Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1026.

1. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dra Bačinského a druhů o pronásledování ruských učitelů na Podkarpatské Rusi (tisk 859/1).

2. vlády na interpelaci sen. dra Grosschmida a druhů o naléhavé pomoci zemědělcům katastrofální neúrodou postižených krajů a vůbec všemu obyvatelstvu těchto krajů přídělem osiva, rychlou podporou, prominutím daní, daňovým moratoriem a zrušením zavedených právě berních exekucí (tisk 887/1).

3. ministra školství a národní osvěty a ministra financí na interpeleci sen. Curkanoviče, dra Bačinského, Merty, Nentvicha a spol. ve věci provádění lidovýchovných zákonů čís. 67/1919 a 430/1919 Sb. z. a n. na Podkarpatské Rusi a ve východním Slovensku (tisk 918/1).

4. ministra průmyslu, obchodu a živností na interpelaci sen. Thoře a druhů stran zákazu obchodů s jednotnými cenami (tisk 972).

5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Šimka a druhů v záležitosti konfiskace článku ”Demonstrační stávka?” uveřejněného v časopise ”Národní železničář” ročník VIII., č. 24 ze dne 28. prosince 1932 (tisk 975/2).

6. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Fr. Nováka a spol. ve věci nadržování některých okresních úřadů ve Slezsku elektrárnám soukromým, a to i zahraničním proti zájmům a přáním obyvatelstva (tisk 843/4).

7. ministra vnitra na interpelaci sen. Dundra, A. Nováka a soudr. o používání policie a četnictva při mzdových zápasech dělnictva fy Walter a spol., továrna automobilů v Jinonicích a fy Ing. O. Podhajský, akc. spol. v Hostivaři (tisk 894/3), a na interpelaci sen. Šťastného, Pánka a druhů ve věci sporu dělnictva s firmou J. Walter a spol., akc. továrna automobilů v Jinonicích, a s firmou Ing. O. Podhajský, akc. spol. v Hostivaři (tisk 905/1).

8. vlády na interpelaci sen. Donáta a spol. o snížení tarifů za výkony advokátů, notářů, lékařů a civilních geometrů (tisk 984/3).

V »Deklaraci kulturních a národnostních práv karpatoruského národa« jsou učitelé přímo vyzýváni, aby zaváděli do škol učebnice, ministerstvem školství a národní osvěty neschválené. Ježto takováto výzva, odporující zákonným předpisům o užívání učebnic na školách, jest se strany učitelů a profesorů, deklarací podepsavších, porušením jejich služebních povinností, nejsem oprávněn zastaviti disciplinární řízení proti ním zahájené.

Ve věci jazykové stránky učebnic, užívaných na školách v Podkarpatské Rusi, jest dosud rozhodným ustanovení článku III., č. 2, dosud platného generálního statutu pro Podkarpatskou Rus, podle kterého jest přesně postupováno.

V Praze, dne 2. února 1933.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Dérer v. r.

Vláda i příslušné úřady byly a jsou podrobně informovány o živelních pohromách a jejich následcích, jimiž byli postiženi zemědělci a vůbec obyvatelstvo v zemi Slovenské a zvláště v její východní části a také učinily v rámci možnosti potřebná opatření, aby následky živelních pohrom byly zmírněny.

Tak na podzim r. 1931 byla provedena ministerstvem zemědělství prostřednictvím zvláštního komitétu, zřízeného při zemském úřadě v Bratislavě, osivová akce, při čemž přiděleno do okresů v interpelaci zmíněných osivo, a to:

Zemědělská rada na jaře roku 1932 provedla se zřetelem na škody způsobené na hospodářských plodinách v roce 1931 akci, směřující k opatření krmiv, při níž poukázány zmíněným okresům tyto částky:

Na zmírnění škod způsobených živelními pohromami, zvláště povodní na jaře 1932, byla přiznána zemědělskou radou okamžitá výpomoc pro postižené zemědělce, a to:

Zemský výbor mimo to povolil pro postižené kraje:

V rámci jarní osivové akce r. 1932 přiděleno bylo do jednotlivých okresů:

Ze státní osivové akce, prováděné ministerstvem zemědělství prostřednictvím zemského úřadu v Bratislavě na podzim 1932, pro kraje těžce postižené pšeničnou rzí bylo dále přiděleno:

Mimo to z titulu živelných pohrom v r. 1932 přidělila zemědělská rada na podzim 1932 ještě:

Osivo bylo přidělováno za tyto ceny:

1. na podzim 1931:

pšenice za 146 Kč a 5 Kč za pytel,

žito za 150 Kč a 5 Kč za pytel.

2. na jaře 1932:

ječmen za 132 Kč a 5 Kč za pytel,

oves za 135 Kč a 5 Kč za pytel,

jarní pšenice za 170 Kč a 5 Kč za pytel.

3. na podzim 1932:

pšenice nejvýše za Kč 90,-, a to jak z akce státní, tak i z akce zemědělské rady.

Dovozné při všech uvedených osivových akcích hrazeno bylo z veřejných prostředků.

Dodáno bylo dobré osivo, z části originální a uznané přesevy.

Do všech okresů přidělováno bylo jen osivo odpovídající místním a klimatickým poměrům, žádná jugoslávská nebo jugotiská pšenice tam dodávána nebyla. Tvrzení, že dodáváno bylo osivo nevhodné, neobstojí. Z loňské neúrody pšenice není možno vyvozovati nevhodnost dodaného osiva, poněvadž stejnou měrou byly poškozeny i kraje jiné, kam vůbec žádné osivo v rámci uvedených akcí dodáno nebylo. Příčinu neúrody pšenice třeba hledati z části v nepříznivé zimě, ale hlavně ve rzi pšeničné. Uvedenými činiteli byly postiženy kultury pšeničné bez rozdílu původu, ať již osivo bylo dodáno v rámci osivových akcí, anebo ať šlo o osivo vlastní.

Státní osivové akce v roce 1931 a na jaře 1932 provedeny byly ministerstvem zemědělství na podkladě zákona ze dne 17. července 1931, č. 122 Sb. z. a. n. ve znění zákona č. 206/1931 Sb. z. a n., o státní pomoci při živel. pohromách v r. 1931, tím způsobem, že stát převzal záruku za trhovou cenu osiva daného zemědělcům na úvěr bezúročně na 2 leta. Neobstojí tvrzení interpelace, že osivo bylo příliš drahé, poněvadž zemědělci, kteří byli účastni osivové akce státní v roce 1931 a na jaře 1932, osivo neplatili a mají možnost vrátiti stejné kvantum obilí, in natura. Pokud jde o zemskou část jarní osivové akce roku 1932, přijdou v úvahu při placení uvěřené ceny obilí obchodní ceny, pokud jsou nižší než ceny přídělové. Avšak beze zřetele na to není možno považovati ceny ustanovené v době přídělu osiva za vysoké se zřetelem na tehdejší bursovní ceny a na tu okolnost, že šlo o dvouroční bezúročný úvěr a že dodáváno bylo dobré osivo, a to z částí originály a uznané přesevy.

Mor vepřů vyskytl se roku 1932 v zemi Slovenské v míře neobvyklé a zachvátil s výjimkou několika málo okresů celou zemi. Na zamezení šíření se této nákazy, která zavinila chovatelům veliké ztráty a škody, byla vydána patřičná přísná opatření.

Na škody, způsobené krupobitím v roce 1932 v okresu Parkáň, poskytla zemědělská rada pro poškozené zemědělce okamžitou nouzovou podporu 50.000 Kč, zemský výbor 10.000 Kč a okresní výbor 40.000 Kč, celkem 100.000 Kč.

Konečně byla učiněna opatření, aby i nezemědělcům postiženým živelními pohromami dostalo se státní pomoci.

Z toho, co bylo uvedeno, je zřejmo, že v rámci možnosti a daných prostředků bylo učiněno vše, aby zmírněny byly následky živelních pohrom, které postihly zemědělce a ostatní obyvatelstvo, v obvodech v interpelaci uvedených jak v roce 1931, tak i v roce 1932. Obviňování správních úřadů, že se o potřeby lidu nestarají, nutno odmítnouti jako nedoložené. Příklad na podporu tohoto tvrzení uvedený v interpelaci, že okresní náčelník v Sobrancích vrátil částku 20.000 Kč zemskému úřadu jako podporu zbytečnou nijak neprokazuje toto tvrzení, poněvadž zmíněnou částku nevrátil okresní úřad v Sobrancích o své újmě, nýbrž vrácení nařídil zemský úřad, a to z toho důvodu, poněvadž zatím, co bylo jednáno o vhodném použití a přidělení této částky, byla připravována jednotná osivová akce a nebylo by účelným ji tříštiti. Že obvinění správních úřadů neobstojí, dokazuje také nejlépe včasné provedení velkých nouzových akcí v r. 1931 a 1932.

Požadavku za úplné zastavení berních exekucí nelze vyhověti s ohledem na finanční potřeby státu a svazků územní samosprávy, pro něž finanční správa vybírá přirážky. Nicméně nepouští finanční správa při vymáhání daní hospodářské obtíže poplatnictva se zřetele, poskytujíc dlužníkům na odůvodněné žádosti v mezích platných předpisů blahovolně příročí. To platí zejména o poplatnících, kteří utrpěli škody živelními pohromami, jimž finanční úřady jsou zmocněny posečkávati dlužné daně ve zvláště odůvodněných případech úplně a bezúročně až do příští sklizně, po případě i na dobu ještě delší. V poslední době pak učiněno opatření, jímž mají býti daňovým dlužníkům, zejména z kruhů zemědělských, poskytovány další značné úlevy při vymáhání dlužných daní.

Cenový pokles zemědělských produktů vůbec a zmenšené výnosy zemědělských podniků následkem živelních pohrom (zejména neúrody) zvláště mají již samy o sobě automaticky v zápětí snížení daňového základu u daně důchodové, výdělkové a daně z obratu, poněvadž daně ty se vyměřují po uplynutí hospodářského roku podle skutečně docíleného důchodu, pokud se týče výnosu nebo obratu.

V Praze, dne 21. března 1933.

Předseda vlády:
Malypetr v. r.

A kormány s az illetékes hivatalok a Szlovenszkón, de különösen annak keleti, vídékein élö földművesség és lakósságot ért elemi csapásokról s ezek következményeiről részletesen vannak tájékoztatva s ezen elemi csapások következményeinek enyhítése céljábót a lehetőség határain belül már meg is tették a kellő intézkedéseket.

Igy az 1931. év őszén a földmüvelésügyi minisztérium a bratiszlavai országos hivatal mellet szervezett külön bizottság közvetítésével a vetőmagakciót hajtotta végre, amelynek során az interpellációban felsorolt járásoknak vetőmag osztatott ki, és pedig:

A mezőgazdazsági tanács az 1932. év tavaszán a gazdasági terményeket az 1931. év folyamán ért károkra való tekintettel takarmány beszerzésére irányuló akciót indított, amelynek végrehajtása során nevezett járásoknak a következő összegek utaltattak ki:

Az elemi csapások, főleg az 1932. évi tavaszi árvizek által okozott károk következményeinek mérséklésére a mezőgazdasági tanács a károsult mezőgazdáknak rögtöni segélyt nyujtott, és pedig: