství jest povinna oznámiti bezodkladně příslušnému úřadu a svazu rybářských revírů znečištění neb oteplení vody rybářství škodlivé a zároveň zaslati rybářskému a hydrobiologickému ústavu státních výzkumných ústavů pro výrobu živočišnou vzorky vod, ryb a usazenin v korytě (bahna ).

(2) Vláda vydá nařízením podrobná ustanovení o tom, jak mají osoby oprávněné k rybářství postupovati při oznamování případů znečištění neb oteplení vody a při odebírání a zasílání vzorků uvedených v odst. 1. a příslušné úřady při vyšetřování těchto případů.

(3) Je-li pravoplatně trvajícími vodními díly způsobeno takové znečištění neb oteplení otevřených vod, že tím jest ohrožen racionelní výkon rybářství, provede příslušný úřad k návrhu svazu rybářských revírů bezodkladně neočekávanou revisi čistícího zařízení závodů, na něž lze míti důvodné podezření, že znečištění (oteplení) to způsobily. Při této revisi zjistí příslušný úřad za přítomnosti zástupce svazu rybářských revírů, zdali čisticí zařízení jsou zřízena, udržována a obsluhována podle uděleného povolení, a zjistí-li závady, zjedná nápravu.

(4) Útraty za provedení této revise hradí svaz rybářských revírů jen tehdy, neshledal-li příslušný úřad závad a nelze-li proto tyto útraty podle platných zákonných ustanovení uložiti držiteli závodu. V opačném případě budiž držiteli závodu uloženo, aby nahradil též útraty vzešlé zástupci svazu rybářských revírů.

(5) Nezjistí-li příslušný úřad, který závod způsobil škodlivé znečištění neb oteplení otevřených vod, pověří k návrhu svazu rybářských revírů rybářský a hydrobiologický ústav státních výzkumných ústavů pro výrobu živočišnou, aby provedl neočekávaně samostatné znalecké ohledání čisticího zařízení určitých závodů uvedených v odst. 3. a rybářsko-biologické a chemické vyšetření přilehlých otevřených vod a podal znalecký posudek. O útratách platí obdobně ustanovení odst. 4.

(6) K žádosti držitele závodu zašle ústav jmenovaný v odst. 5. stejné vzorky vod a usazenin (bahna) k jinému prozkoumání nežli biologickému některému z ústavů veřejnoprávních korporací, které určí vláda nařízením. Náklad spojený s tímto posudkem hradí závod, který si jej vyžádá.

(7) V zemích, v nichž nejsou zřízeny stanice jmenovaného rybářského a hydrobiologického ústavu, určí vláda nařízením, který ústav (stanice) bude na přechodnou dobu vykonávati jeho působnost.

(8) Ustanoveními předcházejících odst. 1. až 7. není dotčeno právo a povinnost příslušného úřadu, aby sám zakročoval při znečištění neb oteplení veřejných vod, kdykoliv toho uzná potřebu.

§ 55.

Pokud jsou otevřené vody znečišťovány jiným způsobem nežli odpadními vodami, na př. močením lnu nebo konopí, může zemský úřad vydati buďto pro celou zemi nebo pro jednotlivé toky neb jich části nařízení a zákazy, směřující k tomu, aby otevřené vody nebyly znečišťovány na újmu rybářství.

§ 56.

(1) Kdo v otevřené vodě zřizuje nebo zcela přestavuje jezy, stavidla, nebo jiná zařízení, která zabírají koryto v celé jeho šířce a tím znemožňují tah ryb, může býti příslušným úřadem za podmínek § 52 uznán povinným, aby zřídil a udržoval potřebné rybí přesmyky.

(2) Utrpí-li racionelní výkon rybářství značnou újmu tím, že při stavbách uvedených v odst. 1. nelze zříditi rybí přesmyky nebo, že by bylo lze je zříditi toliko s nepoměrným nákladem, má úřad po vyslechnutí znalců uložiti žadateli za vodoprávní povolení, aby přispíval do rybářského fondu k účelům zarybňovacím určitou částkou přiměřenou újmě, kterou tím utrpí racionelní výkon rybářství. Toto ustanovení se netýká vodních staveb prováděných v zájmu veřejném za příspěvků z prostředků veřejných.

(3) Zemský úřad stanoví příspěvky uvedené v odst. 2., je-li příslušným vodoprávním úřadem.

(4) Podrobná ustanovení o zřizování rybích přesmyků vydá vláda nařízením.

§ 57.

(1) Vlastník pozemku, ležícího při zařízeních uvedených v § 56, odst. 1., musí za plnou náhradu připustiti, aby se užilo tohoto jeho pozemku v nevyhnutelně nutné výměře ke zřízení rybího přesmyku, který nutno nezbytně zříditi v zájmu rybářství některého většího vodního obvodu a ke zřízení přepážek v korytu toku, hrozí-li vysušením koryta rybám zkáza. Nedojde-li k dohodě, stanoví úřad výši náhrady za užívání pozemků.

(2) Nemohl-li by vlastník po zřízení rybího přesmyku užívati pozemku účelným způsobem a nedojde-li k dohodě, budiž potřebná, plocha úřadem vyvlastněna.

(3)Náhrada za užívání pozemku podle odst. 1. a za vyvlastnění podle odst. 2. budiž poskytnuta z rybářského fondu.

§ 58.

(1) Příslušný úřad má po vyslechnutí znalců za podmínek § 52 uložiti žadateli za vodoprávní povolení, aby před vodní hnací stroje, zejména turbiny, jimiž by mohly býti ryby poškozovány nebo ničeny, byla dána taková ochranná zařízení (mříže, česlice a jiné), která by znemožnila, aby ryby mohly vniknouti do těchto strojů.

(2) Vláda stanoví nařízením způsob a úpravu ochranných zařízení uvedených v odst. 1., zejména velikost mezer tak, aby ryby mající nejmenší délku (§ 69) nemohly jimi proniknouti.

§ 59.

(1) Příslušný úřad má po vyslechnutí znalců uložiti držiteli vodního díla již povoleného, aby podle své volby provedl a udržoval zařízení uvedená v §§ 53, 56 a 58, aneb aby trpěl jich provedení a udržování, vyžaduje-li toho nezbytně zájem racionelního výkonu rybářství, neztíží-li se tím značně ani po technické ani po hospodářské stránce povolené užívání vody a lze-li vzhledem k ostatním poměrům trvajícím po právu na vodě, o niž jde, očekávati, že z provedení a udržování těchto zařízení bude míti rybářství trvalý prospěch. Ustanovení § 57 platí i v případě dodatečného zřízení rybích přesmyků.

(2) Náklad s tím spojený budiž držiteli vodního díla nahrazen z rybářského fondu. žádá-li za to držitel vodního díla, budiž mu poskytnuta přiměřená záloha k provedení těchto zařízení.

(3) Ustanovení § 9, odst. 5., platí obdobně.

§ 60.

Osoba oprávněná k rybářství může s povolením příslušného úřadu zříditi v otevřené vodě, v níž vykonává rybářství, taková zařízení (česlice, mříže a j.), jimiž by bylo bez újmy nabytých vodních práv - zabráněno rybám vnikati do kanálů, příkopů, svodnic, vodovodních potrubí, malých vodních toků a pod., jež se nehodí k chovu ryb a v nichž lze ryby toliko chytati.

§ 61.

(1) Držitelé vodních děl, kteří zahrazují nebo vypouštějí vodu neb odvádějí vodu z toku (průplavu, kanálu, náhonu a pod.) takovým způsobem, že tím může dojíti k hynutí ryb, jsou povinni - pokud nejsou, k tomu zavázáni již podle předpisů vodoprávních - vyrozumívati osm dní předem osobu oprávněnou k rybářství v dotčené vodě, aby mohla učiniti opatření k odvrácení škod hrozících rybářství.