Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1932.

III. volební období.

6. zasedání.

Tisk 873.

1. ministrů obchodu a financí na interpelaci sen. Thoře, Kotrby a druhů v otázce neoprávněného obchodování podomních nelegitimních obchodníků (tisk 697/2).

2. ministra průmyslu, obchodu a živností a ministra financí na interpelaci sen. Pánka, Šťastného, Berkovce a druhů ve věci dovozu strojů z cizozemska do Československé republiky (tisk 720/3).

3. ministra sociální péče na interpelaci sen. Füssyho a druhů o sociálně-pojišťovací povinnosti t. zv. tabáčních zahradníků na poloviční podíl (tisk 735/3).

4. ministra vnútra na interpeláciu senátora Nentvicha a druhov vo veci zriadenia mestskej sporitelne v Prešove (tlač. 718/1).

Ministerstvo obchodu a financí věnují neoprávněnému provozu podomního obchodu zvýšenou pozornost a to jak s hlediska poškozování obchodníků se stálým stanovištěm tímto druhem obchodní činnosti tak i s hlediska fiskálních zájmů státních.

Za tím účelem vydalo ministerstvo obchodu v posledních letech četné výnosy, z nichž nejdůležitější jsou tyto:

1. Výnos ze dne 7. ledna 1929, č. 54.326/1928 o stíhání neoprávněného podomního obchodu provozovaného cizinci;

2. výnosy ze dne 24. dubna 1930, č. 28.030/1930 a ze dne 14. července 1930, č. 51.536/1930 o rozlišování podomního obchodu od vyhledávání objednávek na zboží a o stíhání neoprávněného podomního obchodu, provozovaného obchodními cestujícími;

3. výnos ze dne 26. března 193l, č. 20.985/31 o stíhání nedovoleného podomního ochodu, provozovaného ve státních a jiných úřadech veřejných;

4. výnos ze dne 12. ledna 1932, č. 98.913/31 o stíhání nedovoleného podomního obchodu zbožím zlatým, stříbrným a hodinkami;

5. výnos ze dne 21. dubna 1932, č. 40.878/32, kterým byla uložena všem podřízeným úřadům zvýšená kontrola neoprávněného podomního obchodu a uloženo trestati co nejpřísněji přestupky zákona o podomním obchodě, obzvláště vyměřovati pokuty v dostatečné výši, případně i ve výměře nejvyšší a zejména též používati předpisů o zabavení zboží, jakož i oznamovati trestní řízení příslušným berním správám a zajistiti nález, který by byl na základě tohoto oznámení případně vydán, příslušnými nutnými opatřeními.

Ministerstvo financí pak vynesením ze dne 25. května 1932, č. 25.450/32, učinilo opatření, aby vyměřovací úřady, jakmile jim živnostenský úřad I. stolice oznámí případ neoprávněného provozování živnosti nebo jakmile se jinak dovědí o takovém případu, učinily bezodkladně opatření, aby povinná daň výdělková a z obratu až do řádného jich předepsání byly na majetku takových neoprávněných osob, zejména na jich zboží a vozidle, zajištěny a aby tento majetek byl jim uvolněn teprve tehdy, až dlužník vyměřenou daň výdělkovou zapraví (§ 64 neb § 66 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. o přímých daních), nebo daň z obratu zajistí, po případě zapraví (§ 23, odst. 2., § 5, č. 7., § 17, odst. 4., a § 20, odst. 3., zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. o dani z obratu a přepychové a čl. 36 prov. nař. k němu č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 a 189/1930 Sb. z. a n.).

V Praze, dne 20. června 1932.

Ministr obchodu:
Dr Matoušek v. r.

Ministr financí:
Dr Trapl v. r.

Při úpravě dovozu a vývozu strojů beře státní správa náležitý zřetel na zájmy všech v úvahu přicházejících hospodářských složek.

Jest známo, že v oboru výroby strojů není stát náš soběstačný. Jsme doposud odkázáni do značné míry na dovoz z ciziny, zejména pokud jde o specielní stroje - namnoze v cizině patentované - jichž výrobu nebylo by možno u nás ekonomicky zaříditi, jelikož domácí spotřeba těchto strojů neposkytovala by dostatečné odbytové základny pro zdejší produkci. Pro tento druh strojů poskytovány jsou v zájmu zdokonalení některých oborů výroby průmyslové a zemědělské dokonce celní slevy, podle zákona z r. 1925, jehož platnost jest postupně prodlužována. Při poskytování těchto slev slyšeni jsou ovšem jak výrobci, tak i konsumenti a státní správa musí řešiti velmi opatrně rozpory mezi těmito dvěma složkami, jichž zájmy jsou přirozeně zcela protichůdné.

S hlediska obchodně-politického musí státní správa respektovati dále závazky převzaté v obchodních smlouvách s Italií, Rakouskem, Francií, Švýcarskem atd. a to jednak pokud jde o aplikaci sníženého smluvního cla na stroje ve smlouvách výslovně uvedené, jednak též pokud jde o zajištění volného dovozu bez jakéhokoliv omezení. Československý strojnický průmysl má naproti tomu v některých oborech své výroby i značné vývozní zájmy - vývoz pohybuje se mezi 400-500 mil. Kč ročně - takže nutno bráti zřetel i na tyto zájmy odbytu v cizině.

Nelze též přehlížeti, že i otázka ceny a výrobní kapacity stroje hraje důležitou úlohu při pořizování nových investic, takže i v tomto směru státní správa má své povinnosti, zejména oproti oněm výrobním odvětvím, jež pracují pro export, ježto pro úspěšnou soutěž na světovém trhu jest třeba používati strojů nejdokonalejších.

Pokud jde o stroje chladící, stroje pro průmysl potravinářský, mlékárenský a pivovarský, o nichž mluví se v interpelaci senátorů pp. R. Pánka, F. Šťastného, A. Berkovce a druhů, dovoz těchto strojů byl v posledních letech volný.

Rozsah dovozu za poslední 4 léta jest patrný z následujících tabulek:

1535 (526 a/2) železné.

1536 (526 b/2) železné se součástkami z obec. kovů.

1537 (526 c/2) z obecných kovů.

1536 (530 c/2/6) stroje mlékařské.