Hlava 4.

Pojištění dobytka.

Obsah pojištění.

§ 91.

(1) Při pojištění dobytka je pojistitel povinen nahraditi škodu, jež nastane smrtí (zhynutím, porážkou z nouze) pojištěného zvířete.

(2) Pojistiti se lze také proti škodě, která nastane nemocí neb úrazem pojištěného zvířete, jež nemají za následek jeho smrt.

Meze zavázanosti.

§ 92.

Pojistitel nehradí škodu:

1. jež vznikne následkem moru nebo nemoci a kterou dlužno podle právních předpisů nahraditi z veřejných prostředků, třebaže by tu pro porušení policejních předpisů o moru nebylo nároku na náhradu;

2. jež byla způsobena válečnými událostmi nebo jež vznikla následkem vzbouření nebo povstání;

3. jež byla způsobena požárem, bleskem, výbuchem, povodní nebo zemětřesením;

4. jež vznikla při dopravě pojištěných zvířat po železnici, lodi nebo jiných dopravních prostředcích nebo následkem dopravy takové, jakož i při nakládání i vykládání s tím spojeném;

5. jež vznikla použitím koní k dostihům nebo k jiným sportovním účelům.

Změna místa.

§ 93.

Ujednání, že pojistitel bude prost závazku k plnění, bude-li pojištěné zvíře odstraněno z určitého místa, může se pojistitel dovolávati pouze tehdy, trvalo-li odstranění déle osmi dnů.

Oznamovací povinnost při pojistné příhodě a při onemocněních a úrazech.

§ 94.

Pojistník je povinen oznámiti neprodleně pojistiteli jak smrt tak i každé závažné onemocnění a každý závažný úraz pojištěného zvířete, a to i když není onemocnění neb úraz pokládati za pojistnou příhodu. Povinnosti oznamovací se učiní dosti, odešle-li se oznámení do dvou dnů po tom, kdy událost nastala.

Právo pojistitelovo k prohlídce a vyšetření pojištěných zvířat.

§ 95.

Pojistitel jest oprávněn, kdykoli na své náklady prohlédnouti a vyšetřiti pojištěná zvířata.

Zachraňovací povinnost a zachraňovací náklad.

§ 96.

(1) Onemocní-li pojištěné zvíře neb utrpí-li úraz, je pojistník povinen, pokud jsou onemocnění neb úraz závažné, přibrati neprodleně zvěrolékaře nebo, není-li to možné, odborníka.

(2) Útraty krmení a ošetření, jakož i náklady na zvěrolékařské ohledání a léčení není povinen pojistitel nahraditi.

(3) Náklady první prohlídky (odst. 1.) při onemocnění pojištěného zvířete nesou pojistitel a pojistník stejným dílem.

Týrání a zanedbání zvířete.

§ 97.

Jestliže pojistník úmyslně nebo z hrubé nedbalosti zvíře těžce týral nebo zanedbal, obzvláště opominul-li při onemocnění nebo úrazu zvířete úmyslně nebo z hrubé nedbalosti přibrati zvěrolékaře nebo odborníka podle předpisu § 96, odst. 1., jest pojistitel prost závazku k plnění, leč že týrání nebo zanedbání nemělo vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na rozsah plnění, ke kterému je pojistitel zavázán.

Porážka z nouze.

§ 98.

(1) Pojistník nesmí bez přivolení pojistitelova provésti porážku z nouze, leč by porážka byla úředně nařízena nebo pojistník ji mohl podle okolností pokládati za tak naléhavou, že nebylo lze čekati na prohlášení pojistitelovo.

(2) Provedl-li pojistník porážku z nouze proti tomuto předpisu, je pojistitel prost závazku plniti.

(3) Nepřipustil-li pojistník porážku z nouze pojistitelem nařízenou, je pojistitel prost závazku k plnění potud, pokud by rozsah škody byl menší, kdyby se byl pojistník náležitě zachoval.

Pojistná náhrada.

§ 99.

Nastane-li smrt pojištěného zvířete nemocí neb úrazem, řídí se pojistná náhrada podle hodnoty, kterou měla zvíře přímo před onemocněním nebo úrazem.

Právo výpovědi po nastalé pojistné příhodě.

§ 100.

Každá strana jest oprávněna vypověděti pojistný poměr podle § 61. Je-li však některé z několika pojištěných zvířat stiženo nakažlivou nemocí, ať následovala smrt čili nic, nemá pojistitel právo výpovědi.

Přechod nároku ze správy.

§ 101.

(1) Přísluší-li pojistníkovi proti třetí osobě nárok ze správy pro vadu pojištěného zvířete, přechází nárok na pojistitele, pokud tento nahradí pojistníkovi škodu vadou způsobenou. Přechod nelze ku platnosti přivésti na újmu pojistníka.

(2) Vzdal-li se pojistník nároku ze správy nebo pozbyl-li ho svým zaviněním, je pojistitel prost závazku plniti potud, pokud by byl mohl z nároku dosíci náhrady.

Rozšíření zavázanosti přes smluvní dobu.

§ 102.

Pojistitel je povinen náhradou také za smrt zvířete, jež nastala do měsíce po ukončení pojistného poměru, byla-li způsobena onemocněním nebo poškozením, jež nastalo za doby smluvní.

Zcizení pojištěného zvířete.

§ 103.

Při zcizení pojištěného zvířete platí předpis § 67. Nastane-li však ještě za běžného pojistného období nebo do měsíce po zániku pojistného poměru smrt zvířete pro vadu, za kterou zcizitel jest nabyvateli po zákonu správou povinen, trvá zavázanost vůči pojistníkovi až do výše nároku ze správy.

Přechod statkového inventáře.

§ 104.

Přejde-li inventář pozemku s pozemkem zcizením anebo dědictvím na někoho jiného, budiž v příčině zvířat k inventáři náležejících užito předpisů §§ 64 až 66 a 68.

Donucovací předpisy.

§ 105.

Pojistitel nemůže se dovolávati ujednání, jež se uchylují od předpisů § 93, § 94, věty 2., § 96, odst. 3., §§ 97 až 104 v neprospěch pojistníka nebo jeho právního nástupce.

Hlava 5.

Pojištění dopravní.

Obsah pojištění.

§ 106.

(1) Při dopravním pojištění nese pojistitel nebezpečí, jemuž je vydáno zboží při dopravě po souši nebo po vnitrozemských vodách nebo jemuž jsou vydány lodi při plavbě vnitrozemské.

(2) Při pojištění lodi ručí pojistitel také za škodu, kterou pojistník utrpí tím, že jest pro srážku pojištěné lodi s jinou lodí zavázán nahraditi škodu třetím osobám.

§ 107.

Pojištění proti nebezpečím vnitrozemské plavby vztahuje se též na škodu, která vznikne pojistníkovi tím, že jest nutno na záchranu lodi a nákladu ze společného nebezpečí obětovati jeho vlastní věci nebo cizí věci.

Rozsah zavázanosti.

§ 108.

(1) Při pojištění zboží proti nebezpečím dopravy po vnitrozemských vodách nese pojistitel nebezpečí z použití lehkých lodic při nakládání nebo vykládání, je-li používání jich v místě obvyklé.

(2) Dopravuje-li se pojištěné zboží jinou lodí, než která jest stanovena v pojistné smlouvě, nebo po souši, není pojistitel povinen náhradou škody; je však povinen škodu nahraditi, stala-li se změna po vzniku zavázanosti pojistitelovy pro nehodu, na kterou se jeho zavázanost vztahuje, nebo změní-li se po vzniku zavázanosti pojistitelovy způsob dopravy bez přivolení pojistníkova neb upustí-li se od oné plavby lodi. Pojištění zahrnuje v těchto případech i útraty překládání a prozatímního uskladnění, jakož i vyšší útraty další dopravy.

Meze zavázanosti.

§ 109.

Pojistitel nehradí škodu:

1. při pojištění zboží, byla-li způsobena odesílatelem nebo příjemcem i z nedbalosti;

2. způsobenou přirozenou povahou zboží (zejména vnitřní zkázou, zbytkem, obyčejným prosakováním), vadným obalem nebo krysami nebo myšmi, leč že tato škoda nastane průtahem cesty, způsobeným nehodou, za kterou jest pojistitel náhradou zavázán;

3. vzniklou při pojištění lodi tím, že loď při nastoupení cesty nebyla ve stavu k jízdě způsobilém nebo nebyla náležitě vypravena nebo posádkou opatřena, nebo způsobenou obyčejným opotřebením, stářím, zetlelostí nebo červotočinou;

4. způsobenou válečnými událostmi nebo následky vzbouření nebo povstání;

5. vzniklou pro průtahy při dopravě ztrátou konjunktury, na kursu neb úrocích;

6. způsobenou ledem nebo výbušnými látkami.

Doba, po kterou je pojištěno zboží.

§ 110.

Zavázanost pojistitelova se vztahuje na celou dobu, po kterou pojištěné zboží jest na cestě označené ve smlouvě; počíná odevzdáním zboží dopravci a končí dodáním příjemci nebo, nelze-li je pro překážku dodati, řádným uložením nebo řádným prodejem zboží.

Doba, po kterou jsou pojištěny lodi.

§ 111.

(1) Při pojištění lodi, jež jest sjednáno pro jednu cestu, počíná zavázanost pojistitelova dobou, kdy se počne na loď nakládati, nebo nepřijímá-li nákladu, odjezdem. Zavázanost se končí dobou, kdy složení nákladu na určeném místě je skončeno, nebo nejde-li o složení nákladu, příjezdem do určeného místa. Opozdil-li se pojistník se složením přes slušnou míru, končí pojištění dobou, ve které by bylo složení ukončeno, kdyby tu nebylo opoždění.

(2) Přijme-li se před ukončením složení náklad pro novou cestu, končí se pojištění dobou, kdy se počne znovu nakládati.

(3) Upustí-li se od cesty po vzniku zavázanosti pojistitelovy, pokládá se místo, kde přestane cesta, za určené místo.

Pojistná náhrada při zboží.

§ 112.

(1) Při pojištění zboží řídí se pojistná náhrada podle obecné obchodní hodnoty, a není-li takové, podle obecné hodnoty, kterou mělo zboží v době, kdy počíná pojištění, v místě odeslání, připočítajíc náklady na pojištění, jakož i náklady jež vzniknou až do doby, kdy dopravce zboží přijme.

(2) Poškodí-li se zboží, budiž hodnota, kterou zboží má v poškozeném stavu na místě určení, odečtena od hodnoty, kterou by zboží na tomto místě mělo, kdyby nebylo bývalo poškozeno; zlomek pojistné hodnoty (odst. 1.), odpovídající poměru úbytku hodnoty k hodnotě v nepoškozeném stavu, platí za obnos škody.

Pojistná náhrada při lodích.

§ 113.

(1) Při pojištění lodí řídí se pojistná náhrada podle hodnoty, kterou měla loď, když počalo pojištění.

(2) Při poškození lodi se pokládá za škodu, hodí-li se loď ještě k opravě, obnos nákladů na opravy a na výměnu poškozených částí; při tom se odečítá částka, jež je přiměřena jednak zmenšení hodnoty opravených částí, jež tu bylo již při vzniku příhody pojistné, jednak hodnotě starých dílců, které tu ještě jsou a při opravě byly novými nahrazeny.

(3) Není-li možno poškozenou loď již opraviti, záleží škoda v rozdílu mezi pojistnou hodnotou (odst. 1.) a hodnotou poškozených lodních součástí.

Zvýšení nebezpečí a zcizení.

§ 114.

(1) Při pojištění zboží není pojistitel oprávněn vypověděti smlouvu proto, že nebezpečí se zvýšilo nezávisle na vůli pojistníkově (§ 33, odst. 3.). Pojistník není povinen oznámiti pojistiteli takové zvýšení nebezpečí.

(2) Vypoví-li při pojištění lodi pojistitel pojistný poměr v době, kdy loď jest na cestě, proto, že se zvýšilo nebezpečí nezávisle na vůli pojistníkově, nepůsobí výpověď před ukončením cesty. Nastane-li za cesty pojistná příhoda, je pojistitel povinen plniti, jakkoli mu zvýšení nebezpečí nebylo oznámeno.

(3) Byla-li však povinnost k oznámení již porušena před počátkem cesty, buď užito předpisů odst. 2. toliko tehdy, zvěděl-li pojistitel ještě před počátkem cesty o zvýšení nebezpečí.

(4) Zcizí-li se pojištěné zboží nebo lodi v době, kdy jsou na cestě, pomíjí pojištění nikoli dobou, stanovenou v § 67, odst. 1., nýbrž teprve ukončením cesty.

Hlava 6.

Pojištění odpovědnostní.

Obsah pojištění.

§ 115.

(1) Při pojištění odpovědnostním jest pojistitel zavázán zprostiti pojistníka škody z plnění osobě třetí, k němuž jest pojistník povinen následkem skutečnosti nastalé ve smluvené době na základě odpovědnostního poměru ve smlouvě označeného.

(2) Je-li pojistník povinen pro nárok třetí osoby dáti jistotu, vztahuje se závazek pojistitelův také na poskytnutí jistoty.

Rozsah zavázanosti.

§ 116.

(1) Pojištění zahrnuje též soudní a mimosoudní útraty obrany proti nároku třetí osoby, jakož i útraty obhajoby v trestním řízení, jež bylo zahájeno pro čin, který by mohl odůvodniti pojistný nárok. To platí, i když není dlužno platiti náhradu osobě třetí.

(2) Útraty buďte pojistitelem nahrazeny potud, pokud bylo nutno je vynaložiti.

(3) Byly-li útraty vynaloženy ve sporu vedeném na podnět pojistitelův nebo jinak k jeho poukazu, je pojistitel povinen je nahraditi nehledíc na pojistnou sumu.

(4) Je-li pojistník povinen podle smlouvy nebo po zákonu nésti část škody sám, nahradí pojistitel útraty jen v tomto poměru.

Neplatné ujednání.

§ 117.

(1) Neplatné jest ujednání, že pojistitel bude zavázán k plnění i tehdy, přivodil-li pojistník úmyslně a protiprávně skutečnost, za niž odpovídá osobě třetí.

(2) Totéž platí o ujednání, že pojistitel bude ručiti za peněžité pokuty uložené soudy nebo politickými úřady.

Pojištění proti následkům odpovědnosti podnikatelské.

§ 118.

(1) Pojištění proti následkům odpovědnosti z provozování podniku se vztahuje i na odpovědnost osob ustanovených pojistníkem k vedení podniku nebo jeho části nebo k dozoru na podnik, kterou mají v této vlastnosti. Pojištění jest potud pojištěním na cizí účet.

(2) Je-li zároveň několik takových osob odpovědno z téže skutečnosti, budiž plnění pojistitelovo rozvrženo podle poměru, ve kterém jsou náhradní sumy, jež platiti mají jednotlivci, k úhrnné sumě náhrady.

(3) Jestliže se podnik zcizí, propachtuje nebo jestliže jej převezme třetí osoba na základě podobného poměru, buď přiměřeně užito předpisů §§ 64 až 66.

Oznámení pojistné příhody.

§ 119.

(1) Povinnosti oznámiti pojistnou příhodu se učiní dosti, odešle-li se oznámení do osmi dnů poté, kdy třetí osoba mimosoudně uplatnila svůj nárok proti pojistníkovi nebo kdy bylo zavedeno trestní řízení pro čin, na němž se nárok zakládá. Uplatní-li třetí osoba svůj nárok proti pojistníkovi soudně, je pojistník povinen oznámiti to neprodleně pojistiteli.

(2) Pojistiteli, jenž vstoupí v rozepři jako vedlejší intervenient, přísluší postavení nerozlučného společníka v rozepři podle ustanovení civilního soudního řádu. Úmluvy, jíž je pojistník zavázán dáti se v rozepři zastupovati osobou pojistitelem jmenovanou, může se pojistitel dovolávati jen, když uznal svůj závazek k plnění vůči pojistníkovi.

(3) Nastane-li skutečnost odůvodňující nárok třetí osoby po uplynutí dodatečné lhůty stanovené v § 29, avšak před zaplacením prémie, je pojistitel prost závazku plniti, věděl-li pojistník v době zaplacení prémie o tom, že nastala tato skutečnost.

Dospělost pojistného nároku.

§ 120.

(1) Pojistitel je povinen nahraditi škodu do osmi dnů poté, kdy nárok třetí osoby byl pojistníkem uspokojen nebo pravoplatným rozsudkem, uznáním nebo smírem zjištěn. Útraty, jež je nutné hraditi podle § 116, zaplatí pojistitel do osmi dnů poté, kdy mu byla oznámena částka pravoplatně stanovená.

(2) Ujednání, podle něhož pojistitel bude prost závazku k plnění, když bez jeho přivolení uspokojí pojistník třetí osobu nebo uzná její nárok, nemůže se pojistitel dovolávati, jestliže pojistník podle zřejmé slušnosti nemohl odepříti uspokojení nebo uznání a jestliže při tom nepřekročil meze svého právního závazku.

Náhradní nároky proti příslušníkům rodiny.

§ 121.

Jsou-li příslušníci rodiny pojistníkovy, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, povinni hraditi mu škodu, jíž se pojištění týká, nepřechází náhradní nárok na pojistitele (§ 62).

Zákonné zástavní právo třetí osoby na pojistné pohledávce.

§ 122.

(1) Třetí osoba má pro svůj nárok proti pojistníkovi zástavní právo na jeho náhradní pohledávce z pojistné smlouvy.

(2) Zástavní právo lze uplatniti také proti ostatním věřitelům a proti konkursní podstatě pojistníka.

Plnění třetí osobě.

§ 123.

Pojistitel jest oprávněn, vyrozuměv dříve pojistníka, platiti náhradu, jež tomuto přísluší, přímo osobě třetí, pokud pojistník jest zavázán této osobě plniti. Pojistitel je však povinen platiti třetí osobě, žádá-li to pojistník.

Donucovací předpisy.

§ 124.

Ujednání, jež se uchylují od předpisů §§ 116, 119 až 121 v neprospěch pojistníka, nemůže se pojistitel dovolávati.

DÍL TŘETÍ.

Životní pojištění.

Obsah pojištění.

§ 125.

Při pojištění na život je pojistitel povinen po pojistné příhodě platiti smluvenou sumu kapitálu nebo rentu.

Pojištění na život cizí.

§ 126.

(1) Pojištění lze sjednati na život pojistníkův nebo někoho jiného. Sjedná-li se pojištění na případ smrti někoho jiného, jest k platnosti smlouvy a opatření v § 127, odst. 2., stanovených potřebí písemného přivolení této jiné osoby, ledaže otec nebo matka sjednají pojištění na případ úmrtí svého nezletilého dítěte.

(2) Pojištění na život dítěte mladšího čtrnácti let jest neplatné, pokud pojistitel podle smlouvy má býti na případ smrti dítěte před dovršením čtrnáctého roku věku zavázán k plnění, jež převyšuje obyčejné pohřebné nebo nejvyšší částku, kterou pro ně stanovil dozorčí úřad.

(3) Pokud podle předpisů tohoto zákona jsou právně závažné vědomost a chování pojistníka, přihlíží se při pojištění na život některé jiné osoby také k její vědomosti a chování.

Pojištění ve prospěch třetích osob.

§ 127.

(1) Třetí osoba, v jejíž prospěch se pojištění sjednává (obmyšlený), nabývá, neustanovuje-li smlouva jinak, práva na plnění pojistitelovo teprve vznikem pojistné příhody.

(2) Při pojištění kapitálu jest v pochybnosti míti za to, že jest pojistníkovi vyhrazeno oprávnění až do pojistné příhody jednáními mezi živými nebo na případ smrti nakládati bez přivolení pojistitelova s nárokem z pojistné smlouvy zejména označiti též někoho třetího jako obmyšleného neb ustanoviti místo obmyšleného někoho jiného a to i tehdy, stalo-li se dřívější označení ve smlouvě.

(3) Nenabude-li nároku obmyšlený, přísluší pojistníkovi.

Výklad doložky o obmyšlení.

§ 128.

(1) Je-li při pojištění kapitálu několik osob označeno jako obmyšlené bez určení jejich podílů, mají na pojistitelovo plnění nárok rovným dílem; podíl, jehož některý z obmyšlených nenabyl, přirůstá ostatním.

(2) Jsou-li jako obmyšlení označeni dědicové bez bližšího ustanovení, mají v pochybnosti na plnění pojistitelovo nárok osoby, jež nabudou dědictví, podle poměru svých dědických podílů.

(3) Je-li pojištění kapitálu na případ smrti sjednáno ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky, budiž pojistná suma pojata do pozůstalosti pojistníkovy, neučinil-li o nároku jiné opatření jednáním mezi živými nebo na případ smrti.

Nesprávný údaj věku.

§ 129.

(1) Byl-li věk toho, na jehož život se pojištění sjednalo, nesprávně udán a byla-li proto vyměřena prémie příliš nízko, sníží se pojistná suma na částku, která odpovídá sjednané prémii podle sazeb pojistitelových platných při sjednání smlouvy, vezme-li se za základ skutečný vstupní věk.

(2) Pojistník však může dříve než nastane pojistná příhoda, žádati, aby pojistná suma byla opět zvýšena na původní výši, jestliže zaplatí přiměřeně vyšší prémii a doplatí částku, která nesmí činiti více nežli rozdíl prémií s pětiprocentními úroky za uplynulou dobu.

(3) Právo odstupu od smlouvy pro nesprávný údaj věku přísluší pojistiteli toliko tehdy, jestliže skutečný vstupní věk je mimo hranice, ve kterých pojistitel podle svého pojistného plánu uzavírá pojištění na život.

(4) Objeví-li se, že prémie pro nesprávný s údaj věku byla vyměřena příliš vysoko, budiž počátkem nejbližšího pojistného období snížena na částku, která odpovídá skutečnému vstupnímu věku, a budiž vrácen rozdíl mezi prémiovou reservou dosud nashromážděnou a prémiovou reservou, jíž jest třeba pro skutečný vstupní věk.

Zvýšení nebezpečí.

§ 130.

Za zvýšení nebezpečí platí toliko taková změna nebezpečí, která je ve smlouvě výslovně označena jako zvýšení nebezpečí s určitým údajem okolností ji způsobujících a která podle ujednání musí býti oznámena.

Kdy nelze odporovati pojištění.

§ 131.

(1) Po uplynutí pěti let od uzavření smlouvy nemůže již pojistitel uplatňovati vadné údaje při uzavření smlouvy, vyjma případ nesprávného údaje věku, leč že se pojistník provinil obmyslností.

(2) Po uplynutí pěti let od doby, kdy nastalo zvýšení nebezpečí, nemůže pojistitel zvýšení uplatňovati, ledaže byla obmyslně porušena povinnost oznámiti zvýšení nebezpečí.

Pojistníkovo právo výpovědi.

§ 132.

(1) Po uplynutí prvního smluvního roku může pojistník vypověděti smlouvu kdykoli bez výpovědní lhůty.

(2) Nezaplatí-li se prémie splatná po uplynutí prvního smluvního roku v dodatečné, pojistitelem stanovené lhůtě (§ 29, odst. 1.), platí smlouva za vypověděnou pojistníkem.

Sebevražda.

§ 133.

Pojistitel jest prost závazku plniti, jestliže osoba, na jejíž život je pojištění sjednáno, spáchala sebevraždu, ledaže byl čin spáchán ve stavu chorobné poruchy duševní činnosti, jenž vylučuje svobodné určení vůle, nebo že byla smlouva v době sebevraždy nepřetržitě aspoň po pět roků platná.

Úmyslné usmrcení.

§ 134.

(1) Bylo-li sjednáno pojištění na život někoho jiného než pojistníka, je pojistitel prost závazku plniti, jestliže pojistník přivodil smrt této osoby úmyslně protiprávním činem.

(2) Je-li při pojištění na případ smrti označena třetí osoba jako obmyšlená, platí, jakoby nebyla označena, jestliže byla smrt toho, na jehož život je pojištění sjednáno, přivoděna touto třetí osobou úmyslně protiprávním činem.

Oznámení pojistné příhody.

§ 135.

(1) Povinnost oznámiti pojistnou příhodu je tu jen tehdy, je-li smrt stanovena jako pojistná příhoda. Oznamovací povinnosti se učiní dosti, odešle-li se oznámení do tří dnů po vzniku pojistné příhody.

(2) Přísluší-li právo na plnění třetí osobě, jest tato povinna oznámení učiniti; totéž platí o povinnosti dáti vysvětlení a opatřiti doklady (§ 39, odst. 2. a 3.).

Přeměna v pojištění prémie prosté a odkup.

§ 136.

(1) Je-li prémie zaplacena aspoň za dobu tří let, může pojistník kdykoli žádati o přeměnu pojištění na pojištění prémie prosté o zmenšené pojistné sumě (redukce).

(2) Jde-li o pojištění kapitálu, při kterém je jisto, že nastane pojistná příhoda, a byla-li prémie zaplacena aspoň za dobu tří let, může pojistník, který smlouvu vypověděl, žádati za výplatu odbytného (odkup).

Kdy se pojištění přeměňuje samo sebou.

§ 137.

(1) Byla-li smlouva podle ustanovení § 132, odst. 1. nebo 2., pojistníkem vypověděna, když byla prémie zaplacena aspoň na dobu tří roků, přemění se pojištění samo sebou na pojištění prémie prosté o zmenšené pojistné sumě. Výpovědi smlouvy pojistníkem se tu rovná její zrušení podle § 29, odst. 5.

(2) Jde-li o pojištění kapitálu, při kterém je jisto, že nastane pojistná příhoda, může však pojistník do měsíce po výpovědi žádati odkup místo přeměny.

(3) Vybídnutí pojistníka, předepsané v § 29, odst. 1., pro případ opominutí placení prémie, obsahujž poukaz, že nastane přeměna pojištění.

(4) Jest přípustno ujednati, že se pojištění v případech odst. 1. přemění samo sebou v pojištění prémie prosté pro plnou pojistnou sumu, avšak se zkrácenou pojistnou dobou.

Kdy se vylučuje přeměna a odkup.

§ 138.

Při pojištění, jež je sjednáno toliko na případ smrti s pojistnou dobou deset roků nepřesahující, vylučují se přeměna i odkup.

Základy výpočtu pro přeměnu a odkup.

§ 139.

(1) Pojistitel je povinen ve všeobecných pojistných podmínkách určiti zásady, podle nichž jest vypočísti při odkupu odkupní sumu a při přeměně v pojištění prémie prosté zmenšenou sumu nebo zkrácenou dobu.

(2) Pojistitel je povinen pojistníkovi písemně sděliti přeměnu nebo poukázání odkupní sumy do měsíce poté, kdy bylo o to žádáno (§ 136, § 137, odst. 2.), přeměnu samu sebou nastávající však neprodleně po uplynutí lhůty v § 137, odst. 2., označené. Při přeměně buď pojistník ve sdělení upozorněn na oprávněni jemu v § 140 vyhrazená.

Obnova pojištění.

§ 140.

Byla-li smlouva podle § 132 vypověděna, aniž bylo placeno odbytné, nebo byla-li podle §§ 136, 137 přeměněna v pojištění prémie prosté, může se pojistník do tří měsíců od uplynutí dne, k němuž byla prémie placena, domáhati obnovy původní smlouvy, jestliže doplatí prémie na mezidobí připadající s úroky nejvýše pětiprocentními.

Výplata prémiové reservy.

§ 141.

(1) Zruší-li se pojištění kapitálu na případ smrti, při kterém je jisto, že nastane pojistná příhoda, odstupem nebo výpovědí pojistitele nebo je-li při tomto pojištění pojistitel prost závazku k plnění, je povinen nahraditi prémiovou reservu na pojištění připadající, byla-li prémie zaplacena aspoň za dobu tří let. V případě § 134, odst. 1., není však pojistitel povinen nahraditi prémiovou reservu.