Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1933.
III. volební období.
9. zasedání.
Tisk 1138.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu
obchodní a plavební smlouva mezi republikou Československou
a královstvím Bulharským, podepsaná dne 29. srpna 1933.
Návrh usnesení.
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní a plavební smlouvou mezi republikou Československou a královstvím Bulharským, podepsanou dne 29. srpna 1933.
Důvodová zpráva.
Obchodně politický poměr mezi republikou Československou a Bulharskem spočívá dosud na prozatímní úpravě obchodních styků, která byla sjednána výměnou not ze 16. října 1925 a která byla uvedena v platnost s účinností od 6. listopadu 1925 vládní vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925 č. 226 Sb. z. a n. Pro vzájemné obchodní styky platí podle této úpravy zásada nejvyšších výhod.
Bulharská vláda již před delší dobou vyslovila přání, aby vzpomenuté styky byly nově upraveny řádnou obchodní smlouvou, jež by obsahovala také ustanovení celně-tarifní povahy. Československá vláda nebyla zásadně proti takové úpravě, ale pokládala za účelné vyčkati, jaký směr bude sledovati bulharská vláda ve své všeobecné obchodní politice a jaké stanovisko zaujmou k němu jiné státy, interesované na vývozu do Bulharska.
Bulharský trh byl pro československé zboží se zřetelem na geografickou polohu a dosavadní obchodní styky poměrně velmi důležitý. To je zřejmo z těchto dat:
Rok |
Vývoz do Bulharska v 1000 Kč |
Dovoz z Bulharska |
1927 |
147.918 |
111.870 |
1928 |
177.984 |
77.580 |
1929 |
172.943 |
113.905 |
1930 |
93.469 |
114.290 |
1931 |
82.805 |
101.474 |
1932 |
63.118 |
53.562 |
1933 1./I.-31./VIII. |
9.560 |
42.627 |
Pro vývoz československých výrobků do Bulharska přicházely v úvahu hlavně tyto skupiny zboží:
|
1929 |
1930 |
1931 v 1000 Kč |
1932 |
1933 I.-VII. |
bavlněné příze a látky |
51.545 |
18.234 |
23.804 |
21.815 |
3.475 |
len, konopí, juta a zboží |
6.344 |
2.782 |
2.570 |
3.585 |
389 |
vlněná příze a zboží |
13.811 |
6.515 |
7.677 |
2.163 |
383 |
papír a papírové zboží |
8.243 |
7.532 |
8.112 |
7.546 |
395 |
sklo a skleněné zboží |
8.883 |
4.288 |
5.447 |
5.927 |
784 |
železo a železné zboží |
40.812 |
19.580 |
14.383 |
5.082 |
530 |
stroje a přístroje |
13.915 |
9.923 |
3.564 |
2.817 |
374 |
elektrické stroje a přístroje |
2.895 |
2.358 |
2.285 |
2.259 |
255 |
Z Bulharska se pak dovážely hlavně tyto druhy zboží:
|
1929 |
1930 |
1931 v 1000 Kč |
1932 |
1933 I.-VII. |
tabák |
94.918 |
97.626 |
44.059 |
17.229 |
19.594 |
obilí (kukuřice) |
7.834 |
3.422 |
42.722 |
27.583 |
17.666 |
ovoce, zelenina |
1.099 |
3.184 |
2.554 |
1.842 |
640 |
výrobky živočišné |
7.824 |
8.894 |
6.328 |
2.979 |
3.360 |
odpadky |
985 |
863 |
4.109 |
3.410 |
170 |
Z obou hořejších přehledů je patrno, že pokračující hospodářskou depresí, zvláště v zemědělských státech střední Evropy, utrpěl československý vývoz velmi značně. Bylo proto snahou československé vlády, aby se podle možnosti vhodnou obchodněpolitickou úpravou poměry zlepšily. Když pak Bulharsko podobně jako jiné státy sáhlo - hlavně z důvodů ochrany měny - k regulaci dovozu měnovými opatřeními a povolovacím řízením, bylo nutno, aby se obě Národní banky dohodly o úpravě platebního styku při dovozu mezi oběma státy. To se stalo výměnou dopisů ze dne 29. listopadu 1932 a 7. prosince 1932, které byly doplněny další výměnou dopisů ze dne 31. května 1933, 9. června 1933 a 10. června 1933. Touto dohodou Národních bank bylo postaráno spíše jen o technickou úpravu. Materielně byla zachována na obou stranách autonomie v devisovém resp. povolovacím řízení.
Takový stav přirozeně nemohl působiti příznivě. Proto, když po sjednání obchodní smlouvy (celně-tarifní) mezi Bulharskem a Německem bulharská vláda znovu navrhla sjednání řádné obchodní smlouvy, jež by obsahovala i předpisy materielní povahy pro úpravu dovozu, projevila československá vláda ochotu k jednání. Došlo k němu v létě tohoto roku a výsledkem jeho je předkládaná obchodní a plavební smlouva ze dne 29. srpna t. r.
Smlouva se skládá ze všeobecné části, dvou celně-tarifních příloh a přílohy upravující některé otázky veterinární.
Všeobecná část upravuje právní postavení příslušníků obou států (osob fysických i právních), pokud jde o usazování, pobyt, výkon povolání, ochranu jejich právních zájmů, zdanění (čl. I.-VII.). Pro zboží obou států je stipulována ochrana označení původu (čl. VIII.), zásada paritního zdanění (čl. IX.), nakládání podle zásady nejvyšších výhod (čl. X.-XI.), z níž ustanoveny jsou výjimky (v čl. XII.), pro pohraniční styk, pro celní unii, pro multilaterální úmluvy a pro výjimečné úmluvy, které by jedna strana sjednala pro zemědělské výrobky s některým ze středoevropských států k dosažení užší hospodářské spolupráce. Dále je sjednán zvláštní režim pro dočasný a zpětný dovoz zboží (čl. XIV.-XVII.). Ve vzájemném styku mají se aplikovati některé multilaterální mezinárodní úmluvy (čl. XVIII. a XX.). Pro vzájemnou výměnu zboží platí volnost dovozu, z níž jsou stipulovány t. zv. klasické výjimky; mimo to si obě strany vyhražují, že mohou za mimořádných okolností zachovati nebo zavésti pro určité druhy zboží zákazy nebo omezení dovozu a vývozu, o čemž se mají dohodnouti (čl. XIX. a závěrečný protokol k němu). Obě vlády se zároveň dohodly o administrativní úpravě otázek sem spadajících.
Pro určité druhy zboží byla dohodnuta cla a to pro toto bulharské zboží (v příl. A): proso, vinné hrozny, ořechy, švestky čerstvé a sušené (v určitém balení), ovocný rmut, různé druhy semen, kožišiny a kůže, měchýře a střeva, víno v sudech, sýr kaškaval, škumpinové listy, hedvábné zámotky, pšeničné otruby a vyloužené řepné řízky. U všech těchto druhů zboží jde o vazbu smluvních cel, po případě o jejich aplikaci, pokud jí ještě nebylo. Kromě toho je sjednáno (v závěrečném protokolu k příl. A), že pšenice a kukuřice, pocházející a přicházející z Bulharska, bude požívati při svém dovozu do republiky Československé práv a výsad, které by republika Československá poskytla výjimečnou smlouvou k dosažení užší hospodářské spolupráce s některým zemědělským státem střední Evropy podle čl. XII. pro pšenici nebo kukuřici.
Československo získalo naproti tomu slevu resp. vazbu cel pro určité své výrobky. Kdyby došlo k aplikaci zmíněných práv a výsad na bulharskou pšenici a kukuřici, budou určité poskytnuté celní koncese prohloubeny resp. nové poskytnuty (v příl. B označeny jsou písmenem P). V příloze B upraveny jsou podle těchto zásad celní sazby pro toto československé zboží: chmel, pivovarskou smůlu, zinkovou bělobu, obkládačky a dlaždice, porculánové zboží, tabulové a okenní sklo, láhve, skleněné zboží výslovně nejmenované, balící papír, obuv z kůže a kaučuku, tkaniny z bavlny, lnu, konopí nebo ramié, mužské prádlo, železný drát, zboží ze železného plechu, plechy z mědi. Kromě toho byly získány tarifikačními poznámkami další celně-tarifní výhody a to pro: pytle, konfekci, t. zv. Fourcaultovo sklo, skleněné zboží.
Pokud jde o svrchu vzpomenuté veterinární otázky, bylo by říci toto: Přílohou C upravuje se dovoz hlavně hus, kachen, drůbeže (čl. I.), vepřového masa, syrového a škvařeného sádla a masných výrobků (čl. II.), některých zvířecích surovin a živočišných výrobků (čl. III.). Příloha má podrobná ustanovení, jaké předpisy musí se zachovávati, aby byl dovoz jmenovaného zboží připuštěn.
Vláda předkládajíc tento návrh oběma sněmovnám Národního shromáždění projevuje po stránce formální přání, aby tato předloha byla projednána v poslanecké sněmovně výborem zahraničním a výborem živnostensko-obchodním, v senátě pak výborem zahraničním a národohospodářským.
Text dodatkové dohody předkládá se v originálním znění francouzském s českým překladem.
V Praze, dne 6. listopadu 1933.
Předseda vlády:
J. Malypetr v. r.
Traité de commerce et de navigation
entre
la République Tchécoslovaque
et
le Royaume de Bulgarie.
Le Président de la République Tchécoslovaque et Sa Majesté le Roi des Bulgares ont résolu, afin de faciliter et de développer les relations commerciales entre la République Tchécoslovaque et le Royaume de Bulgarie, de conclure un traité de commerce et ont nommé pour leurs plénipotentiaires, savoir:
Le Président de la République Tchécoslovaque:
M. le Dr. J. Friedmann,
Envoyé Extraordinaire et Ministre Plénipotentiaire au Ministère des Affaires Etrangères,
Sa Majesté le Roi des Bulgares
Boris III.:
M. Constantin Watchoff,
Directeur des Affaires Consulaires et Economiques au Ministère des Affaires Etrangères,
lesquels, après s'être communiqué leurs pleinspouvoirs respectifs, trouvés en bonne et due forme, sont convenus des articles suivants:
Article I.
Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes jouiront sur le territoire de l'autre Partie, en ce qui concerne l'exercice du commerce, de l'industrie, de la navigation ou de toute autre profession, des mêmes droits, privilèges et faveurs de toute sorte qui sont ou seront accordés aux ressortissants de la nation la plus favorisée.
Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes auront le droit, en observant les lois et règlements du Pays, entrer librement, voyager, séjourner et s'établir sur le territoire de l'Autre ainsi que l'abandonner librement en tout temps, sans être soumis à des restrictions, de quelque nature qu'elles soient, autres que celles auxquelles seraient soumis les ressortissants de la nation la plus favorisée. Ils auront, en se conformant aux lois et règlements du Pays, la pleine liberté d'exercer tout métier ou profession dont l'exercice n'est ou ne serait pas, suivant la loi, réservé aux nationaux.
Ils auront le droit d'acquérir, de posséder, d'affermer et d'aliéner toutes espèces de biens mobiliers ou immobiliers, à moins que les lois du Pays ne disposent pas autrement.
Aucune mesure de limitation, de disposition, de restriction ou d'expropriation pour cause d'utilité publique ou d'intérêt général affectant la propriété ou l'usage des biens, droits ou intérêts des ressortissants de l'une des deux Parties Contractantes ne pourra être prise par l'autre Partie qui ne soit applicable dans les mêmes conditions aux biens, droits ou intérêts de ses nationaux.
Chacune des Parties Contractantes se réserve le droit d'interdire, par mesure individuelle, soit à la suite d'une sentence légale, soit d'après les lois et règlements sur la mendicité, la police sanitaire ou des mœurs, ainsi que sur la police concernant la sûreté intérieure ou extérieure de l'Etat, aux ressortissants de l'autre Partie de s'établir ou de séjourner sur son territoire. Dans un cas pareil, l'expulsion ne doit pas être motivée par le manque de logements ou par le chômage.
Article II.
Les ressortissants de chacune des Parties Contractantes auront le droit d'ester en justice et auront accès libre auprès des autorités de l'autre Partie Contractante. Ils pourront se servir pour la sauvegarde de leurs intérêts d'avocats ou de mandataires choisis par eux-mêmes, sans être soumis à d'autres restrictions que celles prévues par les lois et règlements en vigueur sur le territoire respectif et seront traités sous tous les rapports de la même manière que les ressortissants d'un autre Etat quelconque.
Article III.
Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes jouiront, sur le territoire de l'autre Partie, pour leur personne ainsi que pour leurs biens, droits et intérêts, en ce qui concerne les charges (impôts et droits), taxes, en tant qu'elles sont assimilables à des impôts, ou autres semblables contributions, sous tous les rapports, du même traitement et de la même protection auprès des autorités et juridictions fiscales que les nationaux ou les ressortissants de la nation la plus favorisée.
Article IV.
1. Les ressortissants de chacune des Parties Contractantes seront exempts, sur le territoire de l'Autre, de tout service militaire dans la force armée, ainsi que de toute contribution imposée en compensation du service militaire personnel et d'autre part, ils ne seront nullement empêchés de remplir leurs devoirs militaires dans leur propre Pays.
2. Ils ne seront astreints en temps de paix et en temps de guerre qu'aux prestations et requisitions militaires imposées aux nationaux dans la même mesure et d'après les mêmes principes que ces derniers.
3. Ils seront également exempts de toute fonction officielle obligatoire judiciaire, administrative ou municipale, à l'exception de celle de la tutelle (curatelle) sur leurs nationaux.
Article V.
1. Sans préjudice aux autres avantages résultant de la clause de la nation la plus favorisée, les négociants, fabricants ou autres industriels de l'un des deux Pays qui prouveront, par la présentation d'une carte de légitimation industrielle délivrée par les autorités compétentes de leur Pays, qu'ils y sont légalement autorisés à exercer leur commerce ou leur industrie et qu'ils y payent les taxes et impôts établis par la loi, auront le droit, soit personnellement, soit par des voyageurs à leur service, de faire des achats dans le territoire de l'autre Partie Contractante chez les négociants ou producteurs ou dans les locaux de vente publique.
2. Ils pourront aussi prendre des commandes, même sur échantillons, chez les négociants ou autres personnes qui, pour leur commerce ou leur industrie, utilisent des marchandises correspondantes à des échantillons. Ni dans un Pays, ni dans l'autre ils ne seront soumis, à ce titre, au payement d'une taxe spéciale.
3. Les dispositions ci-dessus ne s'appliquent pas aux industries ambulantes, au colportage et à la recherche de commandes chez les personnes n'exerçant ni industrie, ni commerce et les Parties Contractantes se réservent, à cet égard, l'entière liberté de leur législation.
4. Les voyageurs de commerce de chacune des Parties Contractantes, munis d'une carte de légitimation délivrée par les autorités de leur Pays respectif, auront le droit d'avoir avec eux des échantillons ou des modèles, mais non des marchandises.
5. Les Parties Contractantes se donneront réciproquement connaissance des autorités chargées de délivrer les cartes de légitimation, ainsi que des dispositions auxquelles ces voyageurs doivent se conformer dans l'exercice de leur commerce.
6. En ce qui concerne les cartes de légitimation pour les voyageurs de commerce, ainsi que le régime à appliquer aux échantillons ou aux modèles, les Parties Contractantes devront se conformer aux stipulations de la Convention internationale pour la simplification des formalités douanières, conclue à Genève le 3 novembre 1923.
Article VI.
Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes se rendant aux foires et marchés sur le territoire de l'autre à l'effet d'y exercer le commerce seront réciproquement traités, sauf les dispositions contraires des lois et règlements concernant les industries ambulantes, comme les nationaux s'ils peuvent présenter une carte d'identité conforme au modèle figurant dans la Convention internationale pour la simplification des formalités douanières, signée à Genève le 3 novembre 1923.
Article VII.
1. Les sociétés commerciales, industrielles, financières, d'assurances, de communications et de transports ayant leur siège social sur le territoire de l'une des Parties Contractantes et qui sont constituées en vertu des lois de ce Pays seront reconnues légales dans le territoire de l'Autre. Elles y pourront ester en justice soit pour intenter une action, soit pour défendre, et auront libre et facile accès auprès des autorités de l'autre Partie Contractante. La légalité de leur constitution et leur capacité d'ester en justice seront appréciées d'après la loi de leur Pays d'origine.
2. L'admission desdites sociétés à l'exercice de leur commerce ou de leur industrie habituelle sur le territoire de l'autre Partie Contractante sera réglée par les lois et dispositions qui sont ou seraient en vigueur sur ce territoire. Lesdites sociétés jouiront à tous égards du traitement accordé aux sociétés de la nation la plus favorisée.
3. Les ressortissants de l'une des Parties Contractantes jouiront sur le territoire de l'autre Partie, en ce qui concerne l'établissement des sociétés visées dans le premier alinéa, des mêmes droits et avantages qui seront accordés aux ressortissants de la nation la plus favorisée.
Article VIII.
1. Chacune des Parties Contractantes assurera suivant ses lois et règlements en vigueur une protection effective aux produits naturels ou fabriqués, originaires de l'autre Partie Contractante, contre la concurrence déloyale dans les tractations commerciales, notamment en réprimant et en prohibant par la saisie ou par toute autre sanction appropriée l'importation, l'entreposage et l'exportation, ainsi que la fabrication, la circulation, la vente et la mise en vente à l'intérieur de tous produits portant sur eux-mêmes ou sur leur conditionnement immédiat ou sur leur emballage extérieur des marques, noms, inscriptions ou signes quelconques comportant directement ou indirectement de fausses indications sur l'origine, l'espèce, la nature ou les qualités spécifiques de ces produits ou marchandises.
2. Chacune des Parties Contractantes s'engage à prendre toutes mesures nécessaires, en vue de réprimer sur son territoire, l'emploi abusif des indications sur l'origine, notamment en ce qui concerne la bière, les eaux minérales et les produits des eaux minérales, pourvu que ces indications soient dûment protégées par l'autre Partie Contractante et aient été notifiées par Elle.
La notification ci-dessus prévue devra préciser notamment les dispositions des lois et des règlements respectifs de ce Pays, constatant le droit aux indications sur l'origine.
Sont considérées comme employées abusivement les indications sur l'origine de l'un des deux Pays, lorsqu'elles sont appliquées à des produits auxquels les dispositions légales de ce Pays en refusent le bénéfice.
3. Ne pourront être mis dans le commerce en Bulgarie sous la dénomination des
4. Ne pourront être mis dans le commerce en Tchécoslovaquie des raisins frais sous la dénomination de