Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 844.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Finanční prokuratury jsou státní úřady povolané k tomu, aby obstarávaly pro stát úkoly právního zástupce, totiž:

a) zastupovaly jej před soudy, pokud nejsou stanoveny výjimky (§ 2),

b) zastupovaly jej na žádost před úřady,

c) podávaly státním úřadům (podnikům) právní posudky a spolupůsobily při právních jednáních jimi sjednávaných a jiných právních úkonech v míře stanovené služební instrukcí (§ 6), budou-li jimi o to požádány.

(2) V rozsahu stanoveném v odst. 1. povolány jsou finanční prokuratury obstarávati úkoly právního zástupce také pro země a okresy. Toto zastupování nemá však vlivu na určení obecného soudu okresů.

(3) Služební instrukce (§ 6) stanoví, zda a pokud mají finanční prokuratury obstarávati úkoly právního zástupce ještě pro jiné právnické osoby nebo jmění, vyžaduje-li toho veřejný zájem nebo bylo-li jim zastupování státními úřady zástupčími dosud přiznáno. Nedotčena však zůstávají ona ustanovení zákonů, podle nichž státní úřady zástupčí obstarávají již pro jednotlivé právnické osoby nebo jmění úkoly právního zástupce.

(4) Finančním prokuraturám náleží též zastupovati veřejné zájmy před soudy a úřady v případech, kde dosud jsou k tomu státní úřady zástupčí podle zvláštních předpisů povolány. Služební instrukce (§ 6) může stanoviti, kdy v jiných případech mají zastupovati veřejné zájmy.

§ 2.

(1) Ve věcech knih pozemkových, železničních a horních zastupují stát ve svém oboru působnosti ministerstva veřejných prací a železnic nebo úřady (orgány) jim podřízené, které k tomu zmocní. Vládní nařízení určí, které úřady (orgány) a pokud zastupují stát ještě v těchto věcech anebo v jiném soudním řízení, ve kterém není předepsáno zastoupení advokátem, samy a jaká náhrada nákladů řízení v takovýchto případech státu přísluší. Nedotčena však zůstávají zvláštní ustanovení zákonů, podle nichž úřady (orgány) již samy před soudy jednají.

(2) Finanční prokuratury převezmou i v těchto případech (odst. 1.) zastoupení na žádost úřadů (orgánů). Takovéto opatření nemá však vlivu na určení obecného soudu státu.

(3) Ustanovení druhé a třetí věty odst. 1. a ustanovení odst. 2. platí obdobně také pro zastupování zemí a okresů.

§ 3.

(1) V řízení před soudy a úřady mají finanční prokuratury práva advokáta a jsou před nimi zmocněny ke všem úkonům, a to i takovým, ke kterým jest podle obecných předpisů třeba zvláštní plné moci.

(2) Veřejné úřady jsou povinny podporovati finanční prokuratury, pokud tomu nebrání platné předpisy. Se stejným obmezením jsou soudy a státní úřady povinny zasílati finančním prokuraturám na požádání spisy k nahlédnutí, pokud tím není znemožněn jiným osobám výkon práva nahlížeti do spisů.

§ 4.

(1) Každá finanční prokuratura jest oprávněna jednati před soudy a úřady v celém státním území.

(2) V případech, ve kterých je předepsáno zastoupení advokátem, může se finanční prokuratura dáti zastupovati advokátem nebo jinou finanční prokuraturou, v ostatních případech též jiným způsobilým k tomu úřadem neb orgánem.

§ 5.

Finanční prokuratury jsou ve věcech osobních, disciplinárních, režijních a v dohledu nad výkonem služby přímo podřízeny ministerstvu financí.

§ 6.

Služební instrukce pro finanční prokuratury, kterou vydá vláda nařízením, stanoví kromě jiných předpisů v tomto zákoně instrukci vyhrazených také bližší předpisy o jejich působnosti, o místní příslušnosti, poměru ke státním úřadům (podnikům) a orgánům právních podmětů jimi zastupovaných, určí, zda-li a koho má finanční prokuratura zastupovati, jestliže by v téže věci měla podle § 1 zastupovati obě sporné strany (několik účastníků řízení), stanoví dále zvláštní oprávnění a povinnosti přednosty úřadu a úřednictva prokuraturního, jakož i základní předpisy o výkonu veškeré služby a vnitřní organisaci.

§ 7.

(1) Dosavadní finanční prokuratury v Praze a Brně jsou finančními prokuraturami ve smyslu tohoto zákona, a to první pro obvod země České a druhá pro obvod země Moravskoslezské. Právní oddělení (finanční prokuratury) generálního finančního ředitelství pro Slovensko v Bratislavě a hlavního finančního ředitelství v Užhorodě se přeměňují ve finanční prokuratury ve smyslu tohoto zákona, a to pro obvod země Slovenské se sídlem v Bratislavě a pro obvod země Podkarpatoruské se sídlem v Užhorodě.

(2) Vládním nařízením mohou býti podle potřeby změněny obvody finančních prokuratur nebo zřízeny nebo zrušeny jich expositury.

§ 8.

Právní podměty naznačené v § 1, odst. 2. a. 3., jsou povinny nahraditi státu náklady, které vzniknou v jednotlivých případech z obstarávání úkolů právního zástupce pro ně finančními prokuraturami [§ 1, odst. 1., písm. a) až c) ], a to měrou, kterou stanoví služební instrukce (§ 6). Za obstarávání těchto úkolů mohou býti právním podmětům uloženy vládním nařízením také poměrné příspěvky ve prospěch státu.

§ 9.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. března 1919, č. 279 Sb. z. a n., o zastupování státního majetku na Slovensku, se zrušuje. Dosavadní předpisy o věcech, které mají býti upraveny vládními nařízeními (též služební instrukcí) vydanými podle tohoto zákon, zůstávají však v platnosti, pokud tomuto zákonu neodporují, až do vydání těchto vládních nařízení.

§ 10.

Ustanovení tohoto zákona o obstarávání úkolů právního zástupce zemí a okresů finančními prokuraturami, pokud se dosud již nedělo, nabudou účinnosti za rok po vyhlášení zákona. Ostatní ustanovení nabývají účinnosti 15. dnem po vyhlášení. Zákon tento provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Finanční prokuratury jsou v Čechách a na Moravě úřady historickými, jichž počátky možno sledovati až do 15. a 16. století. Byly tehdy v souhlase s rázem a obsahem moci panovnické úřady zeměpanskými, hájíce zájmy komory královské, a to zejména i v případech trestních, jež mívaly často v zápětí značné příjmy této komory. Průběhem staletí měnily znenáhla svou povahu v úřady státní, jimž posléze v 18. století odňata ingerence ve věcech trestních, za to však přidělován v ostatních agendách čím, dále tím širší obor působnosti v právním zastupování majetku státního a jiného jemu na roveň postaveného a do zvláštní ochrany státu převzatého a v poskytování právní porady správám těchto majetků.

Ve století 19. dostalo se této historické instituci v Rakousku pevného podkladu zákonného “nejvyšším rozhodnutím” ze dne 21. prosince 1850, jež bylo v říšském zákoníku uveřejněno výnosem ministerstva financí ze dne 13. srpna 1851, č. 188 ř. z.

Toto “nejvyšší rozhodnutí”, jež v tehdejším absolutistickém zřízení státním mělo povahu zákona, stanovilo, že z úřadů, jež byly posud v zemích korunních, pod jménem dvorní komorní prokuratury, komorní prokuratury a úřady fiskální, mají býti utvořeny finanční prokuratury určené k tomu:

1. aby vedly rozepře právní a vůbec vystupovaly na soudě za majetek státní a jemu na roveň postavené fondy - bez rozdílu ministerstva neb úřadu, jemuž jest správa tohoto majetku přidělena,

2. aby k vybídnutí úřadů státních podávaly dobrá zdání ve všech záležitostech těchto majetků se týkajících,

3. aby spolupůsobily při uzavírání právních jednání, žádají-li státní úřady o toto spolupůsobení.

Bylo dále stanoveno, že v místech, kde se nalézá zemské finanční ředitelství, má býti i prokuratura finanční, tudíž pro Čechy v Praze, pro Moravu a Slezsko v Brně. V záležitostech osobních a disciplinárních postaveny byly finanční prokuratury pod ministerstvo financí a pod presidium finančního zemského ředitelství.

Ku provedení tohoto “nejvyššího rozhodnutí” byla pak výnosem ministerstva financí ze dne 16. února 1855, č. 158,4 (ř. z. č. 34 z r. 1855) vydána zevrubná “provisorní” služební instrukce pro finanční prokuratury.

Tato “provisorní” služební instrukce byla v platnosti až do r. 1898, kdy vzhledem k účinnosti nových zákonů procesních, nastalé dnem 1. ledna 1898, vydána byla nová služební instrukce, a to jako nařízení veškerého ministerstva ze dne 9. března 1898, č. 41 ř. z., jež s nepatrnými změnami popřevratovými trvá podnes v platnosti.

Tato nová instrukce znamenala v několikerém směru značný pokrok. Rozšířila především značně a specifikovala přesně obor působnosti finančních prokuratur, uvedla zejména mezi majetky jejímu právnímu zastoupení a poradě přidělenými - podle tehdejších změněných poměrů státoprávních - “dvorní erár” a “král. uherský erár” (za předpokladu reciprocity) - nikoliv i “c. a k. erár” -, dále nově pokuty peněžité státními úřady správními uložené, fondy státními úřady bezprostředně spravované nebo státem pro případ správního schodku zaručené, veřejné ústavy chudinské (kde posud byly), zbožná (obecně užitečná) věnování na případ smrti a jmění státními úřady školními spravované.

Mimo to obsahovala tato služební instrukce nové ustanovení, jinak samozřejmé, že náleží finanční prokuratuře i zastupování zvláštními zákony jí uložené, dále zastupování blíže neurčených zájmů veřejných před soudem na žádost příslušných úřadů státních, není-li tu jiného k tomu povolaného orgánu, a konečně zastupování jiných majetností, jak bylo posud zvykem, svolí-li k tomu ministerstvo financí (týkalo se to zejména vymáhání ošetřovacích útrat v zemských ústavech zdravotních).

Důležitou novotou instrukce z r. 1898 bylo přesné vytčení místní příslušnosti jednotlivých prokuratur, třeba zásadně přiznáno jim právo zakročovati u všech soudů a úřadů v celém státním území.

Důležitým pokrokem jejím bylo, že zprostila finanční prokuratury dosavadní, věcně bezdůvodné a nevhodné podřízenosti pod zemská finanční ředitelství a podřídila je přímo a výhradně ministerstvu financí.

Tato služební instrukce vytkla též zevrubně podmínky zastupování jak soudního tak správního a poskytování právní porady i spolupůsobení při smlouvách a - vůči strohému oktroji výlučně německého úřadování v instrukci z r. 1855 - použila za tehdejší (1898) platnosti jazykových nařízení pružné formule, že úřední jazyk finanční prokuratury řídí se “platnými předpisy”.

Změny, které na této služební instrukci byly učiněny v republice Československé, jsou tyto:

1. vládním nařízením ze dne 4. června 1919, č. 313 Sb. z. a n., byla vztažena působnost finančních prokuratur v Praze a Brně zásadně na jmění a záležitosti československého státu a bylo upraveno další zastupování býv. c. k. a c. a k. eráru, dvorního a král. uherského eráru těmito prokuraturami a upraveny věci s tím souvislé;

2. vládním nařízením ze dne 21. března 1924, č. 66 Sb. z. a n., byly částečně změněny podmínky pro ustanovení konceptním úředníkem prokuraturním a připuštění ku praktické zkoušce prokuraturní.

Zákonný podklad finančních prokuratur v zemích historických (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) dán jest tedy jednak shora cit. aktem zákonodárné moci absolutistické, totiž ”nejvyšším rozhodnutím” ze dne 21. prosince 1850, jednak dále článkem IV. uvozovacího zákona k civilnímu soudnímu řádu z 1. srpna 1895, č. 112 ř. z., jenž výslovně stanoví, že předpisy o zastupování státu, fondů jím spravovaných nebo dotovaných, kostelů, obročí a jiných majetků finanční prokuraturou zůstávají nedotčeny.

V Uhrách vyvinul se již v 15. století fiskální úřad s podobnou působností jako v zemích českých, který se během doby přeměnil v ředitelství erárních právních záležitostí (causarum regalium directoratus.- Kincstári jogügyi igazgatóság) v Budapešti, jemuž podřízena byla erární zastupitelstva (Kincstári ügyészség). Ředitelství podřízeno bylo v osobních a disciplinárních věcech ministerstvu financí.

Erární zastupitelstva byla původně zřízena při každém finančním ředitelství (zvláště k obstarávání právních záležitost státních domén), postupem času však většina jich zrušena. Na území nynějšího Slovenska obstarávalo před převratem právní zastupování státního jmění přímo ředitelství erárních právních záležitostí v Budapešti, erární zastupitelstvo tam nebylo žádné. Na území Podkarpatské Rusi vykonávalo tuto působnost erární zastupitelstvo v Marmarošské Sihoti (nyní v Rumunsku).

Obor působnosti jmenovaného ředitelství byl upraven na základě nejv. rozhodnutí z 25. července 1570 nařízením uherského ministerstva financí ze dne 7. XII. 18;83, č. 49.240 (uveřejněným v jeho věstníku z r. 1883, č. 50) a byly mu svěřeny v podstatě tyto záležitosti:

a) právní zastupování eráru vůbec, zvláště vedení sporů ve věcech, které se týkají státního majetku bez ohledu na to, je-li správa tohoto majetku svěřena některému ministerstvu nebo jinému státnímu úřadu; výjimku tvoří obstarávání právních záležitostí a sporů týkajících se erárních velkostatků, dolů, lesů, které obstarávají erární zastupitelstva, jakož i právní zastupování v těch záležitostech a sporech, jichž vedení resp. obstarávání před soudem svěřeno bylo podle zákona anebo zvláštního normativního nařízení jiným orgánům,

b) podávání právních dobrozdání na vyzvání ministerstev anebo jiných státních úřadů ve všech záležitostech, které se vztahují na státní majetek,

c) spolučinnost při uzavírání právních jednání a zhotovování listin týkajících se státního majetku k vyzvání ministerstva aneb jiného státního úřadu,

d) kontrola agendy erárních zastupitelstev, napravování vyskytnuvších se nedostatků a uplatňování společných zájmů a jednotnosti právních norem a zásad v oboru právního zastupování eráru.

O zastupování některých druhů státního majetku platily předpisy zvláštní.

Tak vedením aktivních sporů v nepatrných věcech (mimo exekuce na nemovitosti a případy, kde dlužník byl v konkursu), zmocněny byly výnosem ze dne 3. září 1879, č. 30.360 hospodářské lesní a horní správy.

Veřejné nadace zastupovalo podle nařízení ministerstva kultu a vyučování ze dne 27. září 167, č. 10.15 (str. 456 Sbírky zák. a nař. z r. 1867) ředitelství veřejných nadací. Jemu příslušelo též zastupování uprázdněných biskupství a v závěti zřízených veřejně prospěšných nadací.

Společný vojenský erár zastupovali soukromí advokáti podle všeobecné plné moci udělené jim sborovým velitelstvím (nařízení ze dne 12. listopadu 1874, č. 26.591), zmocněným ministerstvem války. Erár honvedů zastupovalo ředitelství erárních právních záležitostí.

Státní dráhy zastupovali úředníci právního oddělení ředitelství státních drah podle plné moci vydané presidentem nebo vicepresidentem ředitelství v těch případech, kde nevystupovalo ředitelství erárních právních záležitostí (nařízení min. sprav. z 23. února 1885, č. 7922 I. M.)

Ve věcech daňových zastupovala erár finanční ředitelství, která se mohla dáti zastupovat před soudy municipálními fiskály, kteří byli právními zástupci municipií (§ 1 zák. čl. XVIII/1877, § 58 zák. čl. XLIV/ 1883, § 1 zák. čl. XXVIII/1889 a § 50 zák. čl. XI/1909).

Pokud jde o právnická dobrozdání ke smlouvám jménem státu sjednávaným, stanovil § 40 zák. čl. XX/1897, o státním účetnictví, že určité smlouvy, jichž smluvní hodnota činí aspoň 10.000 K, musely býti před schválením ministra předloženy ředitelství erárních právních záležitostí ku právnickému přezkoumání. Výjimka stanovena byla pro ministra spravedlnosti a ředitele nadačních právních věcí.

Také podle uherského civilního soudního řádu zák. čl. I/1911 - § 97 - nedotýkají se jeho ustanovení o povinném zastoupení advokátem předpisů o zastupování eráru a veřejných základin ve sporech, počítajíc sem i předpisy o zastupování státních železnic.

Zřízením československého státu samozřejmě přestala kompetence uherských zástupčích úřadů ohledně státního majetku na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Bylo proto nutno se strany vlády Československé republiky učiniti potřebná opatření.

To stalo se pro Slovensko nařízením vlády rep. Československé ze dne 27. března 1919, č. 279 Sb. z. a n.

Jím bylo před tím již zřízené generální finanční ředitelství pro Slovensko v Bratislavě pověřeno, aby prozatím zastupovalo erární majetek na Slovensku a vykonávalo všechny funkce, které byly dosud svěřeny ředitelství erárních právních záležitostí v Budapešti a erárním zastupitelstvím.

Z nedostatku personálu bylo však současně nařízeno, že generální finanční ředitelství svěří v případech, kde zákon předpisuje zastupování advokátem, provedení zastupování vhodnému advokátu. Mají se tudíž na toto ředitelství obrátiti všecka hospodářská ředitelství erárního majetku (panství, doly, lesy, železnice atd.) ve věcech zastupování tohoto majetku, které dosud obstarávala ředitelství erárních právních záležitostí a erární zastupitelstva, dokud nebude učiněno jiné opatření. Nařízením ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska z 20. května 1919, č. 102 (uveřejněné v úředních novinách č. 17) bylo toto ředitelství pověřeno zastupováním nadací státem spravovaných (veřejných základin).

Na Podkarpatské Rusi byl výnosem ministerstva financí ze dne 21. května 1920, č. 4405 pres. zmocněn finanční referát civilní správy Podkarpatské Rusi v Užhorodě, by až do definitivní úpravy otázky zastupování státu před soudem přejímal zastupování státu v civilních sporech, při nichž není předepsán zastupování advokátem, a vysílal ke stáním jako zástupce konceptní úředníky finanční správy. V případech, kde je potřebí zastoupení advokátem, měla se civilní správa prozatím obraceti na oddělení pro právní zastupování státu při generálním finančním ředitelství v Bratislavě. Tento výnos byl uveřejněn pouze ve věstníku ministerstva spravedlnosti č. 5 r. 1920 (str. 73).

Zřízením hlavního finančního ředitelství v Užhorodě přešly tyto zástupčí funkce na ně podle § 2 zák. č. 59/1922 Sb. z. a n. o zřízení tohoto ředitelství.

Ve státním rozpočtu na r. 1922 byly pak ponejprve zařaděny potřebné úvěry pro finanční prokuraturu (prokuraturní exposituru) v Užhorodě a ústavně schváleny (finanční zákon č. 470./1921 Sb. z. a n. a vysvětlivky ke kap. XIV., A, tit. 2., § 3), čímž dostalo se této prokuratuře nepřímo zákonného podkladu.

Od té doby preliminují se pravidelně ve státních rozpočtech úvěry pro tuto prokuraturu potřebné.

Rozšířením zákona o obchodních společnostech s ručením obmezeným též na Slovensko a Podkarpatskou Rus (č. 271/1920 Sb. z. a n.) připadl generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě a hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě, jakožto státním úřadům zástupčím, další úkol ochrany veřejného zájmu při zřizování obchodních společností uvedeného druhu, totiž podávání opravných prostředků ve věcech firemních (srv. původně zákon z 30. června 1921, č. 257 Sb. z. a n., nyní zákon z 29. dubna 1927, č. 64 Sb. z. a n.).

Na základě výše citovaných předpisů zřízeno bylo jak u generálního finančního ředitelství v Bratislavě tak u hlavního finančního ředitelství v Užhorodě ku provádění naznačených úkolů zvláštní právní oddělení (finanční prokuratura) podřízené tomuto ředitelství; obě oddělení vykonávají tento úkol až dosud.

Dnešní potřebě však právě vylíčená úprava zástupčí služby státní na Slovensku a tím méně na Podkarpatské Rusi, kde odkázáno je právní oddělení hlavního finančního ředitelství v advokátních sporech na generální finanční ředitelství v Bratislavě, již naprosto nevyhovuje, zavdávajíc mimo to v praksi podnět k různým pochybnostem, takže objevila se nezbytná nutnost dáti zástupčí službě státní v těchto zemích co nejdříve určitý zákonný podklad. Obě citovaná nařízení byla odůvodněna v době svého vydání, kdy finanční správa neměla ještě k disposici dostatek kvalifikovaných právníků pro službu advokátní, aby mohla zříditi samostatné zástupčí úřady v obou zde jmenovaných zemích a proto také obě nařízení označují opatření jimi činěná výslovně jako prozatímní.

Předkládaným zákonem má býti nyní toto provisorium odstraněno a dán pro zřízení samostatných finančních prokuratur pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou zákonný podklad podle vzoru v zemích historických. Současně však má býti dán i v těchto zemích finančním prokuraturám nový zákonný podklad na němž by byla jejich služba dnešním potřebám přizpůsobena.

Tento zákonný podklad - ve formě rámcového zákona (viz níže) - má býti pro všechny prokuratury v celém státním území jednotný, takže navrhovaný zákon sleduje účel reformní i unifikační.

Význam a potřeba finančních prokuratur, jakožto státních advokatur, jak utvářely se v býv. Rakousku a převzaty byly naším státem, jest s dostatek znám všem resortům státní správy, jež se dožadují jich právní pomoci. Význam ten jest především finanční, poněvadž náklad státu na tyto jeho advokatury jest nepoměrně menší, než by bylo zastupování soukromými advokáty, Celkový náklad na ně, jak osobní tak věcný, byl preliminován na rok 1931