Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.

III. volební období.

8. zasedání.

Tisk 1041.

1. vlády na interpelaci sen. dr Bačinského a spol. o zabezpečení práce na Podkarpatské Rusi (tisk 859/5).

2. ministra veřejných prací na interpelaci sen. Riedla, ing. Marušáka, Šťastného a druhů v záležitosti okamžité intervence ve mzdovém sporu horníků rosicko-oslavanského revíru se správou podniku (tisk 918/2).

3. ministra vnitra a ministra veřejných prací na interpelaci sen. ing. Marušáka, ing. Wintra, ing. Koubka a spol. ve věci organisace státní stavební služby v zemi Moravskoslezské (tisk 953/3).

Vládě republiky Československé jsou poměry horského obyvatelstva Podkarpatské Rusi dobře známy; vláda činí také v mezích možnosti vše ku zlepšení poměrů těch.

Stísněná hospodářská situace, jež se projevovala již v letech 1929 a 1930 a ještě pak pronikavěji v letech 1931 a 1932 nutila k tomu, aby podnik »Státní lesy a statky«, dbaje zájmů veřejných ve smyslu § 2 vlád. nař. č. 206 Sb. z. a n. ze dne 25. září 1924, neomezoval ve státních lesích práce v takovém rozsahu, jak by bylo ztížené možnosti odbytu lesních produktů přiměřeno. Těžba lesních produktů jakož i jiné produktivní práce v lesním hospodářství byly prováděny z vlastních prostředků přes to, že bylo nutno počítati s nevýnosností tohoto podnikání, jakož i s nepříznivými výsledky obchodní bilance podniku Státní lesy a statky. Vzhledem na nemožnost odbytu normálně těženého dříví jakož i k tomu, že v případě plné těžby dříví podlehlo by vyrobené dříví zkáze, čímž by byly způsobeny další citelné ztráty, bylo nutno omeziti těžbu dříví na takové množství, jehož odbyt bylo lze předpokládati, nehledě již k tomu, že docilované ceny nehradí ani přímých vynaložených nákladů výrobních a dopravních. Zvýšení těžby ve státních lesích za daných odbytových poměrů na normálně těžené množství nelze provésti, neboť postup tento byl by zřejmým mrháním národním majetkem.

Ministerstvo zemědělství, majíc na zřeteli dalekosáhlé následky, které způsobí snížení těžby dříví a tím snížení možnosti poskytnutí zaměstnání horskému chudobnému obyvatelstvu, staralo se o poskytnutí náhradního zaměstnání prováděním nouzových prací, které podle vypracovaných proposic vyžádá si značného nákladu.

Pokud jde o investiční práce prováděné na Podkarpatské Rusi podle stanoveného programu, byly investiční úvěry vzhledem k omezeným položkám státního rozpočtu proti letům dřívějším v r. 1932 o něco sníženy. Na investiční práce pro rok 1932 bylo preliminováno celkem 11,678.997 Kč, jichž mělo býti v prvé řadě použito na dokončení prací investičních v r. 1931 a dříve započatých a na provádění rentabilních investic nových. Úvěry ty byly z větší části uvolněny.

Vedle těchto prostředků na investice nové bylo preliminováno na obnovy, rekonstrukce, stávající nařízení podniku Státní lesy a statky celkem 2,150.150 Kč, které na podkladě schválených plánů a rozpočtů byly postupně uvolňovány.

Ministerstvo zemědělství věnuje zvláštní péči úpravním pracím na vodních potocích v zemi podkarpatoruské, pro kterou schválen byl stavebně finanční program prací regulačních a zahrazovacích na rok 1932 o nákladu 13,000.000 Kč. Ze státního fondu pro vodohospodářské meliorace byla v r. 1932 vyplacena na stavby regulační a zahrazovací okrouhlá částka 1,260.000 Kč.

Ve věci získání vhodných úvěrů pro zemědělce Podkarpatské Rusi byla vypracována osnova zákona o úvěrové pomoci zemědělství z důvodů hospodářské tísně. Osnovou touto má býti opatřen levný úvěr zemědělcům postiženým hospodářskou tísní, a to jednak poskytnutím státního úrokového příspěvku, jednak převzetím státní záruky za půjčky postižených zemědělců a za vklady peněžních ústavů poskytujících zemědělský úvěr. Osnova jest předmětem ústavního projednání. O úpravě železničních tarifů na Podkarpatské Rusi bylo již opětovně jednáno. Hlavnímu požadavku interesované veřejnosti Podkarpatské Rusi, t. j. zavedení propočtu sazeb ve styku s místními drahami bylo vyhověno již s platností od 1. listopadu 1932.

Pokud jde o zavedení tak zv. nouzových tarifů pro Podkarpatskou Rus, ministerstvo železnic povolilo a povoluje v odůvodněných případech na konkrétní žádosti celou řadu značných tarifních slev dovozného, jichž účelem jest umožniti odbyt různého podkarpatoruského zboží, zejména dříví na trzích západních a jimiž jest tedy vlastně již nyní anticipován požadavek snížení sazeb na velké vzdálenosti, jež by Podkarpatskou Rus přiblížilo západním částem státu a o jehož obecném provedení bude uvažováno při připravované velké tarifní reformě.

Známá nepříznivá finanční situace čsl. státních drah nepřipouští však, aby všem požadavkům mohlo býti plně vyhověno. Pokud jde o vývoz z Podkarpatské Rusi do ciziny, dlužno poukázati na celý system tarifních slev pro všechny druhy dřeva, které jsou při exportu přiznávány. Jejich účelem jest poskytovati přepravcům na trati ČSD výhody, rovnající se přepravě po drahách cizích, zejména levných drahách polských. Platné tarifní sazby nemohou však beze všeho dále býti zlevňovány, neboť na příklad sleva pro vývoz palivového dříví platná po dobu ztížených odbytových poměrů v Maďarsku, jež povoluje 20-25%ní snížení sazeb vývozního tarifu, stojí již na hranici trakčních výloh dráhy. Rovněž všeobecnou slevou pro vývoz řeziva byla dána zvláštní výhoda právě nejvýchodnější části republiky tím, že barem slevy obsahuje sazby na větší vzdálenosti příkřeji odstupňované, než je tomu u jiných baremů ČSD. Přes nepříznivou finanční situaci státního podniku železničního povolilo ministerstvo železnic právě v poslední době řadu slev pro brusné dříví, zejména ze stanice trati Berehovo-Terešvá-Trobušany-Zimír, slevu na tvrdé řezivo jak dubové, tak i bukové ve výši 20% normálních sazeb, stejnou slevu na dubové a bukové vlysy, v zájmu oživení zaměstnanosti pil slevu pro měkké řezivo ve výši až 30% zvláštní slevu pro košikářské proutí a březová košťata. Také pro dříví palivové byla povolena s platností od 26. srpna 1932 značná sleva, aby umožněn byl odbyt dříví nahromaděného po delší dobu v lesích. Kromě toho snaží se ministerstvo železnic přispěti k udržení různých podniků na Podkarpatské Rusi v provozu specielními opatřeními tarifními. Jejich účelem jest přispěti k oživení odbytu do zahraničí a ke zvýšení možností výrobních.

K ochraně tuzemské živočišné produkce proti srážení cen dobytka jeho nadměrným dovozem z ciziny slouží opatření ve smyslu zákona č. 85/1930 o zvýšení cel dobytčích resp. prov. nař. k němu, o jehož působnosti svědčí podstatné snížení počtu dovezeného dobytka. Účinky zákona ve smyslu rentabilního zhodnocení domácí produkce musí býti doplněny akcemi zpeněžovacích organisací, jichž utvoření je za součinnosti státní správy připravováno (resp. již prováděno na základě devisových předpisů) ve smyslu regulace dovozu a organisované nabídky a poptávky po zboží.

Nelze dále přehlédnouti snahy a kroky podniknuté ve prospěch lesní výroby a odbytu lesních produktů na Podkarpatské Rusi sjednáním velkých kompensačních úmluv ČSR s Maďarskem z 18. srpna 1932, 17. října 1932 a 22. prosince 1932. Zajištěním vhodného odbytu velkých kvant palivového i ostatního dříví do Maďarska umožňuje se nejen likvidace zásob starého dříví, nýbrž i pokračování v provádění těžby dříví ve státních i soukromých lesích, a tím i opatření obživy chudému obyvatelstvu Podkarpatské Rusi odkázanému hlavně na práce v lesích, jakož i podnicích a odvětvích, které se dalším zpracováním dříví zabývají.

Rovněž zákon č. 86/32 o mísení lihu s benzinem má své specielně důležité poslání pro Podkarpatskou Rus, ježto zaručuje nerušený odbyt veškerého methylalkoholu, důležitého to produktu v průmyslu suché destilace dřeva na Podkarpatské Rusi tím, že povinně zavádí přimíšení methylalkoholu do lihobenzinové směsi.

Pokud jde o zvýšenou výrobu pražců pro ČSD nutno uvážiti, že zvýšená výroba pražců jest odvislá od možnosti rentabilního odbytu sortimentů, které při výrobě pražců napadají, zejména dříví palivového. Výroba samotných pražců bez současné možnosti zpeněžení paliva, znamenala by pustošení lesů. Ministerstvo železnic pamatovalo na to, aby z celkové dodávky pro r. 1933 dostalo se přiměřené kvoty bukových a dubových pražců dodavatelům z Podkarpatské Rusi a to jak soukromým výrobcům, tak státním lesům.

Ve věci zaměstnávání cizinců poznamenává se, že povolení k zaměstnávání cizinců uděluje se pouze podle zákona č. 39/1928 Sb. z. a n. o ochraně domácího trhu práce a příslušné úřady zjišťují předem u zprostředkovatelen práce, odborných organisací, zájmových korporací a j. zda zaměstnávání cizinců jest odůvodněno.

V rámci produktivní péče o nezaměstnané z prostředků povolených na podporu nouzových prací veřejným stavebníkům z Podkarpatské Rusi byl v roce 1932 povolen státní příspěvek celkem na 43 nouzové práce v úhrnné výši 1,144.000 Kč.

Společnost Latorica zahájila přes velmi tísnivou hospodářskou situaci, která jest ilustrována tím, že společnost koncem září měla na skladě 8.000 vagonů neprodaného dřeva palivového a 6.000 m³ řeziva, začátkem listopadu 1932 ve značném rozsahu lesní těžbu na svém majetku i provoz pil ve Svaljavě a Činadievě. Třetí pilu v Serenčovcích uvede společnost Latorica do chodu ihned, jakmile se jí podaří získati dodávku dubových pražců a dubového řeziva pro státní dráhy, o kteroužto dodávku se vyjednává.

Nutno podotknouti, že společnost Latorica plnila dosud všechny závazky, jež na sebe vzala dohodou se státním pozemkovým úřadem. Zejména nutno zdůrazniti, že nebylo prokázáno hrubé porušení některé z podstatných podmínek souhlasu k odprodeji nebo podstatných závazků jež společnost Latorica převzala dohodou se státním pozemkovým úřadem. Státní pozemkový úřad neměl proto dosud ani důvodu, ani možnost k tomu, aby užil práva, jež si ve zmíněné dohodě vyhradil, t. j. aby nutil společnost k plnění převzatých závazků, event. aby hrozil společnosti okamžitým převzetím majetku, jak k tomu je podle dohody oprávněn.

Pokud se týká úpravy mezinárodního toku Tisy v pohraniční trati od Záhony přes Čop do Saloky uvádí se toto:

Nyní pracuje se na zabezpečení pravého břehu u Saloky rozpočteným nákladem 530.000 Kč.

Pokud jde o zabezpečení pravého břehu Tisy u Čopu vypracoval zemský úřad v Užhorodě projekt s rozpočteným nákladem 3 mil. Kč. V rámci tohoto projektu vypsány byly veřejnou soutěží práce nákladem okrouhle 1 mil. Kč a práce tyto byly zadány nejlacinější firmě.

Pokud se týče využití vodní energie provádí se úprava kanálu souběžného s Uží nad Užhorodem v délce 10 km pro stavbu 2 vodních elektráren, u Onokovců a nad Užhorodem. Až dosud bylo provedeno prací asi za 8 mil. Kč, hlavně jez u Kamenice, vtokový objekt, část úpravy kanálu a odpad v Užhorodě. Provádí se nyní úprava celého kanálu, stavba byla zadána za částku okrouhle 8 mil. Kč firmě Lanna, fil. v Užhorodě.

Veškeré stavby vyžádají si nákladu okrouhle 31 mil. Kč, z čehož asi 5 mil. Kč na strojní a elektrotechnické zařízení obou hydrocentrál uhradí Podkarpatoruské elektrárny akc. spol. v Užhorodě.

V oboru staveb nových státních silnic v Podkarpatské Rusi schváleny již projekty na některé stavby, které by mohly býti v příštím roce zahájeny. Jsou to stavby:

Státní silnice Sojmy-Huklivý v úseku Sojmy―Kelečín o rozpočteném nákladu 3,200.000 Kč,

státní silnice Košice-Jablonice v Chustu o rozpočteném nákladu 900.000 Kč,

státní silnice ve Slatinských Dolech o rozpočteném nákladu 1,650.000 Kč.

Ministerstvo veřejných prací bylo by ochotno podporovati ze silničního fondu i přestavbu zemské silnice Mukačevo-Vel. Kopaňa v km 4,7-12,0, pro níž jsou skončeny přípravné práce, zažádá-li země o podporu.

Pokud jde o nestátní silnice, podporuje ministerstvo veřejných prací v zemi Podkarpatoruské tyto silniční stavby:

K těmto stavbám byl povolen z rozpočtových úvěrů ministerstva veřejných prací příspěvek v celkové částce 2,680.000 Kč.

Ministerstvo veřejných prací bylo by ochotno uvažovati o povolení státních příspěvků i na jiné stavby nestátních silnic v zemi Podkarpatoruské, podaří-li se zajistiti úhradu těchto příspěvků v mezích úvěrů, které budou dány k tomu účelu k disposici.

Pokud se týká zlepšení nestátních silnic v zemi Podkarpatoruské bylo by od založení silničního fondu povoleno již přes 6,000.000 Kč příspěvků.

K poznámce interpelujících, že dosud byly na státních silnicích prováděny úpravy pouze na trati Užhorod-Jasina, se sděluje, že po konečné úpravě této nejdůležitější dopravní tepny na Podk. Rusi u Tiačeva hodlá ministerstvo veřejných prací započíti s úpravami tratě od Mukačeva ke Svaljavě a od Chustu k Voloji, pokud to finanční prostředky dovolí.

V Praze, dne 7. dubna 1933.

Předseda vlády:
Malypetr v. r.

»Ředitelství Rosické báňské společnosti v Zastávce u Brna oznámilo přípisem ze dne 30. srpna 1932 odborovým organisacím hornickým, že následkem neutěšených hospodářských poměrů, zaviněných nedostatkem odbytu, je nuceno na všech dolech snížiti mzdy dělnictva průměrně o 15%. Odborové organisace požádaly na to, aby se ve věci konala společná porada za intervence báňského úřadu v ředitelství Rosické báňské společnosti v Zastávce dne 12. září 1932.

Jednání o požadovaném snížení mezd bylo velmi zdlouhavé a vleklé a konalo se dne 12., 22., 29. září a 3., 10. a 17. října 1932 v ředitelství Rosické báňské spol. v Zastávce za účasti zástupců Rosické báň. společnosti a dolu »Láska Boží«, zástupců všech odborových organisací hornických a zástupců revírní rady a všech závodních rad rosického revíru. Všechna jednání řídil přednosta báňského revírního úřadu v Brně.

Zástupci dolů odůvodnili svůj požadavek o snížení mezd dělnických průměrně o 15% špatnou hospodářskou situací obou společností, zaviněnou nedostatkem odbytu uhlí, koksu a bulet, nabídli důkaz svými obchodními knihami, tvrdili, že požadované snížení mezd je proveditelné, poněvadž dělnické mzdy od r. 1923 zůstaly beze změny, ačkoliv se ceny životních potřeb od té doby značně snížily, a prohlásili, že snížení mezd má býti jen přechodné na dobu hospodářské krise.