(1) Nebyl-li majitel zástavního listu z prodaného nebo převzatého obilí plně uspokojen, má proti rubopiscům do výše nekryté pohledávky právo postihu, o kterém platí přiměřeně předpisy o postihu směnečném.

(2) Lhůtu pro podání regresní žaloby třeba počítati ode dne, kdy byl prodej na burse skončen, nebo kdy bylo převzato obilí (§ 27, odst. 1). Právo to však zaniká, jestliže majitel zástavního listu nenaléhá na prodej obilí, nebo nepřevezme je, a to v obou případech do 30 dnů od sepsání protestu.

(1) Nebude-li vyzvednuto obilí, do úschovy převzaté na určitou dobu, po uplynutí této doby, anebo obilí, do úschovy převzaté na dobu neurčitou, do konce nejbližšího měsíce května po vystavení skladního listu, nebo hrozí-li obilí v době úschovy zkáza nebo podstatné zhoršení, jest podnikatel oprávněn po vyzvání ukladatele, aby obilí vyzvedl, dáti obilí prodati obchodním dohodcem na plodinové burse nebo je převzíti. Pro toto převzetí platí ustanovení § 27, odst. 1 a 2. Toto prodejní právo podnikatele nemůže býti dohodou stran rozšířeno.

(2) Z ceny při tom dosažené uhradí se předem náklady prodeje a potom poplatky podle sazebníku, dále pohledávka majitele zástavního listu i s příslušenstvím. Byl-li zástavní list úplně zaplacen, budiž majiteli odebrán, jinak však vykonaná splátka buď na něm poznamenána a zástavní list majiteli vrácen. Přebytek po zaplacení zástavního listu snad ještě zbývající buď vydán majiteli listu vlastnického, při čemž tento list budiž mu odebrán.

(3) Částky na list vlastnický a list zástavní připadající buďtež uloženy k soudu, nebudou-li vyzvednuty ve třech měsících po dospělosti listu zástavního, pokud se týče po uplynutí doby úschovy.

Obilí převzaté do úschovy podle tohoto zákona jest věcí svěřenou a možno s ní nakládati jen podle ustanovení tohoto zákona.

Obilí, na něž je vydán skladní list, a práva, jež příslušejí k obilí majiteli vlastnického listu nebo zástavního listu, nemohou býti stižena exekučními nebo zajišťovacími opatřeními. Předmětem těchto opatření jsou výhradně oba díly skladního listu.

Nastane-li pojistná příhoda (§ 19, odst. 1), přechází nárok na náhradu škody na majitele listu vlastnického a listu zástavního v poměru jejich práv k obilí, na něž zní skladní list.

(1) O umoření ztraceného listu vlastnického nebo listu zástavního platí přiměřeně příslušná ustanovení směnečného zákona.

(2) Po zavedení umořovacího řízení může majitel listu, poskytne-li náležitou jistotu, požadovati od podnikatele, aby mu byl vystaven náhradní list. Nemohou-li se strany dohodnouti o jistotě, stanoví ji soud.

(3) Byl-li ztracený list prohlášen za umořený, budiž jistota vrácena.

Příjmy a vydání vyplývající z uschování obilí podle tohoto zákona buďtež podnikatelem odděleně účtovány.

Část III.

(1) Obilní zástavní listy podléhají poplatku jako směnky podle zákona o směnečném poplatku ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb. z. a n.

(2) Vlastnické listy veřejných obilních skladišť a každý jejich indosament jsou podrobeny bez rozdílu hodnoty obilí poplatku 50 h, který se platí kolky. K zaplacení tohoto poplatku jsou povinni se zřetelem na dobu, kdy platební povinnost každé jednotlivé osoby vznikla, ukladatel, indosant, majitel listu vlastnického a podnikatel, rukou společnou a nerozdílnou. Nebyla-li kolková povinnost splněna, platí přiměřeně ustanovení §§ 14 a 16 zák. č. 48/1928 Sb. z. a n.

(3) Zástavní listy veřejných obilních skladišť, které se převádějí odloučeně, jsou podrobeny poplatku jako směnky podle zákona č. 48/1928 Sb. z. a n.

(1) Přestoupení předpisů § 1, odst. 2 a 3 a § 4, odst. 4 trestají okresní úřady, není-li čin přísněji trestný, jako správní přestupky pokutou od 100 Kč do 100.000 Kč, nebo vězením do tří měsíců. Je-li pokuta nedobytná, uloží se podle míry zavinění trest vězení do tří měsíců.

(2) Stíhání těchto správních přestupků promlčí se v době šesti měsíců.

(1) Výstavce obilního zástavního listu, který úmyslně zmaří nebo ztenčí uspokojení majitele obilního zástavního listu tím, že zastavené obilí odstraní, poškodí, zničí, nebo neoprávněně zcizí, bude potrestán, není-li čin přísněji trestný, soudem pro přestupek, a převyšuje-li způsobená škoda 2000 Kč, pro přečin.

(2) Trestem za přečin je vězení od jednoho měsíce do jednoho roku, za přitěžujících okolností tuhé vězení od šesti měsíců do dvou let. Trestem za přestupek je vězení do šesti měsíců, a převyšuje-li způsobená škoda 1000 Kč, vězení od 14 dnů do šesti měsíců.

(3) Byl-li čin spáchán z pohnutky nízké a nečestné, budiž vyslovena ztráta volebního práva do obce.

(4) Pokus je trestný.

(1) Překročí-li nebo poruší-li orgánové podnikatele předpisy tohoto zákona, nebo uděleného povolení, nebo provozovacího řádu a poplatkového sazebníku, budou potrestáni okresním úřadem pokutami do 10.000 Kč. Skládá-li se orgán z několika osob fysických a byl-li přestupek spáchán tímto orgánem, jsou trestně odpovědné všechny osoby, které přivodily jednání zakládající skutkovou podstatu přestupku. Nelze-li zjistiti osobu trestně za to odpovědnou, uloží se pokuta podnikateli. Při opakování může býti podnikateli odňato povolení. Uložení této pokuty nevylučuje stíhání podle jiných zákonů. Přesunutí placení pokut, uložených podle tohoto ustanovení orgánům, na podnikatele jest zakázáno. Úmluvy tomu odporující nejsou právně účinné. Podnikatel však ručí rukou společnou a nerozdílnou s potrestaným za pokuty a náklady řízení uložené svým orgánům.

(2) K odnětí provozního povolení jest příslušným zemský úřad. Ustanovení § 16, odst. 8 platí tu přiměřeně.

(3) O promlčení těchto přestupků platí přiměřeně ustanovení § 36, odst. 2.

Zákon tento provede ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zemědělství má zájem na hladkém zpeněžení sklizně. V tomto svém zájmu stýká se s obchodem, průmyslem, státní pokladnou, vůči nimž pak může v takovém případě včas dostáti závazkům bez ohrožení vlastní existence nebo vlastního hospodářství. Zpeněžení sklizně, důležité i v normálních dobách, je tím důležitější a naléhavější v dobách kritických, zvláště nyní, kdy po několika letech krise jsou zemědělci a jejich organisace družstevní finančně velmi oslabeni. Ve většině případů nemohou dnes zemědělci uvažovati o prodeji obilí podle poměrů tržních, nýbrž jsou nuceni k předčasným, často nevýhodným odprodejům, jen aby získali peníze.

Tyto hromadné prodeje srážejí ceny beztak již nízké a zpětná tendence trhu dohání pak ze strachu, aby ceny ještě dále nepoklesly, k dalším prodejům i ty kruhy zemědělské, které by snad ani prodat nemusily.

Při tom, jmenovitě v našich zemích, setkáváme se s pravidelným zjevem překotné nabídky obilí se strany zemědělců v dobách klesající tendence a zadržování nabídky v dobách vzestupné tendence.

Důsledkem těchto prodejů jest pak nerovnoměrné zásobování trhu obilím a z toho vyplývající silné kolísání cen.

Snahou přítomné osnovy jest odpomoci těmto poměrům, a to tím, že se poskytuje zemědělci možnost získati úvěr, aby nemusil prodati obilí v době cenově pro něho nevýhodné.

Osobní úvěr provozovací jest v dnešních poměrech pro zemědělce všeobecně těžko dosažitelný a osnova béře proto za podklad pro poskytnutí úvěru tuzemské sklizené a vymlácené obilí.

Vzhledem k různosti hospodářských poměrů v zemích České a Moravskoslezské s jedné a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské s druhé strany zavádí osnova jednak systém obilních zástavních listů (část I), jednak systém veřejných obilních skladišť a jimi podmíněných skladních listů (část II).

V zemích České a Moravskoslezské máme dostatečnou síť ústavů, které mohou poskytnouti zemědělský úvěr provozovací za použití záruk, jež jim dává obilní zástavní list; naproti tomu na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde přes organisaci rolnických vzájemných pokladnic se citelně shledává nedostatek sítě spořitelních a záložních spolků, nutno poskytování zemědělského úvěru provozovacího připnouti k nově zaváděné instituci veřejných obilních skladišť. Obou systémů může býti ovšem použito na celém území státu.

Navrhované řešení slibuje, že po uspořádání dovozu zahraničního obilí můžeme dospěti k pořádku na trhu s domácím obilím, ke zdravému regulování přívozu na trh a k cenové stabilisaci, jak se o to usiluje řadu let.

Obilní zástavní list i skladní list, oba schopné eskontu, pokud se týče lombardu u peněžních ústavů, připojil by také drobné a střední zemědělce ať již přímo prvním druhem, nebo nepřímo druhým druhem, k širokému peněžnímu trhu a učinil by zemědělské výrobě přístupny ty prameny úvěrové, jež dosud byly téměř uzavřeny a přístupny nejvýše jen vyspělým oborům hospodářským.

Instituce obilních zástavních listů jest celkem obdobou instituce zemědělských individuálních warantů ve Francii, instituce veřejných obilních skladišť blíží se oné veřejných skladišť, zavedených zákonem č. 64/1889 ř. z. a zák. čl. XXXVII/ 1875.

A.) Obilní zástavní listy.

Účelem instituce obilního zástavního listu jest poskytnouti zřízením zástavního práva k obilí možnost opatřiti finanční prostředky tomu, kdo vlastní obilí, ať jest to zemědělec, společenstvo nebo obchodník.

Tím se ušetří oproti skladování - podle části II skladovací a jiné výlohy, jmenovitě transportní, neboť obilí zůstává u vlastníka, a dosahuje se tak zlevnění úvěru.

Systém jest budován na předpokladu, že hlavním jeho nositelem budou organisace společenstevní, peněžní i obchodní. Budou ve většině případů eskontovati obilní zástavní listy jednotlivců, nebo i samy užívati možnosti úvěru dané zástavou svého vlastního obilí. Obilní zástavní list přijde zpravidla dále eskontem k družstevním svazům a jiným vyšším organisacím úvěrovým, které svým podpisem na obilním zástavním listu rozhojní důvěru k němu tak, že dalším postupem může dojíti k eskontu u Národní banky Československé.

Má-li obilní zástavní list vzbuzovati dostatečnou důvěru u věřitele, a býti současně pružným instrumentem úvěru, jest nutno vybaviti jej náležitými garanciemi.

Jest to jednak soudní registrace obilního zástavního listu, jednak okolnost, že pro oběh obilních zástavních listů byly přejaty předpisy směnečného zákona, pokud jsou s povahou obilního zástavního listu slučitelné.

B.) Veřejná obilní skladiště.

Části I nemůže použíti zemědělec, který nemá množství obilí, odpovídající § 1, nebo nemůže je doma uskladniti a náležitě opatrovati, po případě nepožívá dostatečné důvěry a potřebuje peníze. Ten má možnost získati potřebné peněžité prostředky podle části II osnovy. Tato je svou konstrukcí obdobná §§ 434 až 452 zák. čl. XXXVII/1875 (obchodní zákon) a zákonu ze dne 28. dubna 1889, č. 64 ř. z., o zřizování a provozování veřejných skladišť a o skladních listech od nich vydaných. Potřebný skladní prostor má býti opatřen připojením instituce veřejných skladišť obilních na společenstva, utvořená podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských společenstvech pro napomáhání živnosti a hospodářství, a podle zák. čl. XXXVII/1875 (obchodní zákon).

Znění zákona připouští, že činnost veřejných obilních skladišť mohou provozovati společenstva vůbec, jakožto organisace svépomocné, jichž účelem jest především péče o povznesení hospodářských podniků členů. Zvláště budou vyhovovati v tomto směru zemědělská společenstva z toho důvodu, že obírají se výkupem zemědělských výrobků, disponují již nyní provozovnami k obchodu s obilím náležitě vybavenými a opatřenými stroji čisticími, třídicími, větracími, zapracovaným personálem odborným, jehož zvláště je zapotřebí pro přejímání obilí k uskladnění, odhadu jeho a ošetření v době uskladnění.

Zemědělci je dána možnost nejen na uložené obilí si vypůjčiti, nýbrž po případě, třeba během doby uskladnění, zmocniti společenstvo k prodeji obilí. Proto bylo nutno odchylkou od zákona č. 64/1889 ř. z. o veřejných skladištích ponechati veřejným obilním skladištím obchodování s obilím na cizí účet, jakož i dovoliti, aby na obilí v_jejich skladišti uložené poskytovala zápůjčky. V souladu s úkolem veřejného obilního skladiště společenstvo v této funkci přijímá, pokud ovšem skladní prostor stačí, obilí k uskladnění od zemědělce, pokud jest jeho členem.

Poplatky za úschovu obilí spolu s ostatními náklady, vztahujícími se k uskladnění, budou upraveny úředně stanovenými sazbami tak, aby skladování vzhledem k úkolu veřejného obilního skladiště bylo co nejlevnější.

Přijímáním obilí do úschovy bude nepřímo regulováno obesílání trhů, usměrňována nabídka a poptávka a bráněno tomu, aby snad po žních, kdy zemědělec nejvíce potřebuje peníze, nebyly vrhány překotně na trh velké zásoby obilí a tím snižovány ceny, které pak na jaře příštího roku by byly spekulací vyháněny do výše. K tomu cíli bude třeba pečovati o to, aby nabídky uskladněného obilí byly rozděleny tak, aby ceny obilí zůstaly po celou dobu od jedné sklizně do druhé bez znatelnějších výkyvů. Společenstvem jakožto podnikatelům veřejných obilních skladišť bude tedy příslušeti i funkce cenotvorná. Konečně se uvádí, že skladní list bude velmi důležitým instrumentem úvěrovým. Jeho bonita a tudíž důvěryhodnost zvyšuje se tím, že jest podložen ruční zástavou. Tato okolnost zjednává skladním listům zvláštní hodnotu, důležitou a významnou pro opatření peněžních prostředků pro zpeněžení sklizně.

A.) K části I (o obilních zástavních listech).

K § 1, odst. 1.

Osnova připouští vystaviti obilní zástavní list na množství nejméně 25 q. Pro menší kvanta by se sotva našel věřitel a mimo to tato kvanta nepřicházejí vůbec v úvahu pro regulaci trhu. Daným minimem jest vyjádřeno, že jde o větší podnik se zárukou odborného uskladnění. Menší podnikatelé budou míti výhodu nepřímo, a to v důsledku regulace trhu, mimo to pak jest o ně postaráno v části II osnovy.

K § 1, odst. 2.

Vystavovati obilní zástavní listy na obilí cizozemského původu se zakazuje, poněvadž zákon sleduje podporu domácí produkce.

K § 1, odst. 3.

Zákaz, že na obilí uložené ve skladišti, oprávněném vystavovati skladní listy, nesmí býti vystaven obilní zástavní list, vztahuje se na dobu, kdy se obilní zástavní list vystavuje. Není tím řešen případ, že někdo nejprve řádně zastaví obilí obilním listem a pak je odveze do skladiště, aby na totéž obilí získal nový úvěr. Tento případ jest řešen v § 4, odst. 4 ve spojení s § 36 a v § 6 osnovy.

K § 2, písm. i).

Toto ustanovení spokojuje se oproti části II toliko s pojištěním požárním, poněvadž jednak pojištění proti vloupání by bylo u jednotlivce - oproti skladišti, kde jde o pojistku globální a tedy levnější poměrně nákladné, jednak, že obilí zůstává u vlastníka, který sám bude míti zájem chrániti tento svůj majetek, neboť dostane naň zápůjčku nejvýše 60% denní ceny.

K § 3. Bude-li obilní zástavní list registrován u soudu, jest tím zajištěna jeho publicita, takže každý věřitel předem, než poskytne zápůjčku, bude míti možnost přesvědčiti se, zda snad na dotyčné obilí nebyl již obilní zástavní list vydán.

Soud nebude ovšem zkoumati, zda zástava skutečně existuje a zda snad nebyl porušen zákaz, uvedený v § 1, odst. 2 a 3. To jest vždy zájmem a věcí věřitele.

K § 4, odst. 1 a 2.

Splnění povinností uložených výstavci obilního zástavního listu nemá pro platnost tohoto listu

významu. Tyto povinnosti se ukládají v zájmu věřitele, aby mu byla umožněna přesná kontrola. Sankce jsou jednak v politické exekuci (odstavec 3), pokud jde o umožnění přístupu věřiteli k zastavenému obilí, jednak v ustanoveních části III. Vedle toho odpovídá výstavce za tyto povinnosti občanskoprávně.

K § 4, odst. 4.

Soukromoprávní sankce pro porušení zákazu jest v § 6.

K § 6.

Pozbytím držby jsou míněny případy, kdy zástavní dlužník pozbývá držby jednak bez vlastního přičinění, jednak však i případy, kdy držby sám se zbaví. Uložení zastaveného obilí ve veřejném skladišti nelze připustiti proto, že by na takové obilí byl vydán skladní list a že by tedy mohlo býti dvakrát zastaveno.

K § 9, odst. 1.

Není vyloučeno uzavříti smlouvu o rozsudím podle § 577 c. ř. s.

K § 10, odst. 2.

Předepsané zpravení nemá konstitutivní povahy.

K §§ 14 a 16.

Jen ta společenstva (družstva) mohou býti ovšem pověřena činností veřejného obilního skladiště, která vyhovují podmínkám § 16. K provozování veřejného obilního skladiště jsou zásadně připuštěna i společenstva (družstva) spotřební a jejich obchodní ústředí. Nutno žádati, aby měla vhodné provozovny, vybavené příslušnými stroji na čištění a třídění. Při obchodu obilím jde zpravidla o uskladnění věcí zastupitelných, jež se skladují s ostatním množstvím téhož druhu a téže jakosti obilí, odpovídající příslušným bursovním usancím. Dále nutno žádati, aby společenstvo mělo potřebné vlastní prostředky, t. j. závodní kapitál a reservní fondy, poněvadž podle nich vyměřuje se úvěruschopnost a tudíž možnost opatřiti si prostředky k poskytování zápůjček podle § 15. Společenstvo nemusí býti však vlastníkem skladiště. Potřeba povoliti veřejné obilní skladiště bude zjišťována jednak věcnými momenty, jednak vyjádřením příslušné zemědělské rady a revisního družstevního svazu, jehož jest společenstvo členem. Svazová organisace družstevní byla volena z toho důvodu, že má podrobnou znalost poměrů přičleněného společenstva a dává svojí revisní činností záruku, že činnost společenstva jakožto podnikatele veřejného obilního skladiště nebude míti ráz spekulační.

K § 15.

Zápůjčky mohou býti povolovány do výše 2/3 bursovní ceny v den jejich poskytnutí, při čemž se má přihlédnouti k záznamu příslušné bursy.

K § 17.

Tento paragraf se týká ručení podnikatele a míra ručení odpovídá v celku příslušným ustanovením skladištního zákona č. 64/1889 ř. z. ve spojení s obchodním zákoníkem.

K § 21, odst. 3.

Příslušenstvím rozumějí se i úroky (§ 22, odst. 1, č. 2).

K § 24.

U zemských úřadů soustředěna bude organisace přehledu provozu veřejných obilních skladišť, aby před veřejností byla chráněna bonita zástavních listů. K tomu mají také sloužiti trestní sankce (§§ 36 až 38). Ku zjišťování závad bude možno využíti příslušných revisních orgánů. Tím není dotčena dozorčí činnost odborných ministerstev nad provozem veřejných obilních skladišť.

K § 27.

Sleduje ten účel, aby nebyla nuceným prodejem obilí v místě docílena cena hluboko pod bursovními záznamy na škodu zemědělcovu. Proto má býti prodej proveden obchodním dohodcem na plodinové burse, jenž jest vázán ustanovením bursy, že nesmí při nuceném prodeji obilí zpeněžiti pod denní cenu.

K § 28, odst. 1.

Předpisy o postihu směnečném jsou míněny jak předpisy materielní, tak formální.

K § 29.

Lhůta stanovena do konce nejbližšího měsíce května z toho důvodu, že následující mezidobí slouží ve skladištích k nutnému vyčištění a přípravě pro příjem obilí z příští sklizně, a že třeba se vyvarovati tomu, aby se ve skladišti nestýkaly zásoby obilí ze dvou sklizní. Neučiní-li ukladatel sám nějaké opatření podle odstavce bude obili zpeněženo jako v § 27.

C.) K části III

Část III obsahuje ve svých trestních ustanoveních jednak přestupky administrativní, jednak delikty, kvalifikované jako trestní činy soudně stihatelné.

K ostatním předpisům osnovy zákon, není třeba bližších vysvětlivek. Provedení zákona nevyžádá si nových finančních nákladů státních.

V Praze dne 8. června 1933.

Předseda vlády:

J. Malypetr v. r.

Ministr zemědělství:

Dr. M. Hodža v. r.