Kapitola 18. Ministerstvo verejného zdravotnictva a telesnej výchovy.

 

Celkové preliminované výdavky min. ver. zdrav. na r. 1934 činia 140,541.700 Kč, z čoho na osobné výdavky pripadá suma 54,718.500 Kč, na vecné výdavky 85,823.200 Kč. Proti rozpočtu na r. 1933 činí sníženie preliminovaných výdavkov 5,840.500 Kč. Osobné výdavky sú zvýšené o 1,108.000 Kč, vecné výdavky sú snížené o 6,948.500 Kč.

Preliminované príjmy tejto kapitoly pre r. 1934 činia 35,084.900 Kč a tedy o 447.100 Kč menej než bolo preliminované pre r. 1933.

 

Ministerstvu zdravotníctva sverená je pečlivosť o zdravie ľudu a to ako pokiaľ ide o opatrenie preventivné, tak i po stránke kuratívnej a represívnej. Za tým cieľom pečuje o budovanie nemocníc a činí všetké opatrenia, aby sa zabránilo šíreniu menovite nákazlivých chorôb. Zároveň prísluší mu pečlivosť o mládež a o telesnú výchovu. Treba preto dbať toho, aby úsporné opatrenia nemaly za následok znemožnenie plnenia tohoto poslania.

 

Ministerstvu verejného zdravotníctva pridelený podnik "Štátné lázne" vykazuje na strane príjmov 11,325.300 Kč, na strane výdavkov 11,164.900 Kč, a preliminovaný zisk 160.400 Kč. Investičný rozpočet vykazuje celkovú potrebu 4,650.000 Kč, ktorá má byť uhradená sumou 160.400 Kč z prevozného zisku a zbytok 4,489.600 Kč pôžičkou.

 

Ani štátné lázne nezostaly ušetrené krizy. Menovite devízovými opatreniami bol pod­viazaný úplne cudzinecký zahraničný ruch. Štátné lázne však napriek tomu boly hospodár­skou krízou postihnuté pomerne najmenej. Menovite slovenské lázne získavajú medzi našimi príslušníkmi hojnosť návštevníkov, tak že prejavujú štabilitu obľuby, a niektoré z ních dokonca vykazujú i tendenciu vzostupnú.

 

Kapitola 19. Odpočivné a zaopatrovacie platy.

 

Stále vzrastajúci počet penzistov znamená stúpajúce zaťaženie rozpočtu na strane vý­davkov. Pre r. 1934 činia preliminované výdavky na penzie a zaopatrovacie platy 889,878.400 Kč, tedy viac o 23,985.400 Kč ako pre r. 1933. Zvýšenie týchto výdavkov je odôvodnené očakávaným odchodom väčšieho počtu štát. zamestnancov do výslužby.

 

Príjmy sú preliminované sumou 140,474.700 Kč.

 

Kapitola 20. Ministerstvo financií.

 

V rozpočte ministerstva financií na r. 1934 preliminované sú výdavky celkovou sumou 1.995,921.720 Kč. Vykazujú tedy sníženie oproti r. 1933 o 495,167.280 Kč, ktoré sa však ešte zväčší ďaľším snížením osobných platov. Hlavnú položku výdavkov činí príspevok štátnej správy na úhradu štátneho dlhu per 997,278.303 Kč, ktorý je oproti r. 1933 nižší o 535,236.763 Kč. Ku dňu 1. I. 1934 činí štátny dlh 38.736,993.462 Kč, t. j. o 767,649.406 Kč viac ako v roku minulom.

 

Rozpočtové príjmy ministerstva financií na r. 1934 preliminované sú sumou 6.997,855.970 Kč, tedy sumou ňižšou o 1.087,913.140 Kč než na rok 1933. Príjmy mini­sterstva financií sú rozhodujúce pre posúdenie otázky rovnováhy rozpočtu, dosaženej ­v prvom rade podstatným obmedzením výdavkov. Ku sníženiu rozpočtových výdavkov došlo nielen u vydavkov osobných, ale tiež u výdavkov vecných. S novým daňovým zaťa­žením neráta preliminár ministerstva financií.

 

Tabáková režia.

 

Celkový výťažok tabákovej režie preliminovaný je na r. 1934 sumou 1.436,563.900 Kč, tedy o 92,333.200 Kč nižšie ako pre rok 1933.

 

Kapitola 21. Najvyšší účetný kontrolný úrad.

 

Preliminované výdavky najvyššieho účetného kontrolného úradu činia pre r. 1934 cel­kom 6,157.900 Kč. Oproti r. 1933 sú nižšie o 251.900 Kč. Pri osobných platoch činí sní­ženie 41.100 Kč a pri ostatných osobných výdavkoch 114.700 Kč, pri vecných výdavkoch 96.100 Kč.

 

Príjmy nie sú preliminované.

 

Dôležitosť tohoto úradu osvedčuje sa menovite v úsilí po plánovitosti vo verejných hospodárstvach.

 

Záver.

 

Po prehliadnutí stručne naznačených dát rozpočtových pokladám si za povinnosť kon­štatovať, že rozpočet na r. 1934 bol vypracovaný s vážnou pozornosťou a zodpovednosťou a že je celý predchnutý zásadou úspornosti, aby bol prispôsobený hospodárskym pomerom. Práve tak treba konštatovať, že podľa dosavádnych skúseností gazduje sa u nás skutočne tiež v rámci schválených rozpočtov, ako to vysvitá z predkladaných záveriek štátnych účtov. Napriek tomu však považoval by som za vhodné, aby Národnému shromaždeniu, snemovni a senátu, dostávalo sa menovite v dobe terajších mimoriadnych hospodárskych pomerov častejších priehľadov o skutočnom výsledku štátneho hospodárstva, aby kurentné výdavky a príjmy rozpočtu mohly byť posúdené. Pri prejednávaní rozpočtov v rokoch mi­nulých prejavil som obavu, že hospodárska depresia ešte nevyvrcholila a že sa bude ďalej stupňovať, čo sa tiež žiaľ splnilo. Štatistické dáta z posledných mesiacov sľubujú už u celého radu štátov obrat, o ktorého trvalosti ovšem nemožno sa dosiaľ vysloviť. Podľa vysky­tujúcich sa známok nelzä ovšem očakávať zlepšenie nejak rýchle pokračujúce. Preto treba stupňovať usilovanie po sjednotení organickej spolupráce na záchrane základov hospodár­skeho procesu. Vláda bude iste sledovať v úzkom styku s parlamentnými zástupcami za­bezpečenie verejných hospodársko-technických predpokladov podnikania, všemožne bude umožňovať technické i organizačné prispôsobenie i hospodárstva súkromného, aby sme v dobe zlepšenia hospodárskych pomerov mohli konkurovať menovite tiež na medzinárod­nom trhu, keďže treba rátať s tým, že konjunkturálné zlepšenie začne najpravdepodobnejšie predovšetkým v priemysloch exportných. Sledujeme so zadosťučinením prípravy minister­stva zahraničných vecí a ministerstiev obchodu a zemedelstva, aby bol jasný smer a pod­klady pre včasné naviazanie medzinárodných obchodných jednaní k podchyteniu zahranič­ného obchodu. Na našej vnútrohospodárskej organizácii potom bude, aby ukázala, ako rýchle dokáže začleniť hospodárstvo nášho štátu do vlny hospodárskeho vzostupu.

 

Úzky rámec tejto zprávy nedáva možnosti, aby som sa meritorne zapodieval úkolami, ktoré budú uložené nášmu hospodárstvu po prekonaní depresie v získavaní odbytíšť. Do­voľujem si však znova tvrdiť, že prvé úkazy zlepšenia prinesú so sebou celý rad vnútro­hospodárskych problémov, ktoré sotva zostanú bez širších dôsledkov. Bude preto vecou vlády, aby svojou prozieravosťou pôsobila, aby všetky sily, materielné i intelektuálné, boly zavčas združené k záverečnej etape veľkého hospodárskeho boja, ktorý prežíva celý civilizovaný svet. Treba mať stále na zreteli súsedstvo hospodársky vysoko vyspelého organizovaného Nemecka. Vhodná exportná orientácia nášho priemyslu so súčasným za­bezpečením životných problémov nášho zemedelstva sú úkoly, ktoré vyzdvihuje prítom­nosť s hľadiska najblíž budúcej doby. Ich časné a správné riešenie ukladá, aby riadenie hospodárskych vecí opieralo sa o hospodársky plán, vypracovaný v rámci striezlivej a praktickej možnosti, v ktorom ovšem bude dôležitou súčiastkou štátny rozpočet. To bude možné len vtedy, ak dôjde ku zharmonizovaniu činnosti politických predstaviteľov štátu, ktorým náleží záverečné rozhodovanie politické a hospodárské, so súborom hospodárskych praktikov a intelektuálov.

 

Debata v rozpočtovom výbore senátu dokázala v úvode už konštatovanú vážnu ochotu k najkladnejšej spolupráci všetkých složiek štátu na vybudovaní spoľahlivého základu štátneho hospodárstva.

 

Rozpočet bol prejednaný ako po stránke všeobecnej tak i detailnej. Všetky jeho kapi­toly, skupiny a finančné zákony boly prejednané v 10. schôdzach rozpočtového výboru se­nátu, v ktorom bol tiež rozpočet spolu s finančným zákonom schválený v znení, prijatom poslaneckou snemovňou.

 

Dovoľuje si preto rozpočtový výbor navrhovať, aby rozpočet na r. 1934 spolu s fi­nančným zákonom bol slávnym senátom schválený podľa tisku č. 1158 s pripojenou re­zolúciou.

 

V Prahe, dňa 14. decembra 1933.

 

Dr J. Karas v. r.,

predseda.

Kornel Stodola v. r.,

hlavný zpravodaj.

 

Resoluce.

 

Rozpočtový výbor doporučuje, aby byla zřízena sedmičlenná komise pro studium samo­správných otázek finančních, sestavená z členů rozpočtového výboru senátu.

 

Finanční zákon

 

republiky Československé

 

ze dne..............................................,

 

kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1934.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

Čl. I.

V připojeném státním rozpočtu na rok 1934 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 7.630,665.720 Kč a na jejich úhradu příjmy státní správy částkou 7.631,839.990 Kč (rozpočtová skupina I.).

 

Čl. II.

(¹) Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zá­konem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

 

(²) Československé státní dráhy a Českoslo­venská pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

 

(³) Československým státním drahám po­nechává se k úhradě výdajů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozo­vaných drahách. Konečný schodek provozního rozpočtu československých státních drah jest uhraditi až do výše 337,012.900 Kč z vlastních prostředků podniku a zbytek schodku ze státní pokladny.

 

(⁴) Výdaje na platy podle platových zá­konů a nařízení (zaměstnanců pragmatikál­ních a podle služebních řádů) a výdaje in­vestiční v jednotlivých podnicích nesmí pře­kročiti, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XIX), částky v rozpočtové skupině II. uvedené. Prostředků na investiční výdaje státních podniků může býti použito jen až do výše a k účelům uvedeným v jednotlivých rozpočtech státních podniků, jinak v mezích cel­kové částky pro investice jednotlivých podniků v rozpočtové skupině II. uvedené jen za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nej­vyššího účetního kontrolního úřadu.

 

(⁵) Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen při těch státních podni­cích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

 

(⁶) Přechodné úvěry k hrazení přechod­ných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1935.

 

Čl. III.

Ministr financí se zmocňuje, aby výnos daně ze zbraní a lovu v roce 1934, nebude-li zatím věc tato upravena zvláštním zákonem, přenechal i s nedoplatky za předchozí léta zemím Slovenské a Podkarpatoruské, a to podle výsledků v té které z těchto zemí dosa­žených.

 

Čl. IV.

(¹) Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se sta­noví částkou 2.749,225.200 Kč.

 

(²) Na úhradu učitelských platů neuhraze­ných dosavadními vydržovateli škol jest sta­noven podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 925,000.000 Kč.

 

(³) Zálohy na případné náklady roku 1934 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice po­dle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to na provozní schodky, po­třebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 82,000.000 Kč a zálohy na případné pro­vozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady míst­ních drah, jimž bylo povoleno sečkání ná­hrady provozních výdajů za účelem přednost­ní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, sta­noví se na rok 1934 až do výše 43,000.000 Kč. Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních příjmů Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1934 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních pří­jmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z příjmu na dani z obratu a dani přepychové do výše 100,000.000 Kč a zbytek z příjmu na dani důchodové.

 

(⁴) Na péči o nezaměstnané z důvodu mi­mořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1934 částka až do výše 700,000.000 Kč. Úhrada její jest zajištěna až do výše 300,000.000 Kč v příjmu na dani důchodové a až do výše 400,000.000 Kč v příjmu na dani z obratu a dani přepychové. Vláda se zmoc­ňuje, aby této částky 700,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odboro­vými organisacemi a k zmírnění následků ne­zaměstnanosti vůbec.