Čl. V.

(¹) Roční dotace 40,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1, č. 2 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1934 na 26,000.000 Kč. Dále roční částka 20,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona, nebude v roce 1934 vypla­cena a roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona, snižuje se na rok 1934 na 16,000.000 Kč.

 

(²) Roční částka 70,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, sni­žuje se na rok 1934 na 20,000.000 Kč.

 

(³). Roční částka 25,000.000 Kč, stanovená v čl. I zákona ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., snižuje se na rok 1934 na 10,000.000 Kč.

 

 

Čl. VI.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV.) se stanoví částkou 1.697,455.753 Kč.

K hrazení této částky přispějí:

 

a) státní podniky a fondy částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404,851.900 Kč,

 

b) výnos titrů společné po­kladny (Caisse commu­ne) ve státním majetku

částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34,925.550 Kč,

 

c) fond zřízený podle čl. XVII finančního zákona na rok 1927 částkou . . . . .50,000.000 Kč,

d) výnos kuponové daně zavedené zákonem ze dne 21. března 1933,

č. 47 Sb. z. a n., o dani ku­ponové a o snížení úroků z některých cenných

pa­pírů pevně zúročitel­ných částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190,400.000 Kč,

 

e) úroky z dluhopisů slože­ných na daňové nedo­platky podle zákona

ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce, částkou . . . . . . . . . .20,000.000 Kč,

 

f) státní správa částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .997,278.303 Kč.

 

Čl. VII.

(¹) Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI a čl. XIX), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapito­lách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimo­řádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opa­třovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nej­hospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro ně­která opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

 

(²) Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy, uvedené ve státním rozpočtu.

 

Čl. VIII.

(¹) Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon ji­nak (čl. X), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Vý­jimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

 

(²) Toto ustanovení se nevztahuje na vý­daje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

 

Čl. IX.

Prostředků určených na mimořádné výdaje smí býti použito až do výše 10.000 Kč. K vyš­ším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí.

 

Čl. X.

(¹) Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vyplá­ceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpoč­tového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější vý­platě.

 

(²) Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

 

Čl. XI.

(¹) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XIX), uhrazena úspo­rami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. VII tohoto zákona.

 

(²) Prostředků povolených pro věcné vý­daje nesmí býti použito k hrazení výdajů pre­liminovaných jako osobní.

 

(³) Prostředků povolených k hrazení osob­ních výdajů podle platových zákonů a naří­zení není možno použíti k úhradě jiných vý­dajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostřed­ků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostřed­ky povoleny.

 

(⁴) Prostředků povolených na mimopodni­kové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto pro­středků, jest si vyžádati napřed souhlasu mi­nistra financí.

 

(⁵) Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy uvedené ve státním rozpočtu.

 

Čl. XII.

Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle čl. XI tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Českoslo­venské.

 

Čl. XIII.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují roz­počty příští, vyžadují souhlasu ministra fi­nancí. Toto ustanovení se nevztahuje na opa­tření, která se dějí v běžném hospodářství prováděním platných zákonů anebo na zá­kladě zmocnění podle nich.

 

Čl. XIV.

Ministr financí se zmocňuje:

 

a) aby k hrazení přechodných schodků, vy­plývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechod­nými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1935 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

 

b) aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1934, čítajíc v to i vý­daje spojené s těmito úvěrními operacemi a dluhy sjednané podle čl. XIV, písm. a) fi­nančního zákona na rok 1933,

 

c) aby opatřil úvěrními operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, které bylo z průběžného (kontokorentního) hospodaření až do konce roku 1933 přechodně použito na proplácení státních výdajů,

 

d) aby k opatření potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných převzal státní záruky až do výše 150,000.000 Kč a dal je Národnímu shro­máždění republiky Československé na vědo­most,

 

e) aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskyt­nuté státem ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

 

Čl. XV.

(¹) Ministr financí se zmocňuje, aby opa­třil úvěrovou operací, po případě poskytl z prostředků získaných půjčkou práce nebo zálohou ze státní pokladny peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

 

a) československých stát­ních drah až do výše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .222,000.000 Kč,

 

b) Státních lesů a statků až do výše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13,104.100 Kč,

 

c) Státních lázní až do výše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4,489.600 Kč,

tudíž do úhrnné výše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .239,593.700 Kč.

 

(²) Prostředků takto opatřených nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních vý­dajů těchto podniků. K provádění investic možno přikročiti jen, jestliže potřebné pro­středky byly již opatřeny a souhlas minis­trem financí dán.

 

(³) Pokud jde o investiční potřeby uvedené v odstavci 1, písm. c), zmocňuje se ministr fi­nancí, aby hypotekárně zatížil majetek spra­vovaný státním podnikem "Státní lázně" až do výše 4,489.600 Kč.

 

Čl. XVI.

(¹) Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1934 mohl bez předchozího schválení Národ­ního shromáždění nemovitý státní majetek

 

1. zciziti až do úhrnné částky 6,000.000 Kč, nepřevyšuje-li odhadní cena zcizovaných ne­movitostí v jednotlivém případu 1,000.000 Kč,

 

2. zatížiti služebnostmi neb zástavními právy až do úhrnné hodnoty 1,000.000 Kč, nepřevyšuje-li hodnota jednotlivé propůjčo­vané služebnosti anebo jednotlivá pohledávka zajišťovaná zástavním právem 200.000 Kč,

 

3. zatížiti stavebními právy.

 

(²) O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

 

Čl. XVII.

K prodeji majetku, který se stal státním majetkem placením dávky podle § 55, odst. 1, č. 6 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, převzat k účelům zákona přídělového, jest za­potřebí pouze souhlasu ministrů financí a ze­mědělství.

 

Čl. XVIII.

(¹) Povolených prostředků může býti po­užito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1934 a k úhradě výdajů splat­ných do konce tohoto roku.

 

(²) Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto pro­středků může býti použito až do uplynutí pro­mlčecí lhůty.

 

Čl. XIX.

Při dočasném přidělování neb trvalém pře­vedení zaměstnanců z jednoho resortu neb státního podniku do jiného resortu neb státního podniku mohou býti prostředky, pre­liminované na osobní výdaje u resortu neb podniku, jimž jsou tito zaměstnanci přiděleni, překročeny za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. Potřebnou částku na tyto zaměst­nance jest vázati v rozpočtech, kde náklad na ně jest preliminován.

 

Čl. XX.

Předpisy článků VII až IX, XI až XIII a XVIII tohoto zákona se nevztahují na státní podniky.

 

Čl. XXI.

(¹) Roční částka stanovená v čl. XX, od­stavci 1 finančního zákona na rok 1931 se sni­žuje na rok 1934 na 25,550.000 Kč a roční částka stanovená v odst. 2 téhož článku na 15,000.000 Kč.

 

(²) Ustanovení čl. XX, odst. 3, věty 2 fi­nančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1934.

 

Čl. XXII.

Platby a doplatky přímých daní předepsa­ných nebo placených podle zákonů platných před 1. lednem 1927 súčtují se na přímé daně podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jsou-li daně tyto pokračováním dřívějších daní přímých, jinak se súčtují odděleně.

 

Čl. XXIII.

Účelové dávky jsou vázány pro účel v pří­slušném zákoně vyjádřený jen tehdy, je-li mezi dávkou a účelem přímý právní vztah a je-li účel ten i ve státním rozpočtu od všeobecných úkolů státních oddělen a osamostat­něn.

 

Čl. XXIV.

Vláda se zmocňuje, aby vydala podrobné předpisy o evidenci a kontrole všech oče­kávaných státních výdajů a příjmů za účelem úpravy těchto výdajů v jednot­livých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny, dále o evidenci vyda­ných platebních poukazů jakož i o vykazování realisovaných výdajů a příjmů státních. Zmocnění toto vztahuje se též na státní podniky a fondy uvedené ve státním rozpočtu.